Z uhlí do odpadů? Projekt FCC narazil na odpor v Senátu

Na Karvinsku se rozhořel spor o budoucnost areálu bývalého dolu 9. květen ve Stonavě. Společnost FCC Česká republika, součást nadnárodní skupiny FCC, zde plánuje vybudovat „Komplexní centrum nakládání s odpady“. Zařízení má podle projektu zpracovávat až 200 tisíc tun odpadů ročně – od směsného komunálního, přes nebezpečné odpady až po kaly z čistíren odpadních vod.

Pro místní obce jde o těžko přijatelný scénář. Senátor za Karvinsko a místostarosta Stonavy Ondřej Feber upozorňuje, že největší riziko vidí právě v nakládání s kaly: „Největší obavy ve mně vyvolává obrovské množství kalů z čistíren odpadních vod, podle množství zřejmě i z větší dálky, které by se zde měly stabilizovat, sušit a zpracovávat, což sebou přináší nejen obtěžující zápach. Kaly z ČOV obsahují řadu rizikových složek, jako jsou patogeny, těžké kovy, zbytky chemikálií. Dále má být součástí komplexu zařízení ze zpracování podsítných frakcí ze směsného komunálního odpadu, což jsou malé kousky plastů, bioodpadu a dalšího, zde je rovněž doprovodným jevem zápach a obtěžující hlodavci.“

Obavy se netýkají jen zdraví obyvatel, ale i každodenní kvality života. Zpracování odpadů v takovém rozsahu by znamenalo výrazně zvýšenou dopravu, hluk, otřesy a vibrace. A to vše v přímé blízkosti obytné zástavby – první domy stojí jen asi tři sta metrů od plánovaného areálu. Podle Febera je projekt navíc v rozporu s územním plánem obce.

Kritici záměru také připomínají, že byli dosud ujišťovány, že důlní areály na Karvinsku budou revitalizovány s využitím prostředků z Fondu spravedlivé transformace. Ty měly pomoci při odklonu od těžby uhlí a otevřít cestu k novým projektům – univerzitním vědeckým centrům, rozvoji turistiky, obnovitelným zdrojům či výrobě energie. „Najednou jsme překvapeni tím, že bez konzultací s obcemi a občany nám v přímé blízkosti domů chtějí postavit obrovské centrum nakládání s odpady,“ upozorňuje Feber.

Příběh má ale ještě širší souvislosti. Česká republika má od roku 2030 skončit se skládkováním dále využitelných a recyklovatelných odpadů. To znamená, že bude nutné vybudovat nové kapacity pro jejich zpracování – ať už formou recyklace, úpravy či energetického využití. Projekty jako stonavský proto budou v následujících letech přirozeně přibývat. Otázkou však je, zda mají vznikat v bezprostřední blízkosti obcí, které už tak dlouho nesly tíhu těžby uhlí a souvisejících environmentálních zátěží.

Senátor Feber přitom připomíná i vlastní zkušenost z počátku devadesátých let, kdy Stonavě hrozilo, že zmizí z mapy kvůli plánované koksovně. „Vyhráli jsme a následně se nám podařilo obnovit Stonavu a navýšit počet obyvatel. I dnes mám jasno – uděláme vše možné proti umístění zařízení na zpracování všech typů odpadů. Věřím, že stejně jako tehdy, i tentokrát v zájmu obyvatel Karvinska vyhrajeme.“

Budoucnost areálu Dolu 9. květen tak bude testem nejen pro místní samosprávy a jejich schopnost bránit se byznysovým tlakům, ale i pro stát, zda dokáže naplňovat principy spravedlivé transformace a plnit cíle Plánu odpadového hospodářství pro následující dekádu.