Stát plánuje, že do roku 2030 bude 10 procent aut v Česku jezdit na CNG. Vývoj českého trhu tomu ale vůbec neodpovídá. Podíl prodeje nových osobních aut na zemní plyn CNG loni klesl z předloňských 1,2 na 1,1 procenta. U elektromobilů šlo dokonce o propad z 0,12 na 0,08 procenta. Pokles je překvapením u obou kategorií. Výjimkou jsou v tomto směru hybridní vozy. Jejich prodeje o polovinu vzrostly. Jejich podíl je ale stále zanedbatelných 0,6 procenta. Informace vyplývají z dat Svazu dovozců automobilů. Jednoznačné vysvětlení pro to není. Svou roli mohla sehrát cena benzinu nebo očekávání toho, že stát zavede státní podporu.

Zdroj: iHNED.cz

Na pondělí schůzi vlády mají ministři na programu například odložený bod z minulého jednání - národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Dále by měla vláda projednat návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů, návrh na jmenování Evy Zažímalové na předsedkyni Akademie věd České republiky (více ZDE) nebo vyrozumění veřejné ochránkyně práv o systémových nedostatcích Ministerstva pro místní rozvoj, kde ombudsmanka žádá vládu o nápravu nezákonné praxe v oblasti stavebního řádu - více jsme psali ZDE.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla schválena Usnesením vlády č. 861 ze dne 26. října 2015. Adaptační strategie identifikuje prioritní oblasti hospodářství, veřejné správy a životního prostředí ve vztahu k předpokládaným dopadům změny klimatu, určuje prioritní oblasti realizace a definuje vhodná adaptační opatření v návaznosti na předpokládané projevy změny klimatu.

Hlavním cílem Akčního plánu je v souladu s Adaptační strategií a Evropskou adaptační strategií prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu - tedy zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Akční plán rozpracovává opatření uvedená v Adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje garanty, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, příslušnost k jednotlivým sektorům a zdroje financování. Akční plán také identifikuje vazby na opatření a úkoly již obsažené a plněné v rámci jiných schválených sektorových strategií.

Návrh Akčního plánu obsahuje soubor 51 prioritních adaptačních opatření (priorita 1), pod které náleží 161 úkolů, na něž by měla být zaměřena největší pozornost. Naplnění těchto opatření a úkolů je klíčové z hlediska adaptace na změnu klimatu v ČR. Dalších 69 opatření s prioritou 2 a k nim přiřazené úkoly je žádoucí plnit dle možností a kapacit jako podporu adaptace.

Novinář Jonty Bloom si ve svém textu publikovaném na webu zpravodajství BBC klade otázku: „Proč je dnes těžké cokoliv opravit nebo recyklovat?“ a při hledání odpovědi objevuje svět, který mu byl dosud neznámý. Novinář si také pokládá otázku jak je možné, že se spotřební zboží stalo natolik „spotřebním“, že jej skutečně musíme nahradit ihned poté, co uplyne jeho záruční doba? A není tohle všechno dohromady nakonec odpovědí na to, proč je kolem nás tolik odpadů? S odpovědí na Bloomovo zamyšlení přichází Margaret Batesová, profesorka Udržitelného využívání odpadů z Northamptonské univerzity. Ta tvrdí, že 85 % veškerého odpadu ze spotřebního zboží má svůj původ v designu výrobku. Více ZDE

Zdroj: Ekolist.cz

Legislativní rada vlády (LRV) ve čtvrtek nestihla projednat návrhy tří zákonů o odpadech a přerušila schůzi do příště. Opět se má sejít 26. ledna. LRV o nich jednala od začátku září už potřetí, k normám stále trvá až osm desítek zásadních rozporů z připomínkových míst.

Česko podle odborníků už několik let potřebuje novou odpadovou legislativu, aby se v mnohamiliardovém byznysu nastavila nová a jasná pravidla. Změnu také požaduje Evropská unie. Na to, aby zákony prošly do sněmovních voleb celým legislativním procesem, ale zbývá málo času. Připustil to na úterním odborném semináři ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Pokud by ale zákony přes LRV prošly, mohly by se podle něj do Sněmovny dostat koncem února.

Zákon o odpadech se na jednání vládní rady projednával ve čtvrtek od rána až do pozdních večerních hodin. Nakonec bylo jednání z časových důvodů přerušeno s ohledem na vysoký počet právních a formulačních nejasností. K jednání se vládní rada vrátí za 14 dní. To se týká i zákona o výrobcích s ukončenou životností, který ve čtvrtek kvůli nedostatku času odložila.

Zákon o odpadech má podle MŽP přinést zásadní změny v nakládání s odpady a jiná pravidla pro firmy, obce a občany. Jedním z cílů je připravit stát do roku 2024 na zákaz skládkování vybraných odpadů a vydat se cestou oběhového hospodářství. Zákon navrhuje zvýšit skládkovací poplatek.

Změnu odpadové legislativy požaduje EU, která členským zemím určila závazné cíle pro materiálové využití na rok 2020. Během přípravy zákonů však Brusel připravil nové směrnice, odborníci proto upozorňují na to, že návrhy by po přijetí mohly být v některých částech zastaralé.

Související článek:

Avízo: Legislativní rada vlády zítra projedná nové odpadové zákony (11.1.2017)

Jaká bude budoucnost odpadového hospodářství, pokud Česko nebudeme mít novou legislativu? (11.1.2017)

V návaznosti na aktuální legislativní změny Ministerstvo životního prostředí zpracovalo aktualizovaný seznam správních aktů nahrazovaných integrovaných povolení. Seznam nahrazovaných správních aktů byl vytvořen pro usnadnění přípravy žádostí o integrované povolení podle vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. Seznam je vytvořen z právních předpisů účinných k 01. 01. 2017.

Dokument ke stažení:

Seznam nahrazovaných aktů IPPC

Zdroj: MŽP

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod uložili pokutu 451 800 korun společnosti, která se zabývá především zemědělskou činností, více než půl roku bez povolení odebírala podzemní vodu z vrtu. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

„Při kontrole jsme zjistili, že platnost povolení k odběru podzemních vod firmě vypršelo 1. ledna 2015. Poté vodu až do 12. srpna odebírala nelegálně. O prodloužení povolení nepožádala včas, respektive udělala to až v červnu 2015,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma nelegálně odebranou vodu používala při vlastní podnikatelské činnosti k zásobování svého střediska živočišné výroby a také ji prodávala dál.

Společnost si již povolení k odběru podzemní vody opatřila a v současné době již odběr vody probíhá legálně. Pokuta tak vedla k nápravě nezákonného stavu.

HE3DA loni v prosinci uvedla do provozu v Praze novou linku na výrobu vlastních 3D nanobaterii. Předstihla tak americkou Teslu, která svoji novou továrnu teprve dokončuje v Nevadě. Jaké novinky chystá HE3DA pro letošní rok? Kdy bude uvedena do provozu nová velká linka na baterie na severní Moravě? Na výše uvedené otázky odpovídal pan Radomír Prus, který je jedním z hlavních představitelů HE3DA a také její hlavní investor. Rozhovor čtěte ZDE

Čtěte také:

Akumulátor pro energetiku budoucnosti se rodí v Letňanech (21.12.2016)

Český vědec vyrobil revoluční baterii. Číňané do ní investují 2,7 miliardy korun (11.3.2016)

Zdroj: Solarninovinky.cz

Státní podniky povodí mohou vyčerpat z Operačního programu Životní prostředí až sto milionů korun na projekty analýz odtokových poměrů, včetně možných protipovodňových opatření. Dotace získají i na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR dnes vyhlásily novou výzvu (46. výzva) z Operačního programu Životní prostředí, která podpoří protipovodňová opatření. O dotaci se mohou hlásit státní podniky povodí, pro něž je v nové výzvě připraveno celkem sto milionů korun. Žádat dotaci mohou na zpracování analýz odtokových poměrů a návrh vhodných protipovodňových opatření. Konkrétně se jedná o projekty zaměřené na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. Příjem žádostí startuje 16. ledna a potrvá až do 5. ledna příštího roku. Výzva je průběžná s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí.

46. výzva je průběžnou nesoutěžní výzvou, ve které budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. „Úspěšní žadatelé mohou získat dotaci ve výši až 85 procent celkových způsobilých výdajů,“ upřesňuje Petr Valdman a dodává, že detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory operačního programu.

Požadovaná minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou pak omezeny částkou 50 milionů eur včetně daně z přidané hodnoty.

V rámci Operačního programu Životní prostředí je vyčleněno z celkové alokace programu na preventivní protipovodňová opatření téměř 77 milionů euro.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k 46. výzvě

Ve čtvrtek 12. ledna 2017 se v budově Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada měla na programu čtyři body - z toho: Přerušila projednávání návrhu zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech) a odložila z časových důvodů návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností) a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Znova se k nim vrátí 26. ledna. Dále LRV vyjádřila nesouhla s návrhem vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Související článek:

Avízo: Legislativní rada vlády zítra projedná nové odpadové zákony (11.1.2017)

Jaká bude budoucnost odpadového hospodářství, pokud Česko nebudeme mít novou legislativu? (11.1.2017)

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ činila za rok 2016 celkem 2,035 miliardy kWh. Ve srovnání s rokem 2015 se jedná o 3,8% nárůst. Největší porci vyrobené energie dodaly přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně I (716 milionů kWh) a Dalešice (454 mil. kWh) a největší vodní elektrárna v České republice - Orlík (277 mil. kWh). Produkce všech vodních elektráren ČEZ, a. s., by stačila k pokrytí roční spotřeby více než 800 tisíc českých domácností. Více než 1,2 miliardy kWh z celkového objemu výroby si zapsala trojice přečerpávacích vodních elektráren - Dlouhé Stráně I, Dalešice a Štěchovice II. Zvýšené využívání přečerpávacích zdrojů je dáno nutností stabilizace energetické soustavy ČR ze strany provozovatele přenosové soustavy, která je často zatěžována produkcí ze zahraničních i domácích obnovitelných zdrojů. Dopředu odhadnout jejich objem výroby je totiž velmi obtížné.

Ministerstvo životního prostředí schválilo dotaci 89 projektům z Operačního programu Životní prostředí, které si mezi sebou rozdělí více než 325 milionů korun. Zhruba polovina této částky půjde na zadržování vody v krajině, podporu získají i projekty monitorující kvalitu ovzduší.

V prioritní ose 4 zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu bylo schváleno celkem 79 projektů, které dohromady obdrží přes 200 milionů korun z Evropské unie. Většina této částky, více než 160 milionů, směřuje právě na zlepšování vodního režimu krajiny. Další peníze půjdou na liniové výsadby zeleně, obnovu historických cest s doprovodnou vegetací nebo opatření na zprůchodňování migračních bariér pro živočichy.

O podporu na obdobné projekty budou moci žadatelé žádat i v letošním roce, a to již od 1. února, kdy startují nové kolové výzvy pro všechny specifické cíle prioritní osy 4. Příjem žádostí bude ukončen 31. března 2017.

Podporu v souhrnné výši téměř 117 milionů korun obdrží i pět projektů zaměřených na sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a počasí. Finanční příspěvek získá například Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který obdrží dotaci z EU ve výši 51 milionů korun na modernizaci zařízení pro sledování kvality ovzduší.

Částkou sedm milionů bude podpořeno i pět projektů na celkové nebo dílčí renovace veřejných budov, zejména mateřských školek či obecních budov, které povedou k energetickým úsporám.

Dokument ke stažení:

Seznam schválených projektů

Zdroj: SFŽP

Vláda v pondělí 16. 1. projedná také žádost veřejné ochránkyně práv, aby Ministerstvo pro místní rozvoj odstranilo nezákonnou praxi a zajistilo náhradní výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Neukázněné stavebníky by tím přiměla respektovat právo a rozhodnutí úřadů.

O napravení nezákonné praxe a skončení tolerance stavební nekázně usiluje veřejný ochránce práv už přinejmenším 12 let. Když vlastníci a stavebníci nerespektují rozhodnutí úřadu a např. neprovedou nařízené nezbytné zabezpečovací práce na objektu nebo nařízené odstranění stavby, stavební úřady nemají finanční prostředky na to, aby tato rozhodnutí vykonaly. Ani po mnoha letech upozorňování nedošlo k vytvoření systému, který by stavebním úřadům zajistil finanční prostředky na vykonání rozhodnutí ve veřejném zájmu, která stavebníci či vlastníci staveb nerespektují. Výsledkem je stav, kdy stát rezignoval na vymáhání práva a kdy se nerespektování práva vyplácí.

Všichni předchozí ombudsmani i jejich zástupci se snažili přimět Ministerstvo pro místní rozvoj k řešení, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová o tom rovněž jednala s ministryní pro místní rozvoj, ale k žádnému posunu nedošlo. V prosinci loňského roku proto ochránkyně využila svého sankčního oprávnění a obrátila se na vládu, jako na nadřízený orgán ministerstva. Požádala vládu, aby uložila ministerstvu vytvořit program s pravidly poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu.

V pondělí 16. 1. vláda tuto žádost ochránkyně projedná.

Dokument ke stažení:

• Vyrozumění vlády

• Předkládací zpráva

• Návrh usnesení vlády

Další body jednání vlády - 16.1.2017:

• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

• Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Brně uložili pokutu 300 tisíc korun společnosti, která ze své tiskárny bez povolení vypouštěla závadné látky do vod povrchových a ohrožovala vody podzemní. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu vod.

Na nelegální vypouštění inspektoři ČIŽP přišli v roce 2016 při zjišťování příčin znečištění rybníka. „Při kontrole ve společnosti jsme zjistili, že odpadní vody z čištění tiskařských strojů jsou vypouštěny do šachet bez pevného dna a z nich poté do vod povrchových a podzemních. Bylo prokázáno, že takto unikly zbytky tiskařských barev, rozpouštědel a čisticích prostředků na ofsetové stroje,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Firma se proti uložené pokutě neodvolala a ta nabyla právní moci.

Inspektoři zároveň dali podnět stavebnímu úřadu, který je kompetentní zajistit, aby likvidace odpadních vod z této společnosti byla řádně dořešena v souladu se zákonem.

Pro účely regulace cen tepelné energie jsou v bodě (1.2) přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015, k cenám tepelné energie stanoveny podmínky, za kterých je možné náklad na nákup potřebného množství emisních povolenek považovat za ekonomicky oprávněný ve věcně usměrňované ceně tepelné energie. Pokud dodavatel tepelné energie v roce 2016 provedl prodej a nákup emisních povolenek, je nutné ocenit množství emisních povolenek, které je potřeba dokoupit nad rámec přidělených emisních povolenek na zařízení pro výrobu tepelné energie a neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů.

Podle uvedených podmínek se potřebný nákup emisních povolenek, který je nutné dokoupit, ocení nejvýše průměrnou cenou za kalendářní rok 2016, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie. Energetický regulační úřad pro stanovení průměrné ceny emisní povolenky pro rok 2016 vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) se sídlem ve Spolkové republice Německo, jelikož tato burza je vybrána v rámci Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami ve 3. obchodovacím období.

Průměrná cena emisní povolenky pro rok 2016 je vypočtena z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX), jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na Kč podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovaný den.

Takto vypočtena průměrná cena emisní povolenky je pro rok 2016 ve výši 142,14 Kč/t CO2.