Dnešním dnem vstupuje v účinnost prováděcí nařízení Evropské Komise, které doplnilo unijní seznam invazních nepůvodních druhů. Z pohledu ČR je významné doplnění zejména u nás rozšířených invazních rostlin bolševníku velkolepého a netýkavky žlaznaté nebo psíka mývalovitého. Oba tyto invazní druhy působí v ČR značné problémy.

Na nepůvodní druhy s významným dopadem na EU zařazené v platném unijním seznamu se vztahují omezení daná přímo Nařízením EP a Rady č. 1143/2014. To znamená, že se nesmějí kromě jiného záměrně přivážet na území EU, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem, držet, chovat, přepravovat do, z nebo v rámci EU, dále uvádět na trh nebo uvolňovat do životního prostředí. Proto komunikaci nařízení vede aktuálně zejména Celní a veterinární správa, které mají pod dohledem právě dovoz a vývoz těchto druhů z a do ČR. Běžných uživatelů a chovatelů se zatím týká především zákaz záměrného rozšiřování, resp. "uvolňování do životního prostředí". Druhy uvedené na unijním seznamu by hospodáři neměli na svých pozemcích vysazovat atp. Vhodné je pokud v rámci běžné péče o pozemky zajistí i případné omezení jejich šíření - v případě bolševníku velkolepého a netýkavky žlaznaté je například jejich omezování již součástí podmínek poskytovaných zemědělských dotací v rámci takzvaných kontrol podmíněnosti. Podpora opatření k omezování invazních druhů je také součástí Operačního programu Životní prostředí.

Pro chovatele a obchodníky platí zákazy dovozu a prodeje, držení, chovu či pěstování. Na nekomerční chovatele živočichů se dle nařízení vztahuje přechodné ustanovení umožňující ponechat si chované jedince po dobu jejich života (pokud bude zamezeno jejich úniku a dalšímu rozmnožování).

Přestože je nařízení tzv. přímo platný předpis EU, je nezbytné pro aplikaci, kontrolu a funkčnost nařízení u nás přijmout nutné úpravy naší legislativy.

MŽP tyto úpravy aktuálně připravuje a projednává s MZe a zájmovými skupinami. Projednaný návrh by pak měl být podle Plánu legislativních prací předložen vládě do konce tohoto roku. Do doby zajištění těchto legislativních úprav bude probíhat především kontrola dovozu druhů zařazených na unijní seznam, která je umožněna přímo celními a veterinárními předpisy více zde.

Vloni přijatý seznam se nyní doplňuje o 12 dalších invazních nepůvodních druhů:

1. husice nilská (Alopochen egyptiacus)
2. plevuňka Alternanthera philoxeroides
3. klejicha hédvábná (Asclepias syriaca)
4. vodní mor kanadský (Elodea nuttallii)
5. barota chilská (Gunnera tinctoria)
6. bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
7. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
8. lipnice Microstegium vimineum
9. stolístek různolistý (Myriophyllum heterophyllum)
10. psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)
11. ondatra pižmová (Ondatra zibethicus)
12. dochan setý (Pennisetum Setaceum)

Richard Brabec dorazil na schůzku s ministrem financí Pilným s požadavkem na 280 milionů korun. Výsledkem je podle šéfa životního prostředí rozumný kompromis 210 milionů korun. O chybějících 70 milionů se zkrátí investiční nebo provozní náklady podřízených organizací, jako je Český hydrometeorologický ústav nebo Česká inspekce životního prostředí.

Přidané peníze chce ministr využít hlavně na dotační program péče o krajinu. V něm jsou podle něj tisíce malých projektů, například na ruční kosení vzácných luk. Další peníze použije jako kompenzace pro státní podniky nebo i zemědělce, kterým je hospodářská újma kvůli ochraně přírody hrazena státem. Například státní podnik Lesy ČR chce podle dřívějších informací roční náhradu újmy zhruba 72,5 milionu korun, další peníze chodí Vojenským lesům a statkům.

Brabec dodal, že ministerstvu celkový meziroční propad rozpočtu MŽP o zhruba čtyři miliardy korun na 13,1 miliardy nevadí, protože se budou moci peníze operativně navýšit při čerpání evropských fondů.

Na dnešek připadá letošní Earth Overshoot Day. To znamená, že lidstvo letos ke 2. srpnu vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za rok doplnit. Začátek ekologického dluhu lidstva ohlásila organizace Global Footprint Network se sídlem v kalifornském Oaklandu. Smutné datum letos přišlo nejdříve v historii této statistiky, o den dříve než loni. Pozitivní však je, že jeho pohyb v kalendáři směrem dozadu se v posledních letech zpomaluje. Poprvé mělo lidstvo neudržitelnou spotřebu půdy, vody či čerstvého vzduchu v roce 1971.

"Ke druhému srpnu spotřebujeme více, než naše planeta dovede za celý rok obnovit. To znamená, že za sedm měsíců jsme vyprodukovali více oxidu uhličitého, než mohou oceány a lesy pohltit, chytili jsme více ryb, porazili více stromů a zkonzumovali více vody, než Země dokázala za stejnou dobu vyprodukovat," uvedla Global Footprint Network (GFN) v prohlášení.

Podle skupiny by nyní na uspokojení poptávky lidstva při respektování obnovy zdrojů bylo potřeba 1,7 zeměkoulí. Kdyby ale všichni lidé žili jako občané Austrálie či USA, nestačili by ani čtyři modré planety.

GFN také vypočítala Overshoot Day pro jednotlivé státy porovnáním jejich spotřeby s velikostí a přírodním bohatstvím. Česká republika letos svůj potenciál překročila již 28. dubna, o téměř měsíc dříve než Slovensko, avšak o více než dva měsíce později než nejhorší Lucembursko a Katar.

Výpočet data každoročního "dne překročení" vychází z porovnání globální biokapacity a poptávky. Global Footprint Network k němu využívá údaje OSN z tisícovek oblastí lidské činnosti, včetně rybářství, lesnictví, dopravy a energetiky. Podle organizace na začátku 60. let lidstvo využívalo tři čtvrtiny kapacity zdrojů Země a od 70. let v důsledku ekonomického a populačního růstu začala poptávka překračovat nabídku.

"Naše planeta má své limity, ale potenciál člověka je nemá. Žít podle možností, které nám dává naše planeta je technologicky proveditelné, finančně výhodné a je to naše jediná šance na úspěšnou budoucnost," řekl předseda GFN Mathis Wackernagel.

Zároveň připomenul, že povzbudivým signálem může být vývoj v USA, kde se mezi lety 2005 a 2013 (nejaktuálnější údaje) ekologická stopa jednoho obyvatele smrskla o 20 procent, a to i v čase ekonomického růstu. Díky masivnímu rozkvětu zelené energetiky se podle Wackernagela rovněž zlepšuje Čína.

Zdroj: ČTK

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v polovině dubna zveřejnila výroční zprávu za minulý rok. V rámci své činnosti může inspekce konstatovat pozitivní trendy v kázni velkých firem. K vědomému porušování zákona dochází zejména v oblasti nakládání s odpady, kde jeho nedodržování může být lukrativním businessem. Kterou oblast životního prostředí není snadné kontrolovat, jak vzniká inspekční plán a co přinese nový přestupkový zákon? O tom jsme hovořili s ředitelem ČIŽP Erikem Geussem.

ČIŽP ve výroční zprávě uvádí, že se na jednu stranu zvýšil počet kontrol a na druhou stranu se snížil počet pokut i jejich výše. Dá se tak říci, že firmy přistupují k environmentální legislativě daleko zodpovědněji?

Jde v zásadě o nový, počínající trend. Je ale průkazné, že v rámci naší kontrolní činnosti pozorujeme pozitivní posuny hlavně v kázni velkých firem, které většinou spadají pod působnost zákona o integrované prevenci a platí pro ně velice přísná pravidla hry ve všech složkách životního prostředí. Jedná se o velké subjekty často s mezinárodním kapitálem, kterým se vědomé porušování pravidel nebo obcházení zákonů na ochranu životního prostředí nevyplácí. Zde se dá mluvit o pozitivním trendu.

Kontroly u velkých podniků provádíme stále častěji - ze zákona máme povinnost je provádět minimálně jednou za 3 roky (v některých případech i každoročně), ale kromě toho nám mohou přijít i podněty, které musíme také řešit. Například na severní Moravě při smogových situacích provedli v zimě naši inspektoři 22 kontrol na velkých zdrojích znečišťování ovzduší. Všechny tyto kontroly byly bez jakýchkoliv zjištěných závad.

Naopak v oblastech nelegálního nakládání s odpady a obchodování s ohroženými živočichy a rostlinami zjištěná pochybení a porušení zákona rostou a musíme konstatovat znaky vědomé a organizované kriminality. Případy pak řešíme v těsné spolupráci s příslušnými orgány. 

Co je podle Vašich zkušeností nejčastější příčinou pochybení ze strany podnikatelů? Neznalost, nedbalost, náhoda…

To je spojené s mou první odpovědí. Může to být všechno, co jste vyjmenoval. Ale dá se říci, že v případě velkých firem se jedná téměř výhradně o náhodu, nedbalost nebo selhání jednotlivce. Vědomé porušování zákona spatřujeme zejména v oblasti nakládání s odpady, kde nedodržování zákona může být lukrativním businessem.

Environmentální legislativa není vůbec snadná disciplína, jaká oblast podle Vás dělá firmám největší problémy?

Já se nedomnívám, že by některá oblast environmentální legislativy firmám dělala větší problémy a některá menší. Obecně lze říci, že rychlé změny zákonů a časté novelizace neprospívají žádným společnostem. Když se zákony mění, vždy to způsobí potíže, ale to je problém, který ČIŽP nemůže nijak ovlivnit. Stabilita legislativního prostředí by byla pro podnikatele zlatý grál.

A naopak je nějaká oblast, kterou není snadné kontrolovat? Napadají mě třeba pachy…

Obecně to platí pro oblasti, kde jsou špatně stanovená pravidla hry. Typickým a velmi medializovaným příkladem je problematika zápachu. Občané jsou v současnosti na tento problém velmi citliví a počet podnětů na zápach doručených na ČIŽP má strmě rostoucí trend. Přitom zápach, byť je v zákoně o ochraně ovzduší specifikován jako znečišťující látka, nemá emisní limit. Inspekci tak chybí hranice, podle které by měla určit, že už se jedná o zápach obtěžující.   Zde mají možnost zabránit některým sporům krajské úřady už v povolovacím řízení – například nepovolit v obytné zóně výstavbu provozu, který už ze své podstaty zapáchá.

Jak probíhá samotné plánování inspekční činnosti? Rozhoduje velikost firem, jejich činnost a hrají podněty a stížnosti od veřejnosti nějaký význam? V průměru jak často se firma setká s kontrolou od ČIŽP?

Máme velice pečlivě a vyváženě stanovený plán. Naše činnost musí splnit mnoho zákonných požadavků. Například máme povinnost plynoucí ze zákona o integrované prevenci minimálně jednou za 3 roky každý subjekt komplexně zkontrolovat ve všech částech integrovaného povolení. To je velice náročné naplánovat. Za rok proběhne 700 takových komplexních kontrol.

Jsou také definovány další složkové úkoly, které vyplývají z priorit našeho nadřízeného orgánu, Ministerstva životního prostředí. V rámci priority v oblasti vládní strategie boje proti suchu máme povinnost například v létě kontrolovat minimální zůstatkové průtoky na jezech a v zimě zase kontrolujeme vlekaře kvůli nadměrnému či nepovolenému čerpání vodních zdrojů na umělé zasněžování sjezdovek. Průběžně zaznamenáváme i každoroční nárůst podnětů a každý z nich se musí řešit.

Kontroly provádíme v provozovnách, ne v sídlech firem. Jednotlivé kontroly probíhají  systematicky a proto se nedá říci, že by v některé části republiky byla menší nebo větší pravděpodobnost kontroly než jinde. Inspekce má 10 regionálních pracovišť, která si mezi sebou navíc průběžně vypomáhají.

V letošním roce inspekce plánuje provést přibližně 16 tisíc kontrol. Je nějaká oblast, na kterou se chcete prioritně zaměřit?

Snažíme se počínat si racionálně. Samozřejmě můžeme obdržet z Ministerstva životního prostředí doporučení, na kterou problematiku se máme více zaměřit, jako tomu bylo v případě nelegálního sběru a krádeží kovového odpadu. Vzhledem k velkému stavebnímu boomu a plánovaným rekonstrukcím liniových staveb můžeme například čekat v budoucnu větší zaměření na kontroly stavebních a demoličních odpadů.

Ale v případě odpadů je důležité kontrolovat všechny okruhy povinností dané zákonem o odpadech. Protože jakmile by se jeden druh povinností přestal průběžně kontrolovat, mohl by vyplynout problém jinde.

Pokud ČIŽP narazí při kontrole na nějaký prohřešek, musí vždy uložit pokutu, nebo lze tuto věc řešit domluvou?

V nejbližší době nás v tomto ohledu čeká změna. Do 30. 6. 2017 obecně platí, že uložení/neuložení pokuty je dáno příslušným složkovým zákonem (zákonem o odpadech, o ochraně ovzduší apod.). V příslušném zákoně je jasně stanoveno, zda inspekce musí uložit pokutu, nebo případně jen udělit napomenutí (řešit domluvou).

Od 1. 7. 2017 vstoupí v účinnost nový přestupkový zákon, který je nejen pro inspekci velice přelomový. Tento zákon mění stávající předpisy tak, že inspekce může prohřešky řešit tzv. domluvou s tím, že tato domluva bude možná jen při prvním zjištění. Při druhém prohřešku pak bude muset být udělena pokuta. Protože ale i domluva musí být vedena jako správní akt, jedná se o administrativně náročnou záležitost pro všechny zúčastněné subjekty a je otázkou, jak široce bude tento druh řešení přestupku v praxi používán.

Jak se ČIŽP daří vymáhat udělené pokuty? Myslíte si, že by v této oblasti inspekci pomohla nějaká legislativní změna? A jaké "triky" firmy nejvíce používají, aby se vyhnuly placení pokut?

Inspekce pokuty jen ukládá, nevymáhá. Pokud nejsou zaplaceny v termínu, předává je k vymáhání celní správě.

Stále se setkáváme s tím, že firmy využívají celou řadu obstrukcí, jak se pokutě vyhnout. Máme případy, kdy se správní řízení od zjištěného nezákonného jednání táhne i několik let. Tyto firmy využívají všech možností, které dává kontrolní a správní řád. Legislativa je nastavena tak, že pochybení musejí být důsledně prokázána. Subjekt, který je označen za viníka, tím samozřejmě dostává značná práva. Průměrná délka řízení se tak nedá určit, ovlivňuje ji například, zda subjekt podává námitky či odvolání ve všech fázích kontrolního a správního řízení, kde mu to umožňuje zákon.

Zdroj: Odpadove forum 6/2017

Autor: Jiří Študent

Druhé kolo dotačního programu pro občany – DEŠŤOVKA odstartuje v pondělí 7. srpna. Na tiskové konferenci, která proběhne tentýž den, zveřejní ministr životního prostředí Richard Brabec s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem nové úpravy programu, datum spuštění příjmu žádostí a další doplňující informace k tomu, jak správně postupovat při podání žádosti. Občané budou moci na pořízení systému na hospodaření s dešťovou vodou opět získat až 105 tisíc korun. Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR bude na druhé kolo vyhrazeno 240 milionů korun. 

Evropská agentura pro chemické látky se v rámci pilotního projektu zaměřila na masivní mezinárodní kontrolu 13 látek vzbuzujících velké obavy (tzv. SVHC), jejichž používání je omezeno od roku 2015. Výsledky lze hodnotit jako pozitivní, nesoulad byl zjištěn v případě používání v 10,7 % případů a při uvádění na trh v 8,9 %. V 17 zemí proběhlo celkem na 802 kontrol, zejména mezi malými a středními podniky (78 %).

Že podniky musejí počítat s dalšími kontrolami dokládají mimo jiné i závěry 27. plenárního zasedání Fóra pro výměnu informací, které se konalo 20. – 21. června v Helsinkách. Zde bylo rozhodnuto o kontrolách tzv. meziproduktů, jejich registrací a používání v souladu s REACH. Dále se pozornost Agentury zaměří na povolení používání chromátů a šestimocného chromu, nebo na kvalitu bezpečnostních listů v součinnosti s národními akreditovanými institucemi.

Zdroj: ECHA

Aktualizace pokynů pro předměty

V červnu byla zveřejněna komplexní aktualizace Pokynů ohledně požadavků na látky obsažené v předmětech. Aktualizace přehledněji informuje o komunikačních a oznamovacích povinnostech v případě, kdy vyráběné nebo dovážené předměty obsahují látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC). Aktualizace přináší nové praktické příklady a také reflektuje rozhodnutí Soudního dvora z roku 2015, který upřesnil rozsah povinností vztahujících se na předměty obsažené v komplexních výrobcích jako jsou pračky nebo automobily.

Ke stažení: Pokyny ohledně požadavků na látky obsažené v předmětech

Zdroj: ECHA

Přezkoumání registrací a společná registrace pro jednu látku

V roce 2016 zahájila Agentura kampaň vyzývající vybrané registranty, aby doplnili své dokumentace o závěry studií jejichž výsledky nebyly předtím ještě k dispozici. To se týkalo více než 140 tzv. koncových bodů z 39 registrací pokrývající 24 látek. Svou povinnost ve zvolené lhůtě naplnila většina dotčených a pouze u jedné společnosti byly zrušeny její dvě registrace. Tuto kampaň ještě doplnila výzva k úpravě dokumentace zaměřená na hlavního registranta dotýkající se čtyř společností a 43 registrací. I v tomto případě byla situace napravena a byla zrušena pouze jedna neúplná registrace.

Další oblastí je problematika společného předkládání registračních dokumentací, kdy žadatele odrazují potíže při vyjednávání podmínek zpřístupnění dokumentace. Agentura plánuje stížnosti analyzovat a zváží aplikaci případných opatření. V tomto případě bylo konkrétně vyzváno 118 individuálních žadatelů dřevěného uhlí, aby se přidali ke společné registraci. Na výzvu pozitivně zareagovalo 81 registrantů, 31 z nich situaci u ECHA rozporovalo a u 5 probíhá stále řízení. Zatím pouze jedné společnosti bylo rozhodnutí o registraci zrušeno.

Zdroj: ECHA

Schválení nových čtyř účinných biocidních látek

Výbor pro biocidní přípravky (BPC) doporučil ke schválení čtyři účinné látky pro použití v dezinfekčních, konzervačních a insekticidních biocidních přípravcích. Konečné rozhodnutí bude na Evropské komisi. Dále se očekává, že další tři stanoviska týkající se produktů typu 2,5 a 11, budou přijata písemným postupem. Výbor také odložil vydání stanoviska pro Cholecalciferol jelikož je váženě uvažováno o substituci této účinné látky a musí tedy proběhnout širší veřejná konzultace.

Přehled účinných látek:

• MBIT pro produkty typu 6
• Imiprothrin pro produkty typu 18
• Reakční směs para-formaldehyde and 2-hydroxy-propylamine (poměr 3:2) pro produkty typu 2, 6, 11, 12 a 13
• Reakční směs para-formaldehyde and 2-hydroxy-propylamine (1:1) pro produkty typu 2, 6, 11 a 13

Ke stažení: bližší informace ke stanovisku BPC

Zdroj: ECHA

Kandidátský seznam aktualizován

Na kandidátský seznam přibyla nová látka (kyselina perfluorhexan-l-sulfonová a její soli - PFHxS) vykazující velmi perzistentní a velmi bioakumulativní vlastnosti. PFHxS patří do skupiny per a polyfluoralkylových látek (PFAS) u kterých panují obavy z jejich nežádoucích vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Cílem bude zabránit nežádoucímu nahrazení látky jinými PFAS, jelikož několik těchto látek již bylo dříve identifikováno jako látky vzbuzující velké obavy (SVHC) a jedna skupina dokonce podléhá omezení, další jsou ve fázi hodnocení.

V seznamu byl také aktualizován záznam pro bisfenol A (BPA), který nově zahrnuje i vlastnosti týkající se lidského zdraví narušují funkci endokrinního systému. BPA byl zařazen do seznamu kvůli své reprodukční toxicitě na počátku roku 2017. Další změny se dotýkají následujících čtyř ftalátů ovlivňující endokrinní funkci:

• benzyl-butyl-ftalát (BBP)
• bis (2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
• dibutyl-ftalát (DBP)
• diisobutyl-ftalát (DIBP)

Ke stažení: Kadidátský seznam dle čl. 57 nařízení REACH

Zdroj: ECHA

Pokyny pro identifikaci endokrinních disruptorů

Na počátku roku 2017 byly zahájeny práce na nových pokynech zaměřených na identifikaci pesticidů a biocidů s endokrinními vlastnostmi narušujících činnost žláz s vnitřní sekrecí. Na pokynech spolupracuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a Joint Research Centrum. Počáteční návrh pokynů byl interně konzultován a díky množství obdržených připomínek byl proces delší než se očekávalo. Druhé kolo konzultace bylo odloženo až na 17. července s uzávěrkou do 31. srpna 2017. Veřejná konzultace je pak plánována poté co Evropský parlament a Rada přijmou konečná kritéria pro narušení endokrinního systému.

Ke stažení: Pracovní verze návrhu pokynů

Zdroj: ECHA

IUCLID v Cloudu

Po letech se konečně všichni uživatele dočkali online přístupu k IUCLID, tedy bez nutnosti složité instalace na PC. Agentura tak vyšla vstříc malým a středním podnikům, kteří tak mohou připravovat registrační dokumentaci jednoduše v internetovém prohlížeči svého počítače. Službu IUCLID Cloud mohou využít i poradenské firmy, které pomáhají s přípravou dokumentace právě malým a středním podnikům. Služba nabízí bezplatný servis se zálohováním a prostorem pro data o velikosti 1 GB. V této souvislosti je také na záři plánován webinář.

Ke stažení:

• Video (používání IUCLID Cloud)

• IUCLID Cloud

Zdroj: ECHA

Obec Leština na Orlickoústecku s přibližně třemi stovkami stálých obyvatel by si vybudování běžné kanalizační sítě a obecní čistírny odpadních vod nemohla dovolit. Čištění odpadních vod tak zajistí soustavou 75 domovních čistíren odpadních vod a to díky dotaci z Národního programu Životní prostředí.

"Víceméně se jedná o objekty, které jsou trvale obydleny, plus chalupáře, kteří tu sice nemají trvalý pobyt, ale trvale tu bydlí nebo výhledově na důchod bydlet budou," uvedl Melša.

Obec s přibližně třemi stovkami stálých obyvatel, k níž patří místní části Doubravice, Podhořany a Dvořiště, by si vybudování běžné kanalizační sítě a obecní čistírny odpadních vod nemohla dovolit. Díky dotaci za projekt zaplatí odhadem čtyři miliony korun, což jen mírně přesahuje její rozpočet. Domy, které jsou obývány jen občas, budou dál používat septiky, které do roku 2020 doplní zemní filtry.

Lidé si budou sami platit jen elektřinu na provzdušnění čistírny. Pokud by kompresor vypnuli, bude to signalizovat prostřednictvím wi-fi připojení centrální monitorovací systém. Bude také nutné, aby dodržovali správný provozní řád zařízení. Dohlížet na to budou kontroly obce, jednou za rok až tři se budou odebírat vzorky na rozbory.

"V případech, kdy se vyhodnotí, že není efektivní vybudovat kanalizaci ukončenou celoobecní čistírnou, je to někde jediné možné řešení kromě původních žump. Jde o případy, kdy je zástavba rozptýlená a počet trvalých obyvatel je nízký," řekla ČTK vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského úřadu Jana Hroudová. Podle ní bude mít obec obtížný úkol dohlížet na správné fungování čistíren.

V současnosti Leština vyřizuje všechna potřebná povolení a dokumenty, stavět by se mělo začít na jaře příštího roku. Projekt by měl být hotov do konce roku 2018.

Všechny obce nad 2000 obyvatel v Pardubickém kraji mají vyřešenou kanalizaci a čištění odpadních vod. Požadovala to směrnice Evropské unie, na vybudování města a obce získaly dotace z evropských fondů. Pro aglomerace obcí stačilo mít napojených na kanalizaci a čistírnu 85 procent obyvatel, vyšší podíl by byl nepřiměřeně nákladný.

Společnost ŠKODA AUTO s aktuální Zprávou o trvale udržitelném rozvoji, předložila bilanci své péče o životní prostředí za roky 2015 a 2016. Stejně jako v minulých letech, i tentokrát automobilka v rámci strategie ,GreenFuture‘ podstatně snížila svou ekologickou stopu. To platí jak pro modelovou paletu značky, tak i pro oblasti výroby vozů, logistiky nebo showroomy. Jedním z výrazných úspěchů společnosti ŠKODA AUTO je vedle minimalizace emisí CO2 také snížení spotřeby energií a vody i příkladná recyklace. Automobilka se kromě toho zapojuje také v rámci celé řady projektů a aktivně tak přijímá společenskou odpovědnost.

Základem tohoto úspěchu v oblasti ekologie je Strategie 2025, s níž společnost ŠKODA AUTO vytvořila podmínky pro dlouhodobý trvale udržitelný růst. Strategie spočívá na čtyřech hlavních pilířích. Vedle elektromobility se jedná o digitalizaci podniku, produktů a výroby, jakož i nejnovějších služeb souvisejících s mobilitou. K tomu je nutno připočíst rozsáhlé investice do výroby inovativních technologií a řešení, ze kterých profitují nejen zákazníci a zaměstnanci automobilky, ale také životní prostředí. Společnost ŠKODA AUTO na sebe bere prostřednictvím strategie budoucnosti celospolečenskou zodpovědnost za celý řetězec tvorby přidané hodnoty. Ta zahrnuje také celou řadu společenských projektů z oblastí vzdělávání, sportu a sociálních aktivit, které podnik aktivně podporuje.

V letech 2015 a 2016 zaznamenala společnost ŠKODA AUTO úspěchy především v rámci své strategie „GreenFuture“. Tato strategie zastřešuje veškeré podnikové aktivity týkající se životního prostředí a zajišťuje tak hladký průběh řízení a efektivní dohled nad všemi opatřeními a procesy, které se týkají životního prostředí - od výroby pohonných jednotek, které jsou šetrné k životnímu prostředí, přes produkci vozidel a logistiku až po prodejny dealerů.

Mezi lety 2010 a 2016 odlehčila společnost ŠKODA AUTO životnímu prostředí v oblasti výroby o 45,8 procenta. Do roku 2018 chce podnik snížit dopady na životní prostředí, které souvisejí s výrobou, na polovinu. Vynaložené prostředky společnosti do ochrany životního prostředí činila jen za poslední dva roky zhruba 49 milionů eur. Mezi lety 2014 a 2016 se díky četným jednotlivým opatřením snížila potřeba energie na každý vyrobený vůz o 8,7 procenta a odpovídající spotřeba vody o více než 7 procent.

V oblasti logistiky zahájila společnost ŠKODA AUTO ofenzívu elektromobilů a vozů s pohonem na CNG. V sídle společnosti v Mladé Boleslavi také poprvé implementuje bateriové transportéry, které neprodukují emise. Kromě toho automobilka testuje využití nákladních vozů poháněných zemním plynem, které produkují oproti naftovým vozidlům o 30 procent méně CO2. Dále je testováno využití takzvaných „gigalinerů“, které by mohly ročně ušetřit až 200 tun CO2.

Mezi lety 2014 a 2016 snížila společnost ŠKODA AUTO produkci CO2 vozů své modelové palety o zhruba 12 procent. Do roku 2020 chce automobilka snížit emise oxidu uhličitého své flotily o dalších 18 procent. Důležitou roli při tom hrají úsporné vozy značky ŠKODA s pohonem na zemní plyn, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Kromě toho bude probíhat elektrifikace modelové palety značky ŠKODA. Pro rok 2019 je plánováno uvedení verze vozu ŠKODA SUPERB s plug-in-hybridním pohonem. Následovat bude v roce 2020 první sériově vyráběný vůz značky ŠKODA na čistě elektrický pohon. V roce 2025 značka ŠKODA nabídne až pět modelů s elektrickým pohonem.

Důležitým bodem ve sledovaném období byl přechod celosvětové dealerské sítě, která se skládá z více než 3 000 prodejen, na nový korporátní design. Při souvisejících přestavbách či nových stavbách byly použity materiály šetřící energii, čímž vznikly předpoklady pro použití solární techniky nebo tepelných čerpadel. Zvláštní důraz byl kladen na optimální izolaci. Do konce roku 2016 se podařilo na nový design převést 80 procent všech dealerských prodejen.

Společnost ŠKODA AUTO je již řadu let nejlépe hodnoceným zaměstnavatelem v České republice. Mezi další úspěchy společnosti patří také ocenění v soutěži ,Českých 100 nejlepších‘, kdy v roce 2016 tuto anketu vyhrála již pošestnácté za sebou.

Důkazem oprávněnosti těchto pozitivních hodnocení je řada iniciativ v oblasti vzdělávání, kontinuální zlepšování pracovního prostředí a nabídka zdravotní prevence pro všechny zaměstnance.

ŠKODA navíc klade velký důraz na to, aby se svou angažovaností v sociální a kulturní oblasti projevovala jako ,dobrý soused‘. Automobilka proto sociální oblast významně podporuje a povzbuzuje k tomu také své zaměstnance. Motto strategie CSR zní „Simply Clever, Simply Human“ a zahrnuje čtyři oblasti: dopravní bezpečnost, podporu technického vzdělávání, podporu znevýhodněných dětí a bezbariérovou mobilitu. Prostřednictvím intenzivní regionální angažovanosti se společnost ŠKODA AUTO kromě toho snaží také o zlepšení infrastruktury v okolí svých výrobních závodů.

Také v letech 2015 a 2016 pokračovala společnost ŠKODA AUTO ve své dosavadní angažovanosti na poli kultury. Vedle podpory významných kulturních institucí, jako jsou Česká filharmonie, Národní divadlo, Národní muzeum a Národní technické muzeum, se ŠKODA AUTO zapojila do různých aktivit a iniciativ, jako například partnerství udílení Cen Arnošta Lustiga nebo podpora mobility na 20. konferenci nadace Forum 2000 v Praze.

Společnost ŠKODA AUTO již řadu let podporuje projekt ,ŠKODA stromky'. Za každý prodaný vůz značky ŠKODA, který se v České republice prodá, je vysazen jeden strom. V letech 2007 až 2016 bylo vysazeno více než 640 000 stromů na více než 50 místech. Zaměstnanci společnosti ŠKODA AUTO se do akce aktivně zapojují a trvale tak přispívají k zachování biodiverzity a ochraně klimatu – tak tomu bylo i v letech 2015 a 2016.

Společně se Strategií 2025 byly v minulém roce vytvořeny také podmínky pro dlouhodobý a trvale udržitelný růst do budoucích let. Mezi hlavní témata strategie budoucnosti patří mimo jiné elektromobilita, digitalizace podniku, produktů a výroby i nové služby, související s mobilitou. Společnost ŠKODA AUTO chce růst ve dvou dimenzích: Na jedné straně má dále růst prodej vozů, na druhé straně má růstový kurz stát na širší základně, rozšířené o nově budované oblasti, jako například o digitální služby související s mobilitou. Také založením DigiLabu v Praze již společnost ŠKODA AUTO učinila důležitý krok tímto směrem: Kreativní týmy zde mají možnost a prostor vyvíjet nové obchodní modely pro budoucnost.

Od roku 2005 informuje automobilka své akcionáře každé dva roky o svých aktivitách, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji. Mezitím již šestá Zpráva o trvale udržitelném rozvoji důsledně dodržuje pravidla mezinárodně platného návodu G4 Global Reporting Initiative (GRI), při čemž rozsah zprávy odpovídá kategorii „Core“.

Dokument ke stažení:

Zpráva o trvale udržitelném rozvoji 2015/2016: ŠKODA AUTO

Evropský úřad pro IPPC uveřejnil finální zprávu "Monitorování emisí do ovzduší a vody z IED zařízení". Dokument je vodítkem pro ty, kdo připravují žádost o vydání integrovaného povolení, připravují rozhodnutí o vydání integrovaného povolení, a pro provozovatele zařízení spadajících do režimu integrované prevence při plnění jejich závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Zpráva svým rozsahem pokrývá větší počet kategorií průmyslových činností. Obsahuje faktické informace o tom, kdo monitoring provádí, co a jak monitorovat, jak vyjádřit emisní limity a výsledky monitorování, úvahy o časových aspektech monitoringu, jak se vypořádat s nejistotami a požadavky na monitorování, které by měly být zahrnuty do povolení společně s emisními limity.

Dokument ke stažení:

Monitorování emisí do ovzduší a vody z IED zařízení

Zdroj: MPO

Užitečné semináře.cz se si vás dovolují pozvat na odborný seminář „EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ NOVEL Z ROKU 2015 A 2017, VAZBA NA NOVELIZACI STAVEBNÍHO ZÁKONA – PRAHA“ který se uskuteční 19. Září v Praze.

 „Další novela zákona č. 100/2001 Sb. (tzv. transpoziční novela), jejíž přijetí je očekáváno ve třetím čtvrtletí roku 2017, přinese kromě některých dílčích změn souvisejících s transpozicí revidované směrnice EIA především zjednodušení a zkrácení procesu EIA, redukci počtu tzv. podlimitních záměrů, kompletní revizi přílohy č. 1 k zákonu, jednoznačný výčet všech navazujících řízení a novou úpravu v počítání platnosti stanovisek EIA.

Znění transpoziční novely, které bude na semináři prezentováno, je finální - ve schvalovacím procesu budou provedeny již pouze legislativně-technické korektury.

Další podrobnosti najdete - ZDE

Nově je tak možné získat evropské peníze zejména na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a další nakládání s odpady. Dotace půjdou i na výstavbu, modernizaci, nebo dovybavení bioplynových stanic. Úplnou novinkou je podpora energetického využití odpadů skrze pyrolýzu nebo zplyňování odpadů. O finanční podporu z 69. výzvy OPŽP mohou požádat zejména kraje, města, obce, ale i podnikatelské subjekty. Příjem žádostí potrvá od 1. září až do 1. prosince 2017.

Dotaci získají projekty zaměřené na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění, svoz a separaci odpadu, např. sběrné dvory nebo třídicí linky. Nezanedbatelná částka půjde i na výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů a bioplynové stanice. Úplnou novinkou v rámci programu OPŽP 2014-2020 je energetické využití odpadů skrze pyrolýzu, zplyňování nebo třeba výrobu paliv z ostatních odpadů, podpora výstavby a modernizace zařízení na energetické využití ostatních odpadů nebo zařízení na tepelné zpracování odpadních kalů z čistíren odpadních vod, včetně využití fosforu. Financována bude i výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů za předpokladu, že nebudou skládkovány.

„Podporou dalšího zpracovávání odpadů chceme efektivně snižovat množství odpadů, které končí na skládkách. V České republice se materiálově využívá jen třetina odpadu, což je málo,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec a upozorňuje, že podle navrhované evropské legislativy budeme mít povinnost do roku 2025 recyklovat 60 % komunálního odpadu.

„S Evropskou komisí jsme se na konci loňského roku dohodli na podpoře nových forem zpracování odpadu, patří sem například inovativní a u nás ještě nerozšířená technologie pyrolýzy nebo zplyňování odpadu. Novinkou je také využití fosforu z čistírenských kalů, to jsou všechno technologické novinky, které nám sníží množství odpadů na skládkách,“ doplňuje ministra Brabce ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Alokace této výzvy činí 800 milionů korun, které budou poměrově rozděleny na dílčí alokace pro každou skupinu typových projektů, např. na sběrné dvory, třídící linky, bioplynové stanice, a to na základě požadavků na dotaci v rámci přijatých žádostí. Výzvy zaměřené na odpadové hospodářství se pravidelně těší velkému zájmu a počet došlých žádostí obvykle převyšuje vyhrazenou alokaci. Loni na podobné projekty vyčlenilo MŽP téměř 2 miliardy korun a i přes dodatečné zvýšení alokace se na bezmála třetinu žadatelů nedostalo.

U typových projektů, u kterých činí výše dotace 25 nebo 30 % způsobilých výdajů, budou moci úspěšní žadatelé kromě dotace využít i zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR. „Příkladem mohou být právě třídicí linky,“ vysvětluji ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že výše půjčky může pokrýt až sto procent způsobilých výdajů projektu. Přehledná tabulka s informacemi, jak velkou podporu lze na jednotlivé typové projekty získat, je pro žadatele k dispozici v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory. S přípravou žádostí pomůže zájemcům i návod na stanovení veřejné podpory.

V současném Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již 3 výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Státní fond životního prostředí ČR v nich obdržel 1 369 žádostí s požadavkem na 4,74 miliardy korun a z toho schválil 915 projektů za 3,06 miliardy korun.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 69. výzvě najdete zde.

Dne 31. 7. 2017 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 225/2017 Sb., kterém se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ministerstvo pro místní rozvoj v této souvislosti zveřejňuje pracovní text celého stavebního zákona s vyznačením změn pro lepší orientaci. Současně je také zveřejněn text platného znění měněných zákonů s vyznačenými změnami, ale pouze v rozsahu měněných částí těchto měněných zákonů. Novela zákona nabývá účinnosti 1. ledna 2018.

Dokument ke stažení:

• Zákon č. 225/2017 Sb. - stavební zákon

• Zákon č. 225/2017 Sb. - změnové zákony

Zdroj: MMR

Jízda elektromobilem může být i více než pětinásobně levnější v porovnání s klasickými pohonnými hmotami. Vyšší vstupní náklady kompenzují především levnější provoz a servis. Odpadají totiž běžné náklady spojené s údržbou aut se spalovacím motorem, jako je výměna oleje, olejového filtru nebo svíček. Ve výhodě jsou domácnosti, kterým do zásuvek proudí několik hodin denně levnější proud v nízkém tarifu (noční proud). V opačném případě mohou majitelé elektromobilů požádat o speciální distribuční sazbu D27d určenou právě pro dobíjení vozů. Levnější proud potom mohou odebírat osm hodin denně. Přehled nákladů jízdy u jednotlivých způsobů dobíjení a paliv najdete ZDE.

Zdroj: E15

Když Česko zasáhnou tropická vedra, až polovina obytných budov se přehřívá, teplota v interiéru může vystoupat i na více než 30 stupňů Celsia. Může za to nefunkční izolace plášťů a střech či špatný systém odvětrávání. Nejhorší situace je přitom ve velkoměstech – v Praze, ale také v Brně, Olomouci nebo Ostravě. Až 10 stupňů Celsia dosahuje teplotní rozdíl mezi velkoměsty a venkovem. Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny.

Jana Novotná bydlí s manželem a dvěma dětmi ve starším rodinném domě ve Středočeském kraji. Ložnici a dětský pokoj mají v podkroví. Ačkoli dům prošel rekonstrukcí, v tropických dnech je podkroví prakticky neobyvatelné a celá rodina se na spaní stěhuje do přízemí. Podobně je na tom i paní Ludmila Vacková z pražského sídliště. Panelák z roku 1967 je sice zateplený, ale střecha ne, a tak se její byt v posledním, sedmém patře v létě přehřívá, a vloni dokonce kvůli vedru strávila několik nocí na lodžii*.

Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných, ale i veřejných budov (například školky, nemocnice, domovy seniorů), kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení.

„Teplota v obytných budovách by neměla překročit hranici 27 stupňů Celsia, v tropických dnech však stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů. Kvůli špatné tepelné izolaci se v Česku přehřívá až polovina bytových jednotek,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace, a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, teplo produkuje klimatizace, průmysl či doprava.

„Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně velkoměsta trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní, méně zastavěné lokality (viz ilustrační obrázek níže). Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě,“ vysvětluje Marcela Kubů.

Teplotní rozdíl však může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů Celsia. Kromě Prahy je možné městské tepelné ostrovy v České republice pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Navíc vzduch se v tropických dnech ve městech neochladí ani v noci, jejich obyvatelé jsou tak horku vystaveni dlouhodobě. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou tradičně senioři, děti a chronicky nemocní.

Teplota vzduchu podle typu lokality

Zdroj: Studie vědců z CO2 Science, rok vydání 2012 (data sbíraná v letech 1965 až 2006)

Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.

„Teplota střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů Celsia,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, v suchém stavu zase střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak přispívá k tepelné stabilitě budovy. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich vysoká hmotnost, potažmo zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je v suchém stavu 8krát až 10krát lehčí než běžná zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné substráty. „S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě českých měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů,“ uzavírá Marcela Kubů.