Zelený účet domácností: Jak nový systém ETS2 promění ceny, ekonomiku i český průmysl?

Evropská unie se v příštích letech chystá rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami na další sektory – dopravu a budovy. Nový mechanismus EU ETS2, který vstoupí v platnost od roku 2027, představuje zásadní změnu nejen v evropské klimatické politice, ale i v hospodářské realitě členských států. V České republice by měl podle analýzy Ministerstva životního prostředí a společnosti PwC přinést jak měřitelné environmentální efekty, tak nové ekonomické impulzy. Zároveň ale i citelný zásah do rozpočtů domácností a firem, které se dosud s cenou uhlíku přímo nesetkávaly.

Základním principem ETS2 je zpoplatnění emisí z fosilních paliv používaných v dopravě, vytápění a dalších menších zdrojích mimo systém ETS1. Cena za tunu oxidu uhličitého, kterou budou muset distributoři těchto paliv platit, se promítne do koncových cen energií a pohonných hmot. PwC pracovala se dvěma scénáři – konzervativním, vycházejícím z vládního „non-paperu“ s průměrnou cenou povolenky 35 eur (v cenách roku 2020), a ambicióznějším scénářem, který počítá s 55 eury. Po přepočtu na očekávané hodnoty let 2027–2032 by se tak průměrná cena mohla pohybovat mezi 45 a 70 eury.

Dopady na české domácnosti nebudou zanedbatelné. Modelace ukazuje, že průměrné měsíční výdaje za plyn, uhlí a pohonné hmoty vzrostou o 16,9 až 26,7 %. Největší relativní nárůst se projeví u domácností se středními příjmy, které využívají kombinaci lokálního vytápění plynem a individuální automobilové dopravy. Nízkopříjmové domácnosti, jež mají vyšší podíl výdajů na pevná paliva, budou zasaženy méně, nicméně v absolutních částkách bude dopad citelný. Podle dat z Českého statistického úřadu tvoří tyto komodity v současnosti zhruba devět procent celkových výdajů domácností, přičemž po zavedení ETS2 by jejich podíl mohl vzrůst o několik desetin procentního bodu.

Na druhé straně analýza sleduje i celkové spotřební výdaje domácností po zavedení ETS2. Tento údaj zahrnuje veškeré výdaje české domácnosti – od bydlení a potravin až po služby – a ukazuje, jaký podíl z nich představují komodity zasažené systémem ETS2. Jejich váha v průměrném rozpočtu činí přibližně devět procent. Po zavedení ETS2 by se tento podíl podle PwC zvýšil jen mírně – například u pohonných hmot o 0,54 % v mírnějším scénáři a o 0,86 % ve scénáři vyšších cen povolenek, u plynu o 0,42 % až 0,65 %, u uhlí pak o 0,39 % až 0,61 %. Z pohledu makroekonomického dopadu tedy systém sice zvýší výdaje domácností v konkrétních položkách, avšak jejich celková struktura zůstane relativně stabilní.

Přesto systém nepředstavuje jen novou zátěž, ale i příležitost. Výtěžky z prodeje povolenek by měly v letech 2027–2032 přinést České republice 154 až 205 miliard korun. Tyto prostředky nebudou plynout do státního rozpočtu bez účelu – jejich přímým úkolem je financovat opatření snižující emise a zmírňující sociální dopady. Zásadní roli přitom sehraje Sociální klimatický fond (SKF), který má být využit na renovace rodinných a bytových domů zranitelných skupin, výstavbu dostupného nájemního bydlení, modernizaci tepláren do 20 MW a podporu nízkoemisní dopravy. Podle výpočtů PwC vytvoří každá miliarda korun investovaná prostřednictvím SKF až půl miliardy korun hrubé přidané hodnoty a stovky nových pracovních míst.

Ekonomické přínosy systému ETS2 se neomezují pouze na multiplikační efekty investic. Rozšířená poptávka po nízkoemisních technologiích má potenciál posílit český průmysl, který již dnes zaujímá silné postavení v evropských dodavatelských řetězcích. Česká republika je sedmým největším exportérem tepelných čerpadel i lithium-iontových baterií a osmým exportérem izolačních materiálů. Přechod na energeticky efektivní budovy a rozvoj elektromobility tak může přinést nejen snížení emisí, ale i vyšší přidanou hodnotu domácí výroby. V kontextu probíhající „druhé ekonomické transformace“ může ETS2 působit jako katalyzátor strukturálních změn směrem k technologicky vyspělejším a exportně orientovaným odvětvím.

Analýza však upozorňuje i na hranice, za nimiž by pozitivní efekty mohly začít slábnout. Příliš vysoká cena povolenky představuje de facto novou formu daně, která snižuje disponibilní příjmy obyvatel a zvyšuje výrobní náklady firem. Efekt nižší spotřeby domácností a tlaku na podnikové marže může v extrémním případě převážit nad přínosy investic financovaných z výnosů. Z tohoto důvodu Česká republika prosazuje na evropské úrovni mechanismy pro stabilizaci cen povolenek, aby se předešlo jejich nadměrné volatilitě a přehřátí trhu.

Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje, že smyslem ETS2 není fiskální přínos, ale urychlení dekarbonizace tam, kde dosud chyběly ekonomické pobídky. Výnosy z povolenek mají být cíleně reinvestovány – do úspor energie, obnovitelných zdrojů, moderní veřejné dopravy či poradenství pro domácnosti. Systém tak vytváří uzavřený finanční cyklus, v němž se prostředky vybrané od znečišťovatelů vracejí zpět do ekonomiky formou investic, které snižují její uhlíkovou stopu.