Od přelomu roku je možné v ulicích Prahy spatřit na reklamních plochách plakát s vyobrazením popelnice na směsný odpad s nápisem „Popelnice nejsou černá díra“. Jedná se o aktivitu odboru ochrany prostředí MHMP spojenou s osvětou v nakládání s odpady. Primárním cílem kampaně s mottem „Popelnice nejsou černá díra“ je informovat občany metropole o správném nakládání s komunálními odpady - aby i oni dbali na čistotu na veřejných prostranstvích ve svém městě. Žít v čistém městě je zcela jistě společným zájmem nás všech.

Kampaní hlavní město reaguje zejména na fakt, že i přes vysoké nasazení svozových společností se ve městě bohužel často objevuje nepořádek kolem popelnic, kontejnerů i odpadkových košů. Častým nešvarem, zejména na sídlištích, zůstává odkládání objemného odpadu či elektrozařízení k popelnicím. Tento odpad ale do směsného komunálního odpadu, ani k popelnicím, nepatří. K odložení těchto odpadů slouží zejména sběrné dvory, nebo v případě objemného odpadu, velkoobjemové kontejnery, které jsou v pravidelných intervalech rozmisťovány přímo v ulicích města. Veškeré tyto služby jsou hrazeny z rozpočtu města a poskytovány občanům hlavního města zcela zdarma.

„Cílem kampaně je upozornit na nešvary spojené s tříděním a čistotou u stanovišť, kde jsou popelnice umístěny. Chceme se pokusit ještě zlepšit ekologické chování občanů při nakládání s odpadem, a tím zvýšit čistotu našeho města. Většina lidí přece chce žít v čistém a upraveném prostředí,“ řekla Jana Plamínková, radní hl. m. Prahy pro oblast infrastruktury, technické vybavenosti a životního prostředí.

Kampaň spojená s osvětou v nakládání s odpady a zajišťováním čistoty kolem sběrných nádob bude s různými obměnami pokračovat v průběhu celého roku 2018.

Firmy, které vyrábějí plastové obaly z rostlin místo fosilních paliv, začínají ohrožovat ambice ropného průmyslu, jenž doufá, že zvýší dodávky ropy výrobcům umělých hmot. Použití takzvaných bioplastů vyrobených z cukrové třtiny, dřeva či kukuřice v příštích pěti letech vzroste nejméně o 50 procent, odhaduje Evropský svaz bioplastu. Do této oblasti nově vstupují firmy jako je německý chemický gigant BASF či finský výrobce papíru Stora Enso, aby pomohly uspokojit poptávku od firem, k nimž patří třeba Coca-Cola nebo výrobce hraček Lego.

"Biochemikálie a bioplasty mohou snížit část poptávky po ropě, podobně jako recyklace může snížit celkovou poptávku po umělé hmotě," řekl agentuře Bloomberg konzultant společnosti Wood Mackenzie Pieterjan Van Uytvanck. "Stanou se větší částí dodávek," poznamenal. Wood Mackenzie se zaměřuje na ropný průmysl.

Ropné společnosti vyrábějí etylen a další základní suroviny potřebné k výrobě umělých hmot. Tyto firmy vkládaly velkou naději do růstu trhu s umělými hmotami, který by mohl vykompenzovat hrozbu poklesu poptávky po pohonných hmotách kvůli rozvoji elektrických aut.

Plasty se staly všudypřítomné v oblasti balení. To způsobilo, že svět začaly doslova zaplavovat použité lahve, pytle a další obaly. Stejně tak to ale začalo vyvolávat obavy mezi ekology a společnostmi, které je využívají nejvíce. Podle nadace Ellen MacArthur Foundation bude do roku 2050 ve světových oceánech více plastů než ryb a tyto materiály se dostávají i do potravních řetězců.

Bioplasty v současnosti tvoří asi jedno procento trhu s umělými hmotami. Největšími producenty jsou brazilská Braskem, americká NatureWorks a italská Novamont.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že růst trhu s umělými hmotami zvýší poptávku po ropě. Analytik IEA Te-jun Kim se domnívá, že petrochemické produkty, tedy takové, které vznikly přeměnou ropy a zemního plynu, se stanou hlavním motorem růstu poptávky po ropě. To je podle něj i důvod, proč se velké ropné firmy zaměřují na petrochemický průmysl. Firmy jako je Saudi Arabian Oil, Exxon Mobil, Royal Dutch Shell či Total expandují v oblasti umělých hmot a zhruba 70 procent vysoce kvalitních petrochemikálií vyrobených z ropy se mění na plasty, uvádí IEA.

Nová technologie bioplastů čelí silné konkurenci velkých rafinerií, které denně přeměňují stovky tisíc barelů na plasty. "Alternativní suroviny musejí být konkurenceschopné," říká k budoucnosti bioplastů finanční ředitel společnosti Stora Enso Seppo Parvi. Očekává, že se podaří dostat cenu bioplastů na stejnou úroveň jako cenu plastů z ropy. "Jsem přesvědčen, že to dokážeme."

Je také potřeba zvýšit poptávku po bioplastech od obchodníků i spotřebitelů. "Nebude to nikdy fungovat, když se ve spotřebitelském sektoru bude snažit na dodavatele působit jen jedna velká firma jako je Coca-Cola," poznamenal ředitel oddělení po environmentální politiku firmy Coca-Cola Ben Jordan. "Je potřeba větší poptávka v odvětví."

Zdroj: ČTK

Dne 3. ledna 2018 schválila vláda Zprávu o průběžném vyhodnocení plnění Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG). Tato zpráva shrnuje postup implementace NAP SG podle jednotlivých skupin karet opatření. Zpráva konstatuje, že celkově lze práci všech subjektů zúčastněných na implementaci NAP SG hodnotit pozitivně. Dílčí splněné kroky a vzájemná průběžná spolupráce směřují k naplnění cílů NAP SG a k maximální snaze přiblížit se požadovaným termínům plnění v rámci aktuálních legislativních a provozních podmínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto garant zároveň zajišťuje nepřetržitou kontrolu a soulad činností s legislativním a technologickým vývojem energetiky jako celku.

Dokuemnt ke stažení:

Zpráva o průběžném vyhodnocení plnění NAP SG [pdf, 675 kB]

Zdroj: MPO

V rámci výstavy Infotherma (22. – 25. ledna 2018, Ostrava) klastr WASTen, z.s. -  spolek seskupující inovativní české podniky, dodavatele špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště (univerzity z ekologicky nejvíce postižených regionů – UJEP z Ústí n. Labem a VŠB TU Ostrava a dále VŠCHT Praha), organizuje Matchmaking Bussiness Meetings - setkání zaměřené na materiálové a energetické zpracování průmyslového a komunálního odpadu v ČR. Akce se uskuteční 25. ledna 2018 od 10. – 15. hodiny v kongresovém centru výstaviště Černá louka Ostrava.

Program Matchmaking Bussiness Meetings:

I. ČÁST:

Na úvod setkání, od 10:00 do 12:00 se budou konat dvě odborné přednášky členů klastru na téma:

• „Environmentální aspekty energetického využití odpadů“ - Dr. Tomáš Ocelka, CEO, E&H services a.s.

• „Oběhové hospodářství: východiska, principy a legislativa“ - doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA, VŠCHT Praha

II. ČÁST:

Od 12:00 do 15:00 proběhne kooperační setkání formou předem sjednaných schůzek se zástupci firem nebo výzkumných organizací.

Účastníci setkání si vybírají partnery podle jednotlivých profilů členů klastru (profily jsou k dispozici ZDE).

Na základě elektronických přihlášek organizátoři sestaví individuální plán schůzek pro každého účastníka. Setkání touto formou přináší výraznou časovou úsporu díky výběru vhodných partnerů pro jednání. Cílovou skupinou jsou firmy, zástupci univerzit a výzkumných institucí se zájmem o spolupráci v oblasti materiálového a energetického zpracování průmyslového a komunálního odpadu.

Účast v matchmakeingovém setkání je zdarma! Setkání je organizováno v rámci dotačního programu OPPIK – Spolupráce – Rozvoj klastru.

Registrace technologických profilů: do 15. ledna 2018 na e-mail: a.rydlova@euroforumgroup.cz

Výběr partnerů pro jednání: 18. ledna 2018

Individuální seznam schůzek: 20. ledna 2018

Více podrobností o setkání na www.wasten.cz

Proces, který v praxi funguje zatím v technologických laboratořích Ohijské státní univerzity, zpracovává buď uhlí, zemní (břidlicový) plyn nebo biomasu, a zároveň spotřebovává oxid uhličitý (A fossil fuel technology that doesn’t pollute). Výsledkem je „řada užitečných produktů, včetně elektřiny“. Chemická kaskáda zmíněných procesních reakcí do atmosféry neuvolňuje žádný oxid uhličitý. Přesněji řečeno, za určitých podmínek spotřebovává všechen oxid uhličitý, který během reakcí vzniká, a ještě odsává další z vnějších zdrojů. Zájem o začlenění technologie už projevil energetický a těžařský koncern Linde Group, který hodlá ve spolupráci s univerzitou rozběhnout sérii spaloven zemního plynu, které by neprodukovaly žádné emise. Více ZDE

Zdroj: Ekolist.cz

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán před Vánocemi navrhl změny legislativních pravidel vlády. Podle záměru se mají například omezit připomínková místa i zjednodušit celý proces tzv. připomínkového řízení.

Například Ministerstvo financí (MF) požaduje, aby o právo uplatňovat zásadní připomínky přišly odbory (ČMKOS) a zástupci zaměstnavatelů (SP ČR). „Nesystémovost je dána i tím, že dané organizace z povahy věci sledují partikulární zájmy, které jsou navíc protichůdné.  Negativní zkušenosti s touto nedávnou změnou potvrdila i aplikační praxe, kdy prostřednictvím těchto organizací jsou často uplatňovány připomínky jiných připomínkových míst, které právo uplatnit rozpor nemají, čímž je obcházen smysl celé normy“, stojí v návrhu MF.

MF také navrhuje zavést institut zkráceného řízení v Legislativní radě vlády (LRV), pokud o to předkladatel požádá, které by spočívalo v tom, že by se lhůta k projednání zkrátila ze současných 60ti dnů na 30 a normu by projednalo společné zasedání členů jednotlivých komisí i LRV. Více ZDE

Zdroj: https://www.ceska-justice.cz

Pokud si objednáte průkaz energetické náročnosti budovy, dejte si pozor na kvalitu zpracování. Podle Státní energetické inspekce má každý třetí takový doklad nedostatky. Inspektoři loni rozdali za chyby v takzvaných energetických štítcích 260 pokut, což je oproti roku 2016 dvakrát víc. Uložili pak pokuty za víc než jeden milion korun, což je zhruba o 300 tisíc víc než v předchozím roce. První skupinou jsou chyby, které vznikají z neznalosti energetických specialistů, jak postupovat při výpočtu průkazu. Druhá skupina se týká chyb, které jsou prováděny ze strany zpracovatelů záměrně, za účelem zmanipulování výsledků průkazu. Více ZDE

Zdroj: Rozhlas.cz

Potřeba novelizace emisní vyhlášky vyplývá z několika změn současných i chystaných. Především jde o novelizaci zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která přinesla mj. i změny ve vymezení kódů v příloze č. 2 a dokončení transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 o omezení emisí některých látek znečišťujících ovzduší ze středních spalovacích zařízení.

Novelizace se však neomezuje pouze na změny nutně vyplývající z jiných právních norem, ale reaguje také na vývoj v oblasti a některé aktuální problémy. Z tohoto důvodu dochází například ke změně v § 12 upravujícím použití výpočtu ke stanovení emisí stacionárního zdroje, nebo přílohy č. 13, která obsahuje náležitosti odborných posudků či novelizaci některých ustanovení k měření emisí.

Změny týkající se měření, jeho vyhodnocení a výpočtů emisí

U technologických zdrojů je nově zavedeno měření u zdrojů kódu 4.13 přílohy č. 2, resp. kapitoly 3.8.3 přílohy č. 8, což je broušení, a to v četnosti jednou za tři roky. Povinnost platí pouze v případě, že k dosažení emisního limitu je nutné provozovat zařízení ke snižování emisí.

Ke změnám dochází v možnostech měření s využitím elektrochemických článků (§ 4 odst. 6), kde je rozšířena skupina zdrojů až do 5 MW celkového jmenovitého tepelného příkonu, přičemž je u této skupiny zdrojů možné při stejném postupu a podmínkách měření využít i jiné metody pro kontinuální měření.

Pro větší průmyslové podniky je významnou změna § 9, zejména odst. 9. Tento novelizační bod vychází ze záměru neukládat vyhodnocování emisních limitů při jiných vztažných podmínkách, než jsou ty, se kterými pracují závěry o nejlepších dostupných technikách (ZBAT). Při tvorbě novely došlo MŽP k závěru, že nestačí upravovat příslušné části v příloze č. 8, neboť se jedná o problém, který se ještě bude vyvíjet v čase. Z tohoto důvodu došlo k poměrně radikální úpravě § 9, která počítá i s dalším vývojem v této oblasti.

Úprava § 9 se navíc neomezuje jen na vztažné podmínky, tedy na teplotu, tlak a vlhkost odpadního plynu. Dochází také k rozsáhlé úpravě dob průměrování při vyhodnocování plnění emisních limitů na základě kontinuálního měření. Pro jednotlivé doby průměrování uvádí tabulka č. 1 způsob vyhodnocení pro jednotlivé scénáře v závislosti na tom, jak jsou vyjádřeny hodnoty v závěrech o BAT.

Nový postup se uplatní až teprve tehdy, jsou-li hodnoty a doby průměrování z BAT závěrů uvedeny v povolení provozu a jsou účinné. To znamená, že uplynula stanovená přechodná lhůta k jejich dosažení a předmětné rozhodnutí je pravomocné.

Kontinuálního měření emisí se dotýká také změna § 9 odst. 6. Namísto dosavadního postupu, kdy je odečítán procentní podíl stanoveného emisního limitu a kdy v důsledku tohoto postupu může docházet k vykazování záporných hodnot emisních koncentrací, je nově odečítán pouze procentuální podíl naměřeného výsledku.

Další důležitou úpravou je novelizace § 12. Princip této změny lze v jednoduchosti popsat tak, že výpočet namísto měření lze provést jak s pomocí emisních faktorů, tak s pomocí měrné výrobní emise. Postup s použitím měrné výrobní emise je již možné použít i v tom případě, že pro daný zdroj byl vydán ve Věstníku MŽP emisní faktor. Podmínkou však je, že takový postup musí být zakotven v povolení provozu. Celý článek je přístupný pro předplatitele portálu v sekci Odpadové fórum ZDE.

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Autor: Jakub Achrer, Pavel Gadas, Alena Kacerovská, Ministerstvo životního prostředí

Zdroj: Odpadové fórum 1/2018

Ministerstvo životního prostředí vyjme z evropského financování 14 projektů za 5,8 milionu euro. Jde o ty projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Uvedla to na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Vynětí projektů navrhla Evropská komise a doporučilo to i ministerstvo financí.

Podle Pospíšilové jsou všechny projekty z minulého Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) 2007-2013. Jejich vynětí umožní ministerstvu program řádně uzavřít. "Tento krok nemá z pohledu čerpání evropských financí žádný negativní dopad na ČR," uvedla Pospíšilová.

O jaké konkrétní projekty jde, ministerstvo nesdělilo. "Čistě teoreticky, pokud by u nich šetření prokázalo pochybení, stát může po žadateli vymáhat vrácení prostředků až do výše 100 procent poskytnuté dotace," popsala další možný krok mluvčí.

Podobnému problému čelí i další projekty, které spadají pod jiné operační programy. Podle ministerstva financí navrhla Evropská komise vyjmout z evropského financování celkem 44 projektů. Kromě těch z OPŽP je to i pět projektů z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod, tři z ROP Jihovýchod, dva z ROP Střední Čechy, jeden z ROP Moravskoslezsko a 19 z ROP Střední Morava. Z Operačního programu Doprava byly vyňaty dva projekty ještě před obdržením dopisu od komise.

Mezi projekty, u kterých se bude jednat o vynětí, je i padesátimilionové dotace pro Čapí hnízdo, kvůli které obvinila česká policie premiéra Andreje Babiše (ANO) a žádá o jeho vydání Poslaneckou sněmovnu. Předsedkyně Výboru regionální rady ROP Střední Čechy a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) dnes uvedla, že výbor by o tom mohl jednat kolem 15. ledna.

Pokud by Česko s návrhem komise nesouhlasilo, vystavuje se podle ministerstva financí možnému riziku snížení poskytnutých peněz, což by negativně ovlivnilo státní rozpočet. "Případné rozhodnutí o vynětí či nevynětí sporných výdajů z evropského financování žádným způsobem nezasahuje do probíhajícího trestního řízení na národní úrovni, ani nemá vliv na případná budoucí správní řízení o odebrání dotace příjemci ze strany poskytovatele dotace," uvedlo ministerstvo.

Zda byly či nebyly porušeny podmínky poskytnutí dotace, je na rozhodnutí poskytovatele. Pokud má o splnění podmínek pochybnosti, může zahájit správní řízení nebo se připojit s nárokem na náhradu škody v trestním řízení jako poškozená osoba, jak uvedlo dále ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Podle nejnovějších dat odpadové hospodářství České republiky stále pokulhává za vyspělými státy EU. V roce 2016 se u nás recyklovalo pouhých 36 % komunálních odpadů, zatímco v sousedním Německu to bylo téměř 70 %. Přestože nakládání s odpady se u nás v průběhu let zlepšuje, celková produkce odpadů trvale stoupá a stále je mnoho prostoru na zlepšení.

V neefektivním systému nakládání s odpady utápí česká města každý rok obří objem financí a k tomu na skládkách a ve spalovnách končí statisíce tun kvalitních druhotných surovin včetně papíru, dřeva, plastů, kovů a kompostovatelných biologických odpadů. Skládkování stále zůstává nejčastějším způsoben nakládání s komunálními odpady.

Piráti říkají, že nejlepší je odpad, který nevznikne. V posledních letech můžeme vidět, že úspěchy zažívá řada dobrých projektů, jako je jsou bezobalové obchody, sdílení a opětovné použití různorodých věcí či dílny, kde se odpad mění v užitečný produkt. Za pouhé dva měsíce mého působení jako poslankyně jsem od občanů obdržela desítky dotazů a podnětů k nakládání s odpady. Téma nakládání s odpady rezonuje nejen v české společnosti. Čínská vláda nedávno oznámila, že omezí dovozy některých typů odpadů, aby uchránila své životní prostředí. I proto bude v příštích letech jedním z hlavních cílů odpadového hospodářství minimalizace vzniku odpadu.

Společně s odborníky z pirátské strany i mimo ní, budu pracovat na sestavení efektivního plánu prevence vzniku odpadů. Jsem přesvědčena, že je důležité být otevřena dialogu více stran a moci tak vybírat z nejlepších řešení. Budeme prosazovat rozšiřování zpětného odběru na výrobky, jako je nábytek či bytový textil a podporovat ekodesign. Zároveň je potřeba zvýšit investice do recyklačního průmyslu v zemích, odkud jsou dnes odpady exportovány a přibližovat se k zásadám cirkulační ekonomiky. Navrhujeme plošnou změnu v poplatcích za odpady. Chceme provést plošnou studii pro možnosti uplatnění systému PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplať, kolik vyhodíš“) a jeho variací v rámci celé České republiky. Účinný systém by měl být takový, kde budou občané platit za skutečnou produkci odpadů namísto plošných paušálních poplatků. Takové opatření by jednak mělo více motivovat občany a jednak nám pomůže získat přesná data o odpadových tocích, díky čemuž budeme moci systém postupně vylepšovat. Správné chování se musí vyplácet i výrobcům. Je třeba narovnat podmínky pro tuzemské producenty výrobků a pro rádoby levné výrobky z dovozu, které jsou od prodeje již v podstatě odpadem, a které tak neúměrně zatěžují odpadové hospodářství v ČR.

Velké mezery máme u nás i v nakládání s bioodpady. Zatímco pilně oddělujeme plasty, sklo a papír, na bioodpady v ČR prakticky vůbec nemyslíme. Pirát Martin Šmída, který pracuje v oblasti recyklace bio-odpadu, k tomu uvedl „Až okolo čtyřiceti procent směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad. To jasně ukazuje, že máme velké rezervy ve třídění a využití bioodpadu. Dnes už je běžné, že každý občan najde v docházkové vzdálenosti kontejnery na plast, papír a sklo, hnědé popelnice na bioodpad ale není jednoduché najít, a to především ve městech. Ministerstvo životního prostředí by mělo motivovat obce, aby podporovaly kompostování, zásadní bude také spolupráce se zemědělci, kteří by pomocí bioodpadů mohli částečně řešit problém s erozí půdy.“

Kvalitní novela odpadového zákona bude jednou z mých priorit jakožto předsedkyně Výboru pro životní prostředí. Velkým tématem bude bezesporu taky boj se suchem a s degradací půdy a neustále se zhoršující stav lesních porostů. Podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2016 žijí tři pětiny lidí v oblastech, kde jsou překračovány hygienické limity znečištění ovzduší, to vše jsou oblasti, na kterých je třeba soustavně pracovat.

V Odpadovém fóru 1/2018 čtěte také:

Cirkulární ekonomika se v Sanofi / Zentivě dostává do firemní kultury

Autor: Ing. Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR (Piráti)

Zdroj: Odpadové fórum 1/2018

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

Až k soudu se chce v krajním případě obrátit společnost Purum, která dostala od České inspekce životního prostředí pokutu milion korun za ukládání nepovolených odpadů na skládce v Osečné na Liberecku. Inspektorům vadil například uložený elektroodpad, který nepatří na skládku, stejně jako pneumatiky, které nemá Purum povolené v Osečné skládkovat. Purum nesouhlasí ani s tím, že pokuta se vztahuje i na nesprávně vyplněné průvodky ke stavebnímu odpadu, kde chybělo vyplněné místo, odkud tento odpad pochází. Pokutu už potvrdilo v odvolacím řízení i ministerstvo životního prostředí, přesto chce Purum dosáhnout jejího zrušení. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Cílem předkládaného návrhu Ministerva životního prostředí je sjednotit a závazně stanovit způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku, a to pro potřeby vodoprávních úřadů v rámci povolení k nakládání s vodami a v souladu s požadavky na umožnění obecného nakládání s vodami a s ohledem na ekologické funkce a stav vodního útvaru. Na nařízení vlády bude navazovat metodický pokyn o způsobu a kritériích stanovení minimálního zůstatkového průtoku a o místech a způsobu jeho měření a dále zprovoznění webové aplikace k výpočtu minimálního zůstatkového průtoku. Termín připomínek je stanoven na 25. ledna 2018. Další informace a dokumenty předplatitele Tretiruka.cz najdete ZDE.

Primátor Sadiq Khan představil ambiciózní plán, díky kterému se má Londýn stát městem nulového odpadu. Podle strategie má Londýn stát tzv. "Zero waste" městem nebo městem s nulovým odpadem. Hlavním cílem je do roku 2026 zcela odklonit biologicky rozložitelný a recyklovatelný odpad ze skládek a do roku 2030 dosáhnout míru recyklace na úrovni 65%. Londýn produkuje okolo sedm milionů tun komunálního odpadu ročně, z čehož pouze polovina se recykluje.

Strategie se zaměřuje zejména na redukci potravinového odpadu a odpadu z jednorázových obalů. Cílem je do roku 2025 snížit potravinový odpad na osobu o 20%. Přestože skládkování odpadu od roku 2005 výrazně pokleslo, Londýn nadále ukládá ročně na skládky kolem jeden milion tun odpadu. Skládky, které přijímají odpad z Londýna, mají do roku 2026 dosáhnout svou kapacitu.

Proto je třeba nejprve odklonit biologicky rozložitelný a recyklovatelný odpad ze skládek a postupně zvyšovat do roku 2030 míru recyklace komunálního odpadu z aktuálních 52% na 65%.

Pokud budou Londýňané produkovat stejné množství odpadu, při narůstající populaci bude stávající systém nakládání s odpady neudržitelný.

K tomu, aby Londýn dosáhl úrovně recyklace 65 procent, musí zlepšit recyklační služby v bytových domech, protože v nich žije až polovina londýnské populace.

K dosažení Khanovho  cíle do roku 2030 musejí Londýňané zvýšit míru třídění z 33% na 42%. Zároveň podle analýzy Waste and Resources Action Programme (WRAP) dosahují obyvatelé bytů o polovinu horší výsledky v recyklaci oproti individuální bytové výstavbě.

V březnu vznikla pracovní skupina "Flats Faskforce" zaměřena na zvyšování povědomí o třídění odpadu a zlepšení přístupu k odpadovým službám v bytových domech. V současnosti má méně než polovina londýnských bytů zabezpečený sběr kuchyňského odpadu. Město se ve své strategii proto zaměřuje na poskytnutí separátního sběru kuchyňského odpadu v každé domácnosti.

Přestože má většina londýnských domácností zabezpečenou komplexní recyklační infrastrukturu, úroveň recyklace stagnuje. Například čtvrt Camden třídí šest hlavních proudů odpadu, šíří osvětu a zabezpečuje týdně sběr kuchyňského odpadu, její úroveň třídění však nepřekračuje třicetiprocentní hranici.

Dokument ke stažení:

London Environment Strategy

Zdroj: Odpady-portal.sk




 

Podíl nově prodaných elektrických či hybridních vozů v Norsku činí za minulý rok rekordních 52 procent. Norsko osvobozuje elektrické vozy od téměř všech daní. Poskytuje i výhody, které mohou dosáhnout v přepočtu až desítek tisíc korun ročně.

"Poprvé máme podíl trhu s fosilními palivy pod 50 procenty," uvedl šéf norského svazu pro silniční dopravu OFV Oeyvind Solberg Thorsen, jehož citovala agentura Reuters.

Norsko osvobozuje elektrické vozy od téměř všech daní. Poskytuje i výhody, které mohou dosáhnout v přepočtu až desítek tisíc korun ročně, a to ve formě parkování, dobíjení, využívání zpoplatněných silnic, trajektů a tunelů zdarma nebo za dotovanou cenu. Téměř veškerou elektřinu také země vyrábí z vody, takže přesun k elektrickým vozům znamená snížení znečištění ovzduší.

Největší propad loni zaznamenal prodej naftových vozů. Na celkovém prodeji se podílely 23 procenty, v roce 2016 byl jejich podíl 31 procent. V některých regionech také musejí naftové vozy platit větší mýto než vozy s benzinovým motorem.
Loni norský parlament stanovil nezávazný cíl, aby do roku 2025 byly všechny vozy prodávané v zemi bez emisí. V jiných zemích, například ve Francii či Británii, plánují zakázat prodej benzinových a naftových aut do roku 2040.