Češi jsou v třídění odpadů jedni z nejlepších. Je však na čase posunout se o krok dál a začít odpady správně recyklovat. To se v současné chvíli neděje na dostatečné úrovni. Iniciativa pro zálohování představila plán, jak toho dosáhnout. Cestou k opravdové recyklaci je plošný systém zálohování nápojových PET lahví a plechovek. Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Generální ředitelé těchto firem vybídli společnou výzvou k diskusi na celém trhu a podpoře této myšlenky.

„Současný systém třídění odpadu funguje dobře, recyklace už méně. Je potřeba posunout se o krok dál, od třídění k opravdové recyklaci tak, aby vysbírané materiály mohly být opakovaně používány v uzavřeném koloběhu,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. „Dnes je sice část vytříděných PET lahví recyklována a znovu použita, velké množství však stále končí na skládce nebo ve spalovnách. Naším cílem je dosáhnout opakované recyklace obalových materiálů, kdy z PET lahve vzniká opět PET lahev a z plechovky opět plechovka,“ vysvětluje Havligerová.

Zavedení zálohového systému má v mnoha ohledech pozitivní dopad. Systém zajišťuje až 90% návratnost PET lahví a plechovek, protože zálohy jsou silně motivační a lidé zálohované obaly vrací. Vysbírané obaly je pak možné využít k opětovné výrobě nových PET lahví a plechovek. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.

Zálohový systém také pomáhá snížit množství volně pohozeného odpadu kolem nás. Lidé PET lahve a plechovky tolik neodhazují, někteří pak, motivovaní zálohou, ty pohozené sbírají a pomáhají tak udržovat čistotu veřejných prostranství.

Příznivý efekt potvrzuje také expert z akademické půdy. „Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů,“ vysvětluje dopady zálohování na životní prostředí Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

V současné době systém záloh na PET lahve a plechovky funguje v 10 zemích Evropy. Další více než dvě desítky zemí o tomto systému vážně uvažují nebo se jej přímo chystají zavést. Blízko jeho spuštění je Slovensko, které začne zálohovat od 1. ledna 2022.

Při budoucím nastavování systému zálohování se lze inspirovat v zahraničí, je však třeba myslet i na podmínky trhu v České republice. Systém zavede plošné zálohování všech nápojových PET lahví a plechovek, které se stávají základem pro opětovnou výrobu lahví a plechovek. Zákazníci za každou koupenou PET lahev či plechovku zaplatí navíc zálohu. Tu si budou moct vyzvednout oproti vrácené lahvi či plechovce v kterékoli prodejně zapojené do systému zálohování v České republice.

K zavedení plošného zálohování je potřebná legislativa. Od zakotvení zálohování v zákoně je nutná realizace několika důležitých kroků: výběr administrátora systému státem, nastavení celého systému, osvěta veřejnosti. Podle zkušeností ze zahraničí může přípravná fáze od přijetí příslušného zákona trvat zhruba 2 roky.

„Zálohování funguje v mnoha zemích, kde působíme, a jeho pozitivní dopad je zřejmý. Zlepšil se zpětný sběr materiálu, který využíváme na opětovnou výrobu nápojových obalů. Zavedení zálohování dává smysl i v České republice a my chceme, aby byl zdejší systém mezi nejlepšími,“ uvádí Dan Timotin, generální ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.

„V rámci našich dlouhodobých závazků v oblasti udržitelnosti se zaměřujeme mimo jiné na dosažení uhlíkové neutrality a na 100% cirkularitu našich materiálů. Udržitelné zacházení s obaly, které uvádíme na trh, je k dosažení těchto závazků zásadní. Z několika dalších evropských zemí, kde působíme, víme, že zálohování má zásadní pozitivní dopady právě na uhlíkovou stopu v našem dodavatelském řetězci, zároveň je ale také jediným řešením, díky kterému můžeme být skutečně cirkulární. Pojďme tedy i my udělat krok správným směrem a posunout se od třídění k pravé recyklaci,“ vyzývá k podpoře opravdové recyklace Andrea Vogliazzo, generální ředitel společnosti Heineken Česká republika.

„Než jsme se rozhodli podpořit zálohování PET lahví a plechovek, hodnotili jsme různé scénáře udržitelného hospodaření s obaly. Zálohování považujeme za nejlepší řešení. Vytřídí se díky tomu více použitých obalů. A hlavně se uzavře systém hospodaření s PET lahvemi a plechovkami. Z použitého obalu se vyrobí nový,“ popisuje Jannis Samaras, předseda představenstva Kofola ČeskoSlovensko.

„Zálohování prosazuji v České republice už několik let. Jsem totiž přesvědčen, že celé nápojové odvětví má unikátní příležitost stát se prvním plně cirkulárním průmyslem. Jsem opravdu rád, že jsme spojili síly s kolegy z dalších čtyř nápojářských firem s jasným cílem podpořit zavedení plošného zálohování v ČR,“ komentuje podporu systému zálohování generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

„Udržitelnost je pro náš byznys naprosto zásadní. Cirkularity plechovek však nemůžeme dosáhnout bez efektivního nakládání s použitými plechovkami. Navzdory tomu, že hliník je prakticky donekonečna recyklovatelný materiál, plechovky nyní často skončí ve směsném odpadu, a ne v nových plechovkách. Zavedení zálohového systému je pro nás jasná volba, jak tuto situaci změnit,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Dragos Constantinescu.

Program Low Carbon Business Action na podporu vstupu evropských environmentálních technologií na kanadský trh má své další pokračování. České společnosti se mohou do 17. prosince přihlásit k nově vyhlášeným projektům poptávajícím nová udržitelná řešení problémů, se kterými se Kanada aktuálně potýká.

Projekt Low Carbon Business Action, o kterém jsme na našem webu ambasády již dříve informovali, je iniciativou financovanou EU, jejímž cílem je usnadnit komercializaci zelených nízkouhlíkových technologií a řešení oběhového hospodářství evropských malých a středních podniků v Kanadě. Její organizátoři vyhlásili další výzvu, do které se mohou do 17. prosince přihlásit i české firmy. Kanadské firmy mají totiž zájem o další evropské inovativní nízkouhlíkové technologie, které potřebují pro snížení zátěže na životní prostředí.

Kanada je jednou z největších ekonomik světa se silnou závislostí na některých sektorech produkujících vysoké emise, jako je těžba ropy a plynu, důlní průmysl, zemědělství nebo stavebnictví. Federální vláda si uvědomuje závažnost problému a přijímá četná opatření, která mají pomoci transformaci směrem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jakkoliv je dekarbonizace velmi komplexní záležitostí a vyžaduje jasnou strategii a koordinovanou spolupráci všech zaangažovaných subjektů, je v tuhle chvíli pro Kanadu zásadní, aby rozšířila rozsah klimatických technologických inovací a začala rychle zavádět pokročilé technologie ve svých klíčových odvětvích i v systémech zelené infrastruktury.

Na cestě k udržitelnosti i emisní neutralitě mohou pomoci i české čisté technologie. Nově bylo vypsáno šestnáct nových projektových témat poptávajících potřeby z udržitelných materiálů pro pořádání společenských akcí; udržitelné obaly pro balení masa; řešení snižující spotřebu energie potřebnou k provozu lodí; řešení pro ukládání energie v komunitním měřítku; řešení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v budovách; řešení pro využití odpadního tepla a odpadní páry ve wellness centrech; řešení pro zpřístupnění domácího nabíjení elektromobilů a zlepšení dostupnosti nabíjení v odlehlých komunitách; zlepšení optimalizaci vozového parku a energetickou účinnost (MHD); špičkové a komplexní řešení kvality vnitřního ovzduší; řešení pro přeměnu biomasy na použitelný produkt; řešení pro podporu snah města Vancouver o vytvoření vozového parku s nulovými emisemi (středně těžká až těžká vozidla) včetně řešení pro nabíjení elektromobilů; řešení pro dodávky nízkouhlíkových paliv a infrastruktura pro městský vozový park; řešení pro znovuvyužití městské dešťové vody; řešení pro snížení množství komunálního odpadu a jeho opětovné využití; řešení pro snížení provozní spotřeby energie v dopravních budovách a konečně řešení pro budoucí požadavky na nízkouhlíkovou výstavbu.

České firmy, které by o přihlášení do některého z výše uvedených projektů měly zájem, musí splnit základní podmínky účasti, tj. jedná se o malé či střední společnosti se sídlem v zemích EU, jejichž vlastníky jsou občané EU (blíže o podmínkách a celém procesu zde).

Výběr společností a jejich technologií probíhá formou soutěže s tím, že společnostem, jejichž technologie bude vybrána, bude poskytnuta právní či regulatorní podpora včetně možnosti financování.

Bližší informace k celému projektu LCBA jsou k dispozici na webových stránkách kanadského partnera, případně se zájemci mohou standardně obracet na české zastupitelské úřady v Kanadě, Velvyslanectví ČR v Ottawě nebo Generální konzulát ČR v Torontu.

Srdečně zveme nejen všechny zástupce měst a obcí na již 7. ročník konference Předcházení vzniku odpadů, který se uskuteční 9. prosince 2021 v Praze. Opět se můžete těšit na kvalitní a inspirativní program, profesionální moderaci v podání Vladimíra Kořena, a hlavně on-line přenos zcela zdarma!

Prevence vzniku odpadů je z pohledu hierarchie nakládání s odpady tou nejdůležitější činností k přechodu na oběhové hospodářství. Omezení plýtvání stále cennějšími surovinami se stává celoevropskou prioritou i celospolečenskou výzvou. Pokud vás zajímá, co je v této oblasti nového – neváhejte s registrací. Podrobný program naleznete na stránkách www.predchazeniodpadu.cz.

Německo vyzývá k předložení důkazů na podporu přípravy omezení bisfenolu A a příbuzných bisfenolů vzbuzujících podobné obavy z hlediska životního prostředí ve smyslu nařízení REACH.

Látka bisfenol A (BPA; ES 201-245-8, CAS 8008-07) je klasifikována jako toxická pro reprodukci a endokrinní disruptor s účinky na životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f).

Německo již dříve předložilo záměr omezit uvádění na trh a používání BPA a rovněž strukturně příbuzných bisfenolů, které z hlediska životního prostředí vzbuzují podobné obavy.

V současné době byla zahájena již druhá výzva k předložení důkazů na podporu přípravy omezení této skupiny látek vzbuzujících podobné obavy z hlediska životního prostředí (předchozí výzva od 14. 10. 2020 do 15. 2. 2021). Cílem je objasnit zbývající otázky týkající se alternativ a socioekonomických dopadů tohoto návrhu omezení. K účasti jsou vyzývány zainteresované strany ze zemí EU i mimo EU, které mají možnost poskytnout aktualizované informace ohledně použití, včetně tonáže, emisí, alternativ, nákladů v přechodném období a mezních hodnot.

Konečný termín pro zaslání komentářů k návrhu omezení BPA je 22. prosince 2021.

Německo má v úmyslu 8. dubna 2022 předložit dokumentaci k omezení podle přílohy XV REACH.

Dokument ke stažení:

Výzvy k předkládání připomínek důkazů

Už nějakou dobu se pohybujeme na zlo­mu dvou programových období Operač­ního programu Životní prostředí, význam­ného zdroje peněz pro ekologické projekty. Končící období tohoto dotačního titulu, neboli „staré OPŽP“, však stále ještě nabízí významné zdroje peněz. Přečíst si tak můžete o výzvě na protipovodňová opatření, ve které je půl miliardy korun. A to je na zřejmě poslední dotační výzvu z končícího období pěkná částka.

Pokud vás zajímá, jak bude vypadat OPŽP v novém programovém období, máme pro vás zprávu, která to popisuje, včetně novinek. Přinášíme i přehled specifických cílů, které bude operační program podpo­rovat. Novému programovému období se budeme samozřejmě věnovat i v dalších vydáních časopisu, první nové výzvy by měly být spuštěny na jaře příštího roku.

Kromě budoucnosti se věnujeme součas­nosti i minulosti. Vezmeme vás do Brd, kde začala výstavba nového domu přírody, který vám ukazujeme na vizualizacích. Představujeme úspěšnou revitalizaci vyschlého rybníka nebesáka v Chorušicích. A pokud nevíte, co je to nebeský rybník, dočtete se to také. Když vyrazíte vlakem do Hanušovic, možná vás překvapí proměna nádraží. Z „rozleh­lé, špinavé a nevyužívané budovy“, jak ji označil tisk, je pěkně opravená brána pro cestující.

Kdopak by se vlka bál. V reportáži si může­te přečíst zkušenosti farmáře, který se mu­sel vypořádat s návratem vlků do přírody. V rubrice Technologie píšeme o rekultivaci dolů, což by mohla být zajímavá inspirace pro některé naše regiony.

Přinášíme i přehled vítězných projektů soutěže Adapterra Awards, které nabízejí pohled na úspěšná adaptační opatření realizovaná jak ve volné přírodě, tak ve městě.

Dokument ke stažení:

PRIORITA 11/2021 ke stažení

V souvislosti s novým zákonem o odpadech byl vydán také zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon ve své deváté části mění některá ustanovení zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách. Podrobnosti o všech změnách probereme na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii 23.11.2021.

Poměrně v tichosti tedy byly zavedeny do národní legislativy nové povinnosti dané evropskými předpisy:

• nařízením 1272/2008 (CLP): nový způsob oznamování nebezpečných směsí dle PŘÍLOHY VIII – Harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví a preventivních opatření. (§ 22, odst. 1,2,5 zákona 543/2020 Sb.)

• směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/2008 o odpadech – poskytovat informace Agentuře ECHA o předmětech uváděných na trh EU obsahujících látku vzbuzující mimořádné obavy z Kandidátského seznamu (dále „SVHC“) prostřednictvím SCIP databáze. (§ 22, odst. 7 zákona 543/2020 Sb.)

Ucelený přehled všech povinností dle nové legislativy získáte na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii, která se uskuteční 23. listopadu 2021. Stále je možnost hlásit se na prezenční i na on-line variantu.

Neplnění těchto povinností má také stanoveny v § 34 sankce, a to až do výše 500 000 Kč.

Povinnost oznamovat nebezpečné směsi do ECHA Submission portalu – Portál oznámení toxikologickým střediskům (známé pod zkratkou Poison Centrum Notification portal) je termínově odstupňované dle toho, zda se směs uvádí na trh pro spotřebitelské a profesionální použití (povinnost platí od 1. 1. 2021) nebo pro průmyslové použití (povinnost platí od 1. 1. 2024).

Oznamují se směsi, které jsou nebezpečné pro zdraví člověka nebo mají fyzikální rizika. Tento jednotný portál je výhodou pro nadnárodní výrobce, kteří oznamují své směsi do více zemí. Nyní mohou provést oznámení jedním předložením, které je díky kódům vkládaných informací jazykově mutováno do úředních jazyků členských zemí, kam je výrobek oznamován.

Nevýhodou je, že tento systém není pro členské země oficiálně závazný, mohou se připojit, ale nemusí. V některých zemích navíc je nutné oznamovat směsi souběžně do PCN portálu a do národního registru. Zároveň některé země vyžadují platby za přijetí oznámení směsi, a i na to mají právo. Pokud by vás zajímaly detaily oznamování v jednotlivých členských zemích, máme zpracován podrobný přehled, který aktualizujeme pro uživatele SW CASEC. Tento náš SW je komplexním nástrojem pro management chemických látek a slouží i k tvorbě bezpečnostních listů ve všech jazycích zemí EU i některých dalších a snadnému oznámení směsí do PCN portálu. Podrobné informace naleznete na www.casec.cz nebo získáte přímo na stánku firmy CASEC s.r.o. na konferenci PPE 2021.

Povinnost dodavatelů předmětů s obsahem SVHC látky na trh EU je oznámení těchto předmětů do databáze SCIP (Substance of Concern In Products) https://echa.europa.eu/cs/scip-database. Tato povinnost platí od 5. 1. 2021 a k dnešnímu dni bylo provedeno cca 12 milionů oznámení předmětů. Jedná se jak o jednoduché předměty, jako je těsnící kroužek, nebo šroub (s obsahem SVHC látky nad 0,1 hm. %), tak i o automobil, jízdní kolo, lednice a další velmi složité složené předměty.

Hlavním cílem databáze SCIP je snížit vznik odpadů obsahujících nebezpečné látky tím, že bude podporovat nahrazování látek vzbuzujících obavy v předmětech uváděných na trh EU a zpřístupnit informace za účelem dalšího zlepšení recyklace a zpracování odpadu.

Praha zveřejňuje jednu z klíčových strategií, která ji dovede k výraznému snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a snížení emisí skleníkových plynů. Strategie Cirkulární Praha 2030 navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030. Zaměřuje se na oblast stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, zemědělství a potraviny. Od 2. do 16. listopadu může dokument připomínkovat veřejnost.

Mezi hlavní oblasti, v nichž byl městem identifikován největší potenciál pro možné úspory materiálů i emisí CO2 a snížení spotřeby primárních surovin, na které chce město zaměřit svou pozornost, jsou stavebnictví, stavební odpady a jejich recyklace, nakládání s vodou, odpadové hospodářství, zemědělství a hospodaření s půdou a s tím spojená potravinová produkce. Strategie přichází v celkem sedmi tematických cílech s návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

Strategie je zveřejněna na webových stránkách Pražský inovační institut | Pražský inovační institut (prazskyinovacniinstitut.cz), kde k němu laická a odborná veřejnost může až do 16. listopadu 2021 vznášet připomínky.

„Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Místo způsobu, kdy člověk suroviny vytěží, zpracuje, využije a zahodí, klade důraz na prevenci vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Cirkulární ekonomika dává zároveň příležitost vzniku nových služeb, produktů a pracovních míst. Víme, že až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Cirkulární ekonomika otevírá prostor pro nové postupy a inovace. Významnou roli bude mít jak zapojení podnikatelské a výzkumné sféry, tak veřejnosti, občanských iniciativ a domácností,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který generuje více než 70 % odpadu v metropoli. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, může město množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou oddělení a separace biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadů, zejména toho objemného z domácností, může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňující principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu “železné neděle“.

Snahou Prahy je také na svém území zřídit městské re-use centrum. Dalšími projekty jsou zavedení plošného sběru biologicky rozložitelných odpadů v rámci města či postupné zavádění multikomoditního sběru, tedy společného sběru plastů, nápojových kartonů a kovových obalů.

Zcela novými tématy cirkulární ekonomiky jsou potravinová politika a předcházení vzniku potravinového odpadu města. Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow, a proto jsou zohledněny i ve Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku.

Strategii připravil Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Economy a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.

Národní plány povodí podle § 24 odst. 4 vodního zákona stanovují cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanovují strategii jejich financování. Plány povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

Dokument ke stažení:

Nová verze softwaru IUCLID obsahuje aktualizovaný formát oznámení toxikologickému středisku (PCN) umožňující společnostem předkládat skupinová podání pro směsi. K dispozici jsou také další vylepšení pro přípravu a předkládání dat. Nejnovější verze 4.0 formátu PCN, která je nyní součástí IUCLID 6 Cloud, je k dispozici od 27. října 2021.

Mezi nové funkce patří:

• Možnost označit vícesložkové produkty pomocí vícesložkového identifikátoru výrobku;¨
• Změny standardních receptur, které lze použít při sestavování oznámení pro směsi s neznámým nebo proměnlivým složením;

• Další důvody pro aktualizaci, jako např. „ukončení prodeje výrobku“ a „změna složení směsi bez potřeby nového UFI“;

• Změny ve výběru kategorií podle evropského systému kategorizace výrobků a doplnění nového typu balení.

Společnosti mohou nyní připravit a předložit skupinové podání, tzn. dokumentaci obsahující informace pro několik směsí. S cílem pomoci při této přípravě bylo zavedeno několik nových pravidel ověřování. Jsou uvedeny v aktualizovaném seznamu pravidel validace na internetových stránkách toxikologických center ECHA.

Další vylepšení portálu ECHA pro oznámení toxikologickým střediskům jsou očekávány již koncem tohoto roku.

Podpůrný materiál, včetně aktualizované praktické příručky PCN, seznamu pravidel ověřování a dokumentace ve formátu PCN, lze nalézt na internetových stránkách toxikologických center.

Další informace je možné získat z prezentace z Konference o bezpečnějších chemických látkách nebo je možné připojit se k připravovaným webinářům v listopadu 2021 (viz další informace).

Další informace:

• Portál oznámení toxikologickým střediskům

• Formát oznámení toxikologickým střediskům

• Prezentace z Konference o bezpečnějších chemických látkách

• Připravované webináře
  • Oznámení toxikologickým střediskům: vysvětlení nových změn a funkcí – dne 24. 11. 2021
  • IUCLID 6 verze "Říjen 2021" - dne 10. 11. 2021

Byla zveřejněna a zpřístupněna důležitá aktualizace softwaru IUCLID, která obsahuje nejen vylepšení a opravy, ale také změny formátu IUCLID. Všem uživatelům je nyní k dispozici aktualizovaná verze IUCLID 6, která obsahuje změny formátu, aktualizaci uživatelského rozhraní a opravy předchozí verze. Verzi 6 si můžete stáhnout z webové stránky IUCLID. Uživatelé cloudových služeb ECHA uvidí svůj IUCLID Cloud automaticky upgradovaný během týdne po spuštění nové verze. Podpora je k dispozici na helpdesku IUCLID.

Dokument ke stažení:

Internetová stránka IUCLID 6 verze 

Vloni opět mírně vzrostlo celkové množství odpadů, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití. Stále se však skládkuje na plný plyn. 48 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.

Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (37,4 na 38,5 mil. t), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tis. t). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 % o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.

„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok(166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 % využito, z toho 86 % materiálově a 4 % energeticky. Na skládkách skončilo až 10 % všech odpadů.

Komunální odpady

Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 % komunálních odpadů.

Dokument ke stažení:

• Produkce a nakládání v roce 2020 (PDF, 275 kB)

• Souhrnná data o odpadovém hospodářství v České republice (PDF, 233 kB)

• Indikátory odpadového hospodářství za rok 2020 (PDF, 226 kB)

Je nezbytné provést aktualizaci stávajícího POH ČR a aktualizovanou závaznou část odpovídajícím způsobem promítnout do nařízení vlády o POH. Novela POH ČR tedy reaguje na změny odpadové legislativy na evropské i vnitrostátní úrovni. Je to nezbytnou podmínkou pro čerpání prostředků z fondů EU. V případě, že by nedošlo k aktualizaci POH ČR, hrozilo by v některých oblastech zastavení finanční podpory z fondů EU.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka

• Platné znění 1

• Platné znění 2

S ročním zpožděním začne v neděli ve Skotsku konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé. Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nejsou a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech. Na summit odletí z českých vládních představitelů premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec.

"Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě," varoval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož už není čas na "diplomatické finesy" a je třeba jednat, aby se zabránilo "obrovskému lidskému utrpení". Také papež František politiky vyzval, aby našli odvahu k radikálním krokům, a zachovali tak příštím generacím naději na to, že planeta bude dál obyvatelným domovem.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve své zprávě z tohoto týdne uvedl, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti jsou přitom zajedno v tom, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Tento limit je ale možné dodržet jen tehdy, pokud se emise skleníkových plynů budou snižovat rychleji, než státy světa dosud zamýšlely. UNEP vypočítal, že k omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo potřeba snížit do roku 2030 stávající emise o 55 procent.

Evropská unie už se k tomu jako celek zavázala a některé státy, jako například Německo nebo Švédsko, hodlají postupovat ještě razantněji. Unie také hodlá do roku 2050 stlačit emise na čistou nulu a dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

Ambiciózní cíle mají i Spojené státy, které pod vedením bývalého prezidenta Donalda Trumpa zrušily svůj podpis pod pařížskou klimatickou dohodou. Současná hlava státu Joe Biden prosazuje rozsáhlý investiční balík v hodnotě 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu Kč), který je zaměřen také na boj s klimatickými změnami.

Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postup se zatím neshodly.

Například Čína, která do ovzduší vypouští nejvíce emisí na světě, těsně před začátkem summitu zveřejnila svůj kosmeticky upravený klimatický plán, jenž zapůsobil spíše jako studená sprcha. Peking v něm uvádí, že před rokem 2030 emise oxidu uhličitého dosáhnou maxima a k uhlíkové neutralitě se chce země propracovat do roku 2060. Čína chce navíc až do roku 2025 zvyšovat množství dobývaného uhlí.

Indie, která je třetím největším světovým producentem emisí, dokonce žádné závazky ohledně emisí vůbec nezveřejnila a otevřeně přiznává, že energetickou závislost na uhlí zatím měnit nehodlá. Na udržení přijatelného růstu teplot nestačí ani plány Austrálie, Ruska, Brazílie nebo Mexika. Ruský prezident Vladimir Putin se stejně jako jeho čínský protějšek Si Ťin-pching do Glasgow ani nechystá.

Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.

Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků včetně amerického prezidenta Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Summitu se zúčastní celkem na 30.000 delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou.

Evropská komise zveřejnila návrh nařízení, které se zaměřuje na omezení škodlivých chemických látek v odpadech, konkrétně perzistentních organických znečišťujících látek (POP). Cílem návrhu je snížit množství těchto látek v odpadech a zabránit tak jejich opětovnému vstupu do ekonomiky prostřednictvím druhotných surovin. POP jsou látky, které mají toxické vlastnosti a zůstávají v životním prostředí velmi dlouho. Existuje u nich proto vysoké riziko, že se stanou součástí potravinového řetězce. Přestože se tyto látky již běžně nevyužívají, jsou součástí odpadu např. z vodotěsných textilií, nábytku, plastů nebo elektronických zařízení. Konkrétně se jedná o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny, dikofol a pentachlorfenol, jeho soli a estery. Návrh je součástí Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství.