Více času na podstatné
Změny, které se dotknou i vaší půdy i vody – zapojte se do připomínek!
Aktuálně je v připomínkovém řízení celá řada právních předpisů, které reflektují moderní přístupy k udržitelnosti a efektivnímu hospodaření s přírodními zdroji. Patří mezi ně aktualizace vyhlášky o používání sedimentů na zemědělské půdě, která zavádí průběžnou recyklaci sedimentů a zjednodušuje aplikační postupy s cílem podporovat boj proti erozi a zlepšovat kvalitu půdy. Dále se novelizuje právní rámec agrovoltaických zařízení, které umožňují dvojí využití zemědělské půdy pro produkci elektřiny a zemědělství bez jejího odnětí z půdního fondu. Nový registr výpustí ze zdrojů znečištění povrchových vod má zlepšit monitoring a rychlou reakci na havárie. Změny ve vyhlášce o posouzení vlivů na chráněná území zase zvyšují ochranu přírody při plánování rozvoje. Evropská unie přináší také nové regulace zaměřené na zvýšení kontroly rizikových ekologických produktů a transparentnost udržitelných výrobků, což podporuje environmentální odpovědnost a omezuje nešetrné praktiky.
Nov. vyhl. č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě
Cílem návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., je modernizace vyhlášky z pohledu udržitelnosti hospodaření v rybníkářství a v zemědělské výrobě v rámci boje proti erozi půdy a klimatickým změnám, a to prostřednictvím recyklace sedimentu v mikropovodí a změny aplikace sedimentu od jednorázového vytěžení k průběžnému opakovanému odebírání menších objemů v souvislosti s lovením rybníků.
Navržena je úprava limitů, aplikačních dávek a podmínek aplikace sedimentu na zemědělskou půdu. Novelou vyhlášky dojde ke zjednodušení procesu aplikace a tím dojde k doplňování postupně uvolnitelných živin ze sedimentu do půdy a zároveň k obohacení půdy organickou hmotou. Cílem návrhu vyhlášky je dále navýšení maximální výšky použitého sedimentu, další podstatnou změnou je odstranění požadavku na vzorkování sedimentu před a po jeho vytěžení. Navrženo je ponechat jen jedno vzorkování. Zkrátí se doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek z 10 na 5 let, přičemž však nesmí být překročena maximální povolená dávka sedimentu na 1 ha půdy v průběhu 10 let.
Nov. vyhl. č. 425/2024 Sb., o agrovoltaické výrobně elektřiny
Právní úprava agrovoltaické výrobny elektřiny obsažená v § 8a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZOZPF“) umožňuje provozování agrovoltaických výroben elektřiny při současném zemědělském obhospodařování pozemku jako dvojí využití zemědělské půdy bez odnětí této zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
Zákonem č. 87/2025 Sb. bylo ustanovení § 8a ZOZPF doplněno o nový odstavec 9, podle kterého se zařízení sloužící pro ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě, povoluje v podobném procesním režimu jako samotná agrovoltaická výrobna elektřiny. Není pro něj tedy vyžadováno odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Jelikož tato zařízení pro ukládání elektřiny musí splňovat zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, navrhuje se odpovídající doplnění úpravy obsažené ve vyhlášce o agrovoltaické výrobně elektřiny.
Návrh vyhl. o registru výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových
Registr výpustí zavedla tzv. havarijní novela vodního zákona č. 182/2024 Sb. s cílem minimalizovat dopady vzniklé havárie. Z pohledu uceleného přehledu možných vlivů je potřebné znát všechny výpusti (zatím na významných vodních tocích), které mohou negativně ovlivňovat kvalitu povrchových vod či rychlejší detekci místa vzniku či určení viníka havárie na povrchových vodách.
Cílem zavedení registru výpustí je inventarizace a digitalizace všech výpustí vod ze zdrojů znečištění do vod povrchových a vytvoření registru těchto výpustí, aby vodoprávní úřad disponoval přehledem všech výpustí (odpadních i dešťových) do vodoteče včetně jejich umístění. Registr bude k dispozici dalším složkám zasahujícím při havárii (správci povodí, Hasičský záchranný sbor ČR, Česká inspekce životního prostředí, Policie ČR a Vojenská policie).
Správcem registru výpustí je Ministerstvo životního prostředí, které tuto agendu vykonává prostřednictvím odborného subjektu, jímž je Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v. v. i. Rozsah údajů vkládaných do registru výpustí stanoví příloha k této vyhlášce.
Nov vyhl. č. 142/2018 Sb., o nál. posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky význ. lokality a ptačí oblasti
Do meziresortního připomínkového řízení se předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny.
Návrhem dochází ke změně vyhlášky v těchto oblastech: Úprava náležitostí posouzení vlivu návrhu územního rozvojového plánu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, úprava náležitostí posouzení akcelerační oblasti ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť a náležitostí jeho aktualizace, a dílčí změny navazující na poznatky z dosavadní praxe.
Vysoce rizikové ekologické produkty
Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se vysoce rizikových ekologických produktů a produktů z přechodného období – dovozní kontroly (změna). Některé produkty ze zemí mimo EU, které jsou certifikovány jako ekologické, jsou považovány za vysoce rizikové, jelikož jsou spojeny se závažným, kritickým nebo opakujícím se nedodržováním předpisů. Tato iniciativa umožňuje zařadit produkty, u nichž existuje podezření na nedodržování předpisů, na seznam vysoce rizikových produktů, které podléhají přísnějším dovozním kontrolám.
Udržitelné výrobky