Pražský městský soud 14. března 2017 rozhodl, že jmenování Erika Geusse do funkce ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) proběhlo v souladu se zákonem a je platné. Soud tak zrušil rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého, kterým loni zpochybnil Geussovo jmenování s tím, že ministerstvo životního prostředí při něm nepostupovalo správně.

Proti verdiktu náměstka Postráneckého podal Geuss správní žalobu a soud mu jako žalující straně dal za pravdu. V ústním odůvodnění rozsudku soudce Slavomil Novák mimo jiné sdělil, že postup ministerstva životního prostředí při Geussově prvním jmenování v listopadu 2014 proběhl plně v souladu se zákonem. Erik Geuss se tak následně stal řádným státním úředníkem ve služebním poměru. Nebyl pak důvod vyřazovat jej z druhého výběrového řízení konaného v roce 2015 podle služebního zákona.

Rozsudek Pražského městského soudu zatím není pravomocný. Do čtrnácti dnů od obdržení písemné verze rozsudku mohou účastníci řízení podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Pobyt dětí na ozdravném pobytu v Tatrách či jarní úklid biokoridoru řeky Olše. To jsou jen dvě z řady aktivit vyplývajících z Dobrovolné dohody Třineckých železáren a Ministerstva životního prostředí. Platí do konce roku 2017. Díky ní se v průběhu loňského roku podařilo podniknout celou škálu aktivit, které pomohly životnímu prostředí.

„Tato spolupráce na bázi dobrovolných dohod je z mého pohledu velmi důležitá. Považuji tyto dohody za jeden z velmi užitečných nástrojů pomáhajících k postupnému zlepšování kvality ovzduší v České republice,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

V rámci dobrovolné dohody firma plní každý rok šestnáct níže uvedených aktivit:

• 1,5 mil. kč na ozdravné pobyty dětí

• 1 mil. kč na údržbu a výsadbu zeleně ve městě a v okolí Třince (+ jiných odloučených provozů TŽ)

• Zpracování studie pro řešení výsadby izolační zeleně v areálu a postupně realizovat výsadbu (dokončení výsadby v r. 2016)

• Aktivně podporovat rozvoj druhové diverzity v biokoridoru řeky Olše a areálu společnosti, a tím vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj populací chráněných druhů živočichů

• Provést čištění koryta řeky Olše a jejích přítoků v areálu TŽ od naplavenin odpadků a nečistot

• Provést rekonstrukci odprášení licích hal na vysokých pecích s dosažením hodnoty po 15 mg.m-3 (dokončeno)

• Provést a dokončit instalaci druhého stupně odprášení spékacích pásů na aglomeraci II. (dokončeno)

• Provést a dokončit sekundární odprášení haly Kyslíkové konvertorové ocelárny s emisními hodnotami pod 15 mg.m-3 (dokončeno) – průměrné hodnoty koncentrace TZL za r. 2016 byly 0,4 mg/m3

• Provozní opatření na koksárenských bateriích podle systému provádění pravidelné údržby komor

• Nad rámec podmínky 5.4 integrovaných povolení provádět pravidelný úklid v šestiměsíčních intervalech k omezení resuspenze prašných částic na provozech koksovny, aglomerací, KKO, válcovnách apod.

• Aktivně vyhledávat a realizovat preventivní opatření směřující ke snižování spotřeby vstupních surovin, materiálů a energie, a snižování produkce odpadu.

• Zavazuje se udržovat v platnosti certifikovaný systém environmentálního řízení dle EMS (EN ISO 14001 : 2014)

• Zajistí informování svých zaměstnanců o Dohodě, úlohách a odpovědnosti

• Nad rámec investičních opatření se zavazuje v oblasti s překračování imisních limitů v MSK realizovat kompenzační opatření v rámci celkového působení na ŽP.

• Vyhodnocení plnění emisních hodnot stanovených v bodech 7, 8, a 9 článku II této dohody u stacionárních zdrojů , na které se vztahuje povinnost instalovat kontinuální měření emisí dle přílohy č. 4 zákona č. 201/2012 Sb., ……

• Smluvní strany se zavazují společně informovat veřejnost o podepsání dohody a dosažených výsledcích...

„Ozdravné pobyty jsou pro nás srdeční záležitostí, protože děti si těch deset dnů v období topné sezóny opravdu užijí velkou dávku průzračného vysokohorského vzduchu. Ovšem je to jen jedna z mnoha aktivit vedoucích ke snižování dopadů výrobní činnosti na okolí hutě, které jsou součástí řízení firmy a patří u nás ke každodenním procesům,“ podotýká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

"Samozřejmě se intenzivně zabýváme modernizací výrobních zařízení včetně investic do odprášení, které od roku 2015 přesáhly tři miliardy korun. Výsledkem těchto investic je plnění limitů emisí prachu stanovených integrovanými povoleními a v konečném důsledku tedy významné snížení míry prašnosti v ovzduší,“ doplnil výrobní ředitel Česlav Marek.

Ministerstvo životního prostředí se v dobrovolné dohodě s Třineckými železárnami zavázalo pomáhat při administraci projektů z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), včetně notifikace v Evropské komisi, a také poskytovat maximální součinnost při realizaci ekologických a investičních projektů Třineckých železáren, včetně zohlednění ochrany těchto investic.

V předchozím roce a letos bylo v OPŽP 2014–2020 schváleno k realizaci celkem  8 projektů k dalšímu omezení emisí Třineckých železáren, s požadavkem dotace 381 milionů korun. Předmětem těchto projektů je další snižování emisí prachu z některých technologických operací, jako je např. proces tzv. spékání železné rudy, válcování apod.

Projekty zahrnují instalace dalších látkových filtrů či zařízení na odstraňování prašnosti z výrobních prostor a hotové by měly být do konce roku 2020, respektive 2023. Letos v červnu MŽP dále plánuje vyhlásit výzvu na projekty ke snižování emisí znečišťujících látek, zejména prachu, z průmyslových podniků, kde bude pro průmyslové podniky k dispozici minimálně 500 milionů korun.

V Moravskoslezském kraji MŽP uzavřelo postupně celkem tři dobrovolné dohody, které iniciují realizaci proekologických opatření nad rámec platné legislativy. "Dohody motivují ke snížení emisí, opatřením na snížení prašnosti a také k zabezpečení ozdravných pobytů dětí z nejvíce postižených oblastí. Letos končí po dvou dohodách se společnostmi ArcelorMittal a BorsodChem i platnost dobrovolné dohody s Třineckými železárnami. Vzhledem k tomu, že plnění dohody běží výborně, uvažujeme o jejím prodloužení formou dodatku.  Zvláště v oblasti fugitivních emisí totiž stále vidíme prostor, kde lze nad rámec zákonných požadavků investovat do omezení těchto emisí, včetně prašnosti z areálu podniku,“ dodala náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Podíl odpadů určených k recyklaci by měl v roce 2030 vzrůst na 70 % ze současných 44 % a to na základě na základě návrhu právních předpisů, které dnes přijal Evropský parlament. Europoslanci chtějí dále omezit podíl skládkování na 5% a o polovinu snížit množství potravinového odpadu a to do roku 2030. Parlament bude nyní jednat s Radou ministrů.

V roce 2030 by mělo být alespoň 70% hmotnostních tzv. komunálního odpadu (z domácností a podniků) recyklováno nebo připraveno k opětovnému použití. Evropská komise navrhla 65%.

Pro obalové materiály, jako je papír a lepenka, plast, sklo, kov a dřevo, poslanci navrhují 80% cíl pro rok 2030 s průběžnými cíli pro každý materiál.

Návrh směrnice omezuje podíl komunálního odpadu, který má být ukládán na skládky na 10 % do roku 2030. Europoslanci navrhují snížení podílu na 5 %, avšak s možností prodloužení o pět let, za určitých podmínek v případě členských států, které skládkují více než 65% svého komunálního odpadu v roce 2013.

Odhaduje se, že potravinového odpadu v EU vzniká přibližně 89 mil, tedy na každého obyvatele připadá 180 kg a rok. Europoslanci prosazují 30% snížení potravinového odpadu do roku 2025 a dále jeho snížení o 50 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2014. Navrhuje se také podobný cíl pro odpadky v moři.

Čtyři dnes přijaté zprávy reprezentují postoj Evropského parlamentu při vyjednávání, před jednání s Radou ministrů, která má ještě přijmout svou vlastní pozici.

Související článek:

Europoslanci hlasují o opatřeních pro účinnější recyklaci odpadů (13.3.2017)

Europoslanec Poche: Česko se musí naučit předcházet vzniku odpadů (14.3.2017)

Pokud však vyřešíme skladování elektřiny, nebudou nové jaderné bloky asi zapotřebí, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Ján Štuller, zmocněnec ČR pro jadernou energetiku. "V takovém případě bychom se na otázku nových jaderných bloků museli začít dívat jinak. Dnes otázka skladování elektřiny zatím uspokojivě vyřešena není. Zatím tedy musí mít každá země dostatek stabilních zdrojů, a proto je v ČR třeba pokračovat v přípravě výstavby nových jaderných bloků. Pokud se mezitím podaří vyřešit otázku skladování, budeme moci uvažovat i o jiném řešení," uvedl Štuller. Rozhovor čtěte ZDE

Mohlo by vás zajímat:

EU chystá velkou reformu trhů s elektřinou (iHNED.cz, 14.3.2017)

Do uzávěrky výzvy pro předkládání projektů v oblasti "Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny" dne 7.3.2017 bylo zasláno celkem 401 projektů. Nejvíce návrhů (117) směřovalo do oblasti oběhového hospodářství, dále do oblasti surovin (80), řešení inspirovaných přírodou (61), kulturního dědictví (56), arktického výzkumu a pozorování Země (47), klimatických služeb (35) a konečně 5 návrhů do oblasti podpory politik a veřejných zakázek. K dispozici je celkem 341 mil. eur. Předkladatelé projektů do dvoustupňových výzev budou v květnu informováni o eventuálním postupu do dalšího kola, které má uzávěrku 5.9.2017.

Mohlo by Vás zajímat:

Projekt ENVRIplus sdružující výzkumné infrastruktury zaměřené na životní prostředí spustil program max. 4týdenních výměnných pobytů (Exchange of Personnel – EoP), který je otevřen i pro pracovníky organizací mimo projektové konsorcium, které však mají jasné a dlouhodobé vazby na instituce v projektu zastoupené. Uzávěrky jsou plánovány na: 31. března 2017, 31. srpna 2017, 31. října 2017 a 31. prosince 2017. Veškeré podrobnosti o výzvě naleznete ZDE.

Zdroj: H2020

Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení i slíbila, že ji do poloviny loňského roku připraví. MŽP pracovalo na novele zákona o odpadech a zcela novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky. Nyní však ministr životního prostředí Richard Brabec přiznal, že do voleb se už nové zákony přijmout nepodaří. Vše se zadrhlo v Legislativní radě vlády. "Naším cílem je dnes dopracovat zákon podle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu," uvedl ministr Richard Brabec. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Přechod k oběhovému hospodářství nemusí být pro Česko velký problém. Například v recyklaci jsme na tom dobře. Větší výzvou ale budou opatření na předcházení vzniku odpadů, což je podle odpadové hierarchie to nejdůležitější, říká europoslanec pro EurActiv.cz Miroslav Poche (ČSSD, S&D). Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Slovenský výtvarník a designér Ivan Jurečka dává vinylovým gramo-deskám druhý život. Ručně z nich vyrábí sochy nebo vyřezává portréty. „Z desek se snažím zpracovat co nejvíce a tím minimalizovat odpad. Recykluji originální obaly, z odřezků si ručně dělám vizitky a podobně… Motivem k tvorbě je otázka hodnot a samotná hodnota věcí, materiálů, lidských osudů a myšlenek,” říká Ivan Jurečka. Jeho díla je možné spatřit na designérské přehlídce Prague Design Week 2017, která se uskuteční od 10. do 16. dubna v Tančícím domě.

Zdroj: https://www.designmagazin.cz

Než se stal prvním československým ministrem životního prostředí, publikoval Bedřich Moldan knihu „Ekologie hmoty v přírodě“. Hned v první kapitole připomíná, že lidé by se měli učit z oběhových cyklů přírody a ekosystémů, a ne plýtvat fosilními zdroji. Koncept oběhového hospodářství je známý velmi dlouho. Co nám brání se podle něj řídit? Rozhovor, který vyšel v březnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii, čtěte na EurActiv.cz ZDE

Největší tuzemští odborníci z oblasti elektromobility představili v Loučni své vize o budoucnosti a možnostech elektrického pohonu v dopravě. Hlavním partnerem 4. ročníku tradiční konference o čisté mobilitě byla letos Skupina ČEZ. Ta v průběhu letošního a příštího roku vybuduje po celé ČR další desítky veřejných stanic, zejména rychlodobíjecích. Více než 40 jich vznikne díky grantu z evropského programu Connecting Europe Facility (CEF), jehož prostřednictvím Evropská komise podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T.

Bude letošní rok znamenat tolik očekávaný průlom a definitivní bod zvratu v penetraci elektromobilů na českých silnicích? Co na to automobilky a stavitelé dobíjecí infrastruktury? A jak zareagují další alternativní pohony? Klíč k odpovědím na podobné otázky ležel v Loučeni. Hlavním partnerem 4. ročníku tradiční konference o čisté mobilitě v České republice byla Skupina ČEZ – provozovatel nejrozsáhlejší sítě veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily v ČR. Ta by se měla letos a příští rok podstatně rozrůst, mj. i díky více než 40 stanicím vybodovaným z grantu evropského programu Connecting Europe Facility (CEF). Evropská komise touto cestou podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T.

„Objemy registrací nových elektromobilů v prvních dvou měsících letošního roku dávají naději na další růst. Jako provozovatel největší sítě dobíjecích stanic v České republice bychom tento růst chtěli znovu výrazně podpořit výstavbou nové dobíjecí infrastruktury, která umožní elektromobilům plynulejší pohyb i mezi největšími městy,“ uvedl manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík, jeden z přednášejících na konferenci.

„Cílem společného setkání v Loučni je nejenom představit aktivity jednotlivých resortů v oblasti podpory čisté mobility, shrnout plnění úkolů, které vyplývají z Národního akčního plánu čisté mobility, ale zejména připravit půdu pro aktualizaci stávajícího Národního akčního plánu čisté mobility. Letošní zima jasně ukázala, že silniční doprava zejména ve městech je hlavním zdrojem emisí zdraví škodlivých látek do ovzduší. Např. v Praze se silniční doprava podílí na celkových emisích jemných prachových částic PM2,5 z více než 60 % a na celkových emisích oxidů dusíku 56 %. Nepochybně tak musíme rozvíjet a podporovat různé formy alternativní dopravy a související infrastruktury,“ uvedl Vladislav Smrž, náměstek pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů Ministerstva životního prostředí ČR.

Elektromobilita v ČR: nejtěžší je dosažení první tisícovky

Po loňských 271 nových registracích elektromobilů přibylo letos v lednu a únoru v ČR dalších 68 nových elektromobilů.Od začátku roku 2012 tak na českých silnicích začalo jezdit 1067 elektromobilů, nejvíce (367) jich bylo zaregistrováno v roce 2015. Při uvažovaném průměrném nájezdu jednoho vozu cca 15 tisíc kilometrů ročně se celková spotřeba elektřiny pro tento objem elektrických aut pohybuje kolem 2,3 milionu kWh, tj. ekvivalent roční spotřeby 1 tisíce domácností.

Podobně jako v dalších vyspělých zemích Evropy, i v České republice se elektrická auta definitivně stávají běžnou součástí zejména městského provozu. To se promítá do všech oblastí týkajících se prodeje a servisu elektromobilů. Nedávná studie společnosti Roland Berger předpokládá v roce 2020 v ČR roční prodej až 7 tisíc vozidel s elektrickým pohonem. To představuje asi 3 % trhu a jen malé zaostávání za zeměmi západní Evropy, kde se tento podíl očekává mezi 5 a 10 %.

Klíčová je infrastruktura

Národní akční plán (NAP) Čistá mobilita počítá v následujících letech s rychlým rozvojem počtu plnících a nabíjecích stanic po celé České republice. Projekt Elektromobilita ČEZ, který je součástí širší nabídky pod křídly společnosti ČEZ ESCO, reaguje na tento trend výstavbou sítě veřejných dobíjecích stanic. Z celkových 71 jich je 26 rychlodobíjecích; zbytek sítě tvoří tzv. stanice normálního dobíjení. Více na https://www.elektromobilita.cz/cs/mapa-dobijecich-stanic.html. Při využívání celé sítě dobíjecích stanic se uživatel před dobíjením identifikuje jedinečnou RFID kartou.

Další veřejné rychlodobíjecí stanice vybuduje Elektromobilita ČEZ v letech 2017–18 na hlavních tazích napříč Českou republikou. Celkem 42 stanic umožňujících dobití většiny běžné kapacity baterií za 20 až 30 minut vznikne díky grantu z evropského programu CEF. Nad rámec těchto stanic bude vybudována také jedna lokalita kombinující integraci dobíjecích stanic, systému pro ukládání energie a výroby z obnovitelného zdroje.

Čtyři směrnice týkající se odpadu a nakládání s ním budou předmětem hlasování pléna tento týden. Týkají se hlavně využívání odpadu domácností a malých firem, které dohromady produkují zhruba 8% celkového odpadu v EU, a jde o to zvýšit podíl recyklace a neefektivního a neekologického skládkování. Parlament má v tomto směru ambicióznější cíle než původně navrhovala Komise a chce recyklaci ještě více stimulovat.

Odpad je potenciálně druhotná surovina a vzhledem k tomu, že ty prvotní jsou omezené a EU je musí dovážet, hledají se cesty, jak odpad co nejefektivněji znovu využít nebo ho vůbec méně vytvářet. Patří sem třídění, opravování, znovu využíváni a recyklování v logice cyklického modelu oběhového hospodářství. Na přínosech cirkulárního systému panuje shoda, přesto se výsledek hlasování Parlamentu o odpadovém balíčku s napětím očekává.

Komise totiž navrhla cíl pro podíl recyklace 65% a maximálně by se podle ní mělo skládkovat 10% - obojí do roku 2030. Poslanci by chtěli víc: výbor pro životní prostředí podporuje cíl 70% pro recyklaci a jen 5% pro skládkování. Plénum debatuje o odpadovém balíčku v úterý dopoledne a následně bude hlasovat.

V Čechách se recykluje čtvrtina až třetina odpadu.

V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%; podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován méně: 25,4,%. Každopádně je to ještě daleko od celoevropsky závazného cíle 50% do roku 2020.

V ČR se počítá s koncem skládkování využitelného odpadu po roce 2024. Připravuje se novela zákona o odpadech a nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností.

Skládkovat, spalovat nebo recyklovat?

Vyvézt odpad na skládku je z okamžitého hlediska nejlevnější, ale pro životní prostředí nejhorší varianta. Nese také rizika pro naše zdraví nehledě na to, že je synonymem plýtvání s druhotnými surovinami.

Odpad je také možno spalovat a získanou energii využívat, ale v hierarchii nakládání s odpady stojí na prvním místě recyklace. Obecně platí, že země, které více recyklují, také méně skládkují, jak ilustruje infografika tohoto článku.

Stanovisko Parlamentu

Na štrasburském plénu poslanci v úterý 14.3.  dopoledne diskutují a následně hlasují o balíčku čtyř směrnic. Týkají se odpadů obecně, skládek, obalů a autovraků, baterií a akumulátorů. Dva čeští poslanci byli zpravodaji pro tři ze čtyř směrnic jménem výboru pro průmysl. Miroslav Poche pro směrnici o odpadech a Pavel Telička pro směrnici o skládkách a směrnici týkající se autovraků, baterií a akumulátorů.

Infografika:

Kolik bude odběratele v nejbližší době stát elektřina? Může vedení společnosti ČEZ za to, že některé jaderné bloky v loňském roce z bezpečnostních důvodů zůstaly odstaveny? Postaví ČEZ další jaderný reaktor? Jana Klímová se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu zeptá generálního ředitele energetické společnosti ČEZ Daniela Beneše. Záznam rozhovoru - ZDE.

Mohlo by vás zajímat:

Blíží se konec uhelné energetiky, prodej elektrárny Počerady dává smysl, říká člen představenstva ČEZ Cyrani (iHNED.cz, 13.3.2017)

V souvislosti s blížícím se termínem pro implementaci nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, známém pod zkratkou REACH, pořádala Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků UEAPME konferenci věnovanou dopadu nařízení na malé a střední podniky (MSP). Podle prezidentky UEAPME Ulriky Rabmer-Koller již nyní řada MSP uvažuje o tom, že bude muset skončit se svým podnikáním, protože regulatorní zátěž spojená s REACH je pro ně příliš vysoká. Podle prezidentky by měla EU poskytnout MSP pomoc, protože i následné procesy související s autorizací látek po termínu pro implementaci, který je stanoven na červen 2018, jsou velice finančně nákladné.

Dokument ke stažení:

Tiskovou zprávu z konference - ZDE

Zdroj: CEBRE

Agentura pro podnikání a inovace (API) se vloni v létě odštěpila od své mateřské agentury CzechInvest. API vznikla na základě požadavku Evropské komise, aby subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky ze zdrojů Evropské unie, spadaly pod režim zákona o státní službě. Co změna znamená pro podnikatele nebo jak agentura bude podporovat inovace v oblasti ekotechnologií a aplikovaného výzkumu, odpovídal její ředitel Lukáš Vymětal. Více ZDE