Dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, růst průměrné roční teploty i extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace – tak se projevují změny klimatu v Česku. A především, v porovnání s hodnocením z roku 2017 jsou změny klimatu intenzivnější a jejich dopady na společnost, ekonomiku a ekosystémy vyšší. To jsou hlavní závěry Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025, kterou dnes projednala vláda.
„Změny klimatu se projevují v celé řadě oblastí od lesního hospodářství, zemědělství, vodního hospodářství, přes živou přírodu až po průmysl a energetiku nebo dopravu. Zásadní ale je, že dopadají stále více na obyvatele. A to nejen během letních tropických dní v rozpálených městech, která ještě zesilují růst teplot, ale i během extrémních projevů počasí, jako jsme zažili v loňském září během povodní. Právě proto, abychom chránili zdraví i majetky lidí, ale i naše zemědělství nebo průmysl během období sucha, investujeme do adaptačních opatření od zadržování vody v krajině, přes obnovu půdy až po opatření proti povodním,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Cílem Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025 je shrnout aktuální vývoj v oblasti adaptační politiky státu a po pěti letech vyhodnotit realizaci konkrétních opatření a úkolů stanovených v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který byl schválen vládou v roce 2021.
Zpráva je členěna do tří hlavních částí, které shrnují klíčová zjištění zranitelnosti a rizik změny klimatu k roku 2024, dále stav adaptace na regionální a místní úrovni a samotné vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu za období 2021–2025. Dokument vychází z analytických podkladů Českého hydrometeorologického ústavu a z ročních monitoringů plnění akčního plánu.
Jedním z hlavních sdělení Zprávy je, že z celkového počtu 322 úkolů akčního plánu je 69, 2 % plněno průběžně či splněno, 18,3 % jako plněno částečně a pouze 12, 4 % splněno nebylo.
Pro úspěšnou adaptaci na změnu klimatu je důležitá spolupráce mezi klíčovými hráči, především ministerstvy, úřady a samosprávami, a také významnými správci státního majetku, akademickou sférou a soukromým sektorem. K tomu však zatím v Česku chybí dostatečné odborné personální kapacity ve státní správě, které jsou pro koordinaci adaptace v příslušné oblasti rozhodující, což zpomaluje proces promítání adaptace do koncepčních, rozvojových a plánovacích dokumentů na národní, regionální a místní úrovni.
V některých sektorech, regionech a městech ČR je adaptace na změnu klimatu dosud vnímána jako okrajová agenda. Financování je navíc z velké části závislé na prostředcích z evropských fondů. Řada adaptačních opatření je také závislá na provedení potřebných úprav legislativy, bez nichž nelze potřebné kroky ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu efektivně realizovat.
Vyhodnocení plnění akčního plánu je jedním z hlavních analytických podkladů pro jeho letošní aktualizaci, která bude předložena Vládě ČR ke schválení v listopadu 2025. K přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026-2030 budou obdobně, jako tomu bylo dříve, založeny tematické pracovní skupiny složené ze zástupců dotčených ministerstev a vybraných resortních organizací, zastřešujících asociací či neziskových organizací a akademické sféry.
Dokument ke stažení:
53_25_Materiál
