Pokud se, v rámci administrace (např. při finalizaci žádosti, nahrávání příloh apod.) Vaší žádosti o podporu z OPŽP na portálu IS KP14+, i přes dodržení všech platných postupů[1] vyskytnou chybová hlášení, která nebudou mít základ v chybě na straně žadatele (např. nevyplněné povinné pole), respektive akci nebude možné z Vaší strany řádně dokončit, SFŽP doporučuje postupovat takto:

1) Na úvodní stránce IS KP14+[2] si nejprve zkontrolujte, zda se žádostí nepracujete ve správcem avizovaném a předem naplánovaném čase údržby či odstávky systému;
2) Dále zkontroluje hardwarové a softwarové požadavky na svůj počítač vyjmenované na příslušné záložce úvodní stránky IS KP14+. Na tomto místě jsou uvedeny požadavky na Váš počítač, bez jejichž splnění Vám dodavatel systému negarantuje správné fungování IS KP14+;
3) V případě, že není zveřejněna žádná informace o nefunkčnosti systému a Vám se nepodaří potřebný úkon dokončit, nejrychlejším řešením je obrátit se na technickou podporu správce systému - MMR ČR[3] , na emailovou adresu ms14.help.tech@mmr.cz. Do zprávy vždy vložte kromě slovního popisu také printscreen s chybovým hlášením, z něhož budou moci odborníci lépe identifikovat vzniklý problém:

• V případě, že jste přes všechnu snahu nedodrželi stanovené postupy, pracovníci podpory Vám poradí, jak se dané chybě vyhnout a proces dokončit, či Vás odkáží k dořešení na SFŽP ČR;

• Bude-li se však jednat o chybu systémovou, bude Vám předána odpovídající informace o vzniklé situaci a způsobu vyřešení problému.

4) Pokud budete mít k dispozici popsanou zpětnou vazbu o reálném technickém problému v systému, na jehož základě dojde/došlo ke zpoždění Vámi řešeného procesu, informujte obratem příslušného projektového manažera daného projektu, případně místně příslušnou krajskou pobočku SFŽP ČR – https://www.sfzp.cz/sekce/539/krajska-pracoviste/ (pokud se jedná o Vaše prvotní podání žádosti o podporu):

• Jednoznačně doporučujeme podat žádost včas a nečekat s finalizací žádostí až těsně před stanovený termín ukončení příjmu žádostí. Problém zjištěný těsně před uzavřením výzvy a nahlášený až po jejím ukončení není možno již pro žadatele kladně vyřídit. Taková žádost nebude v IS KP14+ registrována. Jediným řešením je pak vyčkat na případnou další odpovídající výzvu a do té řádně a včas žádost podat;

• Při případném doplňování podkladů k již podané žádosti na základě výzvy SFŽP ČR/AOPK ČR Vám při problému s IS KP14+ bude moci být prodloužen termín k doplnění. V tomto případě se obracejte na odesílatele dané výzvy (depeše), nebo na stanoveného projektového manažera projektu.

[1] Především dokumenty zveřejněné na webu www.opzp.cz s názvy Uživatelská příručka IS KP14+, Tipy k IS KP14+ a Uživatelská příručka pro procesu zpracování CBA.

[2] https://mseu.mssf.cz.

[3] V gesci MMR ČR je nový monitorovací systém evropských fondů MS2014+ v programovém období 2014–2020, jenž má sjednocovat a zjednodušovat proces podávání žádosti o dotaci, kdy žadatelé pro získání podpory v různých operačních programech mohou postupovat obdobně. Portál IS KP14+ je pak součástí MS2014+ a je určen přímo pro žadatele/příjemce k zadávání žádostí o podporu a správu projektů, dále pak pro externí hodnotitele apod.

Zdroj: SFŽP

Od vývozního rekordu v roce 2012 se loni export elektřiny propadl o čtyřicet procent. Navíc se v září opakovala předloňská situace, kdy se z Česka stal na čas čistý dovozce. Výpadek exportu jde na vrub poklesu výroby v jaderných elektrárnách proti roku 2015 o 2,7 terawatthodiny. Loňskou bilanci zachraňovala podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS hlavně paroplynová elektrárna Počerady, díky níž ČEZ pokryl tři čtvrtiny jaderného výpadku.

Hrubá spotřeba loni vzrostla o 1,5 terawatthodiny v důsledky hospodářského růstu a horšího počasí. Podle ČEZ vzrostla spotřeba velkých průmyslových firem a menších podniků za loňská první tři čtvrtletí o 1,5 procenta. Domácnosti spotřebovaly o jedno procento více. Více ZDE

Zdroj: E15

V rámci programu GoGreen, prostřednictvím kterého chce společnost DHL Supply Chain snižovat svoji ekologickou stopu, zavádí tuzemská pobočka logistických centrech úsporné a inteligentní systémy osvětlení. Inteligentní řízení osvětlení je založeno na senzorech pohybu a intenzity okolního světla. Svítidla lze stmívat podle měnící se intenzity okolního osvětlení nebo po určité době, během níž svítidlo nedetekovalo pohyb v oblasti snímané senzorem. Systém navíc umožňuje individuální nastavení svítidel v závislosti na jejich umístění, a to pomocí dálkového ovládání.

V největším skladě DHL Supply Chain v Jirnech s plochou 100 tisíc metrů čtverečních přineslo inteligentní osvětlení podle dat společnosti snížení spotřeby o 39 procent. Nové sklady v Jažlovicích, Boru a Chebu jsou vybaveny inteligentním osvětlením již od zahájení provozu. Oproti plánovanému rozpočtu by měly být náklady na provoz osvětlení o 40 až 50 procent nižší.

Realizované projekty nasazení úsporného osvětlení přinesly podle DHL v některých případech snížení roční spotřeby až o 62 procent. V roce 2007 se společnost DHL zavázala v programu GoGreen do roku 2020 snížit svoji globální produkci skleníkových plynů o 30 procent a to navzdory přibývajícímu počtu přeprav.

Zdroj: Logistika (ihned.cz)

Každou hodinu se jen v Německu zahodí asi 320 000 kelímků na jedno použití. Berlín se v tomto směru chystá podniknout velký krok kupředu. Pokud návrh projde, budou si moci spotřebitelé možná ještě letos vychutnat kávu z opětovně naplnitelných kalíšků. Dodá je prodejce, zákazník za něj zaplatí zálohu. Tu pak dostane zpátky, když kalíšek u jiného ze zúčastněných prodejců zase vrátí. Podobně se v Německu platí záloha za kelímky u nápojů na festivalech nebo u svařeného vína na vánočních trzích. Návrh momentálně projednává komise pro životní prostředí, berlínské zastupitelstvo o něm bude rozhodovat za několik týdnů.

Zdroj: Rozhlas.cz

Jedním z největších problémů je současné hospodaření s dešťovou vodou. Je dlouhodobě neudržitelné, říká ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák. Nejen o těchto tématech se bude hovořit na mezinárodní výstavě Vodovody-kanalizace, kterou Sdružení pořádá ve dnech 23. – 25. května v Praze.

Regulace vodárenství je stále dost roztříštěná. Jak by podle vás měla vypadat?

Je pravdou, že obor vodovodů a kanalizací je v kompetenci sedmi ministerstev. A protože voda je jen jedna a začíná být velmi horkým tématem jak na evropské tak i na globální úrovni, jsem přesvědčen, že je možné uvažovat o zařazení problematiky vodního hospodářství výhradně pod jedno ministerstvo, jako tomu je v některých zemích EU. Toto rozhodnutí však ponechávám plně na odpovědnosti představitelů státu.

Považujete tedy současný způsob regulace za dobrý?

Vzhledem k tomu, že v ČR existuje několik tisíc vlastníků a provozovatelů vodohospodářského majetku s velmi odlišnou právní formou, způsobem vlastnictví, technickou a technologickou strukturou vodohospodářského majetku atd., považuji stávající způsob regulace za vhodný, přiměřený, transparentní a dostatečně efektivní pro regulaci jednotlivých subjektů na trhu. Pouhým využitím postupů, které mají oporu v současně platné legislativě, je možné velmi efektivně oblast vodohospodářských služeb regulovat a nevzniká tak důvod pro razantní změnu způsobu regulace odvětví. Návrh na superregulační úřad, který se objevuje ve vládní strategii a zahrnoval by kromě vodního hospodářství například i elektřinu, plyn, teplo, telekomunikace či železnice, je potřeba podrobit velmi důkladné analýze. Další nárůst administrativních nákladů nelze připustit.

Českou republiku sužují stále častěji období sucha. Co pro zmírnění dopadů mohou dělat vodohospodáři, příp. stát?

Zásadním problémem ČR zůstává současné hospodaření s dešťovou vodou, která je v naprosté většině případů během dešťových srážek odváděna buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný - přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území ČR a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva. Z těchto důvodů je nutné více využívat retenci a zasakování dešťových vod přímo v místě jejich dopadu.

Co s tím?

Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty, které nemají povinnost podle zákona platit za odvádění srážkových vod - to jsou vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových veřejně přístupných komunikací, ploch celostátních a regionálních drah nebo ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností - ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného. Přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí. Bilančně je objem čištěné odpadní vody v ČR dvakrát vyšší než objem fakturovaného stočného a spotřebitelé tak platí za jiné znečišťovatele. Odstranění výjimek by tak umožnilo změnu chování zpoplatněných subjektů. Ti potom raději přikročí k výstavbě retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace. Dešťové vody poté neskončí na čistírnách odpadních vod a dojde sekundárně i k posílení zdrojů vody.

Existuje v  souvislosti s klimatickými změnami dlouhodobá vodohospodářská koncepce, která by řešila např. zásobování obyvatel pitnou vodou či další dopady sucha?

V současné době připravuje ministerstvo zemědělství novelu vodního zákona, která by po vzoru problematiky povodní uceleně řešila i problematiku vyrovnávání se s negativními projevy sucha. V rámci této novely by měly být zpracovány plány pro zvládání sucha na státní i krajské úrovni, které by jednoznačně stanovovaly způsob vyhlašování sucha i vyrovnávání se negativními projevy. SOVAK ČR vítá krok ministerstva zemědělství, které umožnilo se našemu oborovému spolku zapojit do přípravy pro nás tak klíčové novely vodního zákona. Současně jsme již jednotlivým členům přípravného výboru zaslali již zpracovaný plán pro zvládání sucha jako možný vzorový dokument. Ucelená vodohospodářská koncepce zahrnující hospodaření na zemědělské půdě, výstavbu, ochranu zdrojů pitných vod atd. však stále chybí.

I o tom, předpokládám, se bude diskutovat na blížící se výstavě VODOVODY-KANALIZACE. Jak hodnotíte její minulý ročník a co očekáváte od letošního, jubilejního? Jaká témata tam budou nejvíce rezonovat?

Velká pozornost bude jistě věnována problematice pokročilých procesů čištění k odstraňování nejrůznějších specifických polutantů, především látek ze skupiny souhrnně označovaných jako prostředky na ochranu rostlin. V oboru čistírenství lze očekávat zaměření na nové technologie zpracování přebytečného kalu, které si stále zpřísňující národní i evropská legislativa v blízké budoucnosti vyžádá.

Minulého ročníku výstavy se zúčastnilo více než 9 000 návštěvníků, kteří měli možnost se seznámit s výrobky a službami 340 firem. V průběhu výstavy probíhal i bohatý doprovodný program pod záštitou ministerstva zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Podle reakcí jak vystavovatelů, tak i návštěvníků lze minulý ročník hodnotit jako úspěšný a já doufám, že jubilejní 20. ročník bude pro obor vodovodů a kanalizací stejně ne-li více prospěšný a užitečný.

Mezinárodní výstava VODOVODY-KANALIZACE

20. ročník největší a nejvýznamnější oborové akce v ČR

Kdy: út 23.5. – čt 25.5. 2017
Pořadatel: Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s. (SOVAK ČR)
Kde: PVA EXPO PRAHA, Letňany

Více na www.vystava-vod-ka.cz

Komise dnes představila nový nástroj, který má podle ní pomoci k lepšímu provádění environmentální politiky EU a společných dohod. Podle zveřejněného reportu v oblati kvality vody a hospodaření s vodou, většina členských států má problémy s plněním požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod. V oblasti odpadů přezkum ukázal, že tato oblast je pro všechny členské státy stále velkou výzvou a to především v oblasti prevence jejich vzniku.

Plnohodnotné provedení unijních environmentálních předpisů by ekonomice EU mohlo každoročně ušetřit 50 miliard eur v nákladech na zdravotní péči a přímých environmentálních nákladech. Kromě toho podle Eurobarometru se tři ze čtyř občanů domnívají, že pro ochranu životního prostředí v jejich zemi je legislativa EU nezbytná, a čtyři z pěti souhlasí s tím, že orgány EU by měly mít možnost kontrolovat, zda je tato legislativa řádně uplatňována.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, prohlásil: „Neúplné a nevyvážené provádění environmentálních předpisů nikomu neprospívá. Z jejich důkladnějšího uplatňování naopak těží občané, správní orgány i celá ekonomika.  Proto jsme přišli s přezkumem provádění environmentální politiky a jsme odhodláni pomoci členským státům zajistit, aby kvalita ovzduší a vody a způsob nakládání s odpady v jejich zemi splňovaly ty nejvyšší standardy. Přezkum nám slouží jako zdroj informací, nástroj a časový rámec.“

Dnešní balíček opatření zahrnuje 28 zpráv o jednotlivých zemích popisujících jejich silné i slabé stránky a jejich možnosti; sdělení, které shrnuje politické závěry vyplývající z těchto zpráv a zkoumá společné trendy v oblastech, jako je kvalita ovzduší, nakládání s odpady a oběhové hospodářství, kvalita vody a ochrana přírody a biodiverzity, a také doporučení, jak situaci zlepšit, adresovaná všem členským státům.

Přezkum ukázal, že v nakládání s odpady je pro všechny členské státy stále velkou výzvou především prevence jejich vzniku. Šest států pak nezvládlo omezit skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Úplné provedení unijních předpisů o nakládání s odpady do roku 2020 by mohlo vytvořit 400 000 nových pracovních míst.

Fakta ČESKO:

 

Oběhové hopsodářství: V České republice dosud neexistuje žádná národní politika definující přístup k ekologickým inovacím a oběhovému hospodářství. výzvy, kterým země na poli ekologických inovací a oběhového čelí, se týkají systému výzkumu a inovací. Zdokonalit musí také vzdělávací systém a systém veřejného výzkumu, aby dokázaly tuto výzvu uchopit.

Odpady: Česká republika musí vyvinout více snahy, aby zvýšila výkon systému nakládání s odpady a přiblížila se k recyklačnímu hospodářství, v němž je pouze zbytkový odpad určen ke spalování. V zemi dobře funguje nástroj rozšířené odpovědnosti výrobce za obaly, příslušné cíle týkající se obalů Česká republika dokonce překonává. Přesto nadále čelí závažným výzvám, mj. v podobě přístupu ke spolehlivým informacím o odpadech, nezbytným pro správná rozhodnutí ohledně plánované kapacity infrastruktury na získávání energie z odpadů, která nenaruší ambicióznější cíle balíčku oběhového hospodářství.

Voda: Země musí vynaložit značné úsilí k dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí EU o vodě, konkrétně pokud jde o vyhodnocování nových změn vodních útvarů a řešení povodní v rámci integrované správy povodí. Musí také splnit požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod.

Nejvíce české vody zatěžuje regulace toků a hydromorfologické změny, které ovlivňují 67 % povrchových vodních útvarů, 51 % vodních útvarů ovlivňují difuzní zdroje znečištění, 44 % pak zdroje bodové. Mezi jednotlivými oblastmi povodí neexistují výrazné rozdíly v zátěži.

Strukturu politiky vodního hospodářství je nutné změnit tak, aby s ohledem na různou zátěž, např. řízení povodní či sucha, dokázala zabezpečit dobrý stav vody ve vodních útvarech.

Ovzduší: Česká republika musí vynaložit výraznou snahu, aby splnila normy kvality ovzduší stanovené EU, obzvlášť pokud jde o pevné částice a oxid dusičitý.

Emise několika znečišťujících látek se za posledních deset let zejména díky „restrukturalizaci“ průmyslu v zemi snížily. Kvalita ovzduší v České republice však nadále představuje důvod ke znepokojení, neboť je hlášeno překračování norem pro kvalitu ovzduší stanovených EU. Dlouhodobé porušování limitů týkajících se NO2 a PM10 má vážné negativní dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a je rovněž spojováno s obrovskými hospodářskými náklady. V roce 2014 byla zaznamenána porušení norem pro kvalitu ovzduší stanovených EU, které se týkají pevných částic (PM10), v 10 zónách pro měření kvality ovzduší a norem týkajících se roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v jedné zóně pro měření kvality ovzduší (v Praze). Ve čtyřech zónách pro měření kvality ovzduší navíc byly evidovány náznaky překročení hodnot týkajících se jemných částic (PM2,5), jejichž limitní hodnoty začaly být závazné teprve v roce 2015. Přinejmenším v jedné zóně pro měření kvality ovzduší došlo k překročení cílových hodnot ročních průměrných koncentrací kadmia, benzo[a]pyrenu, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a ozonu.

 

Dokument ke stažení:

• Česká republika - report: ZDE

• Česká republika - fakta: ZDE

 

V ochraně přírody a biodiverzity byly sice na mnoha místech zaznamenány úspěchy, provádění unijní legislativy věnované této problematice je však třeba zlepšit, což potvrdila kontrola účelnosti směrnice o ochraně ptáků a směrnice o stanovištích. Pokud se ochrana přírody a biodiverzity nezintenzívní, bude ubývání biologické rozmanitosti v EU pokračovat, čímž bude ohrožena schopnost ekosystému uspokojovat v budoucnosti lidské potřeby.

Mezní hodnoty stanovené pro kvalitu ovzduší stále překračuje 23 z 28 členských států a celkem více než 130 měst v Evropě. Hlavním zdrojem znečištění je přitom doprava. Větší pozornost je nutné věnovat i hluku ve venkovním prostředí, který je druhou nejzávažnější environmentální příčinou zhoršeného zdravotního stavu.

Co se týká kvality vody a hospodaření s vodou, většina členských států má problémy s plněním požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod a 13 států čelí právním krokům ze strany EU. Téměř ve všech členských státech zůstávají vážným problémem koncentrace dusičnanů a míra eutrofizace.

Existuje několik základních příčin, které jsou společné pro více členských států: neefektivní koordinace mezi jednotlivými úrovněmi státní správy, nedostatečná správní kapacita a nedostatek poznatků a dat.

Po představení balíčku opatření budou následovat rozhovory s jednotlivými členskými státy, spuštění nástroje pro vzájemné sdílení zkušeností a politická jednání v Radě pro životní prostředí.

Souvislosti

V případech, kdy společně dojednané předpisy nejsou řádně prováděny, může Komise podniknout právní kroky. Aby k tomu nedošlo, bude s členskými státy na základě přezkumu provádění environmentální politiky pracovat na lepším uplatňování předpisů a politiky v oblasti životního prostředí.

Přezkum je součástí iniciativy Komise zaměřené na zlepšování právní úpravy, k němuž patří i lepší provádění stávající legislativy a politik.

Další informace

• Česká republika - report: ZDE

• Česká republika - fakta: ZDE

• Sdělení a příloha: Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků

• Informativní přehledy: 28 zpráv o jednotlivých zemích

• Webové stránky věnované přezkumu provádění environmentální politiky

Evropská komise koncem minulého týdne navrhla, aby se letecký sektor stal součástí evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS). Reaguje tak na dohodu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) z loňského roku ohledně stabilizace emisí v mezinárodní letecké dopravě. Podle komisaře pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguela Ariase Cañete se bude systém vztahovat na lety v rámci Evropského hospodářského prostoru. O návrhu bude nyní diskutovat Evropský parlament a Rada a dokončení legislativního procesu se očekává do konce tohoto roku. Více v tiskové zprávě Komise ZDE.

Zdroj: CEBRE

Evropská komise vyhlásila soutěž o Cenu Horizon pro materiály za čistý vzduch - The Horizon Prize on materials for clean air - s finanční výhrou ve výši třech milionů eur. Ty obdrží jednotlivec nebo tým, který nabídne nejlepší inovační řešení problému poletujícího prachu v ovzduší a pomůže ve městech snížit koncentrace poletavých prachových částic. Výzva je nyní otevřena a přihlášky je možné zasílát do 23. ledna 2018. Výzvu se všemi informacemi naleznete na účastnickém portálu Komise ZDE.

Zdroj: Evropský výzkumný prostor

Tokijská firma Jeplan postavila zařízení, které má recyklovat odpad a ten využívat jako pohon do automobilu. Technologii extrahuje bavlněné vlákno z použitých textilií a recykluje je do ethanolu. Podle japonské firmy se z tuny použitého oblečení vyrobí 700 litrů etanolu. Jeplan také přišla na to, jak recyklovat polyester. Společnost staví továrnu na ostrově Kjúšú. V provozu by měla být od tohoto léta. Kapacita závodu má být 2000 tun oblečení za rok. Více ZDE

Zdroj: EURO

Na konci loňského roku instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren činila 77,42 gigawattu. Ve srovnání s koncem roku 2015 se tak zvýšila o 34,54 gigawattu. Solární elektrárny loni vyrobily 66,2 miliardy kilowatthodin elektřiny. Na celkové výrobě elektřiny v zemi měly podíl zhruba jedno procento. Národní plán rozvoje solární elektřiny počítá s tím, že celková kapacita solárních elektráren v zemi v letech 2016 až 2020 vzroste o 110 gigawattů. Cílem Číny je zvýšit do roku 2030 podíl výroby elektřiny z nefosilních paliv na celkové výrobě na 20 procent z nynějších 11 procent. Do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů chce Čína do roku 2020 investovat 2,5 bilionu jüanů (9,1 bilionu korun).

Zdroj: ČTK

Sedmý ročník projektu Voda pro Afriku, který organizuje skupina Veolia a Nadační fond Veolia, přinesl 770 tisíc korun, které putovaly na konto Člověka v tísni. Jde o výtěžek z charitativního prodeje designových předmětů a kávy, které pomohou zajistit pitnou vodu lidem ve vesnici Bargo v okresu Aleta Wondo v jižní Etiopii.

Za uplynulých sedm ročníků poskytla skupina Veolia a Nadační fond Veolia na opravy a budování nových vodních zdrojů v Etiopii téměř čtyři miliony korun. Díky tomu byly opraveny a vybudovány zdroje vody pro 33 tisíc Etiopanů na chudém etiopském venkově.

„Peníze z předloňské i loňské sbírky jdou do tříletého projektu, díky kterému získá deset tisíc lidí čistou a nezávadnou vodu.  Ve vesnici Teso se vybudoval celý nový vodovodní systém, včetně vodojemu (nádrže), z kterého je voda rozváděna do potrubí a na něm je asi šest odběrných míst. Nestačí jen vybudovat nový vodovod, ale je potřeba zajistit i jeho dlouholetou udržitelnou správu,“ vysvětluje Jan Faltus. „ Lidé musí za vodu platit a ne málo. Kanystr je vyjde až na 50 centů v místní měně, což je víc než platí za vodu lidé v České republice. Z poplatků se platí mj. ostraha, nafta pro dieslový agregát, veškeré opravy… Provádí se on line monitoring, automatický odečet a sleduje se, jak je zdroj vody využíván,“ doplňuje  Jan Faltus.

Zájemci si loni před Vánoci mohli vedle tradiční křišťálové karafy od designéra Daniela Piršče koupit také porcelánové šálky značky Thun s africkým motivem a pravou etiopskou kávu Sidamo od mammacoffee. Kromě rozšířené nabídky nabízených předmětů přinesla sedmička i nový model spolupráce s hlavním partnerem projektu společností Člověk v tísni, o. p. s. Nadační fond Veolia založil pro projekt Voda pro Afriku vlastní dlouhodobou veřejnou sbírku. Na budování vodních zdrojů v Etiopii lze tedy od 1. listopadu 2016 nově přispět nejen nákupem předmětů, ale poskytnutím přímého daru na sbírkové konto.

Díky finančním zdrojům od České rozvojové agentury a výtěžku z projektu Voda pro Afriku jsou na etiopském venkově budovány hlubinné vrty nebo opravovány či vyměňovány jejich nefunkční části (potrubím vodní čerpadla apod.). Výsledkem jsou funkční odběrná místa na vodu v blízkosti vesnic, takže jejich obyvatelé nemusejí nezávadnou pitnou vodu dopravovat z míst vzdálených od domovů i několik hodin pěší chůze. Veškeré činnosti související s realizací jednotlivých prací jsou koordinovány a prováděny ve spolupráci s místními vodními úřady a za účasti českých i místních zaměstnanců Člověka v tísni.

Osud našich oceánů nám není lhostejný. Vzkazuje německý sportovní gigant Adidas, který se pustil do projektu na výrobu speciálních plavek. Společně s ekologickou iniciativou Parley For The Oceans vymyslel způsob, jak recyklovat rybářské sítě a plasty, které znečišťují oceány a jeho břehy. Firma proto odpad loví a následně ho za pomoci mechanických a chemických procesů čištění rozkládá na nylonový základ. Následně surovinu přetváří na nylonovou přízi, kterou lze donekonečna recyklovat, aniž by ztratila funkčnost či kvalitu. Technická příze má název econyl a má stejné vlastnosti jako klasický nylon, který se k výrobě plavek standardně používá. Firma tak navazuje na svůj předchozí výrobek z mořského odpadu, kterým jsou tenisky.

Čtěte také:

Adidas začíná prodávat ekologické boty z mořského odpadu (8.11.2016)

Zdroj: iDNES.cz

Od 4. února 2017 vstoupí v platnost nařízení Komise (EU) č. 2017/160 [1], které reguluje vnitro i mimounijní obchod s ohroženými druhy. Z hlediska změny režimu nakládání a možností obchodování s exempláři chráněných druhů je pro ČR podstatné především zařazení žaka šedého (Psittacus erithacus) do nejpřísnější ochrany CITES (příloha A) a rovněž zařazení některých vzácných dřevin nově do kategorie přísnější ochrany (příloha B).

Populace papouška žaka šedého ve volné přírodě vlivem nelegálního obchodu a ničení jeho přirozených biotopů poklesla od roku 1990 o více než 90 %. Proto se ho státy Úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) rozhodly v loňském roce zařadit do nejpřísnější ochrany CITES. Více zde.

Pro žaka šedého začíná tak platit nová registrační povinnost a všichni jeho vlastníci či dlouhodobí držitelé jsou povinni si jej nechat zaregistrovat u místně příslušného krajského úřadu (v případě Prahy na Magistrátu hl. města Prahy), ve lhůtě do 30 dní. Komu se nepodaří dodržet tuto lhůtu, vystaví se riziku postihu od České inspekce životního prostředí. Ta může ve správním řízení uložit pokutu, případně může i papouška zabavit.

Všichni papoušci tohoto druhu budou muset být nově označeni pevným nesnímatelným kroužkem se speciálním kódem nebo mikročipem. Jejich majitelé je budou muset přihlásit u krajského úřadu nebo na pražském magistrátu a doložit, odkud je získali. Krajské úřady jsou s novou povinností seznámeny a na na novou povinnost připraveny. Nová povinnost se může dotknout několika tisíců majitelů a chovatelů tohoto druhu papoušků. Registrace exemplářů na úřadech bude zdarma.

Podrobnější informace k registraci, vydávání výjimek ze zákazu obchodních činností a vývozu žaků do třetích zemí jsou k dispozici zde.

Papoušky žako také nebude možné volně prodávat. V případech komerčního nakládání s exempláři žaka v rámci Evropské unie bude nyní třeba pro tento účel získat od stejných úřadů potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností. Vývoz žaků do třetích zemí (mimo EU) může být uskutečněn pouze na základě vývozního povolení CITES, které vydává Ministerstvo životního prostředí.

V souvislosti se zařazením některých vzácných dřevin jako je palisandr (Dalbergia spp.), bubinga (Guibourtia spp.) či křídlok (Pterocarpus erinaceus) do přílohy B (příloha CITES II) je třeba, aby zpracovatelé dřeva z těchto dřevin, tedy např. výrobci hudebních nástrojů nebo nábytku, při mezinárodním obchodu, ať už se dřevem nebo nejrůznějšími výrobky ze dřeva daných chráněných dřevin, měli vždy povolení CITES k jejich dovozu či vývozu, které vydává Ministerstvo životního prostředí. Ke zpřísnění podmínek dochází v důsledku zvýšení ochrany tropických dřevin. Zároveň ale novela nařízení pamatuje i na hudebníky, kteří cestují s nástroji z těchto vzácných dřevin, proto nebude omezen nekomerční přesun exemplářů z uvedeného dřeva u zásilek do 10 kg.

Podrobnější informace k podávání žádostí o povolení CITES, stejně tak jako přehled platné legislativy a úplné znění příloh k CITES lze získat na stránkách MŽP k CITES nebo dotazem na e-mailové adrese cites@mzp.cz.

Poznámky:

[1] Odkaz na nařízení Komise (EU) č. 2017/160.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala minulý měsíc nejnovější zprávu „Kvalita ovzduší v Evropě“, z níž vyplývá, že kvalita ovzduší se sice pomalu zlepšuje, nicméně znečištění ovzduší nadále zůstává nejvýznamnějším faktorem životního prostředí, který ohrožuje zdraví obyvatel v Evropě. S odborníkem agentury EEA na ovzduší Albertem Gonzálezem jsme si povídali o zjištěních uvedených ve zprávě a o tom, jak výzkumu v oblasti kvality ovzduší pomáhají technologie, jako jsou satelitní snímky.

Letošní zpráva vyzdvihuje skutečnost, že se koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v Evropě dál pomalu snižují. Dopad na zdraví je však neustále značný. Znečištění ovzduší je nadále důvodem zhoršení kvality života v důsledku onemocnění. Aktualizovaná zpráva rovněž poskytuje nový odhad zdravotního dopadu nejškodlivějších látek znečišťujících ovzduší, jako jsou suspendované částice PM2,5, které měly podle odhadu v roce 2013 na svědomí 467 000 předčasných úmrtí v 41 evropských zemích.

Nebezpečnost znečištění ovzduší pro zdraví je dobře známá, i díky organizacím jako je Světová zdravotnická organizace, a lidé po celé Evropě si tak stále více uvědomují, že se jedná o vážný problém. Znečištění ovzduší jsme vystaveni každý den, nevidíme ho, ale jsou-li jeho hodnoty vysoké, pociťujeme to.

Zpráva upozorňuje na dopad silniční dopravy na znečištění ovzduší – téma, které se v poslední době objevuje ve zprávách v souvislosti s několika evropskými městy, například Paříží a Londýnem.

Silniční doprava představuje hlavní zdroj emisí oxidu dusičitého (NO2), který je jednou z hlavních zdraví škodlivých znečišťujících látek. Tato znečišťující látka je rovněž prekursorem ozonu a suspendovaných částic, které se v ovzduší vytváří. Doprava představuje také významný zdroj primární prašnosti, a to nejen z důvodu spalování pohonných hmot, ale také opotřebením pneumatik a brzd, a v neposlední řadě je také velmi významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

Silniční doprava také zabírá velkou část našeho veřejného prostoru, jako příklad mohou posloužit třeba dopravní zácpy. Navíc je nejvýznamnějším zdrojem hlukové zátěže obyvatelstva. Jde tedy o problém, který má více rozměrů.

Nikdo samozřejmě nezpochybňuje, že doprava a mobilita hrají v našem každodenním životě významnou úlohu. I cestování však může být udržitelnější. Řada měst po celé Evropě již podniká náležité kroky a snaží se prosadit šetrnější systémy mobility. Opatření jako zpoplatnění dopravního zatížení fungují pouze krátkodobě, proto je potřeba přemýšlet o dlouhodobějších zásadních a inovativních změnách systému dopravy vedoucích ke zlepšení celkového zdraví a pohody.

Například krby a kamna na dřevo představují zejména v zimním období mnohem větší problém, než si lidé možná myslí. Řada obyvatel zejména ve východní a severní Evropě topí v krbu nebo kamnech na dřevo, které emitují velké množství suspendovaných částic PM2,5. Všechny druhy spalování paliv k vytápění domácností, komerčních prostor a budov institucí představují ve skutečnosti největší zdroj emisí PM2,5. Celý tento sektor emituje na evropské úrovni více než polovinu z celkového množství PM2,5.

Další problém může v zimě představovat skutečnost, že za klidných povětrnostních podmínek se větší část emisí drží nízko nad zemí v důsledku teplotní inverze, kdy studenější vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry. Studenější vzduch je hustší a brání míchání a rozptylu emisí směrem nahoru, a znečištění tudíž zůstává nízko u země.

Jedním z hlavních přínosů EEA je poskytování znalostí a dat potřebných k tomu, aby mohli tvůrci politik činit informovanější rozhodnutí o kvalitě ovzduší. Naše práce také pomáhá zvyšovat povědomí veřejnosti o tomto problému, což je stejně důležité.

Shromažďujeme oficiální data o znečištění ovzduší od evropských zemí, které používáme k pravidelnému posuzování kvality ovzduší prostřednictvím zpráv a indikátorů. Data o znečištění ovzduší rovněž poskytujeme celé řadě osob a subjektů, kterých se tato problematika týká, například široké veřejnosti, národním a regionálním orgánům a zástupcům evropského programu Copernicus pro pozorování Země. Pravidelně se účastníme seminářů, konferencí a setkání na evropské i mezinárodní úrovni, kde sdílíme své poznatky a diskutujeme o dané problematice, čímž podněcujeme tvůrce politik k podniknutí příslušných kroků. Znečištění ovzduší se dotýká širokého spektra politických oblastí, proto je jednou z našich priorit prosazování integrovaných sektorových politik a opatření.

Převážná většina údajů je shromažďována pomocí pevných stanic na sledování kvality ovzduší, které provozují národní a místní orgány v našich členských zemích. Nyní se však již začínají používat také jiné technologie, například sběr dat pomocí družic v rámci evropského programu Copernicus. Jedná se o relativně novou záležitost. Agentura EEA spolupracuje se službou programu Copernicus pro monitorování atmosféry a náš tým pro kvalitu ovzduší využívá některé z těchto dat při práci. Když data získané z družic spojíme s modelováním, získáme lepší informace o rozmístění koncentrace znečišťujících látek v prostoru. Můžeme si proto udělat mnohem ucelenější obrázek, než když jsou data získávána v určitých intervalech pouze z vybraných měřicích stanic. Je ale důležité výsledky modelování potvrdit reálným pozorováním, a proto je zcela nezbytné, aby agentura EEA získávala data z celé Evropy.

Rovněž se začíná osvědčovat základní sledování znečištění ovzduší pomocí individuálních senzorů díky občanské spolupráci. Tato zařízení poskytují nový zdroj informací, ještě je však potřeba vylepšit jejich přesnost. Nejsou dosud zcela spolehlivá, ale jedná se o novou technologii a skvělý způsob, jak zvýšit povědomí veřejnosti o problémech spojených se znečištěním ovzduší a účast komunity na jejich řešení. Jednou by se i tato technologie mohla stát užitečným doplňujícím zdrojem informací.

Zdroj: Zpravodaj EEA č. 04/2016