Obec Leština na Orlickoústecku s přibližně třemi stovkami stálých obyvatel by si vybudování běžné kanalizační sítě a obecní čistírny odpadních vod nemohla dovolit. Čištění odpadních vod tak zajistí soustavou 75 domovních čistíren odpadních vod a to díky dotaci z Národního programu Životní prostředí.

"Víceméně se jedná o objekty, které jsou trvale obydleny, plus chalupáře, kteří tu sice nemají trvalý pobyt, ale trvale tu bydlí nebo výhledově na důchod bydlet budou," uvedl Melša.

Obec s přibližně třemi stovkami stálých obyvatel, k níž patří místní části Doubravice, Podhořany a Dvořiště, by si vybudování běžné kanalizační sítě a obecní čistírny odpadních vod nemohla dovolit. Díky dotaci za projekt zaplatí odhadem čtyři miliony korun, což jen mírně přesahuje její rozpočet. Domy, které jsou obývány jen občas, budou dál používat septiky, které do roku 2020 doplní zemní filtry.

Lidé si budou sami platit jen elektřinu na provzdušnění čistírny. Pokud by kompresor vypnuli, bude to signalizovat prostřednictvím wi-fi připojení centrální monitorovací systém. Bude také nutné, aby dodržovali správný provozní řád zařízení. Dohlížet na to budou kontroly obce, jednou za rok až tři se budou odebírat vzorky na rozbory.

"V případech, kdy se vyhodnotí, že není efektivní vybudovat kanalizaci ukončenou celoobecní čistírnou, je to někde jediné možné řešení kromě původních žump. Jde o případy, kdy je zástavba rozptýlená a počet trvalých obyvatel je nízký," řekla ČTK vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského úřadu Jana Hroudová. Podle ní bude mít obec obtížný úkol dohlížet na správné fungování čistíren.

V současnosti Leština vyřizuje všechna potřebná povolení a dokumenty, stavět by se mělo začít na jaře příštího roku. Projekt by měl být hotov do konce roku 2018.

Všechny obce nad 2000 obyvatel v Pardubickém kraji mají vyřešenou kanalizaci a čištění odpadních vod. Požadovala to směrnice Evropské unie, na vybudování města a obce získaly dotace z evropských fondů. Pro aglomerace obcí stačilo mít napojených na kanalizaci a čistírnu 85 procent obyvatel, vyšší podíl by byl nepřiměřeně nákladný.

Společnost ŠKODA AUTO s aktuální Zprávou o trvale udržitelném rozvoji, předložila bilanci své péče o životní prostředí za roky 2015 a 2016. Stejně jako v minulých letech, i tentokrát automobilka v rámci strategie ,GreenFuture‘ podstatně snížila svou ekologickou stopu. To platí jak pro modelovou paletu značky, tak i pro oblasti výroby vozů, logistiky nebo showroomy. Jedním z výrazných úspěchů společnosti ŠKODA AUTO je vedle minimalizace emisí CO2 také snížení spotřeby energií a vody i příkladná recyklace. Automobilka se kromě toho zapojuje také v rámci celé řady projektů a aktivně tak přijímá společenskou odpovědnost.

Základem tohoto úspěchu v oblasti ekologie je Strategie 2025, s níž společnost ŠKODA AUTO vytvořila podmínky pro dlouhodobý trvale udržitelný růst. Strategie spočívá na čtyřech hlavních pilířích. Vedle elektromobility se jedná o digitalizaci podniku, produktů a výroby, jakož i nejnovějších služeb souvisejících s mobilitou. K tomu je nutno připočíst rozsáhlé investice do výroby inovativních technologií a řešení, ze kterých profitují nejen zákazníci a zaměstnanci automobilky, ale také životní prostředí. Společnost ŠKODA AUTO na sebe bere prostřednictvím strategie budoucnosti celospolečenskou zodpovědnost za celý řetězec tvorby přidané hodnoty. Ta zahrnuje také celou řadu společenských projektů z oblastí vzdělávání, sportu a sociálních aktivit, které podnik aktivně podporuje.

V letech 2015 a 2016 zaznamenala společnost ŠKODA AUTO úspěchy především v rámci své strategie „GreenFuture“. Tato strategie zastřešuje veškeré podnikové aktivity týkající se životního prostředí a zajišťuje tak hladký průběh řízení a efektivní dohled nad všemi opatřeními a procesy, které se týkají životního prostředí - od výroby pohonných jednotek, které jsou šetrné k životnímu prostředí, přes produkci vozidel a logistiku až po prodejny dealerů.

Mezi lety 2010 a 2016 odlehčila společnost ŠKODA AUTO životnímu prostředí v oblasti výroby o 45,8 procenta. Do roku 2018 chce podnik snížit dopady na životní prostředí, které souvisejí s výrobou, na polovinu. Vynaložené prostředky společnosti do ochrany životního prostředí činila jen za poslední dva roky zhruba 49 milionů eur. Mezi lety 2014 a 2016 se díky četným jednotlivým opatřením snížila potřeba energie na každý vyrobený vůz o 8,7 procenta a odpovídající spotřeba vody o více než 7 procent.

V oblasti logistiky zahájila společnost ŠKODA AUTO ofenzívu elektromobilů a vozů s pohonem na CNG. V sídle společnosti v Mladé Boleslavi také poprvé implementuje bateriové transportéry, které neprodukují emise. Kromě toho automobilka testuje využití nákladních vozů poháněných zemním plynem, které produkují oproti naftovým vozidlům o 30 procent méně CO2. Dále je testováno využití takzvaných „gigalinerů“, které by mohly ročně ušetřit až 200 tun CO2.

Mezi lety 2014 a 2016 snížila společnost ŠKODA AUTO produkci CO2 vozů své modelové palety o zhruba 12 procent. Do roku 2020 chce automobilka snížit emise oxidu uhličitého své flotily o dalších 18 procent. Důležitou roli při tom hrají úsporné vozy značky ŠKODA s pohonem na zemní plyn, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Kromě toho bude probíhat elektrifikace modelové palety značky ŠKODA. Pro rok 2019 je plánováno uvedení verze vozu ŠKODA SUPERB s plug-in-hybridním pohonem. Následovat bude v roce 2020 první sériově vyráběný vůz značky ŠKODA na čistě elektrický pohon. V roce 2025 značka ŠKODA nabídne až pět modelů s elektrickým pohonem.

Důležitým bodem ve sledovaném období byl přechod celosvětové dealerské sítě, která se skládá z více než 3 000 prodejen, na nový korporátní design. Při souvisejících přestavbách či nových stavbách byly použity materiály šetřící energii, čímž vznikly předpoklady pro použití solární techniky nebo tepelných čerpadel. Zvláštní důraz byl kladen na optimální izolaci. Do konce roku 2016 se podařilo na nový design převést 80 procent všech dealerských prodejen.

Společnost ŠKODA AUTO je již řadu let nejlépe hodnoceným zaměstnavatelem v České republice. Mezi další úspěchy společnosti patří také ocenění v soutěži ,Českých 100 nejlepších‘, kdy v roce 2016 tuto anketu vyhrála již pošestnácté za sebou.

Důkazem oprávněnosti těchto pozitivních hodnocení je řada iniciativ v oblasti vzdělávání, kontinuální zlepšování pracovního prostředí a nabídka zdravotní prevence pro všechny zaměstnance.

ŠKODA navíc klade velký důraz na to, aby se svou angažovaností v sociální a kulturní oblasti projevovala jako ,dobrý soused‘. Automobilka proto sociální oblast významně podporuje a povzbuzuje k tomu také své zaměstnance. Motto strategie CSR zní „Simply Clever, Simply Human“ a zahrnuje čtyři oblasti: dopravní bezpečnost, podporu technického vzdělávání, podporu znevýhodněných dětí a bezbariérovou mobilitu. Prostřednictvím intenzivní regionální angažovanosti se společnost ŠKODA AUTO kromě toho snaží také o zlepšení infrastruktury v okolí svých výrobních závodů.

Také v letech 2015 a 2016 pokračovala společnost ŠKODA AUTO ve své dosavadní angažovanosti na poli kultury. Vedle podpory významných kulturních institucí, jako jsou Česká filharmonie, Národní divadlo, Národní muzeum a Národní technické muzeum, se ŠKODA AUTO zapojila do různých aktivit a iniciativ, jako například partnerství udílení Cen Arnošta Lustiga nebo podpora mobility na 20. konferenci nadace Forum 2000 v Praze.

Společnost ŠKODA AUTO již řadu let podporuje projekt ,ŠKODA stromky'. Za každý prodaný vůz značky ŠKODA, který se v České republice prodá, je vysazen jeden strom. V letech 2007 až 2016 bylo vysazeno více než 640 000 stromů na více než 50 místech. Zaměstnanci společnosti ŠKODA AUTO se do akce aktivně zapojují a trvale tak přispívají k zachování biodiverzity a ochraně klimatu – tak tomu bylo i v letech 2015 a 2016.

Společně se Strategií 2025 byly v minulém roce vytvořeny také podmínky pro dlouhodobý a trvale udržitelný růst do budoucích let. Mezi hlavní témata strategie budoucnosti patří mimo jiné elektromobilita, digitalizace podniku, produktů a výroby i nové služby, související s mobilitou. Společnost ŠKODA AUTO chce růst ve dvou dimenzích: Na jedné straně má dále růst prodej vozů, na druhé straně má růstový kurz stát na širší základně, rozšířené o nově budované oblasti, jako například o digitální služby související s mobilitou. Také založením DigiLabu v Praze již společnost ŠKODA AUTO učinila důležitý krok tímto směrem: Kreativní týmy zde mají možnost a prostor vyvíjet nové obchodní modely pro budoucnost.

Od roku 2005 informuje automobilka své akcionáře každé dva roky o svých aktivitách, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji. Mezitím již šestá Zpráva o trvale udržitelném rozvoji důsledně dodržuje pravidla mezinárodně platného návodu G4 Global Reporting Initiative (GRI), při čemž rozsah zprávy odpovídá kategorii „Core“.

Dokument ke stažení:

Zpráva o trvale udržitelném rozvoji 2015/2016: ŠKODA AUTO

Evropský úřad pro IPPC uveřejnil finální zprávu "Monitorování emisí do ovzduší a vody z IED zařízení". Dokument je vodítkem pro ty, kdo připravují žádost o vydání integrovaného povolení, připravují rozhodnutí o vydání integrovaného povolení, a pro provozovatele zařízení spadajících do režimu integrované prevence při plnění jejich závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Zpráva svým rozsahem pokrývá větší počet kategorií průmyslových činností. Obsahuje faktické informace o tom, kdo monitoring provádí, co a jak monitorovat, jak vyjádřit emisní limity a výsledky monitorování, úvahy o časových aspektech monitoringu, jak se vypořádat s nejistotami a požadavky na monitorování, které by měly být zahrnuty do povolení společně s emisními limity.

Dokument ke stažení:

Monitorování emisí do ovzduší a vody z IED zařízení

Zdroj: MPO

Užitečné semináře.cz se si vás dovolují pozvat na odborný seminář „EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ NOVEL Z ROKU 2015 A 2017, VAZBA NA NOVELIZACI STAVEBNÍHO ZÁKONA – PRAHA“ který se uskuteční 19. Září v Praze.

 „Další novela zákona č. 100/2001 Sb. (tzv. transpoziční novela), jejíž přijetí je očekáváno ve třetím čtvrtletí roku 2017, přinese kromě některých dílčích změn souvisejících s transpozicí revidované směrnice EIA především zjednodušení a zkrácení procesu EIA, redukci počtu tzv. podlimitních záměrů, kompletní revizi přílohy č. 1 k zákonu, jednoznačný výčet všech navazujících řízení a novou úpravu v počítání platnosti stanovisek EIA.

Znění transpoziční novely, které bude na semináři prezentováno, je finální - ve schvalovacím procesu budou provedeny již pouze legislativně-technické korektury.

Další podrobnosti najdete - ZDE

Nově je tak možné získat evropské peníze zejména na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a další nakládání s odpady. Dotace půjdou i na výstavbu, modernizaci, nebo dovybavení bioplynových stanic. Úplnou novinkou je podpora energetického využití odpadů skrze pyrolýzu nebo zplyňování odpadů. O finanční podporu z 69. výzvy OPŽP mohou požádat zejména kraje, města, obce, ale i podnikatelské subjekty. Příjem žádostí potrvá od 1. září až do 1. prosince 2017.

Dotaci získají projekty zaměřené na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění, svoz a separaci odpadu, např. sběrné dvory nebo třídicí linky. Nezanedbatelná částka půjde i na výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů a bioplynové stanice. Úplnou novinkou v rámci programu OPŽP 2014-2020 je energetické využití odpadů skrze pyrolýzu, zplyňování nebo třeba výrobu paliv z ostatních odpadů, podpora výstavby a modernizace zařízení na energetické využití ostatních odpadů nebo zařízení na tepelné zpracování odpadních kalů z čistíren odpadních vod, včetně využití fosforu. Financována bude i výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů za předpokladu, že nebudou skládkovány.

„Podporou dalšího zpracovávání odpadů chceme efektivně snižovat množství odpadů, které končí na skládkách. V České republice se materiálově využívá jen třetina odpadu, což je málo,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec a upozorňuje, že podle navrhované evropské legislativy budeme mít povinnost do roku 2025 recyklovat 60 % komunálního odpadu.

„S Evropskou komisí jsme se na konci loňského roku dohodli na podpoře nových forem zpracování odpadu, patří sem například inovativní a u nás ještě nerozšířená technologie pyrolýzy nebo zplyňování odpadu. Novinkou je také využití fosforu z čistírenských kalů, to jsou všechno technologické novinky, které nám sníží množství odpadů na skládkách,“ doplňuje ministra Brabce ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Alokace této výzvy činí 800 milionů korun, které budou poměrově rozděleny na dílčí alokace pro každou skupinu typových projektů, např. na sběrné dvory, třídící linky, bioplynové stanice, a to na základě požadavků na dotaci v rámci přijatých žádostí. Výzvy zaměřené na odpadové hospodářství se pravidelně těší velkému zájmu a počet došlých žádostí obvykle převyšuje vyhrazenou alokaci. Loni na podobné projekty vyčlenilo MŽP téměř 2 miliardy korun a i přes dodatečné zvýšení alokace se na bezmála třetinu žadatelů nedostalo.

U typových projektů, u kterých činí výše dotace 25 nebo 30 % způsobilých výdajů, budou moci úspěšní žadatelé kromě dotace využít i zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR. „Příkladem mohou být právě třídicí linky,“ vysvětluji ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že výše půjčky může pokrýt až sto procent způsobilých výdajů projektu. Přehledná tabulka s informacemi, jak velkou podporu lze na jednotlivé typové projekty získat, je pro žadatele k dispozici v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory. S přípravou žádostí pomůže zájemcům i návod na stanovení veřejné podpory.

V současném Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již 3 výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Státní fond životního prostředí ČR v nich obdržel 1 369 žádostí s požadavkem na 4,74 miliardy korun a z toho schválil 915 projektů za 3,06 miliardy korun.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 69. výzvě najdete zde.

Dne 31. 7. 2017 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 225/2017 Sb., kterém se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ministerstvo pro místní rozvoj v této souvislosti zveřejňuje pracovní text celého stavebního zákona s vyznačením změn pro lepší orientaci. Současně je také zveřejněn text platného znění měněných zákonů s vyznačenými změnami, ale pouze v rozsahu měněných částí těchto měněných zákonů. Novela zákona nabývá účinnosti 1. ledna 2018.

Dokument ke stažení:

• Zákon č. 225/2017 Sb. - stavební zákon

• Zákon č. 225/2017 Sb. - změnové zákony

Zdroj: MMR

Jízda elektromobilem může být i více než pětinásobně levnější v porovnání s klasickými pohonnými hmotami. Vyšší vstupní náklady kompenzují především levnější provoz a servis. Odpadají totiž běžné náklady spojené s údržbou aut se spalovacím motorem, jako je výměna oleje, olejového filtru nebo svíček. Ve výhodě jsou domácnosti, kterým do zásuvek proudí několik hodin denně levnější proud v nízkém tarifu (noční proud). V opačném případě mohou majitelé elektromobilů požádat o speciální distribuční sazbu D27d určenou právě pro dobíjení vozů. Levnější proud potom mohou odebírat osm hodin denně. Přehled nákladů jízdy u jednotlivých způsobů dobíjení a paliv najdete ZDE.

Zdroj: E15

Když Česko zasáhnou tropická vedra, až polovina obytných budov se přehřívá, teplota v interiéru může vystoupat i na více než 30 stupňů Celsia. Může za to nefunkční izolace plášťů a střech či špatný systém odvětrávání. Nejhorší situace je přitom ve velkoměstech – v Praze, ale také v Brně, Olomouci nebo Ostravě. Až 10 stupňů Celsia dosahuje teplotní rozdíl mezi velkoměsty a venkovem. Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny.

Jana Novotná bydlí s manželem a dvěma dětmi ve starším rodinném domě ve Středočeském kraji. Ložnici a dětský pokoj mají v podkroví. Ačkoli dům prošel rekonstrukcí, v tropických dnech je podkroví prakticky neobyvatelné a celá rodina se na spaní stěhuje do přízemí. Podobně je na tom i paní Ludmila Vacková z pražského sídliště. Panelák z roku 1967 je sice zateplený, ale střecha ne, a tak se její byt v posledním, sedmém patře v létě přehřívá, a vloni dokonce kvůli vedru strávila několik nocí na lodžii*.

Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných, ale i veřejných budov (například školky, nemocnice, domovy seniorů), kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení.

„Teplota v obytných budovách by neměla překročit hranici 27 stupňů Celsia, v tropických dnech však stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů. Kvůli špatné tepelné izolaci se v Česku přehřívá až polovina bytových jednotek,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace, a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, teplo produkuje klimatizace, průmysl či doprava.

„Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně velkoměsta trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní, méně zastavěné lokality (viz ilustrační obrázek níže). Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě,“ vysvětluje Marcela Kubů.

Teplotní rozdíl však může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů Celsia. Kromě Prahy je možné městské tepelné ostrovy v České republice pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Navíc vzduch se v tropických dnech ve městech neochladí ani v noci, jejich obyvatelé jsou tak horku vystaveni dlouhodobě. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou tradičně senioři, děti a chronicky nemocní.

Teplota vzduchu podle typu lokality

Zdroj: Studie vědců z CO2 Science, rok vydání 2012 (data sbíraná v letech 1965 až 2006)

Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.

„Teplota střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů Celsia,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, v suchém stavu zase střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak přispívá k tepelné stabilitě budovy. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich vysoká hmotnost, potažmo zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je v suchém stavu 8krát až 10krát lehčí než běžná zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné substráty. „S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě českých měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů,“ uzavírá Marcela Kubů.

CENIA hledá specialistu či specialistku odpadového hospodářství s vysokoškolským vzděláním přírodovědného nebo technického směru. Pracovní náplní bude příjem, zpracování a vyhodnocování dat podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, interpretace kvantitativních a kvalitativních dat v oblasti odpadového hospodářství, analýza a hodnocení stavu odpadového hospodářství, návrh a zpracování nových metodik indikátorů POH, prezentace výsledků na seminářích a konferencích, tvorba informačních výstupů, spolupráce s MŽP. Více informací ZDE

Jedná se o dokumenty „Jak správně vyplnit Zprávu o realizaci, Žádost o platbu a Žádost o změnu“ a „Tipy k ISKP 14+“.

Věnujte prosím pozornost informaci o administraci Žádosti o platbu, u projektů generujících příjmy dle čl. 61, které mají na jedné ŽoP investiční a zároveň neinvestiční výdaje. V příručce se dozvíte, jakým způsobem takovou ŽoP o platbu podat, jak vyplnit a zkontrolovat finanční plán a další užitečné informace.

V aktualizovaných Tipech bylo upřesněno zadávání bankovních účtů, prvního roku rozpočtu a v neposlední řadě sestavování finančního plánu.

ECHA zveřejnila další aktualizovaný referenční dokument Pokynů k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti. Aktualizovaný referenční dokument R.7a se vztahuje k oddílu R.7.5 - toxicita po opakovaných dávkách a oddílu R.7.3. - senzibilizace kůže a dýchacích orgánů.

Pokyny mají pomoci průmyslovým společnostem při provádění posuzování chemické bezpečnosti a při přípravě zpráv o chemické bezpečnosti, jsou-li vyžadovány. Zpráva o chemické bezpečnosti (CSR) tvoří povinnou součást registrační dokumentace (pro látky, které nejsou meziprodukty, v množství > 10 t/r), součást žádosti o povolení nebo součást povinností pro následného uživatele.

V referenčním pokynu R.7a - specifické pokyny ke sledované vlastnosti byly aktualizovány:

• oddíl R.7.5. – toxicita po opakovaných dávkách; oddíl rozšiřuje nejvhodnější cestu podání ve studii toxicity po opakovaných dávkách. Aktualizace vzala také do úvahy vývoj v této oblasti, tj. revidované OECD metodiky testování a aktualizovaná doporučení o používání netestovacích metod. Dále také odráží současný přístup ECHA při hodnocení předložených registračních dokumentací, tj. že např. naznačí, která doplňková specifická šetření (testy, údaje) mohou být vyžadována. Doporučovaná strategie testování a strategie hodnocení pro toxicitu po opakovaných dávkách byla následně zpřesněna.

• oddíl R.7.3 - senzibilizace kůže a dýchacích orgánů ve vazbě na změny (O.J. L 104, 20.4.2017, p. 8–11) v nařízení REACH, příloze VII týkající se vhodnosti in vivo stanovení senzibilizace kůže ve studiích prováděných nebo zahájených před dnem nabytí účinnosti změny nařízení REACH, přílohy VII.

Revidovaný dokument (610 str.) byl zveřejněn pouze v anglickém jazyce.

Další informace:

• Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti - kapitola/referenční dokument R.7a

• Nařízení Komise (EU) 2017/706, kterým se mění příloha VII nařízení REACH, pokud jde o senzibilizaci kůže, a kterým se ruší nařízení Komise (EU) 2016/1688 

Evropský úřad pro IPPC (angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau - EIPPCB) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (angl. Intensive Rearing of Poultry or Pigs - IRPP). V souladu s přílohou č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů, spadá kategorie 6.6. "Intenzivní chov drůbeže nebo prasat" do působnosti Ministerstva zemědělství.

Změny v novém BREF IRPP:

Klíčovou kapitolou jsou "Závěry o BAT" (kapitola 5). Publikovány byly v Úředním věstníku EU dne 15. února 2017 jako prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/302, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Rozhodnutí 2017/302/EU [pdf, 644 kB]).
BAT 1 uvádí systémy environmentálního managementu jako jednu z nejlepších dostupných technik:

• stanovuje i limity použitelnosti, které jsou obecně dány povahou, rozsahem a složitostí zařízení a rozsahem jeho dopadů na životní prostředí
• na národní úrovni je navrženo, aby tato povinnost byla hodnocena v rámci přezkumu, prováděného povolujícím úřadem dle velikosti zařízení: mikropodnik nebo ostatní podniky

BAT 26 ukládá periodický monitoring zápachu, a to pomocí postupů podle EN 13725 (dynamická olfaktometrie) nebo alternativně (i jinak než měřením):

• tato nejlepší dostupná technika je však relevantní pouze v případech, kdy se očekává obtěžování zápachem nebo bylo takové obtěžování doloženo
• nejsou zcela vyjasněny podmínky pro měření - závisí na rozhodnutí jednotlivých krajských úřadů.

Dokument ke stažení:

BREF IRPP 07.2017 [pdf, 18840 kB]).

Zdroj: MPO

Nepovedený návrh elektrotarifů a roky tahanic o zbytečné notifikace. A zcela nevyužité příležitosti, které do elektroenergetiky vrhl propad cen fotovoltaiky a baterií spolu s technologickým vývojem větrných turbín a solárních panelů. Tak hodnotí zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie šestileté působení Aleny Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vitásková dnes tráví v úřadě poslední den. Vedení ERÚ od zítřka přebírá nová pětičlenná Rada.

Návrh reformy elektrických tarifů založený na velikosti jističe připravoval ERÚ dva roky společně s největšími podniky. Jak se hned po zveřejnění ukázalo, hrozil zdražit elektřinu všem, kteří s ní chtějí šetřit, ať už tím, že pravidelně zhasínají, nebo sami si ji vyrábějí v pár panelech na střeše či si kupují ty nejúspornější spotřebiče. Kdyby loňský návrh ERÚ prošel, miliardy ročně by z kapes domácností vytahaly distribuční divize ČEZ, E.On a PRE. K tomu totiž směřoval nápad vytvořit speciální sociální dávku, která by zvýšené účty za elektřinu domácnostem kompenzovala. Na nátlak premiéra Vitásková naštěstí svůj tarifní návrh stáhla.

Kauza tzv. notifikací pro obnovitelné zdroje, která se táhla přes dva roky. Energetický regulační úřad odmítal vypsat podporu, kterou před tím roky provozovatelům vyplácel, s odůvodněním, že pro ni potřebuje souhlas (notifikaci) od Evropské komise. U zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 (90 % všech) se to ukázalo zbytečné, jak Komora OZE opakovaně v minulosti tvrdila. [1] Vitásková svým mylným úsudkem způsobila, že investoři ze sektoru rychle prchali a banky odmítaly existující projekty refinancovat. Česku hrozily obří arbitráže.

V době, kdy obnovitelné zdroje byly v Česku sprostým slovem, se ve světě naplno rozjela masivní výstavba obnovitelných zdrojů, které zlevňují a jsou stále efektivnější. Zatímco se mezi lety 2011 a 2016 celosvětový výkon větrných elektráren víc než zdvojnásobil a fotovoltaických dokonce víc než zečtyřnásobil, v Česku větrné elektrárny narostly o pouhých 29 % (na celkových 282 MW) a fotovoltaické o 5 %, jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka: vývoj instalovaného výkonu větrných a fotovoltaických elektráren 2011 - 2016

Nová Rada

Stejné příležitostí a výzvy, akorát již naléhavější, leží před novou Radou. Její kvalitní složení ale dává naději, že se zpoždění podaří dohnat. Nová Rada ERÚ, která po Vitáskové vedení úřadu přejímá, by se podle zástupců sektoru obnovitelných zdrojů měla zaměřit na následující oblasti:

• začít připravovat energetiku pro nová opatření, která začne chystat příští česká vláda tak, jak budou postupně vznikat evropské předpisy sdružené v balíčku pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Z pohledu spotřebitelů budou k nejdůležitějším opatřením patřit motivace pro samovýrobce, zavedení podpory pro komunitní energetiku či vznik energetických, technologicky specifických aukcí.

• začít upravovat či tlačit na úpravu technických aspektů, které umožní rozvoj decentralizovaných zdrojů tak, jak to předpokládají platné strategické vládní dokumenty. Noví radní by se měli zaměřit zejména na zjednodušení podmínek připojování nových zdrojů, sjednocení způsobu měření výroby elektřiny, ale také tlačit na postupné přebudování přenosové a distribuční sítě tak, aby byly v budoucnosti schopné pojmout větší podíl decentralizované elektřiny.

• Důležitým úkolem bude i úprava elektrotarifů tak, aby spravedlivě rozdělily náklady na sítě a zároveň motivovali spotřebitele elektřinu si sami vyrábět (tzv. samovýrobci).

• vyjasnit situaci ohledně rekonstrukcí podporovaných obnovitelných zdrojů, což se týká především fotovoltaických elektráren. Tak, aby například domácnost, pekárna či obecní škola nepřišla o podporu a svou investici kvůli tomu, že na trhu nesežene již zcela totožný panel nebo střídač, jaký se vyráběl před 8 lety.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo k 28. 7. 2017 datové standardy, určené pro vybrané formuláře agendy vod (vodohospodářské bilanční formuláře), které lze využít k ohlašování v roce 2018 a jsou k dispozici na webu ISPOP v záložce Datové standardy. Datový standard popisuje podle § 4, odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení.