Evropská komise bude zřejmě po členských zemích požadovat, aby výrazně přidaly v oblasti energetických úspor. Přestože se Unie před dvěma lety shodla na dosažení úspor 27 procent energie do roku 2030, nově by země měly povinně uspořit až 30 procent. Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro MF DNES varuje, že to bude Česko stát až o 500 miliard korun víc.

Říkáte, že tvrdší pravidla pro energetickou účinnost, jak je připravuje Brusel, mohou vyjít Česko dráž než nezvládnutý solární boom. Proč?

Považuji za problém, že Evropská komise se chystá navrhnout zvýšení cíle pro energetické úspory ve chvíli, kdy nejsou na úrovni státu ani Unie hotové analýzy, jaké budou dopady a s jakými náklady ho lze dosáhnout. Ještě závažnější je, že z původně nezávazného cíle se má stát cíl pro všechny země závazný. Přitom je to věc, která bude mít značný dopad na celou ekonomiku, na každého z nás.

Jak může snaha o větší množství úspor představovat pro ekonomiku hrozbu?

Energetické úspory mají obecně blahodárný účinek a jsou příležitostí pro modernizaci celého hospodářství. Čím více se však ekonomika blíží k 30 procentům úspor a výše, rostou náklady na dosažení energetických úspor exponenciálně. A v určitém bodě je už další snaha tak nákladná, že i výroba elektřiny z těch nejnákladnějších dotovaných obnovitelných zdrojů vyjde levněji. Pak ztrácí honba za úsporami jakoukoliv logiku.

Komise si to nespočítala? Nebo si to spočítala špatně?

Sama tvrdí, že dosažení cíle 30 procent úspor vyjde Česko až na 880miliard korun. A teď mi řekněte: Je smysluplné vynaložit tolik peněz jen na úspory? Za to postavíte čtyři jaderné bloky nebo množství obnovitelných zdrojů, které vyrobí výrazně víc, než přinesou úspory. Dělali jsme si vlastní analýzu, podle které by posunutí cíle na 30 procent stálo Česko až o 500 miliard víc. To jsou každý rok skoro dvě procenta hospodářského růstu. Přece nemůžeme celý růst vynaložit jen na energetické úspory.

Čím si snahu Evropské komise o přitvrzení cílů vysvětlujete?

Je v tom trocha ideologie a marketing. Na první pohled to vypadá skvěle, působí to, že s tím nemohou být spojena žádná negativa. Jenže Unie má i další cíle, jako třeba snižování emisí skleníkových plynů. A pokud ho nějak neupraví, budou se oba vzájemně kanibalizovat.

Je někdo, kdo na tvrdším cíli může vydělat? A naopak, na koho to dopadne nejvíc?

Jsou státy, které si myslí, že je to pro ně ideologicky správné. A číslo moc neřeší. Pak jsou země, které v tom vidí příležitost nejen pro sebe, ale také pro export svých technologií. Bohatší země si tím budou moci kompenzovat to, co je to bude stát na hospodářském růstu. Jim bude vyšší – a závazný – cíl vlastně vyhovovat. A zaplatí to chudší země, které budou jejich technologie dovážet a ještě se třeba budou muset vzdát svého průmyslu.

A kde si stojí Česko?

Jsme zhruba někde uprostřed. Nejspíše bychom netěžili z okolních zemí, možná že by Německo trochu těžilo z nás. Technologie budeme spíše dovážet než vyvážet. Ale jak jsem říkal, analýza za celou ekonomiku dosud neexistuje. Úspory vždy začínají u zateplování v domácnostech, pak v průmyslu. Tyto úpravy jsou nejlevnější, pak přijde na řadu osvětlení, výměna dveří, oken, následně využití odpadní energie. A končí to změnami technologií, například modernizací výrobních linek – a to je nejnáročnější a nejdražší.

Jakých odvětví by se to dotklo nejvíc?

Všude tam, kde má Česko energetickou náročnost vyšší než ostatní, kde by se musela zásadně modernizovat technologie, aby se dostala na vyšší účinnost a menší spotřebu energií. Takže jde třeba o papírenský průmysl, potravinářství, tabákový průmysl či výrobu dopravních prostředků. A také metalurgie, textilní, kožedělný a strojírenský průmysl. Všichni budou muset zvážit, zda se jim vyplatí investovat, i podle toho, jaké budou dotace. A buď jim to vyjde a budou konkurenceschopnější, nebo budou muset své fabriky zavřít.

A jak případnou změnu pocítí spotřebitelé? Zdraží elektřina?

Náklady na opatření, jako jsou masivní energetické úspory, ponese vždy koncový spotřebitel. Není řeč o zvyšování cen energií, ale o tom, že náklady se velice pravděpodobně promítnou do státního rozpočtu. Takže je nakonec zaplatí všichni občané, daňoví poplatníci.

Myslíte, že ta úprava cílů nakonec projde?

Netroufám si odhadnout, jak to dopadne. V Bruselu už na nástěnkách visí reklamy, kde se píše o cíli 30 procent. Úředníci se nikoho neptají, evropským politikům to teď chtějí natlačit zezdola. Tak funguje Unie běžně. Přitom jsem se dozvěděl, že těch 27 procent úspor bylo před dvěma roky výsledkem kompromisu. Politické dohody lídrů jednotlivých členských zemí výměnou za to, že podpořili jiný cíl – snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent.

Co by vlastně tvrdší cíl znamenal pro ČEZ?

Pro ČEZ by to problém nebyl. Vyráběli bychom sice méně elektřiny, ale jinak je to pro nás víc příležitost než hrozba. Už teď máme za sebou řadu projektů na úspory v Praze i jinde. Národnímu divadlu jsme na energiích uspořili víc než 50 procent, Rudolfinu 20 procent. Umíme se i postarat o městské osvětlení či navrhnout chytrá energetická řešení. Ale jak si s tím poradí celé hospodářství, to není tak jisté. Česko nejspíš nebude potřebovat tolik výrobních zdrojů, takže bude třeba upravit státní energetickou koncepci.

Potřebovali bychom v takové situaci stavět nové jaderné bloky?

To už je moc velká zkratka. Říci dopředu, že bychom jednu věc z koncepce vyškrtli, by bylo předčasné. Je jasné, že přísnější cíl na Česko nějak dopadne, je ale na státu, aby řekl, co s tím chce dělat.

Je rozumné pokračovat v přípravě projektů na nové Dukovany, když teď nevíme, jak jednání o úsporách dopadnou? Není lepší ty práce pozastavit, počkat, s čím Unie přijde a jak se to pak přetaví do české legislativy?

Ne, projekt musí jet plnou rychlostí. Není namístě ho zpomalovat, natož ho zastavovat. Pokud chceme naplnit platnou koncepci, tedy závazný dokument schválený českou vládou, v termínech, které jsou v něm dané, neexistuje žádná rezerva. Nemůžeme se teď rozhodnout, že to na rok dva odložíme.

Jak jste vlastně daleko?

Postupujeme podle kroků, které obsahuje akční plán pro rozvoj jádra. Vyčlenili jsme aktiva, která souvisí s projekty u obou elektráren do dvou dceřiných společností, aby byly připravené pro různé obchodně finanční modely. V Dukovanech jsme zahájili EIA. Vše, co nám bylo uloženo, jsme splnili. Jsou tam i úkoly na různé instituce státní správy, ty se více či méně plní s několikaměsíčním zpožděním.

Stát teď oslovil několik uchazečů o výstavbu, jsou mezi nimi i čínské firmy. Jedna z nich chce údajně zakázku přidělit automaticky, bez výběrového řízení...

Číňané jsou nyní velmi aktivní ve výstavbě nových elektráren, ale většinou stavějí u sebe doma. Dvě ze tří tamních státních společností jsou však také spoluinvestorem britského projektu v Hinkley Pointu. Ale že by existoval požadavek na automaticky přidělené zakázky, jsem se dozvěděl z médií, těžko to mohu komentovat. Při úvaze české vlády a nakonec i ČEZ o jakémkoliv partnerovi pro výstavbu jaderné elektrárny v budoucnu musí být startovní čára pro všechny stejná.

Myslíte, že zájem o výstavbu nových bloků v Česku budou mít všichni oslovení zájemci? A neměl byste třeba u čínských reaktorů obavy o bezpečnost?

Některé osobně neznám. Ale čekám, že se ozvou určitě všichni ti hráči, které tu dlouhodobě známe. Stejný zájem jako Číňané projevují třeba také Korejci. Ale považoval bych za nerozumné a netaktické, kdybych hodnotil kvalitu jednotlivých uchazečů, abych někomu neuškodil nebo někomu nepomohl. Všichni stavějí jaderné elektrárny, jejich projekty jsou moderní, některé mají licenci v Unii, jiné se o ni teprve ucházejí.

V poslední době jste prodávali uhelné elektrárny, naposledy například Elektrárnu Tisová. Stále však z uhlí vyrábíte poměrně hodně elektřiny. Jaká je budoucnost uhelných zdrojů v souvislosti s cíli Evropské unie?

Uhelky jsou buď výrazně modernizované s vysokou účinností, například nadkritický blok v Ledvicích, ty pojedou ještě dvě tři dekády. Pak máme ty starší, které budou postupně dožívat, protože nebudou splňovat emisní limity, které se postupně zpřísňují. A protože mají nižší účinnost, nevyplatí se v nich vyrábět – postupně po roce 2020 se začnou zavírat.

A jak se díváte na tažení Daniela Křetínského a jeho holdingu EPH, který právě tyhle starší uhelné zdroje napříč Evropou skupuje?

Těžko se mi hodnotí strategie konkurenta. Ale EPH si díky svojí vlastnické a kapitálové struktuře může dovolit strategii, která je výrazně oportunistická. Může jít do výrazně většího rizika než ČEZ nebo jiní velcí hráči. Ale EPH vytváří hodnotu spíše prostřednictvím transakcí než v provozování aktiv. Čas ukáže, jak jim to vyjde.

Evropská energetika teď zažívá bouřlivé období. Ceny na velkoobchodním trhu dlouho klesaly, teď však začaly růst. Čím si to vysvětlujete?

Sice se teď trochu zvedá, ale pořád je extrémně nízko a výrazně níž pod cenou, při níž se vyplatí investovat do nové elektrárny bez dotací či podpor. Cena na burze je kolem 30 eur za megawatthodinu, ale když máte chtěný podporový zdroj, dostanete mnohem víc. Nové projekty větrných elektráren v Německu mají přislíbeno 70 eur, solární parky dokonce 90 eur za megawatthodinu. Kdo nemá speciální politicky rozhodnuté obchodní schéma, tak žádnou investici neudělá.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pořádá ve středu 24. listopadu 2016 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1) zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách. Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT- Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávající státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Organizační pokyny MPO:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 18. listopadu 2016 na adresu: novotnal@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 853 284.
• Akce se koná 24. listopadu 2016 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1- Staré Město) jednací síň č. 239, I. patro.
• Registrace účastníků od 8:30 hod do 9:00 hod, oficiální zahájení od 9:00 hod, předpokládaný konec akce v 13:00 hod.
• Vložné na akci není požadováno.
• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.

Dokumenty ke stažení:

• Program XVII. zasedání Fóra (změna programu vyhrazena)
• Závazná přihláška

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé (CETA) by měla být nakonec podepsána. Poté, co v pondělí 24. října ztroskotala jednání belgického premiéra Charlese Michela s předsedou valonské vlády Paulem Magnettem, pokračovaly i nadále rozhovory se sub-federálními orgány v Belgii ve snaze najít řešení, které by podpis dohody umožnilo.

Poslední balíček dokumentů doplňujících samotnou dohodu odsouhlasila v průběhu dneška všechna společenství a regiony, což bylo ústavní podmínkou podpisu dohody ze strany Belgie. Dodatečné texty již odstraňují veškeré pochybnosti a obavy beze zbytku. Po dnešním schválení na úrovni Stálých zástupců (Coreper) budou dokumenty předány k finálnímu odsouhlasení Radě EU. Podpis dohody se tak přeci jen může uskutečnit. Za Českou republiku dohodu CETA podepíše velvyslanec při EU Martin Povejšil.

CETA bude doprovozena dokumentem, který spolupodepíší zástupci Kanady, Evropské komise a Rady EU. Bude sloužit jako nástroj pro interpretaci jednotlivých ustanovení dohody pro případné budoucí spory. Jednoznačně vyvrací neopodstatněné obavy z možných nežádoucích dopadů dohody.

V reakci na otázky vznesené německým ústavním soudem bude CETA navíc doplněna o společnou deklaraci Evropské komise a Rady EU k ratifikaci a předběžnému provádění dohody. Pokud v některém z členských států posoudí  ústavní soud dohodu jako protiústavní nebo vláda notifikuje selhání ratifikace s konečnou platností, bude ukončeno i předběžné provádění dohody.

Veškeré doplňující dokumenty i text dohody naleznete po jejich schválení na internetové stránce věnované CETA.

Užitečné odkazy:

• Evropská komise – Generální ředitelství pro obchod

• Text dohody CETA

Utopie v širším významu označuje něco žádoucího, i když možná nedosažitelného. No a obdobně je to i s některými dotacemi a technickými řešeními. Tváří se přitažlivě, ale když proniknete k jádru věci, zjistíte, že realita je trochu jiná. Prostě představa o výsledku se neshoduje s možnou realitou.

Je možné získat nějaké dotace na řešení vody v malém?
… Ing. Roman Sládek, ProVenkov, spol. s r.o.

Ano, k dispozici jsou dotační tituly a další se chystají, avšak ne vždy má smysl řešit věci tak, že za každou cenu čekáme na dotaci, nebo dokonce řešení za každou cenu přizpůsobíme dotaci. Někdy je to naopak - řešení je třeba přizpůsobit dotaci, protože se to vyplatí. Příspěvek tedy bude o  možnostech dotací pro obce i jednotlivce (na čištění odpadních vod, využití srážkových vod) a o okrajových podmínkách, za kterých má smysl se o ně ucházet.

Úspory vody a zabezpečení proti haváriím v domě (eVodnik)                                       

… Jiří Kříž, UNISAVERS, s.r.o.

Havárie a vytopení objektů jsou nejčastějšími pojistnými událostmi při provozu domů. Máme hlásiče požárů, ale máme hlásiče úniku vody? Úspory vody a zabezpečení objektů proti nežádoucím únikům a haváriím s využitím konkrétního zařízení popisuje výše uvedený příspěvek.   

Ostrovní systémy – aneb jak řešit dům bez napojení na sítě

… Ing. Jan Vacek, ASIO, spol. s r.o.

Stále více domů se staví v místech, kde nejsou veřejné sítě, nebo na místech, kde např. není možné zasakovat - uživatelé pak mají klasický problém „Kam s ním?“. Kam s odpadní vodou tak, aby náklady na její likvidaci byly únosné a jak vyřešit zásobování např. když studna začne v letních měsících vysychat.  O řešeních ohledně zásobování vodou (úprava vody, využití dešťovky) a její likvidace (recyklace, bezodtoké systémy, čištění)  pojednává tento příspěvek, který se snaží o systémový přístup.

Problematika hygienizace pitné a provozní vody

… Ing. Karel Plotěný, ASIO, spol. s r.o.        

S rozvodem vody, teplé i studené, a tím spíše užitkové, je spojena i problematika hygienizace. Zásady pro rozvody vody a kanalizace, zařízení a opatření budou diskutovány v tomto příspěvku, který si všimne i příčin několika „afér“ v poslední době.

Nakládání s vodami od zdroje po recipient a možné optimalizace
… Ing. Michal Šubrt, ASIO, spol. s r.o. 

V praxi se potkáváme s řešením vody a její kvalitou od úpravy vody přes možnosti recyklace a následné čištění odpadní vody na požadované parametry. Voda se stává nedostatkovým zbožím, zhoršuje se její kvalita, vzrůstá cena a objevují se možnosti její recyklace. U jednotlivých procesů, zejména čištění odpadních vod, se objevují i prostory pro čištění vzduchu s výrazným zlepšením pro životní prostředí, na které je nutno brát zřetel.

Recyklace vody a tepla ve wellness centru

… Ing. Vladimír Jirmus, ASIO, spol. s r.o.

Snad všichni provozovatelé objektů s vodními atrakcemi zápasí s ekonomikou provozu, která je závislá na vodě a energiích. Recyklace a rekuperace  je cesta v praxi již ověřená, a tak vedle teorie bude prezentována i již zrealizovaná konkrétní akce.

Termíny a místa:

02.02.2017 - Brno, Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, 647 00 Brno

07.02.2017 - Teplice, Dům kultury, Mírové Náměstí 2950, 415 80 Teplice 

08.02.2017 - Plzeň, Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň

14.02.2017 - České Budějovice, ČEVAK, a.s., Boženy Němcové 2, 370 10 České Budějovice

16.02.2017 - Ostrava, Dům kultury města Ostravy, a.s, 28. října 124, 709 24 Ostrava

21.02.2017 - Zlín, CENTROPROJEKT, a.s., Štefánikova 167, 760 01 Zlín

22.02.2017 - Olomouc, Hotel Hesperia, Brněnská 55, 779 00 Olomouc

28.02.2017 - Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava, Chemická (Ekonomická) 952,
                       148 28 Praha 4 - Kunratice

02.03.2017 - Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis, a.s., Eliščino nábřeží 375, 500 02 Hradec  

                        Králové

Čas: 09:00 – 14:00

Účastnický poplatek:

Vložné 100,- Kč/os. vč. DPH (vložné obsahuje občerstvení, sborník + ostatní náklady na seminář).
V případě neúčasti a zájmu o zaslání sborníku 100,- Kč (+ poštovné).
 

Semináře jsou zařazeny do:
- programu celoživotního vzdělávání ČKAIT
- programu celoživotního vzdělávání ČKA
 

Způsob platby:

Převodem na účet (číslo účtu: 2107733860/2700 - jako variabilní symbol prosím uvádějte IČO vaší organizace). V případě neúčasti se vložné nevrací, bude zaslán sborník. Na adresu uvedenou v přihlášce obdržíte daňový doklad, a to nejpozději do 2 týdnů od ukončení semináře. Při prezenci nebude vložné vybíráno.
 

Přihlásit se můžete na e-mailové adrese asio@asio.cz nebo níže (viz přihlašovací formulář) https://www.asio.cz/cz/prihlasovaci-formular. 

Děkujeme a budeme se těšit na viděnou.

Předsedkyní Grantové agentury ČR (GAČR) by se měla stát doktorka Alice Valkárová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na tuto pozici ji dnes navrhla vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Do předsednictva GAČR byl dále navržen mikrobiolog Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, vědecký ředitel centra CEITEC Jaroslav Koča a chemička Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Kandidáty musí ještě jmenovat vláda.

Nové vedení GAČR tak nahradí dosavadního předsedu, profesora Ivana Netuku, a členy předsednictva Bohuslava Gaše, Cyrila Höschla a Otomara Linharta, kterým bude v prosinci a lednu končit druhé funkční období. Z dosavadního pětičlenného předsednictva GAČR zůstane ve funkci pouze místopředsedkyně GAČR Stanislava Hronová. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté.

Rada dnes také zvolila dva nové členy výzkumné rady Technologické agentury ČR. Stali se jimi doktorka Kamila Vávrová z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a profesor Tomáš Kruml, CSc. z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Výzkumná rada TAČR má 12 členů včetně předsedy. Dosavadním členům Ing. Pavlu Bartošovi a Ing. Martinu Frélichovi končí funkční období v listopadu. Kandidáty musí ještě jmenovat vláda. Výzkumná rada TAČR navrhuje zaměření oborových komisí, podílí se na přípravě nových programů TAČR a hodnocení jejich výsledků.

RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. (1972) je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy . Zaměřuje se na ekologii půdních organismů a využití mikroorganismů v biotechnologiích. Pracuje jako vedoucí laboratoře environmentální mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Je laureátem řady ocenění za výzkum, autorem 7 kapitol v knihách, 128 článků v impaktovaných časopisech a více než 5100 citací.

Prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc. (1955) vystudoval chemii na Masarykově univerzitě v Brně a Komenského univerzitě v Bratislavě. Pracovně působil např. ve Francii, USA, Německu Řecku a Norsku, nyní pracuje jako vědecký ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Je autorem šesti monografií a více než 3000 citací.

Prof. Jana Roithová, Ph.D. (1974) absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, Fakultu chemického inženýrství VŠCHT a Technickou univerzitu v Berlíně. Zabývá se výzkumem organických a organometalických reakcí pomocí hmotnostní spektrometrie. Působí jako vedoucí katedry organické chemie na Přírodovědecké fakultě UK. Je laureátkou řady cen za výzkum, publikovala více než 150 článků v zahraničních recenzovaných časopisech.

RNDr. Alice Valkárová, DrSc. (1947) vystudovala jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde také od roku 1970 působí. Předmětem jejího zkoumání je přímá tvorba párů elektrony a pozitrony. Podílela se na stavbě experimentálního zařízení H1 budovaného na urychlovači protonů a elektronů HERA v Hamburku. Je autorkou nebo spoluautorkou 272 původních vědeckých prací a více než 10300 citací.

Energetický regulační úřad zahájil veřejný konzultační proces k návrhu cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu účinného od 1. ledna 2017. Lhůta pro podání připomínek je do 11. listopadu 2016 do 12:00 hod, přičemž připomínky musí být zaslány na e-mailovou adresu plyn@eru.cz. Jiné formy podání připomínek nejsou přípustné. Připomínky musí být také zaslány v českém jazyce ve formě: připomínka, odůvodnění připomínky a návrh promítnutí připomínky do vyhlášky.

A dále ERÚ v souladu s ustanovením § 17e zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, Energetický regulační úřad zveřejňuje návrhy cenových rozhodnutí pro elektroenergetiku. Lhůta pro podání připomínek je také do 11. listopadu 2016 do 15:00.

Dokument ke stažení:

• Návrh cenového rozhodnutí ERÚ o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu účinného od 1. ledna 2017 (PDF, 1,0 MB)

• Pravidla veřejného konzultačního procesu - plyn (PDF, 138 kB)

• Návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny (PDF, 1 273 kB)

• Návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí

• Pravidla veřejného konzultačního procesu (PDF, 142 kB) k návrhům cenových rozhodnutí v elektroenergetice.

Právě vyšel nový newsletter, který přináší seznam nedávno ověřených technologií, informace o novém dotačním fondu v Polsku a představení polských ověřovacích orgánů. V České republice a na Slovensku se problematikou ETV zabývá České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC), které nabízí ověření inovativních technologií v technologických oblastech „Materiály, odpady a zdroje“ a "Úprava, čištění a monitorování vody". Newsletter si můžete přečíst ZDE

S růstem ekonomiky souvisí i množství odpadů vyprodukovaných v roce 2015. Celkem se jedná o 26,9 miliónu tun. O 13 % více než v předchozím roce. Největší část odpadů připadala na podniky. V roce 2015 podniky vyprodukovaly 23,2 mil. tun odpadu. Ve srovnání s rokem 2014 se jedná o výraznější nárůst produkce odpadů o 15 %. V roce 2015 bylo v České republice vyprodukováno 3,3 mil. tun komunálního odpadu. Oproti roku 2014 se produkce komunálních odpadů mírně zvýšila a v přepočtu na jednoho obyvatele činila 317 kg. Informace dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Oproti roku 2014 se produkce komunálních odpadů zvýšila o 2 %. V přepočtu na jednoho obyvatele činila 317 kg. Většina odpadu pocházela z běžného svozu. Typicky jde o odpad z popelnic, kontejnerů nebo svozových pytlů. 9 % komunálního odpadu tvořil objemný odpad, např. koberce či nábytek. 12 % představovaly odpady pocházející ze zahrad, parků a hřbitovů. A pouhá 2 % připadala na odpady z komunálních služeb, tedy na odpady z čištění ulic a z odpadkových košů.

Z komunálního odpadu se vytřídilo 15 %. Největší podíl tvořil papír (32 %), dále sklo (25 %), plasty (24 %) a kovy (6 %). Odděleně sbíraných složek bylo vytříděno 46 kg na obyvatele. Přestože se množství vytříděného komunálního odpadu rok od roku zvyšuje a klesá množství směsného odpadu, přibližně polovina komunálního odpadu končí na skládkách. V roce 2015 bylo tímto způsobem odstraněno 1,8 miliónu tun odpadu. Ve spalovnách bylo spáleno 590 tisíc tun. V recyklačních linkách skončilo 851 tisíc tun komunálních odpadů a v kompostárnách 141 tisíc tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Stále více komunálního odpadu se tak daří opětovně zpracovávat.

Hlavními původci odpadů jsou ekonomické subjekty, které vloni vyprodukovaly 23,2 miliónu tun odpadu. Ve srovnání s předchozím rokem jde o 15% nárůst. Nejvíce těchto odpadů pocházelo z činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi a dále ze stavební a demoliční činnosti. Zvýšilo se také celkové nakládání s odpady. Za pozitivní trend lze označit nárůst objemu recyklovaných odpadů o 23 % oproti předchozímu období.

Podrobnou analýzu vývoje produkce a nakládání s odpady naleznete - ZDE. Nová publikace obsahující data ze šetření Českého statistického úřadu, jež je prováděno v souladu s metodikou Eurostatu, bude zveřejněna 31. října 2016.

Výdaje na výzkum a vývoj znovu vzrostly. Vloni dosáhly 88,7 miliardy korun. To je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 4,2 %. Výrazně stoupl také počet výzkumných pracovníků. Informace včera zveřejnil Český statistiký úřad (ČSÚ).

Meziročně se výdaje na výzkum a vývoj zvýšily o 3,6 miliardy korun. Více než polovinu z celkových výdajů zaplatily podniky ze svých vlastních zdrojů, necelá třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz EU. „Za posledních pět let se finanční prostředky utracené za tuzemský výzkum a vývoj zvýšily o dvě třetiny. V letech 2011 a 2012 rostly především díky čerpání dotací z EU. Nyní k nim přibyly i zdroje soukromé, především firem pod zahraniční kontrolou,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj se nejčastěji poměřují k hrubému domácímu produktu. Česko v posledních dvou letech v poměru k velikosti své ekonomiky vynakládá na financování vědy více peněz než většina nových členských států EU, s výjimkou Slovinska. V žebříčku unijních zemí se proto v roce 2014 umístilo na 10. místě, těsně za Nizozemskem, před Irskem a Velkou Británií.

Čím dál významnější pozici zaujímá v českém veřejném výzkumu vysokoškolský sektor. „V posledních třech letech vydaly veřejné vysoké školy na tuto oblast každoročně 20 miliard, tj. o 10 miliard korun více než v roce 2010. Od roku 2011 tak jejich výdaje dosahují vyšších hodnot, než kolik vynakládají na výzkum a vývoj veřejné výzkumné instituce. Dlouhodobě ale platí, že více než polovina všech ročních investic do výzkumu a vývoje připadá na podnikatelský sektor,“ vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Podnikovému výzkumu a vývoji dominuje automobilový průmysl, a to jak z hlediska investic, tak počtu výzkumných pracovníků. V posledních letech ale rostou i výdaje na výzkum a vývoj v podnicích zabývajících se poskytováním ICT služeb a programováním.

Vloni v Česku fungovalo 2 870 výzkumných pracovišť. Ke konci roku se v nich na výzkumu a vývoji podílel rekordně vysoký počet zaměstnanců – celkem 100 tisíc. Polovina z těchto pracovníků působila v podnicích, téměř třetina na veřejných vysokých školách a desetina na pracovištích Akademie věd ČR. Jen vloni u nás bylo nově zaměstnáno 6 tisíc výzkumných pracovníků, z toho polovina v Praze a Brně,“ doplňuje Marek Štampach z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Třetinu výzkumných pracovníků představují mladí lidé do 34 let. 92 % zaměstnanců provádějících výzkum a vývoj jsou Češi a 4 % Slováci.

Více informací naleznete zde: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje.

Vodné a stočné v Česku by v příštím roce mělo zdražit nejvýše o jedno až dvě procenta. Případné větší zdražení by se mohlo týkat společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice vyžaduje generování peněz z vodného a stočného. Průměrná cena vodného a stočného v ČR nyní činí 83 korun s DPH za metr krychlový vody.

ČTK to na včerejší vodárenské konferenci v Hradci Králové řekl předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák.

Do vyšší ceny vodného a stočného vodárenské společnosti podle něj promítnou například zdražení chemikálií a jiných vodárenských technologií. Barák připomněl, že současná úroveň inflace činí 0,3 procenta. V ceně se podle něj u některých společností odrazí i vyšší odpisy z majetku a vyšší nájemné, které platí provozovatel majiteli infrastruktury.

Jiné zásadnější cenové vlivy by vodárenské společnosti zasáhnout neměly. "Nedošlo ke změně poplatků, nedošlo ke změně daní, sazba DPH na vodné a stočné 15 procent zůstává beze změny," řekl Barák. Například v Hradci Králové, kde Barák vede společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, podle něj růst vodného a stočného "rozhodně nepřekročí jedno procento".

Nynější ceny vodného a stočného podle SOVAK neumožňují majitelům vodárenských sítí vytvářet takové zdroje, které by jim v dlouhodobém horizontu zajistily úplnou samofinancovatelnost obnovy infrastruktury. Celková hodnota vodohospodářského majetku v Česku je přes jeden bilion korun a podle některých odborníků by roční investice do oprav a obnovy tohoto majetku měly činit přes 20 miliard korun.

Představitelé SOVAK uvedli, že 50 největších členů sdružení za posledních pět let investovalo přes 40 miliard korun. "Ztráty vody v trubní síti klesly z 28 procent na průměrných 15 až 16 procent. To je velmi slušný evropský průměr," řekl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák. Dodal, že kvalita vodárenské infrastruktury se velmi liší místo od místa, přičemž největší problémy jsou u malých společností.

Česko se čím dál víc zalesňuje. V současnosti lesy zabírají 34 procent plochy republiky. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek. Od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Loni bylo v lesích 693 milionů metrů krychlových dřeva.  Dnes to na tiskové konferenci uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Na stránkách Evropského úřadu pro IPPC byla uveřejněna konečná verze revidovaného dokumentu BREF “Běžné čistění odpadních vod a odpadních plynů/Systémy managementu v chemickém průmyslu” (z angl. Common Waste Water and Waste Gas Treatment/Management Systems in the Chemical Sector - CWW). Dokument v angl. jazyce si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Common Waste Water and Waste Gas Treatment/Management Systems in the Chemical Sector (20MB)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v rámci Evropského týdne pro snižování množství odpadů pořádá dne 22. listopadu 2016 konferenci zaměřenou na téma předcházení vzniku odpadů a možnosti financování z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020 v Praze. Konference je určena pro zástupce obcí, které chtějí změnit nakládání s odpady na vyšší stupeň odpadové hierarchie. Zároveň budou na konferenci předány ocenění celkem šesti obcím v rámci soutěže Odpadový Oskar. Konference je zdarma. Další informace najdete na webu ministerstva ZDE.

Evropská komise dnes představila svůj pracovní program na příští rok, ve kterém se zaměří na plnění deseti priorit stanovených na začátku svého mandátu. Program na rok 2017 obsahuje 21 klíčových iniciativ a 18 nových návrhů v rámci program REFIT (Program pro účelnost a účinnost právních předpisů EU). Mezi klíčové iniciativy patří například iniciativa na podporu mladých, implementace akčního plánu pro oběhové hospodářství, implementace strategie pro jednotný digitální trh, implementace plánu energetické unie zaměřená na nízkouhlíkovou dopravu a mobilitu, implementace strategie jednotného vnitřního trhu, plán na spravedlivější zdanění společností nebo implementace balíčku pro ochranu dat, který by měl být zveřejněn v prvním čtvrtletí 2017. Celý pracovní program Komise naleznete ZDE

Zdroj: CEBRE