Vysočina získává nový ptačí ráj. Jihlavka otevře milovníkům přírody cestu do krajiny, kde se vracejí vzácní ptáci

Mokřady, rašeliniště, podmáčené louky a přirozenější tok potoka. Na Vysočině vzniká místo, které má vrátit krajině pestrost a nabídnout bezpečný prostor ptákům, kteří z české přírody postupně mizí. Ptačí park Jihlavka se stane již osmým územím České společnosti ornitologické, kde se spojí ochrana přírody, obnova krajiny i možnost poznávat fascinující svět opeřenců zblízka. Milovníci přírody tak získají další výjimečné místo, kam se budou moci vydat za pozorováním vzácných druhů i za klidem krajiny, která má svůj vlastní rytmus.

Na Vysočině vzniká nový ptačí park Jihlavka, který rozšíří síť území zaměřených na aktivní ochranu a obnovu přírody. Lokalita se nachází v krajině Českomoravské vrchoviny v nivě Hamerského potoka mezi rybníky Bor a Býkovecký v okolí obcí Jihlávka, Horní Dubenky a Kaliště. Se svou nadmořskou výškou přesahující 650 metrů půjde o nejvýše položený ptačí park České společnosti ornitologické.

Místo je výjimečné především svou pestrou mozaikou stanovišť. Zachovaly se zde podmáčené louky, mokřady a rašeliniště, tedy prostředí, která z české krajiny v minulých desetiletích výrazně ubývala. Právě mokřadní a luční biotopy patří mezi nejcennější části krajiny, protože vytvářejí podmínky pro široké spektrum rostlin i živočichů. Součástí plánované obnovy bude lepší zadržování vody, obnova přirozenějšího toku Hamerského potoka, návrat meandrů, péče o rašeliniště, šetrné kosení i pastva, která pomůže udržet pestrou strukturu krajiny.

Jihlavka už dnes ukazuje, jak bohatý život může v takovém prostředí existovat. Mezi zaznamenané druhy patří například bekasina otavní, bělořit šedý, bramborníček černohlavý, bramborníček hnědý, břehule říční, bukáček malý, cvrčilka slavíková, čáp bílý i čáp černý. Pozorovatelé zde zaznamenali také čejku chocholatou, čírky, vodní ptáky a řadu dalších druhů využívajících mokřady jako místo k hnízdění, odpočinku během tahu nebo jako zdroj potravy.

Jedním z největších lákadel Jihlavky bude bekasina otavní, nenápadný bahňák s dlouhým zobákem, který patří mezi symboly zachovalých mokřadů. Tento pták dokáže díky svému zbarvení téměř dokonale splynout s okolní vegetací a často uniká pozornosti i zkušených pozorovatelů. Největší šanci zahlédnout ho mají návštěvníci brzy ráno nebo v období jarního a podzimního tahu, kdy vyhledává vlhké louky bohaté na potravu. Jeho přítomnost je důležitým signálem, že mokřadní prostředí stále plní svou ekologickou funkci.

Velmi zajímavým obyvatelem oblasti je také čáp černý, který na rozdíl od svého známějšího bílého příbuzného vyhledává především klidné lesy v blízkosti čistých potoků a mokřadů. Setkání s ním patří k mimořádným zážitkům, protože je mnohem plašší a skrytější. V krajině Jihlavky může využívat mokřady jako loviště, kde hledá ryby, obojživelníky i drobné vodní živočichy. Jeho návrat do české krajiny je jedním z příkladů, že citlivá péče o přírodní prostředí přináší výsledky.

Pozornost návštěvníků si zaslouží také bramborníčci, drobní pěvci obývající otevřenou krajinu s pestrou vegetací. Bramborníček hnědý i černohlavý posedávají na vyvýšených místech, odkud pozorují okolí a vyrážejí za hmyzem. Právě množství hmyzu a rozmanitost rostlin jsou pro jejich přežití zásadní. Tam, kde zůstávají mokré louky, křoviny a přirozené okraje polí, mohou tito ptáci stále nacházet vhodné podmínky k hnízdění.

Význam ptačích parků spočívá v tom, že nejde pouze o území, kde je příroda ponechána vlastnímu vývoji. Jejich smyslem je aktivní obnova stanovišť, která člověk v minulosti často změnil odvodňováním, úpravami toků nebo intenzivním hospodařením. Ptačí parky vytvářejí podmínky pro návrat ohrožených druhů a současně pomáhají obnovovat schopnost krajiny zadržovat vodu. To má význam nejen pro ptáky, ale také pro člověka, protože zdravější krajina lépe zvládá období sucha i extrémní srážky.

Ptačí park Jihlavka navazuje na zkušenosti dalších území, která už v České republice vznikla. Česká společnost ornitologická dnes spravuje například Josefovské louky v Královéhradeckém kraji, Zbudovská blata v Jihočeském kraji, Rzy v Pardubickém kraji, Mnišské louky v Libereckém kraji, Malou Lipovou v Olomouckém kraji, Kosteliska v Jihomoravském kraji a Střimickou výsypku v Ústeckém kraji. Dlouhodobým cílem je vytvořit síť ptačích parků, které budou dostupné lidem napříč celou republikou a zároveň budou chránit nejcennější části krajiny.

Jedním z nejznámějších příkladů jsou Josefovské louky, kde se podařilo obnovou mokřadů vytvořit významné útočiště pro luční a mokřadní ptáky. Na tomto území bylo zaznamenáno více než dvě stě druhů ptáků a park se stal důležitým místem pro hnízdění i migraci mnoha vzácných druhů. Podobné výsledky ukazují, že cílená péče o krajinu může vracet život i do míst, která byla dříve považována za málo hodnotná.

Ptačí parky mají význam také pro lidi. Nabízejí prostor pro klidný pobyt v přírodě, pozorování ptáků, vzdělávání i odpočinek mimo ruch měst. Kontakt s přírodní krajinou pomáhá lépe chápat vztahy mezi vodou, půdou, rostlinami a živočichy. Pro děti mohou být taková místa živou učebnicí přírodních procesů, pro dospělé zase připomínkou, že ochrana přírody znamená také vytváření nových hodnotných míst pro život.

Kdo se vydá do Jihlavky za pozorováním ptáků, měl by počítat s tím, že největší zážitky často přicházejí v tichu a trpělivosti. Základní výbavou je kvalitní dalekohled s parametry například 8×42 nebo 10×42, který nabídne dostatečné přiblížení a zároveň široké zorné pole pro hledání ptáků v krajině. Fotografové ocení teleobjektiv s ohniskem alespoň 400 milimetrů, ideálně v kombinaci s fotoaparátem umožňujícím rychlé ostření a práci při vyšších hodnotách ISO. 

Pro začátečníky může být velmi užitečný také stativ nebo monopod, protože dlouhé sledování drobných ptáků s těžším objektivem je bez opory náročné. Nejlepší období pro návštěvu bude především jaro, kdy probíhá hnízdění a ptáci jsou nejaktivnější, a také podzimní tah, kdy mokřady využívají migrující druhy jako zastávku na dlouhé cestě. Nejvhodnější čas během dne je brzké ráno, kdy ptáci nejvíce zpívají, hledají potravu a pohybují se v otevřenější krajině.

Vznik ptačího parku Jihlavka proto není jen příběhem několika hektarů mokřadů na Vysočině. Je součástí širší snahy vracet české krajině pestrost, která byla v mnoha oblastech oslabena. Až se zde znovu objeví více vody, rozkvetlé louky a vzácní ptáci, získají z toho užitek nejen opeřenci, ale každý, kdo hledá v krajině místo pro ticho, objevování a skutečný kontakt s přírodou.