Inovativní hnojiva vyrobená z ekologických nebo recyklovaných materiálů budou mít snadnější přístup na jednotný trh EU, a to v rámci návrhů pravidel, která dnes odsouhlasil Výbor pro Vnitřní trh Evropského parlamentu. Stávající pravidla EU týkajících se hnojiv pokrývají především konvenční hnojiva, která jsou obvykle získávána z dolů nebo chemicky vyráběna, s vysokou spotřebou energie a produkcí CO2. Rozdílné vnitrostátní předpisy ztěžují výrobcům organických hnojiv, aby je prodávali a používali na jednotném trhu EU. Pravidla potvrdí poslanci na svém plenárním zasedání v prvním říjnovém týdnu.

Skupina Unipetrol vynaložila na ochranu životního prostředí v České republice za loňský rok 1,116 miliardy Kč. Vynaložené prostředky směřovaly do zajištění provozu zařízení k ochraně životního prostředí, modernizace výrobních provozů, optimalizace energetické efektivity a do sanace starých ekologických zátěží. Za posledních deset let tak objem emisí vypouštěných do odpadních vod klesl již o 83 %, objem emisí vypouštěných do ovzduší o 70 %.

 Unipetrol každoročně vynakládá více než miliardu korun do ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Skupině se daří modernizovat výrobu, snižovat objem emisních a odpadních látek a ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR likvidovat staré ekologické zátěže. Vyplývá to ze zveřejněné Společné zprávy o ochraně zdraví, bezpečnosti práce a životního prostředí skupiny Unipetrol za rok 2016.

Objem znečištění vypuštěného v odpadních vodách klesl za posledních deset let u všech sledovaných látek o 83 procent. Objem emisních látek vypouštěných do ovzduší klesl od roku 2007 o 70 procent. „Důležitou zprávou je, že objem vypouštěných odpadních vod, v nich obsaženém znečištění a znečišťujících látek emitovaných do ovzduší trvale klesá. Tento pozitivní trend bude v nebližších letech jednoznačně pokračovat,“ říká Pavel Sláma, ředitel pro ekologii skupiny Unipetrol.

Mezi vybrané ekologické investice Unipetrolu v roce 2016 patří například rekonstrukce kanalizačních systémů a vodohospodářské zajištění manipulačních ploch ve výrobních jednotkách či příprava pro-jektů pro zajištění plnění požadavků takzvaných nejlepších dostupných technik (BAT). Dále přípravné práce pro instalaci zařízení pro snížení emisí oxidů dusíku (DeNOx) a oxidů síry (DeSOx) na teplárně T700. V petrochemickém segmentu je připravována výstavba nového energobloku, jehož spuštění je plánováno na rok 2020. V úseku vodního hospodářství je v přípravné fázi řada projektů, které dále sníží množství vypouštěných odpadních látek, například vanadu. V následujících dvou letech dojde jak k intenzifikaci a modernizaci stávající čistírenské technologie, tak k výstavbě nových jednotek pro předčištění odpadních vod.

Veřejnost i složky státní správy a místních samospráv jsou o provozu v Chemparku Záluží průběžně informovány. „Informace o nestandardních situacích v provozu hlásíme emailem či telefonicky příslušným zástupcům okolních měst a obcí a daným státním institucím. Pobočky Policie ČR a městské policie v Mostě a Litvínově jsou informovány o situaci on-line. Pro veřejnost jsou informace volně dostupné prostřednictvím webu a zelené linky Ekologického centra v Mostě a Kralupech a na našich internetových stránkách,“ uzavírá Pavel Sláma.

V rámci aktivního rozvoje životního prostředí v minulém roce Unipetrol pokračoval ve spolupráci se severočeskou a středočeskou organizací Českého rybářského svazu na vysazování ryb do Labe a Bíliny v okolí Litvínova a Neratovic. Za sedm let trvání projektu Unipetrol vypustil do obou řek celkem 6,2 tisíce kilogramů ryb za půl milionu korun. Výrobní závody Unipetrolu jsou vhodným hnízdištěm pro sokoli stěhovavé, o které se zaměstnanci Unipetrolu starají ve spolupráci se sdružením Alka Wildlife. Sokoli pravidelně hnízdí ve výrobních areálech v Záluží u Litvínova, Kralupech nad Vltavou a v Neratovicích.

Poslanci se možná budou muset znovu zabývat novelou zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Vrácení normy do Sněmovny včera doporučil senátní výbor pro životní prostředí.

Důvodem jsou nesoulady vyplývající z toho, že byl před touto normou přijat stavební zákon, což ministerstvo pro životní prostředí nepředpokládalo. O vrácení zákonu požádal ministr životního prostředí Richard Brabec. Pokud s vrácením bude Senát na své červencové schůzi souhlasit (19.7.2017), poslanci se zákonem budou pravděpodobně znovu zabývat na zářijové schůzi.

Pozměňovací návrhy ve spoluprací s ministerstvem připravila senátorka Jitka Seitlová. Napravují podle ní legislativně technické problémy, které by mohly způsobit nejistotu. Zástupci ministerstva při jednání uvedli, že stavební zákon prošel legislativním procesem rychleji, než úřad předpokládal. Zákonu podle něj způsobily několik technických problémů, dva z nich označili za závažnější. O návrat zákona požádal i ministr Brabec. Aplikace nebo výklad zákona by podle něj mohla být v některých případech "na vodě". Vyjádřil zároveň obavu, aby schválení opraveného zákona ve Sněmovně nezkomplikovaly nové pozměňovací návrhy poslanců.

Seitlová zároveň navrhla zamítnutí celé normy. V tom jí kolegové z výboru nepodpořili.

Novela má zjednodušit posuzování vlivu plánovaných stavebních záměrů na životní prostředí (EIA). Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnost stanoviska EIA.

K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Brabec již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se proces EIA zkrátí. Proti tomu ale protestují občanské iniciativy.

Související legislativa:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 148/

Státní fond životního prostředí ČR připravil pro příjemce dotace z OPŽP Zjednodušený finanční model (ZFM), který uživatelům i provozovatelům vodohospodářské infrastruktury má usnadnit realizaci výběrových řízení a následnou administrativní činnost spojenou s jejím provozováním. K tomuto nástroji byl vytvořen Manuál k ZFM a rovněž i nová verze textu Platebního mechanismu, který je nezbytnou součástí a přílohou uzavírané provozní smlouvy. Více informací ZDE

Od roku 1995 je prodej a používání azbestových materiálů zakázán. Pokud si ale myslíte, že azbest jako zdroj ohrožení veřejného zdraví je pro nás už minulostí, pak se mýlíte, tvrdí Zoja Guschlová, soudní znalkyně se specializací azbest a ostatní anorganická vlákna. V České republice je podle ní relativně nízká znalost o nebezpečí azbestu, zdravotních rizicích spojených s expozicí organismu azbestovými vlákny. Příkladů negativní praxe je podle paní doktorky v Česku víc než dost. Stačí se zmínit o tom, že Česká republika má více než 20 kamenolomů, kde se těží kámen obsahující azbest. Těžený kámen se zpracovává na různé frakce, které se dále využívají jako kamenivo ve stavebnictví. O dopadu podobné praxe a způsobech řešení se dočtete v letním dvojčísle OF.

• Americký prezident Donald Trump formálně splnil svůj předvolební slib a vyhlásil odstoupení USA od Pařížské dohody o globálním snižování emisí skleníkových plynů. Pařížská dohoda je podle něj na jednu stranu příliš nákladná a omezuje konkurenceschopnost USA a druhou stranu její dopad na snižování globální teploty do roku 2100 je nepatrný a zanedbatelný. Samotná možnost odstoupení je diskutabilní, nicméně pořád platí hypotetická otázka: Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA? Nad touto otázkou v letní polemice hloubali pan profesor Bedřich Moldan, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Pavel Zámyslický  z odboru energetiky a ochrany MŽP.

• V půlce června ve Valdštejnském paláci v Praze se uskutečnilo slavnostní vyhlášení prvního ročníku soutěže „Přeměna odpadů na zdroje“. Soutěž probíhala v pěti kategoriích a zapojilo se do ní široké spektrum účastníků. Celkem se do ní přihlásilo 127 soutěžících z řad odborné a občanské veřejnosti. V naší letní reportáži z vyhlášení se dozvíte, proč sídlo Senátu bylo plné školáků a která z firem dokáže zužitkovat odpad nejlépe.

• Naštvaný čtenář je především pozorným čtenářem. Právě takovým je věnována naše nová rubrika „Ohlas čtenářů“. První zveřejněný příspěvek se věnuje významu oběhového hospodářství v prostředí české každodennosti a hledá odpověď na věčnou otázku: „Kde nastala chyba?“

• 10. června byla v hlavním městě Kazachstánu Astaně zahájena mezinárodní výstava Expo 2017, která potrvá do 10. září. Hlavním tématem expozice je „Energie budoucnosti“ s podtématy „Snižování emisí“, „Energetická účinnost“ a „Energie pro všechny“. Slavnostního otevření se zúčastnil i český prezident, který otevřel český pavilon. O jaké druhy alternativních energií mají Kazaši zájem a co jim může Česká republika nabídnout, se dozvíte v článku věnovanému Expu 2017.

S přáním hezkého zbytku léta,

Vaše Redakce Odpadové fórum

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracovalo materiál Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020, který reaguje na probíhající debatu o přípravě budoucího programového období politiky soudržnosti po roce 2020. Debata o přípravě budoucího programového období byla zahájena na národní i na evropské úrovni paralelně se zahájením implementace programového období 2014 – 2020, tj. v polovině roku 2015. Cílem předkládaného materiálu je formulovat názor České republiky (ČR) na budoucí podobu politiky soudržnosti a umožnit tak její aktivní zapojení do probíhající debaty stejně jako prosazování a obhajobu zájmů ČR.

Politika soudržnosti je dle unijních smluv jedním z hlavních nástrojů sloužícím k naplňování cílů Evropské unie (EU) v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi úrovní rozvoje regionů a členských států (ČS) EU. Strategické nastavení politiky soudržnosti staví na dlouhodobosti navržených řešení, které zaručuje jak délka programování, tak překryvy jednotlivých programových období. Stabilní příliv investic, založených na strategickém rozhodnutí zainteresovaných partnerů, u kterých se dlouhodobě zjišťují jejich dopady, je základem pro pozitivní změnu ekonomického prostředí a ekonomicko-sociální rozvoj regionů a ČS. Politika soudržnosti tak umožňuje významný ekonomický růst  v celé EU, což potvrzují mnohé studie a měření. Díky vnitřnímu nastavení je politika soudržnosti jedním z nejlépe hodnocených nástrojů EU, plně naplňující závazek Evropské komise (EK) realizovat takový rozpočet EU, který bude zaměřen na výsledky.

Na to jaký objem prostředků bude v budoucnu na politiku soudržnosti alokován, v jaké podobě bude politika soudržnosti existovat, a jakým podmínkám bude podléhat, budou mít velký vliv politicko-bezpečnostní, ekonomické a institucionální faktory vývoje v EU. Politika soudržnosti je nyní na evropské úrovni formována do značné míry pohledem finančním, ve smyslu dofinancování programového období 2014–2020 po brexitu, možných škrtů či přesměrování pozornosti k jiným nástrojům (např. Evropský fond pro strategické investice - EFSI), jakož i faktorem nedostatečné komunikace jejích pozitivních dopadů. Rozhodující pro budoucnost politiky soudržnosti budou také další diskuse ohledně směřování celé EU, nastíněné již v dokumentu Bílá kniha o budoucnosti Evropy.

V rámci diskusí o podobě budoucí politiky soudržnosti probíhá také debata o klíčových prvcích jejího nastavení, z nichž lze uvést např. roli sdíleného řízení, propojování Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) s dalšími programy EU, tematickou koncentraci, územní dimenzi nebo předběžné podmínky.

ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, věnuje otázce budoucnosti politiky soudržnosti již od počátku maximální pozornost a iniciativně vstupuje do debat jak s partnery na evropské úrovni, tak i v rámci partnerského uskupení zemí V4 (i v rozšířeném formátu o Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Slovinsko) a také v rámci dvoustranných či vícestranných jednání se zástupci EK či ČS.

Za účelem formulace pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracovalo Informaci pro vládu ČR o přínosech politiky soudržnosti a východiscích její budoucí podoby po roce 2020, která byla dne 29. března 2017 předložena vládě ČR. Na tuto informaci pak navázalo rozpracování materiálu v oblasti východisek přípravy politiky soudržnosti po roce 2020 o výhody a nevýhody implementace stávajících jednotlivých prvků politiky soudržnosti v ČR. Tento materiál byl představen Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy (Rada ESIF) na pracovní úrovni dne 4. dubna 2017  a členům Rady ESIF dne 22. května 2017. Materiál byl dále rozpracován o návrh předběžné pozice ČR. V této podobě byl předložen Radě ESIF na pracovní úrovni dne 7. června 2017. Materiál bude taktéž projednán v souladu s principem partnerství v rámci Kulatého stolu k budoucnosti politiky soudržnosti, který se uskuteční v červenci tohoto roku.

V nadcházejícím období jsou očekávány významné události, či vydání důležitých dokumentů, které ovlivní směřování diskuse o budoucnosti politiky soudržnosti. Současně lze očekávat, že Evropská komise vydá v dohledné době v některém ze svých dokumentů oficiální stanovisko k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020, ke kterému bude následně nutné zaujmout pozici i za ČR.

Dokument ke stažení:

Materiál

Dne 10. července 2017 se vláda na svém jednání seznámila s materiálem „Informace o plnění opatření Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) za rok 2016“. Informace obsahuje seznam opatření, která byla plněna nebo splněna v roce 2016. V materiálu je uvedena statistika registrací nových vozidel na alternativní paliva (elektřina, CNG), vývoje vozového parku těchto vozidel, infrastruktury plnicích a dobíjecích stanic a informace o čerpání prostředků z národních a evropských fondů na pořízení vozidel na alternativní pohon a související infrastrukturu.

Dokument ke stažení:

Informace plnění NAP CM 2016

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o BAT (BREF) pro zpracování neželezných kovů (NFM, z angl. Non-Ferrous Metals Industries). Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro zpracování neželezných kovů si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

NFM BREF 07.2017

Zdroj: MPO

Pouhá stovka podniků byla v posledních 30 letech zodpovědná za 71 procent globálních emisí skleníkových plynů, přičemž zdrojem více než poloviny emisí bylo jen 25 společností. Vyplývá to z průzkumu analytické organizace CDP (Carbon Disclosure Project). Průzkum mapoval situaci od roku 1988, kdy byl založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ze soukromých firem připadají největší emise na společnosti ExxonMobil, Shell, BP a Chevron. Mezi státem podporovanými firmami je to saúdskoarabská Saudi Aramco, ruská Gazprom a čínský uhelný průmysl. Více ZDE

Zdroj: ČTK/ČT24

Nedostatek a znečištění vody je jedním z největších problémů současného světa. Znečištěná voda se negativně projevuje na stavu životního prostředí, omezuje přístup části lidské populace k pitné vodě, je příčinou vážných onemocnění i úmrtí a podílí se na vymírání vodních živočichů a rostlin. Možná se ale našlo částečné řešení. Vědci v Alžírsku zjistili, že k odstranění kyselých barviv z průmyslových odpadních vod stačí obyčejná pomerančová kůra. Více ZDE

Zdroj: www.flowee.cz

Dne 27. června 2017 byla zahájena 59. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dle návrhu programu se budou poslanci už tentýž den zabývat novelou stavebního zákona vrácenou Senátem. Následující den čeká na poslance druhé čtení novely zákona o vodách a novely zákona o ochraně ovzduší. Poslanci by měli také projednávat Pařížskou klimatickou dohodu a to konkrétně  11. července.

Aktuality z jednání:

11.7.:

Pařížská dohoda: Poslanecká sněmovna dnes projednala Pařížskou dohodu v prvním čtení. Dohodu následně projedná zahraniční výbor a výbor pro životní prostředí. Lhůta byla na projednání ve výborech zkrácena na 30 dnů. Připomínáme, že projednávání dohody bylo v minulosti čtyřikrát přerušeno. K samotné ratifikaci Pařížské dohody v Poslanecké sněmovně lze tedy očekávat na příští schůzi (druhé čtení) v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.

Ovzduší/voda: Druhé čtení novely zákona o ochraně ovzduší respektive novely zákony o vodách je nově naplánovano na zítra 12. července (středa) jako 8. resp. 9 bod v programu v 15.30 hodin

10.7.:

Pařížská dohoda: Pařížskou klimatickou dohodu by měla do české legislativy ratifikovat ještě dosluhující Poslanecká sněmovna. Podle kabinetu Bohuslava Sobotky jde o důležité téma, proto je přijetí dohody zařazeno na úterý (Út 11. 7., 3. bod). V dolní komoře čeká dokument na projednání od loňského podzimu. Část opozice by mohla sáhnout k obstrukcím – třeba ODS razí postoj, že by měla ekologický závazek schvalovat až nová sněmovna. Koalice ale počítá i s možností přijmout dokument na mimořádné schůzi. Předmětem debat ohledně dokumentu je mimo jiné závaznost a důsledky dohody, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Česká republika se navíc řadí k posledním zemím v Evropě, které dokument ještě neratifikovaly. Ve sněmovně na to přitom čeká už od 5. října 2016.

29.6.:

Karpaty: Poslanecká sněmovna se vyslovila pro udělení souhlasu k ratifikaci Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /sněmovní tisk 731/. Cílem Protokolu je posílit a usnadnit spolupráci smluvních stran v oblasti rozvoje udržitelné nákladní a osobní dopravy a související infrastruktury v Karpatech, a tím přispět k udržitelnému rozvoji regionu, a zároveň eliminovat, minimalizovat a v nutných případech také zmírňovat a kompenzovat negativní environmentální a socioekonomické vlivy rozvoje dopravy a související infrastruktury.

28.6.:

Ovzduší/voda: Jednání poslanecké sněmovny bylo dnes odpoledne přerušeno do druhého dne těsně před projednáváním druhého čtení novely zákona o ochraně ovzduší respektive novely zákony o vodách. O dalším vývoji Vás budeme informovat.

27.6.:

Stavební zákon: Poslanecká sněmovna dnes odmítla pozměňovací návrhy senátu k novele stavebního zákona. Poslanci setrvali na svém znění novely zákona, které schválili ve třetím čtení začátkem dubna. Novela stavebního zákona, která má podle předkladatele zjednodušit a zrychlit povolovací řízení nyní, dostane nyní k posouzení prezident.

Schválená novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Umožní také na pouhé stavební ohlášení postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy, dosud se smí jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.

Předloha novelizuje čtyři desítky souvisejících zákonů. Zasahuje i o zákona o urychlení výstavby infrastruktury, kde stanovuje, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí.

Novela vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona.

Stavebním firmám naopak vadí, že ze zákona vypadl pozměňovací návrh, který měl umožnit rychlejší vyvlastnění pozemků u strategicky významných dopravních staveb. Návrh na takzvanou předběžnou držbu zkoušel prosadit poslanec Martin Kolovratník (ANO). Tento nástroj měl umožnit začít stavět dálnici na vyvlastněném pozemku ještě předtím, než bude stanovena výše odškodnění.

Ministrně Šlechtová poslance informovala, že ministerstvo nyní připravuje nový stavební zákon a nový zákon o vyvlastňování. Teze nového stavebního zákona jsou podle ní hotové a vládě je předloží, jakmile projde nynější novela.

Související články/dokument:

• Poslanecká sněmovna postoupila dne 9. 5. 2017 návrh zákona Senátu jako tisk 108/0.
• Průmysl odmítá senátní verzi novely stavebního zákona
• Senát vrátil poslancům znovu k projednání novelu stavebního zákona
• Senát projedná novelu stavebního zákona

Přehled programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/7/ - vrácený Senátem  (Út 27. 6., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - druhé čtení (St 28. 6., 9. bod ve 14.30 hodin)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - druhé čtení (St 28. 6., 7. bod ve 14.30 hodin)

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Út 11. 7., 3. bod)

Anotace předpisů:

Vodní zákon

Návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Nejzásadnější body a cíle novely:

• Převod poplatkové agendy ve vodním zákoně a úprava povinností zpoplatněných subjektů
• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se:
  • geologických prací spojených se zásahem do pozemku;
  • zavedení možnosti posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů;
  • odpadních vod a závadných a nebezpečných látek;
  • speciálních servisních zařízení jako součásti vodní cesty;
  • ochrany před povodněmi a záplavových území;
• Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Hlavní navržené změny:

• Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513 (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva).

• Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, s kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.

• Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20a, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí zprávy (hlášení) o ušetřených emisích z těžby.

• Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kg CO₂, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 15 Kč.

Stavební zákon

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) mění kromě zákona o územním plánování a stavebním řádu i dalších 43 souvisejících právních předpisů. Novela stavebního zákona má podle předkladatele - ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přinést zefektivnění povolovacích řízení, jejich zkrácení a současně i zavádí možnost pouze jednoho povolovacího řízení - tzv. koordinované řízení. Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté i do dalších souvisejících zákonů. Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Na úseku územního plánování dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

• zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace,

• cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění,

• bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování),

• ve vztahu k správnímu řádu a  soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu,

• v  navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu,

• podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace,

• územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území,

• dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.

Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

• zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho společného řízení (v dosavadním legislativním procesu nazývaným koordinované řízení) s vydáváním jednoho rozhodnutí, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných); příslušným k vedení tohoto řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu,

• integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení nebo do samostatného územního řízení,

• navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas.

Související:

• Senát projedná novelu stavebního zákona

• Senát vrátil poslancům znovu k projednání novelu stavebního zákona

Před rokem a půl se Česká republika zavázala plnit pařížskou klimatickou dohodu. Proč ji parlament ještě neschválil? Podaří se to do podzimních voleb, jak chce ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO? Jan Moláček se dnes zeptá krátce po 17 hodině v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu odpůrce klimatické dohody, poslance Jana Zahradníka z ODS. Záznam rozhovoru ZDE.

Na téma ratifikace Pařížské dohody se také bude dnes večer hovořit v 90´ČT24. Hostem bude bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.

Související článek:

Pařížská dohoda (2.3.2017)

Konfederace Evropského podnikání BusinessEurope vydala studii zaměřenou na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), která poukazuje na to, že ambiciózní reforma EU ETS je možná i bez odlivu investic v EU. Podle generálního ředitele BusinessEurope Markuse J. Beyrera je nutné dočasně zdvojnásobit tzv. rezervu tržní stability (MRS) a přesunout 5 % dražených emisních povolenek do volných.

Zdroj: CEBRE

Řídicí orgán Integrovaného regionálního operačního programu ( IROP) dnes oznámil, došlo k navýšení alokace 20. výzvy IROP s názvem „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“. V souvislosti s tímto krokem došlo ke změně textu výzvy č. 20 a k vydání aktualizace Specifických pravidel pro žadatele a příjemce s platností od 11. července 2017.

Alokace 20. výzvy byla navýšena o 1,033 mld. Kč z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj („EFRR“). Důvodem navýšení alokace výzvy je přesun volných finančních prostředků z prioritní osy 3, specifického cíle 3.3 do prioritní osy 1, specifického cíle 1.2, schválený jako součást návrhu změn Programového dokumentu IROP na 7. zasedání Monitorovacího výboru IROP v červnu 2017. Řídicí orgán IROP uvedené prostředky následně nabídne náhradním projektům, v pořadí podle výsledku věcného hodnocení a času podání žádosti o podporu, kterým pokryjí 100 % dotace z EFRR.

Výzva nazvaná „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ je zaměřena na podporu projektů v následujících aktivitách: nákup silničních nízkoemisních vozidel využívajících alternativní palivo CNG nebo LNG, nákup silničních bezemisních vozidel využívajících alternativní palivo elektřinu nebo vodík a nákup drážních vozidel městské dopravy (tramvají nebo trolejbusů) pro zajištění dopravní obslužnosti podle smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Oprávněnými žadateli v této výzvě jsou kraje a obce, pokud poskytují veřejné služby v přepravě cestujících samy, a dopravci ve veřejné dopravě na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Příjem žádostí o podporu bude ukončen 29. července 2016. Realizace podpořených projektů musí být ukončena nejpozději 31. října 2018. Více informací k 20. výzvě IROP naleznete na ZDE.

ŘO IROP současně vydává aktualizaci Specifických pravidel pro žadatele a příjemce. Předmětem této revize je změna metodiky spočívající v uvádění indikátorů, které nejsou povinné k naplnění, v Podmínkách Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Za nenaplnění respektive překročení těchto indikátorů nebude udělena sankce. Kromě úprav přílohy č. 2 Specifických pravidel dochází také k upřesnění vykazování dosažených hodnot v metodických listech indikátorů 7 51 10 a 3 61 11 v příloze č. 3.