Zlatý důl ve smetí. Miliardáři rozehrávají bitvu o odpadové impérium za desítky miliard

Odpad už dávno není jen problém měst a obcí, ale strategická komodita, která láká nejbohatší hráče regionu. V zákulisí se rozbíhá tvrdý souboj o jeden z nejvýznamnějších odpadových byznysů ve střední Evropě, jehož cena může přesáhnout dvacet miliard korun a zásadně změnit mapu českého průmyslu.

Prodej aktivit dánské společnosti Marius Pedersen v Česku a na Slovensku se dostává do finální fáze a vyvolává mimořádně silný zájem mezi českými miliardáři i zahraničními investory. Firma patří k významným hráčům v odpadovém hospodářství a její prodej představuje jednu z největších transakcí v oboru za poslední roky. Do soutěže o převzetí vstupují nejen domácí finanční skupiny, ale také zahraniční strategičtí investoři, kteří vidí v odpadech stabilní a dlouhodobě rostoucí byznys.

Mezi hlavní zájemce patří miliardář Michal Strnad, skupina Sev.en miliardáře Pavel Tykač, investiční skupina Kaprain podnikatele Karel Pražák nebo investiční dům Wood & Company. V pozadí se objevují také vazby na skupinu EP Industries, kde figurují podnikatelé Daniel Křetínský a Roman Korbačka. Zájem mají i zahraniční firmy jako Paprec nebo Saubermacher.

Samotný proces prodeje je mimořádně konkurenční. Do užšího výběru postupuje větší počet uchazečů, kteří nyní vstupují do fáze hloubkové kontroly hospodaření firmy. Závazné nabídky by měly být předloženy do konce června a podpis kupní smlouvy se očekává během léta. Podle odborníků jde o jeden z největších soubojů o aktiva v odpadovém sektoru v regionu.

Atraktivita firmy spočívá především ve stabilních výnosech. Podnik v Česku a na Slovensku generuje roční tržby přibližně 400 milionů eur a jeho provozní zisk EBITDA dosahuje zhruba 114 milionů eur, což z něj činí vysoce profitabilní společnost. Odpadové hospodářství navíc patří mezi obory s dlouhodobě rostoucí poptávkou, protože objem komunálního odpadu se zvyšuje a legislativa nutí státy investovat do moderních technologií zpracování odpadu.

Přesto má firma i slabiny, které mohou ovlivnit výslednou cenu. Jedním z hlavních problémů je absence vlastní spalovny, která bude v budoucnosti klíčová pro nakládání s odpady. Trend v Evropě směřuje k omezení skládkování a většímu využívání spalování a recyklace. Právě proto může být společnost zajímavá například pro energetické skupiny, které mohou své zdroje přizpůsobit spalování odpadu a vytvořit tak nové energetické kapacity.

Další komplikací je probíhající kauza údajně zmanipulovaných zakázek ve zdravotnickém sektoru, ve které figuroval bývalý manažer společnosti. Takové právní a reputační riziko může ovlivnit vnímání firmy investory a snižovat ochotu nabídnout vyšší cenu.

Dánský vlastník se rozhodl podnik prodat především kvůli změně strategie. Firma se chce více soustředit na domácí trh v Dánsku a plnit cíle své klimatické strategie zaměřené na uhlíkovou neutralitu do roku 2035. Podmínky na českém a slovenském trhu by podle vedení vyžadovaly vysoké investice do modernizace infrastruktury, což se s novou strategií neslučuje.

Odhady hodnoty transakce se výrazně liší, ale většina expertů se shoduje, že cena přesáhne deset miliard korun. Některé odhady ji posouvají až k hranici osmnácti až jednadvaceti miliard korun, což odpovídá přibližně sedminásobku provozního zisku firmy. Výsledná částka bude záviset na očekávání investorů ohledně budoucího růstu objemu odpadu, schopnosti firmy získávat nové zakázky i nutnosti masivních investic do moderních technologií.