Uzavření Pařížské dohody je jedním historických milníků procesu mezinárodního vyjednávání pod záštitou Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a velice důležitým a nezbytným krokem pro mobilizaci společného celosvětového úsilí v oblasti ochrany klimatu a s tím související akceleraci investic do budování udržitelné a nízko-emisní budoucnosti mezinárodního společenství. Více ZDE

Jednání o reformě trhu s emisními povolenkami míří do finále. Ochránci průmyslu hodlají brzdit zastánce rychlého snižování skleníkových emisí.

O reformu trhu s emisními povolenkami se v EU svede ještě tuhý boj. Změny jsou nutné, aby povolenky po roce 2021 konečně začaly plnit svou funkci, tedy aby díky vysoké ceně motivovaly firmy k přechodu na nízkouhlíkové technologie. V úterý se devítka členských států postavila v Radě EU proti kompromisu ostatních členů. Jejich hlas byl však příliš slabý, aby reformu shodili ze stolu. „Polsko se cítí podvedeno. Ohrožena je naše energetická bezpečnost,“ uvedl po prohraném hlasování ministr životního prostředí Jan Szyszko. Rozdělený je také Evropský parlament, který v půlce února odhlasoval svou vizi poměrem 379 ku 263.

Teď se europoslanci a zástupci států budou muset shodnout na konečné podobě emisního obchodování. Účastníci úterních vypjatých jednání připouštějí, že potíže mohou nastat už při schvalování mandátu rady. V něm členské státy řeknou, nakolik jsou ochotny poslancům ustoupit, a co si naopak nenechají vnutit. „Parlament navrhuje několik prvků, které jsou pro nás silně problematické,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Europoslanci se i přesto s radou v několika bodech shodnou. Chtějí vyškrtnout z trhu část přebytku dvou miliard povolenek, které drží jejich cenu u dna, nejlépe rovnou osm set milionů povolenek. Státy hodlají škrtat povolenky, které budou tři roky ležet ladem ve stabilizační rezervě. Do té chtějí poslanci i členské státy převádět nadbytečné povolenky dvakrát rychleji než komise. Cena tuny CO2 by tak mohla vystřelit na více než dvacet eur.

„Trh jsme posílili, ale zároveň jsme řekli, že musíme ochránit také průmysl, který čelí mezinárodní konkurenci,“ prohlásil německý státní tajemník Jochen Flasbarth. Státy se dohodly, že pokud by  nebylo pro firmy dost povolenek zdarma, uříznou se až dvě procenta z přídělu, který prodávají členské státy. Europoslanci chtějí tento převod zvýšit až na pět procent. „Balík stále poškozuje emisně nejúčinnější hutě v Evropě. Průmysl bude trpět, ale životní prostředí se nezlepší,“ postěžoval si šéf ocelářské asociace Eurofer Axel Eggert.

Polsko – Zpochybnilo samotný systém ETS. Pokrývá prý jen 4 procenta celosvětových skleníkových emisí. „Jde nám o klima, nebo o ETS?“ ptal se ministr životního prostředí Jan Szyszko.

Maďarsko - Hodlalo přijetí reformy zdržet a požadovalo, ať o nejcitlivějších otázkách jednají šéfové států a vlád na březnovém summitu a ministři ať se k reformě vrátí v červnu.

Švédsko - Ani navržená reforma nebude stačit na splnění závazků z Pařížské dohody. Aby systém začal fungovat, musí se část přebytečných povolenek zrušit.

Francie  - „Náš průmysl nás žádá, abychom zvedli cenu povolenky, aby se nastartovaly investice do nízkouhlíkové ekonomiky,“ uvedla francouzská ministryně životního prostředí Segolene Royalová.

Německo - Průmysl, který čelí mezinárodní konkurenci, je třeba před dopadem zdražování povolenek ochránit. Třeba po ocelářství se razantní snižování emisí bude požadovat obtížně.

Česko - „Od začátku jsme podporovali stabilní trh. Česko podpoří převedení většího podílu povolenek z aukcí na bezplatný příděl pro ohrožený průmysl,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Související článek:

Ministři EU dali zelenou pro reformu obchodování s emisními povolenkami (1.3.2017)

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nesmí pokračovat v hledání míst vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí, protože žádost o prodloužení průzkumu nebyla doručena v dostatečném předstihu. To znamená, že správa úložišť musí požadavek vznést znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území. Průzkum tak musí být pozastaven, protože platnost předchozího rozhodnutí ministerstva skončila koncem loňského roku.

Ministerstvo životního prostředí nevyhovělo žádosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o prodloužení průzkumu ve všech sedmi lokalitách vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Žádost byla podána pozdě. Průzkum tak musí být pozastaven, protože platnost předchozího rozhodnutí skončila loni k 31. prosinci.

Platforma proti hlubinnému úložišti, společenství obcí a spolků, kterým se plánovaná výstavba úložiště nelíbí, zastavení průzkumu vítá.

"Žádost o prodloužení nebyla MŽP doručena s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být o požadovaném prodloužení doby platnosti rozhodnuto do konce roku 2016, kdy uplynula doba platnosti předchozího povolení," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková. To znamená, že SÚRAO musí požadavek podat znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území, dodala mluvčí.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Sedm míst má být prozkoumáno povrchově a z nich se vyberou čtyři, posléze dvě a nakonec jedno místo, kde by se hlubinné úložiště mohlo začít budovat kolem roku 2050. SÚRAO předpokládala, že práce na prvním průzkumu skončí v roce 2018. 

Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek uvedl, že společenství usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. Podle ní je třeba nejprve probrat a přijmout novou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a upravit legislativu, zejména přijmout zákon posilující práva obcí. Ve všech sedmi lokalitách podalo už dřív 18 obcí a šest spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.

"Budeme se nyní snažit, aby práce skutečně nepokračovaly a mohli jsme tak s představiteli státu začít jednat o pravidlech pro hledání úložiště," sdělil dnes Klásek v tiskové zprávě.

Náklady na stavbu a provoz uložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.

Zdroj: ČTK

CENIA, česká informační agentura životního prostředí vyhlašuje poptávkové řízení na výběr expertů, kteří budou zařazeni do seznamu expertů pro hodnocení Auditů udržitelného rozvoje v rámci místní Agendy 21 (MA21). Předmětem zakázky je zpracování a posuzování Auditů UR podle Metodiky hodnocení udržitelných měst, schválené PS MA21. Nabídky musejí být doručeny zadavateli do 15. března 2017 do 15.00 hodin. Další informace a kontakt ZDE

Dnes byla otevřena 3. výzva programu INTERREG EUROPE. Nejvíce šancí uspět mají projekty z priority "Nízkouhlíkové hospodářství" a "Životní prostředí a efektivní využívání zdrojů". Všechny potřebné informace naleznete ZDE (stránky programu: https://www.interregeurope.eu/apply/). Výzva potrvá do 30. června 2017 a jsou v ní alokovány všechny zbývající finance programu.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal dne 10. 2. 2017 Prohlášení k oběhovému hospodářství, ve kterém vyjadřuje plnou podporu pro přeměnu odpadů na zdroje, ovšem vždy při zvážení případných dopadů nových schémat na udržitelnost a konkurenceschopnost českého průmyslu a podnikatelské sféry.

SOVAK ČR tuto iniciativu vítá a plně podporuje. Co je ovšem nedostatkem současných aktivit v oblasti cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) je absence přesahu mezi obory. Je proto zcela logické podporu rozšířit i do oblasti projektů oběhového hospodářství v zemědělství a ve vodním hospodářství. SOVAK ČR vnímá tuto potřebu jako prioritní, mimo jiné i vzhledem ke klimatickým změnám a nutnosti zajistit vyšší míru využívání vyčištěných odpadních vod v oblastech nevyžadující kvalitu pitné vody. Prioritou je také bezesporu nutná recyklace materiálů a živin, obsažených v odpadních vodách a odpadních produktech vznikajících v průběhu úpravy pitných vod a čištění vod odpadních. SOVAK ČR se zde plně staví za publikovaná stanoviska evropského sdružení EurEau, kde je SOVAK ČR řádným členem (https://www.eureau.org/index.php/consultations).

SOVAK ČR je spolkem sdružujícím právnické a fyzické osoby, činné v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. V současné době má SOVAK ČR 115 řádných členů a 127 členů přidružených. Řádní členové SOVAK ČR v České republice zásobují kvalitní pitnou vodou přes 9 mil. obyvatel, odvádějí odpadní vody pro téměř 8 mil. obyvatel a přes 98 % těchto odpadních vod čistí.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany přírody v Hradci Králové uložili pokutu 70 tisíc korun společnosti za to, že  v roce 2016 nešetrným ořezem poškodila 38 mladých akátů na parkovišti před obchodním centrem.

„Pracovník společnosti, která byla na ořezy stromů najatá obchodním centrem, provedl ořezy velmi nešetrně. Stromy přišly o velkou část koruny. Odborný posudek prokázal, že tímto zásahem došlo ke zkrácení jejich životnosti a jsou výrazně více ohroženy infekcemi,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Firma se proti rozhodnutí inspektorů neodvolala a pokutu zaplatila.

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila dne 28. února 2017 čtvrtou veřejnou soutěž ve spolupráci s německým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum (Federal Ministry of Education and Research in Germany) ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA. Tematicky bude zaměřena na podporu projektů z oblasti tzv. čtvrté průmyslové revoluce.

Hlavními uchazeči o podporu mohou být pouze podniky. Výzkumné organizace mohou být v tomto případě pouze dalším účastníkem. Na každém projektu se musí podílet alespoň jeden zahraniční partner se sídlem ve Spolkové republice Německo a součástí řešitelského týmu musí být alespoň i jeden německý malý či střední podnik.

Soutěžní lhůta začíná dnem 1. 3. 2017 a končí dnem 31. 5. 2017. V rámci čtvrté výzvy zaměřené na principy Průmyslu 4.0 budou podpořeny projekty, které budou řešit problematiku zejména, ne však výlučně v oblastech:

• Software Engineering

• Digitalization and software intensive embedded systems (Cyber Physical Systems)

• IT-Applications in production (incl. service robotics)

• Virtual technologies

• Process and system simulation and control

• Knowledge management

• Usability

• Software reliability, quality and safety

• Data engineering and data driven systems

• Parallelization and distributed systems

• Cooperative robotics

• System integration

Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) publikovalo jednak zprávu týkající se podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v letech 2010 až 2015. Zpráva uvádí, že podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě činil v roce 2015 podle mezinárodní metodiky výpočtu 15,1 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 14 %, na spotřebě v dopravě 6 % a na konečné spotřebě při vytápění 20 %. Dále MPO publikovalo zprávu o vývoji energetiky v oblasti teplárenství (2015). Zpráva obsahuje zejména popis vývoje, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný vývoj hlavních charakteristik, jako jsou výroba, dodávky, spotřeba, zahraniční obchod, bezpečnost dodávek a ceny za rok 2015. Obě zprávy si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie 2010 – 2015 [pdf, 528 kB]

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti teplárenství (2015) [pdf, 585 kB]

Půldruhého roku působí Delana Mikolášová v Izraeli jako vědecká diplomatka, má za úkol propojovat české a izraelské vědce, domlouvat jim spolupráci nebo třeba předvádět Izraelcům české start-upy. Byť je Izraelský Tel Aviv druhým největším vřídlem start-upů na světě, zájem o spolupráci je oboustraný, ujišťuje v rozhovoru pro HN Mikolášová. Pro Izrael jsou zajímavé třeba nanotechnologie. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Rada pro životní prostředí se včera dohodla na svém vyjednávacím postoji k přezkumu systému obchodování s emisemi (ETS). ETS je jedním z hlavních nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů. Tento přezkum má přispět k dosažení cíle EU snížit své emise do roku 2030 nejméně o 40 %, jak se k tomu EU zavázala na základě Pařížské dohody o změně klimatu.

Návrh na revizi ETS bude projednán a přijat prostřednictvím řádného legislativního postupu. Rada tudíž sdílí legislativní pravomoci s Evropským parlamentem.

Rada pro životní prostředí se dne 28. února 2017 dohodla na svém vyjednávacím postoji (obecný přístup). To znamená, že mohou být zahájena jednání s Evropským parlamentem k dosažení dohody na konečném znění. Evropský parlament svůj postoj schválil dne 15. února 2017.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) začal být uplatňován v roce 2005 s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Omezuje objem skleníkových plynů, které mohou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci energie a letecké společnosti vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují nebo si je tyto podniky kupují. Strop je v průběhu času snižován, aby se množství emisí postupně snižovalo.

Revizi směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Pro dosažení cíle EU snížit emise alespoň o 40 % do roku 2030 budou muset odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, snížit své emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005. To znamená, že celkový počet emisních povolenek bude klesat rychleji než dříve: od roku 2021 o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %. To odpovídá dalšímu snížení emisí o přibližně 556 milionů tun mezi lety 2020 a 2030, což se přibližně rovná ročnímu objemu emisí ve Spojeném království.

Návrh Komise obsahuje mimo jiné tyto změny:

• revize systému bezplatného přidělování povolenek se zaměřením  na odvětví, u nichž existuje nejvyšší riziko, že přemístí svou výrobu mimo EU (to se týká přibližně 50 odvětví);

• značný počet bezplatných povolenek vyhrazených pro nová a rostoucí zařízení;

• pružnější předpisy s cílem lépe sladit množství bezplatných povolenek s údaji o výrobě;

• aktualizace 52 referenčních úrovní používaných na měření emisí tak, aby odrážely technologický pokrok od roku 2008.

V období mezi lety 2021 a 2030 má být společnostem bezplatně přiděleno přibližně 6,3 miliardy povolenek v hodnotě 160 miliard EUR.

Komise rovněž navrhuje vytvořit několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci vyrovnat se s výzvami v oblasti inovací a investic, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – rozšiřující stávající podporu pro demonstraci inovativních technologií na průlomové inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadňující investice do modernizace odvětví energetiky a širších energetických systémů a posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Pokud se podaří najít shodu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zahájí EK práci na navazujících právních předpisech a členské státy následně zapracují novou směrnici do své národní legislativy. Revidovaný systém EU ETS, zejména v oblasti bezplatné alokace povolenek, finančních mechanismů a celkového posílení efektivity systému, pak bude uplatňován především v příštím desetiletí, kdy systém vstoupí do svého 4. obchodovacího období (2021–2030). V tomto období by se dle včera schváleného návrhu měl objem povolenek snižovat každý rok o 2,2 procenta. V nynějším obchodovacím období, které skončí v roce 2020, se počet vydávaných povolenek snižuje o 1,74 procenta za rok.

V únoru přibylo v ulicích metropole 39 šedě zbarvených nádob určených ke sběru kovových obalů a jejich počet bude během roku dále narůstat. Sběr nové komodity je celoplošně zajišťován ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy od srpna loňského roku. Aktuálně se v metropoli nachází 338 kontejnerů na kov.

Třídění kovových obalů získává na popularitě i mezi Pražany, kteří v lednu letošního roku odevzdali více než 6,6 tun kovových obalů. „Za šest měsíců od startu projektu se podařilo vytřídit již 27, 8 tun kovových obalů. Za postupným nárůstem stojí jednak vyšší povědomí Pražanů o možnosti třídit kovové obaly, jednak vyšší počet třídících míst,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Co můžu do kontejneru na kovové obaly vyhodit?

Kontejner je určen zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, ale je možné do něj odložit i prázdné konzervy, tuby, kovové uzávěry nebo víčka. Do separačních nádob naopak nepatří obaly od deodorantů ve spreji a obaly od motorových olejů, benzinu, barev a dalších chemických nebo nebezpečných látek.

Způsob jejich likvidace by měl být uveden na obalu konkrétního produktu. „Nádobky od sprejů jsou považovány za nebezpečný odpad. K jejich sběru v Praze slouží sběrné dvory nebo sběrná místa nebezpečných složek komunálního odpadu,“ zdůraznil dále Mana.

V areálu Pod Šancemi dochází k ručnímu roztřídění obsahu šedých kontejnerů na kovy a hliníkové obaly. Následně se odpad lisuje do balíků, které si přebírá odběratel k dalšímu zpracování.

Nyní se v hlavním městě nachází 4584 kontejnerových stání na tříděný odpad. „Oproti roku 2015 je to přibližně o 180 kontejnerových stání více,“ dodal Radim Mana.
 

V souvislosti s poskytováním podpory z OPŽP 2014 – 2020 a s tím souvisejícím naplněním podmínek udržitelnosti vodohospodářských projektů Státní fond životního prostředí (SFŽP) upozorňuje žadatele na to, že dotování zdrojů na obnovu vodohospodářské infrastruktury z jiných zdrojů než z ceny pro vodné a stočné je povoleno pouze v ojedinělých případech.

Předkládané projekty (specifický cíl 1.1 a 1.2) musí naplnit metodiku udržitelnosti dle podmínek OPŽP 2014-2020, tzn. žadatel musí vyplnit nástroj Udržitelnosti 2014+ (nástroj), který stanoví min. výši zdrojů na obnovu vodohospodářské infrastruktury (VHI). Takto určenou výši zdrojů je žadatel povinen vygenerovat v průběhu prvních 10 let udržitelnosti od prvního dne následujícího roku po vydání posledního kolaudačního souhlasu k projektu. Pro žadatele je závazný výstup z nástroje Udržitelnost 2014+ tak, že výsledná hodnota zdrojů na obnovu VHI, dle výsledku nástroje, musí odpovídat hodnotě zdrojů zadaných do listu Návrh PFO, kterým se žadatel zavazuje k naplnění podmínek udržitelnosti dle OPŽP 2014 – 2020.

Při posuzování předkládaných projektů je ze strany žadatelů zřejmá čím dál větší tendence dotování ceny pro vodné a stočné z obecních rozpočtů, přičemž takové dotování ceny, a tedy zdrojů na obnovu VHI, není trendem, kterým by se mělo vytváření prostředků na obnovu VHI dlouhodobě ubírat.

Prostředky na obnovu VHI , které je třeba promítnout do ceny pro vodné a stočné, souvisí s tvorbou a kvalitou zpracování Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací (dle př. č. 18 vyhl. MZe č. 428/2001 Sb.), přičemž návrh PFO je právě výstupem z nástroje Udržitelnost 2014+ jako závazný požadavek pro naplnění podmínek udržitelnosti vodohospodářských projektů pro období OPŽP 2014 – 2020 (ovšem se současným zachováním podmínek tzv. sociální únosnost ceny pro vodné a stočné dle podmínek OPŽP 2014 – 2020). V PFO jsou vymezeny potřebné finanční prostředky, které se promítají do kalkulací cen pro vodné a stočné, přičemž smyslem PFO je vytvářet v průběhu životnosti daného majetku finanční rezervu na jeho obnovu tak, aby byla zajištěna její udržitelnost. I přesto je třeba zdůraznit, že tvorba prostředků na obnovu VHI může probíhat v takovém režimu, že nezpůsobí skokové navýšení ceny pro vodné a pro stočné (což se týká především menších provozních celků).

S ohledem na výše uvedené upozorňuje poskytovatel podpory na to, že zdroje na obnovu VHI u vodohospodářských projektů dotovaných z OPŽP 2014 – 2020 musí být ze strany žadatelů, resp. vlastníků VHI zajišťovány primárně z výnosů vodného a stočného, což znamená, že pro vodohospodářské projekty OPŽP 2014 – 2020 není povoleno, aby docházelo k dotování ceny pro vodné a stočné z obecních rozpočtů. Dotování zdrojů na obnovu VHI z jiných zdrojů než z ceny pro vodné a stočné je povoleno pouze v ojedinělých případech (např. Svazky obcí).

Zdroj: SFŽP

CENIA upozorňuje uživatele MA ISOH, že ve čtvrtek 2. 3. 2017 od 18:00 hod. proběhne odstávka serveru MŽP. Během odstávky nebude dostupný web MA ISOH a ani nebude možné zasílat informace o vybraných autovracích do MA ISOH (vydávat potvrzení o ekologické likvidaci).

Zdroj: CENIA