Ministerstvo životního prostředí s ročním předstihem spouští druhou vlnu kotlíkových dotací. V nově vyhlášené druhé výzvě kotlíkových dotací bude mezi majitele rodinných domů v ČR prostřednictvím krajů rozděleno 3,4 miliardy korun a vyměněno dalších až 35 tisíc starých kotlů. Nově není nutné realizovat mikroenergetická opatření, což přinese do rozpočtu na výměny kotlů další půl miliardy korun. Zavedeny jsou také dotační stropy na nové zdroje.

Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno dalších 3,4 miliardy korun. Ty je následně přerozdělí mezi občany prostřednictvím svých krajských výzev. Pro domácnosti to značí další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel.

„Nově nebudeme podporovat kotle čistě na uhlí, ale pouze automatické kombinované kotle na uhlí a biomasu. Zájem o čistě uhelné kotle byl totiž v první výzvě minimální, tyto kotle tvořily pouhých 12 % ze všech podaných žádostí. Další významnou novinkou je, že lidé nebudou muset provádět mikroenergetická opatření, díky čemuž nejen finančně ale i administrativně ulevíme žadatelům a zároveň budeme moci z uspořených peněz podpořit výrazně více domácností. Celá půl miliarda korun tak půjde rovnou na výměnu zdrojů. I díky tomu můžeme ve druhé vlně do konce roku 2019 vyměnit dalších 35 tisíc kotlů,“ informuje ministr Brabec.

K výměně chce ministerstvo motivovat zejména občany v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduší, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. „Domácnosti v těchto prioritních oblastech automaticky získají bonus ve výši 7 500 korun,“ doplňuje Brabec.

„Nově jsme oproti první výzvě zavedli stropy na maximální výši dotace. Tím zajistíme, že kotle nebudou zbytečně předražené, ale na žadatele to zároveň nijak nedopadne. Díky zrušeným mikroenergetickým opatřením se totiž celkově sníží obnos, který žadatel bude muset financovat ze svého. Například u nejoblíbenějších kombinovaných kotlů je to až o 7 tisíc korun méně, které bude muset domácnost doplatit na výměnu s dotací,“ doplňuje ministra náměstek sekce evropských fondů ministerstva Jan Kříž.

Výsledky prvního kola kotlíkových dotací

V první výzvě kotlíkových dotací domácnosti z celé České republiky podaly takřka 30 tisíc žádostí o dotaci na výměnu starého kotle za nový. Některé kraje v současné době přitom stále ještě přijímají žádosti v tzv. doplňkových výzvách. Největší zájem projevili žadatelé v rámci první výzvy kotlíkových dotací o kombinované kotle na spalování biomasy a uhlí (36 % žadatelů), značný zájem byl i o tepelná čerpadla (22 % žadatelů), plynové kondenzační kotle (14%) a kotle na biomasu (16 % žadatelů). Naopak nejméně žadatelů si řeklo o dotace na nový čistě uhelný kotel (12 % žadatelů).

Zkrátka ale nepřijdou ani ti žadatelé, kteří by chtěli spolu s výměnou kotle provést další energeticky úsporná opatření, např. vyměnit okna či částečně zateplit dům.

„Pokud se majitel rodinného domu rozhodne, že vedle výměny kotle provede i některé z dílčích opatření z programu Nová zelená úsporám tzn., například vymění okna, dveře nebo zateplí strop nad nevytápěnou půdou, získá krom dotace další bonus ve výši 20 000 korun, v případě instalace nového kombinovaného kotle dokonce až 40 000 korun,“ prozrazuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a dodává:

„Získání bonusu za zateplení je možné prakticky kdykoliv, až do konce trvání programu Nová zelená úsporám. Žadatel si může požádat letos na kraji o dotaci na kotel, a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení, po realizaci opatření mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“

Mezi způsobilé výdaje bude možné zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. Z programu mohou domácnosti čerpat na nový kotel desítky tisíc korun, další peníze pak mohou získat přímo od kraje či obce, které se do kofinancování také mohou zapojit.

„Se všemi kraji budeme ještě jednat o využití možnosti podávat žádosti elektronicky a zároveň budeme usilovat o to, aby kraje lidem umožnily předfinancování kotlů nebo proplacení neuhrazených faktur od dodavatele, což by zásadně usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřené prostředky. Systém těchto plateb již v první výzvě aplikoval například Královehradecký kraj a velice se osvědčil, “ říká ministr Brabec.

Finální podobu podmínek pro občany budou stanovovat kraje, proto se jednotlivé podmínky v krajích můžou lišit. Ministerstvo v rámci výzvy pro kraje stanovilo povinné podmínky, které kraje musí při vyhlašování podmínek pro občany dodržet. Zároveň jim dalo poměrně široké pole pro rozhodování, jak budou finální krajské dotace pro veřejnost vypadat. Základními a neměnnými podmínkami jsou např. výše dotace či povinný Ekodesign všech nových kotlů. Naopak např. to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů. Své žádosti o dotační prostředky mohou kraje na Státní fond životního prostředí ČR podávat od 31. března do 28. dubna 2017. Ministerstvo v každém kraji stanovilo novou výši alokovaných prostředků, o jakou mohou kraje žádat a zároveň povinné počty kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit.

KOTLÍKOVÉ DOTACE V KOSTCE

Na co dostanete dotaci:

- zdroj včetně nákladů na jeho instalaci

- nová otopná soustava

- rekonstrukce otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, úpravy spalinových cest

- projektová dokumentace

Výše podpory:

• Tepelné čerpadlo – 80 %, max. 120 000 Kč

• Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – 80 %, max. 120 000 Kč

• Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – 80 %, max. 100 000 Kč

• Plynový kondenzační kotel – 75 %, max. 95 000 Kč

• Kombinovaný kotel na uhlí a biomasu (samočinná dodávka paliva) – 75 %, max. 75 000 Kč

Bonusy:

• Prioritní oblasti – bonus 7 500 Kč

• Kombinace s programem Nová zelená úsporám – bonus až 40 000 Kč

Další informace:

Plénum Evropského parlamentu schválilo v úterý 14. března balíček legislativních návrhů k odpadovému hospodářství. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se tématu věnuje dlouhodobě, byl zpravodajem a výzkum pro směrnici o skládkování a směrnici o vozidlech s ukončenou životností, bateriích a elektronickém odpadu a stínovým zpravodajem pro rámcovou směrnici o odpadech ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), na výsledném znění směrnic se tak významně podílel.

Všechny čtyři návrhy odpadové legislativy byly schváleny absolutní většinou poslanců. Mezi hlavní aspekty patří například výrazné omezení skládkování, cíle pro recyklaci odpadů do roku 2025 a do roku 2030, pravidla pro tzv. rozšířenou odpovědnost výrobce, dále například povinný sběr bioodpadu, indikativní cíle pro snížení plýtvání potravinami a znečištění moří nebo sjednocení pravidel pro bezpečné nakládání s elektronickým odpadem. Bylo by mylné se domnívat, že jde o regulaci svazující průmysl. Kromě nesporného pozitivního dopadu na životní prostředí vytvoří návrhy nový rámce plný příležitostí pro inovativní průmysl. Telička své pozice také průběžně konzultoval s průmyslem, exekutivou, nevládními organizacemi a občany.

Pavel Telička ve svém projevu před hlasováním poznamenal: ,,Před více než rokem jsem byl jedním z mála poslanců, kteří se na nový, komplexní návrh oběhové ekonomiky dívali pozitivně. Už v té době bylo jasné, že pokud se s tímto návrhem vypořádáme správně, povede to k výrazné změně pro evropský průmysl a k vytvoření zcela nového odvětví.“ Telička dále dodal: ,,Text, o kterém dnes Evropský parlament hlasuje, je výsledkem spolupráce mezi oběma zainteresovanými výbory, řada návrhů z výboru ITRE, kde jsem byl zpravodajem pro velkou část legislativy, je v textu reflektována. Nemá ale smysl vyjmenovávat všechny pozitivní dopady balíčku, teď je čas vyzvat Evropský parlament aby plně podpořil tento návrh, který má mimořádný význam pro průmysl, životní prostředí a pro sociální oblast.“

Jako zpravodaj se Pavel Telička výrazně podílel na konečném znění textu. Jedním z jeho návrhů bylo například zahrnutí přílohy se seznamem ekonomických a dalších instrumentů, které mohou být využity členskými státy jako nástroje pro přechod k oběhové ekonomice. Dalším z jeho návrhů byl například návrh na zavedení tzv. one-stop-shop, tedy jednotného místa pro administraci vývozu odpadu v rámci EU. Tento mechanismus by podle Teličky mohl výrazně přispět ke snížení ilegálního vývozu odpadu a k jeho efektivnějšímu využití a recyklaci v rámci EU, jakož i ke snížení administrativy. Pavel Telička se také podílel na sjednocení definic v rámci odpadové legislativy, které jsou pro měření produkce odpadů, jejich recyklaci a porovnání mezi státy naprosto zásadní.

Balíček legislativních návrhů odpadového hospodářství byl Evropskou komisí vydán v únoru 2014, po kritice ze strany průmyslu i ostatních evropských institucí byl ale stažen a přepracován. V prosinci 2015 vydala tedy Evropská komise nový, přepracovaný balíček čtyř návrhů k odpadové legislativě (rámcovou směrnici o odpadech, směrnici o skládkování, směrnici o vozidlech s ukončenou životností, bateriích a elektronickém odpadu a směrnici o obalech a obalových odpadech), který lépe reflektoval situaci v členských státech i v průmyslu. Zodpovědným výborem v Evropském parlamentu byl Výbor pro Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), výborem pro stanovisko byl Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Po dnešním schválení balíčku plénem Evropského parlamentu bude zahájeno interinstitucionální jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o konečném znění směrnic. Komise zároveň pracuje na dalších návrzích, které mají vést k přechodu k oběhovému hospodářství. Pavel Telička se tématu bude i nadále věnovat na půdě Evropského parlamentu i v České republice.

V roce 2015 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie dosáhl 16,7%, což představuje téměř dvojnásobek oproti roku 2004. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie je jedním z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020. Cílově má být dosaženo v EU podílu 20 % do roku 2020. Další podrobnosti najdete ve zprávě Eurostatu z poloviny března ZDE.

Ministerstvo životního prostředí dnes oznámí na tiskové konferenci změny v tzv. kotlíkových dotacích, určených pro výměnu starých kotlů za nízkoemisní. V dotacích se během letošní druhé vlny přerozdělí až 3,4 miliardy korun, v loňské první výzvě to byly tři miliardy. Do roku 2020 je celkem určeno na dotace na obměnu starých kotlů devět miliard korun. Druhá vlna kotlíkových dotací počítá do dvou let s výměnou 35 tisíc starých kotlů za nové ekologické. Dotace ale tentokrát nepůjdou na pořízení nových kotlů na uhlí, ale jen na jeho kombinaci s biomasou, na plynové kotle a na tepelná čerpadla. Vyhlásit výzvy přímo pro občany by kraje mohly již na podzim. Celkem je v Operačním programu Životní prostředí pro tyto dotace devět miliard korun, má se za ně vyměnit až 100 000 starých kotlů. Podrobnosti z tiskové konference MŽP - ZDE.

Do voleb půjdou politické strany populisticky se sloganem srozumitelným každému: vodu nebudeme zdražovat, anebo dokonce ještě lépe − vodu zlevníme. O vodné, které platí domácnosti, ve skutečnosti tolik nejde. Vede se bitva o přerozdělení trhu, na kterém se neprodělává. Voda je a bude dobrý byznys. Trvale přitahuje tuzemské a zahraniční investory nejen z vodárenské branže, ale i ryzí finančníky. V hnutí ANO se neveřejně kuje plán převést vodovody pod nové krajské firmy. Andrej Babiš by tak měl blíž k novému byznysu. Více ZDE

Zdroj: Ekonom

Dne 15. března v 19 hodin byla ukončena 55. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanci schválili ve třetím čtení novelu zákona o obalech. Ta zavádí zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových tašek. Výjimku budou mít tašky do 15 mikronů jako jsou například sáčky na pečivo. Poslanci také schválili novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Dále dolní komora parlamentu setrvala na svém znění novely zákona o ochraně přírody a krajiny (jednotná pravidla pro národní parky), kterou následně vetoval prezident Zeman. Poslanci neschválili další novelu téhož zákona podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích. Poslancům se znovu nepodařilo ratifikovat Pařížskou dohodu, jak novela vodního zákona tak i novela o ochraně ovzduší (PHM) stále čeká na své první projednávání. Do závěrečného čtení postoupila novela stavebního zákona.

Aktuality:

15.3.: schůze byla ukončena

2.3.:

• Pařížšká dohoda: první čtení - přerušeno. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi. K dnešku dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko. Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj. Další podrobnosti k dohodě čtěte ZDE

1.3.:

• vodní zákon + ochrana ovzduší: body zatím nebyly projednány (první čtení), schůze byla přerušena v 19 hodin

• Ochrana přírody - národní parky: Poslanci se přiklonili k původní poslanecké verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny, odmítli tak pozměňovací návrhy Senátu. Novelu dále posoudí prezident. Ten dnes potvrdil, že novelu bude vetovat. Tématu se bude dnes věnovat pořad Interview ČT24. Hostem v 18:28 bude bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

28.2.:

• Stavební zákon: dnes bylo ukončené druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 927/5

Plán na týden 27.2. - 3.3.:

• Stavební zákon: Út 28. 2., 4. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení 

• Ochrana přírody - národní parky: St 1. 3., 1. bod, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem  

• Ochrana ovzduší: St 1. 3., 8. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení

• Vodní zákon: St 1. 3., 9. bod, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení 1.3. jako 9. bod

• Pařížšká dohoda: Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení 

24.2.:

• Obaly: Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu zákona o obalech ve znění pozměňovacích návrhů. Původně novela počítala s tím, že nebude možné bezplatně poskytovat lehké plastové tašky do 50 mikronů. Podle schváleného pozměňovacího návrhu se tento zákaz rozšíří na všechny plastové tašky. Výjimka pro tašky do 15 mikronů (například sáčky na pečivo) zůstala zachována. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy garančního výboru pro životní prostředí, který například snižuje procentuální využití obalového odpadu na 75% z původních 80%. Dále dochází k zúžení povinnosti pro prodejce nápojů s prodejní plochou nad 200 m2. Nově budou muset nabízet ve vratných zálohovaných obalech jen stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky, pokud nabízí tyto nápoje v nevratných zálohovaných obalech. Novelu dále projedná senát. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2 (ANO: A1, A2, A3, D)

• Ochrana přírody - národní parky: pokračování projednávání bylo zařazeno na 1.3. jako první bod programu

22.2.:

• Obaly: třetí čtení novely zákona o obalech bylo z důvodu absence ministra životního prostředí přerušeno. Třetí čtení novely by mělo proběhnout v pátek 24.2.2017. Garanční výbor (VZP) ve svém stanovisku doporučuje přijmout pozměňovací návrhy jak samotného výboru pro životní prostředí tak poslance Robina Böhnishe, který rozšiřuje zákaz poskytování plastových tašek zdarma na všechny plastové tašky mimo tašek do 15 mikronů (například sáčky na pečivo...). Dokumenty: Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 877/2.

• Zákon o pohonných hmotách: novela (sněmovní tisk 861) schválena ve 3. čtení, novela upravuje povinnosti provozovatelů dobíjecích stanic - více ZDE

21.2.:

• schůze přerušena do středy 22. února do 9 hodin

• Ochrana přírody - národní parky: přerušeno

• Ozonová vrstva: poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ve znění schváleném senátem. Anotaci předpisu a informaci o pozměňujících návrzích senátu najdete níže.

• Ochrana přírody - finanční náhrady: poslanci neschválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny podle níž by stát přestal platit státu za ochranu přírody ve státních lesích

Přehled vybraných bodů programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/6/ - vrácený Senátem  (Út 21. 2., 1. bod)

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/5/ - zamítnutý Senátem (Út 21. 2., 2. bod)

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/2/ - vrácený Senátem (Út 21. 2., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení (Út 28. 2., 3. bod)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 930/ - prvé čtení  (St 1. 3., 8. bod po bloku 3. čt.)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 924/ - prvé čtení  (St 1. 3., 7. bod po bloku 3. čt.)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 877/ - třetí čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení (Čt 2. 3., 1. bod v 11.00 hodin)

Anotace předpisů:

Vodní zákon

Ministerstvo životního prostředí předloží vládě návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Novela zákona o obalech:

Hlavním cílem novely obalového zákona je omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. MŽP navrhuje zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Rovněž se zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky. Způsob bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise. Lhůta pro transpozici uvedené směrnice uplyne 27. listopadu 2016.

Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Nové cíle jsou stanoveny pro období počínaje rokem 2016 (cíle pro tento rok se nemění), a to v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, která byla vyhlášena v podobě nařízení vlády č. 352/2014 Sb.

Navrhovaným zákonem se dále také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva.

Navrhovaná úprava se týká též § 9 odst. 10, v němž je osobám, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. Namísto zrušení daného ustanovení, které původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se jako kompromisní řešení navrhuje zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.

Americký prezident Donald Trump by měl ještě tento týden podepsat dekret namířený proti klimatické politice svého předchůdce Baracka Obamy. Napsal to dnes list The Washington Post. S kritikou Obamových kroků k ochraně životního prostředí se prezident netajil už během volební kampaně a revize vládních nařízení se podle listu očekávala.

Direktiva by měla členy vlády pověřit, aby upravili regulace týkající se omezení emisí oxidu uhličitého u nových i existujících uhelných elektráren a aby zrušili federální moratorium na pronájem pozemků k rozšiřování těžby černého uhlí. Mají rovněž změnit způsob, jakým se klimatické změny promítají do rozhodování americké exekutivy. Vše to jsou klíčové prvky bývalého vládního ekologického programu, uvedl list.

Trump před volbami prohlašoval, že není "velkým příznivcem" předloňské pařížské klimatické dohody, která signatářské státy zavazuje výrazně omezit škodlivé emise. Tvrdil, že jeho vláda od dohody ustoupí, stane-li se hlavou státu.

List The Wall Street Journal ale koncem února napsal, že Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner prezidenta přesvědčili, aby svůj kritický vztah k ochraně životního prostředí zmírnil. Připravované exekutivní příkazy tak prý žádné zmínky o tomto dokumentu neobsahují.

Podle listu The Washington Post není jasné, do jaké míry budou mít Trumpem podepsané příkazy okamžitý efekt.

Zdroj: ČTK

Výbor pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) dnes zveřejnil informaci, že glyfosát podle dostupných vědeckých důkazů nesplňuje kritéria uvedená v nařízení CLP k jeho klasifikaci jako karcinogen, jako mutagenní nebo jako toxický pro reprodukci. Z pohledu CLP platí pro glyfosát klasifikace: Poškození očí 1; H318 (Způsobuje vážné poškození očí) a Aquatic Chronic 2; H411 ​​(Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky). Stanovisko má být jedním z podkladů pro rozhodnutí zda, případně za jakých podmínek, bude prodloužena dočasná registrace glyfosátu v Evropské unii, která končí na konci roku tohoto roku. Další informace ZDE

V současné době se vypouštění rtuti nereguluje, pouze monitoruje. V legislativě EU se ale chystá zásadní změna - ta stanoví limit, který bude platný pravděpodobně od roku 2021. Co přinese? To bude jedna z otázek, na které bude účastníkům blížících se Dnů teplárenství a energetiky (DTE) odpovídat Karel Borovec, vedoucí oddělení provozních měření ve Výzkumném energetickém centru při VŠB - Technické univerzitě Ostrava.

Budou plánované emisní limity pro české teplárny bezproblémově splnitelné?

Plánované emisní limity budou pravděpodobně splnitelné, zda bezproblémově, to se teprve ukáže. Je však potřeba zvážit a ověřit úroveň techniky, kterou se emise budou prokazovat. Požadované emisí limity jsou totiž na úrovni několika µg/m3N, v závislosti na typu spalovaného paliva, a měření takto nízkých koncentrací má vysoké požadavky nejen na samotné přístroje, ale i na jeho obsluhu.

Jaké technické změny a investice teď teplárny tedy čekají?

České teplárny čekají investice jednak do technologie odstraňování rtuti z emisí a provozy s tepelným příkonem vyšším než 300 MW i do aparatury na kontinuální měření emisí rtuti ve spalinách.Technicky půjde o instalaci zařízení pro dávkování určitého sorbentu do spalin, pravděpodobně v místě před zařízením pro záchyt tuhých částic ve spalinách (elektrostatický nebo tkaninový odlučovač). Analyzátory pro měření rtuti by měly být instalovány v blízkosti odběrového místa, nejlépe ve vzdálenosti jednotek metrů, což může tuto instalaci významně prodražit.

Jaká zlepšení přinesou tyto investice do praxe?

Investice do odstranění rtuti z emisí přinesou zlepšení ve smyslu snížení vypouštění této složky spalin do ovzduší. Reálně se ale tento problém přesune do problematiky nakládání s popílky a produkty po odsíření, do kterých se rtuť z emisí přesune.

Nakolik je rtuť nebezpečná, jakou mají její emise dopad na životní prostřední?

Ze současných emisí rtuti vypouštěných do ovzduší mohou vznikat zásadní zdravotní rizika. Problematická methyl-rtuť se dostává do těla především konzumací ryb. Vzniká v biosféře z biologických procesů, které vznikají ze rtuti a hromadí se v potravních řetězcích. Největší koncentraci pak můžeme najít u dravců, mořských savců a také u člověka. Chceme-li minimalizovat vystavování lidského organizmu účinkům methyl-rtuti, je jedno z možných opatření snížit konzumaci/spotřebu ryb. Nicméně, toto řešení je z různých důvodů nepraktické. Kromě toho konzumace ryb má pro člověka také pozitivní účinky, na které musí být brán ohled. Z tohoto důvodu je velice potřebnéminimalizovat vstup rtuti v jakékoliv formě do životního prostředí.

Jaké zdroje způsobují největší znečištění?

Největšími producenty emisí rtuti jsou zdroje spalující fosilní paliva, technologie pro zpracování železa, dobývání zlata a řemeslné technologie. V České republice jsou znečištění nejčastěji v oblastech teplárenských a elektrárenských provozů.

Jak je tedy možné měřit, potažmo regulovat, požadovaný výskyt rtuti?

Emise rtuti je možné měřit jednorázovými odběrovými metodaminebo pomocí analyzátorůpro kontinuální měření, případně sorpcí na speciální sorbenty.Regulace je pak možná pomocí optimalizace procesů čištění spalin, dávkováním speciálních sorbentů, na jejichž povrchu dochází k sorpci rtuti a jejímu odstranění ze spalin. V neposlední řadě lze rtuť odstranit také samotnou úpravou uhlí před vstupem do spalovacího procesu. 

Nakolik to dnes průmyslové zdroje využívají?

V současné době se cíleně nevyužívají žádná opatření na snížení emisí rtuti. Probíhají ale první testy týkající se optimalizací stávajících technologií na čištění spalin s ohledem na snížení emisí rtuti. 

Na DTE představíte také výsledky práce Výzkumného energetického centra (VEC) v této oblasti, jaké to jsou?

V rámci prací na VEC jsme se soustředili z našeho pohledu na to základní, a to je otázka přesnosti měření stávajících technik měření emisí rtuti ve spalinách. Budeme tak prezentovat srovnání několika technik měření.Připravujeme také metodiku pro porovnávací okružní testy, pro laboratoře akreditované v oblasti měření emisí. Ve spolupráci s provozovateli jsme začali dlouhodobě mapovat reálné emise z teplárenských a elektrárenských zdrojů spalující uhlí a biomasu.Na DTE Budou prezentovány dílčí výsledky emisí rtuti z těchto kampaní.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. 

Více na: www.dnytepen.cz

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zahájila jednak veřejnou konzultaci k návrhu doporučení na zařazení dalších sedmi látek na seznam látek podléhajících povolení. Konzultace potrvá do 2. června 2017, více ZDE. ECHA dále zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci dvou látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC), která bude ukončena 24. 4. 2017 - více ZDE.

Nejvíce nových zpráv, i když ne vždy pozitivních, bude nejspíš v letošním roce přicházet z jaderné energetiky. Velký vliv na budoucí vývoj budou mít také personální změny na ministerstvu průmyslu, ve vedení energetického regulátora – a možná i ve skupině ČEZ. Více ZDE

Zdroj: EURO

V úterý 14. března byla vydána aktualizace dokumentu Pravidla pro žadatele a příjemce z OP PIK – obecná část. Výčet změn a aktualizací je uveden na straně 5. Aktuální verze dokumentu s platností od 14. 3. 2017 je k dispozici ZDE. Dokument je základním informačním materiálem pro předkladatele projektových žádostí do dotačních programů OP PIK a příjemce podpory.

Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

Agentura pro podnikání a inovace představila 10. března na Západočeské univerzitě v Plzni možnosti podpory výzkumu a vývoje v OP PIK. Účastníci se seznámili s aktuálními výzvami programů podpory Prioritní osy 1 OP PIK a s povinnostmi žadatelů a příjemců podpory v průběhu realizace projektu a v době udržitelnosti. Prezentace ze semináře jsou k dispozici ZDE (programy podpory) a ZDE (povinnosti žadatelů a příjemců).

Zdroj: API

Prezident České republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval prof. Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd ČR pro čtyřleté funkční období 2017–2021. Stala se tak teprve druhou ženou v čele nejvýznamnější české vědecké instituce. Ve funkci nahradí prof. Jiřího Drahoše, jemuž 24. března 2017 vyprší mandát. Prof. Eva Zažímalová byla do funkce předsedkyně Akademie věd ČR navržena už v prosinci loňského roku Akademickým sněmem AV ČR a v polovině ledna vzala tento návrh na vědomí Vláda České republiky.

„Akademie věd ČR má ty nejlepší předpoklady rozumným způsobem spojovat základní a aplikovaný výzkum a já se budu snažit, abych pro to vytvářela ty nejlepší podmínky, a aby Akademie věd ČR dosahovala stále lepších výsledků a přitom zůstala kultivovanou a respektovanou institucí, o čemž jsem přesvědčena, že je,“ řekla Eva Zažímalová.

Eva Zažímalová se narodila v roce 1955 v Praze. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Mezi léty 2003 až 2007 byla v Ústavu experimentální botaniky zástupkyní ředitele, od roku 2007 do roku 2012 ústav vedla jako ředitelka.

Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Její výzkumná práce se zaměřuje především na fytohormon auxin, jeho metabolismus a molekulární mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Výsledky jejího bádání nalézají využití například v zemědělství.

Na Univerzitě Karlově se Eva Zažímalová v roce 2004 habilitovala v oboru Anatomie a fyziologie rostlin a v roce 2013 byla jmenována profesorkou v oboru rostlinné anatomie a fyziologie. V témže roce byla zvolena do Akademické rady AV ČR, kde vedla tým pro Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014. Jako hodnotitelka zasedá prof. Eva Zažímalová i v panelech Evropské výzkumné rady. Je autorkou nebo spoluautorkou více než 50 původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných mezinárodních odborných časopisech včetně Science, Nature, Cell, PNAS apod., editorkou monografií i autorkou kapitol v odborných monografiích. Její práce byly citovány podle WoS (bez autocitací) více než 2800x, h-index 24.

Čtěte také:

• Eva Zažímalová navržena na předsedkyni Akademie věd (16.12.2016)

• První dáma české vědy přichází. Do čela Akademie věd nastupuje biochemička Eva Zažímalová (HN, 16.12.2016)

• Profesorka Eva Zažímalová kandiduje na funkci předsedy AV ČR (22.10.2016)

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k příležitosti Světového dne vody (22. březen) připravil přehled pořádaných akcí pro veřejnost, při kterých je možné navštívit mnohdy jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Mottem letošního ročníku je "Odpadní voda”. Změna programu vyhrazena, proto SOVAK ČR doporučuje si ověřit uskutečnění akce na webových stránkách organizátorů. V některých případech je z důvodu kapacity zapotřebí registrace. Tradice byla zahájena v roce 1993, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody.

Zdroj: SOVAK ČR