Brněnské společnosti BM BUSINESS CONSULTANTS, s.r.o. bude již brzy 25 let. Byla založena v roce 1993 jako firma, která bude uplatňovat české výrobky na zahraničních trzích. Po třech letech se však na podnikatelském obzoru objevil nový nápad, který se jevil jako „košile bližší nežli kabát“. Název firmy se nezměnil, novým předmětem činnosti se však staly překlady a tlumočení v oblasti ekologie, lesnictví a zemědělství. V současné době pokrývá činnost firmy mnoho dalších specializovaných oborů a společnost má zákazníky i v zahraničí.

Změna předmětu podnikání

Dlouholeté zkušenosti jednatelky firmy s překlady a tlumočením na Vysoké škole zemědělské v Brně, dnešní Mendlově univerzitě, daly novému předmětu podnikání jasný směr. V roce 1996 byla firma BM BUSINESS CONSULTANTS, s.r.o. jedinou agenturou v České republice, specializovanou na oblast ekologie, lesnictví a zemědělství. Mendlova univerzita v Brně se stala jejím hlavním klientem a okruh zákazníků se rychle rozšiřoval.

Znalost problematiky a kvalifikace na prvním místě

Je to jednoduché. Zadejte všeobecně vzdělanému překladateli překlad např. z oboru pěstění lesa a máte jistotu téměř stoprocentní, že čtenář cizinec bude ztracen a možná se i pobaví. Na rozdíl od oborů, které je možné se „naučit“, problematice ekologie, lesnictví a zemědělství je třeba porozumět. Snaha firmy BM BUSINESS CONSULTANTS, s.r.o. se proto hned od počátku zaměřila na vyhledávání odborníků v těchto specializovaných oborech. Je jich jako šafránu a i oni se musí stále vzdělávat. Firma se jim v tom snaží pomáhat.

Rozšiřování portfolia oborů

Počet oborů souvisejících s ekologií, lesnictvím a zemědělstvím, ve kterých se firma BM BUSINESS CONSULTANTS, s.r.o. zabývá překlady a tlumočením, narůstá přímo úměrně s důvěrou zákazníků. Ekologie dnes například zahrnuje environmentální účetnictví a reporting udržitelného rozvoje, energetiku, vodní hospodářství či regionální rozvoj nebo environmentální vzdělávání; lesnictví se kromě pěstění lesů, myslivosti, mechanizace, těžby a výroby dříví věnuje i udržitelnému rozvoji lesů či lesní pedagogice a národním parkům i chráněným krajinným oblastem; zemědělství se zabývá mimo jiné genetickými zdroji plodin, využíváním půdního fondu a jeho změnám, výrobou potravin, hnojiv apod. Důvěra zákazníků přinesla firmě i zcela nové obory, např. problematiku drogových závislostí, sociologické a demografické studie, problematiku povodní atd.

Rychlost a spolehlivost

V dnešní době elektronické komunikace není třeba akce domlouvat osobně. Požadavky našich zákazníků řešíme telefonicky nebo e-mailem. Překlady dodáváme vždy v dohodnutou dobu a za dohodnutou cenu.  Na místa tlumočení (simultánní, konsekutivní, konference, obchodní jednání …) přijedeme.

Od roku 1996 jsme měli celkem dvě reklamace na kvalitu překladu; tito překladatelé již u nás nepracují. Jako agentura spolupracujeme jen se špičkovými tlumočníky a překladateli, za jejichž kvalitu práce se můžeme zaručit. Přesvědčte se sami!

Více informací o firmě BM BUSINESS CONSULTANTS, s.r.o. na www.bm-translations.cz

Celá aplikace závazků na mechanismu kontroly přiměřenosti podpory je navržena tak, aby byla zacílena co možná nejefektivněji – tedy na kontrolu pokud možno co nejmenšího počtu zdrojů (3 349 což je téměř 11% zdrojů), které však čerpají největší podíl z celkového ročního množství vyplacené podpory (36,64 mld. Kč v roce 2015, což je 89,2 %). Kontroly budou provedeny především prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a společnosti OTE, a. s. (operátora trhu).

Dokument ke stažení:

Materiál

Polská vláda dokončuje zákon, který by od příštího roku měl umožnit masový rozvoj elektromobilů. Vládní konzervativci chtějí pomocí elektromobility zvýšit celkovou úroveň polského hospodářství a podpořit výzkum a vývoj. Kritici tvrdí, že plány, jejichž náklady ponese hlavně stát a státní firmy, jsou nerealistické. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

REAKCE MŽP Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na způsob, jakým Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) používaly v letech 2012 až 2016 peníze Evropské unie na zlepšení v oblasti nakládání s odpady. Kontroloři prověřili, jak MŽP rozdělovalo peníze na projekty, které měly zlepšit nakládání s odpady, a jakým způsobem MŽP sledovalo a vyhodnocovalo, jestli a jak se tohoto cíle podařilo dosáhnout.

Dotace na nakládání s odpady měly přispět k plnění cílů plánu odpadového hospodářství ČR – šlo například o snižování produkce odpadů, množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky či zvýšení podílu využití odpadů. Při kontrole byl prověřen vzorek 16 projektů dotovaných z operačního programu Životní prostředí 2007–2013, na které bylo rozděleno přes 400 milionů korun.  

MŽP rozdělilo z OPŽP 2007–2013 téměř 19 miliard korun mezi více než čtyři tisíce projektů. Jednalo se například o výstavby nebo úpravy sběrných dvorů, třídíren odpadů, kompostáren, bioplynových stanic či o rekultivace starých skládek. Jestli však podpořené projekty přispěly k cílům, které si stanovila ČR v nakládání s odpady, resort ani čtyři roky po ukončení programového období nevyhodnotil. MŽP plánuje tento přínos vyhodnotit do konce roku 2018 s odůvodněním, že je nutné počkat na dokončení všech projektů. Projekty ale byly dokončeny nejpozději na konci roku 2015.

Problematické bude i samotné vyhodnocení přínosu konkrétních projektů podpořených z OPŽP 2007–2013. To bude jen formální, protože resort nastavil kritéria, ze kterých se reálný přínos zhodnotit nedá. Jde například o kritéria „objem komunálního odpadu“ nebo „počet podpořených projektů“. Taková kritéria nijak nevypovídají o tom, jak projekty přispěly ke zlepšení stavu odpadového hospodářství v ČR. Na podobu těchto hodnoticích kritérií NKÚ upozornil už v kontrole z roku 2011 Vláda na základě výsledků této kontroly MŽP uložila, aby situaci napravilo a kritéria upravilo. To ale resort do konce kontroly neudělal.

Kontrola také ukázala, že se zpožďuje čerpání evropských peněz z OPŽP 2014–2020. Do doby ukončení kontroly MŽP vyplatilo na projekty 141 milionů korun, což je zhruba jen jeden a půl procenta z celkových peněz určených na projekty týkající se zpracování odpadu pro současné programové období. To je přitom už ve své polovině.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/23 (pdf, 583 kB)

Island chce využít potenciálu vulkanického tepla k produkci čisté energie prostřednictvím nového geotermálního projektu. Aby toho dosáhla, provrtala se společnost HS Orka téměř pět kilometrů hluboko. Pokud by se jí pilotní projekt s názvem Iceland Deep Drilling Project (IDDP) podařil, vyráběla by energii desetkrát efektivněji než z běžných zdrojů. Více ZDE

Zdroj: https://www.lidovky.cz

Módní myšlenka „nulového“ odpadu (zero waste) domácností nese všechny rysy náboženství a nemá nic společného s efektivitou, hospodárností, rozumnou alokací zdrojů, péčí o komfort člověka a starostí o životní podmínky, které nás obklopují.

Jistě, lze přesvědčit sama sebe, že nejlepší je život v askezi, s permanentním pocitem chladu a hladu, a někomu to může dělat i dobře, když se tak rozhodne žít. Celá lidská civilizace je ale založena na trendu opačném, na zdokonalování lidských aktivit tak, aby jejich produktem byl maximální užitek pro člověka.

Není pravdou, že takové chování má své limity, že je „neudržitelné“, že jeho negativní externalitou je poškozování životních podmínek člověka. Čistota, kulturnost a kultivované okolí, to vše je přece součástí komfortu a nikdo nebude v zájmu jednoho komfortu poškozovat svůj jiný komfort, pouze může v závislosti na stupni svého rozvoje posouvat priority v rámci jednotlivých parametrů svého komfortu.

Zrod lidské civilizace přímo souvisí s dělbou práce a s využitím komparativních výhod nejprve mezi jednotlivci, poté rody, kmeny atd. Je výhodné specializovat se na produkci těch statků, které umím poskytnout kvalitněji či levněji než někdo jiný. Ba dokonce, mohu se zbavit produkce i některých z těch statků, které nikdo tak dobře poskytnout neumí, ale minusový rozdíl v efektivitě není tak velký, jako plusový v těch oborech, kde je moje komparativní výhoda největší.

Proto ve svých bytech nechováme slepice, abychom měli vejce, nepěstujeme na balkoně obilí, nevyrábíme si v předsíni skříně a postele a na toaletě nejímáme bioplyn na vytápění obýváku. Tyto činnosti přenecháme těm, kteří i díky koncentraci produkce dosáhnou daleko větší efektivity, čímž uspoříme svůj čas i síly na věci, které zase lépe umíme my a jsme schopni je úspěšně nabídnout na trhu, třeba na psaní článků.

A přesně tak se to má i s odpady a jejich zpracováním či likvidací. Jako si na koleně nevyrábíme televizi, protože to neumíme, nemá žádný smysl, abychom každý individuálně zpracovával nebo likvidoval své odpady, protože to neumíme. Přesněji řečeno, neumíme to tak efektivně, jako když se tato činnost provádí koncentrovaně a ve velkém.

Ano, je možné se nechat blažit pocitem, že nezatěžuji svět vedlejšími produkty svého života na Zemi, ale je to stejné, jako dobrovolně hladovět nebo třást se zimou. Individuálně si zpracovávat svůj odpad totiž stojí tolik „člověkohodin“ našeho úsilí i času, že jde jednoznačně (a paradoxně) o mrhání zdroji nejcennějšími: naším časem, životním komfortem, naší lidskou energií. Kdo se rozhodne přijmout víru zero waste, je tak vlastně plýtvačem z největších.

A dodám ještě jednu věc: kult třídění odpadu. Každý z nás vyprodukuje ročně asi dvě tuny odpadu (v rámci EU jsme v tom zhruba kolem šestého místa, tedy hodně dobře), z čehož asi čtvrtinu tvoří odpad komunální, čili individuální. V našich individuálních rukou je tak vlastně jen zlomek vedlejších produktů. A proč prý třídíme komunální odpad? Aby šel lépe zpracovat, aby bylo levnější ho recyklovat.

Opravdu si myslíme, že ruce každého z nás jsou efektivnější než hromadné třídění? Že když se sečtou hodiny, které dohromady věnujeme na třídění, ušetří se firmám zpracovávajícím komunální odpad více peněz, než kolik je hodnota těch našich vynaložených hodin úsilí? A co náklady na logistiku celého systém třídění?

Pokud se někdo rozhodně pro raw stravu nebo denní dvouhodinový jogging, je to jeho věc. Když mu to dělá dobře. Pokud si někdo myslí, že nulovým odpadem či jeho tříděním usmíří démony zemského nitra nebo matku přírodu, je to věcí jeho víry.

Ale vydávat tuto víru za racionální a promyšlený přístup je zaslepenost, nebo rovnou podvod.

Autor: Ladislav Jakl, 13. května 2017

Zdroj: Institut Václava Klause

Možnost výstavby a provozu třídicích zařízení na směsné komunální odpady omezuje novela vyhlášky vydané Ministerstvem životního prostředí ČR. Vyhláška zpřísňuje parametr výhřevnosti odpadů, které už nebude možné ukládat na skládky, ale spalovny o odpad s tak nízkou výhřevností nebudou mít zájem, nebo je budou spalovat za jiných ekonomických podmínek. Více ZDE

Zdroj: ČAOH (článek vyšel v Moravskoslezském deníku)

Veolia připravuje vedlejší energetický produkt po spalování uhlí v Elektrárně-Třebovice k opětovnému využití pro výrobu průmyslových abrazivních materiálů. Elektrická energie se v České republice stále vyrábí z velké části v uhelných elektrárnách. Uhlí se spálí v kotli, vzniklé teplo ohřeje vodu a ta se změní v páru, která pohání turbínu vyrábějící elektřinu. Tento klasický proces výroby elektrické energie se stále používá v řadě zemí. Novinkou je však to, že se na něj aplikují zásady cirkulární ekonomiky.

Spalováním uhlí vzniká ve spalovací komoře kotlů s výtavným dnem tavná struska. Jde o směs oxidu hlinitého, která je produktem spalování uhlí za vysoké teploty. Tepelné elektrárny strusku obyčejně dále nezpracovávají, a ta se tak hromadí na skládkách. Jde však o vedlejší produkt, který lze využít! V elektrárně v Ostravě-Třebovicích Veolia produkuje ročně téměř 10 000 tun strusky a zajišťuje její opětovné využití.

Jak to funguje? Roztavená struska se vybere z kotle a namočí se do vodní lázně. Tam krystalizuje v podobě granulí skelnatého charakteru, které se následně najemno rozemelou. Po zpracování má struska ideální tvrdost a hustotu, takže ji lze použít jako náhradu přírodních materiálů používaných při otryskávání nebo také při balotinování.

Tyto dvě techniky se využívají při úpravě povrchu – abrazivní materiály jsou proti opracovávanému povrchu vrhány stlačeným vzduchem o vysoké rychlosti. K čištění a hlazení povrchu i odstranění veškerých nánosů na něm se používají mikroskopické granule. Tímto způsobem se například odstraňují staré nátěry z karoserií aut.

Při otryskávání či balotinování se obvykle používá směs písku a krystalického oxidu křemičitého, což je materiál, který při nadýchání velmi škodí zdraví. Mikroskopické granule strusky přitom žádné škodlivé látky neobsahují.

Využívání strusky k výrobě mikroskopického granulátu řeší dva problémy najednou: snižuje se objem odpadu, který tepelné elektrárny v ČR odstraňují skládkováním, a  zároveň jde o účinnou a neškodnou náhražku použitelnou pro průmyslovou úpravu povrchů.

88 milionů tun potravin je v EU podle odhadů každoročně promarněno. To odpovídá 173 kilogramům vyplýtvaného jídla na osobu a rok. Infografika mimo jiné zobrazuje, kdo má na mrhání jídla největší podíl. Shrnujeme, co dělá EU, aby toto plýtvání omezila, a co může dělat každý z nás jako spotřebitel.

Kde se taková kvanta potravin promrhají? V celém dodavatelském řetězci: od farem, přes zpracování a výrobu, až k obchodům, restauracím a nakonec přímo v našich kuchyních. Největšími viníky jsou ale daleko před ostatními právě domácnosti: tam se podle odhadů vyplýtvá 53% potravin. Druhý největší je zpracovatelský průmysl, který má na kontě 19% plýtvání.

Je tedy zřejmé, že právě chování spotřebitelů má velký podíl na plýtvání. Podle průzkumu Eurobarometr mnoho lidí úplně nerozumí označením trvanlivosti na potravinách, ačkoliv šest z deseti dotazovaných řeklo, že se vždycky řídí označením „minimální trvanlovost do“ a „spotřebujte do“.

Hospodářský, environmentální i etický problém

Když vyhodíme jídlo, končí tím v koši také cenné zdroje, které byly potřeba k jeho výrobě jako voda, půda, něčí práce, energie a tak dále. Plýtvání je proto ekologicky velmi ničivé. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se mrhání potravinami podílí z osmi procent na celkových emisích skleníkových plynů, které způsobuje lidská činnost. Na jedno kilo vyrobeného jídla se do atmosféry vypustí čtyři a půl kil oxidu uhličitého.

Plýtvání má také rozměr, který není vyčíslitelný v hospodářských ztrátách nebo emisích, ale který je morální. Celosvětově je podle citované FAO na světě 793 milionů lidí trpících podvýživou. Skoro každý desátý Evropan (55 milionů lidí) si kvalitní jídlo mohl dovolit jenom obden, jak vyplývá z dat Eurostatu pro rok 2014.

Evropský parlament chce omezit plýtvání potravin

V pondělí 15. května bude plénum diskutovat o zprávě chorvatské sociální demokratky Biljany Borzan, která navrhuje několik opatření pro snížení plýtvání potravin. Do roku 2030 by měla EU snížit jejich horu vážící 88 milionů tun o polovinu. Tento cíl (redukce plýtvání o 50% do roku 2030) odráží také záměry stanovené v takzvaném odpadovém balíčku, který Parlament přijal letos v březnu.

Zpravodajka Borzan navrhuje několik konkrétních opatření pro redukci plýtvání:

• Usnadnit darování potravin: Komise by měla navrhnout změnu směrnice o DPH, aby jednoznačně umožňovala osvobodit potravinové dary od povinností odvádět daně.

• Zvyšovat informovanost spotřebitelů o významu označení „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“ na štítcích potravin. Potraviny totiž mnohdy ještě mohou být konzumovány po datu minimální trvanlivosti.

„Evropská unie má jako jedna z nejbohatších společností na světě morální a politickou povinnost snížit ohromné množství jídla, které promrháme,“ zdůraznila autorka parlamentního stanoviska Biljana Borzan v rozhovoru, který jsme s ní pořídili před hlasováním ve výboru pro životní prostředí v dubnu.

Plénum diskutuje o Borzanové zprávě k iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin v pondělí 15. května. Debatu můžete sledovat naživo. Hlasovat se bude v úterý 16.5.

Jak budou vypadat města v budoucnosti? Jakým směrem půjde jejich rozvoj a obstojí města výzvám spojeným s měnícími se nároky lidí a podmínkami klimatu?

„Udržitelný rozvoj měst je, a ještě více bude, možný jen tehdy, pokud se města začnou adaptovat na změnu klimatu. Podmínkou je systémové zavádění hospodaření se srážkovou vodou prostřednictvím koordinované aplikace modro-zelené infrastruktury.“ říká Jiří Vítek, český odborník na hospodaření s dešťovou vodou. Shrnuje tak motiv mezinárodní konference Počítáme s vodou 2017, již pořádá v úterý 16. 5. 2017 v Praze v budově Novoměstské radnice pražská organizace ČSOP Koniklec. 

Konference je určena všem, kteří se nějakým způsobem podílejí na utváření podoby města – od architektů přes zástupce veřejné správy po veřejnost. Přivede do Prahy odborníky, kteří představí příklady hospodaření s dešťovou vodou z Dánska, Francie, Slovenska a ČR. Na Počítáme s vodou 2017 budou společně hledat odpovědi, jak může nakládání s dešťovou vodou ovlivnit podobu měst a jejich schopnost vyrovnávat se s proměňujícími se podmínkami prostředí. 

O tom, že hospodaření s vodou má souvislosti, které se dají najít i v daleké minulosti, bude mluvit egyptolog a archeolog Miroslav Bárta. Naopak náhled do města budoucnosti nám představí krajinný architekt Gerhard Hauber z Německa, který se podílel na vytváření tzv. modro-zelené infrastruktury v Kodani. Ateliér Dreisetl, pro nějž pracuje, prosazuje přístup, kdy ve městě dostává odpovídající prostor práce s vodou a zelení. Tak se vytváří město, které je jednak méně náročné na „údržbu“ a jednak přispívá ke kvalitě života svých obyvatel. Martin Seidl z Francie přiveze udržitelné městské odvodňovací systémy a Michal Kravčík ze Slovenska se zaměří na samotné téma adaptace na změnu klimatu. Čím by měla města v ČR s adaptací na změnu klimatu začít, na to se pokusí odpovědět Jiří Vítek, projektant v JV PROJEKT VH. Tomáš Metelka z firmy Ramboll se zaměří na to, jaká konkrétní opatření v úpravě ulic a infrastruktury jsou pro proměnu měst potřeba.  Jakub Horecký z Ministerstva životního prostředí představí českou strategii adaptace na změnu klimatu a Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí účastníkům řekne, na jaká opatření hospodaření s dešťovou vodou lze získat dotace. Sdružení Kokoza ukáže projekt komunitního uplatnění dešťové vody v péči o vnitrobloky.

Konference Počítáme s vodou se koná již třetím rokem díky podpoře Ministerstva životního prostředí, letos konkrétně Státního fondu životního prostředí ČR. Finanční podpora projektu umožňuje uspořádat v regionech semináře, které se problematikou přírodě blízkého hospodaření se srážkovými vodami zabývají s větším prostorem věnovaným české legislativě a diskuzi o podmínkách konkrétního prostředí konkrétního města. V letech 2017 a 2018 jich v rámci projektu Počítáme s vodou proběhne 10. Oblíbeným setkáním mezi odborníky a zájemci o téma je exkurzi do zahraničí, které umožňuje intenzivní debaty a inspiraci podněty z jiného prostředí – ČSOP Koniklec bude realizovat cestu za příklady dobré praxe na podzim 2017 a v květnu 2018.

Chystané i proběhlé akce, stejné jako aktuality a odborné články k tématu a podrobnější informace o konferenci a jejím programu uveřejňujeme na internetových stránkách a facebookovém profilu.

Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí České republiku. V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na destovavoda@ekocentrumkoniklec.cz.

Autor článku: Zdeňka Kováříková

Užitečnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na seminář EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ NOVEL Z ROKU 2015 A 2017, VAZBA NA NOVELIZACI STAVEBNÍHO ZÁKONA - PRAHA, který se uskuteční 19. září 2017 v Praze.

Dne 1.  4. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a další související předpisy.

Tato novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí má nemalý dopad na dosavadní praxi správních orgánů, oznamovatelů záměrů, autorizovaných osob i všech dalších, kteří do procesů vedených podle tohoto zákona z kterékoliv strany vstupují. Mezi stěžejní změny patří možnost dotčené veřejnosti odvolat se proti závěru zjišťovacího řízení, zezávaznění stanovisek EIA a změny ve všech navazujících řízeních.

Další novela zákona č. 100/2001 Sb. (tzv. transpoziční novela), jejíž přijetí je očekáváno v polovině roku 2017, přinese kromě některých dílčích změn souvisejících transpozici revidované směrnice EIA především zjednodušení a zkrácení procesu EIA, redukci počtu tzv. podlimitních záměrů, kompletní revizi přílohy č. 1 k zákonu, jednoznačný výčet všech navazujících řízení a novou úpravu v počítání platnosti stanovisek EIA.

Kromě uvedených přímých novel zákona č. 100/2001 Sb. dochází i k novelizaci stavebního zákona a spolu s ním i k nepřímé novelizaci zákona č. 100/2001 Sb., jejímž cílem je zavést možnost propojení postupů v procesu EIA s postupy podle stavebního zákona (územní a stavební řízení).

Cílem  semináře  je  podrobně  probrat  jednotlivé  kroky  zjišťovacího  řízení a celého  procesu EIA  s důrazem  na  novinky  zavedené uvedenými  novelami.  Důležitým  tématem  rovněž bude téma navazujících řízení.  Prezentován bude rovněž mechanismus možného propojení procesu EIA s postupy podle stavebního zákona po jeho novelizaci.

Seminář je určen:

• osobám autorizovaným podle zákona č. 100/2001 Sb.,

• oznamovatelům záměrů, zástupcům podnikatelské sféry,

• projektantům, architektům, pracovníkům inženýrských a projektových kanceláří,

• pracovníkům státní správy  - příslušným úřadům EIA, dotčeným správním úřadům (ORP, ČIŽP, KHS…) a úřadům, které vedou navazující řízení (zejm. stavební úřady)

• zájemcům z řad obecních samospráv a dalším zájemcům, kteří mohou vystupovat v rámci procesu posuzování na životní prostředí

Přednášející:

Ing. Petr Slezák, Ministerstvo životního prostředí, zástupce ředitele odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence a vedoucí oddělení metodiky a projektové EIA 

Další informace:

Termín: úterý 19. září 2017, přednášky 9:00 - 15:45 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác      

Cena:  1620,- Kč bez DPH

Další informace najdete - ZDE

Užitečnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na seminář NOVÝ PŘESTUPKOVÝ ZÁKON A SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ NA ÚSEKU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - 2. TERMÍN, který se uskuteční 22. června 2017 v Praze.

Ke dni 1. 7. 2017 nabývá účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který zavádí jednotnou právní úpravu správněprávní odpovědnosti fyzických a právnických osob a zakotvuje jednotná procesní pravidla vedoucí k uplatnění této odpovědnosti.

„Nový přestupkový zákon“ je přelomovou normou, neboť má vést k sjednocení právní úpravy v oblasti správněprávní odpovědnosti, která je doposud velice roztříštěná a nepřehledná. Zákon bude mít, jakožto norma subsidiární, podpůrná, dopady do sankčních řízení vedených podle speciálních zákonů. Výjimkou není ani vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích.

Seminář bude zaměřen na stručné seznámení s novým zákonem, důraz bude nicméně kladen zejména na jeho dopady do správněprávní odpovědnosti a vedení sankčních řízení na úseku vodního hospodářství.

!!SEMINÁŘ JE AKREDITOVÁN PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!! 

TÉMATA PŘEDNÁŠEK:

1. NOVÝ PŘESTUPKOVÝ ZÁKON – STRUČNÉ SEZNÁMENÍ, ČASOVÁ, ÚZEMNÍ A OSOBNÍ PŮSOBNOST, NOVÁ TERMINOLOGIE, SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

2. ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, ZMĚNY A NOVÉ INSTITUTY ZAKOTVENÉ PŘESTUPKOVÝM ZÁKONEM

3. DRUHY SPRÁVNÍCH TRESTŮ A JEJICH UKLÁDÁNÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, A DOPADY PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA DO TÉTO OBLASTI

4. POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, A ZMĚNY V POSTUPU PO NABYTÍ ÚČINNOSTI PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA

5. ZAHÁJENÍ A PRŮBĚH SANKČNÍHO ŘÍZENÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, A ZMĚNY V PRŮBĚHU ŘÍZENÍ PO NABYTÍ ÚČINNOSTI PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA

6. ZVLÁŠTNÍ DRUHY ŘÍZENÍ PODLE PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA A MOŽNOST JEJICH APLIKACE VE SPRÁVNÍM TRESTÁNÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH

7. ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU, ODVOLÁNÍ A ZVLÁŠTNÍ POSTUPY PO PRÁVNÍ MOCI ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU DNES A PO ÚČINNOSTI PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA

8. DISKUZE A ZÁVĚR

Přednášející:

Mgr. Veronika Vytejčková, Ministerstvo životního prostředí, odbor legislativní

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D., Ambruz & Dark/ Deloitte Legal (dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství)

Další informace:

Termín: čtvrtek 22. června 2017, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác         

Cena:  1653,- Kč bez DPH

Další informace najdete - ZDE

Nové odpadové zákony, které ministerstvo životního prostředí nedávno kvůli připomínkám stáhlo z legislativního procesu, by po projednání novou vládou vzešlou z podzimních voleb mohly v optimálním případě začít platit v roce 2019. Novinářům to dnes na konferenci Odpady 21 v Olomouci řekl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.

"Budeme čekat na podzimní volby. Ihned poté, co bude nová vláda, tak se začnou oba dva zákony znovu projednávat," uvedl Manhart. Podle něj by přípravné práce na obou legislativních normách mohly naplno začít příští rok na jaře, poté by je projednala Poslanecká sněmovna a Senát. "V ideálním stavu by mohly začít platit začátkem roku 2019," řekl Manhart.

Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že ji do poloviny loňska připraví. Ministerstvo životního prostředí pracovalo na novele zákona o odpadech a novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky.

Vládní legislativní rada ale posuzovala zákony od loňského podzimu čtyřikrát. Přesto u nich stále zůstává téměř 50 zásadních rozporů a pět právních připomínek, mimo jiné k nedostatečně zpracovaným dopadům zdražení poplatků za odpady pro občany.

Foto: prezentace J. Manhart (MŽP), ODPADY 21

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš dnes upozornil, že nová legislativa měla zvýšit poplatky za uložení odpadu na skládky. Tyto poplatky podle Bartoše už delší dobu stagnují, což znevýhodňuje separaci či energetické využití odpadu. "Nízké poplatky nevytváří prostor, aby investor (do zařízení na energetické využití odpadu) měl jistotu, že ho skládka nepodtrhne a nesebere mu odpady," upozornil Bartoš.

Města a obce přitom od roku 2024 nebudou moci ukládat směsný komunální odpad do země. Například samosprávy v Olomouckém kraji uvažují o pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu, s jejíž pomocí by ročně zlikvidovaly až 100.000 tun zbytkového odpadu z celého regionu. Vybudování plazmové spalovny bude stát 1,5 až dvě miliardy korun, přičemž úřady zjišťují možnosti financování projektu.

Naproti tomu zhruba 800 měst a obcí před časem podepsalo petici proti návrhu zákona o odpadech. Nelíbí se jim navrhované razantní zvýšení poplatků a nákladů na odpadové hospodářství, které by se promítlo do jejich rozpočtu.

Zdroj: ČTK

Třídit odpad je pro Čechy stále přirozenější. Chtějí třídit víc a všude. To se promítá i na výsledných statistikách. V loňském roce vytřídil každý z nás v průměru 44,8 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů, což je o 2,5 kilogramů víc, než v roce 2015. 

„Z výsledků je zřejmé, že obyvatelé ČR si uvědomují svou spoluodpovědnost za kvalitu životního prostředí. A právě třídění odpadu v našich domácnostech je jednou z možností, jak k té kvalitě přispět svým dílem. V roce 2016 jsme celkově vytřídili a zrecyklovali bezmála 800 tisíc tun obalových odpadů. A to má rozhodně smysl!“ hodnotí příznivé výsledky Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s.

Každý obyvatel vytřídil za rok v průměru 20 kilogramů papíru, zhruba 12 kilogramu plastů, stejné množství skla a necelého půl kilogramu nápojových kartonů. Celkem pak každý z nás odložil do barevných kontejnerů 44,8 kilogramu tříděného odpadu, se započtením kovů bezmála 56 kilogramů.

Díky spolupráci 20 586 firem a 6 114 obcí, zapojených v systému EKO-KOM, se podmínky pro třídění odpadu napříč ČR postupně zlepšují. Obyvatelé mohou třídit na 99 % území České republiky. Pro tříděný sběr využitelných složek odpadů měli v roce 2016 k dispozici více než 307 tisíc nádob. Z toho tvoří přes 70 tisíc menší nádoby do 240 litrů, které se umisťují do zástaveb rodinných domů z důvodu nedostatku prostoru a obtížné obslužnosti, a také proto, aby i obyvatelé takových zástaveb měli možnost třídit komfortním způsobem.

„Průměrná vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům se s každým rokem postupně zkracuje. V roce 2016 se barevné kontejnery přiblížily domácnostem o další metr, na pouhých 96 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Dosahovanými výsledky třídění a recyklace obalových odpadů patří ČR i nadále mezi evropskou špičku. Podle posledního celoevropského srovnání Eurostatu jsme v celkové recyklaci obalů na druhém místě hned za Belgií. V procentu recyklace plastových obalů nám patří bronzová příčka a v recyklaci papíru jsme se posunuli na 5. místo v rámci EU.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2016

V roce 2016 bylo recyklováno 77 % všech obalů dodaných na trh klienty systému  EKO-KOM. Nejvyšší míry recyklace se podařilo dosáhnout u papíru (94%), dále u skla (75 %) a u plastů (68%), následují kovy (58 %) a nápojové kartony (24 %).  

RECYKLACE ODPADŮ Z OBALŮ V SYSTÉMU EKO-KOM V ROCE 2016

Většina obyvatel ČR už považuje třídění odpadů za samozřejmost a běžnou aktivitu. Pravidelně třídí odpad už 72 % z nich. Češi se zlepšují nejen z hlediska množství vytříděného odpadu, ale také z hlediska kvality třídění. Mají pro to optimální podmínky díky dostatečnému množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích měst po celé ČR.

Česká republika se totiž může pochlubit jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílí průmysl a obce sdružené v systému EKO-KOM. Češi mají k dispozici celkově přes 307 000 barevných nádob na třídění, a to včetně menších nádob na třídění umístěných v zástavbách rodinných domů. V řadě obcí se pro sběr tříděných odpadů v domácnostech využívá také pytlový sběr a celý systém doplňují sběrné dvory. K barevným kontejnerům ujde každý ze svých domovů v průměru jen 96 metrů, tzn. necelé dvě minuty chůze.

NÁRŮST POČTU NÁDOB NA TŘÍDĚNÝ ODPAD V ČR

Struktura nákladů systému EKO-KOM

Systém třídění a recyklace provozuje v ČR již od roku 1997 Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Projekt je založen na dlouhodobé spolupráci průmyslu, měst a obcí a zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly lidmi vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a finálně využity jako druhotná surovina.

STRUKTURA NÁKLADŮ AOS EKO-KOM V ROCE 2016

Celých 87 % celkových ročních nákladů AOS EKO-KOM tvořily v roce 2016 náklady na zajištění dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění sebraného obalového odpadu a zajištění jeho využití a recyklace. Z toho 71 % představovaly přímé platby obcím za zajištění sběrné sítě a její obsluhy, částečně pak i svozovým firmám za sběr a využití komerčních obalových odpadů. Dalších 9 % pak tvořily náklady na třídičky, kde odpady dále dotřiďují a upravují na zpracovatelné druhotné suroviny. V případě některých obtížně využitelných odpadů musí být finančně podporovaná i samotná recyklace – na tento účel loni připadlo 7 % ročních nákladů.

Důležitou úlohou autorizované obalové společnosti je také zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů – tyto aktivity tvořily 6 % celkových nákladů společnosti. Povinná osvěta, výchova žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů představovaly v roce 2016 zhruba 4 % celkových nákladů. Povinné odvody státu vymezené zákonem tvoří  1 % nákladů a zbylá 2 % činí vlastní náklady na administrativu společnosti.

Zdroj: EKO-KOM