Úsek hydrologie ČHMÚ vydal elektronickou verzi „Hydrologické ročenky ČR 2020”. Publikace každoročně přináší přehled výsledků pozorování hydrologických veličin a zhodnocení hydrologických poměrů v České republice. V tomto ročníku je navíc obsažen článek popisující rekonstrukci povodňové situace na Uničovsku v červnu 2020, druhý příspěvek podává informace týkající se zveřejnění dat ČHMÚ podle zákona č. 123/1998 Sb., třetí se pak zabývá vlivem pandemické situace COVID-19 na práci v hydrologii ČHMÚ.

Zdroj: www.nase-voda.cz

Česká republika by měla být připravena snáze čelit environmentálním krizím včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity, které mohou ohrožovat i zaměstnanost, zdraví lidí a jejich sociální zajištění. Ministerstvo životního prostředí proto vypracovalo Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040), který toto pondělí schválila Vláda ČR.

Cílem jednotlivých doporučení a opatření je změnit nastavení produkce tak, aby se zdroje vracely zpět a tím se i minimalizoval dopady na životní prostředí. Cirkulární Česko 2040 by mělo posílit konkurenceschopnost a technologickou vyspělost hospodářství, zvýšit bezpečnost dodávek surovin a odolnost vůči různým vnějším šokům, rozvíjet celkově udržitelný společenský systém, ale také vytvořit nová pracovní místa.

“Dnešním dnem má ČR svou první komplexní strategii pro cirkulární ekonomiku, což je bez nadsázky jediný smysluplný směr pro budoucnost nejen odpadového hospodářství. Strategický rámec se soustředí zejména na výrobky – fáze jejich návrhu, výroby, spotřeby a ukončení životnosti, a také na horizontální opatření, která se dotýkají životního cyklu výrobku. Jde především o oblast výzkumu, inovací a digitalizace, ale také vzdělávání a znalostí, stejně jako používání nástrojů hospodářské politiky. S dnes přijatou cirkulární strategií to nekončí, následně bude MŽP připravovat její akční plány pro jednotlivá období. První z nich bude na období 2022–2027. Oběhové hospodářství budeme samozřejmě významně podporovat prostřednictvím našich dotačních programů, finance poplynou zejména z Národního plánu obnovy a nového OPŽP, ” zdůrazňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák.

Priority a opatření

Cirkulární Česko 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v ČR a řadí oběhové hospodářství mezi její priority. Zaměřuje se na 10 oblastí – Produkty a design, Spotřeba a spotřebitelé, Odpadové hospodářství, Průmysl, suroviny, stavebnictví, energetika, Bioekonomika a potraviny, Cirkulární města a infrastruktura, Voda, Výzkum, vývoj a inovace, Vzdělávání a znalosti a Ekonomické nástroje – v nich pak stanovuje cíle, zásady a opatření. Cirkulární Česko si klade za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů tak dlouho v ekonomickém cyklu, jak je to jen možné, a vrátit je do výrobního cyklu na konci jejich používání, přičemž se minimalizuje tvorba odpadu.

Snahou strategie je především omezovat samotný vznik odpadů, zkvalitňovat odpadové hospodářství důrazem na recyklaci (podporou recyklačních technologií) a opětovné použití, zlepšením zejména v oblasti bioodpadu, textilního, stavebního a potravinového odpadu, obalů a dosloužilé elektroniky. Pro průmysl, stavebnictví a energetiku je prioritou využívat druhotné suroviny. Stát ve veřejných zakázkách podpoří ty podniky, které používají výrobky s obsahem druhotných surovin a recyklátů. V oblasti produktu a designu by firmy měly zavádět v maximální možné míře nové výrobní metody využívající nejmodernější technologie k cirkulárnímu cyklu produktů jako např. využívání druhotných recyklovaných materiálů a předcházení vzniku odpadu při výrobě.

U bioekonomiky a potravin půjde o snížení množství potravinových obalů a zefektivnění práce s bioodpadem, např. kompostováním biologicky rozložitelných odpadů. V oblasti spotřeby by měly být výrobky opětovně využívány a dostávat tak „druhý“ život. Omezit by se mělo využívání jednorázových výrobků. Největší změna čeká v oblasti chování výrobců a zákazníků, aby se více využívaly v minulosti použité materiály či výrobky a zákazník informovaně volil, jak s nimi naloží, až doslouží.

Cirkulárním městům a jejich infrastruktuře pomůžou moderní technologie a maximální využívání druhotných surovin. U ochrany vody klade Cirkulární Česko důraz na maximální možnou úsporu vody zejména její maximální recyklací udržitelným hospodařením a zadržováním vody v krajině. Stát bude mj. podporovat projekty znovuvyužití a recyklace odpadní vody v průmyslu či výzkum nových technologií pro nakládání s odpadními vodami. Věda a výzkum bude i finančně motivovat projekty zabývající se cirkulární ekonomikou jako např. zřízení specializovaného inovačního fondu pro oběhové hospodářství, který by nabízel granty, nebo zavedení inovačních voucherů pro technologie zaměřené na oběhové hospodářství. Vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky poběží na všech úrovních, od těch nejnižších stupňů.

Zaváděním stanovených opatření Cirkulární Česko dlouhodobě mj. sleduje

• Zlepšení odpadového hospodářství, včetně pozitivních vlivů na dosažení národních cílů v oblasti klimatu a jiných cílů v oblasti životního prostředí.

• Zlepšení bezpečnosti dodávek materiálu a snížení závislosti na materiálových zdrojích dovážených ze zemí mimo EU.

• Zvýšení konkurenceschopnosti podniků.

• Snížení spotřeby fosilních paliv.

Finanční podpora

Cirkulární Česko 2040 a část investic s ním spojených je přímo součástí Národního plánu obnovy (NPO), z něj bude podpořeno celkovou částkou ve výši cca 2,4 miliard korun. Dotace půjdou na budování recyklační infrastruktury v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Například na zapravování kompostu, vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů, do zemědělské půdy. Investice přispějí k přechodu na cirkulární hospodářství, vedoucí směrem ke klimatické neutralitě a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Kromě toho bude z NPO dotováno budování odpadové energetické infrastruktury pro nakládání s vybranými druhy odpadů. Investice poplynou na podporu energetického zpracování nerecyklovatelných nebezpečných zdravotnických a infekčních odpadů. Částka až 7,1 miliardy korun bude v následujících šesti letech připravena v OPŽP 2021–2027 pro podporu komplexních či kombinovaných „odpadových“ projektů. Efektivnější nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku umožní společná výstavba sběrných dvorů a reuse center pro opětovné použití výrobků, pokračující podpora kompostérů pro předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů, ale i budování moderní sítě potravinových bank, podpora opakovaně využitelných obalů a nádobí, důraz na zelené veřejné zakázky. Velká pozornost OPŽP se zaměří na pečlivé zvýšení efektivity třídění složek odpadu k následnému využití.

Monitoring

Monitorovací zprávu o naplňování strategií Cirkulárního Česka připraví MŽP každé tři roky, každých šest let pak dojde k vyhodnocení akčních plánů. První takové vyhodnocení je plánováno na rok 2028. Konečná zpráva o naplnění strategie jako celku bude představena v roce 2041. Na tvorbě Strategického rámce se kromě Ministerstva životního prostředí rovněž podílela řada ministerstev, státních i nestátních subjektů prostřednictvím široké pracovní skupiny. Příprava Strategického rámce byla financována z Programu na podporu strukturálních reforem Evropské unie (SRSP), v rámci kterého byla významně do přípravy Strategického rámce zapojena Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). S Cirkulárním Českem 2040 se seznámila a mohla jej připomínkovat i široká veřejnost během roku 2021.

Dokument ke stažení:

Na začátku ledna 2022 spustí Ministerstvo životního prostředí nové systémy pro plnění ohlašovacích povinností podle různých zákonů v oblasti životního prostředí – ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) a CRŽP (Centrální registr životního prostředí). Už od 15. prosince 2021 bude mít původní systém ISPOP odstávku. V ověřovacím provozu nového systému během ledna 2022 pak může docházet k dílčím výpadkům systémů. Ministerstvo proto připravilo doporučení pro ohlašovatele, jak postupovat v případě problémů s ohlašováním, tedy v případě, že nebude možné splnit požadavky na ohlašování vyplývající z legislativy.

V období od 15. prosince 2021 do zahájení provozu počátkem roku 2022 (předpoklad k 3.1.2022) dojde k odstávce původního systému ISPOP, což znamená úplnou nedostupnost služeb v systémech ISPOP, SEPNO, HNVO, IPO a ISOH, a tím pádem i znemožnění plnění uložených povinností ze strany povinných subjektů právě v důsledku nedostupnosti systémů na straně správce a provozovatele. V praxi tak nebude možné ohlašovat údaje do systému ISPOP, ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů přes systém SEPNO, žádat o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a vydávat osvědčení či sdělení v systému HNVO, ani zadávat údaje do Registru zařízení.

Nové systémy ISPOP a CRŽP budou nasazeny na začátku ledna 2022, o přesném datu spuštění nových systémů budeme ohlašovatele informovat jak na stránkách MŽP, tak na stránkách ISPOP.

V případě vzniklé povinnosti ohlašování přepravy nebezpečných odpadů v průběhu odstávky postupuje ohlašovatel podle § 79 odst. 3 zákona o odpadech.

V období od zahájení provozu nových systémů počátkem roku po dobu ověřovacího provozu pak může docházet k výpadkům či omezení při plnění uložených povinností ze strany povinných subjektů v důsledku technických problémů na straně správce a provozovatele.

Technické problémy systému, respektive především vynaložení a doložení vynaložení veškerého úsilí ohlásit zákonem požadované informace do systému, mohou s ohledem na individuální okolnosti případu představovat tzv. liberační důvod podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (zproštění právnické i fyzické osoby podnikající odpovědnosti za přestupek).

V případě, že nastanou v průběhu ledna problémy s ohlašováním v důsledku výpadků systému, tak MŽP ohlašovatelům doporučuje:

• pořídit printscreen/fotografii obrazovky nebo video obrazovky, ze kterých je zřejmé, že systém obsahuje chybu, která znemožňuje plnění uložené povinnosti

• uchovat doložitelnou komunikaci s technickou podporou dotčených systémů

• stáhnout/uchovat si potvrzení o nedostupnosti/chybě na straně správce nebo provozovatele systémů (v případě nedostupnosti systému provozovatel systému zpětně vydává na webových stránkách potvrzení o výpadku)

• archivovat komunikaci s příslušným úřadem, vůči kterému je činěno podání

Rezort aktuálně vynakládá veškeré úsilí k zajištění co nejrychlejšího přechodu a nejhladšího provozu nových systémů. Za případné technické problémy se Ministerstvo životního prostředí všem ohlašovatelům omlouvá. MŽP a agentura CENIA již před několika týdny nasadily nepřetržitou a víkendovou technickou podporu vývojářů a odborníků, která bude pokračovat i po lednovém spuštění nového systému.

Pro uživatele bude ministerstvo ve spolupráci s agenturou CENIA zajišťovat pomoc při práci s novými systémy prostřednictvím call centra a písemného helpdesku. Call centrum bude uživatelům poskytovat technickou podporu – kontaktní číslo a provozní doba bude zveřejněna na portále ISPOP a CRŽP v nejbližších dnech. Písemný helpdesk je standardně poskytován přes systém EnviHELP.

Hlavním cílem nových systémů jsou strukturální změny a technologická obnova ISPOP a zohlednění nových požadavků eGovernmentu, legislativních povinností, GDPR, kyberbezpečnosti ad. Nový systém ISPOP bude nadále dostupný na adrese www.ispop.cz a bude zajišťovat pouze příjem a zpracování hlášení. Pro splnění ohlašovací povinnosti bude poskytovat jako nástroj HTML formuláře, které budou dostupné on-line (nikoliv již PDF formuláře). Do systému budou migrována hlášení za rok 2018 a novější. Starší hlášení již nebudou ohlašovatelům dostupná.

Nový systém CRŽP bude zajišťovat funkcionalitu registru ISPOP, tzn. registraci a správu subjektu, uživatelů, provozoven IRZ, OVZ a evidenci MUV, včetně Registru OZO. Do systému budou migrována všechna data z registru ISPOP.

Systémy ISPOP a CRŽP jsou systémy ve vlastnictví Ministerstva životního prostředí. Provozovatelem systémů ISPOP a CRŽP je agentura CENIA.

Rada schválila předběžnou politickou dohodu ohledně osmého akčního programu pro životní prostředí ze začátku prosince tohoto roku. Akční program obsahuje soubor závazků týkajících se ochrany klimatu a životního prostředí do roku 2030. Program úzce souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu a obsahuje také mechanismy pro sledování pokroku v plnění jejích cílů. Mezi šest prioritních oblastí programu patří klimatická neutralita, přizpůsobení se změně klimatu, oběhové hospodářství, nulové znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a snížení zátěže životního prostředí a klimatu v souvislosti s výrobou a spotřebou.

Vzhledem k plánovanému uvedení do provozu nových systémů ISPOP, CRŽP a EnviIAM pro ohlašování v roce 2022 informujeme uživatele, že v době od 15.12.2021 do začátku roku 2022 (předpoklad 3.1.2022) nebude možné plnit ohlašovací povinnosti prostřednictvím ISPOP ani prostřednictvím napojených systémů SEPNO, HNVO, ISOH a IPO.

Poslední termín dostupnosti systému ISPOP bude úterý 14.12.2021, od středy 15.12. nebude systém dostupný a nebude ani poskytovat služby napojeným systémům, tzn. do systémů SEPNO, HNVO, ISOH (Registr zařízení) a IPO nebude možné se přihlásit!

U přeprav, kde je to možné, prosím využijte možnost ohlášení před odstávkou. V případě přeprav, které bude třeba ohlásit v době odstávky, postupujte dle §79 odst(3) zákona 541/2020 Sb.:

"V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí."

Omlouváme se za způsobené komplikace.

Oddělení správy informačních systémů

Česká informační agentura životního prostředí

 

Kurz nové odpadové legislativy má za cíl přehledně a uceleně představit veškeré povinnosti původců odpadu a základní povinnosti oprávněných osob. Vzhledem k nové odpadové legislativě, kterou přináší zákon č. 541/2020 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb.,  o podrobnostech nakládání s odpady, bude problematika odpadového hospodářství řešena uceleně a srozumitelně.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromaždování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků                 a zprostředkovatelů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou kovy, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 19.1.2022, a to přes aplikaci google Meet. Účastnící kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách https://sites.google.com/view/novlegislativa/

V Národním programu Životní prostředí se otevírají dvě nové výzvy. Nabídnou dohromady 40 milionů korun, jedna se zaměří na snížení emisí z průmyslových zdrojů, druhá podpoří obce z Paktu starostů. Příjem žádostí odstartuje začátkem příštího roku.

Ve výzvě, která pomůže čistšímu ovzduší, je připraveno třicet milionů korun. Pomůže snížit emise těžkých kovů a odstranit zápach z průmyslových areálů a jiných provozů. Omezí tak negativní dopady na kvalitu ovzduší, lidské zdraví a sníží míru obtěžování obyvatelstva zápachem.

Dotace podpoří opatření, která jdou nad rámec zákonných povinností jednotlivých provozovatelů. Dají se za ně pořídit technologie na snížení vypouštění vybraných těžkých kovů, konkrétně olova, arsenu, kadmia, niklu a rtuti, jako například tkaninové filtry. Požádat o podporu je také možné na zařízení či provedení změn technologických postupů, které sníží emise pachových látek. Sem se například řadí opatření jako zakrytování a odsávání odpadního plynu z technologie s následným čištěním pomocí koncového zařízení na omezování zápachu přes biofiltry, plazmové čištění, ozonizér a další technologická řešení.

O dotaci mohou požádat zejména podnikatelé, fyzické osoby, obce a kraje. „Jedná se o vlastníky, nájemce nebo provozovatele technologií, podílející se na znečišťování ovzduší. Maximální výše podpory je 60 % celkových způsobilých výdajů, na jeden projekt je možné získat až deset milionů korun. Oproti předchozím výzvám jsme navíc navýšili podporu na projektovou přípravu z pěti na deset procent,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzva se pro žádosti otevře 15. ledna 2022, projekty mohou zájemci přihlašovat do 15. ledna roku 2023, nejpozději ale do vyčerpání třicetimilionové alokace.

Až 2 miliony na obecní plány pro udržitelnou energii a klima nebo nové pracovní místo

Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima si mohou požádat o dotaci až dva miliony korun. Nová dotační výzva se otevře v únoru a nabídne celkem 10 milionů na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, organizaci Místních dnů pro klima a energii nebo na zřízení pracovního místa.

Výzva je určena pro obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny, které musí být již před podáním žádosti registrovány v oficiální databázi signatářů Paktu starostů a primátorů. Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Tyto samosprávy nyní mohou získat peníze z Národního programu Životní prostředí. „Jde v pořadí již o pátou dotační výzvu, kterou pro členy Paktu vypisujeme. Počet měst a obcí zapojených do této iniciativy i díky našim dotacím postupně roste a aktuálně se k iniciativě hlásí 80 českých měst a obcí, které se rozhodly zajistit lepší budoucnost pro své obyvatele. S klimatickou změnou je potřebné a důležité bojovat i na úrovni samospráv, protože i ony významně přispívají ke splnění státních a evropských klimatických cílů,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Rozdělovat se bude v nové výzvě celkem 10 milionů korun, přičemž minimální výše podpory na jeden projekt je 250 tisíc korun, maximální dva miliony korun. Státní fond životního prostředí ČR začne žádosti elektronicky přijímat od 14. února 2022, žadatelé je mohou předkládat do 8. srpna téhož roku, nebo do vyčerpání alokace.

Orgány místní samosprávy se do iniciativy mohou zapojit tím, že rozhodnutí ohledně účasti v Paktu schválí obecní zastupitelstvo. To současně pověří starostu nebo primátora podpisem formuláře o přistoupení, který následně zašle kanceláři Paktu. Samotná účast v Paktu je zdarma, oproti tomu obec získává metodickou podporu, možnost sdílení dobré praxe s ostatními signatáři, širší možnosti propagace svých aktivit a jejich financování.

Dokumenty k výzvám

Snížení emisí těžkých kovů

Pakt starostů

Většina Čechů při cestování do zahraničí nevybírá způsob dopravy a ubytování s ohledem na životní prostředí. O problematiku ekologicky udržitelného cestování se v ČR zajímají čtyři procenta lidí. Vyplývá to z průzkumu, který letos v březnu udělal Dům zahraniční spolupráce (DZS) a který představila jeho mluvčí Lucie Petříková. DZS v Česku spravuje programy zaměřené na mezinárodní vzdělávání.

Průzkumu se zúčastnilo 1012 lidí starších 15 let, kteří vyplňovali dotazník. Podle Petříkové mimo jiné potvrdil dřívější zjištění, že ucelenější představu o ekologické udržitelnosti má asi čtvrtina lidí, a to hlavně ve věku mezi 20 a 44 roky. Jsou to zejména lidé s maturitou, vysokou školou, z bohatších regionů a velkých měst.

"Zatímco většina Čechů doma třídí, neplýtvá potravinami, minimalizuje odpad, šetří zdroji, tak na výjezdu (do zahraničí) to dělá jen o něco víc než půlka," uvedla Petříková. Například k třídění odpadu v domácnosti se v průzkumu přihlásilo 86 oslovených, při cestování to dělá 60 procent lidí a při pobytu v zahraničí 45 procent. I když některá opatření, jako třeba nákup fair trade potravin nebo snižování spotřeby masa, nedělá většina Čechů ani doma, mladí do 29 let jsou podle Petříkové ochotní se o to snažit víc. Potřebují k tomu ale lepší informace, řekla.

Aktivně se o udržitelné cestování zajímají čtyři procenta cestujících, což je podle DZS málo. Nejčastěji si lidé pod tímto pojmem představují ekologicky nenáročné cestování šetrné k přírodě, kdy člověk využívá veřejné dopravy bez letadel. Při výběru dopravy a ubytování pro ně ale má ohled na životní prostředí nejnižší prioritu. Pro většinu je nejdůležitější cena. U dopravy následuje rychlost a bezpečnost a u ubytování doporučení, pohodlí nebo nabízené služby.

K tomu, že při cestování usilují o snížení negativních dopadů na životní prostředí, se hlásí pětina Čechů. Nejčastěji jde podle Petříkové o vysokoškoláky, lidi z Prahy a s dobrou životní úrovní. Na dotaz, jak ekologii při cestování přispívají, odpovídali nejvíc, že udržováním pořádku, použitím veřejné dopravy, tříděním a minimalizací odpadu, chozením pěšky či jízdou na kole. Kolem 12 procent uvedlo, že necestuje letadlem.

Třetina oslovených považuje informace o udržitelném cestování a ekologii za dobře dostupné. Jde hlavně o lidí starší 60 let a bez maturity. Polovina by informací chtěla mít víc. "Zatímco starší dotazovaní ve věkové kategorii nad 60 let by uvítali víc informací v televizi a tištěných médiích, tak ti mladší by chtěli mít zásadní informace na internetu a e-mailech, a ti nejmladší na sociálních sítích," řekla.

Pro zájemce o další informace připravil DZS brožuru s názvem Jak na cesty eko-logicky.

Nizozemská vláda připravuje zavedení nového zákona o dodavatelských řetězcích, který by měl přinutit nizozemské společnosti, aby při výrobě nebo nákupu zboží v zahraničí zohledňovaly lidská práva a životní prostředí. Tím se Nizozemsko připojí k zemím jako Německo nebo Francie, které podobný zákon již přijaly. Pro české dodavatele nizozemských firem tak, stejně jako v případě dodávek do výše uvedených zemí, vstupem tohoto zákona v platnost začne platit povinnost dodržování přísnějších pravidel v oblasti dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí v celé délce jejich dodavatelského řetězce.

Ekologické a lidskoprávní organizace zejména v západní Evropě již dlouho naléhají na vyspělé evropské země, aby zajistily, že jejich společnosti budou obchodovat pouze se zahraničními partnery, kteří dodržují vysoké mezinárodní standardy. OECD taktéž již léta vydává mezinárodní doporučení, aby společnosti byly odpovědné za celé své dodavatelské řetězce. Tato doporučení se liší v přísnosti, od ujištění, že management si je vědom rizik práce v určitých zemích až po doporučení, aby společnosti byly zodpovědné za nápravu ekologických škod způsobených v zahraničí.

Tato doporučení a pokyny, které v současnosti nelze vynutit, se však některé ze západních zemí již postupně snaží převést do legislativní úpravy, což by v důsledku mělo usnadnit řešení globálních problémů, jako je např. masivní odlesňování zranitelných ekosystémů, nebezpečné pracovní podmínky v těžebním průmyslu a také dětská práce v textilním průmyslu.

Některé země EU, jako Francie nebo Německo, tak již podobný zákon mají. I další země, jako jsou Belgie, Švédsko nebo Dánsko v současné době pracují na přípravách vlastních verzí této legislativy. Nizozemská vláda by sice upřednostňovala celoevropskou regulaci dodavatelského řetězce, ale poté co nedávno vyšlo najevo, že Evropská komise se chystá odložit legislativu v tomto smyslu na neurčito, rozhodl se Haag k urychlení prací na vlastní legislativě. Podle nizozemského ministra zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce Toma de Bruijna chce totiž Evropská komise nejprve provést studii dopadu, protože zákon o dodavatelských řetězcích „ovlivní mnoho společností“.

V současné době přitom ještě není jasné, které společnosti budou spadat pod novou legislativu. Jedním z kritérií nepochybně bude velikost společností z hlediska zaměstnanců nebo obratu (v případě Německa jde například o firmy s více než 3000 zaměstnanci, je tedy poměrně pravděpodobné, že i v Nizozemsku půjde o obdobně velké společnosti). Podle De Bruijna by ale připravovaný zákon měl zohlednit nejen velikost firem, ale i konkrétní sektory a zaměřit se zejména na firmy působící v odvětvích, kde dlouhodobě dochází k porušování lidských práv a problémům s životním prostředím, jako jsou např. textilní průmysl nebo těžba vzácných kovů.

Některé významné nizozemské firmy podle vyjádření místní obchodní komory Kamer van Koophandel již obdobnou regulaci samy od sebe dodržují a přijetí zákona o dodavatelských řetězcích nepochybně přivítají, neboť tím dojde k odstranění konkurenčních nevýhod proti firmám, které tak dosud nečiní. Je ale nesporné, že tato legislativa nebude ani v Nizozemsku pozitivně přijata úplně plošně.

Je předpoklad, že pokud bude tento zákon v průběhu příštího roku přijat, mohl by začít platit již od r. 2023. Je tedy důležité, aby se české firmy obchodující s Nizozemskem, na něž by dle uvedených kritérií zákon mohl dopadnout, již nyní postupně začaly připravovat a jeho podmínkám se přizpůsobovat.

Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Haagu

 

Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. 

„Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. 

Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem.

„S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom.    

Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější.

Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. „Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj,“ uvedla L. Kovačovská.   

„Zájem o výrobu biometanu je velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Věřím, že vznikají také díky spolupráci ČPS a CZ Biom,“ doplnil J. Habart.

Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti:

•    podpory výroby bioplynu s cílem jeho následného využití pro výrobu biometanu,
•    formování pozitivního veřejného mínění o biometanu a plynové mobilitě obecně,
•    identifikace technických a legislativních bariér bránících výrobě a lepšímu využívání biometanu v praxi,
•    připomínkování a tvorby relevantních právních rámců a provádějící legislativy,
•    konkrétních projektů týkajících se produkce biometanu, bioCNG a bioLNG.

 

V březnu 2020 prováděla firma Trepart s.r.o. na základě objednávky od společnosti Skanska, a.s. demoliční práce v areálu bývalých Michelských pekáren na Praze 4. V rámci těchto prací byly likvidovány boletické panely obsahující azbest bez jakýchkoli opatření proti úniku azbestových vláken do ovzduší, a ani při další manipulaci s panely firma nezajistila, aby nebyla do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach. Vzniklý odpad nezařadila jako nebezpečný, ale ve směsi se směsným odpadem s ním nakládala jako s odpadem kategorie ostatní. Česká inspekce životního prostředí uložila firmě Trepart za tyto přestupky pokutu ve výši 450 tisíc korun, která nabyla 20. listopadu tohoto roku právní moci.

Inspekce se začala protiprávním jednáním společnosti Trepart zabývat na základě dvou podnětů, které obdržela v květnu 2021 v součinnosti s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy a Úřadem městské části Praha 4 – Odborem stavebním. Azbestová vlákna a prach unikaly do okolí především při destrukci panelů na severní straně Sociálně administrativní budovy v areálu Michelských pekáren bouracím bagrem bez jejich předchozí demontáže. Odpad s obsahem azbestu firma neuložila do neprodyšně utěsněného obalu, jak stanovuje zákon, ale smíchala ho se směsným stavebním odpadem. Demolici společnost Trepart prováděla bez ohledu na okolní zástavbu rodinných domů a bez ohledu na zdraví svých pracovníků, kteří se v bezprostřední blízkosti bagru pohybovali bez ochranných pomůcek.

Při stanovování výše pokuty brala ČIZP v potaz také skutečnost, že firma Trepart zasílala inspekci nepravdivé doklady týkající se množství vzniklého odpadu s obsahem azbestu, jeho zařazování podle Katalogu odpadů a jeho předání do zařízení k odstranění odpadů. Způsobila tím inspekci značné průtahy při vyhodnocování kontroly. Podle obchodního rejstříku je přitom Trepart odbornou společností v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady. Jednatel firmy uvedl, že při bouracích pracích stavebního objektu došlo k selhání vedoucího stavby.

Azbest patří do skupiny karcinogenních a mutagenních látek. Odpad, který azbest obsahuje, vykazuje nebezpečné vlastnosti, které jsou škodlivé pro lidský organismus. „Nakládání s azbestovými odpady způsobem, kdy se z těchto odpadů do okolí uvolňují azbestová vlákna a azbestový prach, hodnotíme především jako závažné ohrožení lidského zdraví a významné ohrožení životního prostředí dané lokality,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Václav Beroušek.

U nakládání s odpady se v poslední době po kontrolách České inspekce životního prostředí stále více množí argumenty, že daný odpad není odpad, nýbrž vedlejší produkt. A na ten samozřejmě platí úplně jiná pravidla. Tento pokus učinila i společnost MBQ s.r.o. při rekonstrukci novopackého kláštera. Porušení zákona ji bude stát po nyní již pravomocném rozhodnutí 125 tisíc korun.

Společnost MBQ od ledna do dubna tohoto roku předala při rekonstrukci kláštera na pozemek Františka Prokůpka v Lestkově pod Kozákovem 2 730 m3 odpadní zeminy a 44 nákladních automobilů stavební suti, aniž by pan Prokůpek byl provozovatelem zařízení k nakládání (sběr, výkup a využití) s odpady.

Dalším pochybením firmy bylo i to, že minimálně ve stejném období nevedla průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi pro všechny odpady produkované při rekonstrukci kláštera. V předložené průběžné evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi chyběly některé na stavbě běžně produkované druhy odpadu – minimálně se jednalo o odpad charakteru směsného komunálního odpadu, odpadní obaly a dále veškeré odpady předané na stejný pozemek v Lestkově pod Kozákovem.

„Podle sdělení obviněného se jednalo v případě předání odpadů panu Prokůpkovi o vedlejší produkt nikoliv odpad,“ uvedl ředitel Oblastního inspektorátu v Hradci Králové Lukáš Trávníček a dodal, že ale nebyly splněny podmínky pro vyvedení zeminy a stavební suti z režimu odpadového hospodářství jako vedlejšího produktu. „Nebyla totiž splněna zákonná podmínka, podle níž tato movitá věc není prvotním cílem při výrobě. Aby byla stavební suť uvedena do kvality primární suroviny a splňovala veškeré technické normy pro další využití, muselo by dojít k její recyklaci,“ upřesňuje ředitel Trávníček.

Za tato porušení zákona o odpadech ČIŽP uložila společnosti MBQ s.r.o. pokutu ve výši 125 tisíc korun. Proti výši pokuty se společnost MBQ s.r.o. odvolala. Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí inspekce v celém rozsahu potvrdilo a pokuta tak 12. listopadu tohoto roku nabyla právní moci.

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky. Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě na ořešáku černém i ořešáku královském. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží zjistit rozsah problému. Mapují jednotlivé druhy stromů, které tento druh kůrovce napadá. Zjišťují také, zda se problém týká i zdravých a neoslabených stromů.

Kůrovec ořešákový je brouk o velikosti asi dvou milimetrů, který na svém těle do požerků pod kůrou zanáší spory hub, které se pak rozrůstají v lýku obsazeného stromu. Vědci již zjistili, že invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny. „To se projevuje hlubokým začernáním okolí požerků. Na povrchu na kůře se objevuje černý výtok v místě závrtu brouka. Zanesení této houby může způsobovat výrazné snížení zdravotního stavu stromu až jeho postupné odumření," uvedl entomolog Otakar Holuša z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

Cílem aktuálního výzkumu je popsání invazního potenciálu nového druhu kůrovce. Konkrétně chtějí zjistit, zda napadá i zdravé, neoslabené stromy. Dále se zabývají otázkou, zda je schopen osídlovat i další druhy listnatých dřevin jako je dub letní a dub zimní. „V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů," uvedl entomolog Holuša. Celý úkol vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně.

Entomolog Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství na území České republiky zabývá už skoro dekádu. Do těchto bádání patří logicky i studium chorob a hmyzu, který se na tomto druhu stromu vyskytuje. Invazi kůrovce ořešákového ve větší míře odhalil už výzkum z let 2015 a 2016. Konkrétně jde o oblast lužních lesů v okolí Lanžhotu a Vranovic, kde některé porosty ořešáku černého postupně chřadnou. Novinkou je zjištění o výskytu tohoto typu kůrovce i na ořešáku královském v oblasti Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Kůrovec ořešákový (Dryocoetes himalayensis) pochází z oblasti jižního úpatí Himalájí z Indie (oblast Kašmíru a Uttar Pradeš) a z Nepálu, kde jsou jeho živnou dřevinou ořešák královský a jeřáb chlupatý. V roce 1975 byl zjištěn jako zavlečený tento druh ve Francii, v roce 1980 pak ve Švýcarsku. První nález na území České republiky pochází z roku 2009, kdy entomologové ulovili jednoho jedince u Pavlova na jižní Moravě. Zavlečení do Evropy pravděpodobně souvisí s dovozem nezpracovaného dříví či jiného sortimentu (např. štěpky), v kterém tito malí brouci přečkali transport.

Většina potravinových odpadů v Česku připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na dnešní konferenci o potravinovém odpadu. Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

Domácnosti podle dat ÚZEI vyprodukují 53 procent z potravinového odpadu v Česku, dalších 19 procent vznikne při zpracování a 12 procent ve stravovacích službách. Jedenáct procent potravinového odpadu připadá na prvovýrobu a pět procent na obchodní sítě. Restaurace a obchody hledají cesty, jak množství potravinového odpadu snížit, uvedli na konferenci zástupci jejich oborových sdružení.

V EU končí jako potravinový odpad 20 procent vyprodukovaných potravin, celosvětově se vyplýtvá třetina, uvedla Tříska. Unijních 88 milionů tun potravinového odpadu ročně je v přepočtu zhruba 175 kilogramů na osobu. Vyšší je tento údaj v jihoevropských státech, kde přesahuje 200 kilogramů na osobu za rok. V ČR se uvádí kolem 56 kilogramů ročně, řekla Tříska. Připomněla brněnský projekt na měření potravinového odpadu v domácnostech, podle kterého se v domácnostech ročně vyplýtvá zhruba 37 kilogramů na osobu.

Domácnosti nejčastěji vyhazují potraviny kvůli tomu, že je nestihly spotřebovat nebo je špatně skladovaly, ukazují data ÚZEI. Nejvíc se plýtvá ovocem a zeleninou, pečivem, často se vyhazují také zbytky uvařených jídel. "Nejméně vyhazujeme alkoholické nápoje," poukázala Tříska, což je ale podle ní dáno jejich dlouhou trvanlivostí.

Česko je připravené na vykazování údajů o plýtvání potravinami, řekla Bošková. V EU by se podle schváleného plánu měl snížit objem potravinového odpadu do roku 2025 o 30 procent a do roku 2030 o polovinu. První údaje mají členské ztráty poskytnout zhruba v polovině příštího roku za rok 2020 a následně v ročních intervalech za pozdější období. Do konce roku 2023 chce Evropská komise přezkoumat a zvážit, zda jsou stanovené cíle realizovatelné.

Vykazovat údaje o potravinovém odpadu bude ministerstvo životního prostředí z podkladů od ministerstva zemědělství, doplnila Bošková. Unijní státy by měly shromažďovat čísla za prvovýrobu, zpracování a výrobu potravin, maloobchodní prodej a další způsoby distribuce potravin, za stravovací služby a domácnosti. Mohou také poskytovat údaje o nakládání s potravinovým odpadem. Čísla z potravinářských podniků a domácností se budou získávat na základě výběrových vzorků, ne plošně. Možností, jak data získat, jsou mimo jiné statistiky z výroby, dotazníky a rozhovory nebo analýza složení komunálního odpadu, případně se čísla odvodí z posledních dostupných údajů.