Ministři životního prostředí států Evropské unie jednali na neformálním zasedání na Maltě o strategii adaptace na změnu klimatu v kontextu Pařížské klimatické dohody, o ochraně životního prostředí a klimatu v oceánech a také o oběhovém hospodářství a nakládání s plastovým odpadem. Českou republiku na Radě zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Ministři evropské osmadvacítky nejprve diskutovali o možnostech, jak přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v duchu Pařížské klimatické dohody.

„Z pohledu České republiky považujeme za podstatný vodní režim a hospodaření s vodou, zaměřit se dále musíme na zemědělství a lesnictví či ekosystémové služby,“ uvádí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž s tím, že pokud jde o roli EU v otázkách přizpůsobení se klimatické změně, je jejím úkolem zejména poskytovat státům informační, finanční, metodologickou, ale i politickou podporu. „Samotná adaptační opatření by ale měla pro svou specifičnost a podmínky pro každý daný stát zůstat v rukou jednotlivých členských zemí,“ dodává náměstek Smrž. Zároveň by uvítal větší aktivitu EU v oblasti ochrany půdy. „Půda hraje velmi významnou roli v adaptaci na klimatickou změnu, vzhledem ke své schopnosti zadržovat vodu. Například v České republice by měl půdní fond udržet 9 miliard kubíku vody, dnes se odhaduje, že je to jen 5 miliard kubíků. Abychom tento tristní stav otočili, připravili jsme jednak Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [1] a následně jsme k ní přijali i Národní akční plán [2]. O změnu usilujeme dále dotačními prostředky z evropských či národních zdrojů, které směřujeme do hospodaření s vodou a na zadržení vody v krajině. Např. tento týden pro občany spustíme zbrusu nový program zaměřený na hospodaření s dešťovou a tzv. šedou vodou z domácností. V této pilotní fázi mezi občany rozdělíme 100 mil. korun,“ prozrazuje náměstek Smrž. Zmíněnou adaptační strategii česká vláda přijala v říjnu 2015 – tedy ještě před klimatickou konferencí v Paříži, která proběhla na přelomu listopadu a prosince 2015.

Dalším tématem byly oceány, jejich role v souvislosti s klimatickou změnou a také ochrana mořského životního prostředí. „Česká republika sice nemá přístup k moři, podnebí ve střední Evropě je ale silně ovlivňováno oceánem a jsme pevně přesvědčeni, že oceány sehrávají klíčovou roli v ochraně klimatu,“ zdůrazňuje náměstek Smrž. Zvyšování množství skleníkových plynů má ovšem na oceány negativní dopady, jako je poškozování korálů či okyselování, čímž se snižuje schopnost oceánů tlumit dopady klimatické změny. Proto je důležité omezit emise skleníkových plynů co nejdříve. Pokud jde o možnosti energetického využití oceánů, Česká republika pro něj nemá podmínky, uznává ale význam tzv. offshore větrných parků [3] pro přechod k nízkouhlíkové energetice. „Obtížnost vyvážení dodávek energie z větrných elektráren a spotřeby může však mít i nepříznivé dopady na rozvodné sítě v sousedních zemích. Proto by měl být rozvoj obnovitelných zdrojů spojen i s rozvojem těchto sítí, aby se zabránilo jejich nestabilitě,“ upozorňuje náměstek Smrž.

Ministři se v souvislosti s oceány zaměřili také na problém odpadu v mořích a na připravovanou strategii pro plasty. Téma bylo zasazeno i do kontextu oběhového hospodářství, které je podle názoru České republiky velkou příležitostí k zavádění nových čistějších technologií a k posílení konkurenceschopnosti Evropy.

„Jsme přesvědčeni, že ke snížení emisí skleníkových plynů významně přispěje mimo jiné i omezení skládkování a zákaz skládkování směsných komunálních, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, jelikož skládky jsou poměrně velkým zdrojem CO2. Navíc je skládkování hlavní překážkou oběhovému hospodářství, kde vůbec nemá místo,“ zdůrazňuje jednu z českých priorit ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. „Česká republika má řadu let efektivně fungující systém sběru obalového odpadu z obecních odpadových systémů, kde bylo v roce 2015 dosaženo využití a recyklace v úrovni 61,4 %,“ doplňuje ředitel Manhart.

Řešení problému nakládání s plasty je přitom zásadní i pro vypořádání se s odpadem v mořích, jehož podstatnou a těžko odbouratelnou část tvoří právě plasty. „Problematiku tzv. marine litteringu považujeme za jednu z významných globálních výzev pro životní prostředí, proto k snížení dopadů plastových odpadů ve vodním prostředí Česká republika přispěje snižováním množství plastových odnosných tašek [4],“ upozorňuje ředitel Manhart. Evropská unie v souladu se závěry z jednání ministrů v červnu 2016 navrhuje stanovení kvantitativního cíle pro redukci litteringu v aktuálně projednávaném odpadovém balíčku k oběhovému hospodářství. K tomu má Česká republika zatím rezervovaný postoj. „V případě budoucí diskuse o kvantitativním cíli považujeme za nezbytné zaměřit se na stanovení jasných metod a kritérií pro posuzování jeho plnění. To není jednoduchý úkol, zejména u požadavků kladených na vnitrozemské státy,“ vysvětluje Jaromír Manhart, podle něj však mohou k předcházení litteringu přispět i země ve vnitrozemí, a to prevencí úniku plastů do řek a do životního prostředí celkově. „Za stěžejní považujeme zvyšování povědomí o správném sběru a třídění odpadů a aktivní zapojení veřejnosti – příkladem mohou být pravidelně konané úklidové akce, jako iniciativa Ukliďme Česko, Ukliďme svět a řada dalších,“ uzavírá ředitel Manhart.

Poznámky:

[1] Tzv. Adaptační strategie ČR česká vláda schválila 26. 10. 2015 a vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména 8 resortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Více k Adaptační strategii najdete na tomto odkazu.

[2] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu vláda schválila v lednu 2017, rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Více k adaptačnímu plánu na tomto odkazu.

[3] Tzv. offshore větrné elektrárny jsou umístěny v příhodných oblastech přímo na moři a uchyceny do jeho dna. Využívají výhod proudění větru nad hladinou a absence nutnosti zabírat plochu na pevnině. Velké větrné parky jsou provozovány například v Severním moři.

[4] MŽP pro snížení spotřeby plastových tašek připravilo povinnou právní úpravu obalového zákona, kterou již minulý týden schválil Senát a která zakazuje plošně obchodníkům České republiky poskytovat plastové odnosné tašky zdarma od ledna 2018.

Podle výhledového plánu, na němž spolupracovala tři ministerstva, se má v roce 2020 ročně prodat v Číně 30 milionů automobilů a o pět let později ještě o dalších 5 milionů aut více. Významnou úlohu v prodejních výhledech hrají elektromobily a plug-in hybridy. Loni si takové auto koupilo 507 tisíc čínských zákazníků, tamní trh je tak celosvětovou jedničkou. Jejich popularita je daná státní regulací. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat: Carsharing v ČR v posledních letech zažívá výrazný růst

Z aktuálních údajů o sdílení aut, které zveřejnila Asociace českého carsharingu, plyne, že v ČR je k dispozici 344 sdílených vozidel ve více než desíti městech. Nejvíce jich je v Praze a v Brně. Mezi další města, kde lze carsharing využít, patří České Budějovice, Hradec Králové, Kolín, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Poděbrady a Svitavy.

V roce 2012 jezdilo po českých silnicích jen devět sdílených aut v jednom městě a je tedy zřejmé, že český carsharing rychle roste.

Mezi sdílenými auty výrazně převažuje model tzv. klasického carsharingu, kdy poskytovatel carsharingového systému dává k dispozici auta, jejichž je provozovatelem. V tomto modelu klienti nedávají k dispozici svá auta, ale využívají sdílená auta poskytovatele. Takto sdílených aut je nyní v ČR celkem 344 od čtyř aktivních poskytovatelů.

Zdroj: iHNED.cz

Zpráva informuje o aktuálních negativních výstupech hodnocení implementace strategického rámce oblasti energetické účinnosti shrnutého v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE) a byla schválena usnesením vlády č. 158 dne 27. února 2017.

Cílem zprávy je upozornit na hlavní překážky při plnění závazků ČR v této oblasti a to zejména ve vztahu k povinnému zvyšování energetické účinnosti podle článku 7 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Na základě pravidelného vyhodnocování programů podpory v oblasti energetické účinnosti vyplývajícího z usnesení vlády ČR č. 215 ze dne 16. března 2016 je zřejmé, že plánovaný cíl úspor na období let 2014 - 2016 nebyl splněn. Tato situace vyplývá především z nedostatečného čerpání alokací v rámci klíčových dotačních programů alternativního schématu zvyšování energetické účinnosti, tzn. Integrovaného regionálního operačního programu, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Životní prostředí. Z hodnocení provedeného k 31. říjnu 2016 vyplývá, že za období let 2014 - 2016 byl cíl splněn z 64 %. Z pohledu vykazování úspor energie se jedná o deficit na úrovni 3,91 PJ v celkovém plnění cíle úspor.

Z tohoto důvodu zpráva obsahuje návrhy opatření k nápravě a nastartování tvorby prostředí příznivého pro zvyšování energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu, a to zejména: odstranění bariér v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na národní a evropské úrovni, podpora nové podoby programu EFEKT pro období 2017-2021, prověření možnosti uplatnění energeticky úsporných projektů EPC ve státním sektoru, příprava aplikace finančních nástrojů v oblasti energetické účinnosti a v neposlední řadě návrh na změnu alternativního schématu snižování spotřeby.

Dokument ke stažení:

Zpráva o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti

Zdroj: MPO

„Osmdesát procent obyvatel, tedy naprostá většina, žije v zemích, které nejsou schopné zajistit energetickou dodávku z vlastního území. Takže v dnešním globálním systému s přírodními zdroji obchodujeme. Po celé planetě se převáží vtělená energie,“ říká mimo jiné v rozhovoru David Vačkář z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Více ZDE

Zdroj: Lidovky.cz

Aktuální vydání zprávy Světové zprávy o rozvoji OSN z roku 2017 s názvem "Odpadní vody: nevyužitý zdroj" ukazuje, jak zlepšené řízení odpadních vod vytváří sociální, ekologické a ekonomické přínosy nezbytné pro udržitelný rozvoj a je tak zásadní pro dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. OSN uvádí, že více než 80% světových odpadních vod - a více než 95% v některých nejméně rozvinutých zemích - je vypouštěno do životního prostředí bez úpravy. Zpráva upozorňuje na fakt, že odpadní voda je důležitým zdrojem a to v kontextu s oběhovým hospodářstvím.

Dokument ke stažení:

• 2017 UN World Water Development Report: Wastewater, the Untapped Resource

• Executive Summary

• Main messages

• Facts and figures

Doporučujeme videa:

Koncepce vodohospodářské politiky státu z pohledu ministerstva zemědělství (Konference Odpad Zdrojem 2017)

Na tiskové konferenci ve čtvrtek 27. dubna 2017, která se koná v Brně v rámci probíhajících Stavebních veletrhů Brno 2017, představí ministr Brabec spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem detailní podmínky zcela nového dotačního programu, který je zaměřený především na hospodaření s děšťovou vodou v domácnostech. Na tiskové konferenci budou zveřejněny kompletní podmínky programu, datum spuštění příjmu žádostí, webové stránky programu a další doplňující informace k tomu, co je potřeba udělat před podáním žádosti. Občané budou moci na pořízení systému na hospodaření s dešťovou vodou získat až 110 tisíc korun. Celkový rozpočet programu bude z národních zdrojů 100 mil. Kč.  
 

Podle aktuálního výzkumu agentury Ipsos se stále více Čechů zajímá o aktivity firem z hlediska CSR – společenské odpovědnosti. 35% populace si spontánně vybaví konkrétní společensky odpovědnou firmu, před rokem to bylo jenom 24%.  Odpovědnou firmu jsou pak lidé 2-3x ochotnější doporučit svému okolí, než firmu, kterou vnímají jako společensky neodpovědnou. A od pozitivního doporučení ke konkrétnímu vlivu na rozhodnutí o nákupu produktu či služby je už jenom krůček.

Firmy v CSR dnes nevidí jen charitu, ale snaží se o co nejužší propojení společenské odpovědnosti se svým oborem. To totiž očekává i populace, že se firmy budou přednostně věnovat tomu, k čemu mají nejblíže, co nejvíce ovlivňují či čemu rozumí. „Co je doma, to se počítá“, dodávají Češi. Podle jejich názoru by totiž firmy měly dopad svých  CSR projektů směřovat prioritně do České republiky, než se zabývat celosvětovými problémy.

Ze studie Ipsos CSR & Reputation Research vyplývá mj., že lidem není jedno, co se děje kolem nich. Opět narostl počet těch, pro které je důležité, zda se jejich zaměstnavatel chová společensky odpovědně (uvedlo to 79% lidí, před rokem to bylo o 3% body méně). To určitě v dnešní době, plné nedostatků různých pracovních sil, není zanedbatelné. Rovněž v rámci rozhodovacího procesu při nákupu produktů či služeb má společenská odpovědnost větší význam než před rokem (61 %, před rokem to bylo 55%).

Ze studie Ipsosu vyplývá, že by se velké firmy měly hlavně chovat férově ke svým zaměstnancům a chránit životní prostředí, to jsou nejčastěji uváděná očekávání lidí od aktivit velkých firem na poli CSR. Zejména mladší lidé vítají logicky také aktivity, které se týkají vzdělávání.

Cílem projektu CSR & Reputation Research bylo zanalyzovat jednotlivé oblasti CSR, vnímání CSR aktivit a jejich vliv na reputaci firem, a to jak podle názorů populace, tak expertní veřejnosti v ČR. Do projektu se v roce 2016 zapojily společnosti – Česká spořitelna, E.ON, GSK, Komerční banka, O2, ŠKODA AUTO a Vodafone.

Výzkum byl realizován společností Ipsos v průběhu listopadu 2016 na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost základního souboru byla 1009 respondentů. Výzkum byl realizován také se skupinami expertů – s představiteli médií, nevládních neziskových organizací, s představiteli asociací, svazů, institucí, se CSR manažery z velkých firem a s představiteli komunikačních a PR agentur. Vnímání společenské odpovědnosti firem a dopadu na reputaci firem bylo měřeno na základě know-how a metodologie Ipsos. Projekt je realizován od r. 2010 a umožňuje časové porovnání.

Názor účastníků projektu na vývoj postojů české společnosti k tématům CSR

Markéta Sodomková, CSR a projektová manažerka, Česká spořitelna

„…do budoucna může zájmu společnosti ještě více přispět systematické měření dopadu CSR programů…“

Dagmar Schusserová, CSR Manager, E.ON Česká republika

„…funkce firem pouze jako tvůrce zisku je už dávno nedostatečná, v současné době získávají firmy čím dál tím více postavení člena společnosti, který přispívá k jejímu rozvoji řadou společensky prospěšných aktivit…“

Lenka Břeská, CSR & PA Manager, GSK

„…zajímavý je výrazný posun oproti předchozím rokům v hodnocení důležitosti vzdělávání společnosti a toho, jakou roli by v této oblasti měly hrát právě firmy…“

Zuzana Čepelková, Sponsorship & CSR Manager, Komerční banka

„…význam CSR neustále sílí, dnes je CSR nedílnou součástí dobré image každé větší společnosti…“

Marie Mališková, CSR & Sponzoring, O2 Czech Republic

„…je stále ještě potřeba pracovat na tom, aby lidé pojem CSR chápali správně a věděli, co přesně si pod ním představit, velmi mile nás překvapil nárůst důležitosti v oblasti vzdělávání….“

Michal Kadera, External Affairs Director, ŠKODA AUTO

„…celkové povědomí o tématech CSR v ČR narůstá, připojují se nejen velké korporace ale i středně velké a malé společnosti, které mohou tuto oblast dále obohatit…“

Adriana Dergam, Head of Corporate Communication, Vodafone Czech Republic

„…lidé čím dál víc hledají za společenskou odpovědností firem konzistenci, důslednost, zajímavý je vývoj názorů mladých do 26 let…“

Co je pro firmu v rámci CSR nejdůležitější, na co se zaměřují

Markéta Sodomková, CSR a projektová manažerka, Česká spořitelna

„Již od roku 1825 se zaměřujeme na prosperitu jednotlivce, komunit, měst a celé společnosti. Na tradici navazujeme současnými programy zaměřenými na vzdělávání a podporu rozvoje (nejen) neziskového sektoru. Zároveň dbáme na dostupnost našich služeb pro osoby se specifickými potřebami, k tomu pomáhá projekt Banka bez bariér“.

Dagmar Schusserová, CSR Manager, E.ON Česká republika

„Naše projekty a činnosti mají za cíl poskytovat zákazníkům, obchodním partnerům i zaměstnancům pokaždé něco navíc k běžnému standardu. Zaměřujeme se hlavně na inovativní a udržitelná řešení. Z toho vyplývá i naše podpora projektům, jako je elektromobilita, Smart Cities, kdy spolupracujeme s městy na jejich projektech zlepšujících energetickou efektivitu či E.ON Energy Globe Award, soutěž, která odměňuje ekologicky přínosné projekty.“

Lenka Břeská, CSR & PA Manager, GSK

„Hlavním posláním je zlepšit kvalitu lidského života tím, že lidem umožníme být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Primárně se proto zaměřujeme na vzdělávání a rozvoj v oblastech jako je zdravotní gramotnost, péče o zdraví, zlepšení kvality života lidí s různými hendikepy a dlouhodobě nemocných či na aktivní stárnutí. Důležitá je pro nás spolupráce s neziskovými a pacientskými organizacemi.“

Zuzana Čepelková, Sponsorship & CSR Manager, Komerční banka

„Naše strategie je rozdělena do pěti oblastí – zodpovědné podnikání, zelené a solidární produkty, sponzoring a charita, odpovědný zaměstnavatel, životní prostředí a sourcing. Nejsilnější a nejviditelnější je logicky dlouhodobě sponzoring, jedním z velkých projektů pro tento rok je zaměstnávání zdravotně znevýhodněných.“

Marie Mališková, CSR & Sponzoring, O2 Czech Republic

„Zaměřujeme se především na oblasti, které souvisí s naším podnikáním. Snažíme se identifikovat případná rizika a přinášet řešení. Proto vzděláváme, informujeme a pozitivně ovlivňujeme veřejnost, zejména mladé lidi, děti a jejich rodiče, v oblasti bezpečného chování na internetu a smysluplného využívání moderních komunikačních technologie.“

Michal Kadera, External Affairs Director, ŠKODA AUTO

„V rámci strategie společenské odpovědnosti ŠKODA AUTO máme stanoveny 4 hlavní priority, do nichž řadíme dopravní bezpečnost, technické vzdělávání, péči o děti a bezbariérovou mobilitu. Mimo tyto priority jsme si stanovili ještě 2 regionální témata, v rámci nichž se věnujeme péči o zaměstnance a podpoře regionů, v nichž má ŠKODA AUTO své výrobní závody.

Adriana Dergam, Head of Corporate Communication, Vodafone Czech Republic

„V roce 2016 jsme přešli z modelu korporátní společenské odpovědnosti do modelu udržitelné korporace s jasnou strategií Sustainable Business do roku 2025. Zaměřujeme se na transformační cíle udržitelného podnikání a ty se do roku 2025 soustředí na 3 pilíře: 1/ Inovace v energiích, 2/ Mladí lidé, jejich rozvoj a kariéra, 3/ Rovnoprávnost, diverzita a ženy, jejich osobní a profesní dovednosti.“

V úředním Věstníku Evropské unie vyšlo Nařízení Komise (EU) 2017/706 ze dne 19. dubna 2017, kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o senzibilizaci kůže, a kterým se ruší nařízení Komise (EU) 2016/1688. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení ve věstníku EU.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2017/706 ze dne 19. dubna 2017, kterým se mění příloha VII...

Nová studie Evropské komise zkoumá využití bioplynu - plynu vyrobeného z organického odpadu - jako zdroje energie v Evropě a ukazuje, že dosud dosáhl svého plného potenciálu. Vzhledem k tomu, že EU pracuje na svých ambiciózních energetických a klimatických cílech pro roky 2020 a 2030, bioplyn může být flexibilním a udržitelným alternativním zdrojem energie, který podporuje energetickou bezpečnost a snižování emisí skleníkových plynů v oblasti elektřiny, vytápění a dopravy. V některých zemích EU však absence politik na podporu bioplynu znamená, že v současné době se nevyužívá jeho plný potenciál.

Studie udává řadu doporučení pro maximalizaci potenciálu bioplynu v Evropě. Zahrnuje výzvu k vytvoření dlouhodobého politického rámce pro rozvoj odvětví bioplynu, který rovněž zahrnuje související oblasti, jako je zemědělství a nakládání s odpady. Kromě vytvoření stabilního investičního rámce je třeba ještě řešit několik regulačních a technických překážek, včetně těch, které brání přeshraničnímu obchodu s energií. Studie také důrazně doporučuje větší využití zbytkového tepla z bioplynových zařízení a informování občanů o místních projektech bioplynu, jejich výhodách a bezpečnostních pokynech.

Studie stanovuje čtyři scénáře: Vývoj v používání bioplynu v EU do roku 2030. Ukazuje různé možnosti využití bioplynu v kogeneračních jednotkách (které je přímo převádějí na teplo a elektřinu) nebo na jeho přechod na biometan, který má být přiváděn do plynové soustavy nebo pro použití jako dopravní palivo. Rovněž zkoumá bariéry bránící rozvoji trhů s bioplynem: Za více než 77% výroby bioplynu v EU jsou dnes zodpovědné pouze tři země a to Německo, Itálie a Spojené království. Absence stabilního a spolehlivého investičního rámce a nedostatečná účinná podpora jsou identifikovány jako klíčové překážky.

Z pohledu Česka studie uvádí, že v ČR je bioplyn vyráběn převážně anaerobní digescí. Počet zařízení na výrobu bioplynu v roce 2014 činil 554, z toho 383 zemědělských bioplynových zařízení, 98 čistíren odpadních vod, 55 závodů na skládkách a 17 bioplynových a průmyslových zařízení na výrobu bioplynu. Výroba bioplynu v České republice v roce 2014 v elektřině a teplo dosáhla 6 642 GWh, přičemž 2,566 GWh vyrobené elektřiny a 134,9 GWh tepla. V současné době v České republice neexistuje výroba biometanu. Mezi bariéry Komise zařazuje dostupnost vstupní suroviny, které. podle ní nejsou dostatečné, technologické překážky a také, že české média nevytvářejí pozitivní obraz obnovitelných zdrojů energie.

Dokument ke stažení:

Studie EK

V Česku je více než 300 nabíjecích míst pro elektromobily, každoročně jich přibývá několik desítek. Vyplývá to z statistik Asociace elektromobilového průmyslu, které má ČTK k dispozici. Oslovení provozovatelé i odborníci se shodují na tom, že počet těchto míst poroste. Investice do rozvoje mají činit desítky milionů korun ročně. První dobíjecí stanice pro elektromobily byla otevřena před deseti lety v Desné na Jablonecku.

Počet dobíjecích stanic je nižší, podle serveru Hybrid.cz je jich asi 125. Rozdíl je dán tím, že jedna stanice může nabízet víc míst k nabíjení. "Například největší česká nabíjecí stanice ve Vystrkově nabízí přes dvě desítky konektorů a asi deset parkovacích míst," řekl ČTK šéfredaktor Hybrid.cz Jan Horčík.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček ČTK řekl, že otevření první stanice před deseti lety vnímal jako symbol budoucnosti. Další vývoj podle něj závisí na finanční podpoře státu. "Podporovat elektromobilitu dotačně ´hlava nehlava´ by ale bylo chybou," dodal.

Nejvíce stojanů pro automobily na elektřinu v ČR provozuje skupina ČEZ. Manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík uvedl, že společnost provozuje pro elektromobily 71 stanic, z toho 26 je tzv. rychlodobíjecích. Na konci roku 2018 by firma chtěla mít ke 150 stanicím. "Naše investice by se měly, podobně jako doposud, pohybovat v řádu desítek milionů korun ročně," dodal.

Další rozvoj plánují i Pražská energetika a E.ON. "Investice, které realizujeme a připravujeme, jsou v řádu jednotek milionů eur (desítky milionů Kč)," uvedl mluvčí E.ON Vladimír Vácha. E.ON jako ČEZ využívá pro stavbu stanic evropské dotační programy.

S rozvojem dobíjecích stanic roste počet elektromobilů. Chmelík uvedl, že je jich v Česku nyní zhruba 1200, zhruba o 1000 víc než před pěti lety. Podle údajů Svazu dovozců automobilů však například loni klesl počet registrací těchto vozů o čtvrtinu na 271. Podle poradenské firmy Roland Berger nicméně dosáhne roční prodej elektromobilů v ČR v roce 2020 až 7000 vozidel.

Podle odborníků mohou s rozvojem pomoci především aktivity Škody Auto. Ta plánuje, že bude v roce 2025 prodávat čtvrtinu vozů na elektrický nebo hybridní pohon. Firma tento týden na autosalonu v Šanghaji představila koncept prvního elektromobilu s dojezdem až 500 km a autonomním řízením.

"Pokud se splní předpovědi, že v polovině příštího desetiletí může jezdit na elektřinu až čtvrtina nových vozů Škoda, tak by to byl, vzhledem k rozšíření a oblibě této značky, pro firmy i veřejnost jasný signál, že budoucnost skutečně patří elektřině," dodal Ondřej Valuštík z portálu Elektřina.cz.

Zdroj: ČTK

Metodika SZÚ je vydávána s cílem sjednotit přístupy původců odpadu, oprávněných osob, správních a kontrolních orgánů k problematice předcházení vzniku, využívání a odstraňování odpadu  ve skupině 18 00. Metodika navazuje na  metodické doporučení MŽP z roku  2007 a  vychází  se  současné  situace v nakládání  s odpady  ze  zdravotní a veterinární péče v České republice.

Hlavními cíli „Metodiky pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení“ je stanovit podrobnosti a doporučené postupy při nakládání s odpadem z poskytování zdravotní a veterinární péče vycházející z platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, zdravotnictví, chemických látek, POH ČR, metodických pokynů WHO a současných trendů oběhového hospodářství. Metodika řeší nakládání s odpady uvedené ve vyhlášce č.93/2016 Sb., o Katalogu odpadů ve skupině 18 Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí).

Metodika pomáhá jednotně identifikovat a klasifikovat jednotlivé druhy odpadů ze zdravotní a veterinární péče. Uplatňuje principy ochrany zdraví a životního prostředí při nakládání s nebezpečnými odpady včetně jejich přepravy podle přepisů ADR. Umožňuje orientaci v technologiích úpravy nebezpečných infekčních odpadů, a tím i možnost jejich následného využití, bezpečné přepravy a odstranění. Zabývá se postupy, které zahrnují zdravotní péči o pacienta v jeho sociálním prostředí.

Metodika je určena pro původce odpadů, poskytovatele zdravotní a veterinární péče, orgány veřejné správy, správní úřady, společnosti, které nakládají s odpady a kontrolní orgány. Tvoří základní odborný podklad pro zpracování pokynů pro nakládání s odpady v rámci provozních řádů zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče, pokynů pro nakládání s odpady z veterinární péče a pokynů pro zařízení, která se zabývají dopravou, úpravou, využitím nebo odstraněním odpadů ze zdravotní a veterinární péče.

Může být podkladem pro vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví k provozním řádům zdravotnických zařízení v oblasti nakládání s odpady apod. 

Metodiku lze využít i pro nakládání s odpady mimo zdravotnická zařízení, kdy odpad, který vzniká, vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotní péče. Jde o odpad, který vzniká např. v tetovacích salonech, protidrogových centrech apod.

Metodika byla certifikována MŽP DNE 15. 12. 2016.

Dokument ke stažení:

Metodika

Vymírají živočišné druhy, roste počet lidí, ubývá deštných pralesů i ledovců, zvyšuje se celková teplota. Jak se chováme ke své planetě? A jak bychom se měli chovat? Hyde Park Civilizace na Den Země - s profesorem Pavlem Kindlmannem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR; profesorem Karlem Pavelkou, odborníkem na dálkový průzkum Země z ČVUT i oceánologem, docentem Zdeňkem Kukalem. Záznam pořadu ZDE

Každoročně 22. dubna, kdy se slaví Den Země, proběhne řada akcí k oslavám planety a všichni chtějí vědět, jak ji chránit. Jak se však Češi zajímají o životní prostředí po zbytek roku? Hodně napověděly pojmy, které vyhledávají na internetu. Například dotazů téma „třídění odpadu” se v posledním roce objevilo více jak sto tisíc. Týkají se však výhradně jedné praktické, ale důležité věci, a to koše. Data ze Seznam.cz vyhledávání ukazují i na to, že pod pojmem „životní prostředí" si většina Čechů vybaví spíše nějakou instituci. V souvislosti s životním prostředím se však objevovalo i jedno téma, které rozhodně stojí za zmínku – lidé se pídili po všem možném, co se týká revizí kotlů a dotací na ně. Překvapivé jsou souvislosti, v jakých jej na internetu hledají. Se zájmem o ochranu přírody totiž z velké části vůbec nesouvisejí. Více ZDE

Zdroj: https://www.national-geographic.cz

Máte již uzavřenou smlouvu o dílo na realizaci projektu a nejdou vám do monitorovacího systému IS KP14+ vložit podklady k Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD)? Nebo vám v monitorovacím systému cokoliv nefunguje a brzdí se tak zahájení realizace a financování vašeho projektu? Pak přijďte na Státní fond životního prostředí ČR, kde vám poradí, jak na to.

Příjemcům dotací SFŽP nabízí asistenční služby k práci s monitorovacím systémem. Tato nabídka se týká pouze projektů s uzavřenou hlavní realizační smlouvou. Každé úterý v době od 12 do 15 hodin budou na SFŽP ČR k dispozici metodici, projektoví a finanční manažeři, kteří vám rádi pomohou s vyplňováním dat do IS KP14+. Přímo za jejich asistence budete moci do systému vložit podklady, vyplnit potřebné informace a doladit technické detaily.

Nezapomeňte si proto s sebou přinést všechny podklady, které budete při vkládání a vyplňování potřebovat. Máte-li o asistenční služby zájem, ohlaste se e-mailem svému projektovému manažerovi (v kopii dagmar.neradova@sfzp.cz) a domluvte si konkrétní termín. Pilotně Fond začíná již v týdnu od 1. 5. 2017.

Informace pro žadatele k RoPD light i hard jsou na webu SFŽP - ZDE

Zdroj: SFŽP