Milevská firma AAA Auto chce postavit v Českých Budějovicích autobazar s provozní budovou, myčkou a dalšími objekty. Lokalita se nachází za Voříškovým dvorem na pravém břehu Vltavy v takzvané pasivní povodňové zóně na kraji Dobrovodské stoky. V roce 2002 byla celá pod vodou. Více ZDE

Generace Z, tedy lidé narozeni mezi lety 1995 a 2010, plýtvá potravinami dle svých odhadů více než generace předchozí, celkem 43,4 gramů na osobu za den. Téměř o polovinu méně pak vyplýtvají tito mladí lidé, pokud bydlí s rodiči. Tyto a další údaje vyplynuly z prvního roku výzkumných šetření tříletého projektu zaměřeného na redukci potravinového odpadu u generace Z. První data srovnávají vědkyně z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s výzkumníky z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Výsledky projektu, který je podporován TA ČR, přináší cenné poznatky o tom, jak se mění míra plýtvání, když se mladí osamostatní a přestanou být pod dozorem rodičů a jak se jejich chování promítá do struktury směsného komunálního odpadu. Na počátku výzkumu proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření, které tým nyní doplňuje o výsledky rozborů směsného komunálního odpadu, jehož svozy probíhaly na deseti vysokoškolských kolejích po celé České republice průběžně od podzimu roku 2023 do letošního jara a zároveň o deníková šetření. „Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad svážen a podrobněji analyzován, a právě díky tomu máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z PEF MENDELU.

Deníková šetření, ve kterých respondenti zaznamenávali, jaký potravinový odpad během dne vzniká a jaké je jeho přesné množství, byla rovněž zcela anonymní. „Velice podstatná pro realizaci deníkového šetření byla finanční a věcná podpora firem Albert, Kaufland, Alza a Nestlé. Díky nim jsme mohli respondenty štědře odměnit, což bylo nepostradatelné pro získání vyvážené cílové skupiny, a tím dodržení správné metodiky. Díky tomu se nám podařilo podchytit nejen nadšence, které tematika plýtvání potravinami zajímá, ale celé široké spektrum generace Z,“ doplnila Veronika Mokrejšová z FMV VŠE v Praze, jejíž vědecký tým měl deníkové šetření v gesci.

Rozbory směsného komunálního odpadu z kolejí s důrazem na biologický odpad prováděla společnost GREEN Solution. „Provedené rozbory odpadu poukazují na vyšší míru plýtvání a to přesněji 43,4 gramů na osobu za den, než kterou zástupci generace Z uvedli v deníkových šetřeních (30,0 gramů). Pokud se zaměříme na množství vyplýtvaných potravin, které tato generace odhadovala v dotazníkovém šetření, ukázalo se, že pokud bydlí s rodiči, udávají průměrně 38 gramů/os/den, ovšem ti, co bydlí samostatně na kolejích, odhadovali 59 gramů za osobu na den. Toto zjištění je v souladu s měřením plýtvání pomocí deníkových šetření. S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme nyní dále prověřovat,“ upřesnila Lucie Veselá.

Odběr vzorků probíhal na každé koleji ve třech termínech (jaro, podzim a zima), kdy léto bylo záměrně vynecháno, jelikož v těchto měsících studenti na kolejích nebydlí. Největší množství vyplýtvaných potravin bylo vyprodukováno na podzim (20,7 % struktury ze směsného komunálního odpadu). Nejvíce se plýtvalo ovocem a zeleninou, na dalším místě se umístilo pečivo. Z šetření také vyplývá zvyšující se míra plýtvání potravinami u studentů, kteří žijí samostatně než u jejich vrstevníků, kteří žijí s rodiči nebo v jiných typech domácností. „Plýtvání na osobu se rovněž zvyšuje s klesajícím počtem členů domácnosti,“ doplnila řešitelka projektu Veronika Antošová z PEF MENDELU.

Pro výzkumníky byla ovšem velkým překvapením samotná struktura kolejního odpadu, kdy se ukázalo, že studenti na kolejích ve srovnání s domácnostmi velmi málo třídí (plast, papír a sklo). Domácnosti v rámci směsného komunálního odpadu vyhodí přibližně 10,0 % plastu a 6,8 % papíru, přičemž na studentských kolejích se jednalo o 17,1 % plastu a 12,1 % papíru, což je téměř jednou tolik. I na tuto otázku se budou snažit vědci najít odpověď.

Již v tomto měsíci byla spuštěna komunikační kampaň „Nebuď Trash“ na sociálních sítích a budou realizovány edukativní přednášky zaměřené na plýtvání potravinami na vybraných univerzitách napříč celou Českou republikou. Měření množství odpadu na kolejích budou probíhat i nadále a vědci budou sledovat, zda dojde díky intervencím ke změně v chování směrem k udržitelnějšímu nakládání s potravinami. V posledním roce projektu budou intervence zastaveny a bude sledováno, zda kampaň měla dlouhodobější efekt, či nikoliv. Výsledky získané z projektu jsou klíčové pro budoucí výzkum a tvorbu strategií zaměřených na redukci potravinového odpadu u generace Z.

Někteří lidé v místech postižených povodní zneužívají situace a na skládky vyhazují i věci, které nepoškodila voda. Jde například o staré pneumatiky. Zatěžují tak techniku, která z ulic odpad sváží. V Opavě s tímto nešvarem chtějí bojovat a tyto předměty na místě nechávat. V Krnově tento problém zatím neřeší. Více ZDE

České neziskové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí (Asociace ekologických organizací, Greenpeace, INCIEN – Institut Cirkulární Ekonomiky, Zelený kruh, Hnutí DUHA, Arnika) společně ve svém apelu na vládu vyjádřily jednoznačnou podporu zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. Zároveň se přes iniciativu Zálohujme.cz k podpoře zálohování připojila další desítka environmentálních neziskových organizací.

Návrh novely zákona o obalech, který začátkem srpna prošel legislativní radou vlády, bude v nadcházejících týdnech projednávat vláda. Zástupci neziskových organizací proto společně sepsali otevřený dopis adresovaný vládním představitelům, ve kterém vyzývají k přijetí tohoto opatření pro ochranu životního prostředí a nastartování cirkulární ekonomiky.

Neziskové organizace v otevřeném dopise zdůrazňují, že zálohování nápojových obalů povede k efektivnějšímu využití materiálů a výraznému snížení litteringu (volně odhozeného odpadu). Dalším argumentem pro zavedení zálohování jsou podle nich finanční přínosy pro stát i obce. Organizace také poukazují i na nutnost splnění evropské legislativy, která do roku 2029 vyžaduje dosažení 90% míry zpětného odběru PET lahví a plechovek.

K uvedené výzvě se připojilo například Hnutí DUHA, které je členem mezinárodní federace ekologických organizací Friends of the Earth. „Dosavadní přes 20 let budovaný systém třídění odpadů přes kontejnery je velmi neefektivní. Zálohování je ekonomická motivace, která ve všech zemích, kde zálohování zavedli, vedla k rychlému zvýšení množství vytříděných zálohovaných obalů, jejich recyklaci a menšímu výskytu zálohovaných nápojových obalů v přírodě,“ vysvětlil Ivo Kropáček, odpadový expert z Hnutí DUHA.
Zálohované PET lahve chtějí velké i malé organizace

Menší regionální neziskové organizace, které se aktivně zasazují o udržitelnost a čistotu české přírody, se souběžně připojily k obdobné výzvě iniciativy Zálohujme.cz. „Pravidelně 2x ročně se účastníme akce „Ukliďme Česko“ a odvážíme z přírody minimálně 20 pytlů naplněných odpadem. Pokud zálohování pomůže snížit množství pohozeného odpadu třeba jen o třetinu, bude to velký úspěch,“ řekla Lenka Skoupá, předsedkyně Střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr.

Některé ze spolků varují například před nebezpečím, které plasty představují pro volně žijící zvířata. „Jako provozovatelé záchranné stanice pro zraněné živočichy, ale i jako ochránci přírody, se každou chvíli setkáváme s tím, jak plastový odpad zabíjí a týrá divoká zvířata. Zálohování je naše morální nutnost nejen ke zdrojům naší celé planety, ale i vůči divokým zvířatům celého světa,“ uvedl předseda a hlavní koordinátor ochranářské Skupiny JARO David Číp.

V otázce zálohování PET lahví a plechovek panuje názorová shoda ekologických organizací, výrobců nápojů, odborníků na cirkulární ekonomiku, Ministerstva životního prostředí i široké veřejnosti. Na druhé straně však návrh zákona čelí hlasitému odporu odpadářských společností, které se obávají, že by zálohování mohlo ohrozit jejich byznys. Ekologické organizace proto nyní apelují na vládu, aby umožnila využít všechny ekologické a ekonomické benefity zálohování a podpořila schválení zákona.
Kompletní znění otevřeného dopisu naleznete na webu ZDE.

Organizace, které podepsaly otevřený dopis vládě:

• Greenpeace
• INCIEN – Institut Cirkulární Ekonomiky
• Asociace ekologických organizací Zelený kruh
• Hnutí DUHA
• Arnika – program Toxické látky a odpad

Organizace, které podpořily zálohování skrz iniciativu Zálohujme.cz:

• Občanský spolek táborníků APOLENA
• Přátelé přírody z.s.
• Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím, z. s.
• TEREZA, vzdělávací centrum, z. ú.
• Toulcův dvůr, z.s.
• ZO ČSOP JARO Jaroměř
• ZO ČSOP Ekocentrum Koniklec
• Mladí chovatelé zvířat, z.s.
• Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno

Nejméně směsného odpadu v Česku vyprodukovali za loňský rok obyvatelé Fulneku, Chvalšin a Dalešic. Obce tak získaly Odpadového Oskara, kterého každý rok uděluje nezisková organizace Arnika. Ve Fulneku na Novojičínsku, který zvítězil v kategorii měst nad 5000 obyvatel, skončilo v popelnicích v průměru 99,4 kilogramu směsného odpadu na obyvatele. Chvalšiny na Českokrumlovsku se umístily na prvním místě mezi sídly od 1000 do 5000 obyvatel s 39,5 kilogramy směsného odpadu na člověka a Dalešice na Třebíčsku v kategorii obcí do 1000 obyvatel s 30,3 kilogramy. Arnika to uvedla dnes v tiskové zprávě.
Odpadového Oskara udělovala Arnika letos podesáté. Oceňuje obce, jejichž produkce je pod 150 kilogramů směsného komunálního odpadu na obyvatele za rok. Cílem soutěže je obce, které mají malou produkci zbytkových odpadů, popularizovat. Organizace vychází z dat, které spolku poskytly oslovené obce a které obce zveřejnily na svých webových stránkách.

"Z aktuálních dat je vidět, že se odpadové hospodářství obcí v České republice zlepšuje. Roste počet obcí s produkcí pod 150 kilogramů odpadu na obyvatele za rok. Narůstá i počet měst s produkcí pod 150 kilogramů na obyvatele," uvedli organizátoři.

Nově se mezi nejlepší obce v Česku dostaly Kunovice na Uherskohradišťsku, jejichž obyvatelé vyprodukovali 110,6 kilogramu směsného odpadu na člověka, Přílepy na Kroměřížsku s 64,9 kilogramy, Uherčice na Znojemsku s 67,8 kilogramy odpadu a Bocanovice na Frýdecko-Místecku s 45,3 kilogramy směsného odpadnu na obyvatele.

Podle zakladatele soutěže Milana Havla se začíná mimo jiné projevovat vliv nové legislativy, kdy díky zvyšujícím se poplatkům za uložení odpadu na skládku se více obcí snaží produkci snižovat. Více o soutěži se zájemci dozvědí na webu.

Město Štrasburk představilo novinku v zásilkové dopravě ve Francii. Od nynějška budou lidem poštovní zásilky doručovat i tramvaje. Podle agentury AFP si město od projektu slibuje, že se tím sníží dopravní zácpy. Cílem experimentu, který potrvá do 26. října, je ulevit přetížené dopravě ve městě. Více ZDE

Státní fond životního prostředí ČR vychází vstříc všem žadatelům a příjemcům dotací dotčeným povodněmi a na žádost prodlouží termíny na dokončení a doložení dotačních projektů, spolufinancovaných z dotačních titulů ve správě Fondu. Žadatelé v zasažených obcích si budou moci také odložit splátky půjček ze zdrojů Fondu.

Cílem návrhu nařízení vlády je zpřesnění stávajících ustanovení za účelem sjednocení postupu aplikační praxe a v návaznosti na novelu zákona provedení modernizace procesů probíhajících na staveništi. Návrh nařízení vlády byl připraven rovněž s ohledem na požadavky sociálních partnerů, kteří novelu iniciovali. Změny byly diskutovány v rámci pracovní skupiny, která byla zřízena za účasti sociálních partnerů, odborných expertů Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců Státního úřadu inspekce práce. Oblast stavebnictví je vzhledem k vykonávaným činnostem považována za velmi rizikovou, a to zejména s ohledem na rizika závažných a mnohdy smrtelných pracovních úrazů. Proto je oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) na staveništi považována při tvorbě návrhu nařízení vlády za klíčovou.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné znění
• RIA

V rámci maďarského předsednictví proběhlo ve čtvrtek 19. září v Budapešti neformální zasedání Rady EU pro globální otázky životního prostředí a workshop o technickém obsahu připravované Globální úmluvy OSN o plastech. Témata se týkala pracovního programu UNEP na období 2026-2027, jeho strategie na období 2026-2029 a příprav na 7. shromáždění OSN pro životní prostředí v roce 2025. Hlavním tématem bylo nadcházející 5. zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru (INC5) o právně závazné smlouvě OSN o znečištění plastem, které je naplánováno na konec listopadu. Cílem maďarského předsednictví je pak sjednotit postoje EU a vyvážit ambice s flexibilitou, aby se při utváření globální politiky životního prostředí zohlednily zájmy všech členských států.

Evropská Komise spustila iniciativu s názvem Evropská koalice pro financování energetické účinnost (dále jen „Koalice“). Koalice, která sdružuje země EU, finanční instituce a další zúčastněné strany má za cíl pomoct s mobilizací soukromého financování energetické účinnosti. Do Koalice je možné se v současnosti zapojit jako finanční instituce.

Evropská koalice pro financování energetické účinnosti (European Energy Efficiency Financing Coalition) byla vytvořena s cílem usnadnit mobilizaci soukromého kapitálu na podporu cílů EU v oblasti energetiky a klimatu, a to především do let 2030 a 2050. Slouží jako platforma pro spolupráci mezi klíčovými aktéry a členskými státy EU, která podporuje naplnění cílů směrnice 2023/1791/EU o energetické účinnosti (EED) a směrnice 2024/1275 o energetické náročnosti budov (EPBD). Koalice stojí na legislativním základě dle článku 30 (7) směrnice o energetické účinnosti.

Do této Koalice je v současnosti možné se přihlásit jako finanční instituce. Funguje jako dobrovolná iniciativa bez právně závazných povinností a může být klíčovým nástrojem pro financování projektů energetické účinnosti. Její činnost bude zahrnovat spolupráci s veřejným i soukromým sektorem a podporu tvorby politik v oblasti energetických úspor.

Koalice má tříúrovňovou strukturu:

• Valné shromáždění – Nejvyšší úroveň složená z ministrů a členů výkonných rad, která se bude scházet jednou ročně.
• Expertní skupiny – Skupina expertů z členských států poskytující technickou a analytickou podporu.
• Národní centrum – Zahrnuje klíčové národní stakeholdery a slouží jako implementační nástroj pro EED a EPBD.

Výzva pro finanční instituce:

Evropská komise vyhlásila výzvu ke členství pro finanční instituce, které se mohou přihlásit do 30. září 2024. Každá přihlášená instituce musí nominovat zástupce do Valného shromáždění a osobu odpovědnou za komunikaci s Koalicí. Finanční instituce budou mít možnost aktivně spolupracovat s Národním centrem a spoluvytvářet pracovní program Koalice.

Jak se finanční instituce mohou přihlásit?

Finanční instituce, které se chtějí zapojit, mají možnost přihlásit se v rámci první výzvy do 30. září 2024, druhá výzva bude vyhlášena koncem troku 2024. Pro podání žádosti je nutné:

1. Vyplnit přihlášku – Proces je jednoduchý a přístupný všem relevantním institucím.
2. Podepsat Statement of Intent – Tímto prohlášením instituce formálně vyjádří svůj zájem přispět k cílům v oblasti energetické účinnosti, obdobně jako členské státy EU podepsaly Deklaraci o financování energetické účinnosti.

Co členství zahrnuje?

Každá finanční instituce, která se připojí ke Koalici, musí:

1. Nominovat zástupce do Valného shromáždění– Tato osoba musí být na úrovni představenstva (board level) a bude se účastnit klíčových jednání Koalice.
2. Jmenovat kontaktní osobu – Tento zástupce bude zajišťovat komunikaci mezi Komisí a finanční institucí ve všech záležitostech týkajících se Koalice a energetické účinnosti.

Instituce se mohou také přihlásit k sledování činnosti jednoho nebo více Národních center, které budou sloužit jako implementační platformy na národní úrovni. S institucemi, které se přihlásí v rámci této první výzvy, bude Komise spolupracovat na tvorbě pracovního programu Koalice, čímž získají možnost přímo ovlivnit její zaměření a aktivity.

Výhody členství v Koalici:

• Zapojení do tvorby evropských politik v oblasti financování energetické účinnosti.
• Možnost spolupráce s veřejnými i soukromými aktéry napříč EU.
• Přístup k informacím a know-how ohledně nástrojů financování energetické účinnosti.
• Možnost účastnit se Národních center, které budou sloužit jako platformy pro projekty energetické účinnosti v členských státech EU.

Více informací k členství můžete najít na stránce Evropské Komise zde.

Kontaktní údaje při zájmu o více informací:

Terézia Kratochvíl Marušáková

odbor energetické účinnosti a úspor

e-mail: terezia.marusakova@mpo.gov.cz

Olomoucký kraj má akutní nedostatek skládek, kam je možné svážet odpad po záplavách. Fungující skládky nemají dostatečnou kapacitu, sdělil ČTK hejtman Josef Suchánek (STAN a Piráti). Tuny odpadu tvořený naplaveninami, ale i zničeným nábytkem či sutí se momentálně odvážejí na řadě míst na meziskládky. Například za obcí Velká Kraš na Jesenicku má tato skládka na výšku až několik metrů, zjistila na místě ČTK. Odpad se hromadí také podél cest, které je však potřeba uchovat pro průjezd těžké techniky, doplnili zástupci kraje. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Hory odpadu po povodních. Skládky nestačí, zaplní i silážní jámy, nasadí drtičku

• Studio 6: Likvidace odpadu v oblastech zasažených povodní

• Studio 6: Demolice domů po povodních

Novou příručku pro ekologicky hospodařící zemědělce připravují vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jejím cílem je představit metody a přístupy, které by ekologicky hospodařícím zemědělcům mohly umožnit dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Poznatky vědci čerpají v sousedním Rakousku, které má s ekologickým zemědělstvím dlouholeté zkušenosti.

„Dříve se uvádělo, že výnos v ekologickém zemědělství je zhruba o 15 procent nižší v porovnání s konvenčním hospodařením. V posledních letech, kdy jsme vystaveni extrémním klimatickým podmínkám, už ale tyto rozdíly nejsou tak významné. Z dlouhodobého sledování v sousedním Rakousku vyplývá, že dnes v podstatě není rozdíl mezi ekologickým a konvenčním hospodařením,“ říká vedoucí projektu za MENDELU Jaroslav Záhora z Agronomické fakulty.

Aktuálně vědci dokončují příručku, která pěstitelům představí metody vedoucí k intenzifikaci rostlinné produkce – a to při plném respektování pravidel, která omezují ekologické zemědělství z hlediska životního prostředí i zdraví spotřebitelů. „Základní zásady jsou velmi jednoduché. Jde hlavně o využití potenciálu, který nabízí půdní organismy. Stále musíme mít na paměti to, že výsledek našeho zemědělského snažení bude přímo úměrný prosperitě půdních organismů a nepřímo jejich strádání, kdy nebudou mít dostatek potravy. Pokrytí živinových a energetických nároků půdních organismů se odvíjí od množství vyprodukované nadzemní a podzemní biomasy rostlin, kterou budou mít k dispozici. Proto bychom měli dbát na to, aby byla půda neustále kryta vegetací. Půdní pokryv nezajišťuje jen cílová plodina, ale po její sklizni také meziplodiny,“ doplňuje Záhora, podle kterého prosperitě půdních organismů nepomáhá ani hluboká orba. „Proto by se k ní mělo přistupovat pouze v oprávněných případech. V souhrnu tedy nejde o nic převratně nového. Jde jen o větší ohled k přírodě, ze kterého vyplývá zásadní úprava osevních sledů s výrazným prodloužením intervalů mezi stejnými plodinami, zařazení pestrého spektra meziplodinových druhů, šetření s hlubokou orbou nebo povrchové aplikování zralého kompostu. Dramatický nárůst klimatických extrémů lze v ekologickém zemědělství zohlednit zakládáním víceúčelových pásů stromové a keřové vegetace v kombinaci se zasakovacími vrstevnicovými příkopy (tzv. „swales“) a kamennými přehrádkami v místech soustředěného odtoku srážkové vody z krajiny,“ popisuje expert MENDELU, který spolu s rostlinolékaři připravuje pro příručku také přehled vhodných systémů ochrany rostlin v ekologickém zemědělství.

V současnosti se ekologicky hospodaří zhruba na 16 procentech zemědělské půdy v Česku. Rychleji se podle Záhory mění situace ve vinohradnictví. „Vinaři, kteří jsou dnes na desetině spotřeby pesticidů, pomalu zjišťují, že už je v podstatě není nutné aplikovat vůbec. Vrátilo se jim až 80 procent ze spektra denních motýlů. Naproti tomu, v sousedním vinohradu, kde stále ještě používají přípravky na ochranu rostlin, je denních motýlů jen 15 až 20 procent,“ uvádí Záhora.

Zhruba polovinu sluneční energie rostliny přirozeně investují do své podzemní části. Podle vědce je to pomyslná daň za to, že jim půdní organismy umožňují získat z půdy optimální skladbu živin. „Pokud ale zemědělec používá dusíkatá hnojiva, může rostlina svou daň obejít a vše investovat do nadzemní biomasy, čímž na první pohled ve výnosu předhoní sousední ekologické políčko. Pěstovat na dluh se ale samozřejmě nedá do nekonečna. Dnes jsme se dostali na jednu třetinu dřívějších zásob organické hmoty v půdě,“ upozorňuje Záhora. Důsledkem nešetrného hospodaření je pak půda, která nemá dobrou fyzikální strukturu a které chybí půdní organismy.

Bakterie, půdní houby, prvoci, viry a další mikroorganismy mohou prosperovat jedině v situaci, kdy od rostlin dostanou odpovídající díl energie. „Pestrost života v půdě je dobrým nárazníkem pro klimatické výkyvy. Protože dešťová srážka, která naprší na funkční půdu, je okamžitě ukryta do její hloubky, aniž by při tom docházelo ke ztrátám živin vyplavováním. Půdní organismy si osud živin úzkostlivě hlídají,“ říká Záhora. Jiné je to v půdách, do kterých jsou aplikována minerální hnojiva a pesticidy. Nevyužitý dusík z hnojiv ve formě nitrátů ohrožuje zásobu stopových prvků v půdě vyplavováním. „Evropská pole v konvenčním zemědělství nenabízí rostlinám potřebný podíl stopových prvků, což se projevuje mimo jiné na ztrátě jejich odolnosti vůči klimatickým faktorům a nejrůznějším škůdcům. Pro srovnání, dnes byste museli sníst čtyři až osm jablek, abyste dostali do těla stejné množství stopových prvků, jaké mělo jedno jablíčko předválečné,“ udává alarmující čísla vědec.

Zdravá půda naopak dokáže lépe podporovat pěstované plodiny v podmínkách měnícího se klimatu. Změna ale nenastane hned. „Přejít z konvenčního zemědělství na ekologii je v prvních letech náročný a zdlouhavý proces. Půdu je potřeba nakrmit ze shora. Jednak meziplodinami, jednak pravidelnými dávkami kvalitního kompostu a jednak tím, že první tři až čtyři roky nechá zemědělec oživovat pole třeba vojtěškou. Zejména proto, aby ona sama s pomocí žížal pomohla rozrušit zatmelenou bariéru mezi ornicí a podorničím. To je danost, kterou musí pěstitel překonat, pokud chce mít výsledky. A je důležité si uvědomit, že rakouští zemědělci, se kterými spolupracujeme, také nějakou dobu čekali,“ připomíná Záhora.

V počátečním období s menší produkcí, kdy by mělo dojít k zotavení půdy, by podle vědce měl zemědělcům pomocnou ruku podat stát. Tím není myšlena pomoc finanční, ta je určitým způsobem řešena již dnes, ale hlavně pomoc se zajištěním kvalitního poradenství (důležitá je role zemědělských univerzit) a pomoc s vybudováním sdílených středisek specializované zemědělské techniky a sítě skladů zralého a kvalitního kompostu. Následně by se měl stabilizovaný systém obejít bez stále se zvyšujících nákladů na nákup agrochemikálií – na rozdíl od konvenčního způsobu hospodaření.

Příručka pro ekologické zemědělce by měla vyjít v letošním roce. Kromě ní mohou zájemci o šetrné hospodaření čerpat informace i z dalších zdrojů na webových stránkách projektu.

S rakouskými kolegy spolupracují vědci z Agronomické fakulty více než deset let. V rámci programu INTERREG Rakousko-Česko spolufinancovaného Evropskou unií sdílejí zkušenosti v pěti projektech.

Tradiční motorové oleje, které se v přírodě nerozkládají, mohou způsobit dlouhodobé znečištění lesní půdy a vody. I malé množství takového oleje může mít devastující dopad na životní prostředí. Používání biologicky odbouratelných olejů je zásadní pro ochranu lesních ekosystémů a je proto také zakotveno v zákoně. 

Česká inspekce životního prostředí se touto problematikou zabývá systematicky, a to prostřednictvím pravidelných kontrol mechanizace a motorových pil v lesích. Za používání nevhodných olejů v lesích může inspekce uložit pokutu dle zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.

Inspektoři ČIŽP se v roce 2024 opět zaměřili na kontrolu dodržování povinnosti používat v lesích k mazání řetězů motorových pil pouze biologicky odbouratelné oleje a v lesních strojích biologicky odbouratelnou hydraulickou kapalinu. Namátkové kontroly probíhají po celém území České republiky. Při jedné z kontrol v katastrálním území Písečská Smoleč zjistili inspektoři porušení této povinnosti, což vedlo k zastavení činnosti harvestoru a vyvážecí soupravy ve vlastnictví právnické osoby. Za porušení zákona byla v následném správním řízení uložena sankce.

“Biologicky odbouratelné oleje jsou navrženy tak, aby se v přírodním prostředí rozkládaly na neškodné látky, což snižuje riziko dlouhodobých škod. Používání těchto šetrných olejů v lesích nejen přispívá k zachování zdravých a produktivních lesů pro budoucí generace, ale také pomáhá předcházet postihům ze strany inspekce,” vysvětluje ředitelka odboru ochrany přírody, lesa a CITES Veronika Oušková. Pokuta za porušení zákona může dosahovat výše až 5 milionů  korun. Kromě ochrany lesních ekosystémů přispívají biologicky odbouratelné oleje také k ochraně vodních zdrojů, protože snižují riziko kontaminace podzemních vod a vodních toků, které jsou klíčové pro udržení biodiverzity a zdraví celé krajiny.

 

Ministerstvo životního prostředí upozornili provozovatelé zařízení na energetické využití odpadů na zcela nový fenomén, kterým je zvýšený výskyt velkých tlakových nádob obsahujících oxid dusný ve směsném komunálním odpadu. Pokud tyto obaly od rajského plynu skončí v černé popelnici mohou být nebezpečné.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje subjekty uvádějící na trh tlakové nádoby obsahujících oxid dusný (někdy označované jako tzv. šlehačkové bomby – exotic whip, flawour whip, smart whip) na nutnost dodržovat zákon o obalech. Podle něj se v případě těchto tlakových nádob dodávaných konečným spotřebitelům jedná o prodejní obaly, u kterýchje potřeba plnit veškeré povinnosti, zejména zpětný odběr a využití odpadu z těchto tlakových nádob.

V případě, že dodavatelé na trh nesplní povinnost zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, hrozí danému subjektu nebo osobě pokuta až do výše 10 milionů korun.

Vyprázdněné tlakové nádoby tedy patří výhradně do míst zpětného odběru, sběrných dvorů či zařízení k tomu určených. Špatné třídění těchto obalů může být vysoce rizikové jak pro náhodné občany, tak pro zaměstnance zařízení, kde se poloprázdné lahve s plynem objeví. Exploze a následné zahoření mohou poškodit i svozovou techniku, třídicí linku nebo zařízení na energetické využití odpadů.

Problém v současné době řeší například společnost Pražské služby v ZEVO Malešice, kam se sváží směsný komunální odpad z celé Prahy. Zdejší pracovníci v odpadu objeví týdně zhruba 120 nádob od plynu. Výbuchy těchto velkých tlakových nádob poškozují zařízení spalovny a způsobují jeho nenadálé a finančně náročné odstávky.

Ve čtvrtek 19. září přijala Komise opatření vztahující se na podskupinu PFAS chemikálií neboli per- a polyfluoroalkylových látek obsažených například ve spotřebním textilu, obalech na pizzu, kosmetice či hydroizolačních sprejích. Výše zmíněné chemikálie jsou velmi perzistentní a pohyblivé ve vodě a jejich přítomnost v některých výrobcích představuje nekontrolovatelné a nepřijatelné riziko zejména pro lidské zdraví ale také pro životní prostředí skrze kontaminaci půdy a vody, včetně vody pitné. Toto opatření je dalším krokem Komise v rámci Nařízení REACH jejímž cílem je zejména zajistit ochranu zdraví obyvatel a životního prostředí před škodlivými látky.

Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný. Rozhovor čtěte ZDE. Hostem pondělního Interwiev ČT24 byl Petr Kubala, generální ředitel, Povodí Vltavy, který se věnoval tématům jak fungují přehrady při povodni, co umí kaskáda přehrad, co (ne)vydrží předrada a pomohla by přehrada Nové Heřminovy? - záznam pořadu najdete ZDE. Po celé republice se investovaly do protipovodňových opatření miliardy korun, podle Ministerstva zemědělství šlo od roku 2002 o tisíc projektů za 31 miliard korun. Jenže zůstávají bílá místa, která pak zapříčiní, že se situace může opakovat. Pod vodou v roce 1997 skončil mimo jiné Krnov. A letos opět. Více například ZDE.