Z odpadních lahví vzniká beton budoucnosti, který vede elektřinu a hřeje

Co kdyby beton uměl víc než jen nést tíhu budov a mostů? Co kdyby dokázal vést elektřinu, hřál a přitom vznikal z materiálu, který by jinak skončil na skládce? Brněnští vědci právě na takovém betonu pracují – a slibují tím malou revoluci ve stavebnictví i nakládání s odpady.

Tým z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně spolu s Výzkumným ústavem stavebních hmot testuje unikátní směs cementu a uhlíkových vláken získaných z vyřazených laminátových tlakových lahví, například těch na vodík. Tyto kompozitní materiály jsou běžně nevyužitelné a jejich likvidace představuje problém – skončí často na skládce. V Brně však našli způsob, jak jim dát druhý život.

Vyřazený laminátový materiál se drtí a poté vypaluje při teplotě 550 °C. Tím vzniknou pevná uhlíková vlákna zbavená pryskyřic, která se následně přimíchávají do betonové směsi. Přidáním měděných elektrod do testovacích forem pak vzniká betonový blok, který vede proud. A nejen to – beton se při průchodu elektřiny zahřívá. Už při nízkém napětí kolem 30 voltů se povrch zřetelně ohřívá, což otevírá možnosti jeho využití například v zimě na schodištích, chodnících nebo mostech. Odmrazování bez soli a chemie? Právě to může být jedna z hlavních výhod.

Tento chytrý beton má výrazně nižší elektrický odpor než běžné směsi – zatímco klasický beton má odpor v řádu stovek tisíc ohmů, experimentální beton z Brna klesá k hodnotám okolo 50 ohmů. To je významný rozdíl, který dělá z nevodivého materiálu aktivní součást energetické infrastruktury.

Vědci věří, že tímto směrem může jít celá nová generace materiálů – od vyhřívaných konstrukcí přes betonové akumulátory až po nové způsoby využívání těžko recyklovatelných kompozitních odpadů. Projekt má šanci přispět nejen ke snižování environmentální zátěže, ale také k vyšší energetické efektivitě budov.

Co dnes končí na skládce, může tak tvořit základy chytré městké infrastruktury zítřka.