Od prvního září budou mít ústřední orgány státní správy a jeho podřízené organizace a podniky s majetkovou účastí státu povinnost nakupovat každé čtvrté vozidlo kategorie N1 a M1 s alternativním pohonem. Počítá s tím novela nařízení vlády ministerstva pro místní rozvoj, které je právě v připomínkovém řízení.

Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel. Cílem návrhu je stanovení minimálního podílu vozidel s alternativním pohonem na celkovém počtu vozidel pořizovaných veřejnými zadavateli v rámci každé veřejné zakázky na pořízení vozidel.

Za vozidla s alternativním pohonem budou považována vozidla na zkapalněný ropný plyn, zemní plyn (stlačený i zkapalněný), hybridní vozidla (klasická hybridní vozidla a plug-in hybridní vozidla), elektrická vozidla, vozidla na směsné motorové palivo E85 či čisté biopalivo a vozidla na vodík.

Výše povinného minimálního podílu vozidel s alternativním pohonem bude vyjádřena určením způsobu, jakým se tento minimální podíl vypočítá: počet vozidel kategorie N1 a M1 pořizovaných v zadávacím řízení se vydělí čtyřmi a výsledek se zaokrouhlí na celá čísla směrem dolů. Tedy například v případě, že veřejný zadavatel vyhlásí zadávací řízení na pořízení 10 vozidel, bude veřejný zadavatel povinen pořídit z tohoto počtu vozidel minimálně 2 vozidla s alternativním pohonem. V případě pořízení 4 vozidel by byl povinen pořídit jedno vozidlo s alternativním pohonem a v případě pořízení nižšího počtu vozidel (0 až 3 vozidla) by nemusel pořizovat žádné vozidlo s alternativním pohonem.

Opatření má být realizováno každým ústředním orgánem státní správy a jeho podřízenými organizacemi a podniky s majetkovou účastí státu. Opatření se nevztahuje na terénní a speciální vozidla, pokud jsou nezbytná pro výkon činnosti.

Termín pro připomínky je stanoven na 10. dubna 2017. Novela by měla být platná od 1. září 2017. Další informace a dokumenty ke stažení ZDE.

Teď v březnu jsou to přitom dva roky, co začala platit novela vyhlášky, která zakazuje výkup šrotu za hotové. Pochvalují si ji především starostové a shodují se, že peněženkám zlodějů uštědřila velkou ránu. Nejnovější celostátní policejní statistiky ukazují, že krádeže kovů loni proti roku 2014 klesly o 72 procent, způsobené škody pak za stejné období o 74 procent. Ještě v roce 2014 evidovala Policie ČR po celé republice téměř 12 tisíc trestných činů spojených s krádežemi kovů s celkovou způsobenou škodou za 565 miliónů korun. V roce 2015 trestné činy začaly klesat, o více než 50 procent na 5595 případů, a loni jich bylo 3284. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Státní fond životního prostředí ČR aktualizoval dokumenty s informacemi pro žadatele potřebnými pro k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. U obou textů byl upřesněn postup, jak v záložkách v IS KP14+ vykázat změny v termínech souvisejících se skutečnou realizací projektu.

Dokument ke stažení:

• Informace pro žadatele před RoPD (VK do 14.6.2016)

• Informace pro žadatele před RA-RoPD (VK od 6.9.2016)

Zdroj: SFŽP

Hodina Země se zapsala do historie jako nejrozsáhlejší dobrovolná akce, která připomíná nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. Postupně se do happeningu zapojili lidé z více než 170 zemí světa, zhasíná více než 12 000 památek světového významu a během Hodiny Země se na celé planetě uskuteční více než 600 000 doprovodných akcí. Hodina Země se uskuteční již tuto sobotu 25. března od 20:30. K Hodině Země se hlásí skoro stovka obcí, mnohé menší zhasnou své veřejné osvětlení, ve větších sídlech potemní slavnostní osvětlení památek. Vedle obcí se k hodině po tmě přidávají soukromé firmy jako jsou hotely, restaurace a kavárny. Všichni účastníci se registrují webu na www.hodinazeme.cz.
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ukončily jednání týkající se financování programu Expanze a dnes podepsaly Dohodu o vytvoření a správě úvěrového fondu E 2017. Prostřednictvím programu EXPANZE bude na podporu malých a středních podnikatelů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) vyčleněno 8,8 miliard korun. Bezúročnými investičními úvěry bude podpořeno přibližně 900 podnikatelských projektů.

Cílem programu Expanze je usnadnit malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů pro zahájení a další rozvoj jejich podnikání a zvyšování podnikatelské aktivity ve státem podporovaných regionech. Budou též přispívat k rozvoji sociálního podnikání.

O bezúročné investiční úvěry, které poslouží hlavně k nákupu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a navíc umožňují odklad splátek jistiny až na 3,5 roku, budou moci malí a střední podnikatelé žádat u ČMZRB po uveřejnění výzvy. K tomu dojde v horizontu několika následujících týdnů. Prostředky budou moci získat až do jejich vyčerpání, nejpozději však do konce tohoto programovací období, tedy do roku 2020, respektive roku 2023.

Program Expanze připravilo MPO v rámci OP PIK.  Jedná se tak o vůbec první program podpory v aktuálním programovacím období, který nebude realizován dotacemi, ale pouze formou finančních nástrojů. Konkrétně se bude jednat o bezúročné investiční úvěry, které budou malým a středním podnikatelům poskytnuty na jejich projekty až do výše 45 % způsobilých výdajů, to znamená úvěry v rozmezí 2 – 45 milionů korun.

„Tyto úvěry až se sedmiletou splatností bude podnikatelům poskytovat naše banka. Nezbytnou podmínkou však je, že financování projektu bude doplněno bankovním úvěrem od některé s námi spolupracujících komerčních bank nebo leasingových společností,“ uvedl Jiří Jirásek, generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky.

„Na úvěry máme v první fázi připravenou čtvrtinu z celkových 8,8 miliardy korun. To znamená, že v konečném důsledku bychom mohli podpořit bezmála 900 projektů.“ dodal Jiří Jirásek.

Zprávu o vyhlášení deseti nejvlivnějších europoslancův oblasti životního prostředí za polovinu mandátu vydala organizace VoteWatch Europe. Organizace měřila vliv všech 751 poslanců v oblasti životního prostředí.

Široká studie se zaměřila nejen na politická prohlášení, ale na skutečné kroky a iniciativy, které v této oblasti poslanci dosáhli. Kromě hlasování a aktivity europoslanců se měřil jejich vliv na základě práce ve Výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin /ENVI/.  WWE analyzovala zprávy zabývající se otázkami životního prostředí, s výjimkou zdraví a politik souvisejících s potravinami. Do studie byly rovněž zahrnuty soubory na ochranu biologické rozmanitosti a vzácných druhů. Důležitou roli hrála i práce poslanců v pracovních skupinách EP, jako jsou biologická rozmanitost, rozvoj venkova, myslivost a rekreační rybolov, změny klimatu, udržitelný rozvoj, sociální péče a péče o zvířata.

V neposlední řadě se přihlíželo na aktivní účast na klíčové konferenci o klimatu v Paříži v roce 2015. Na základě objektivní a mnohostranné metody, /algoritmus k analýze vyvinulo více než 200 expertů EP/, bylo využito obrovského množství dat, které má organizace k dispozici.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnili předpokládané termíny zasedání výběrových komisí a rozhodnutí řídicího orgánu. Tabulka bude průběžně aktualizovaná a uvedené termíny se mohou výjimečně měnit. O udělení či neudělení dotace rozhoduje řídicí orgán na základě doporučení výběrové komise. Jednotlivé žádosti jsou schvalovány zpravidla dávkově dle příslušnosti k vyhlášené výzvě.

Dokument ke stažení:

Termíny konání výběrové komise a vydání rozhodnutí

Zdroj: SFŽP

Návrh revize obecně vítáme. Souhlasíme s důležitostí využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich přínosem k ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Souhlasíme s principem návrhu směrnice, že podpora obnovitelných zdrojů energie by měla být navržena a poskytována transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivním způsobem tak, aby docházelo k co nejmenšímu pokřivování trhu s elektrickou energií. Za podstatné také považujeme, aby jednou schválená podpora byla investorům vyplácena předvídatelně a transparentně, což jsou nezbytné předpoklady zajištění kontinuity rozvoje OZE. Taktéž jsme názoru, že by upravená směrnice měla za předem jasně stanovených podmínek (např. jen podpora na variabilní složce pokrývající rozdíl v provozních nákladech bez odpisů) umožnit pokračování podpory i po ukončení dosavadního subvenčního režimu pro již existující OZE, aby tak nedocházelo k ukončování provozu těchto zdrojů a jejich nahrazování zdroji novými, které by mohly být nakonec na podporu náročnější. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí dnes vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů podpořených v rámci řádné výzvy programu LIFE vyhlašované Evropskou komisí. Součástí výzvy je také podpora přípravy a zpracování projektové dokumentace. Počet předkládaných projektů a jejich úspěšnost z jednotlivých států EU je značně rozdílná. Česká republika patří zatím spíše k průměru. Důvodem je například složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené vysoké finanční náklady. MŽP se proto rozhodlo pro systémovou podporu, tak aby se ČR zařadila mezi úspěšnější žadatele.

Potenciální předkladatele projektových návrhů se snaží maximálně motivovat a nabízí možnost částečného spolufinancování podpořených žádostí LIFE a finanční dotaci na úhradu vzniklých výdajů spojených s přípravou projektových žádostí. Pro tyto účely MŽP vyčlenilo na rok 2017 ze svého rozpočtu celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů korun na spolufinancování tradičních projektů a 3 miliony korun na přípravu projektové dokumentace. „Na MŽP se snažíme český žadatelům nabídnout každý rok něco navíc. Proto jsme finanční podporu přípravy projektů v letošním roce upravili,“ uvedl ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. „Vyšli jsme žadatelům vstříc a tuto částku navýšili o 50 000 korun na jeden projekt. Tedy z loňských 150 tisíc na letošních maximálně 200 tisíc korun na jeden projekt, “ dodal Kažmierski.

Pokud jde o spolufinancování projektů, žadatele, kteří uspějí v národní a následně i evropské výzvě, podpoří Ministerstvo životního prostředí za stejných podmínek jako při vyhlášení loňské výzvy. „To znamená, že nejvyšší míra spolufinancování i nadále činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt,“ dodává Tomáš Kažmierski.

Program LIFE nabízí podporu projektům zlepšujícím stav životního prostředí a klimatu v celé EU. Podporuje nejen ekoinovační projekty, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy, ale také informační kampaně, dobrou správu nebo ochranu přírody a biodiverzity. Přidanou hodnotou programu LIFE jsou pro žadatele nejen nové příležitosti a kontakty, ale i pozitivní dopad na celkový rozvoj a prestiž realizující instituce. LIFE je vhodným zdrojem financování nápadů českých podnikatelů, představitelů malých, středních i velkých firem, zajímavý je i pro široké spektrum inovačních oblastí a komerční aplikace výsledků vývoje do praxe. Je nástrojem pro podnikatele, kteří pro realizaci svých nápadů potřebují finanční prostředky, pro vědecko-výzkumné instituce, jejichž snahou je aplikovat výsledky své práce ve výrobě, pro neziskové organizace, kraje, města nebo vysoké školy aj.

Přihlášku do národní výzvy lze podat do 6. dubna 2017. Následný rozpracovaný koncept lze předložit do 5. května 2017, zatímco rozpracovaný projektový návrh musí žadatel předložit do 22. června 2017. Předložení přihlášky, konceptu i rozpracovaného projektového návrhu je dobrovolné, přičemž s předložením všech tří dokumentů má žadatel nárok na nejvyšší finanční podporu přípravy projektu. Výsledky vyhodnocení národní výzvy budou uchazečům sděleny písemně nejpozději do 10. srpna 2017. Dotazy k vyhlášené výzvě je možné zasílat v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz

Další informace o programu jsou dostupné - ZDE

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 23. března 2017 devět zákonů mj. i zákon, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Novela navrací nárok na podporu ve formě zeleného bonusu pro výrobce elektřiny z malých vodních elektráren (MVE).

Novela zákona je doplněna o odstavec 10, který řeší uvedení do provozu rekonstruovaných a modernizovaných MVE. Dále je v ní ošetřeno právo výrobce vyrábějícího elektřinu v dotčených MVE na podporu elektřiny ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem, a to ve výši podle roku, ve kterém byla rekonstrukce nebo modernizace MVE ukončena. Součástí novely zákona je i přechodné ustanovení, které upravuje vztah nové právní úpravy k právní úpravě dosavadní. Přechodné ustanovení upravovalo období, kdy operátor trhu nehradí výrobci podporu formou zeleného bonusu, tedy období od 1. ledna 2016 do nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona.

„Novela zákona o podporovaných zdrojích energie navrací situaci do stavu, který odpovídá skutečnosti a výrobcům elektřiny logicky navrací nárok na podporu podle toho, kdy byla rekonstrukce malé vodní elektrárny dokončena,“ uvedl dříme tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
 

Přehled podepsaných zákonů:

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony,

• zákon ze dne 9. března 2017, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a

• zákon ze dne 9. března 2017, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Spotřeba pitné vody v jaderných a klasických elektrárnách ČEZ, má setrvale klesající tendenci. Za poslední rok spadla o 8,5 % a ve srovnání s rokem 2001 dokonce o 59,8 %. Ve srovnání se stavem před 15 lety se díky souboru úsporných opatření podařilo v klasických elektrárnách zredukovat také spotřebu povrchové technologické vody (o 28,7 %) a spotřebu podzemní vody (o 73,1 %).

„Hospodaření s vodou se nejen v České republice stává v posledních letech velkým tématem, během posledních 20 let klesla denní spotřeba vody na osobu v ČR o více než třetinu. Jako energetici samozřejmě řadíme vodu ke klíčovým vstupním surovinám pro výrobu. Optimalizace její spotřeby a neustálé hledání úspor jsou proto i pro nás stále aktuální,“ uvedl k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize Správa ČEZ, a. s.

Celkem 385 tisíc m3 pitné vody odebraly v roce 2016 výrobní provozy klasických elektráren společnosti ČEZ, a. s. Ve srovnání s  918 tisíci m3 v roce 2001 jde o více než 58% pokles. V jaderných provozech se během 15 let snížila spotřeba pitné vody dokonce o 62,9 %. Celkově dosáhla loni spotřeba pitné vody v klasických a jaderných elektrárnách ČEZ výše 585,4 tisíci m3 (o 8,5 % méně než v roce 2015). Ve srovnání s 1,45 milionu m3 z roku 2001 se tak jedná o 59,8% úsporu životně důležité tekutiny.

Spotřeba povrchové (technologické) vody v jaderných a klasických elektrárnách klesla od roku 2001 o 6,7 %, z 153,6 milionu m3 na 143,4 milionu m3. V samotných klasických elektrárnách činí úspora povrchové vody dokonce 28,7 % (z 99 383 175 m3 v r. 2001 na loňských 70 828 930 m3).

Spotřeba podzemní vody klasických elektrárnách se za 15 let snížila o významných 73,1 %, z 390,1 tisíc m3 na loňských 105 tisíc m3.

Premiér Bohuslav Sobotka navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby se novým ministrem průmyslu stal dosavadní náměstek tohoto úřadu Jiří Havlíček (40). Jmenování Havlíčka očekává během několika dnů. Havlíček bude mít za úkol prosadit věci související se zákonem o elektronických komunikacích, další prioritou bude čerpání evropských peněz nebo příprava výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.

Kriticky se postavili poslanci z hospodářského výboru k tzv. zimnímu energetickému balíčku EU, který loni v listopadu představila Evropská komise a který popisuje reformy evropské energetické oblasti po roce 2020. Podle poslanců se ale v jeho důsledku přesune řada národních kompetencí v energetice na úroveň EU a omezí se právo členského státu na volbu energetického mixu. Sněmovnímu výboru pro evropské záležitosti doporučili, aby k části balíčku přijal tzv. odůvodněné stanovisko.

Jako zásadní vnímá výbor návrh nařízení o trhu s elektřinou, kterým se zřizují regionální provozní centra pro spolupráci provozovatelů přenosových soustav. Riziko vidí v porušení principu subsidiarity, protože tato provozní centra mají převzít část rozhodovací pravomoci členského státu v zajištění bezpečnosti ́dodávek elektřiny.

Také náměstkyně ministra průmyslu Lenka Kovačovská požádala poslance, aby zvážili, zda česká strana nemá zaslat k tomuto návrhu své odůvodněné stanovisko. Ministerstvo si také nechalo k balíčku vypracovat stanovisko, zdali je tento materiál v souladu s principem subsidiarity. Vedlo ho k tomu podezření, že tomu tak není, uvedla.

Regionální provozní centra mají podle EK zlepšit spolupráci mezi provozovateli sítí, a poskytnout větší sílu evropskému úřadu pro energetickou regulaci ACER. Mají být nadstavbou nad dispečerskými pracovišti. "Mají to být zcela nové entity, ve kterých by měla probíhat koordinace opatření, příprava provozu a vlastně i najíždění jednotlivých zdrojů, elektráren, měla by rozhodovat o všech klíčových věcech," řekla náměstkyně Kovačovská ČTK.

Poukázala však na to, že už od roku 2009 se tuzemský správce přenosové soustavy ČEPS účastní spolupráce v rámci systému TSC, kde je 11 provozovatelů přenosových soustav. Evropská komise to podle ní chce nyní zrušit a vybudovat něco nového. "Je to zcela nadbytečný krok, naopak může vést k ohrožení bezpečnosti provozování soustavy, protože pak rozhodně už nemáte takové slovo v řízení soustavy, jaké jste měl doteď," dodala.

Předseda výboru Ivan Pilný (ANO) poznamenal, že Evropa dělá vše pro to, aby mílovými kroky směřovala ke snížení konkurenceschopnosti. "A do této záležitosti zatahuje členské státy, zejména ty, které visí velmi na exportu a průmyslu, což je Česká republika," řekl.

Cílem dokumentu nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany je podle komise přesvědčit, že přechod na čistou energii je růstovým odvětvím a vyplatí se do něj investovat. Jeho součástí jsou návrhy na snížení plýtvání energií, lepší integraci obnovitelných zdrojů a postupné odstraňování dotací pro výrobu elektřiny z uhlí. Návrhy, které musí schválit členské státy a Evropský parlament, stanovují závazný cíl snížení spotřeby energie do roku 2030 o 30 procent a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent.

Zdroj: ČTK

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení komise (EU) 2017/542 ze dne 22. března 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí doplněním nové přílohy upravující harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví. Nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto: V článku 25 se doplňuje nový pododstavec 7, který zní: „7.   Pokud předkladatel vytvoří jedinečný identifikátor složení podle přílohy VIII, musí být tento identifikátor uveden na štítku v souladu s ustanoveními oddílu 5 části A uvedené přílohy.“ A dále se doplňuje příloha VIII ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se ode 1. ledna 2020. Text nařízení ZDE