Vzhledem k plánovanému uvedení do provozu nových systémů ISPOP, CRŽP a EnviIAM pro ohlašování v roce 2022 informujeme uživatele, že v době od 15.12.2021 do začátku roku 2022 (předpoklad 3.1.2022) nebude možné plnit ohlašovací povinnosti prostřednictvím ISPOP ani prostřednictvím napojených systémů SEPNO, HNVO, ISOH a IPO.

Poslední termín dostupnosti systému ISPOP bude úterý 14.12.2021, od středy 15.12. nebude systém dostupný a nebude ani poskytovat služby napojeným systémům, tzn. do systémů SEPNO, HNVO, ISOH (Registr zařízení) a IPO nebude možné se přihlásit!

U přeprav, kde je to možné, prosím využijte možnost ohlášení před odstávkou. V případě přeprav, které bude třeba ohlásit v době odstávky, postupujte dle §79 odst(3) zákona 541/2020 Sb.:

"V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí."

Omlouváme se za způsobené komplikace.

Oddělení správy informačních systémů

Česká informační agentura životního prostředí

 

Kurz nové odpadové legislativy má za cíl přehledně a uceleně představit veškeré povinnosti původců odpadu a základní povinnosti oprávněných osob. Vzhledem k nové odpadové legislativě, kterou přináší zákon č. 541/2020 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb.,  o podrobnostech nakládání s odpady, bude problematika odpadového hospodářství řešena uceleně a srozumitelně.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromaždování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků                 a zprostředkovatelů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou kovy, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 19.1.2022, a to přes aplikaci google Meet. Účastnící kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách https://sites.google.com/view/novlegislativa/

V Národním programu Životní prostředí se otevírají dvě nové výzvy. Nabídnou dohromady 40 milionů korun, jedna se zaměří na snížení emisí z průmyslových zdrojů, druhá podpoří obce z Paktu starostů. Příjem žádostí odstartuje začátkem příštího roku.

Ve výzvě, která pomůže čistšímu ovzduší, je připraveno třicet milionů korun. Pomůže snížit emise těžkých kovů a odstranit zápach z průmyslových areálů a jiných provozů. Omezí tak negativní dopady na kvalitu ovzduší, lidské zdraví a sníží míru obtěžování obyvatelstva zápachem.

Dotace podpoří opatření, která jdou nad rámec zákonných povinností jednotlivých provozovatelů. Dají se za ně pořídit technologie na snížení vypouštění vybraných těžkých kovů, konkrétně olova, arsenu, kadmia, niklu a rtuti, jako například tkaninové filtry. Požádat o podporu je také možné na zařízení či provedení změn technologických postupů, které sníží emise pachových látek. Sem se například řadí opatření jako zakrytování a odsávání odpadního plynu z technologie s následným čištěním pomocí koncového zařízení na omezování zápachu přes biofiltry, plazmové čištění, ozonizér a další technologická řešení.

O dotaci mohou požádat zejména podnikatelé, fyzické osoby, obce a kraje. „Jedná se o vlastníky, nájemce nebo provozovatele technologií, podílející se na znečišťování ovzduší. Maximální výše podpory je 60 % celkových způsobilých výdajů, na jeden projekt je možné získat až deset milionů korun. Oproti předchozím výzvám jsme navíc navýšili podporu na projektovou přípravu z pěti na deset procent,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzva se pro žádosti otevře 15. ledna 2022, projekty mohou zájemci přihlašovat do 15. ledna roku 2023, nejpozději ale do vyčerpání třicetimilionové alokace.

Až 2 miliony na obecní plány pro udržitelnou energii a klima nebo nové pracovní místo

Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima si mohou požádat o dotaci až dva miliony korun. Nová dotační výzva se otevře v únoru a nabídne celkem 10 milionů na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, organizaci Místních dnů pro klima a energii nebo na zřízení pracovního místa.

Výzva je určena pro obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny, které musí být již před podáním žádosti registrovány v oficiální databázi signatářů Paktu starostů a primátorů. Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Tyto samosprávy nyní mohou získat peníze z Národního programu Životní prostředí. „Jde v pořadí již o pátou dotační výzvu, kterou pro členy Paktu vypisujeme. Počet měst a obcí zapojených do této iniciativy i díky našim dotacím postupně roste a aktuálně se k iniciativě hlásí 80 českých měst a obcí, které se rozhodly zajistit lepší budoucnost pro své obyvatele. S klimatickou změnou je potřebné a důležité bojovat i na úrovni samospráv, protože i ony významně přispívají ke splnění státních a evropských klimatických cílů,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Rozdělovat se bude v nové výzvě celkem 10 milionů korun, přičemž minimální výše podpory na jeden projekt je 250 tisíc korun, maximální dva miliony korun. Státní fond životního prostředí ČR začne žádosti elektronicky přijímat od 14. února 2022, žadatelé je mohou předkládat do 8. srpna téhož roku, nebo do vyčerpání alokace.

Orgány místní samosprávy se do iniciativy mohou zapojit tím, že rozhodnutí ohledně účasti v Paktu schválí obecní zastupitelstvo. To současně pověří starostu nebo primátora podpisem formuláře o přistoupení, který následně zašle kanceláři Paktu. Samotná účast v Paktu je zdarma, oproti tomu obec získává metodickou podporu, možnost sdílení dobré praxe s ostatními signatáři, širší možnosti propagace svých aktivit a jejich financování.

Dokumenty k výzvám

Snížení emisí těžkých kovů

Pakt starostů

Většina Čechů při cestování do zahraničí nevybírá způsob dopravy a ubytování s ohledem na životní prostředí. O problematiku ekologicky udržitelného cestování se v ČR zajímají čtyři procenta lidí. Vyplývá to z průzkumu, který letos v březnu udělal Dům zahraniční spolupráce (DZS) a který představila jeho mluvčí Lucie Petříková. DZS v Česku spravuje programy zaměřené na mezinárodní vzdělávání.

Průzkumu se zúčastnilo 1012 lidí starších 15 let, kteří vyplňovali dotazník. Podle Petříkové mimo jiné potvrdil dřívější zjištění, že ucelenější představu o ekologické udržitelnosti má asi čtvrtina lidí, a to hlavně ve věku mezi 20 a 44 roky. Jsou to zejména lidé s maturitou, vysokou školou, z bohatších regionů a velkých měst.

"Zatímco většina Čechů doma třídí, neplýtvá potravinami, minimalizuje odpad, šetří zdroji, tak na výjezdu (do zahraničí) to dělá jen o něco víc než půlka," uvedla Petříková. Například k třídění odpadu v domácnosti se v průzkumu přihlásilo 86 oslovených, při cestování to dělá 60 procent lidí a při pobytu v zahraničí 45 procent. I když některá opatření, jako třeba nákup fair trade potravin nebo snižování spotřeby masa, nedělá většina Čechů ani doma, mladí do 29 let jsou podle Petříkové ochotní se o to snažit víc. Potřebují k tomu ale lepší informace, řekla.

Aktivně se o udržitelné cestování zajímají čtyři procenta cestujících, což je podle DZS málo. Nejčastěji si lidé pod tímto pojmem představují ekologicky nenáročné cestování šetrné k přírodě, kdy člověk využívá veřejné dopravy bez letadel. Při výběru dopravy a ubytování pro ně ale má ohled na životní prostředí nejnižší prioritu. Pro většinu je nejdůležitější cena. U dopravy následuje rychlost a bezpečnost a u ubytování doporučení, pohodlí nebo nabízené služby.

K tomu, že při cestování usilují o snížení negativních dopadů na životní prostředí, se hlásí pětina Čechů. Nejčastěji jde podle Petříkové o vysokoškoláky, lidi z Prahy a s dobrou životní úrovní. Na dotaz, jak ekologii při cestování přispívají, odpovídali nejvíc, že udržováním pořádku, použitím veřejné dopravy, tříděním a minimalizací odpadu, chozením pěšky či jízdou na kole. Kolem 12 procent uvedlo, že necestuje letadlem.

Třetina oslovených považuje informace o udržitelném cestování a ekologii za dobře dostupné. Jde hlavně o lidí starší 60 let a bez maturity. Polovina by informací chtěla mít víc. "Zatímco starší dotazovaní ve věkové kategorii nad 60 let by uvítali víc informací v televizi a tištěných médiích, tak ti mladší by chtěli mít zásadní informace na internetu a e-mailech, a ti nejmladší na sociálních sítích," řekla.

Pro zájemce o další informace připravil DZS brožuru s názvem Jak na cesty eko-logicky.

Nizozemská vláda připravuje zavedení nového zákona o dodavatelských řetězcích, který by měl přinutit nizozemské společnosti, aby při výrobě nebo nákupu zboží v zahraničí zohledňovaly lidská práva a životní prostředí. Tím se Nizozemsko připojí k zemím jako Německo nebo Francie, které podobný zákon již přijaly. Pro české dodavatele nizozemských firem tak, stejně jako v případě dodávek do výše uvedených zemí, vstupem tohoto zákona v platnost začne platit povinnost dodržování přísnějších pravidel v oblasti dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí v celé délce jejich dodavatelského řetězce.

Ekologické a lidskoprávní organizace zejména v západní Evropě již dlouho naléhají na vyspělé evropské země, aby zajistily, že jejich společnosti budou obchodovat pouze se zahraničními partnery, kteří dodržují vysoké mezinárodní standardy. OECD taktéž již léta vydává mezinárodní doporučení, aby společnosti byly odpovědné za celé své dodavatelské řetězce. Tato doporučení se liší v přísnosti, od ujištění, že management si je vědom rizik práce v určitých zemích až po doporučení, aby společnosti byly zodpovědné za nápravu ekologických škod způsobených v zahraničí.

Tato doporučení a pokyny, které v současnosti nelze vynutit, se však některé ze západních zemí již postupně snaží převést do legislativní úpravy, což by v důsledku mělo usnadnit řešení globálních problémů, jako je např. masivní odlesňování zranitelných ekosystémů, nebezpečné pracovní podmínky v těžebním průmyslu a také dětská práce v textilním průmyslu.

Některé země EU, jako Francie nebo Německo, tak již podobný zákon mají. I další země, jako jsou Belgie, Švédsko nebo Dánsko v současné době pracují na přípravách vlastních verzí této legislativy. Nizozemská vláda by sice upřednostňovala celoevropskou regulaci dodavatelského řetězce, ale poté co nedávno vyšlo najevo, že Evropská komise se chystá odložit legislativu v tomto smyslu na neurčito, rozhodl se Haag k urychlení prací na vlastní legislativě. Podle nizozemského ministra zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce Toma de Bruijna chce totiž Evropská komise nejprve provést studii dopadu, protože zákon o dodavatelských řetězcích „ovlivní mnoho společností“.

V současné době přitom ještě není jasné, které společnosti budou spadat pod novou legislativu. Jedním z kritérií nepochybně bude velikost společností z hlediska zaměstnanců nebo obratu (v případě Německa jde například o firmy s více než 3000 zaměstnanci, je tedy poměrně pravděpodobné, že i v Nizozemsku půjde o obdobně velké společnosti). Podle De Bruijna by ale připravovaný zákon měl zohlednit nejen velikost firem, ale i konkrétní sektory a zaměřit se zejména na firmy působící v odvětvích, kde dlouhodobě dochází k porušování lidských práv a problémům s životním prostředím, jako jsou např. textilní průmysl nebo těžba vzácných kovů.

Některé významné nizozemské firmy podle vyjádření místní obchodní komory Kamer van Koophandel již obdobnou regulaci samy od sebe dodržují a přijetí zákona o dodavatelských řetězcích nepochybně přivítají, neboť tím dojde k odstranění konkurenčních nevýhod proti firmám, které tak dosud nečiní. Je ale nesporné, že tato legislativa nebude ani v Nizozemsku pozitivně přijata úplně plošně.

Je předpoklad, že pokud bude tento zákon v průběhu příštího roku přijat, mohl by začít platit již od r. 2023. Je tedy důležité, aby se české firmy obchodující s Nizozemskem, na něž by dle uvedených kritérií zákon mohl dopadnout, již nyní postupně začaly připravovat a jeho podmínkám se přizpůsobovat.

Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Haagu

 

Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. 

„Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. 

Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem.

„S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom.    

Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější.

Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. „Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj,“ uvedla L. Kovačovská.   

„Zájem o výrobu biometanu je velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Věřím, že vznikají také díky spolupráci ČPS a CZ Biom,“ doplnil J. Habart.

Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti:

•    podpory výroby bioplynu s cílem jeho následného využití pro výrobu biometanu,
•    formování pozitivního veřejného mínění o biometanu a plynové mobilitě obecně,
•    identifikace technických a legislativních bariér bránících výrobě a lepšímu využívání biometanu v praxi,
•    připomínkování a tvorby relevantních právních rámců a provádějící legislativy,
•    konkrétních projektů týkajících se produkce biometanu, bioCNG a bioLNG.

 

V březnu 2020 prováděla firma Trepart s.r.o. na základě objednávky od společnosti Skanska, a.s. demoliční práce v areálu bývalých Michelských pekáren na Praze 4. V rámci těchto prací byly likvidovány boletické panely obsahující azbest bez jakýchkoli opatření proti úniku azbestových vláken do ovzduší, a ani při další manipulaci s panely firma nezajistila, aby nebyla do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach. Vzniklý odpad nezařadila jako nebezpečný, ale ve směsi se směsným odpadem s ním nakládala jako s odpadem kategorie ostatní. Česká inspekce životního prostředí uložila firmě Trepart za tyto přestupky pokutu ve výši 450 tisíc korun, která nabyla 20. listopadu tohoto roku právní moci.

Inspekce se začala protiprávním jednáním společnosti Trepart zabývat na základě dvou podnětů, které obdržela v květnu 2021 v součinnosti s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy a Úřadem městské části Praha 4 – Odborem stavebním. Azbestová vlákna a prach unikaly do okolí především při destrukci panelů na severní straně Sociálně administrativní budovy v areálu Michelských pekáren bouracím bagrem bez jejich předchozí demontáže. Odpad s obsahem azbestu firma neuložila do neprodyšně utěsněného obalu, jak stanovuje zákon, ale smíchala ho se směsným stavebním odpadem. Demolici společnost Trepart prováděla bez ohledu na okolní zástavbu rodinných domů a bez ohledu na zdraví svých pracovníků, kteří se v bezprostřední blízkosti bagru pohybovali bez ochranných pomůcek.

Při stanovování výše pokuty brala ČIZP v potaz také skutečnost, že firma Trepart zasílala inspekci nepravdivé doklady týkající se množství vzniklého odpadu s obsahem azbestu, jeho zařazování podle Katalogu odpadů a jeho předání do zařízení k odstranění odpadů. Způsobila tím inspekci značné průtahy při vyhodnocování kontroly. Podle obchodního rejstříku je přitom Trepart odbornou společností v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady. Jednatel firmy uvedl, že při bouracích pracích stavebního objektu došlo k selhání vedoucího stavby.

Azbest patří do skupiny karcinogenních a mutagenních látek. Odpad, který azbest obsahuje, vykazuje nebezpečné vlastnosti, které jsou škodlivé pro lidský organismus. „Nakládání s azbestovými odpady způsobem, kdy se z těchto odpadů do okolí uvolňují azbestová vlákna a azbestový prach, hodnotíme především jako závažné ohrožení lidského zdraví a významné ohrožení životního prostředí dané lokality,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Václav Beroušek.

U nakládání s odpady se v poslední době po kontrolách České inspekce životního prostředí stále více množí argumenty, že daný odpad není odpad, nýbrž vedlejší produkt. A na ten samozřejmě platí úplně jiná pravidla. Tento pokus učinila i společnost MBQ s.r.o. při rekonstrukci novopackého kláštera. Porušení zákona ji bude stát po nyní již pravomocném rozhodnutí 125 tisíc korun.

Společnost MBQ od ledna do dubna tohoto roku předala při rekonstrukci kláštera na pozemek Františka Prokůpka v Lestkově pod Kozákovem 2 730 m3 odpadní zeminy a 44 nákladních automobilů stavební suti, aniž by pan Prokůpek byl provozovatelem zařízení k nakládání (sběr, výkup a využití) s odpady.

Dalším pochybením firmy bylo i to, že minimálně ve stejném období nevedla průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi pro všechny odpady produkované při rekonstrukci kláštera. V předložené průběžné evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi chyběly některé na stavbě běžně produkované druhy odpadu – minimálně se jednalo o odpad charakteru směsného komunálního odpadu, odpadní obaly a dále veškeré odpady předané na stejný pozemek v Lestkově pod Kozákovem.

„Podle sdělení obviněného se jednalo v případě předání odpadů panu Prokůpkovi o vedlejší produkt nikoliv odpad,“ uvedl ředitel Oblastního inspektorátu v Hradci Králové Lukáš Trávníček a dodal, že ale nebyly splněny podmínky pro vyvedení zeminy a stavební suti z režimu odpadového hospodářství jako vedlejšího produktu. „Nebyla totiž splněna zákonná podmínka, podle níž tato movitá věc není prvotním cílem při výrobě. Aby byla stavební suť uvedena do kvality primární suroviny a splňovala veškeré technické normy pro další využití, muselo by dojít k její recyklaci,“ upřesňuje ředitel Trávníček.

Za tato porušení zákona o odpadech ČIŽP uložila společnosti MBQ s.r.o. pokutu ve výši 125 tisíc korun. Proti výši pokuty se společnost MBQ s.r.o. odvolala. Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí inspekce v celém rozsahu potvrdilo a pokuta tak 12. listopadu tohoto roku nabyla právní moci.

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky. Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě na ořešáku černém i ořešáku královském. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží zjistit rozsah problému. Mapují jednotlivé druhy stromů, které tento druh kůrovce napadá. Zjišťují také, zda se problém týká i zdravých a neoslabených stromů.

Kůrovec ořešákový je brouk o velikosti asi dvou milimetrů, který na svém těle do požerků pod kůrou zanáší spory hub, které se pak rozrůstají v lýku obsazeného stromu. Vědci již zjistili, že invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny. „To se projevuje hlubokým začernáním okolí požerků. Na povrchu na kůře se objevuje černý výtok v místě závrtu brouka. Zanesení této houby může způsobovat výrazné snížení zdravotního stavu stromu až jeho postupné odumření," uvedl entomolog Otakar Holuša z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

Cílem aktuálního výzkumu je popsání invazního potenciálu nového druhu kůrovce. Konkrétně chtějí zjistit, zda napadá i zdravé, neoslabené stromy. Dále se zabývají otázkou, zda je schopen osídlovat i další druhy listnatých dřevin jako je dub letní a dub zimní. „V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů," uvedl entomolog Holuša. Celý úkol vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně.

Entomolog Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství na území České republiky zabývá už skoro dekádu. Do těchto bádání patří logicky i studium chorob a hmyzu, který se na tomto druhu stromu vyskytuje. Invazi kůrovce ořešákového ve větší míře odhalil už výzkum z let 2015 a 2016. Konkrétně jde o oblast lužních lesů v okolí Lanžhotu a Vranovic, kde některé porosty ořešáku černého postupně chřadnou. Novinkou je zjištění o výskytu tohoto typu kůrovce i na ořešáku královském v oblasti Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Kůrovec ořešákový (Dryocoetes himalayensis) pochází z oblasti jižního úpatí Himalájí z Indie (oblast Kašmíru a Uttar Pradeš) a z Nepálu, kde jsou jeho živnou dřevinou ořešák královský a jeřáb chlupatý. V roce 1975 byl zjištěn jako zavlečený tento druh ve Francii, v roce 1980 pak ve Švýcarsku. První nález na území České republiky pochází z roku 2009, kdy entomologové ulovili jednoho jedince u Pavlova na jižní Moravě. Zavlečení do Evropy pravděpodobně souvisí s dovozem nezpracovaného dříví či jiného sortimentu (např. štěpky), v kterém tito malí brouci přečkali transport.

Většina potravinových odpadů v Česku připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na dnešní konferenci o potravinovém odpadu. Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

Domácnosti podle dat ÚZEI vyprodukují 53 procent z potravinového odpadu v Česku, dalších 19 procent vznikne při zpracování a 12 procent ve stravovacích službách. Jedenáct procent potravinového odpadu připadá na prvovýrobu a pět procent na obchodní sítě. Restaurace a obchody hledají cesty, jak množství potravinového odpadu snížit, uvedli na konferenci zástupci jejich oborových sdružení.

V EU končí jako potravinový odpad 20 procent vyprodukovaných potravin, celosvětově se vyplýtvá třetina, uvedla Tříska. Unijních 88 milionů tun potravinového odpadu ročně je v přepočtu zhruba 175 kilogramů na osobu. Vyšší je tento údaj v jihoevropských státech, kde přesahuje 200 kilogramů na osobu za rok. V ČR se uvádí kolem 56 kilogramů ročně, řekla Tříska. Připomněla brněnský projekt na měření potravinového odpadu v domácnostech, podle kterého se v domácnostech ročně vyplýtvá zhruba 37 kilogramů na osobu.

Domácnosti nejčastěji vyhazují potraviny kvůli tomu, že je nestihly spotřebovat nebo je špatně skladovaly, ukazují data ÚZEI. Nejvíc se plýtvá ovocem a zeleninou, pečivem, často se vyhazují také zbytky uvařených jídel. "Nejméně vyhazujeme alkoholické nápoje," poukázala Tříska, což je ale podle ní dáno jejich dlouhou trvanlivostí.

Česko je připravené na vykazování údajů o plýtvání potravinami, řekla Bošková. V EU by se podle schváleného plánu měl snížit objem potravinového odpadu do roku 2025 o 30 procent a do roku 2030 o polovinu. První údaje mají členské ztráty poskytnout zhruba v polovině příštího roku za rok 2020 a následně v ročních intervalech za pozdější období. Do konce roku 2023 chce Evropská komise přezkoumat a zvážit, zda jsou stanovené cíle realizovatelné.

Vykazovat údaje o potravinovém odpadu bude ministerstvo životního prostředí z podkladů od ministerstva zemědělství, doplnila Bošková. Unijní státy by měly shromažďovat čísla za prvovýrobu, zpracování a výrobu potravin, maloobchodní prodej a další způsoby distribuce potravin, za stravovací služby a domácnosti. Mohou také poskytovat údaje o nakládání s potravinovým odpadem. Čísla z potravinářských podniků a domácností se budou získávat na základě výběrových vzorků, ne plošně. Možností, jak data získat, jsou mimo jiné statistiky z výroby, dotazníky a rozhovory nebo analýza složení komunálního odpadu, případně se čísla odvodí z posledních dostupných údajů.

Vyfotit materiál, přidat aukci a nechat na chytrém systému oslovení všech oprávněných osob v Česku. Na jednom místě následně vybrat výherce podle ceny, hodnocení a kvalitativních parametrů. Největší digitální odpadové tržiště v Evropě Cyrkl po pilotním běhu spustilo v Česku unikátní aukce odpadů.

Odpadový svět za poslední roky ukázal, nakolik dynamický je vývoj cen a jak je důležité mít o nich dobrý přehled. Vše se zrychluje a kromě potřeby kvalitního partnera je důležitá i ekonomická a environmentální stránka. To vše jsou důvody, proč po delším vývoji společnost Cyrkl přišla s aukčním portálem na obchodování s odpady.

Odpadové aukce fungují velmi jednoduše a nahrazují tak i administrativní složitosti. V přehledném systému se vytvoří aukce pomocí kliknutí na daný odpadový kód. Producent odpadu podrobně popíše, co prodává a jaké jsou parametry zadání, tak aby získal co nejvíce nabídek. Po schválení je nabídka automaticky rozeslána mezi všechny oprávněné osoby dle daného odpadového kódu.

Tým odpadových expertů společnosti Cyrkl následně garantuje zapojení firem, ze kterých si producent odpadů vybere podle ceny, oprávnění přijímat dané odpady, ale může vybrat i podle způsobu nakládání se zdrojem. Výhodou celého řešení je především vytvoření skutečné tržní ceny díky oslovení stovek firem ve spojení s jednoduchou administrativou a skutečně funkčním a spolehlivým řešením. Vstup do aukce je totiž závazný pro obě strany - v případě výhry musí kupující materiál opravdu nakoupit a prodávající materiál předat.

Cyrkl jako nejrychleji rostoucí startup ve střední Evropě

To, že v odpadech jsou zajímavé obchodní příležitosti, ukazuje i samotná společnost Cyrkl. Ta aktuálně díky mnoha svým inovacím získala v soutěži Deloitte Fast 50 v kategorii Growth Star cenu za nejrychleji rostoucí mladou společnost v Česku a druhou v celém regionu střední Evropy. “To vše by nebylo možné bez spolupráce mnoha našich klientů - jejich pozitivní i negativní zpětné vazby. Jsme za to moc vděční a bez toho by ani aukce nevznikly”, dodává Viktorie Vítková, produktová manažerka.

Aukce navštivte na: https://auctions.cyrkl.com/cs/aukce/

O Cyrkl - Cyrkl je mezinárodní technologická a poradenská společnost se specializací na cirkulární odpadové hospodářství. Díky pokročilým technologickým řešením pomáhá na největší digitální odpadové platformě v Evropě tisícům společností přetvořit odpad na zdroj. V rámci poradenských činností její tým odpadových expertů rovněž zpracovává Cirkulární odpadové skeny přinášející firmám finanční úspory i redukci CO2. Cyrkl také vytváří tržní analýzy, přispívá k transferu recyklačních technologií a odpadové legislativy. Těmito aktivitami přináší inovace a principy cirkulární ekonomiky do světa nakládání se zdroji.

Informujeme uživatele přistupující do systému SEPNO, že správa uživatelských účtů, registrace nových subjektů a uživatelů bude od roku 2022 probíhat přes Centrální registr životního prostředí (CRŽP). Nový systém CRŽP bude zajišťovat funkcionalitu registru ISPOP a dalších systémů v gesci Ministerstva životního prostředí (SEPNO, HNVO, atd.), tzn. registraci a správu subjektu, uživatelů, provozoven IRZ, OVZ a evidenci MUV, včetně Registru OZO. Do systému budou migrována všechna data z registru ISPOP.

Společně se spuštěním nového systému CRŽP bude spuštěn také nový systém ISPOP www.ispop.cz, který bude nově zajišťovat pouze příjem a zpracování hlášení.

Vypnutí stávajícího systému ISPOP a zpřístupnění nového systému ISPOP a CRŽP si vyžádá několikadenní odstávku na přelomu roku o jejímž termínu budeme informovat.

Systém SEPNO tedy bude nově napojen také na systém CRŽP, ve kterém bude probíhat správa uživatelských účtů, vyjma nastavení jednotlivých rolí, které se zatím budou dále nastavovat v samotném SEPNO. Přihlašovací údaje stávajících uživatelů zůstávají v platnosti.

Nicméně i tak doporučujeme provést kontrolu ve stávajícím systému ISPOP (www.ispop.cz) a aktualizaci uživatelských účtů a kontaktních údajů (e-mail, telefon), aby bylo možné nadále uživatelské účty využívat. Uživatelé, kteří si nezměnili heslo od podzimu 2019 si jej musí změnit – více aktualita z 25.10.2021 zde.

 V rámci odstávky systému ISPOP nebudou dostupné ani systémy SEPNO, HNVO, IPO a ISOH. Doporučujeme uživatelům realizovat všechny úkony v těchto systémech co nejdříve.

Bližší informace budou dále zveřejňovány průběžně na portále ISPOP - www.ispop.cz.

Nové nařízení Komise (EU) 2021/2045, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), se týká úpravy záznamů u čtyř ftalátů DEHP, DBP, BBP a DIBP.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/2045 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006.

Látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP) byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení (položky 4 až 7 přílohy XIV nařízení REACH). Později byly tyto ftaláty identifikovány také jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP i na životní prostředí dle čl. 57 f) nařízení REACH.

V důsledku doplnění vlastností uvedených v čl. 57 f) do položek čtyř ftalátů v příloze XIV nařízení REACH, budou některá použití, která byla doposud osvobozena od povolení, nově vyžadovat povolení:

• použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. a nižších než 0,3 % hm.;

• použití DEHP, BBP a DBP ve vnitřních obalech léčivých přípravků;

• některá použití DEHP (materiály přicházející do styku s potravinami, zdravotnické prostředky).

Pro použití látek DEHP, BBP a DBP a DIPB, která nebudou osvobozena od požadavku povolení, je stanoveno datum zániku (zákaz používání bez povolení) na 14. prosince 2024 a žádost o povolení je nutné podat nejpozději do 14. července 2023. V případě použití DEHP ve zdravotnických prostředcích je nejzazší datum podání žádosti 27. listopadu 2023 a datum zániku 27. května 2025.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2021/2045

• Nařízení Komise (EU) 2021/20145 - ENG

Město Čáslav nevzdává podle webu Ekonews svůj boj o doplacení stovek milionů korun, které jim podle jejich propočtů náleží na poplatcích odváděných za odpady ukládané na skládku odpadové společnosti AVE. Řízení se protahují a Čáslav postupně přichází o možnost peníze získat kvůli promlčecím lhůtám. Případ začala šetřit i policie. Více ZDE