Zhruba tři tisíce obnovitelných zdrojů budou muset úřady prověřit kvůli takzvané překompenzaci. Tedy toho, že kombinace investiční podpory a dotovaných výkupních cen u některých zdrojů není příliš vysoká.  Kontrola však nemůže začít hned. Ministerstvo průmyslu v současnosti připravuje mechanismus, jak bude prověrka probíhat. Konkrétní podoba není zatím známa, přičemž první vlna kontrol musí být dokončena nejpozději do února 2019. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Plýtvání potravinami je v současné době hojně diskutovaným globálním problémem. Dle dat sesbíraných v projektu FUSIONS se v Evropské unii ročně vyhodí zhruba 88 milionů tun potravin. Češi přitom patří mezi největší plýtvače v Unii. Podle průzkumu se z českých domácností nejvíce vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo. Pomoci změnit to by mohly šikovné aplikace do chytrých telefonů, o které má zájem více než pětina populace.

Nejvíce takzvaného food waste podle odborníků nevyprodukují hypermarkety a jiní prodejci potravin, ale domácnosti a jednotlivci, u nichž osvěta v tomto směru stále pokulhává. „Lidé o tomto problému většinou vědí, ale neví, jak ho řešit. Pro někoho třeba může být těžké odhadnout, kolik surovin musí nakoupit, aby mu to vyšlo na určitý počet porcí. Jindy se zase lidé nechají unést zbožím v akci, nakoupí více, než jsou schopni spotřebovat, a přebytečné potraviny se jim pak jednoduše zkazí,“ uvedl Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek Družstva CBA CZ.

To, že si lidé jsou zbytečného plýtvání jídlem vědomi, dokládají výsledky průzkumu společnosti IPSOS provedeného v roce 2014 pro konferenci FOOD WASTE. Dle výzkumu považuje 60 % lidí plýtvání a vyhazování potravin za nejvážnější problém týkající se jídla. Nejhorší jsou v ohledu vyhazování potravin spíše mladší lidé z velkých měst, naopak nejméně jídlo vyhazují senioři. Nejvíce se pak plýtvání týká ovoce, zeleniny a pečiva.

Snížit odpad z potravin pomohou mobilní aplikace

Ke snížení odpadu z potravin v současnosti přispívají například Národní potravinové sbírky, při nichž mohou lidé věnovat potraviny různým neziskovým organizacím pomáhajícím například seniorům či lidem bez domova. „Hypermarkety a jiní prodejci se zase snaží omezit plýtvání tím, že potraviny blížící se expirační lhůtě darují potravinovým bankám, kterých v České republice funguje hned třináct,“ doplnil Roman Mazák.

Nedávný průzkum společnosti IGD navíc ukázal, že více než pětina lidí (22 %) má zájem o mobilní aplikace, jež by jim pomohly snížit plýtvání potravinami. Přestože jsou podobné aplikace dostupné i dnes, není jich mnoho. Například „appka“ Love Food Hate Waste dostupná přes Google Play pomáhá omezit plýtvání nabídkou mnoha receptů využívajících kuchyňských zbytků či praktickým počítadlem surovin pro daný počet porcí. Vedle aplikací zaměřených na pomoc s plýtváním v domácnosti se pak začínají lokálně prosazovat i takové, které pomáhají s přebytky jídla například v restauracích či pekárnách. Třeba v Berlíně mohou lidé využít appku MealSaver, díky níž se každý den dozvědí, která restaurace v okolí nabízí za sníženou cenu přebytečné pokrmy. Vybranou porci si pak přes aplikaci v mobilu jednoduše zamluví. Podobná aplikace usilující o záchranu jídla, jež by se jinak vyhodilo, přitom funguje také ve Velké Británii a Skandinávii a vzniká i ve Spojených Státech.

AVÍZO Vodní blahobyt v České republice podle ministra životního prostředí skončil a i když jsme podle něj připraveni na povodně, u sucha to neplatí. Pomůže nový dotační program s názvem Dešťovka, který ministerstvo vyhlásilo? Jsou lidé dostatečně motivování k tomu, aby přestali plýtvat pitnou vodou? Stačí k tomu rozdělení finančních dotací? Jan Moláček se zeptá Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu po 17 hodině. Záznam rozhovoru ZDE.

Státní fond životního prostředí ČR informuje žadatele/příjemce o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, že dne 1. 5. 2017 nabyde účinnosti čtvrtá verze Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020, vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj (Pokyn MMR).

Tento metodický pokyn stanovuje za cíl harmonizovat postupy při zadávání zakázek žadateli o dotaci/příjemci dotace, kteří při realizaci projektů spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014-2020 zadávají zakázky. Z tohoto důvodu bude s účinností od 1. 5. 2017 vydána aktualizovaná šestá verze dokumentu upravujícího zadávání zakázek v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020, jenž bude nově nést název Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 – 2020 (Pokyny OPŽP). Tyto Pokyny OPŽP doznají kromě změny názvu dalších zásadních změn, a to jak v postupech pro zadávání zakázek, kdy se Pokyny OPŽP nebudou s ohledem na povinnou harmonizaci odchylovat od Pokynu MMR, tak i v oblasti kontroly ze strany zprostředkujícího subjektu, kdy bude zadavatel povinen podstoupit tzv. interim kontrolu.

Cílem interim kontroly bude posouzení souladu nabídky vybraného dodavatele se zadávacími podmínkami a správnosti postupu zadavatele při vyloučení účastníka (účastníků) výběrového/zadávacího řízení, a to v době po rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a zároveň před uzavřením smlouvy na zakázku/veřejnou zakázku. Tato kontrola bude dopadat pouze na zadavatele zadávající nadlimitní veřejné zakázky; zakázky vyšší hodnoty, jejichž předpokládaná hodnota dosahuje nejméně hodnoty nadlimitní sektorové veřejné zakázky podle příslušného nařízení vlády; případně na vyžádání zprostředkujícího subjektu. Poskytnutí součinnosti ze strany zadavatele při provedení interim kontroly je podmínkou pro další pokračování v administraci projektu.

Dokument ke stažení:

Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014-2020

Zdroj: SFŽP

Vědci řeší, jak ekologicky pohřbít 7 miliard budoucích mrtvých. Na mezinárodní konferenci ve Vídni se sjelo přes 14 tisíc vědců, kteří se zabývají neživou přírodou. Kromě jiného byla tématem i otázka vlivu lidských pohřbů na životní prostředí. Právě tam představil Ladislav Šmejda z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity projekt, který se zabývá pohřbíváním a chemickou stopou lidských těl v půdě. Záznam pořadu ČRo Leonardo ZDE (od 15 minuty).

Ve Věstníku Evrospké unie vyšlo Nařízení Komise (EU) 2017/735 ze dne 14. února 2017, kterým se přizpůsobuje technickému pokroku příloha nařízení (ES) č. 440/2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení ve věstníku.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2017/735 ze dne 14. února 2017...

Do projektu je přímo zapojeno 33 domů, což čítá téměř 1 200 bytů. Sběr je zaměřen na rostlinnou složku bioodpadu. Počítá se především s bioodpadem vznikajícím v kuchyních. Do nádob se mohou dávat i zbytky rostlin, hlína, tráva, rozřezané větvičky, umaštěné papíry, prostě cokoliv, co je rostlinného původu a po vhození do kompostu se dokáže rozložit.

V rámci projektu bylo rozmístěno 38 hnědých nádob, nejčastěji s objemem 240 litrů. Většina z nich je uzamčena. Jedná se o speciální nádobu, která je provětrávaná v horní části konstrukce. Zpočátku je svoz stanoven 1x týdně, počítá se s navýšením až 2x týdně. Bioodpad je odvážen do průmyslové kompostárny Úholičky.

Realizace projektu je zajišťována ve spolupráci se společností Pražské služby. Výsledky a zkušenosti z projektu budou podkladem pro postupné zavádění celoplošného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu na území hlavního města Prahy.

Evropská komise vyzvala Českou republiku, aby upravila své vnitrostátní předpisy týkající se odpovědnosti za životní prostředí. Komise to uvedla v pravidelném měsíčním přehledu prohřešků členských států vůči unijní legislativě. Pokud Česko do dvou měsíců odpovídajícím způsobem nezareaguje, může komise věc předložit unijnímu soudu.

Česká republika má podle unijní exekutivy do svého vnitrostátního práva správným způsobem převzít pravidla o přezkumném řízení. Ta mají zajistit, že příslušné orgány budou reagovat na podněty občanů a nevládních organizací a přijmou na jejich základě odpovídající opatření proti možným škodám na životním prostředí.

"Osoby postižené škodami na životním prostředí nebo pravděpodobně postižené osoby by měly být oprávněny požádat příslušný orgán, aby v jejich případě konal," stojí v příslušné směrnici s tím, že k jejímu účinnému provádění by měly mít příležitost přispívat i nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí.

Komise dnešním vydáním odůvodněného stanoviska posunula do další fáze několikastupňový proces, který může skončit až před Soudním dvorem EU. Poprvé bylo Česko na špatné převedení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí z roku 2004 upozorněno loni v dubnu.

Česko má také dva měsíce na to, aby své národní předpisy uvedlo do souladu se směrnicí o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Stát se to mělo už k 1. červnu 2015. "České orgány oznámily mnoho vnitrostátních prováděcích opatření, ale řada ustanovení této směrnice zjevně dosud nemá svůj protějšek v národní legislativě," upozornila dnes komise.

Zdroj: ČTK

Tedy zhruba o deset procent víc, než je pro tuto oblast v rozpočtu letos. Návrh dnes schválila na jednání v Liberci Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Návrh rozpočtu je o 1,2 miliardy korun vyšší, než počítal původní střednědobý výhled schválený loni, řekl po jednání rady novinářům místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který návrh předloží kabinetu.

"Schválený rozpočet je součástí našich snah o finanční stabilizaci systému vědy a výzkumu a také vytvoření podmínek pro jeho další rozvoj. Je v něm také zohledněna neuspokojivá situace v podpoře aplikovaného výzkumu nebo nutnost finanční udržitelnosti vybudované vědeckovýzkumné infrastruktury," řekl Bělobrádek. Díky navýšení rozpočtu by si podle něj měla výrazně polepšit Akademie věd ČR, víc peněz ale půjde na podporu výzkumu i prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu.

Rada se dnes zabývala i novou metodikou hodnocení výzkumných organizací, která by měla klást větší důraz na kvalitu výzkumu než na jeho kvantitu. Velký důraz je kladen na aplikovaný výzkum. "Rozhodně to ale nebude na úkor základního výzkumu," ujistil vicepremiér, podle něhož by víc peněz mělo jít do podpory vědy a výzkumu i v dalších letech. Pro rok 2019 by měl dát stát do této oblasti 37,6 miliardy korun a v následujícím roce 39 miliard. Podle Bělobrádka je třeba se připravit na prudký pokles objemu peněz z fondů EU po roce 2020.

Výpadek evropských peněz by podle rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse mohly nahradit peníze soukromých firem. Právě liberecké univerzitě se daří s firmami na výzkumu spolupracovat.

"Evropská i naše legislativa ale univerzitám brání, aby si z těchto neveřejných zdrojů vydělaly víc než jen omezené procento - což je zhruba pětina příjmů. Je to hloupé, protože bychom byli schopni pro ty firmy dělat daleko víc, jenže nemůžeme. Snažíme se to změnit několik let, ale marně," řekl Kůs. Za problém považuje i to, že si firmy většinou tyto náklady nemohou odepsat z daní. I to by podpoře vědy a výzkumu mohlo v budoucnu pomoci.

"V současné době je možné odečíst si náklady na vědu a výzkum, je s tím ale velký problém, protože finanční správa uznává jen část a je s tím velká nespokojenost v privátním sektoru," řekl Bělobrádek. Finanční správa podle něj uznává jen výzkum v laboratořích, výzkum a vývoj v průmyslových podnicích, kde jsou vědci spíš v montérkách než v bílých pláštích, ale uznat nechtějí. Vicepremiér chce proto o změně jednat s ministerstvem financí. "Abychom, tak jako to je v Rakousku, navrhli přístup, kdy se uznávají peníze, které jsou opět reinvestovány v České republice do vědy a výzkumu," dodal.

Zdroj: ČTK

Chcete ve svém domě využívat dešťovou nebo přečištěnou šedou vodu? Nemáte v době sucha čím zalévat a splachovat? Chcete ušetřit? Tak právě pro vás je určený nový dotační program MŽP a SFŽP ČR - DEŠŤOVKA. Vlastníkům a stavebníkům rodinných a bytových domů se ode dneška otevírá nová příležitost pro čerpání dotací.

Pořídit zahradní nádrže na dešťovou vodu v suchem postižených oblastech nebo systém na splachování záchodu využívající již jednou použitou vodu z umyvadla či pračky budou moci domácnosti s dotací až 50 procent. Příjem žádostí začíná 29. května, rozdělovat se bude 100 milionů korun.

„Chytré hospodaření se srážkovými, ale i odpadními vodami je běžným standardem v západních zemích a naším cílem je zavést tento standard i do českých domácností. I proto jsme pro občany připravili pilotní program, který by je měl motivovat, aby chytali dešťovou vodu a tu pak využívali na zálivku zahrady nebo jako vodu užitkovou. Podpoříme pořízení zahradní nádrže, ale i důmyslnější systémy na recyklaci odpadní vody z mytí, sprchování a její opětovné použití například na splachování toalety,“ uvedl k Dešťovce ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dotace z programu mohou čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů, s výjimkou domů rekreačních. Podporovány jsou tři typy projektů: zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Výše dotace se pohybuje od 20 do 60 tisíc korun v závislosti na pořízené technologii, jedná se o takzvaně fixní část dotace, k níž se dále přičítá dotace 3500 Kč za každý metr krychlový nádrže. Minimální velikost nádrže však musí být 2 m3. Maximálně může dotace pokrýt 50 procent způsobilých výdajů, mezi které je možné zahrnout nákup zařízení, jeho instalaci, zemní práce i úpravu rozvodů. U projektů zaměřených na přečištění odpadních vod je součástí dotace i úhrada nákladů na projektovou dokumentaci ve výši 10 tisíc korun.

Žádosti o dotace se budou podávat elektronicky přes webové stránky programu a administrovat se budou na 13 krajských pracovištích SFŽP ČR, kam žadatelé následně doloží žádost a její přílohy v listinné podobě. Stejně jako u programu Nová zelená úsporám bude platit pravidlo 3 týdnů. Žadatel se do tří týdnů po podání elektronické žádosti dozví, zda je žádost v pořádku, nebo je něco potřeba doplnit. Tři týdny jsou potřeba na kontrolu doložení realizace projektu. Jakmile bude žádost schválena, bude žadateli do tří týdnů od uzavření smlouvy odeslána dotace na účet.

Na co bude dotace

Nejjednodušší systém, který bude dotován fixní částkou 20 tisíc korun (plus dotací dle velikosti nádrže), je systém využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady. V jeho případě srážková voda zachycená například na střeše je přes filtrační zařízení akumulována v podzemní nádrži s přepadem do vsakovacího zařízení. Tyto systémy budou podporovány jen u stávajících domů v oblastech výrazně postižených suchem, například tam, kde bylo v posledních třech letech zásobování vodou nutné zajistit cisternami nebo platil zákaz zalévání a napouštění bazénů. Informaci, zda obec patří dle kritérií programu mezi suchem postižené oblasti, lidé získají a doloží buď stanoviskem obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. na webových stránkách obce).

Pro získání dotace na nádrž pro akumulaci vody jen na zálivku musí být naplněno alespoň jedno z následujících kritérií.

Pokud v obci bylo od roku 2014:

• nutné alespoň jednou zajistit náhradní zásobování pitnou vodou;

• místní vyhláškou opakovaně omezeno používání pitné vody minimálně ve dvou letech;

• místní vyhláškou dlouhodobě omezeno používání pitné vody minimálně na dobu 3 měsíců v jednom roce.

Na pořízení systémů, které budou srážkovou vodu využívat nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalety, bude poskytována fixní dotace 30 tisíc korun (plus dotace dle velikosti nádrže) a její čerpání není nijak územně omezeno. Ten, kdo se rozhodne pro instalaci komplexního systému na recyklaci vody, získá fixní dotaci ve výši až 45 tisíc korun. Typickým příkladem je svádění vod z umyvadel, van a sprch samostatným rozvodem do speciálního zařízení na recyklaci tzv. šedé vody, kde je voda přečištěna a dále využívána jako voda užitková například na splachování toalet. Ty nejdokonalejší systémy, které budou recyklovat šedou vodu a současně využívat i vodu srážkovou, podpoříme fixní dotací až 60 tisíc korun (plus dotace dle velikosti nádrže).

„Návratnost projektů je různá. Může být už od 10 let u těch složitějších systémů, u těch nejjednodušších bude při současných cenách vodného a stočného, které se v průměru pohybují okolo 80 korun za kubík vody, delší. Ovšem v suchých oblastech, kde je kritický nedostatek vody už teď, nejde jen o ekonomiku, jde o to tu vodu vůbec mít. Podle našich propočtů by ale díky těmto systémům na udržitelné hospodaření s vodou mohla domácnost ročně ušetřit až sto tisíc litrů pitné vody, zejména při současném využívání vody srážkové a přečištěné šedé vody. To je úspora 7–10 tisíc korun ročně a to není málo,“ uzavírá ministr Brabec.

Své žádosti mohou zájemci o dotace elektronicky podávat od 29. května až do vyčerpání stomilionové alokace, která byla vyčleněna z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. Aplikace pro elektronický příjem žádostí a další podrobné informace o programu budou pro žadatele k dispozici na webových stránkách programu Dešťovka.

Často kladené otázky:

Otázka: Pro koho je program Dešťovka určen?

Odpověď: Program je určen pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů, a to jak fyzické osoby, tak i právnické osoby, kteří chtějí přispět k udržitelnému hospodaření s vodou.

Otázka: Kde všude mohu žádat o dotaci na systém akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady bez napojení na rozvody v domě. Co mám v tomto případě doložit?

Odpověď: Nejjednodušší systémy jsou podporovány pouze v obcích s akutním nedostatkem vody, kde platí alespoň jedno z níže uvedených kritérií:

• V obci bylo nutné od počátku roku 2014 alespoň jednou zajistit náhradní zásobování pitnou vodou přistavením mobilního zdroje nebo dovozem pitné vody do vodojemu zásobujícího místní vodovod, a to z důvodu nedostatku vody v obvykle používaném zdroji.

• V obci bylo od roku 2014 místní vyhláškou opakovaně omezeno používání pitné vody z místního vodovodu, a to minimálně ve dvou různých letech.

• V obci bylo od roku 2014 místní vyhláškou dlouhodobě omezeno používání pitné vody z místního vodovodu, a to minimálně na dobu 3 měsíců v jednom roce.

Tuto skutečnost doložíte buď stanoviskem příslušné obce nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. vyhlášky uveřejněné na internetových stránkách obce).

Otázka: Nabízená řešení jsou velmi drahá, vyplatí se to vůbec?

Odpověď: Návratnost investice se liší u každého projektu. V našich modelových příkladech počítáme při náhradě pitné vody z vodovodu pro běžný dům s návratností systému 20 let bez dotace a cca 10 let s dotací. Vždy je potřeba si ale uvědomit, že jedním z cílů programu je dostupnost vody v suchých obdobích.

Otázka: Proč nepodporujete i menší nádrže, např. sudy pod okapy?

Odpověď: Poslední studie ukazují, jakým způsobem se mění klima v České republice, zdá se, že kumulativní úhrn srážek v roce zůstane obdobný, avšak období intenzivních srážek budou střídána obdobími sucha. Z tohoto důvodu je nutné využít maximální možné kapacity pro akumulaci srážkové vody při velkých deštích tak, aby mohla být voda následně co nejdéle používána. Kapacita sudů či obdobných nádrží je z tohoto pohledu zcela nedostatečná.

Otázka: Od kdy si mohu podat žádost?

Odpověď: Žádosti jsou přijímány od 29. 5. 2017 10:00.

Otázka: Jakým způsobem si mohu podat žádost? Nemám čas stát někde ve frontě.

Odpověď: Podání žádosti probíhá elektronicky prostřednictvím internetových stránek www.dotacedestovka.cz, vše tak vyřídíte z pohodlí domova.

Otázka: Nemám možnost si podat elektronickou žádost, jak mám postupovat?

Odpověď: V takovém případě je možné podání žádosti na kterémkoliv krajském pracovišti Fondu, kde Vám naši specialisté s vyplněním žádosti pomohou.

Otázka: Musím žádost vyřizovat osobně nebo mohu nechat vyřízení dotace na dodavatelské firmě?

Odpověď: Pro vyřízení dotace samozřejmě můžete zplnomocnit další osobu, v takovém případě nezapomeňte k žádosti doložit podepsanou plnou moc.

Otázka: Jaká je časová způsobilost výdajů? Mohu si pořídit např. akumulační nádrž ještě před podáním žádosti?

Odpověď: Žádosti do programu je možné podat kdykoliv, před zahájením, v průběhu či po dokončení realizace. Aby však mohl být výdaj považován za způsobilý, musí být uskutečněn po datu vyhlášení programu (27. 4. 2017) a nesmí být starší než 1 rok v okamžiku podání žádosti.

Otázka: Mohu si pomocné práce, například zemní práce nebo obsypání nádrže, realizovat svépomocí?

Odpověď: Ano, je to možné, avšak v takovém případě bude jako způsobilý výdaj uznán pouze nákup použitého materiálu.

Otázka: Za jak dlouho musím projekt dokončit?

Odpověď: Na realizaci celého projektu vám poskytneme 1 rok od akceptace (zkontrolování a písemné stvrzení) žádosti.

Otázka: Kdy dostanu dotaci? Nabízíte i předfinancování?

Odpověď: Dotace se vyplácí až po doložení dokončení realizace celého projektu, tedy žadatel si musí vše předfinancovat z vlastních zdrojů. O možnosti předfinancování zatím neuvažujeme.

Otázka: Mohu si podat žádost o dotaci na systém u rozestavěného domu ještě před úředním schválením k užívání (tj. před kolaudací či souhlasem s užíváním stavby)?

Odpověď: Ano, podání žádosti je možné před dokončením stavby domu, avšak dotaci je možné vyplatit až po dokončení stavby (kolaudaci či souhlasu s užíváním).

Otázka: Jaká je udržitelnost projektu, kdy musím systém řádně provozovat.

Odpověď: Doba udržitelnosti je nastavena na 5 let.

Otázka: V březnu 2017 jsem dostavěl nový rodinný dům, mám ho uvažovat jako stávající nebo jako novostavbu?

Odpověď: Za stávající dům je z hlediska výzvy považován dům, který byl schválen k užívání (zkolaudován) do data vyhlášení výzvy včetně. Domy úředně dokončené po datu vyhlášení výzvy jsou považovány za novostavby.

Otázka: Pokud budu srážkovou vodou splachovat toalety, musím provozovateli kanalizace platit stočné?

Odpověď: Ano, pokud se tak chystáte používat srážkovou vodu ke splachování toalet, kontaktujte svého provozovatele kanalizace a dohodněte s ním správný postup.

Otázka: Existují povinné seznamy certifikovaných výrobků nebo dodavatelů?

Odpověď: Nikoliv, žádné seznamy certifikovaných výrobků či dodavatelů nejsou pro tento program zavedeny.

Otázka: Mohu získat dotaci na dům zkolaudovaný jako budova k rodinné rekreaci, kde mám nahlášen trvalý pobyt?

Odpověď: Bohužel v tomto případě není možné dotaci získat, domy určené k rekreaci nejsou podporovány, a to ani v případě, že tam má žadatel nahlášen trvalý pobyt.

Otázka: Bojím se, že se vyřizování žádosti protáhne.

Odpověď: Administrace je rychlá, dodržujeme pravidlo 3 týdnů, kdy žadatel vždy obdrží odpověď na své podání (žádost / doplnění žádosti / doložení realizace) do 3 týdnů. Tento systém se nám již osvědčil v programu Nová zelená úsporám.

Technické otázky

Otázka: Kde zjistím, jak velkou akumulační nádrž musím použít pro získání dotace?

Odpověď: Nejsnazší cesta vede přes dotační kalkulačku na www.dotacedestovka.cz, kam zadáte vaši lokalitu, velikosti a parametry střechy, zahrady apod. a ihned se dozvíte, jakou velikost nádrže musíte zvolit.

Otázka: Ve výpočtu mi vyšla požadovaná velikost nádrže 4 m3, rád bych však instaloval větší, je to možné?

Odpověď: Ano, je to možné, avšak proměnná část dotace (3 500 Kč/m3) se bude počítat pouze z vypočteného objemu 4 m3.

Otázka: Musím pro akumulaci srážkové vody používat jen podzemní nádrže?

Odpověď: Podzemní nádrže jsou preferovanou variantou, jelikož dokáží zajistit dlouhodobě dobrou kvalitu akumulované vody. Program však konkrétní typ či umístění nádrží neurčuje, pokud ochráníte akumulovanou vodu před účinky denního světla, zámrzu a výkyvům teplot, můžete použít např. nádrže umístěné ve sklepě či nadzemní řádně izolované nádrže.

Otázka: Mohu pro akumulaci srážkové vody využít již nepoužívanou žumpu?

Odpověď: Ano, je to možné, avšak v takovém případě se neposkytuje proměnná část dotace (3 500 Kč/m3).

Otázka: Mohu pro akumulaci srážkové vody využít např. i soustavu plastových IBC kontejnerů?

Odpověď: Ano, pokud zajistíte splnění všech podmínek programu (např. zamezení přístupu denního světla, tepelná izolace a ochrana proti zámrzu), avšak v takovém případě se neposkytuje proměnná část dotace (3 500 Kč/m3).

Otázka: Mám řadový rodinný dům v uliční zástavbě, kde nemohu využít srážkovou vodu z části střechy orientované do ulice. V podmínkách jsem se dočetl, že podporovány jsou jen systémy zajišťující odvodnění 100 % střechy, mám šanci získat dotaci?

Odpověď: Ano, pokud není z technických důvodů možné systémem zajistit odvodnění 100 % střechy, je možné uplatnit výjimku a postačí zajistit použití alespoň 50 % střechy.

Otázka: Mohu do akumulační nádrže svést vodu i z dalších ploch - např. zahradního altánu či garáže?

Odpověď: Ano, je to možné, tyto plochy se pak zahrnují do výpočtu minimálního objemu akumulační nádrže.

Otázka: Jsou nějaká omezení, pokud chci využít přečištěnou odpadní vodu na zálivku zahrady?

Odpověď: Ano, v tomto případě je žadatel povinen předložit platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních dle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona, které bylo vydáno příslušným vodoprávním úřadem.

Otázka: Chtěl bych využít systém využívající srážkovou vodu pro splachování toalet, v domě mám tři toalety, kolik jich musím k systému připojit?

Odpověď: V případě stávajících domů musí být napojena alespoň jedna toaleta v obytné části, u novostaveb pak všechny toalety v obytné části.

Otázka: Co je to koeficient účinnosti filtru ff, a kde ho najdu?

Odpověď: Je to parametr vyjadřující množství vody, která se z filtru dostane až do akumulační nádrže. Parametr udává výrobce použitého filtru (hodnota mezi 0 a 1). Pokud zatím nemáte filtrační zařízení vybráno nebo hodnotu výrobce neuvádí, zvolte hodnotu ff = 0,85.

Požadované dokumenty

Otázka: Jaké dokumenty budou potřebovat při podání žádosti?

Odpověď: Hlavním dokumentem je samotná žádost, kterou vyplníte na internetu. Dále pak odborný posudek zpracovaný dodavatelem nebo autorizovaným projektantem. Dále potřebujete písemný souhlas spoluvlastníků domu (je-li relevantní) a pokud žádáte na systém akumulace srážkové vody pouze pro zálivku nezapomeňte na doložení dokladu o akutním nedostatku vody.

Otázka: Co je to odborný posudek a kde ho seženu?

Odpověď: Odborný posudek obsahuje zjednodušenou projektovou dokumentaci (popis stávajícího a navrhovaného řešení, základní výkresy a schéma zapojení) a vyčíslení přínosů. Odborný posudek zpracovává nejčastěji dodavatel systému případně autorizovaný projektant.

Otázka: Co budu potřebovat při doložení realizace?

Odpověď: Předkládají se zejména faktury s doklady o úhradě a položkovým rozpočtem nebo smlouvou o dílo.

Za hlavního viníka označil na konferenci Dny teplárenství a energetiky Mirek Topolánek, šéf Teplárenského sdružení, Evropskou komisi. Směrnice a nařízení, které produkuje Evropská unie, především tzv. zimní energetický balíček, označil za mnohdy až nesmyslné. Daleko mimo ekonomickou realitu a mnohdy likvidující celý obor.

Pozastavil se také nad tím, že tato vláda nebyla schopna přijmout zákon o odpadech, který by umožnil tuto komoditu energeticky využívat, a vypořádat se s neblahým tlakem zelených organizací a některých skládkařských firem. Situaci v teplárenství označil Topolánek za velice obtížnou. „Kdo nehospodaří v  červených číslech, toho by měli akcionáři velebit,“ řekl Mirek Topolánek.

Dále se rozhovořil o tom, že by se mohlo podařit dotáhnout ke zdárnému konci stavební zákon a zákon o EIA. „A bylo by dobré, kdyby se nám podařilo pohnout s velkou diskriminací velkých zdrojů v úhradách za emise znečišťujících látek, například CO2 a další,“ uzavřel Mirek Topolánek.

„Energetické využití odpadů je  moderní a efektivní způsob, jaks vyprodukovanými odpady nakládat, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, například Rakousko, Německo, Francie, Nizozemsko či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství, kam s ním‘ za 15–20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ podpořil spalování odpadu místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Evropská unie ale tento způsob likvidace odpadu odmítá podporovat, dává přednost recyklaci a opětovnému využití odpadu, tzv. oběhovému hospodářství.

Konec teplárenství?

Šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela to vidí ještě pochmurněji. Svou přednášku, v níž představil výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, nazval „Konec teplárenství v Čechách“. Za morové rány pro tento obor označil ceny emisních povolenek, nízké velkoobchodní ceny elektřiny, velmi přísné emisní limity, hlavně na uhlí, zimní balíček Evropské komise, levný zemní plyn a nezatížení malých plynových zdrojů emisními povolenkami. „Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizace teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela.

Nový byznys na obzoru

Jako možnosti ke zlepšení situace vidí Drápela například zvýšení podpory kombinované podpory tepla a elektřiny, obnovení podpory spoluspalování biomasy v kotelnách, snížení sazby DPH na teplo, zrušení poplatků za emise oxidu siřičitého a uhličitého či regulaci ceny uhlí.

Jiří Feist, místopředseda představenstva EP Power Europe, vidí pak velkou obchodní příležitost pro teplárny uplatnit se při regulaci decentralizovaných „chytrých“ energetických soustav jako  oskytovatelé tzv. podpůrných služeb, které pomáhají udržovat soustavu v rovnováze.

Některé teplárny tyto služby už poskytují. Příkladem může být třeba společnost ŠKO-ENERGO, která odstartovala projekt ukládání elektrické energie prostřednictvím elektrokotle. Projekt  značovaný v zahraničí jako Power to Heat je prvním v průmyslové energetice v České republice a je další inovací společnosti ŠKO-ENERGO, která se nyní díky němu bude podílet na zajištění stability rozvodné sítě pro firmu ČEPS.

Elektrokotel napojený na teplárnu  umožňuje akumulaci přebytečné elektrické energie tím, že ji přemění na teplo. „Ten kotel slouží, řekněme, jako záložní zdroj. V okamžiku, kdy je v síti nadbytek elektřiny, je tento kotel schopen přebytečnou energii akumulovat a v potřebném čase opět vypustit do média, v tomto případě do vody a přeměnit na teplo,“ vysvětlil Vladimír Vácha, mluvčí společnosti E.ON, která projekt zafinancovala. Kotel stál podle Váchy jeden milion eur.

Masivní odpojování od tepelných soustav

Dalším problémem tepláren je masivní odpojování od centrálních zdrojů tepla. Tento problém podle šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové v poslední době ještě zhoršují tzv. šmejdi, kteří vedle levnější elektřiny a plynu začali nabízet i levnější teplo. To je však často levnější jen podle jednoduché
kalkulace, která nezahrnuje náklady na údržbu vlastního tepelného zdroje, většinou tepelného čerpadla, a také náklady na jeho obsluhu.

Co mohou teplárny dělat, aby k odpojování nedocházelo? „Teplárny by měly vnímat zájmy zákazníka – mít kvalitní a cenově uspokojivé zabezpečení tepelné energie je i zájmem tepláren. Zákazníkům nemůžeme mít za zlé, že hledají optimální variantu uspokojování svých tepelných potřeb. Teplárny by měly v tomto snažení být aktivní a nabízet zákazníkům celou řadu doplňkových služeb s cílem snižovat jejich spotřebu tepla,“ říká místopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Jako příklady uvedl odbornou a případně i finanční pomoc při návrhu a realizaci úsporných opatření (zateplování, výměna oken, výměna termoventilů, osvětlení atd.), snímkování domů termokamerou před rekonstrukcí a po rekonstrukci, převzetí vyúčtování tepla u  jednotlivých SVJ a družstev včetně dodávky a financování osazení poměrových měřidel apod.

Zdroj: E15, Alena Adámková

Horníci dnes vyvezli z podzemí poslední vozík uranové rudy v Dole Rožná na Žďársku. Základní surovina pro výrobu jaderného paliva se tu dobývala bezmála 60 let. Uzavřením posledního dolu ve střední Evropě skončí i historie těžby smolince v zemi, která kdysi v tomto ohledu patřila k evropské špičce.

Důl Rožná I je posledním uranovým dolem jak na území České republiky, tak i ve střední Evropě. V provozu byl od 1957 do roku 2016, kdy byla oficiálně ukončena komerční těžba uranu z tohoto ložiska.

Ložisko uranových rud Rožná, které bylo objeveno v roce 1956, se nachází 50–60 km severozápadně od Brna v okrese Žďár nad Sázavou. Těžební činnost zde byla oficiálně zahájena 27. října 1957 hloubením těžní jámy R 1. Za dobu provozu se podařilo vybudovat rozsáhlý těžební podnik, který vydobyl téměř 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu. Těžba uranové rudy byla několikrát usnesením vlády v rámci útlumového programu prodloužena, avšak usnesením vlády č. 50 ze dne 25. ledna 2016 byla komerční těžba uranového kovu ukončena k 31. prosinci 2016.

Zaměstnanci státního podniku DIAMO, odštěpného závodu GEAM budou dál zajišťovat činnosti na likvidaci dolu, zahlazování následků těžby, čerpání a čištění důlních vod a další činnosti odštěpného závodu. Část důlních zaměstnanců se rovněž podílí na zajištění projektu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

Velmi zajímavou reportáž z uranového dolu, která vyšla v časopisu Odpadové fórum (4/2016) čtěte ZDE.

Další informace:

Infografika těžby uranu iHNED.cz - ZDE.

Larva zavíječe voskového decimuje po celém světě včelstva. Zároveň by ale mohla přírodě překvapivě pomoci: španělští vědci v podstatě náhodou přišli na to, že larva umí požírat igelitové tašky. Aby se vědci ujistili, že housenky skutečně umělou hmotu tráví, nechali je v delším kontaktu s plastem. Po čtrnácti hodinách zjistili, že housenky strávily 13 procent plastu, což naznačuje, že se v nich skutečně nachází enzym, který se s polyethylenem dokáže vypořádat. Vědci také zjistili, že housenky poté vylučují ethylenglykol, což je hlavní sloučenina pro nemrznoucí směsi. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU si Vás dovolují pozvat na debatu na téma: EKONOMICKÉ TRUMPOTY: EKONOMICKÉ DOPADY TRUMPOVY VLÁDY NA EU.

Debata se uskuteční dne 26/05/2017 (13:00 - 15:00 hod. - Evropský dům, Jungmannova 24, Praha 1). Témata: Jak na Trumpovy kroky reagují finanční trhy? Jaké budou nové obchodní vztahy s USA? Co mohou pro EU znamenat plánované hospodářské reformy v USA? Na debatě vystoupí Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu, Jan Bureš, ekonom v Patria Finance, a Aleš Chmelař, ekonom na Úřadu vlády ČR.

V případě zájmu o účast se prosím registruje do 23. května 2017 na brussels@cebre.cz nebo online zde

Dokument ke stažení:

Pozvánka ke stažení