Aktivity Severočeské vodárenské společnost a. s. (SVS) jsou i po 22 letech ovlivněny podmínkami, které byly nastaveny již na pomyslné startovní čáře. SVS stále splácí dluhy minulosti, kdy byla obnova majetku v regionu severních Čech ještě před vznikem SVS dlouhodobě podfinancována. Dnes je průměrně 60 % tohoto majetku za svou životností - konkrétně až 65 % vodovodních sítí, 58 % kanalizací, 44 % úpraven vody a 34 % čistíren odpadních vod. Tempo obnovy majetku se navíc značně zbrzdilo v přechodném období 2005-2010, kdy jsme po vstupu do EU museli prioritně splnit legislativně dané požadavky na čištění odpadních vod. Zbytečně naddimenzovaná opatření – nad rámec požadavků EU – tehdy představovala v regionu SVS celkové investice ve výši 4,6 mld. korun.

Obnova majetku prioritou
SVS je jako každý vlastník ve vodárenském oboru povinna realizovat Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, což je zákonem stanovený nástroj, který má zajistit životaschopnost majetku do budoucna. Hlavní finanční zdroj na obnovu majetku je cena vody. Z ceny vody si však nejdříve odčerpá 25 % stát, a to formou DPH a řadou dalších poplatků - za surovou povrchovou a podzemní vodu, za vypouštění vyčištěných vod z čistíren zpět do řek aj. Dalších 40% jsou náklady na provoz včetně oprav prováděných provozovatelem. SVS jako vlastník získá 35% podíl, který plně využívá na reinvestice do obnovy a přiměřeného rozvoje majetku. Podíl státu 25 % z ceny vody nevypadá na první pohled nápadně, ale pokud toto procento znásobíme objemem ročně fakturované vody (50,522 mil. m3), dostaneme výslednou částku odváděnou ročně státu ve výši 1,2 miliardy korun! Pokud si tedy stát z ceny vody vezme 25 %, výrazně omezuje vlastníkům vodohospodářského majetku prostředky potřebné na obnovu majetku. A to ve zmíněném podílu nejsou započítány další odvody pro stát, jako např. zdravotní a sociální pojištění z mezd, které také tvoří složku v ceně vody.

Sociálně únosná cena vody
Nabízí se zdánlivě jednoduché řešení – adekvátně zvýšit cenu vody – což však nechceme. V rámci našich kalkulací nadále klademe důraz na udržení sociální únosnosti ceny vody, která podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje 2 % z čistých příjmů domácností (v tom se řídíme statistickými údaji ČSÚ pro oba kraje na severu Čech). SVS je postavena na principech, mezi které patří sociálně únosná a solidární cena vody, tzn. jednotné ceny vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti SVS. Tento princip garantuje všem připojeným obyvatelům v regionu SVS rovnou a spravedlivou dostupnost vody. Na jednáních se svými akcionáři proto trvale hledáme rozumnou míru obnovy svěřeného majetku, abychom princip sociálně únosné ceny vody zachovali.

Existuje řešení?
Řešením by mohlo být využít pro vodu druhé snížené sazby DPH, která je určená pro základní životní potřeby. Nejnižší zdanění vody má v rámci EU např. i Německo, přičemž sazba 7 % se vztahuje pouze na pitnou vodu, protože voda odpadní zdanění nepodléhá.

Smysl by také samozřejmě mělo, pokud by stát prostředky vybrané ve vodárenství vracel zpět do rozvoje vodního hospodářství – a možností se nabízí celá řada:

• Která vodárenská společnost by nepřivítala např. podporu zasíťování odlehlých, tzn. pro ni ekonomicky nevýhodných lokalit?

• Velmi aktuální je potřeba investic na ochranu vodních zdrojů a jejich kvality. Právě problematická kvalita od státu nakupované surové vody je důvodem zahájení realizace naší letošní největší stavby, kterou je doplnění prvního stupně separace úpravny vody Desná – Souš v celkovém finančním objemu 54 mil. Kč, jakož i právě dokončené rekonstrukce úpravny vody Bedřichov, která zahrnuje doplnění prvního stupně separace a rekonstrukci druhého stupně - filtrace, v celkovém finančním objemu 120 mil. Kč, či právě dokončená intenzifikace úpravny vody Meziboří v celkovém finančním objemu 238,5 mil. Kč.

• A nejsou snad vedle protipovodňových opatření žádoucí také investice státu do opatření k zajištění retence (zadržování) vody v krajině? Nemohl by u nás být inspirací německý propracovaný systém, který motivuje vlastníky pozemků a nemovitostí k co největšímu využívání dešťové vody, namísto jejího nežádoucího odvádění do kanalizace a na čistírny odpadních vod?

Stát postupuje opačným směrem
Přestože se jistě shodneme, že voda patří mezi základní životní potřeby, tak stát postupuje naprosto opačně a odsává z cenu vody stále více a více, např. navrhuje výrazné dvoj- až trojnásobné zvýšení poplatků za odběr podzemní vody, kterou používáme k výrobě vody pitné, což se promítne do kalkulace ceny vody. Návrh Ministerstva životního prostředí na zvýšení poplatků za odběr podzemních vod s cílem jejich úspory je zcela mylný, neboť specifická spotřeba pitné vody v ČR je jedna z nejnižších v Evropě a u veřejných zdrojů není možné tento zdroj surové vody nahradit. Jedná se tak pouze o skryté zvýšení daňové povinnosti, navíc selektivní pro uživatele služby, kteří nemají jinou alternativu.

Cenu vody bezpochyby ovlivní také plánované až desetinásobné navýšení poplatků za objem vypouštěných odpadních vod spolu se zpřísněním limitů znečištění vod v nařízení vlády č. 59/2015 Sb. o vypouštění odpadních vod, které i pro malá města a obce zpřísňuje již tak velmi přísné požadavky na limity látek ve vypouštěných přečištěných vodách – a to opět nad rámec požadavků EU! To si pochopitelně vyžádá rozsáhlé investice do technologií malých čistíren odpadních vod.

Ve výše uvedeném návrhu se těžko hledá logika, možná jen ta, že jde o další snahu o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí namísto snahy o dosažení maximální kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Protože po několika letech, kdy se investovaly miliardy korun do nadstandardního zkvalitnění čištění odpadních vod, rozhodně nelze tyto návrhy na zvýšení poplatků vnímat jako motivaci ke zlepšení životního prostředí, ale spíše jako trest za nejkvalitnější čištění odpadních vod v celé Evropě.

Ještě stojí za zmínku další deklarovaný záměr Ministerstva životního prostředí, a to zpoplatnit i vypouštění odlehčovaných dešťových vod, zejména v souvislosti s tím, že právě stát je významným „neplatícím producentem“ dešťových vod v jednotných kanalizacích ze silnic, železnic a dalších zpevněných ploch. Zjednodušeně: stát si z uvedených ploch zadarmo odvede dešťovou vodu do kanalizace a na druhém konci, kde je vypouštěna, mu za to ještě zaplatíte.

Je zřejmé, že zmíněné připravované změny legislativy problém s financováním obnovy vodohospodářského majetku ještě prohloubí, což rozhodně není v zájmu občanů. Trend, kdy si naší legislativou zpřísňujeme již tak tvrdé limity EU, je drahá záležitost, kterou v ceně vody zaplatí odběratelé vody z veřejných vodovodů.

Severočeská vodárenská společnost a. s. je na území Ústeckého a podstatné části Libereckého kraje, kde žije přes 1,1 milionu obyvatel, vlastníkem vodovodů, kanalizací a dalších zařízení vodohospodářské infrastruktury. Co do rozsahu sítí jde o největší vlastnickou vodárenskou společnost v České republice. Ke konci roku 2014 v regionu působnosti SVS vzrostla délka vodovodní sítě na 8 949 km (bez přípojek), počet vodojemů je 998 a úpraven vod 54. Kanalizační síť se prodloužila na 3 916 km (bez přípojek), počet čistíren odpadních vod je 196.

Zdroj: Tisková zpráva Severočeská vodárenská společnost a. s.

ČHMÚ vydal na začátku červa roční tabelární přehled "Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, 2014". Obsahuje základní přehled o naměřených koncentrací znečišťujících látek ve venkovním ovzduší v České republice. Jeho posláním je prezentace naměřených imisních dat z monitorovacích sítí a zveřejnění přehledu překročení imisních limitů. Textové komentáře bude ČHMÚ doplňovat průběžně. Souhrnný tabelární přehled za rok 2014 naleznete ZDE.

Reakce v médiích:

Ovzduší v Česku se nelepší, má pomoct 13 miliard od Evropské unie (ČT24, 15.6.2015)

Nová data: karcinogenů v ovzduší neubývá, spíš naopak (Týden.cz, 12.6.2015)

Nebezpečného prachu v ovzduší přibylo, ukazují měření (Týden.cz, 13.6.2015)

Na Chatě Rovina v šumavských Hartmanicích se dnes uskutečnila akce na podporu rozvoje elektromobility na Šumavě. Provoz zde zahájil tzv. „chytrý energetický bodu“, který slouží k ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podpora rozvoje elektromobility a alternativních pohonů patří k prioritám Ministerstva životního prostředí na které je možné čerpat dotace. Ministerstvo také připravuje Národní akční plán čisté mobility, ve kterém připravuje investiční a motivační pobídky těchto pohonů v celé ČR.

Chytrý energetický bod představuje propojení lokálního využití solární a větrné energie s novým typem baterie pro skladování vyrobené elektřiny a rychlonabíjení elektromobilů. Na Šumavě bude dobíjet zejména rozvíjející se síť půjčoven elektrovozů, vč. elektromobilů, elektrokol či elektroskútrů v rámci projektu e-Šumava.cz.

„Podpora rozvoje elektromobility a alternativních pohonů patří k prioritám Ministerstva životního prostředí. V posledních měsících proto vyhlásilo dva dotační programy (přehled dotací ZDE), ze kterých je možné čerpat finanční prostředky na rozvoj čisté dopravy. Jedním z nich je program na podporu obcí v národních parcích v celkové částce 50 milionů korun na rozvoj ekologicky šetrné návštěvnické infrastruktury, environmentálního vzdělávání, úpravu zeleně ad., ze kterého si můžou obce v národních parcích pořídit i vozidla na alternativní pohony. Na elektromobil lze získat až 200 tisíc korun, na automobil CNG 80 tisíc korun. Dotaci lze získat i na podporu elektrokol či elektroskútrů. Druhý program je pak určen pro všechna statutární města, konkrétně na osvětu v oblasti čisté mobility,“ řekl dnes na Šumavě ministr životního prostředí Richard Brabec.

Projekt e-Šumava.cz vznikl z iniciativy a partnerství privátních společností, aby se na Šumavě mohli její návštěvníci nově pohybovat i tzv. „čistou dopravou“. Elektrovozidla je možné díky spolupráci se společností E.ON dobíjet přímo v srdci Šumavy. Společnosti E-Wald pak propojuje elektrodopravu i s bavorskou stranou národního parku, kde rozvoj elektromobility podporuje i NP Bavorský les. Projekt e-Šumava.cz je navíc oficiálním partnerem NP Šumava.

Ministerstvo životního prostředí v současné době také připravuje spolu s resortem průmyslu a obchodu Národní akční plán čisté mobility (více ZDE), ve kterém připravuje investiční a motivační pobídky pro rozvoj elektromobility a alternativních pohonů v celé ČR. NAP Čistá mobilita je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení a na vládu se dostane letos v létě. Plán počítá např. s rozvojem dobíjecí infrastruktury v následujících 5 letech, kdy více než čtvrtina populace ČR bude mít běžně k dispozici elektrické dobíjení.

Větrné elektrárny představují jednu z nejlepších alternativ boje se skleníkovými plyny, které způsobují klimatické změny. Výrobce větrných turbín Siemens si nechal zpracovat studii, která počítá celkovou uhlíkovou stopu větrných farem od jejich výroby až po jejich likvidaci. Výsledkem je zjištění, že zátěž pro klima je u větrných elektráren 120 nižší při přepočtu na emise CO2 na vyrobenou kilowatthodinu než u klasických uhelných elektráren. Podobné americké studie ukázaly, že zapojení větrných elektráren do energetického mixu zvyšuje úspory emisí oxidu uhličitého více, než o kolik se zvedne jejich podíl na výrobě elektřiny. Více ZDE

Zdroj: E15

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podporuje vznik zákona o regulaci síťových odvětví. Řekla to na diskusním setkání o budoucnosti české energetiky, které pořádal deník E15. Nový zákon by podle ní mohl platit od roku 2019. Podobný zákon podle Vitáskové už platí například na Slovensku.

Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc vznik nového zákona nevyloučil, jeho případná příprava podle něj bude ale velmi obtížná. "Je tam samozřejmě řada složitostí, protože síťová odvětví nejsou jen energetika, jsou tam i telekomunikace, železnice a vodárenství," uvedl dnes Šolc. Podotknul nicméně, že výsledkem diskuse opravdu může být rozhodnutí, které přípravu takového zákona posvětí.

Regulaci v energetice má na starosti právě ERÚ, v telekomunikacích pak Český telekomunikační úřad. Například u vody ale vláda v únoru schválila, že zůstane zachován roztříštěný stav regulace. Hlavními regulačními orgány jsou stále ministerstva zemědělství, životního prostředí a financí. Návrh, aby regulace včetně problematiky cen vody nově spadala pod ERÚ, tehdy razantně odmítly vodárenské firmy.

Čtěte také:

Vitásková: Energetickou chudobu mají omezit nové tarify (E15, 12.6.2015)

Zdroj: ČTK

V 15 členských státech budou probíhat kontroly bezpečného balení nebezpečných látek a směsí, které jsou užívány spotřebiteli. Jedná se o první projekt Fóra pro výměnu informací o prosazování, který bude sledovat prosazování konkrétních požadavků na obaly. Cílem je zlepšení bezpečnosti spotřebitelů a zejména dětí.

Kontroly budou zaměřeny na následné uživatele, zvláště na formulátory směsí, zpětné dovozce, ty, kteří přeplňují a přebalují směsi, které dodávají široké veřejnosti a na dovozce směsí. Mezi hlavní dodavatele patří rovněž distributoři, včetně maloobchodníků. Z hlediska dodržování pravidel mohou být kontrolováni také výrobci látek určených pro širokou veřejnost.

Kontroly budou probíhat od července do prosince 2015 a budou zaměřené na spotřebitelské výrobky s nebezpečnými látkami nebo směsmi, které musí být opatřeny uzávěry odolnými proti otevření dětmi a také hmatatelnou výstrahou pro nevidomé. Mezi typické produkty patří náplně do zapalovačů, dezinfekční prostředky, čisticí a prací prostředky a výrobky na čištění odpadů.

Inspektoři budou kontrolovat také celá balení z hlediska informací, aby nebylo možné zaměnit tyto obaly za obaly s potravinami, krmivy pro zvířata, léky nebo kosmetikou.

Další informace:

Fórum o prosazování

Termín pro podání oznámení SVHC látek v předmětech:

ECHA připomíná, že do 17. června 2015 je nutné podat oznámení šesti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) obsažených v předmětech, které byly na Kandidátský seznam zařazeny 17. prosince 2014 (viz níže). Společnosti si musí ověřit, zda jejich výrobky splňují podmínky pro oznamovací povinnost podle článku 7 nařízení REACH. Oznámení látky v předmětu lze předložit buď prostřednictvím webového formuláře nebo prostřednictvím systému REACH—IT pomocí IUCLID.

• 2—(2H—benzotriazol—2—yl)—4,6—ditertpentylphenol (UV—328) (EC 247—384—8);

• 2—benzotriazol—2—yl—4,6—di—tert—butylphenol (UV—320) (EC 223—346—6);

• 2—ethylhexyl 10—ethyl—4,4—dioctyl—7—oxo—8—oxa—3,5—dithia—4—stannatetradecanoate (DOTE) (EC 239—622—4);

• Cadmium fluoride (EC 232—222—0);

• Cadmium sulphate (EC 233—331—6);

• Reaction mass of 2—ethylhexyl 10—ethyl—4,4—dioctyl—7—oxo—8—oxa—3,5—dithia—4—stannatetradecanoate and 2—ethylhexyl 10—ethyl—4—[[2—[(2—ethylhexyl)oxy]—2—oxoethyl]thio]—4—octyl—7—oxo—8—oxa—3,5—dithia—4—stannatetradecanoate (reaction mass of DOTE and MOTE).

Další informace:

Oznamování látek obsažených v předmětech

Kandidátský seznam

Webový formulář/ REACH—IT pomocí nástroje IUCLID

RoHS: Novela směrnice "RoHS 2" je již vyhlášena:

Dne 31. března 2015 Evropská komise schválila návrh směrnice, kterou se rozšiřuje dosavadní počet nebezpečných látek omezovaných v elektrozařízeních o další 4 látky, kterými jsou následující ftaláty:

• Benzyl butyl ftalát (BBP)

• Dibutyl ftalát (DBP)

• Bis(2—ethylhexyl) ftalát (DEHP)

• Diisobutyl—ftalát (DIBP).

U všech látek je stanovena shodně hmotnostní koncentrace tolerovaná v homogenních materiálech 0,1 %.

Všechny uvedené látky patří mezi látky vzbuzující velmi vážné obavy podle nařízení REACH, kde jsou zařazeny do přílohy XIV, tj. do seznamu látek podléhajících povolení.

O navržených látkách vedla Evropská komise podrobný proces hodnocení a stejně tak konzultační proces, do kterého byly zapojeny také příslušné hospodářské subjekty z členských zemí EU včetně České republiky. Zapojené asociace výrobců elektrozařízení působící v České republice navržený rozsah nerozporovaly. Směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2015/863/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek, byla projednána Radou EU a Evropským parlamentem a vyhlášena dne 4. 6. 2015 v Úředním věstníku EU.

Tato směrnice bude transponována do národního předpisu, kterým je v tuto chvíli nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízení, a to nejpozději do 31. 12. 2016. Účinnost omezení používání výše uvedených látek bude stanovena ode dne 22. 7. 2019.

Zdroj: MPO

Slavnostním podpisem programů pro období 2014 – 2020 dnes předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová ukončili oficiální vyjednávání mezi Českou republikou a Evropskou komisí. Evropská komise dnes také schválila poslední dva národní programy, Operační program Praha – pól růstu ČR.

Operační program Technická pomoc (OPTP) nabídne více než 263 million €. Smyslem programu je role podpůrného charakteru. OPTP 2014-2020 je svým způsobem specifický servisní program pro zajištění kvalitní implementace Dohody o partnerství, zajištění administrativní kapacity a zabezpečení jednotného monitorovacího systému na základě vysoké úrovně elektronizace dat. Program je řízený Ministerstvem pro místní rozvoj.

Operační program Operační program Praha – pól růstu ČR (odkaz ZDE), který řídí Magistrát hlavního města Prahy se zaměřuje na posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, udržitelnou mobilitu a energetické úspory, podporu sociálního začleňování a boji proti chudobě, vzdělání a vzdělanost a podporu zaměstnanosti. Tematické cíle jsou: 1. Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi (PO 1), 2. Snižování energetické náročnosti ekonomiky (PO 2), 3. Fungující sociální systém a boj proti chudobě (PO 3) a 4. Zkvalitnění systému vzdělávání (PO 4).

Komise schválila také dva programy pro přeshraniční spolupráci a to konkrétně s Německem a Slovenskem. Prvním je program mezi Českou republikou a Slovenskem v hodnotě více než 109 milionů eur (téměř tři miliardy korun), z nichž 90 milionů poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj. Jeho cílem je rovněž posílení přeshraničních regionálních inovací a také rozvoj spolupráce mezi malými a středními podniky a výzkumnými institucemi. Zároveň bude podporovat udržitelné využívání regionálního přírodního bohatství a kulturních památek a zajišťovat jejich ochranu. Opatření přijatá v těchto dvou prioritních oblastech budou doplněna úsilím o podporu úzké spolupráce v právních a správních otázkách, aby mohl vzniknout plně integrovaný příhraniční region. Program zahrnuje šest příhraničních regionů v České republice a na Slovensku. První výzva k předkládání přeshraničních projektů bude vyhlášena v roce 2015. Činnosti v rámci programu budou až do výše 85 % financovány z prostředků EU.

Druhý schválený regionální program se týká česko-saské spolupráce a z celkového rozpočtu téměř 190 milionů eur (přes pět miliard korun) pokryjí dotace z unijních regionálních fondů téměř 158 milionů eur. Program se v prvé řadě zaměřuje na řešení problémů životního prostředí, a proto investice z něj plynou zejména do zlepšení kvality vody a na podporu přírodního i kulturního dědictví a biologické rozmanitosti. Prostředky se z něj rovněž budou vynakládat na společná opatření k přizpůsobení se změně klimatu a ke snižování rizika povodní pro občany i podniky v daných oblastech, a to prostřednictvím společného postupu při řešení nouzových situací. Program přeshraniční spolupráce rovněž pomůže rozvíjet vzdělávání a trh práce s cílem vytvořit pracovní příležitosti pro nezaměstnané mladé lidi. Akce v těchto oblastech doplní úsilí k posílení užší právní a správní spolupráce, což by mělo vést k vytvoření integrovanějšího pohraničního regionu. Další informace k Programu spolupráce naleznete na internetových stránkách www.sn-cz2020.eu.

Přehled schválených národních operačních programů:

Zdroj: EK, MMR ČR, ČTK

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili pokutu 1,5 milionu korun. Firma nelegálně předala odpad ze zpracování strusky dalším 25 stavebním společnostem a neuvedla, o jaký materiál ve skutečnosti jde.

„Přes deset tisíc tun této odpadní strusky, v níž byly překročeny zákonné limity pro chrom a nikl, pak stavební firmy použily k opravám silnic, lesních cest, zásypům kanalizace a jako příměs do betonových podlah,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu Plzeň, který se případem zabýval.

Proti pokutě, kterou ČIŽP uložila už v roce 2011, se firma odvolala. Ministerstvo životního prostředí ji však potvrdilo. Společnost neuspěla ani se soudní žalobou, v níž si stěžovala na likvidační výši sankce. Městský soud v Praze letos v květnu žalobu zamítl s tím, že firma dlouhodobě přežívá i s kumulovanou ztrátou z minulých let ve výši téměř 1,5 miliardy korun. Pokuta tak nabyla právní moci.

Zápach ze zpracování odpadních plastů už občany obtěžovat nebude.

Společnosti působící v objektu bývalé tírny lnu byla inspekcí uložena pokuta ve výši sto tisíc korun za provoz bez povolení. Inspektoři také vydali rozhodnutí o zastavení provozu zdroje znečišťování ovzduší (regranulační linky). Obě rozhodnutí nabyla v květnu 2015 právní moci a zařízení není v současné době provozováno.

V částečně rekonstruovaných prostorách je instalována linka na výrobu regranulátu z odpadních plastů, jejíž provoz byl zahájen v březnu 2014. Regranulační linka je zdrojem zápachu, na který byl místními obyvateli opakovaně upozorňován místní městský úřad. „Od občanů z této lokality jsme obdrželi podnět na neúnosné obtěžování zápachem. Inspektoři kontrolami zjistili, že provozovatel nemá od března 2014 patřičné povolení k provozu podle zákona o ochraně ovzduší a navíc, že k využití stavby pro tyto účely není vypořádáno řízení podle stavebního řádu. Neproběhlo ani zjišťovací řízení EIA,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIZP v Havlíčkově Brodě.

V únoru 2015 obdržel Krajský úřad Kraje Vysočina žádost provozovatele o vydání povolení provozu. Inspekce byla požádána o odborné vyjádření a s ohledem na zjištěné skutečnosti vydala negativní stanovisko.

Ministerstvo životního prostředí připravuje řadu nových opatření ke zvýšení míry recyklace a využití odpadů, včetně předcházení jejich vzniku. O plánech ministerstva hovořil na konferenci Odpady a obce 2015, kterou zorganizovala společnost EKO-KOM, ředitel odboru odpadového hospodářství českého MŽP Jaromír Manhart.

MŽP zavedlo třídění biologicky rozložitelných odpadů z komunálních odpadů, také má zájem, aby se podle konceptu oběhového hospodářství EU začaly odpady vracet do výroby. Z toho důvodu připravilo i novelu zákona o odpadech, která je již v procesu schvalování.

Ta má přinést změny definic, zahrnuje i oblast recyklace lodí ve smyslu nařízení EU. Jak upozornil Manhart, z tohoto nařízení vyplyne pro celou evropskou unii bezhotovostní výkup odpadů i mezi firmou a firmou, jakož i mezi občanem a firmou - tedy to, co bylo doposud ministerstvu vyčítáno v souvislosti se zavedením bezhotovostních plateb při výkupu kovových odpadů.

Loni ministerstvo vydalo vyhlášku o třídění BRO. Důvody jejího vzniku spočívaly zejména v tom, že Česko skládkovalo asi o 130 tisíc tun BRO více, než byly cíle pro rok 2013. Hrozili tím sankce ze strany Unie.

Výkup kovů
Nová pravidla pro výkup kovů považuje Manhart za správné řešení, při jehož realizaci však ještě je třeba dořešit formu bezhotovostního placení. "Musí být přesně stanoveno, zda platba bude moci jít pouze na účet, nebo i poštovní poukázkou," vysvětlil ředitel odboru.

V případě, že ministerstvo bude novelizovat zákon o odpadech, bude muset zároveň i upravit vyhlášky, která stanoví, jaké odpady bude moci Česká republika využívat na technické zabezpečení skládek. Česko v současnosti poskytuje úlevy těm, kteří ukládají odpady na skládkách. "Mám však za to, že bychom od toho v budoucnu měly upustit, pokud chceme dodržovat principy oběhového hospodářství," uvedl Manhart. Proto ministerstvo připraví vyhlášku, ve které stanoví, jaké odpady jsou využitelné a jaké jsou recyklovatelné a které nebudou moci jít na skládky.

Předcházení vzniku odpadů
V září se uskuteční druhá konference o předcházení vzniku odpadů (informace ke konferenci najdete ZDE), která se bude věnovat zejména textilním a potravinovým odpadem. Problematiku předcházení vzniku odpadů je podle Manharta zatím těžké uchopit, ministerstvo uvažuje o směřování evropských dotací pro tuto oblast do oblasti sběrných dvorů, také do center pro předcházení vzniku odpadů. "Musíme však vyřešit případná rizika, které takové centrum může přinést, zejména aby přes ně neutíkali mnoho odpadů bez kontroly," objasnil záměry ministerstva Manhart. Zdůraznil také zaměření dotací i na textilní a potravinové odpady.

Česká vláda v květnu schválila věcný záměr zákona o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, paragrafové znění zákonů by mělo jít do připomínkového řízení v srpnu, nebo v září, takže v roce 2016 by mohly být obě normy schváleny. "Pokud však bude vyvíjen tlak, že by se obce nebo firmy nedokázali připravit na nová pravidla, nevylučujeme roční odklad platnosti," řekl ředitel odboru.

Spalovny a skládkování
Jaromír Manhart se dotkl i problematiky spaloven odpadů, jako alternativy ke skládkování. Podle některých zdrojů se v Rumunsku postavilo ze strukturálních fondů již 33 skládek odpadů, přičemž 107 se zavírá, co považuje za zajímavé v kontextu toho, že EU blokuje Česku podporu výstavby jedné, nebo dvou zařízení na energetické využití odpadů.

Ministerstvo nemá vlastní strategické plány na výstavbu nových spaloven, ale v plánu odpadového hospodářství ponechalo toto rozhodnutí na samosprávné kraje. Registruje zájem investorů o výstavbu nových zařízení, ale české ministerstvo životního prostředí si uvědomuje, že investoři očekávají klíčové změny v legislativě. "Očekávají stabilní zákon o odpadech a zvýšení poplatků za skládkování," zhodnotil Manhart. Trend poplatků za ukládání odpadů na skládky by měl v budoucnu výrazně růst.

V závěru svého příspěvku Manhart poukázal na velmi nízké poplatky v Česku i na Slovensku, přičemž v sousedním Polsku zvýšily poplatek již na 95 eur za tunu.

Evropská komise zahájila konzultace k balíčku oběhového hospodářství (Circular Economy Package). Podle generálního ředitele společnosti EKO-KOM Zbyňka Kozla by Česko mělo zaujmout důslednou postoj k navrhovaným regulacím. O jednotlivých opatřeních mluvil na konferenci Odpady a obce 2015 v Hradci Králové - více na www.odpady-portal.sk ZDE.

Zdroj: https://www.odpady-portal.sk

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo výběrové řízení na pozice Vedoucí oddělení podpor energetické účinnosti a Vedoucí oddělení hospodaření s energií. V obou případech je nutné předložit životopis (vzdělání, odborné kvalifikace, přehled pracovních zkušeností a odborné praxe, včetně relevantních úspěchů a zodpovědností) a motivační dopis v termínu do 15. června 2015. Podrobné informace najdete na webu MPO - ZDE.

V letošním XI. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo město Dvůr Králové nad Labem, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici se svým jménem. Zástupcům města byl předán šek na 150 tisíc korun. Druhé místo získalo město Turnov, které obdrželo 100 tisíc korun, a třetí příčku obsadila obec Čejkovice. Šek pro ně, měl hodnotu 70 tisíc korun. Obě obce byly odměněny také menšími křišťálovými popelnicemi.

V letošním roce se do finálového kola probojovala tato města a obce: Čejkovice, Červený Kostelec, Český Brod, Davle, Dvůr Králové nad Labem, Grygov, Jeseník, Moravská Třebová, Olomouc, Říčany, Štěnovice, Třinec, Turnov a Žamberk.

V soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v oblasti nakládání s komunálním odpadem, komplexnosti hospodaření se všemi komunálními odpady v obci a také informování občanů o způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví a do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému zapojeny.

Výsledky celostátní soutěže obcí „O křišťálovou popelnici“ za rok 2014 byly vyhlášeny na slavnostním večeru v Hradci Králové v rámci konference Odpady a obce.

OPPIK Evropské dotace měly částečně zaplatit účet za snižování spotřeby energií ve firmách, aby Česko splnilo cíl energetické účinnosti pro rok 2020. Jenže ministerstvo průmyslu nastavilo podmínky pro přidělování dotací tak přísně, že spousta energetických modernizací si na peníze z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nesáhne, varují dotační poradci. Firmy může od žádostí o dotace odrazovat i to, že stavební práce se budou hodnotit podle cenové soustavy pro veřejné zakázky, takzvané soustavy ÚRS. Více ZDE

Čtěte také:

Ministerstvo průmyslu a obchodu už rozjelo svůj operační program, který umožňuje podporu českých podniků z evropských peněz. Mezi prvními výzvami je nejvíce peněz alokováno na úspory energie v podnicích, ať už v provozech nebo v budovách. Velké podniky si ale stěžují, že pro ně je peněz málo. Více na EurActiv ZDE.

Související dotace:

MPO vyhlásilo první výzvy z OPPIK (29.5.2015)

Zdroj: E15Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/k-penezum-na-energeticke-uspory-se-dostane-malo-projektu-1198573#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Ve dnech 7. -8. června se v Německu konal summit skupiny G7, na kterém se jednalo mimo jiné o globálním oteplování. V otázkách globálního oteplování zdůraznili představitelé sedmi zemí světa své odhodlání k přijmutí právního nástroje, který zajistí snížení oteplování o dva stupně Celsia. Dohoda by měla zvýšit transparentnost a odpovědnost a pomoci nejen členským státům s rozvojem nízkouhlíkové. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera již EU dokázala, že cíle v oblasti snižování emisí nebere na lehkou váhu a je odhodlaná v těchto politikách pokračovat. Zároveň doufá, že deklarace je dalším krokem k uzavření dohody na summitu OSN o klimatických změnách, který se bude konat v prosinci v Paříži.

Zdroj: CEBRE

PODROBNÉ VÝSLEDKY CVVM Spokojenost Čechů s tím, jak se stát stará o ochranu životního prostředí, je proti loňsku menší. Zatímco nyní ji považuje za přiměřenou 51 procent lidí, před rokem to bylo 59 procent. Z květnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že 41 procent dotázaných nyní považuje starost státu o ochranu přírody za nedostatečnou a jen dvě procenta oslovených si myslí, že péče státu je přehnaná.

V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo tématu ochrany životního prostředí v České republice. Pokud jde o obecné hodnocení toho, jak se podle veřejnosti stará Česká republika o ochranu životní prostředí, nadpoloviční většina dotázaných (51 %) vyjádřila názor, že starost České republiky o životní prostředí je přiměřená. Za nedostatečnou označily ochranu životního prostředí v ČR dvě pětiny respondentů (41 %) a pouhá 2 % oslovených se domnívala, že se stát stará o ochranu životního prostředí příliš mnoho.

Ve srovnání s loňským rokem o 8 procentních bodů klesl podíl občanů, kteří ochranu životního prostředí považují za přiměřenou, a podíl těch, kteří ji naopak hodnotí jako nedostatečnou, vzrostl o 7 procentních bodů. Aktuální výsledek je tak srovnatelný se situací v letech 2009 až 2012 (viz graf 1).

Ochranu životního prostředí v ČR jako přiměřenou častěji hodnotí muži, lidé považující životní úroveň své domácnosti za dobrou, obyvatelé kraje Vysočina, respondenti, kteří jsou spokojeni s životním prostředím v České republice celkově i v místě svého bydliště ale i ti, kteří připustili, že se o informace o životním prostředí v ČR nezajímají. Jako nedostatečnou ji častěji označili lidé pokládající svou životní úroveň za špatnou, respondenti ze Středočeského a Moravskoslezského kraje, dotázaní nespokojení s životním prostředím v ČR i v místě svého bydliště a ti, kdo se podle svých slov zajímají o informace o životním prostředí v ČR.

V další otázce jsme se podrobněji zaměřili na chování lidí, organizací a státu vůči životnímu prostředí (viz graf 2). Vztah různých skupin k životnímu prostředí je obecně hodnocen jako špatný – u všech položek bez výjimky převažuje více či méně negativní hodnocení, ať jde o hodnocení chování občanů, podniků nebo státu.

Téměř vyrovnané podíly pozitivního a negativního hodnocení najdeme u úspornosti spotřeby surovin a energií občany (43 % hodnotí jako dobré, 47 % jako špatné). Přibližně dvě pětiny dotázaných jako dobrý označily dopad zemědělství na životní prostředí (40 % dobré, 49 % špatné) a využívání obnovitelných zdrojů energie (38 % dobré, 46 % špatné). Více než třetina hodnotí jako dobré také chování občanů k životnímu prostředí (35 % dobré, 62 % špatné). Přibližně čtvrtina oslovených za dobrou považovala úspornost spotřeby surovin a energie v naší výrobě (27 % dobrá, 56 % špatná) a přísnost zákonů na ochranu životního prostředí (26 % dobré, 62 % špatné). Pětina respondentů pak kladně zhodnotila dopad těžby dřeva na životní prostředí (21 % dobré, 68 % špatné).

Výraznou převahu negativních hodnocení (negativní odpověď uvedly přibližně tři čtvrtiny dotázaných) najdeme u chování podniků a firem k životnímu prostředí (20 % dobré, 74 % špatné), hodnocení šetrnosti k přírodním plochám při výstavbě (18 % dobré, 76 % špatné), postihu těch, kdo poškozují životní prostředí (17 % dobré, 74 % špatné) a dopadů těžby nerostných surovin na životní prostředí (15 % dobré, 75 % špatné). Vůbec nejhůře čeští občané posoudili zatížení životního prostředí silniční dopravou (12 % dobré, 85 % špatné).

Ve většině sledovaných oblastí došlo v aktuálním výzkumu oproti loňskému roku k mírnému poklesu pozitivního hodnocení, tento pokles je však často na hranici statistické chyby a znamená návrat k hodnotám zjištěným v květnu 2013. Nejvýraznější pokles pozitivního hodnocení jsme zaznamenali v případě hodnocení úspornosti spotřeby surovin a energií občany a dopadu těžby nerostných surovin na životní prostředí (o 5 procentních bodů), i zde ale tento pokles znamená návrat k hodnotám roku 2013. Více kriticky vnímali čeští občané šetrnost k přírodním plochám při výstavbě, úspornost spotřeby surovin a energií ve výrobě (vzestup negativního hodnocení o 5 procentních bodů) a úspornost spotřeby surovin a energií občany (vzestup negativního hodnocení o 4 procentní body).

Čtete také:

Výzkum: Většina Čechů je pro zachování nebo zvyšování podílu jádra na výrobě elektřiny, příznivců ale ubývá (9.6.2015)

Výzkum: Češi kladně hodnotí životní prostředí, většina třídí odpad a je spokojena s kvalitou pitné vody (9.6.2015)

Evropský patentový úřad (EPO) zveřejnil novou verzi příručky pro žadatele, popisující proceduru žádosti o Evropský patent. Příručka nabízí praktické tipy a rady jak postupovat v jednotlivých fázích procesu. Publikace je dostupná v elektronické podobě ZDE.

Zdroj: Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předkládá do připomínkového řízení Národní program snižování emisí. Národní program spolu s programy zlepšování kvality ovzduší představují základní koncepční dokumenty, jejichž vypracování ukládá Ministerstvu životního prostředí zákon o ochraně ovzduší. Tyto dokumenty na sebe vzájemně navazují a ovlivňují se, proto bylo jejich zpracování pojato jako jeden projekt se zastřešujícím dokumentem Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR.

Národní program působí na celonárodní úrovni, kde analyzuje stav ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, závazky ČR a jejich dodržování, navrhuje postupy a opatření k nápravě stávajícího stavu, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Jeho struktura a základní obsah jsou dány zákonem o ochraně ovzduší. Opatření jsou ukládána napříč jednotlivými odvětvími hospodářství, tam kde jsou účelná a kde je identifikován potenciál ke snižování emisí. Dokument identifikuje orgány odpovědné za realizaci opatření.

Prioritní opatření k omezení emisí a zlepšení kvality ovzduší:

• Podpora urychlení obměny vozového parku osobních vozidel

• Stimulace využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě

• Podpora nákupu vozidel s alternativním pohonem pro městskou hromadnou dopravu

• Podpora výstavby čerpací a dobíjecí infrastruktury pro alternativní pohony v dopravě

• Podpora nákupu osobních vozidel šetrných k životnímu prostředí

• Zvýšení maximální hranice poplatku za povolení k vjezdu  motorových vozidel do vybraných míst a částí měst zavádění nízkoemisních zón

• Racionalizace zpoplatnění komunikací s ohledem na dopady dopravy na kvalitu ovzduší v dané lokalitě

• Podpora prioritní realizace opatření ke snižování emisí ze stacionárních zdrojů v sektoru energetika, průmysl a zemědělství

• Podpora realizace opatření ke snížení spotřeby energie a ke zvýšení energetické účinnosti

• Snížení podílu pevných fosilních paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích nespadajících pod systém EU ETS

• Podpora urychlení obměny zdrojů tepla v sektoru lokálního vytápění domácností

• Výstavba páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu

• Prioritní výstavba obchvatů měst a obcí

• Obměna vozového parku veřejné správy za vozidla s alternativním pohonem

• Zlepšení funkčnosti systému pravidelných technických kontrol vozidel

• Přesun přepravních výkonů nákladní dopravy ze silnic na železnici

• Stanovování podmínek provozu nesilničních mobilních strojů

• Zmocnění obcí k vydání vyhlášky upravující podmínky přepravy sypkých materiálů nákladními vozidly

• Snížení emisí amoniaku z aplikace hnojiva do orné půdy a z živočišné výroby nad rámec minimálních požadavků Zásad správné zemědělské praxe

• Nahrazení hnojiv na bázi močoviny v co nejvyšší možné míře hnojivy na bázi dusičnanu amonného

• Urychlení vstupu v platnost a případné další zpřísnění parametrů pro účinnost a emise topidel obsažených v prováděcím nařízení ke směrnici 2009/125/ES o ekodesignu

Další informace a Národní program ke stažení: ZDE