V Česku by měly do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku. Desátá částka v tomto roce obsahuje: Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 15. 12. 2023) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a dále Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Metodika hodnocení plochy zeleně, její druhové skladby a hodnocení stavu ve městech s cílem snížení dopadů meteorologických extrémů“ a „Hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova (a postupy a opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí)“. Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Elektrárny Opatovice zaznamenaly důležitý úspěch ve snaze získat povolení k stavbě velké spalovny komunálních odpadů ve východních Čechách. Nezávislý posudek ministerstvu životního prostředí nyní doporučil, aby stavbu podpořil, více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

O komunální odpad bude boj, na Mělnicku se rojí záměry spaloven

Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. Komunálního odpadu bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun, tedy o 1,3 % více než v roce předešlém.

Z množství celkové produkce odpadů tvořily 60,9 % odpady minerální, tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhou největší měrou se na vyprodukovaných odpadech podílel kovový odpad (13,4 %), následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem s podílem 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahoval pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily celkově necelá 4 % vyprodukovaného odpadu. V absolutním vyjádření to bylo 1,56 milionu tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Při pohledu na krajské srovnání produkce odpadů bylo v roce 2022 nejvíce odpadů vytvořeno ve Středočeském kraji (5,3 mil. tun), nejméně pak v Karlovarském kraji (0,6 mil. tun). Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na jednoho obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, a to 284 kg na obyvatele. Nejméně nebezpečného odpadu bylo vytvořeno v Praze, a to 67 kg na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily směsné odpady 59,1 %, nekovové odpady 16,1 % a odpady živočišného a rostlinného původu 15,8 %. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % zaujímaly odpadní plasty a 19,1 % skleněný odpad. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpady ze dřeva s 8 % a textilní odpad s 4,5 %. Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tvořil kovový odpad.

Podrobné informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů - 2022.

Dne 18. prosince 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/2749 ze dne 11. prosince 2023, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro jatka a průmysl zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu a/nebo jedlé vedlejší produkty.

Dokument ke stažení:

OJ L_202302749 CS TXT.pdf (1.09 MB)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) – aktualizace pravidel pro přidělování bezplatných povolenek. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla pro přidělování bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 1_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2023)8322586

EU 1_24 EK Příloha

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Více ZDE

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se včera zúčastnil zasedání Rady EU pro životního prostředí. Hlavním tématem Rady byla nová politika EU v oblasti snižování odpadů z obalů, kde se členským státům po zhruba rok trvajícím vyjednávání podařilo přijmout společnou pozici. Ministři dále diskutovali o připravovaném právním rámci pro monitorování půdy a o novém návrhu k monitoringu evropských lesů.

Ministři životního prostředí se shodli na obecném přístupu k nařízení o obalech a obalových odpadech, nadcházející belgické předsednictví tak získalo mandát k zahájení tzv. trialogů s Evropským parlamentem. České republice se díky aktivnímu přístupu Ministerstva životního prostředí podařilo do obecného přístupu promítnout řadu priorit a úprav, což našemu státu umožnilo podpořit obecný přístup.

„Cílem našeho úsilí je předcházet vzniku obalových odpadů, podporovat vysoce kvalitní recyklaci a vytvářet trh s druhotnými surovinami,” uvedl ministr životního prostředí Hladík s tím, že nové nařízení má také zlepšit informovanost spotřebitelů a vytvořit nové obchodní příležitosti.

Nařízení přináší celou řadu novinek, mimo jiné zákaz některých obalových formátů, omezení volného prostoru v obalech, povinný recyklovaný obsah v řadě typů obalů, povinné cíle pro opakované použití pro řadu typů obalů, cíle pro omezení obalového odpadu na úrovni členských zemí, povinnou plnou recyklovatelnost, kompostovatelnost obalů a další.

Dalším bodem programu byla politická rozprava o směrnici o monitorování a odolnosti půdy. „Degradace půd je celoevropským problémem a bohužel se nevyhýbá ani České republice, kde je až 44 % půd nezdravých. Vítám proto návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy, jehož cílem je tento stav zlepšit. Ačkoliv Česká republika již stav půdy sleduje, tento monitoring se netýká všech druhů půd,“ uvedl ministr Hladík s tím, že však není přesvědčen, že je skutečně nezbytné sledovat na všech půdách stejný výčet deskriptorů, jak navrhuje předložený text. „Vhodnější a méně nákladné by podle mě bylo adaptovat výčet deskriptorů na konkrétní typ půdy nebo na způsob jejího využití,“ doplnil.

Česká republika také na jednání vyjádřila silnou podporu tomu, aby se návrh více věnoval problematice záborů půdy, které mají významný vliv na ekosystémové služby, jež půda poskytuje. „Návrh vůbec neřeší zábory půd, což je pro nás velmi důležité,” uvedl ministr Hladík. ČR by rovněž uvítala, aby návrh více akcentoval princip „znečišťovatel platí“. Zároveň je třeba zdůraznit řešení erozí půdy, ať už vodní eroze, větrné či posklizňové. Vyjednávání budou nyní pokračovat, přičemž společná pozice Rady by mohla být přijata v červnu 2024.

Evropská komise dále ministrům představila nový návrh nařízení o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů, ke kterému následně proběhla první výměna názorů. „Udržitelné obhospodařování lesů je pro nás důležitým tématem, a to i s ohledem na plnění cílů přijatých v prosinci 2022 v rámci Globálního rámce pro ochranu biodiverzity,“ zdůraznil ministr Hladík. Přestože Česká republika obecně souhlasí s cíli návrhu, považuje za důležité, aby systém monitoringu nepřinášel neúměrnou finanční a administrativní zátěž a aby byly maximálně využity existující národní systémy. Bude také třeba vyjasnit řadu nejasností, které návrh Komise obsahuje. Další diskuze by měla probíhat v rámci Rady pro zemědělství, kde bude za ČR vyjednávat Ministerstvo zemědělství.

Španělské předsednictví také informovalo ministry a ministryně o aktuálním stavu vyjednávání s Evropským parlamentem o legislativě zaměřující se na kvalitu ovzduší a na certifikaci pohlcování uhlíku. Zástupci členských zemí projednali výsledky nedávných významných mezinárodních zasedání, včetně nedávno skončené klimatické konference COP 28, které se ministr Hladík osobně zúčastnil.

Součástí programu ministra životního prostředí byly také bilaterální jednání s Portugalskem a Polskem.

Související:

Packaging and packaging waste: Council adopts its negotiating position on new rules for more sustainable packaging in the EU

Nápojové firmy tak musí nakupovat recyklovaný materiál ze zahraničních zdrojů. Přesto Plzeňský Prazdroj dokázal v tuzemsku navýšit podíl recyklovaného hliníku v plechovkách již na 60 % a u značky Pilsner Urquell dokonce na 75 %. Další výraznější růst podílu recyklátu, který by pomohl snížit uhlíkovou stopu plechovek, ale brzdí právě nízká míra recyklace použitých plechovek. Čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou všechny plechovky, které nyní Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu. Více ZDE

EK před dvěma týdny vydala Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů o obsahu recyklovaného plastu v plastových nápojových lahvích na jedno použití. Zde se EK zavázala, že do 31. března 2024 navrhne změnu tohoto rozhodnutí a zohlední i recyklovaný plast pocházející z dalších druhů recyklace definovaných v čl. 3 bodě 17 směrnice 2008/98/ES.

Svět se shodl na postupném odklonu od fosilních paliv směrem k uhlíkové neutralitě. V Dubaji skončila klimatická konference COP28 a byl přijat klíčový dokument. Navazuje na Pařížskou dohodu: cílem je udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia oproti začátku průmyslové éry. Jedná se opravdu o historickou dohodu, která povede ke zlepšení klimatické situace? A jaké dopady budou mít závěry konference na Českou republiku? Ptejte se i vy a sledujte 90´ČT24 - záznam pořadu (27 minuta) ZDE

USA se rozhodly ukončit projekt, v rámci nějž byl obyvatelům poskytován adresář míst, na která je možné odnést plastové sáčky, filmy atd. za účelem recyklace. Důvodem je skutečnost, že velké množství těchto plastů se ve skutečnosti vůbec nerecyklovalo. „Recyklace plastových fólií byla po desetiletí propastným selháním a je důležité, aby společnosti vyrábějící plasty přestaly lhát veřejnosti. Konečně vyšla najevo pravda,“ konstatovala prezidentka Beyond Plastics Judith Enck. Vše „prasklo“ letos v květnu, kdy zpravodajská televize ABC News díky sledovacím štítkům zjistila, že spousta plastových odpadků odevzdaných na sběrných místech skončila na skládkách, ve spalovnách. Více ZDE

Není nutné vše měnit. Audi nabízí službu opravy poškozených dílů

Běžnou praxí při opravách aut je dnes vadnou či poškozenou součástku vyměnit za novou. V případě, že je problém jen v malé její části, se to může jevit zbytečně drahé či neekologické, ovšem ve většině případů – jde-li ten díl sehnat – je to nejjednodušší a nejrychlejší řešení. Automobilka Audi nyní přichází s novou službou opravy poškozených dílů. Pojmenovala ji Repair Concept a jejím principem je, že místo výměny celku bude díl opraven přímo u jeho výrobce. Automobilka slibuje až osmdesátiprocentní úsporu nákladů oproti nákupu nového originálního dílu. Výhodné to je zejména u drahých součástek, jako jsou infotainmenty nebo filtry DPF. Více ZDE

Analýza odpadu v Žatci: Jen třetina objemu je v černých kontejnerech správně!

Zkrátka: plast, papír, sklo, oděvy, k tomu trochu plechu a nebezpečného odpadu. A jen tak okrajově také typický směsný odpad. Řečí čísel: na sídlištích v Žatci tvoří směsný komunální odpad v černých kontejnerech jen třetinu obsahu, naopak dvě třetiny jsou tvořené odpadem k recyklaci. To vše ukázala detailní analýza tří černých odpadových kontejnerů z ulic Růžová, Jabloňová a Husova, tedy z nejobydlenějších žateckých lokalit, kterou provedli pracovníci svozové společnosti Marius Pedersen ve spolupráci s městem na konci listopadu. Druhá část analýzy proběhne na jaře, kdy se detailně probere obsah nádob od rodinných domů. Více ZDE

Čtyři kilometry od centra Ostravy je zaděláno na skandál. Do haldy s prohořívající hlušinou se navážely stovky tisíc tun odpadu. Odborníci mají obavy, aby se oheň nerozšířil na sousední skládku vysoce nebezpečných chemických kalů. Více ZDE

Evropská Rada a Evropský parlament dosáhly dne 14.12. 2023 prozatímní dohody o směrnici o náležité péči o udržitelnosti podniků (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i ve světě. Směrnice o due diligence stanoví povinnosti pro velké společnosti týkající se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, a to s ohledem na jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností a činnosti prováděné jejich obchodními partnery. Více ZDE

Čtěte také:

Velké firmy budou muset dbát na životní prostředí a lidská práva, shodla se EU