Více času na podstatné

Zpětný odběr olejů

01.06.2009 13:22

Otázka: Opakovaně se setkávám s názorem, že institut zpětného odběru podle ustanovení § 38 zákona o odpadech se týká jen domácností, nikoli podnikatelů. Podnikatelská sféra podle tohoto názoru produkuje odpady. Je takový názor správný?

    Výše uvedená otázka vycházela z případu, kdy podnikatelský subjekt se značnou spotřebou mazacích olejů byl pracovníky - specialisty (MŽP a VÚV-CeHO) shodně informován o tom, že v případě upotřebených olejů, které vznikají při jeho podnikatelské činnosti, je původcem nebezpečných odpadů a nikoli tím, kdo se může podle § 38 těchto komodit elegantně zbavit. A navíc se v korespondenci, kterou jsem měl k dispozici, vyskytují jako zásadní, věc zdánlivě řešící, pojmy "spotřebitel" a "konečný uživatel".
    Nahlédněme do zmíněného § 38 ze snahou zjistit, koho se na straně "konzumenta služby" vlastně týká. A zjistíme, že takových informací je tam poskrovnu. V celých 11 odstavcích se tomuto problému, a to ještě jen zcela speciálně pro elektrošrot, věnuje vlastně jen písmeno f) odstavce 1 a poslední věta odstavce 3, která na to navazuje. A na několika místech se vyskytuje výraz "spotřebitel", což v jazyce českém znamená "ten, který něco spotřebovává". A protože ani v definiční části zákona, tedy v §§ 3 a 4, ani v této části speciální, tedy § 38, není výraz spotřebitel definován, nelze jinak, než pod slovem spotřebitel vidět každého, kdo spotřebovává.
    Jen těžko lze vstoupit do představy zákonodárce, který sestavil ustanovení tohoto § 38, ale výše uvedené úvaze jednoznačně svědčí i to, že u elektrozařízení, tedy v písmenu f) odstavce 1, je učiněna výjimka, je právo zúženo pouze na zařízení z domácností. Prostě proto, že zákonodárce chtěl, aby podnikatelská sféra si svá vyřazená elektrická zařízení odstraňovala jinak, tedy mimo systém zpětného odběru ve smyslu § 38. A protože u předchozích pěti komodit uvedených pod písmeny a) až e) takováto výjimka uvedena není, je zřejmé, že právo využívat zpětného odběru se týká každého.
    Výše citovaný výraz "konečný uživatel" se v zákoně stejně jako "spotřebitel" nevyskytuje a autoři si ho zjevně vypůjčili z oblasti dílu 8 zákona, tedy z oblasti Elektrická a elektronická zařízení, kde se s ním pracuje v podzákonném prováděcím předpisu (o situaci v této oblasti bude jeden z příštích příspěvků této rubriky). Vypůjčili si ho zjevně nesprávně s cílem oddělit podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. Taková snaha však nemá v textu zákona žádnou oporu.
    Při takovém závěru, a jiný z textu zákona poctivě učinit nelze, se nabízí otázka k čemu potom slouží ustanovení §§ 28 a 29 zákona - zůstaneme-li jen u odpadních olejů. Kdo je tedy (ve spotřebitelské, nikoli výrobní sféře) původcem odpadních olejů. Autor je přesvědčen, že § 38 řeší cestu, kterou použitý vyjmenovaný výrobek bude umístěn v životním prostředí (využit či odstraněn) tak, aby neškodil či neohrožoval. Neříká nic o tom, zda jeho majitel, který ho chce systémem zpětného odběru uplatnit, je či není jeho původcem, tedy původcem odpadu ve smyslu zákona (se všemi povinnostmi z toho plynoucími).
    Toto pojednání neřeší otázku, zda je to takto v zákoně správně, tedy zda je účelné, aby všichni, tedy včetně podnikatelské sféry, měli podle dikce zákona právo (a tím i finanční výhodu na úkor dodavatele výrobku) využívat pro vyjmenované opotřebené výrobky systém zpětného odběru. V tom je autor dosti na rozpacích, neboť lze nalézt jak pozitiva, tak i negativa. To však nebylo předmětem otázky a odpověď by si vyžádala dosti hluboký rozbor.
    Proč se tedy obě výše citovaná místa shodla na tom, jak to vykládat? Těžko říci, třeba na to mají "metodický pokyn", "odborné stanovisko" nebo podobný, právně sice zcela neúčinný, ale úřady s oblibou používaný, a úředníky bez odporu respektovaný, dokument pro případ, že je něco v obecně závazném předpisu (zde v zákoně) jinak, než "dá zdravý selský rozum". A třeba ani to ne, třeba jen "se to tak už od začátku vykládá" a je to pracovně pohodlné.

    Odpověď:
    Zákon o odpadech v sobě neobsahuje žádné ustanovení, kterým by byla omezena povinnost zpětného odběru výrobků (§ 38 zákona), konkrétně upotřebených olejů definovaných v odstavci 1 písmeno a), pouze na nepodnikatelskou sféru.

Ing. Michael Barchánek
Soudní znalec v oboru odpadů
E-mail: barchosi@volny.cz