Více času na podstatné

Zálohovaných petek se nyní Češi nedočkají. Vyzkoušet si zálohování ale mohou během letních dovolených

16.06.2025 16:47

Letní dovolená nemusí být jen o odpočinku, ale i o malých každodenních změnách, které dělají velký rozdíl. Ať už Češi vyráží k moři, do hor nebo objevovat severská města, v 17 evropských zemích mohou zažít chytrý systém zálohování nápojových obalů, který funguje – a hlavně má smysl. Vrácením zálohované petky nebo plechovky přispějí k pozitivnímu dopadu na životní prostředí, protože právě v zálohových systémech je materiál opakovaně recyklován zpět do nových nápojových obalů.

Zatímco v Česku PET lahve a plechovky často končí na skládkách nebo ve spalovnách, v Chorvatsku, Německu, Skandinávii, Pobaltí nebo třeba na Maltě je vracení nápojových obalů běžnou součástí každodenního života. A dobrá zpráva? Funguje to jednoduše. Stačí obal po vypití nevhodit do koše, ale odnést ho zpět do obchodu a získat zpátky zaplacenou zálohu.

Kam můžete letos vyrazit za udržitelnost inspirací?

  • Chorvatsko – Oblíbená letní destinace Čechů, kde za každou PET lahev nebo plechovku dostanete zpět přibližně 1,75 Kč, obaly lze vrátit v obchodech s plochou nad 200 m2.
  • Slovensko – Zálohují od roku 2022, výše zálohy je zhruba 3,75 Kč a obal lze vrátit v obchodech s plochou nad 300 m2, ale i v menších obchodech, které se zapojili dobrovolně.
  • Skandinávie (Norsko, Švédsko, Dánsko) – Země, které zálohují nejdéle. Švédsko zálohuje už před čtyřicet let, Norsko od roku 1999, Dánsko se přidalo o další tři roky později. Výše zálohy se blíží až 4 Kč, vracet lze zálohované obaly ve všech obchodech, kde jsou k dostání nápoje.
  • Pobaltí (Estonsko, Litva, Lotyšsko) - Výše zálohy je zhruba 2,5 Kč.
  • Irsko a Rakousko – Nováčci mezi zálohujícími. V Irsku je záloha odlišná podle velikosti obalu, pohybuje se od 3,75 do zhruba 6,25 Kč, v Rakousku se záloha řadí mezi ty vyšší (6,25 Kč).
  • Německo – Naši sousedé mají zálohu 6,25 Kč, vracet lze obaly v obchodech s plochou nad 200 m2, v menších obchodech pouze ty obaly, které daný obchod prodává.
„Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení ”Zálohované” a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a také obrázek lahve i písmene R v recyklačním kroužku. Zálohu zaplatí při koupi nápoje a zpět ji získají pro vrácení obalu do sběrného místa v některé z prodejen. Úplně stejně, jako jsou Češi desítky let zvyklí vracet skleněné lahve od piva,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
 

Fakta, která mluví za vše:

  • V evropských zemích, kde mají zálohující systém se vrací 90 % obalů
  • Díky zálohování prokazatelně ubývá nepořádku v přírodě
  • Recyklace je efektivní, materiál se vrací zpět do výroby a vyrábí se z něj nové nápojové obaly
  • Neuvěřitelných 900 milionů petek a plechovek v ČR nyní končí ročně na skládkách, ve spalovnách či pohozených v přírodě
  • Česko ročně platí až dvě miliardy korun pokut za nerecyklaci plastu
 
Užitečná mapa pro vaše cesty

Nevíte, jak zálohování funguje v dané zemi? Iniciativa pro zálohování vytvořila interaktivní mapu evropských zálohových systémů, která vám pomůže se orientovat – a ušetřit. Stačí pár kliknutí a víte, jak na to.

Proč to v Česku (zatím) nejde?

Zatímco většina Evropy zálohuje, Česko zatím zůstává pozadu. PETky i plechovky často končí ve spalovnách, na skládkách nebo v přírodě. Ačkoliv Češi třídí odpady svědomitě, současný systém nezajistí, že se cenný materiál dostane zpět do oběhu. „Současný způsob nakládání s nápojovými obaly je neefektivní, neekologický a v konečném důsledku i neekonomický. Místo toho, aby obaly končily zpět ve výrobním cyklu, často končí na skládkách, ve spalovnách nebo bohužel i v přírodě. A to i přesto, že Češi odpad zodpovědně třídí. Problém není totiž u spotřebitelů, ale v současném nefunkčním systému třídění, který nevede k systematickému opakovanému využití cenné suroviny – PET a hliníku. To ukazuje, že i přes dobrou vůli občanů je systém nedostatečný a selhává,“ vysvětluje Havligerová.

Letní dovolená je ideální příležitostí vyzkoušet na vlastní kůži, jak může fungovat moderní a udržitelná recyklace. A vracení nápojových obalů se lidé dočkají i v Česku, protože díky unijnímu nařízení o obalech a obalovém materiálu se zálohování nevyhneme.

Nezálohování vyjde Česko draho

ČR opakovaně nevyužívá hodnotný materiál a kvůli nenaplnění recyklačních cílů tak platí každoročně pokuty ve výši až dvou miliard korun, které v důsledku nakonec zaplatí daňoví poplatníci. Zálohy přitom motivují lidi, aby obaly vraceli, a zároveň zajišťují, že se získaný materiál opravdu recykluje a surovina tak nepřijde vniveč, ale opakovaně se využije. Podle Havligerové není zálohování jen otázkou ekologie. Je to otázka moderního, funkčního a odpovědného státu. Jde o nástroj, který má přímý vliv na čistotu veřejného prostoru, míru recyklace a fungování cirkulární ekonomiky. Česko má na to být součástí funkčního řešení. Zavedení systému záloh dlouhodobě podporují tři čtvrtiny Čechů.

 

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

 

Zdroj: Iniciativa pro zálohování


 

Štítky:

Zpět