Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská reprezentovala Českou republiku na Radě EU pro energetiku, která se konala 26. června 2017 v Lucemburku. Během jednání byl schválen obecný přístup k revizi směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov, které byly Evropskou komisí představeny 30. listopadu 2016 jakožto součást balíčku legislativy s názvem Čistá energie pro všechny Evropany.

Na úvod jednání Evropská komise představila návrh mandátu pro vyjednávání s Ruskou federací o podmínkách provozu chystaného plynovodu Nord Stream II. K tomuto bodu proběhla diskuse ve vyhrazeném režimu.

Hlavními body jednání bylo schválení obecného přístupu ke dvěma legislativním návrhům – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED), a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD).

Cílem revize směrnice o EPBD je urychlení efektivní renovace budov, odstranění neaktuálních požadavků a reflektování technologického vývoje. Do původního návrhu Komise byly vedle připomínek členských států zapracovány také požadavky České republiky. „Výsledek vyjednávání vítáme, protože se nám podařilo prosadit většinu požadavků, které jsme měli vůči původnímu návrhu Komise, a může započít vyjednávání s Evropským parlamentem.“ uvedla náměstkyně ministra Lenka Kovačovská. Členské státy se shodly na společné pozici k návrhu směrnice a schválily obecný přístup.

V rámci debaty ke směrnici o energetické účinnosti byly diskutovány dva klíčové prvky - cíl energetické účinnosti, který má EU dosáhnout do roku 2030 a závazek povinných každoročních úspor energie. Česká republika hrála konstruktivní roli při konečné formulaci textu k oběma těmto bodům a rovněž přispěla k nalezení kompromisního řešení k vyjádření povahy cíle, který dlouhodobě rozděloval členské státy.

České republice se dále podařilo společně s dalšími zeměmi prosadit do textu flexibility, které na národní úrovni usnadní naplnění závazku povinných úspor energie na nákladově efektivní úrovni. To umožní členským státům snižovat spotřebu energie dle národních specifik, ale zároveň významně nesnižují ambice tohoto páteřního nástroje směrnice o energetické účinnosti. „Podporujeme odhodlání snížit spotřebu energie v EU o 30 % do roku 2030, zároveň ale vyžadujeme respekt ke specifickým národním podmínkám i volbě cesty k dosažení tohoto cíle. Jsem velmi ráda, že Česká republika hrála na dnešním jednání důležitou roli při zrodu finální podoby textu. Z tohoto důvodu se nám podařilo prosadit v textu flexibilní prvky a zároveň najít kompromisní řešení pro směřování ke 30 % cíli bez stanovení jeho závaznosti.“ Většina členských států souhlasila s kompromisní podobou návrhu a schválila obecný přístup k jejímu dalšímu projednání s Evropským parlamentem.

Po debatě o EED a EPBD dostali delegáti příležitost vyjádřit se ke Zprávě o pokroku, která se zabývala ostatními legislativními návrhy Zimního balíčku. Tato legislativa je součástí dlouhodobé strategie Energetické unie. Jejím cílem je reagovat na aktuální globální dění a dosažení energetických a klimatických cílů Evropské unie do roku 2030.

Následovala rozprava k interkonektorům. Přeshraniční obchod s elektřinou hraje klíčovou roli v evropské energetice zejména s ohledem na růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Evropská rada v roce 2014 stanovila cíl pro interkonektivitu na úrovni 10 % instalované kapacity pro výrobu elektřiny do roku 2020. Mnohé státy však stanoveného cíle nejsou schopny dosáhnout. Španělsko, Portugalsko, ale také státy Pobaltí proto požadují, aby legislativní návrhy balíku „Čistá energie pro všechny Evropany“ tuto skutečnost zohlednily.

Dalším bodem zasedání byla výměna názorů o vnější energetické politice Unie, zmíněny byly úspěchy ve spolupráci s Japonskem, Čínou, Íránem, zeměmi středozemního regionu a Afriky. Na závěr Estonsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU v nadcházející polovině roku 2017.

Čtěte také:

Rada se dohodla na pozici ke směrnicím o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov (28.6.2017)

Zdroj: MPO

Jen málokterý pohled do krajiny tolik napoví o stavu středoevropské energetiky jako ten, který se nabízí na česko-polsko-německém trojmezí. Na polské straně se hned za hranicí nachází hnědouhelný lom a uhelná elektrárna Turów. Na německé straně nelze přehlédnout několik větrných farem; uhelné lomy a elektrárny v lužické pánvi zůstávají oku pozorovatele skryty. Poměrně živo je teď na české straně trojmezí. Právě zde, pár kilometrů na východ od centra Hrádku nad Nisou, vyrůstá druhý největší větrný park na našem území. Tvořit jej bude 13 stožárů s turbínami o celkovém výkonu 26 megawattů. Více ZDE

Zdroj: EURO

Nový model Volva, který má jen spalovací motor, už si nekoupíte. Od roku 2019 bude uvádět pouze plně elektrické vozy nebo hybridy. Čínský vlastník Geely tak udělal tlustou čáru za sto lety historie automobilů Volvo vyráběných výhradně se spalovacími motory. Jde tak i o reakci na čínskou politiku. Zároveň automobilky čelí tlaku ze strany Evropské unie, nová emisní norma EU 7 vejde v platnost roku 2020. Více ZDE

Čtěte také:

Levnější Tesla 3 jde do výroby. Už v prosinci by kalifornská fabrika mohla chrlit až 20 tisíc aut měsíčně (iHNED.cz, 7.7.2017)

Mohlo by Vás zajímat:

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl včera představil francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, uvedla, že vládní cíl jde ruku v ruce s jejím záměrem nabízet do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Nicméně v případě budoucího zákazu prodeje benzinových a naftových automobilů ve Francii bude PSA pokračovat v jejich výrobě pro zahraniční trhy. Hulot rovněž potvrdil, že Francie hodlá do roku 2022 ukončit výrobu elektřiny z uhlí a do roku 2025 snížit podíl jaderné energetiky na celkové produkci elektřiny na 50 procent z nynějších 75 procent. Navrhl také zákaz nových ropných a plynových vrtů na francouzském území. "Francie se chce stát jedničkou v zelené ekonomice," prohlásil.

Zdroj: iHNED.cz, ČTK

Evropská komise, členské státy a výrobci by měli přijmout opatření, která zajistí, aby spotřebitelé mohli využívat odolné a vysoce kvalitní výrobky, jež mohou být opraveny a modernizovány. Evropský parlament chce podpořit prodloužení životnosti výrobků a softwaru, zejména bojem proti plánovanému zastarávání.

Doporučení Parlamentu zahrnují:

• odolné, snadno opravitelné a kvalitní výrobky: pro každou kategorii výrobků již od etapy návrhu je třeba stanovit „minimální kritéria odolnosti“;

• pokud oprava trvá déle než měsíc, záruka by měla být prodloužena o dobu nutnou k provedení opravy;

• členské státy by měly poskytovat pobídky na podporu udržitelných, vysoce kvalitních a opravitelných výrobků, a podněcovat opravy a prodej použitého zboží. To by mohlo přispět k vytváření pracovních míst a snížení množství odpadu;

• spotřebitelům by měla být zachována možnost využít služeb nezávislého opraváře, např. odrazováním od technických, bezpečnostních či softwarových řešení, která znemožňují, aby opravy prováděl někdo jiný než schválené podniky či subjekty;

• základní součásti, jako jsou baterie a světelné diody LED, by měly být vyměnitelné, nikoli neodstranitelné, pokud tomu nebrání bezpečnostní důvody;

• měly by být k dispozici náhradní díly, které jsou nezbytné pro řádné a bezpečné fungování zboží „za cenu odpovídající povaze a životnosti daného výrobku“;

• měla by být zavedena celoevropská definice „plánovaného zastarávání“ a systém, který by mohl testovat a odhalit zabudované prvky, jež zkracují jejich životnost, jakož i „vhodná odrazující opatření pro výrobce“.

Označení EU pro lepší informovanost spotřebitelů

Parlament žádá Komisi, aby zvážila „dobrovolné evropské označení“, které by se týkalo zejména odolnosti a ekodesignu výrobku, možnosti jeho modernizace v souladu s technickým pokrokem a jeho opravitelnosti.

Poslanci také navrhují vytvořit „počítadla opotřebení“ u nejdůležitějších spotřebních výrobků, zejména u velkých elektrospotřebičů, aby zajistili lepší informovanost spotřebitelů.

Zpravodaj Pascal Durand  (Zelení / EFA, FR) pronesl: „Musíme obnovit opravitelnost všech výrobků uváděných na trh. Musíme zajistit, že baterie již nebudou přilepené ve výrobku, ale našroubované, abychom nemuseli vyhazovat celý telefon, když se baterie rozbije. Musíme zajistit, aby si spotřebitelé byli vědomi, jak dlouho výrobky vydrží a jak je lze opravit.“

Podle průzkumu Eurobarometru z  roku 2014 by 77% spotřebitelů v EU raději opravilo svůj výrobek než kupovalo nový, ale nakonec ho musí nahradit nebo vyřadit, protože je odradí náklady na opravy a úroveň poskytovaných služeb.

Usnesení bylo schváleno (4.7.2017)  662 hlasy pro, 32 proti, přičemž se 2 zdrželi hlasování.

Ekologické organizace jsou proti novele stavebního zákona – po jejím schválení předpovídají větší chaos, víc protestů i soudních sporů. Poslanci normu odsouhlasili na konci června, přičemž její součástí je i omezení pro spolky vyjadřovat se k některým typům projektů. Poslanci chtějí, aby se výstavba silnic a železnic rozhýbala. Ekologové teď mimo jiné zvažují ústavní stížnost. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Konfederace Evropského podnikání BusinessEurope vydala 30. června obsáhlou zprávu, která se zabývá otázkou průmyslové politiky. Myšlenku, že by EU měla mít průmyslovou strategii, podporuje jak Evropský parlament, tak Evropská rada a Rada pro konkurenceschopnost. Podle BusinessEurope je nutné definovat silnou průmyslovou strategii do roku 2030 a zabránit tak propadu konkurenceschopnosti EU v celosvětovém měřítku. Zpráva BusinessEurope obsahuje jak krátkodobá, tak dlouhodobá konkrétní politická doporučení v řadě oblastí, včetně energetiky, oběhového hospodářství nebo digitalizace.

Sněmovní hospodářský výbor žádá vládu, aby neprodleně a intenzivně začala připravovat výstavbu nových jaderných bloků v jaderných elektrárnách v Temelíně a Dukovanech. Vláda by měla také schválit závazný harmonogram všech základních kroků. Výbor to schválil po debatě o řešení jaderné energetiky v Česku, na níž si přizval například předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou.

Výbor také žádá vládu, aby kvůli rychlejší přípravě výstavby jaderných bloků připravila nový stavební zákon, nebo speciální zákon, který usnadní proces veřejnoprávního projednávání. Náměstek ministra průmyslu Jiří Koliba poznamenal, že je v této věci velmi skeptický, protože úplná změna stavebního práva podle něj přesáhne jedno volební období.

Například Milan Urban prohlásil, že vidí jako jedinou možnou cestu speciální zákon pro dostavbu dalšího bloku v Dukovanech. Tam podle jeho názoru musí být do roku 2035 minimálně ve zkušebním provozu pátý blok, což se podlě něj jinak než zvláštním zákonem stihnout nedá. Drábová poznamenala, že není přítel zvláštních zákonů, ale když se podívá na to, jak jsou zákony složité, dává Urbanovi za pravdu. Tato cesta by podle ní byla hodně schůdná, ale předpokládá, že by od samého počátku začaly v Bruselu v této věci vyjednávat "velké kalibry", a nikoli referenti.

Poslanci také žádají vládu, aby rozhodla o finančním a organizačním modelu výstavby nových jaderných bloků, který bude garantovat ekonomickou proveditelnost výstavby i provozu. Náměstek Koliba poslance informoval o rozhodnutí stálého výboru pro jadernou energetiku, který v polovině června rozhodl, že se bude zabývat jen třemi variantami výstavby. První je výstavba prostřednictvím dceřiných společností ČEZ, druhou je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil tyto dceřiné společnosti, a třetí je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část společnosti ČEZ. Podle náměstka ministra financí Ondřeje Landy jsou pravděpodobná jen dvě řešení. Buď nové bloky postaví firma ČEZ, nebo je postaví stát.

Drábová také řekla, že i přes novely některých důležitých zákonů přetrvává komplikovanost zákonů. Některé změny situaci podle ní ulehčují, například investor bude moci požádat o územní rozhodnutí, aniž má vybraného konkrétního dodavatele, což dosud nebylo možné.

Poslanci se také shodli na tom, že bez výstavby nových zdrojů jaderné energie nebude ČR schopna pokrýt svoji budoucí spotřebu elektrické energie bez závislosti na cizích zemích.

Zdroj: ČTK

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v Evropě prosadit novou minimální cenu pro emise CO2. V energetickém mixu Francie dominuje jádro, proto by nový návrh přinesl komplikace hlavně ostatním. V Německu se experti obávají, že by došlo ke zvýšení ceny elektřiny až o 40 procent. Podobný scénář by hrozil i Česku. Více ZDE

Zdroj: EURO

Iniciativa Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) shrnuje hlavní zjištění nového posouzení Cenové a necenové opatření pro řízení poptávky po vodě v Evropě  koordinovaná EEA, která má  poskytnout pohled na současné postupy hospodaření s vodou se zaměřením na sektor domácností v Evropě. Analýza vychází z případových studií osmi členských států: Kypr, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko. Hodnocení se zabývá postupy řízení poptávky po vodě včetně cenových a necenových přístupů a zvažuje jejich relativní efektivitu a rovněž jsou brány v úvahu překážky a faktory umožňující jejich realizaci.
 

Hlavní zjištění:
 

• V EU existuje pevný legislativní základ pro dlouhodobé a integrované hospodaření s vodními zdroji, včetně rámců pro uplatňování cen za vodu a opatření na snížení ceny.

• Cenová politika v kombinaci s dalšími necenovými opatřeními jsou nejúčinnější ve snižování spotřeby vody v domácnosti. Strategie řízení poptávky po vodě musí najít správnou kombinaci cenových a necenových nástrojů.

• V některých případových studiích se cena nezdá být významným faktorem určující poptávku po vodě. Celkové výsledky však naznačují, že domácnosti v EU, které čelí nárůstu cen vody, budou reagovat snížením spotřeby vody. Nezávisle na cílech v oblasti spotřeby vody zůstává cenová politika vodního hospodářství klíčovým nástrojem k dosažení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, aby se zajistila údržba a financování stávající a budoucí vodní infrastruktury.

Další informace ZDE

Dne 22. června 2017 zveřejnila Evropská komise seznam 129 malých a středních podniků (MSP) z 25 zemí, oceněných v posledním kole nástroje podpory MSP v programu Horizont 2020. Evropská komise vybírala z celkového počtu 2165 zaslaných projektů. Celková částka financování v první fázi nástroje podpory, dosahuje výše 6,4 milionů eur. Každý projekt tedy obdrží 50 tisíc eur na financování studie proveditelnosti. Například z České republiky uspěla v hodnocení z února 2017 společnost FUTTEC a.s. Společnost vyvinula unikátní systém ohřevu asfaltových směsí pomocí mikrovlnné technologie. Příští vyhodnocení výsledků zaslaných žádostí se uskuteční 6. září 2017.

Dokument ke stažení:

Seznam vybraných projektů

V Řeži u Prahy a v Plzni vznikla nová pracoviště výzkumu jaderných technologií, kde se odborníci zabývají i obnovitelnými druhy energie. Výstavba pracovišť skončila 30. června a stála 2,7 miliardy korun, část nákladů pokryly evropské dotace.

Společnost Centrum výzkumu Řež, člen Skupiny ÚJV, ukončila 30. června 2017 výstavbovou část projektu Udržitelná energetika (Sustainable Energy, SUSEN) financovaného s podporou Evropské unie. V letech 2012 až 2017 byla tak v rámci projektu SUSEN navržena, postavena a experimentálními technologickými zařízeními vybavena technická infrastruktura umožňující vytvoření vědecko-výzkumných týmů specializovaných na řešení významných komerčních či dotačních rozvojových projektů v energetice, především energetice jaderné. Zařízení SUSEN jsou umístěna v areálu v Řeži, ve Vědecko-technickém parku Plzeň a v objektech  Západočeské univerzity Plzeň.

Pro vývoj jaderných reaktorů 4. generace byly v Řeži a Plzni postaveny unikátní experimentální smyčky pro testování materiálů v náročných provozních podmínkách (vysokých teplotách a tlacích), výzkum termohydraulických vlastností a validaci výpočetních kódů pro chladící média (hélium, voda, CO2, roztavené těžké kovy, roztavené soli) a vývoj provozních režimů. Superkritická vodní smyčka a vysokoteplotní heliová smyčka navíc díky propojení se stávajícím výzkumným jaderným reaktorem LVR-15 umožní simulovat i podmínky umožňující provádět tyto práce při souběžné expozici ionizujícím zářením.

Centrum výzkumu Řež je díky projektu SUSEN zapojeno do vývoje fúzního reaktoru ITER, mj. zařízením HELCZA umožňujícím zkoušky materiálů první stěny fúzního reaktoru a divertoru při tepelných tocích až 20 MW/m2.

Pro materiálový výzkum byl vybudován komplex deseti horkých komor pro práci s vysoce radioaktivními materiály. Horké komory jsou vybaveny souborem zařízení pro přípravu aktivních vzorků a zkušebních těles a provádění širokého spektra mechanických zkoušek za pokojové teploty i teplot až do 1200°C. V Plzni byla vybudována špičková laboratoř neaktivních mechanických zkoušek. Materiálový výzkum je podpořen také laboratoří zvláště citlivých přístrojů – optické, elektronové rastrovací i transmisní mikroskopie, nano-indentačních metod a celé řady analyzátorů – za všechny zmiňujeme extrémně citlivý SIMS (Secondary Ion Mass Spectroscopy) určený také pro výzkum vlivů na životní prostředí či zapojení do mezinárodního programu monitorování dodržování zákazu jaderných zbraní. Odolnost materiálů a konstrukčních částí jaderných reaktorů a jejich provozuschopnost při haváriích se ztrátou chlazení bude zkoumána ve speciální laboratoři simulující podmínky vznikající při těchto haváriích.

Pro výzkum palivového cyklu jaderných elektráren byly pořízeny tzv. studené kelímky umožňující modelovat chování roztaveného coria (směsi paliva a konstrukčních materiálů) při těžkých haváriích jaderných reaktorů a výzkumná zařízení pro vývoj nových metod zpracovávání a úpravy radioaktivních odpadů. Pro přípravu hlubinného uložiště radioaktivních odpadů je určena nová laboratoř pro výzkum migrace látek v hlubokých geologických formacích.

Realizací projektu SUSEN byly významně posíleny možnosti pro účast výzkumné a vývojové technologické komunity České republiky na vývoji experimentálních postupů důležitých pro projektové řešení a konstrukční přípravu technologií jaderných reaktorů čtvrté generace IV a fúzních reaktorů, výzkumné práce pro podporu bezpečnosti a dlouhodobé životnosti stávajících elektráren a výzkum materiálů, chladících médií a technologií zpracování odpadu nejen pro jadernou energetiku, ale i pro nejaderné využití. Nově vzniklá vědecko-výzkumná základna je rovněž zcela unikátní příležitostí pro tvůrčí výzkumníky a techniky umožňující jejich odborný rozvoj, dát jim možnost celoživotní kariéry a udržet a dále rozvíjet naše kompetence v jaderné energetice a podle potřeby v dalších technologických oblastech.

MŽP se rozhodlo v programu pokračovat, a to vyčleněním dvojnásobně vyšších dotačních prostředků, než tomu bylo v pilotním prvním kole žádostí. Na první pohled se zdá být záměr využívat dešťovou vodu logický a jako nástroj k předcházení jejímu nedostatku správný. Bylo by tomu tak v případě, kdyby MŽP podporovalo systémy k zachycování dešťové vody výhradně pro potřeby zalévání a zasakování. Bohužel podpora tímto směrem jde jen v jedné části programu. Další dvě části se zabývají podporou využití dešťové vody pro splachování WC a zálivku, nebo pro splachování v kombinaci s využitím tzv. šedé vody. Dopad této podpory je zcela nedomyšlený a přinese více problémů než užitku. Proč? Více ZDE

Zdroj: www.nase-voda.cz

Každý Holanďan vyhodí ročně v průměru deset kilogramů chleba, který posléze skončí v žaludku potkanů. Zabránit rozmnožení hlodavců a zároveň smysluplně recyklovat má projekt speciálních kontejnerů na chléb. Ten se pak může přeměnit na hnojivo nebo bioplyn a vyrábět elektřinu. Vzniklý metan z jednoho bochníku může vydržet pro plynový hořák na hodinu vaření. Odpůrci této „zelené“ recyklace hovoří o eticky sporném projektu. Více ZDE

Zdroj: Euro

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti za to, že chybně nakládala s odpadem pocházejícím ze znečištěného železničního svršku.

Společnost přijala k biodegradaci (odbourání ropného a organického znečištění) do svého zařízení více než 10 tisíc tun štěrku ze železničního svršku, který spadá do kategorie nebezpečného odpadu. „Po provedené biodegradaci předala tento upravený odpad dalšímu subjektu jako materiál, který údajně splňoval limity dané vyhláškou pro využití na povrchu terénu. Ve skutečnosti ovšem byl v odpadu například devítinásobně překročen limit pro polychlorované bifenyly (PCB), trojnásobně byl překročen limit pro uhlovodíky (C10 – C40) a dvojnásobně limit pro arsen a polyaromatické uhlovodíky (PAU). Firma se tak dopustila porušení zákona o integrované prevenci,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Společnost se proti pokutě ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.