Více času na podstatné
Ze starého oblečení chtějí vyrábět nové textilie. Reju buduje průmyslovou síť, která má ambici změnit recyklaci polyesteru
Miliony tun vyřazeného oblečení každoročně končí na skládkách nebo ve spalovnách. Přitom významná část textilního odpadu obsahuje polyester, materiál vyráběný převážně z fosilních surovin. Francouzská společnost Reju chce tento tok odpadu obrátit a prostřednictvím chemické recyklace z něj získávat surovinu pro výrobu nových polyesterových textilií. Nyní propojuje svou technologii se šesti zavedenými textilními výrobci v Evropě a Spojených státech. Jejich spolupráce ukazuje, jak by mohl vypadat nový průmyslový řetězec, v němž se vyřazené oblečení vrací zpět do výroby.
Za projektem Reju stojí poměrně silné průmyslové a technologické zázemí. Společnost vznikla v listopadu 2023 jako součást francouzské skupiny Technip Energies, která se specializuje na průmyslové technologie, projektování a výstavbu energetických a chemických zařízení. Technip Energies do projektu přináší především zkušenosti s vývojem a zaváděním technologických procesů ve velkém měřítku.
Samotná technologie má původ ve výzkumu společnosti IBM. Jde o chemickou recyklaci označovanou jako VolCat, založenou na katalytické depolymerizaci polyesteru. Zjednodušeně řečeno, původní polymerní struktura se chemicky rozloží na znovu využitelné suroviny, z nichž lze následně vyrobit nový polyester. Výsledkem má být materiál, jehož vlastnosti se mohou přiblížit polyesteru vyráběnému z primárních fosilních surovin.
Právě schopnost vrátit materiál na úroveň chemických stavebních jednotek představuje zásadní rozdíl oproti běžné mechanické recyklaci. Při ní se textilie rozdrtí a rozvlákní, přičemž délka a kvalita získaných vláken se zpravidla snižují. Chemická recyklace pracuje s polymerem samotným a nabízí možnost opětovné výroby materiálu s vysokou kvalitou.
Reju se zaměřuje především na pospotřební polyesterové textilie a odpadní PET materiály. V červenci 2026 společnost otevřela také vlastní výzkumné a vývojové centrum v americké Pensylvánii, kam přesunula svůj hlavní výzkumný tým z IBM Almaden Research Center v Kalifornii. Výzkum se zde soustředí nejen na recyklaci polyesteru, ale také na řešení pro směsné textilie a další chemické postupy. Ambicí je propojit laboratorní vývoj s technologiemi, které bude možné nasadit v průmyslových regeneračních centrech.
Tři kontinenty, několik průmyslových center
Prvním významným provozním milníkem se stal Regeneration Hub Zero ve Frankfurtu nad Mohanem, který Reju otevřela v říjnu 2024. Jde o demonstrační zařízení určené k ověřování technologie a přípravě budoucího průmyslového rozšíření.
Společnost současně připravuje několik dalších lokalit. Významný projekt vzniká v nizozemském průmyslovém areálu Chemelot v Sittard-Geleen. V dubnu 2026 získal podporu nizozemského programu NIKI ve výši 135 milionů eur. Program Nationale Investeringsregeling Klimaatprojecten Industrie podporuje rozsáhlé průmyslové projekty zaměřené na snižování emisí a cirkulární hospodářství. Přiznaná podpora se vztahuje na investiční fázi i následný provoz plánovaného centra a představuje významný milník před konečným investičním rozhodnutím.
Další evropské centrum má vzniknout ve francouzském Lacq v regionu Pyrénées-Atlantiques. Vybraná lokalita se nachází v průmyslovém areálu Induslacq, který vlastní společnost TotalEnergies. Její výhodou je existující průmyslové zázemí a infrastruktura.
Reju zároveň plánuje vstup na severoamerický trh. První tamní průmyslové centrum má vyrůst v Rochesteru ve státě New York v areálu Eastman Business Park. Projekt počítá s investicí přibližně 390 milionů dolarů, vytvořením zhruba 70 pracovních míst a zpracováním množství textilu odpovídajícího 300 milionům kusů oblečení ročně. Zahájení provozu se podle zveřejněných plánů očekává do konce roku 2029.
Šest výrobců, šest různých specializací
Výběr partnerů pokrývá různé části textilního výrobního řetězce. Portugalská A. Sampaio & Filhos, založená v roce 1947, se specializuje na výrobu pletených textilií pro oděvní průmysl, zatímco další portugalský partner RDD Textiles se zaměřuje na vývoj nových materiálů a recyklaci. Její iniciativa threesixty, kterou představila v roce 2025, využívá textilní odpad a hledá způsoby jeho dalšího zpracování. Skupina Valérius, do níž RDD patří, se věnuje také oddělování vláken ze směsných textilií. V roce 2024 pocházelo 80 % recyklovaného materiálu projektu threesixty z průmyslového odpadu a 20 % pospotřebních textilií.
Americká Swisstex Direct zajišťuje pletení, barvení a konečné úpravy textilií. Její kalifornský závod má podle firemních údajů kapacitu přibližně 1 134 tun materiálu měsíčně. Portugalská TINTEX Textiles, působící od roku 1998, vyrábí pleteniny pro módní průmysl, sportovní oblečení i spodní prádlo a rozvíjí ekologičtější technologie barvení a úprav. V roce 2025 získala certifikaci B Corp, která hodnotí environmentální a sociální dopady podnikání.
Švédská FOV Fabrics vyrábí technické tkaniny pro průmysl, zdravotnictví, sport a pracovní oděvy. Její závod v Boråsu zajišťuje celý proces od přípravy materiálu přes tkaní a barvení až po povrchové úpravy, s roční produkcí kolem deseti milionů metrů. Šestici uzavírá litevská Utenos Trikotazas, výrobce s historií od roku 1967, který propojuje vývoj materiálů, pletení a výrobu hotových oděvů. Společně tak partneři poskytují Reju potřebné kapacity pro přeměnu regenerovaného polyesteru na širokou škálu hotových textilií.
Od recyklovaného polymeru až k novému oblečení
Význam oznámené spolupráce spočívá především v propojení jednotlivých částí dodavatelského řetězce. Samotná chemická recyklace totiž ještě nezaručuje, že se z odpadu stane nový oděv. Získanou surovinu je nutné znovu zpracovat na polyester, vyrobit z ní vlákna, přízi a následně textilii, která splní požadavky výrobců a zákazníků.Přestože technologie nabízí zajímavé možnosti, její průmyslové rozšíření bude záviset také na kvalitě vstupního odpadu.
Textilní výrobky totiž často obsahují směsi polyesteru s bavlnou, elastanem nebo dalšími vlákny, barviva, povrchové úpravy a různé doplňkové materiály. Jejich zpracování vyžaduje odpovídající přípravu a třídění. Evropské výzkumy i analýzy amerického vládního úřadu GAO upozorňují, že právě rozpoznávání složení textilií, oddělování jednotlivých materiálů a zajištění dostatečného množství vhodného odpadu patří k hlavním překážkám rozvoje textilní recyklace.
Podstatné je také tvrzení Reju, že její regenerovaný polyester má přibližně o 50 % nižší uhlíkovou stopu než polyester vyráběný z primárních surovin. Jde o údaj uváděný samotnou společností, jehož skutečný přínos bude možné posoudit podle konkrétního výrobního procesu, energetického mixu, vstupního materiálu a hranic použitého hodnocení životního cyklu.
Dalším důležitým faktorem bude přirozeně ekonomika celého systému. Reju potřebuje zajistit nejen dostatečné množství vhodného textilního odpadu, ale také jeho sběr, třídění, dopravu a přípravu pro recyklaci za konkurenceschopných podmínek. V Evropě může financování těchto činností postupně podpořit zaváděný systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), který přenáší část nákladů na nakládání s textilem po skončení jeho životnosti na výrobce. Povinné systémy mají členské státy zavést do dubna 2028.
Použité zdroje a další souvislosti: