Evropská komise vydala zprávu s názvem Dva roky po Paříži – pokrok k dosažení závazků EU v oblasti klimatu, která ukazuje, že v letech 1990 až 2016 se podařilo snížit emise skleníkových plynů o 23 %, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o 53 %. Zpráva dále ukazuje, že i přes postupné zvyšování ekonomického růstu je EU na cestě ke splnění svých závazků do roku 2020. Komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete řekl, že EU je odhodlána splnit i cíl pro rok 2030, kterým je snížení emisí o 40 % oproti roku 1990.

Zdroj: CEBRE

ROZHOVOR Jaroslav Pašmik je vedoucí Centra managmentu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze. Odpadové fórum s ním navázalo spolupráci v návaznosti na právě řešený pilotní projekt na Praze 7, jehož cílem je redukce a prevence textilního odpadu. Jaroslav Pašmik seznámil čtenáře Odpadového fóra s Centrem i s navrhovaným řešením, jak přistoupit k situaci vzrůstajícího množství textilního odpadu.

Jste vedoucí Centra managmentu udržitelnosti při Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak dlouho Centrum funguje? S jakým cílem bylo založeno?

Centrum je velmi mladé. Vzniklo zhruba před rokem v rámci Institutu excelence v managementu na Fakultě podnikohospodářské. Jeho cílem je s použitím naší expertízy pomáhat organizacím i jedincům řešit problémy udržitelnosti. Usilujeme také o to, aby se udržitelnost stala součástí DNA Vysoké školy ekonomické v Praze, stejně jako je tomu u jiných světově nejuznávanějších ekonomických škol.

Spolupracuje Centrum se soukromými subjekty?

Spolupráci s byznysem teď budujeme skrze předmět Management udržitelnosti, který jsem založil krátce před vznikem Centra. Tady se spolupráce rozjela docela rychle. Spolupracujeme se severskými korporacemi jako IKEA nebo SKANSKA, se špičkou leteckého průmyslu GE Aviation nebo s retailovými velikány, jako je TESCO. Dva projekty jsme také dělali s ČSOB a s nemovitostním komplexem Korunní dvůr. S IKEA jsme například spolupracovali na projektu sdílené ekonomiky v oblasti dopravy, a také jsme prozkoumávali možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem. S TESCO momentálně pracujeme na projektu zvyšování transparentnosti firmy v rámci Fashion Transparency Index. S ČSOB jsme se dívali na podmínky nastavení velkých úvěrů, který by měly potenciál pro snižování emisí CO2. S projektem Korunní dvůr jsme prováděli srovnávání různých certifikací udržitelnosti vhodných, a také jsme analyzovali možnosti nasazení energie z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že Centrum funguje jen jeden rok, asi nejsou nějaké reálné výstupy.

Máme reálné výsledky ve spolupráci ve firmách, kde řešíme problémy udržitelnosti. Ale máte pravdu, že toho zatím není hodně. Jsou to spíše menší věci, kdy třeba pomůžeme zpracovat kvalitní multikriteriální analýzu, aby firma mohla v udržitelnosti pracovat lépe a efektivněji. Nebo analyzujeme návratnost některých investičních opatření, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. (Nemohu jít ale do velkých detailů, protože jsme vázáni mlčenlivostí, což mi znemožňuje mluvit o konkrétních datech.)

Jaké možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem jste prozkoumávali?

K tomu mohu říci jen obecně, že změna byznys modelu může zvýšit udržitelnost dopadů fungování firmy a zároveň jí přinést další profit. Může se třeba jednat o přechod z prodeje některých výrobků na jejich pronájem. Firma tedy prodává službu, přičemž výrobek je stále v jejím vlastnictví. To firmu motivuje k udržitelnější výrobě, protože čím déle výrobek slouží a zákazník je spokojen, tím déle může firma inkasovat za pronájem. Forma pronájmu navíc dovoluje firmě po skončení smlouvy výrobek znovu zpracovat. To se samozřejmě musí nejdřív namodelovat a propočítat. A na tom třeba pracují naše týmy.

ODPADOVÉ FÓRUM AKTUÁLNĚ - přehled obsahu:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Když dělají dva totéž, není to totéž

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• Nakládání s BRKO je smysluplné pokud je kvalitně zpracován a využit v zemědělství

• V oblasti předcházení vzniku odpadů jsme zas o krok dál

• V čem se můžeme poučit od Izraele?

• Lithium v Krušných horách – jak dále?

• Výskyt antibiotické rezistence na čistírně odpadních vod

• Dopady novely stavebního zákona

• Nakládání s čistírenskými kaly

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

• SEDITANK – automatický systém pro přípravu materiálu před anaerobní fermentací

• Jak omezit množství odpadů? Klíčová je prevence!

• Proces autorizace podle nařízení REACH

• Legislativní a dotační souhrn

PŘEDPLATNÉ / CENÍK INZERCE

Na která témata udržitelnosti se studenti Vysoké školy ekonomické zaměřují? Můžete nám prozradit nějaká témata studentských prací?

Jsem na VŠE jen krátce, takže teprve vypisuji témata kvalifikačních prací, do kterých ale studenti rychle dorůstají. Vypisuji témata zkoumající bariéry pro výkon v udržitelnosti v různých odvětvích ekonomiky, témata zabývající se výzkumem zvyšování profitability firem skrze management udržitelnosti, ale také témata zaměřená na management udržitelnosti současného města.

Zaznamenala jsem především Vaše projekty v oblasti textilního odpadu. Kdy jste hodnotili, zda sběrné kontejnery na textil, řeší problém textilního odpadu. Mohl byste mi vysvětlit, o co šlo?

To je takový pilotní projekt, který stále probíhá ve spolupráci s Prahou 7. Jeho cílem je napomoci redukci textilního odpadu, který vzniká v městských částech. Nejprve jsme zmapovali současnou situaci výroby a spotřeby textilu. Přišli jsme na to, že fenomén takzvané rychlé módy žene spotřebu rekordně vzhůru. Rychlá výměna módního textilu způsobuje vzrůstající množství odpadu, který se dnes řeší převážně sběrem do speciálních kontejnerů. Problém je v tom, že jen zlomek tohoto odpadu se upotřebí nebo zpracuje v místě spotřeby, tedy v Česku. Část končí ve spalovnách a velká část se prodává do rozvojových zemí, kde působí různé problémy. Rozhodli jsme se tuhle situaci nejen zkoumat, ale také iniciovat vznik konsorcia, které by jí dokázalo efektivně řešit. Proto jsme pozvali ke spolupráci Prahu 7, provozovatele kontejnerů POTEX, neziskovku Fashion Revolution a různé menší zpracovatele textilního odpadu. Cílem je najít společně způsob, který by pomáhal udržitelně zpracovat textilní odpad přímo v Česku. Teď jsme ve fázi sestavování konsorcia. Studenti k tomu zpracovávají projekt, který mapuje nejlepší příklady praxe ze světa. Jedna ze studentek by se tomuto tématu měla věnovat také ve své kvalifikační práci.

Ale prodej textilu do rozvojových zemí je často prezentován jako humanitární pomoc. Řešili jste tento problém s dotčenými subjekty?

Ano, řešili. Skutečnost je taková, že firmy, které textilní odpad prodávají dál, nad ním ztrácejí kontrolu při předání obchodníkům. Ze zahraničních výzkumů pak vyplývá, že textil končí například v Africe, kde je jeho užitek rozporuplný. Na jedné straně samozřejmě podporuje živobytí obchodníků a lidí, kteří třeba ten textil ještě perou, přebírají a distribuují, ale na druhou stranu likviduje místní textilní dílny a průmysl a zvyšuje odpad na skládkách. A protože v Africe není tenhle byznys příliš regulován, tak při importu dochází například k celním podvodům. O tomhle tématu dobře informuje například organizace Oxfam.

Textilní odpad by mohl být řešen nižší spotřebou, takový model přináší tzv. Slow fashion, o které jste již zmiňoval. Slow fashion má většinou jednu velkou nevýhodu, je velmi drahá, a tím nedostupná. Není to překážkou k nižší spotřebě? Znáte možnosti levné slow fashion?

To je rozšířený mýtus. Udržitelná nebo tzv. pomalá móda nemusí být nutně dražší. Osobně se snažím již několik let takto nakupovat a z vlastní zkušenosti mohu říci, že i nové kusy oblečení z certifikované bio-bavlny a různé lokální značky mají ceny docela konkurenceschopné. Nemohou ale soutěžit s tou nejlevnější produkcí, při jejíž výrobě se nehledí na žádné standardy ani kvality, ani bezpečnosti o férové mzdě pro šičky ani nemluvě. Kdo chce pomalou módu opravdu levně, tak to vlastně taky jde: Může se vypravit do second handu a počíhat si tam na nějaký pěkný kousek. Ale chce to alespoň elementární znalosti o vlastnostech a kvalitě materiálů.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Autor: Jana Drábková

Koncept dostal jméno Terzo Millennio, tedy v italštině doslova „třetí tisíciletí“. Kromě velmi lehké karbonové struktury a extrémně aerodynamické karoserie má být hlavním tahákem elektrický pohon. Ten má tvořit čtyři elektromotory, které jsou zásobovány energií ze superkapacitorů a baterií, přičemž ty jsou zakomponovány do panelů karoserie za použití karbonových nanotrubek a ultratenkých baterií. Fotogalerie - ZDE.

Zdroj: DENÍK.cz

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se chce v příštích letech více zaměřit na problémy související se suchem, tedy například změnu hospodaření s vodami ze srážek nebo větší využití vyčištěných odpadních vod. Přivítalo by i změnu koncepce vodního hospodářství. Novinářům to včera v Ostravě řekli zástupci sdružení.

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, to je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak potom ji využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území. „V oblasti vodárenství jsme zaznamenali jisté problémy s dostatkem zdrojů, ovšem to se týkalo jenom některých oblastí. Právě vybudování a využívání nových přehrad, kumulace povrchové vody v přehradách, v případě přebytku potom dotování podzemních zdrojů právě z přebytků povrchových zdrojů nám umožní zvýšit kapacitu celkových zdrojů pro výrobu pitné vody,“ řekl Barák.

Potřeba je podle něj udělat některá opatření, jež se ale často nedaří uskutečnit. „Já bych přivítal, kdyby v českém vodárenství byla jediná koncepce na vodu. V současné době povrchová voda je v kompetenci ministerstva zemědělství a podzemní voda je v kompetenci ministerstva životního prostředí,“ řekl Barák. Někdy je pak například obtížné určit, jako třeba u vody v dolech, zda jde o vodu povrchovou, či podzemní, a do čí kompetence tak patří.

Ředitel SOVAK Oldřich Vlasák řekl, že pro připravované stavby několika nádrží, mezi nimi Nových Heřminov či Pěčína, je několik velmi pozitivních důvodů. „Je to nejenom zadržení vody v krajině, ale je to i případné propojení do vodárenských soustav, kterých v České republice je 11. Je to další z náhradních zdrojů a my musíme mít diverzifikované zdroje pro potřeby nějakých větších such nebo velkých výkyvů,“ řekl Vlach.

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž uvedl, že se vodárenské soustavy budou muset propojovat. „V oblastech, kde není dostatečná zásoba podzemních vod, tak nebudou stačit místní zdroje. Takže se bude muset přivádět voda strategickými páteřními řady z míst, kde voda existuje, do míst, kde je potřeba nahradit některé stávající vysychající zdroje,“ řekl náměstek.

Je podle něj také potřeba zamyslet se nad celkovou koncepcí, protože například velká část společností neplní povinnosti týkající se obnovy infrastruktury. „Malých provozovatelů je hrozně moc. Je tady 6000 vlastnických společností a to samozřejmě s sebou nese ztráty v efektivitě provozování. Stát by měl přijít s akčním plánem, jak tu situaci řešit,“ řekl Kříž.

Druhá nejlidnatější země světa má problémy s omezováním emisí CO2. Nakolik se jí podaří ukočírovat využívání fosilních paliv v následujících letech, bude mít významné dopady na celou planetu. V Indii totiž žije 240 milionů lidí bez elektřiny, kteří si také chtějí splnit svůj „americký sen“ o konzumní společnosti. Jak tuto energetickou výzvu Indie zvládne, ovlivní tak i klimatické cíle celé planety. V Indii loni rostly emise oxidů uhlíku o pět procent, ostatní země z první pětky největších producentů naopak zaznamenaly pokles. Indie je stále velmi průmyslově nerozvinutá, a proto bude hodně záležet na tom, jak se vyrovná s modernizací ekonomiky. Více ZDE

Zdroj: EURO

Nová legislativa, nové normy, nová řešení, nové výrobky a nové možnosti, jak ještě lépe spolupracovat v souvislostech a s donáškou skoro až do domu.

V loňském roce se firma ASIO rozdělila na dvě samostatné části a jak jsme očekávali, uvolnil se tak prostor pro nové výrobky a nová řešení, o která se s vámi rádi rozdělíme. S námi jste u zdroje informací. Vítejte na tradičních jarních seminářích.

Témata

Hospodaření s dešťovými vodami (HDV) - komplexní pohled na řešení objektů (ekonomika, možnosti dotace)

• Novinky pro oblast HDV
• Oblast zasakování a propustných povrchů, využití srážkových vod

Ještě  v roce 2018 mají být vypsány dotační tituly na hospodaření se srážkovými vodami, možnosti jejich využití a inovativní technická řešení budou předmětem semináře. V rámci semináře pak bude představena novinky – nový architektonicky unikátní propustný povrch, měření odtékajícího množství, nové zasakovací bloky v nabídce ASIO NEW, spol. s r.o., …

Novinky pro TZB

• Lapáky a zpracování tuků
• Recyklace energie v rámci obytných domů a hygienických zařízení

Vedle inovativního řešení lapáku tuků budou představeny možnosti recyklace vody a hlavně tepla z odpadních vod s využitím zajímavých a energeticky efektivních zařízení

Role membrán v technologiích úpravy a čištění odpadních vod

Prezentace bude zaměřena na současné aplikační trendy použití membránových procesů v oblasti úpravy a čištění odpadních vod. Ačkoliv všechny vyspělé státy světa dnes uplatňují tyto moderní technologické přístupy ke zkvalitnění lidského života a membránová řešení se staly nedílnou součástí technologických dodávek, tak bohužel v ČR stále ještě přetrvávají debaty na téma „… membrány ano či ne“. Správná debata však musí směřovat k diskusi „… membrány jak a kde“, která naváže na světové trendy této problematiky. Prezentace se zaměřuje na základní informace o separačních membránových procesech na bázi ultrafiltrace (UF), reverzní osmózy (RO) a jejich technologické integrace s tradičními fyzikálně technologickými procesy pro úpravu vody na vodu pitnou, procesní a speciální. Nemalý prostor je věnován použití membrán v moderních čistírnách odpadních vod s potenciálem vysoké kvality a recyklace těchto vod. Nedílnou součástí je prezentace konkrétních aplikací a technologických řešení.

Legislativa – novinky ve stavebním zákoně ve vztahu k vodnímu hospodářství
Normy EN Normy na srážkové a šedé vody, domovní ČOV do 500 EO

Legislativa a normy především pro projektanty – je celá řada novinek jak ve správních, tak i technických předpisech a tak jsme z nich udělali přehled.

Vše našlapané do co nejkratšího času.

Termíny a místa:

01.02.2018 - Brno, Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, 647 00 Brno
06.02.2018 - Teplice, Dům kultury, Mírové Náměstí 2950, 415 80 Teplice 
07.02.2018 - Plzeň, Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň
13.02.2018 - České Budějovice, ČEVAK, a.s., Boženy Němcové 2, 370 10 České Budějovice
15.02.2018 - Ostrava, Dům kultury města Ostravy, a.s, 28. října 124, 709 24 Ostrava
20.02.2018 - Zlín, CENTROPROJEKT, a.s., Štefánikova 167, 760 01 Zlín
21.02.2018 - Olomouc, Hotel Hesperia, Brněnská 55, 779 00 Olomouc
28.02.2018 - Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava, Chemická (Ekonomická) 952,
                       148 28 Praha 4 – Kunratice
01.03.2018 - Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis, a.s., Eliščino nábřeží 375, 500 02 Hradec  
                        Králové

Čas: 09:00 – 14:00

Účastnický poplatek:

Vložné 100,- Kč/os. vč. DPH (vložné obsahuje občerstvení, sborník + ostatní náklady na seminář).
V případě neúčasti a zájmu o zaslání sborníku 100,- Kč (+ poštovné).
 

Semináře jsou zařazeny do:
- programu celoživotního vzdělávání ČKAIT – 1 bod
- programu celoživotního vzdělávání ČKA – 2 body

Způsob platby:

Převodem na účet (číslo účtu: 2108725467/2700 - jako variabilní symbol prosím uvádějte IČO vaší organizace). V případě neúčasti se vložné nevrací, bude zaslán sborník. Na adresu uvedenou v přihlášce obdržíte daňový doklad, a to nejpozději do 2 týdnů od ukončení semináře. Při prezenci nebude vložné vybíráno.

Přihlásit se můžete na e-mailové adrese asio@asio.cz nebo níže (viz přihlašovací formulář) https://www.asio.cz/cz/prihlasovaci-formular. 

Děkujeme a budeme se těšit na viděnou.

ASIO NEW, spol. s r.o.

Obec na Břeclavsku letos zcela osvobodila od placení poplatku za odpad všechny obyvatele, kteří se zavázali k poctivému třídění. Ti, co se nechtěli zapojit, platí ročně 460 korun. Vedení Lednice se vstřícný krok vyplácí. Už má k dispozici první čísla. Výše tuhého komunálního odpadu klesla oproti loňsku o devatenáct procent. U hlavních surovin se třídění zlepšilo o třicet až šedesát procent. Více ZDE

Ředitel Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart dnes na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací 2017 nevyloučil, že při projednávání novely zákona o odpadech, která by měla být vyvolána implementací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. 5. 2017 o rtuti, se v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mohou objevit poslanecké pozměňovací návrhy s cílem zvýšit skládkovací poplatky.

Připomínáme, že v roce 2014 poslanec Ladislav Okleštěk (ANO) navrhl a prosadil do novely zákona o odpadech právě zvýšení skládkovacích poplatků, která ale měla původně jen řešit změny kvůli evropským směrnicím. Nízká výše skládkovacích poplatků je považována za klíčový faktor pro rozvoj dalších technologií na úkor skládkování.

Členské státy jsou povinni uvést zmiňované nařízení do souladu s právními předpisy do 14. září 2018.
 

Energetická společnost ČEZ postaví v Tušimicích na Chomutovsku velký bateriový systém pro ukládání energie. Stavba má začít příští rok, firma chce spustit zařízení na přelomu let 2018 a 2019. Spuštění podobného zařízení nyní dokončují společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Baterie instalované E.ON a Solar Global budou mít kapacitu jedné megawatthodiny (MWh), náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Projekt ČEZ by měl být mírně větší, výši investice generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nesdělil. Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20.

Zdroj: ČTK

Emise skleníkových plynů se v celé Evropské unii v roce 2016 mírně snížily, vyplývá to z právě zveřejněného a nejnovějšího hodnocení klimatu "‘trends and projections", které dnes publikovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Odhady tak potvrzují, že EU zůstává na správné cestě, aby splnila svůj cíl vedoucí ke snižování emisí stanovených pro rok 2020. "Tento vývoj ilustruje pozitivní účinky inovací a investic do nízkouhlíkového hospodářství budoucnosti," uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA. Nicméně podle EEA je zapotřebí vynaložit více energie pro splnění dlouhodobějších cílů. Další podrobnosti najdete na webu agentury ZDE.

Jeden z najväčších holdingov v Európe, zaoberajúci sa zeleným či obehovým hospodárstvom, vstúpi na slovenský trh. Skupina Green Group oznámila zámer postaviť závod na spracovanie PET fliaš a mixovaných plastov. Fľaše chce získavať v maximálnej možnej miere z lokálnych zdrojov, následne čistiť a drviť. Zo získanej suroviny bude v Rumunsku vyrábať materiály potrebné napríklad v automobilovom priemysle. Podľa investora ide o prvý krok v rámci ambicióznejších plánov v oblasti recyklácie na Slovensku.

„Nová investícia plne zapadá do nášho úsilia bojovať proti skládkam na Slovensku. Teda viac triediť a recyklovať. Preto aj na Slovensku meníme odpadovú politiku, pripravujeme zvýšenie skládkovného a venujeme sa aj vzdelávacím projektom ako napríklad Triedim triediš triedime,“ vyhlásil na dnešnej tlačovej konferencii László Sólymos, minister životného prostredia SR.

Plánovaná kapacita nového závodu predstavuje 30 tisíc ton plastových fliaš a mixovaných plastov. Maximálna možná časť odpadovej suroviny bude získavaná zo Slovenska a celá produkcia budúceho závodu poputuje za hranice krajiny. Green Group u nás preinvestuje 8,5 milióna eur, vytvorí takmer 100 pracovných pozícií a pri svojom zámere nežiada o štátnu pomoc. Samotné spustenie prevádzky plánuje do konca budúceho roka, preto v súčasnosti vyberá z viacero lokalít vhodných pre otvorenie závodu. „Investícia však predstavuje len prvý krok v rámci výrazne ambicióznejšieho projektu, ktorým podporíme obehovú ekonomiku na Slovensku,“ podotkol na tlačovej konferencii Constantin Damov, spoluzakladateľ Green Group.

Podľa štátneho tajomníka envirorezortu Norberta Kurillu je investícia významná predovšetkým z hľadiska životného prostredia. Na Slovensku bolo za minulý rok uvedených na trh okolo 120 tisíc ton plastových obalov, pričom vytriediť sa podarilo 69 tisíc ton. Práve preto aj zámer skupiny Green Group predstavuje konkrétny príklad, aké výhody predstavuje obehová ekonomika. „Hospodársky model, kedy ekonomický rast a rešpekt k životnému prostrediu idú ruka v ruke. Spoločne vytvárajú priestor pre pracovné príležitosti, inovácie a skutočne trvalo udržateľný rast,“ vysvetľuje Norbert Kurilla.

Práve Slovensko za posledné mesiace intenzívne pracuje na tom, aby sa stalo v rámci krajín strednej Európy lídrom v oblasti obehovej ekonomiky. Najvýraznejší krok Slovensko spravilo počas svojho predsedníctva v Rade EÚ, kedy v Bratislave envirorezort zorganizoval na túto tému medzinárodnú konferenciu. Na podujatí sa zúčastnilo vyše 500 odborníkov z 32 krajín sveta. Odvtedy sa envirorezort v oblasti obehovej ekonomiky naďalej angažuje. Preto nie je prekvapením, že investičný zámer skupiny Green Group bol neformálne oznámený práve dnes počas jednej z nadväzujúcich konferencií, ktorá prebieha v Bratislave.

Ve dnech 7.-8. listopadu probíhá významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2017 v Ostravě, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., a to již patnáctým rokem. První konference Provoz vodovodů a kanalizací proběhla v roce 2003 v Táboře, v následujících letech byla pořádána i v dalších městech (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Praha, Poděbrady, Plzeň). V Ostravě se konference konala v roce 2011 a toto severomoravské statutární město ji opět hostí i letos.

Česká republika v oboru vodovodů a kanalizací zaujímá přední místo v Evropě, ať už v kvalitě dodávané pitné vody, nízkých ztrátách vody v trubní síti, či v inovacích a technologiích. Na dvoudenní konferenci budou představeny moderní technologie, které přispívají k zefektivnění práce vodohospodářů, snižování provozních nákladů a také zvyšování úrovně služeb pro zákazníky. Takovými řešeními jsou například Smart Metering – systém umožňující dálkový odečet z vodoměrů, či Ice Pigging – čištění vodovodních sítí ledovou tříští, ale i matematický model vodárenské sítě v reálném čase s automatizovaným systémem kontroly a aktualizace dat z geografického informačního systému a zákaznického informačního systému. Do programu konference byly zařazeny také příspěvky reflektující nejnovější vývoj legislativy, jako je například Koncepce na ochranu před následky sucha, či Strategický rámec Česká republika 2030. Zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství představí novinky ohledně zákona o odpadech, nebo hygienické legislativy pro pitnou vodu. K aktuálním tématům patří i benchmarking provozovatelů a vlastníků vodohospodářské infrastruktury, ochrana osobních údajů, či kybernetická bezpečnost, kterým bude v průběhu konference rovněž věnována značná pozornost.

„V médiích často zaznívá, že by se voda měla vrátit zpět do českých rukou, ale je třeba si uvědomit, že 85 procent vodárenské infrastruktury je ve vlastnictví měst a obcí, které mají plnou kontrolu nad investicemi, rozvojem a obnovou infrastruktury, a především nad cenotvorbou,“ poznamenal k současnému stavu ve vodohospodářském oboru Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR. V příštím období čekají na prosazení zejména úkoly související se suchem, tedy náprava nevhodného hospodaření se srážkovými vodami v České republice, které jsou v naprosté většině odváděny jednotnou kanalizací na čistírny odpadních vod, či oddílnou kanalizací přímo do vodotečí, větší využití vyčištěných odpadních vod, či vypracování plánů na zvládání sucha. Změnit by se měl nevyhovující stávající systém financování vodního hospodářství. V souvislosti se změnou legislativy v oblasti nakládání s čistírenskými kaly je velkou výzvou i materiálová transformace čistírenských kalů. Obor vodovodů a kanalizací se potýká s klesajícím zájmem o studium mezi dospívající mládeží, a tak jedním z cílů SOVAK ČR do budoucna je osvěta a podpora vzdělávání, která zajistí bezproblémovou mezigenerační výměnu pracovníků v oboru vodovodů a kanalizací.

Letošní konference v číslech:

• 35 odborných přednášek,

• 61 partnerů a vystavovatelů, z nichž 37 prezentuje přímo v místě konání konference své výrobky nebo služby,

• přes 500 účastníků.

Státní fond životního prostředí ČR zaznamenal v poslední době častější výskyt případů neférového jednání ze strany některých poradenských společností. Potencionální žadatelům o podporu, je nabízena možnost přípravy a zpracování žádosti o dotaci na realizaci projektů, které svým obsahem nevyhovují základním požadavkům vyhlášené výzvy. Jako příklad můžeme uvést nabídku pořízení traktorů a další nezpůsobilé techniky v rámci projektů z oblasti odpadového hospodářství.

Po žadatelích je také často již v počátečních fázích přípravy projektu požadována úhrada za provedené práce ještě před samotným posouzením záměru ze strany poskytovatele dotace. SFŽP ČR proto doporučuje, aby žadatelé o dotaci věnovali zvýšenou pozornost nastavení smluvního vztahu s poradenskými společnostmi (zejména ohledně otázky dosaženého stavu administrace podané žádosti, který bude rozhodný pro přiznání úhrady, odpovědnosti poradenských společností za případné škody způsobené neodborným postupem, její pojištění atd.) a v případě jakýchkoliv pochybností svůj záměr konzultovali přímo s pracovníky SFŽP ČR. Kontaktovat mohou pracovníky krajských pracovišť nebo zelenou linku na čísle 800 260 500.

Neméně důležité je přistupovat k připravované a posléze podané žádosti o podporu s péčí řádného hospodáře, která zahrnuje i informovanost žadatele o tom, co se s jeho žádostí v čase děje. Není proto vhodné, aby žadatel předal veškeré přístupy do monitorovacího systému pouze poradenské společnosti. Žadatel by si měl vždy ponechat roli „správce přístupů“. Tato role mu zajistí, že pokud nebude s poradenskou společností spokojen, může ji změnit. Zároveň SFŽP ČR doporučuje, aby si žadatel zajistil vedle dodavatele poradenské služby i místo pro „svého člověka“, byť by mu ze systému měly chodit pouze pasivní informace. Ty mu totiž zajistí přímé on-line informace o tom, co se s jeho žádostí děje a současně kontrolu nad prací poradenské společnosti.

Zdroj: SFŽP ČR

Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Návrh novely vyhlášky zejména popisuje, jakým způsobem musí být nové povinnosti provozovatelů vodovodů, ale i orgánů ochrany veřejného zdraví, které jim jsou stanoveny novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, naplňovány. Jedná se především o způsob zpracování tzv. monitorovacího programu a dále o postup vypracování posouzení rizik systému zásobování pitnou vodou výrobci pitné vody. Termín připomínek je stanoven na 29.11.2017.

Dokument ke stažení:

zd_KORNASRGV4IF.doc

ma_KORNASRGV4IF.docx

pz_KORNASRGV4IF.doc