Užitečnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na seminář „SYSTÉM EVIDENCE PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ (SEPNO)“, který se uskuteční 17. a 26 dubna v Praze. Seminář bude věnovaný splnění zákonné povinnosti ohlášení přepravy nebezpečného odpadu na území ČR v souladu s § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Výklad získáte přímo od spoluautorky právního předpisu paní ing. Gabriely Bulkové z MŽP. Další informace získáte: I. termín / II. termín.

Nizozemský supermarket Ekoplaza otevřel ve své prodejně v Amsterdamu uličku, kde nabídne pouze produkty bez plastů. Podle řetězce se jedná o vůbec první uličku svého druhu, kde mohou zákazníci nakupovat jen zboží, které není zabaleno v plastových obalech. Projekt poslouží také k testování nových, k přírodě šetrnějších materiálů. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V pondělí dne 5. března proběhne v rámci Rady pro životní prostředí jednání o oběhovém hospodářství, emisích CO2 a kvalitě ovzduší, a ekologizaci evropského semestru.

Oběhové hospodářství

Na úvod zasedání Rady pro životní prostředí proběhne výměna názorů týkající se dvou klíčových iniciativ Komise zahájených v polovině ledna 2018 v návaznosti na akční plán pro oběhové hospodářství: evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství a otázek na pomezí mezi oblastí chemických látek, výrobků a odpadů.

Diskuse se zaměří na prosazování značného nárůstu používání recyklovaných plastů, jakož i na bezpečné využívání odpadů obsahující látky vzbuzující obavy.

• Akční plán EU pro oběhové hospodářství (Evropská komise)

Emise CO2 a kvalita ovzduší

V návaznosti na tuto rozpravu předloží Komise návrh nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla.

Poté budou předsednictví a Komise stručně informovat o nedávném 21. zasedání evropského fóra pro ekologické inovace ke zlepšení kvality ovzduší.

Francouzská delegace pak podá Radě informace o aktuální stavu jednání o globálním paktu pro životní prostředí. Dánsko se bude zabývat zásadami provádění nařízení o invazních druzích.

Poté bude následovat neformální oběd, na němž budou ministři jednat o ekologických inovacích v kontextu oběhového hospodářství.

• Evropské fórum pro ekologické inovace (Evropská komise)
• Globální pakt pro životní prostředí (Evropská komise)

Ekologizace evropského semestru

Na úvod odpoledního zasedání proběhne výměna názorů na ekologizaci evropského semestru.

Členské státy se budou zabývat nutností integrovat environmentální aspekty evropského semestru do provádění politiky v oblasti životního prostředí. Tím by byla vytvořena vazba na proces přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a na nově přijatý akční plán pro zajištění dodržování právních předpisů.

• Evropský semestr (souvislosti)

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Novela vyhlášky má začít platit od 1. ledna 2019.

Záměrem předkládaného návrhu je zajistit, aby Česká republika splnila cíl daný směrnicí Rady č. 1999/31/ES o skládkách odpadů, která stanoví pro rok 2013 snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky odpadů na 50 % produkce roku 1995 a v cílovém roce 2020 na 35 % produkce roku 1995. V současnosti Česká republika tyto cíle neplní.

Hlavním principem, který má dle navrhované právní úpravy zajistit plnění těchto cílů, je zavedení celoročního sběru BRKO. Nyní mají obce dle vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování BRKO rostlinného původu pro období od dubna do října, což ke splnění daného cíle není dostačující. Dochází také k nedostatečnému využití potenciálu, který BRKO mají, jako je možný zisk energie a zejména dodání organických materiálů do půdy a s tím spojené snížení míry erozního ohrožení půd v České republice.

Dále navrhovaná právní úprava zavádí nově povinnost obce zajistit místa pro odkládání jedlých olejů a tuků. V roce 2016 umožňovalo cca 10 % obcí občanům odevzdání  jedlých tuků a olejů, a to prostřednictvím sběrných míst nebo sběrných dvorů. Pokud občané tyto odpady na určená místa neodloží, ve většině případů odpad končí v kanalizaci, což je v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Zajištění míst pro odkládání jedlých olejů a tuků zvýší dodržování těchto zákonů občany.

Využitím jedlých olejů a tuků se podporuje snaha o využití neropných zdrojů v ČR, které mohou být náhradou za primární suroviny zejména ropné produkty, čímž se zároveň snižuje závislost na dovozu ropných derivátů. Zavedením třídění dojde nově k získávání velmi cenné druhotné suroviny, kterou je možné využít v energetických zdrojích, např. do kogenerační jednotky, jako přídavek k pohonným hmotám ve formě methylesteru nebo po regeneraci mohou být využity v různých odvětvích (chemický, gumárenský, dřevařský průmysl). Zároveň dojde k podpoře výroby biopaliv, které dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, musí být přimíchávány k pohonným hmotám. Jedlé oleje a tuky budou tedy zohledněny při výpočtu do minimálního povinného podílu biopaliv, a přispějí tak k udržitelnému systému nakládání s cennou surovinou.

Termín připomínek je stanoven na 23. března 2018.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAWFJ95LY.docx

pz_KORNAWFJ95LY.docx

ma_KORNAWFJ95LY.docx

Český spolek pro péči o životní prostředí pořádá dne 22. března na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) tradiční Kabinet odpadů. Kabinet je ve spolupráci s vedením odboru odpadů MŽP zaměřen na aktuální informace týkající se nejen legislativy a transformace českého odpadového hospodářství, ale i na stěžejní priority Evropské unie ovlivňující další vývoj s praktickým dopadem v oblasti odpadů. Diskusní podněty a otázky lze zaslat v předstihu na email: spolekzp@csvts.cz. Pozvánka ke stažení ZDE

Úspora energií, sledování kvality ovzduší, předcházení odpadů a protipovodňová opatření – to jsou hlavní témata čtyř dotačních výzev, které čerstvě vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. Z Operačního programu Životní prostředí na ně dohromady vyhradilo 5,4 miliardy korun z EU. Investice nabídne MŽP převážně veřejnému sektoru, některé z nich ale pomohou i podnikatelům a potravinovým bankám. Žádosti o dotace přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 1. března vyjma dotací na předcházení odpadů, u kterých lze podávat žádosti od 3. dubna.

Dotace na zateplení a energeticky úsporné renovace veřejných objektů (výzva č.100)

Největší objem z vymezených prostředků, přesně 3 miliardy korun, směřují na zateplování veřejných budov a snižování energetické náročnosti ve městech a obcích. 

„O dotace v oblasti energetických úspor z Operačního programu Životní prostředí je tradičně mimořádný zájem. V předchozí výzvě si o příspěvek v celkové výši 3,8 miliardy korun řeklo 702 žadatelů. Ti, kteří svou žádost nestihli podat, mají nyní další šanci. Podmínky zůstávají stejně atraktivní jako v minulé výzvě,“ uvádí ministr Richard Brabec s tím, že i nyní může dotace pokrýt až 55 % ze způsobilých výdajů na projekt a v případě instalace nuceného větrání s rekuperací se dotace může vyšplhat až na 70 %.  Dotační výzva je určena majitelům budov sloužícím k veřejným účelům, jako jsou školy, nemocnice či úřady, tedy zejména obcím a městům. Ty mohou žádat o příspěvek na zateplení fasád, výměnu renovaci oken a dveří, rekuperaci, nový úsporný zdroj tepla, solárně-termické kolektory, fotovoltaické systémy a další opatření, díky nimž si sníží energetickou náročnost objektu, a následně uspoří výdaje za jeho provoz. Nemusí to ale být výhradně projekty na kompletní rekonstrukci, dotaci lze získat i na částečné renovace, výše podpory se potom odvíjí od výše dosažených energetických úspor.

„Zejména menší obce či města u této výzvy zcela jistě ocení, že vedle dotace mohou zároveň požádat o zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR,“ dodává ředitel Fondu Petr Valdman a vypočítává její nesporné výhody: „Půjčka je po dobu realizace projektu bezúročná, bez dalších poplatků a navíc s bezkonkurenční fixní úrokovou sazbou 0,45 % p. a. Umožní tak žadatelům pokrýt nedotovanou část způsobilých nákladů na projekt a část vlastních zdrojů.“

Žádosti o dotace lze podávat od 1. března 2018 do 31. ledna 2019, o půjčku je možné žádat kdykoliv až do doby zahájení realizace projektu. Podrobné informace najdou zájemci na stránkách Fondu.

Půl miliarda na domácí kompostéry, kontejnery na textil a nově i na potravinové banky (výzva č.103)

K dalším oblíbeným dotacím, u nichž zájem pravidelně převyšuje stanovenou alokaci, patří podpora předcházení vzniku komunálního a průmyslového odpadu. Rezort na ni aktuálně vyčlenil z Operačního programu Životní prostředí půl miliardy korun. Z ní uhradí městům a obcím až 85 % způsobilých výdajů na pořízení domácích kompostérů do domácností svých občanů a na vybudování nebo rozšíření sítě kontejnerů na textil. Znovu podpoří i zakládání tzv. re-use center pro opětovné použití výrobků.

Oproti předchozím výzvám mohou o dotaci nově požádat i potravinové banky, které bezúplatně shromažďují darované potraviny a přidělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, nebo poskytují potravinovou pomoc lidem v hmotné nouzi. „Potravinové banky považujeme za jedno z efektivních řešení, jak zamezit vzniku odpadu z potravin. Z kapacitních důvodů jsou zatím schopny přijímat jen asi 20 % toho, co jim supermarkety a jiní výrobci nabízejí. Přispějeme jim tedy na vybudování či rekonstrukci skladů a jejich vybavení nebo nákup svozové a manipulační techniky,“ upřesňuje ministr Brabec.

Finance jsou připraveny i pro výrobní podniky, které produkují průmyslový odpad. Dotace jim pomůže uhradit technologii, díky níž sníží produkci průmyslového odpadu o minimálně 15 %. Žádosti v dotační výzvě č. 103 lze podávat Státnímu fondu životního prostředí ČR od 3. dubna 2018 do 31. července 2018.

Povodňová ochrana a hospodaření se srážkovými vodami (výzva č. 113)

Ani další dotační nabídka není novinkou. V loňském roce ji ministerstvo představilo jako „Dešťovku pro obce“, když loni nabídlo starostům a subjektům veřejného sektoru dotace na zachytávání dešťové vody a její využití k zalévání veřejné zeleně. Doplnilo tak škálu dlouhodobě podporovaných opatření, jejímž cílem je ochránit občany před následky sucha a klimatické změny, podnítit města k efektivnějšímu hospodaření se srážkovou vodou a šetřit zdroje pitné vody. 

„Poměrně zásadní novinkou u této výzvy je navýšení alokace na 1,8 miliardy korun a prodloužení doby pro podání žádostí,“ uvádí Petr Valdman a doplňuje: „Máme zkušenosti, že u veřejných budov je příprava projektu složitější a trvá déle. Žadatelé si mohou přípravu projektu nyní v klidu rozplánovat, na podání žádosti mají téměř 10 měsíců. Žádosti budeme přijímat a vyhodnocovat průběžně, a z toho důvodu máme nachystanou k rozdělení i vyšší částku 1,8 miliardy korun.“ 

Dotační výzva kromě zachytávání srážkové vody do akumulačních či retenčních nádrží zahrnuje podporu i řady prvků tzv. modré infrastruktury, tedy vodních ploch ve městech, které mají významné environmentální a protipovodňové funkce. Konkrétně lze uvést výstavbu či rekonstrukci bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů, vsakovacích nádrží či průlehů. Podpořeny budou rovněž zelené střechy u veřejných objektů, výměna nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy či odvodnění parkovišť do zasakovacích pásů.

O dotaci mohou žádat nejen subjekty veřejného sektoru, ale i státní organizace, správci toků a v konkrétních případech i podnikající osoby na vybudování nebo rekonstrukci bezpečnostních přelivů vodních nádrží. Příjem žádostí potrvá od 1. března 2018 do 7. ledna 2019.

Sto milionů na monitorování kvality ovzduší (výzva č. 98)

Poslední nabídka dotací, tentokrát pro výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, ale i obce a města ve výši 100 milionů korun se týká monitorování kvality ovzduší. Z dotace tak mohou spolufinancovat systémy pro sledování, hodnocení a předpověď kvality ovzduší a počasí, zajistit výstavbu monitorovací sítě, laboratoří, sběr vzorků a přenos dat, pořídit techniku pro jejich zpracování, simulaci, tvorbu databází.

Podporu je možné získat také na obnovu a rozvoj systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší standardními znečišťujícími látkami i skleníkovými plyny. Žádosti je možné podávat od 1. března do 20. prosince 2018.

Ke stažení:

• Dokumenty k 98. výzvě zde.

• Dokumenty k 100. výzvě zde.

• Dokumenty k 103. výzvě zde.

• Dokumenty k 113. výzvě zde.

Zatím víc než 1000 lidí z Mělnicka v petici požaduje zastavení projektu na stavbu velké spalovny odpadu. Zařízení na energetické využití odpadu v Horních Počaplech na Mělnicku chce postavit ČEZ. Petice je pro veřejnost k dispozici zhruba od půlky února v tištěné i elektronické podobě, zatím má přes 1300 signatářů. Lidé se bojí velkého znečištění ovzduší i dopravní zátěže. Podobný projekt je podle nich navíc zbytečný. Novinářům to dnes řekli Jindřich Petrlík z Arniky a zástupkyně petičního výboru Hana Beranová.

Skupina ČEZ chce zařízení na energetické využití odpadu uvést do provozu v roce 2024, argumentuje zákazem skládkování odpadů. Podle Arniky má předložená dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí řadu vážných nedostatků. Vyjádření firmy ČEZ a kraje ČTK zjišťuje.

"Společnost ČEZ deklarovala plán v Horních Počaplech ročně spálit až 320.000 tun odpadu zejména ze Středočeského kraje. Spalovna tak svou kapacitou převýší tu v pražských Malešicích a bude vůbec největším zařízením svého druhu v České republice. Chybí nám však odůvodnění, proč je potřeba postavit zrovna tak velký závod," řekla Beranová.

Obyvatele okolních obcí podle ní nejvíce trápí obavy z dopravní zátěže. Silnice obcemi podle ní velký nápor nákladních vozů nezvládnou, Středočeský kraj v současnosti zpracovává dopravní studii, podle které by měly vzniknout obchvaty okolních obcí. "Ty ale často vedou jen pár metrů od obydlených domů, navíc ztratí hodnotu pozemky s poli. Třeba pro obyvatele Beřkovic a Křivenic je to osobní katastrofa," uvedla Beranová.

Podle ní je riziko, že spalovna začne fungovat dříve, než by obchvaty byly postaveny. "Středočeský kraj má oproti projektu na spalovnu velké zpoždění," řekla. Podle Beranové tak hrozí, že nákladní vozy budou muset jezdit po silnicích třetích tříd okolními obcemi.

Se současnou podobou projektu spalovny již podle Arniky vyjádřily nesouhlas také zastupitelstva okolních obcí, jako jsou Dolní Beřkovice a Horní Počaply.

V Mělníku se 8. března uskuteční veřejné projednávání projektu, které svolalo ministerstvo životního prostředí. Na shromáždění bude projednána dokumentace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Akce se zúčastní také zástupci Arniky.

Zdroj: ČTK

Aby Česká republika snížila dopady sucha a vyřešila potíže se zásobováním obcí a měst pitnou vodou, vybuduje nové spojení vodárenských soustav. Ministerstvo zemědělství má už hotovou koncepci. Experti ve studii upozorňují na to, že velká potíž bublá i přímo v hlavním městě. Více ZDE

Zdroj: EURO

O malé fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů byl v loňském roce velký zájem, rozvoji pomáhají dotace a úprava legislativy. Vyplývá to z vyjádření společností ČEZ a S-Power, které patří k lídrům trhu. Administrativu pro systémy do deseti kilowattů omezila od začátku předloňského roku novela energetického zákona. Majitelé těchto zdrojů od té doby nepotřebují licenci. Navíc pro ně byla zavedena investiční podpora, hlavně v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám.

"Zájem lidí o fotovoltaické elektrárny roste, roste také zájem o fotovoltaiky doplněné o bateriové systémy. V letošním roce také čekáme zvýšení počtu solárních elektráren instalovaných pro firemní zákazníky," sdělila dnes ČTK Lucie Bedrníčková, jednatelka společnosti ČEZ Solární a ředitelka segmentu obcí a malých a středních podniků ve skupině ČEZ ESCO.

ČEZ Solární v loňském roce nainstalovala a připojila 307 střešních fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 1236 kilowattů, meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Dotaci z programu Nová zelená úsporám využilo 285 zákazníků.

Více než dvojnásobně na 83 stoupl loni podle firmy také počet elektráren, které si zákazníci pořídili společně s bateriovým systémem, který ukládá elektřinu vyrobenou během dne. Nejvíce střešních solárních elektráren ČEZ loni nainstaloval ve Středočeském kraji včetně Prahy (86), dále pak v Ústeckém (76) a v Moravskoslezském (61).

Podle loňských údajů společnosti S-Power, která mimo jiné zajišťuje dodávku fotovoltaických elektráren pro největšího alternativního dodavatele energií v ČR Bohemia Energy, činí průměrná cena solární elektrárny pro rodinný dům v ČR 219.075 korun bez státní dotace. Se státní dotací to je 143.475 korun.

Firma dnes uvedla, že v loňském roce nainstalovala 417 systémů, což znamená meziročně téměř desetinásobný nárůst. "Každé řešení navrhujeme na klíč, drtivou většinu instalací provádíme v rámci dotačního programu a zatím všechny žádosti se nám podařilo vyřídit kladně. Také proto si můžeme dovolit získání dotace klientům garantovat. Silnou pozici na trhu si chceme udržet i nadále a v letošním roce očekáváme trojnásobný nárůst," řekl ČTK jednatel S-Power Jaroslav Šuvarský.

Trend strmého zvýšení počtu instalací v následujících letech očekává také analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Zájem o podobné systémy podle něj navíc neskončí ani ve chvíli, kdy dotační podpora skončí. "Celému tomu byznysu prospívá technologický vývoj. Ceny instalací zkrátka klesají," řekl už dříve ČTK.

Zdroj: ČTK

Technologická agentura (TA ČR) vyhlásila na konci února čtvrtou veřejnou soutěž pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Mezi výzkumné prioritní cíle najdete například potenciál oběhového hospodářství, vývoje v oblasti získávání druhotných surovin z výrobků a materiálů po ukončení jejich životnosti a nebo výzkum v oblasti životního cyklu materiálů a prvků pro stavby. Soutěžní lhůta začíná v 9:00 hod dnem 1. 3. 2018 a končí dnem 12. 4. 2018. Další informace ZDE.

Vybrané prioritní výzkumé cíle:

• Strategický výzkum potenciálu oběhového hospodářství v ČR a koncepční identifikace relevantních přístupů k rozvoji oběhového hospodářství v ČR

• Podpora výzkumu a vývoje v oblasti získávání druhotných surovin z výrobků a materiálů po ukončení jejich životnosti

• Zvyšování využitelnosti potenciálu dalšího využití materiálů a prvků pro stavby (budovy) po ukončení jejich životnosti

• Výzkum v oblasti životního cyklu materiálů a prvků pro stavby (budovy) LCA

• Inovace a optimalizace technologií pro systém recyklace kontaktních a jiných zateplovacích systémů

• Inovace a optimalizace technologií pro systém recyklace plastových otvorových výplní

• Využití odpadů formou alternativních paliv, environmentální technologie jejich využití Koncepční nástroje pro zajištění vyváženého hospodaření s vodou v krajině a hodnocení účinnosti adaptačních opatření

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili v roce 2017 pokutu 400 tisíc korun stavební společnosti MIROS MAJETKOVÁ a. s. za to, že při své činnosti nakládala s odpady na místech, která k tomu nabyla určena.

„Společnost například nahrnula 1410 tun odpadního železničního spodku vyprodukovaného při rekonstrukci železniční tratě do zvodnělého písníku v lokalitě Oplatil – Čeperka tzv. písník Sahara, za účelem „rekultivace“ břehových částí. Firma soustřeďovala odpady z vlastní produkce (beton, železo, dřevěné železniční pražce) a odpady převzaté od jiných subjektů (beton, cihly, zemina a kamení - železniční spodek) až po množství 6800 tun na pozemku v obci Čeperka, přestože k tomu nebyl podle zákona určen. Dále také využila 9800 tun odpadní zeminy a kamení, které vyprodukovala úpravou (tříděním) železničního spodku, k terénním úpravám na pozemcích v obci Veská,“ komentoval případ Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradec Králové.

Inspektoři také zjistili, že společnost MIROS MAJETKOVÁ a.s. při své činnosti využívala mobilní recyklační jednotku stavebních odpadů HARTL POWERCRUSHER PC 10/55 J, kterou provozovala v rozporu s rozhodnutím krajského úřadu. Mobilní recyklační linka, jako vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší, byla provozována bez příslušného povolení. Před jejím umístěním v obci Veská nebylo na místně příslušné územní pracoviště krajské hygienické stanice doloženo splnění hygienických limitů hluku v denní době z provozu zařízení u nejbližších chráněných venkovních prostorů.

Proti uvedenému rozhodnutí ČIŽP se společnost MIROS MAJETKOVÁ a.s. odvolala. Odvolací orgán ale pokutu potvrdil a ta nabyla právní moci.

Spojené království (UK) oznámilo své rozhodnutí o vystoupení z EU. Od 30. března 2019 se stane UK tzv. „třetí zemí“, tj. zemí mimo rámec EU. Toto datum může být změněno dvoustrannou dohodou mezi Bruselem a Londýnem. Na webových stránkách ECHA jsou uvedeny informace, které má ECHA k tomuto tématu v současné době k dispozici.

Webové stránky budou podle vývoje procesu vystoupení průběžně aktualizovány.

Podrobnější údaje o dopadech brexitu na činnosti ECHA jsou uvedeny v příloze.

Další informace z ECHA:

• Otázky a odpovědi 571 a 572 [EN]

• echa.europa.eu/cs/uk-withdrawal-from-the-eu

Ke stažení:

Brexit a jeho dopady na činnosti ECHA

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

Kam s ním? Tuto nerudovskou otázku dnes řeší nejedna čistírna odpadních vod. Problémem je kal, který vzniká při čištění odpadních vod.

I když se mezi odbornou veřejností dvě desetiletí mluvilo o tom, že způsoby nakládání s kalem nejsou v souladu s ochranou zdraví a životního prostředí a že v tomto směru je nutné zpřísnit legislativu a zavést nové technologie zpracování kalů, mnohdy se na tuto skutečnost při rekonstrukcích čistíren odpadních vod (ČOV) vědomě či nevědomě, zapomínalo. Většinou se kalové linky nových technologií nedočkaly.

Tyto ČOV dnes nejsou připraveny na nová pravidla nakládání s kalem, která přinesla vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a dnes opětovně čistírny řeší otázku, jak s kalem nakládat. Jedním z největších problémů kalového hospodářství je dodržení legislativních mikrobiologických parametrů pro hodnocení účinnosti technologie hygienizace, při které kal vzniká anebo je jí upravován, a dodržení limitních koncentrací polutantů v kalu na výstupu ze zařízení. Samozřejmě se naskýtá otázka, zda limity mikrobiologických parametrů pro účinnost hygienizace a výstup z technologie, které nastavuje vyhláška, jsou dostatečné, anebo zda nejsou zbytečně přísné.

Přes jasně prokázaný prospěšný vliv organické hmoty kalů a živin v nich obsažených při využití na zemědělské půdě, se v posledních desetiletích velmi diskutuje i její negativní vliv na životní prostředí v důsledku jejich znečištění, a to jak patogenními mikroorganismy, tak mikropolutanty (MP). Problematika kontaminace patogenními a zejména mikroorganismy rezistentními na antibiotika úzce souvisí s výskytem některých organických mikropolutantů (OMP) v odpadních vodách (farmak a dezinfekčních prostředků). Mezi MP se řadí jak anorganické sloučeniny, například těžké kovy, tak organické sloučeniny, jako jsou endokrinní disruptory, čisticí prostředky a léčiva. Anorganické polutanty jsou lépe prostudované a povědomí o jejich existenci, toxicitě a možnostech omezení šíření do životního prostředí jsou obecně známé. Oproti tomu OMP jsou velmi širokou skupinou, neustále se rozšiřující o další sloučeniny, které jsou mezi ně řazeny v souvislosti s hlubším zkoumáním této skupiny. Jejich osud v odpadních vodách, ČOV a následně v životním prostředí je velmi rozmanitý z důvodu rozdílných fyzikálně-chemických vlastností. Obě skupiny jsou zohledněny v evropské i české legislativě týkající se aplikace kalů na zemědělskou půdu. Přesto OMP představují nebezpečí pro svou různorodost a omezenou prostudovanost. Více ZDE

Poslanci dnes projednali ve druhém čtení novelu zákona o vodách. Pozměňovací návrh Výboru pro životní prostředí obsahuje i návrh (bod č. 4), aby komunální čističky odpadních vod nemohly přijímat vody s obsahem nebezpečných látek, což se pochopitelně zásadně dotkne živnostníků a průmyslu. Níže uvádí vyjádření poslance Antonína Staňka, který vystopil v obecné rozpravě. Připomínáme, že novela zákona o vodách přináší například změny v kontrolách vypouštění odpadních vod do kanalizací, přenáší poplatkovou agendu spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí nebo zpřesňuje definice odpadních vod a vyjasňuje způsob jejich likvidace.

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně a páni poslanci, přihlásil jsem se do obecné rozpravy ze dvou, respektive tří důvodů. Nicméně impulsem se pro mne stal ve výboru pro životní prostředí předložený pozměňovací návrh pana poslance Schillera. Předložený návrh zdánlivě pod environmentálním zájmem zajišťuje, aby komunální čističky odpadních vod nemohly přijímat vody s obsahem nebezpečných látek. V odůvodnění nazývá návrh navážené odpadní vody záměrně průmyslovými odpady s cílem vyvolat dojem, že tyto odpadní vody na komunální čističky odpadních vod skutečně nepatří.

Tím však zcela opomíjí fakt, že ke klasifikaci odpadních vod dochází u živnostníků a producentů s konkrétním typem výroby dle § 5 zákona o odpadech a cílená kontrolní činnost v této oblasti dle § 6 zákona o odpadech přináleží České inspekci životního prostředí podléhající Ministerstvu životního prostředí, a tak opomíjí i fakt, že příjem těchto vod je regulován na komunálních čističkách odpadních vod v rámci provozních řádů, které musí být v plném souladu s vydanými vodoprávními rozhodnutími. Fakticky návrh dopadá na tři základní skupiny odpadních vod, u nichž neexistuje v současnosti jakákoliv alternativa, jak s nimi nakládat, pokud nepočítáme přímé spalování.

Za prvé jde o přímo produkované odpadní vody živnostníky či průmyslovými podniky, obsahující nebezpečné závadné látky, které díky nadlimitnímu znečištění nemohou být vypouštěny do kanalizace. Jedná se o odpadní vody z různých průmyslových výrob, které nesplňují charakter kapalných odpadů, kdy podnik či živnostník nemá, nevlastní či neprovozuje konkrétní průmyslovou čistírnu odpadních vod a dostupné průmyslové čističky odpadních vod nemají kapacitu či odpovídající úroveň čištění konkrétních odpadních vod. Ve všech těchto případech je jednoznačně vhodnější vodu odvést ke zpracování do komunální čističky odpadních vod.

Za druhé jde o odpadní vody ze zařízení na úpravu odpadů, kde odpadní vody se zbytkovým obsahem vznikají při zpracování kapalných odpadů dle stávajícího povolení, nejčastěji jde o integrované povolení. Tyto odpadní vody ve většině případů není možno přímo vypouštět do kanalizace a je nutné jejich dočištění řízeným dávkováním do procesu komunální čistírny odpadních vod tak, aby nedošlo k narušení procesu čištění a zároveň i kvalitnímu dočištění, a to v souladu s platným vodoprávním povolením pro konkrétní čističku odpadních vod.

A za třetí jde o skládkové vody. Většinou se jedná o vody ze sanací starých ekologických zátěží, které jsou čištěny na lokalitě mobilní sanační stanicí a pak dále vypouštěny na komunální čističky odpadních vod k dočištění. Mezi nejexponovanější komunální čističky odpadních vod, kterých se návrh dotkne, patří zejména čističky odpadních vod Pardubice, Praha, Otrokovice, Ústí nad Labem, Ostrava a dále čističky odpadních vod Plzeň, Havlíčkův Brod či Brno. Předložený pozměňovací návrh pana poslance se stává nástrojem, který způsobí absolutní kolaps v oblasti externího zpracování odpadních vod. Pokud by i pouze jediná výše vyjmenovaná čistička dostala zákaz tyto odpadní vody přijímat, reálně neexistuje alternativa. Podniky by musely vody vypouštět opět do kanalizace s návazným porušováním limitu a byl by narušen ustálený systém, který je funkční a kdy jsou vody kontrolovány, přebírány a odváženy ke zpracování přímo do čističek odpadních vod s návazným hodnocením kvality vypouštěných odpadních vod.

Tento návrh s dalšími souběžnými zatíženími v oblasti environmentální legislativy se může stát dalším pomyslným hřebíčkem do rakve českého průmyslu a odvětví odpadového hospodářství. Namátkou: nejvyšší poplatky za skladování nebezpečných odpadů, brzký zákaz skladování ostatních komunálních odpadů v roce 2024 a spalovny či recyklační zařízení, která se nebudují a není dopracována legislativa.

Dále klesající ceny recyklace plastů související s embargy do Číny a více a více vyvstávající problém, co s nimi. Dále aktuální emisní limity, přísnější a přísnější pro energetiku, což jsou další náklady a navíc návrh tohoto opatření v oblasti odpadních vod. Je možné, aby bylo osobním zájmem předkladatele takto závazně zatížit již tak zkoušený průmyslový sektor v České republice, nebo je zájmem donutit průmyslové podniky pod tlakem takovýchto pseudokoncepčních změn, aby své odpadní vody či kapalné odpady, které jsou dále upravené díky neúnosným poplatkům, zaorávaly za podniky, zalévaly je odpadními vodami, které nebude kam dávat a překrývaly je plasty, které nebude mít kdo recyklovat?

Kvalifikace uvedeného problému představuje na základě výše vyjmenovaných skupin více než 1 000 tun za den, tedy 400 000 metrů krychlových za rok, což z množství odpadních vod vyčištěných na komunálních čističkách odpadních vod představuje pouze čtyři setiny procenta z celkového množství čištěných odpadních vod. Na druhou stranu by v případě například termální likvidace těchto odpadních vod představoval nárůst nákladovosti pro průmysl ročně o jednu miliardu korun. Dopady návrhů jsou nepředstavitelné, předkladatel totiž vůbec nezvážil, kam by se odpadní vody namísto komunálních čističek odpadních vod vozily. Neexistují pro ně žádné alternativní provozy, technologie ani průmyslové či chemické čistírny odpadních vod, které jsou naopak častým producentem a potřebují samy dočišťovat. A právě ve snaze zabránit těmto nepředstavitelným dopadům či jejich důsledky eliminovat, budu v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana Schillera předkládat svůj pozměňovací návrh, nicméně věřím, že bude bezpředmětný, neboť zvítězí zdravý rozum a návrh pana kolegy poslance nebude přijat, ale co víme o cestách zdravého rozumu, kudy ty se zrovna vedou.

Další informace:

• Stenozáznam a audiozáznam z jednání PSP ČR k novele vodního zákona ZDE.

• Přehled pozměňovacích návrhů - ZDE

Klíčové body a cíle novely:

• Novelizace správy poplatků: Dochází k přenesení správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí České republiky (Fond) a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád. Fond se tak stává správcem poplatku ve smyslu daňového řádu. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu namísto dosavadního správního řádu a z centralizace celého procesu, je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže ČIŽP, která je a měla by být primárně orgánem kontrolním. Vzhledem k této úpravě je navrhována i odpovídající změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky, jež stanoví, že MŽP je vůči Fondu v oblasti správy poplatků nadřízeným správcem daně.

• Implementace Rámcové směrnice o vodách: Návrh napravuje nedostatečnou implementaci Rámcové směrnice o vodách: (čl. 4.7.) tím, že zakotvuje způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody. Návrh umožňuje dotčeným vodoprávním úřadům dvoufázově zhodnotit, zda posuzovaným záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru. Přijetím navržené změny by mělo dojít ke zhojení výtek Evropské komise ke způsobu implementace.

• Odpadní vody: Jsou novelizována některá ustanovení týkajících se odpadních vod, především upřesněna definice pojmu odpadní voda a způsoby likvidace odpadních vod podle vodního zákona, včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách jako reakce na novelu zákona o odpadech, která na základě požadavku Evropské komise zavádí zbytkovou kompetenci tohoto zákona nad nakládáním s odpadní vodou. Rozšiřuje se možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních i pro soubory staveb (např. část obce), v případech, kde je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových jako reakce na existující problémy s vypouštěním odpadních vod z čistíren odpadních vod v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod. Upravuje se znění vodního zákona ve vztahu k odlehčovacím komorám a z nich vypouštěných odpadních vod, které významně ovlivňují jakost povrchových vod.

• Ekoaudit: Předloženým návrhem dochází též k naplnění některých požadavků plynoucích z usnesení vlády č. 72 ze dne 30. ledna 2013 (tzv. ekoaudit). Dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v návrhu novely upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok, což se zásadním způsobem projeví na snížení administrativy u desítek tisíc malých zdrojů znečištění (obce pod 100 obyvatel a malé domovní ČOV).

• Geologické práce a ochrana před povodněmi: Je navrhována úprava ustanovení týkající se geologických prací spojených se zásahem do pozemku, která dává vodoprávnímu úřadu možnost posoudit nebezpečí případného ovlivnění vodních poměrů před realizací geologických prací. Tato úprava je naplněním požadavku veřejného ochránce práv.Navržená změna ustanovení týkajících se ochrany před povodněmi a záplavových území by měla zabránit opětovnému nebo novému zastavění záplavových území a tím omezit požadavky na náhradu povodňových škod, uplatňované majiteli nemovitostí umístěných v záplavovém území vůči státu.

• Sankční ustanovení: Dochází k upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně. Byla upravena některá sankční a legislativně technická ustanovení, která se z hlediska praktického výkladu a kontroly dodržování ustanovení vodního zákona ukázala jako problematická či nepřiměřená.

Přehled programu:

• St 28. 2., 1. bod ve 14.30 hodin - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 45/

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017 /sněmovní tisk 11/ - druhé čtení  

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017 /sněmovní tisk 96/ - prvé čtení