Zajímavosti: VaV / Skládka v Dillí / Tající led / Větrná energie na moři

První letošní číslo časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI), který vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (VÚV TGM), obsahuje řadu zajímavých článků. Jedním z nich je text s názvem „Přínosy a rizika využití kalů malých ČOV po zpracování kompostováním k produkci vybraných druhů zeleniny“. Prezentovaná studie byla zaměřena na prověření možných přínosů a rizik spojených s využitím kalů z domovních a malých ČOV dvou hlavních technologií (aktivační ČOV, kořenová ČOV) v rámci lokální cirkulární ekonomiky, a to jako zdroje nutrientů pro pěstování vybraných plodin po jejich zpracování kompostováním, které simulovalo podmínky domácího a komunitního maloobjemového kompostování. Cílem bylo ověřit možné účinky, a poskytnout tak informace pro rozhodování v procesu nakládání s těmito kaly. Více ZDE

Skládky v Dillí představují celosvětovou hrozbu coby ohniska emisí metanu

Skládky se nad Dillí tyčí jako monstrózní hory, na kterých hodují ptáci, mouchy, škůdci a krávy. Vydávají neodbytný zápach hniloby, napsal web The Guardian, s tím, že „hory odpadků“ jsou tak velké, že jsou vidět z celého města. Na skládkách končí denně více než 10 000 tun odpadu z Dillí. Vše od zeleninových slupek po skleněné lahve, plastové obaly, baterie, rozbité hračky a vyřazené oblečení. Skutečná hrozba, kterou skládky v Dillí představují, je však z velké části neviditelná. Satelitní data ukazují, že skládky indického hlavního města se staly globálním ohniskem emisí metanu. Více ZDE

Grónské ledové plochy se mění na skály i mokřady. Je to riziko pro životní prostředí, popisují výzkumníci

V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny. Výzkum uvádí, že velké plochy ledu nahradily od 80. let 20. století neúrodné skály, mokřady a keřové porosty. Tento vývoj tak mění životní prostředí. Analýza satelitních záznamů ukázala, že během posledních třiceti let roztálo odhadem 11 000 kilometrů čtverečních grónských ledovců a ledové pokrývky. Více ZDE

Větrná energie na moři je jedním z klíčových směrů transformace polské energetiky

Energetický potenciál polské části Baltského moře je považován za jeden z největších v regionu a je odhadován na 33 GW. Větrná energie na moři bude mít obrovský dopad na energetickou bezpečnost Polska a bude hrát významnou roli při transformaci energetického sektoru. Energie z větrných elektráren v Baltském moři začne proudit do Polska v roce 2026. Do roku 2030 poskytnou větrné elektrárny kapacitu téměř 6 GW. Do roku 2040 chce mít Polsko instalováno 18 GW kapacity větrných elektráren v Baltském moři. Hlavní brzdou energetické transformace Polska je stav elektrické sítě. České firmy se mohou uplatnit v dodavatelském řetězci pro větrné elektrárny na moři a při výstavbě a modernizaci energetické sítě. Více ZDE