Vepřové ze Španělska, drůbež z Brazílie, nebo jablka z Nového Zélandu. Zbytečně dovezené potraviny, tedy takové, které je možné vypěstovat u nás, a přesto je dovážíme ze zahraničí mají mnohonásobně vyšší uhlíkovou stopu než ty vyprodukované v tuzemsku. Na příkladu čtyř komodit to ukazuje modelový výpočet, který pro Zemědělský svaz ČR připravila společnost Fair Venture. 

Ekologické dopady dovozu potravin do České republiky jsou obrovské. Analýza uhlíkové stopy vybraných komodit pro Zemědělský svaz za rok 2023 na malém vzorku ukazuje, že dovoz potravin, jako jsou jablka, cibule, drůbeží a vepřové maso, má výrazné negativní dopady na životní prostředí, kterým bychom se mohli vyhnout, pokud bychom využívali místní zdroje. „Na konkrétních modelových výpočtech lze vidět, že hon maloobchodů za cenou má neblahý dopad nejen na ekonomiku, ale i životní prostředí. Prodávat jablka z Chile nebo Nového Zélandu či dovážet vepřové ze Španělska a drůbež z Brazílie zkrátka nedává smysl, když jsme tyto potraviny schopní vyprodukovat sami, a to ve velmi vysoké kvalitě,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nahrazením dovozů by Česko mohlo snížit emise CO₂ až o miliony tun ročně

Česká republika v roce 2023 dovezla značné množství potravin, včetně 61,6 milionů kilogramů jablek, 60 milionů kilogramů cibule, 281 milionu kilogramů vepřového masa a 120 milionů kilogramů drůbežího. Tyto produkty často cestují stovky až tisíce kilometrů, což zvyšuje jejich uhlíkovou stopu. V případě některých komodit je rozdíl v emisích mezi dovozem a lokální produkcí až několikanásobný a tím i dopad na životní prostředí výrazný.

„Od Zemědělského svazu jsme dostali zadání, abychom spočítali, jakou uhlíkovou stopu zanechává dovoz potravin. Pro zjednodušení a názornost jsme počítali s objemy dovozu čtyř ukázkových komodit, které typicky umí čeští zemědělci vyprodukovat v dostatečném množství sami. Šlo o jablka, cibule, vepřové a drůbeží maso. Omezili jsme se na vliv dopravy / vzdálenosti ze země původu dovážené komodity a následně porovnali zjištěnou uhlíkovou stopu dopravy dovozů s emisemi CO₂ v případě využití lokálních potravin,“ říká Jan Baláč ze společnosti Fair Venture, která výpočty uhlíkové stopy prováděla.
„Souhrnné emise CO₂ dopravy veškerého dovezeného zboží těchto čtyř komodit – jablka, cibule, vepřové, drůbeží činily za rok 2023 až 131 tisíc tun CO₂ při náročné dopravě dovozu (letecky a/nebo menší nákladní auto), což je o 103,6 tisíc tun CO₂ více než při využití lokálních potravin. Jedná se o 4,8násobek stejného objemu produkce v ČR a odpovídá to zhruba roční uhlíkové stopě menší obce o velikosti do 15 000 obyvatel,“ vysvětluje Baláč. Při šetrnější dopravě dovozu těchto čtyř komodit lodí a/nebo většími kamiony je uhlíková stopa dopravy dovozů o 18 tisíc tun CO2 náročnější, než kdybychom tyto čtyři komodity vyprodukovali v ČR (3,1násobek ČR). „Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné. Uvědomme si, že do Česka každoročně dovážíme tisíce, možná i desetitisíce různých komodit, takže úspora CO2 by v tom případě šla do milionů tun ročně“ komentuje výsledky Martin Pýcha, a dodává: „Přitom každý z nás může přispět ke snížení uhlíkové stopy tím, že bude preferovat české produkty. Podpoří tak naše zemědělce a také životní prostředí,“ dodává Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nakolik se dovozy nevyplatí

Jablka – hlavními dovozci jablek do ČR v roce 2023 byly Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie. Celková uhlíková stopa dopravy dovozu jablek, zejména z Nového Zélandu a Chile, ukazuje, že emise CO₂ jsou při takto vzdálených dovozech mnohonásobně vyšší než u lokálních produktů. Například, jablka dovezená z Nového Zélandu letecky v kombinaci s menším nákladním autem mají uhlíkovou stopu až 386násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům, ty z Chile až 260násobnou. Transport jablek lodí v kombinaci s kamionovou dopravou z uvedených zemí vytváří 15 až 21násobek emisí CO₂ než doprava lokálních jablek v rámci ČR. 

„Dovezeme-li roční objem dovozu jablek do ČR lodní dopravou nebo větším kamionem, způsobí to jen na dopravě takové emise CO2, jako kdybychom nechali běžet osobní automobil na volnoběh po dobu 136 let. Pokud bychom využili uhlíkově náročnější dopravu, například kombinaci letadel a menších nákladních aut, způsobí to jen u jablek a pouze za jeden rok tolik emisí, kolik by vyprodukoval automobil na volnoběh po dobu 898 let,“ vypočítává Jan Baláč z Fair Venture.

Cibule – v roce 2023 byla do ČR nejvíce dovážena z Nizozemí, Německa, Slovenska, Polska a Itálie. Právě italská cibule vytváří dopravou nejvíce CO2, a to až 5,2násobek emisí, které by měla pouze česká cibule. V případě Nizozemska je to 3,6násobek a sousedního Polska až 2,6násobně více emisí CO₂. „Úspora uhlíkové stopy v případě využití lokálních výpěstků cibule by byla srovnatelná s ponecháním osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 78 let v případě emisně šetrné dopravy a 239 let v případě emisně náročné dopravy,“ doplňuje Baláč.

Vepřové maso – Dovoz vepřového do Česka v roce 2023 zahrnoval významný podíl masa ze Španělska, Belgie, Nizozemí nebo Polska. Jen ze Španělska jsme v roce 2023 dovezli 26 % celkového objemu dovezeného vepřového. Přitom doprava vepřového ze Španělska zanechává až 9násobnou uhlíkovou stopu, než by byla při využití stejného objemu od lokálních chovatelů. Kdyby Česká republika nedovezla vůbec žádné vepřové maso, došlo by jen na dopravě k úspoře emisí CO₂ ve výši okolo 40 tisíc tun CO₂.

Drůbeží maso – Převážná většina dovezeného drůbežího masa pochází ze sousedního Polska, až 61 % v roce 2023. Významné dovozy jsou také z Maďarska a Brazílie. V případě posledně jmenované Brazílie je uhlíková stopa dovezeného drůbežího až o 202krát vyšší v případě emisně náročné dopravy, a až 12násobně vyšší než v případě šetrnější lodní a kamionové dopravy. „Pokud bychom si odpustili drůbeží z dovozu, uspořili bychom jen na dopravě tolik emisí CO2, kolik odpovídá ponechání osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 217 let v případě emisně šetrné dopravy a 3 998 let v případě emisně náročné dopravy,“ vypočetl Jan Baláč. Jde o hypotetickou úsporu až 50 tisíc tun CO₂.

Čím více dovozů, tím více CO₂

Objemy dovozů potravin se v České republice od devadesátých let, až na menší výkyvy neustále zvyšují. Zhoršuje se tím agrární saldo zahraničního obchodu. „Zatímco Česká republika má saldo zahraničního obchodu kladné, v obchodování se zemědělskými komoditami je zahraniční obchod v záporných číslech. Podle aktuálních údajů ČSÚ největší podíl na ztrátě měl obchod s masem (89 %),“ upozorňuje Martin Pýcha. V roce 2023 činilo agrární saldo -38 mld. Kč, přičemž predikce pro rok 2024 odhaduje saldo na úrovní -40 mld. Kč a více. „Pozitivní vliv na saldo mají komodity jako obilí, nezahuštěné mléko a živá zvířata, což Českou republiku opět řadí mezi vývozce surovin, zatímco zpracované produkty ve velkém dovážíme. Není to ekonomické, ani ekologické,“ dodává Pýcha.

K dovozům není důvod
Začátkem devadesátých let byla Česká republika z vysoké míry až zcela soběstačná v řadě potravinách. „Ještě okolo roku 1989 jsme v produkci vepřového masa byli zcela soběstační. Nyní je soběstačnost ČR ve vepřovém jen na úrovni 46 %, a to i když jsou naši chovatelé stále schopni produkovat více, a navíc jsou i mezinárodně oceňovaní za kvalitu svého vepřového“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Soběstačnost České republiky v chovu drůbežího masa také od roku 1989, kdy byla okolo sta procent klesla na nynějších asi 70 %. V případě zeleniny jsou rozdíly ještě markantnější. Soběstačnost v zelenině klesla mezi lety 1992 a 2020 z necelých 67 % na pouhých 31 %.

Uhlíková stopa není jediným neduhem dovozů. Ty také negativně ovlivňují lokální zemědělství a ekonomiku. „Česká republika má velký potenciál k tomu, aby se stala soběstačnější a ekologicky odpovědnější. Podpora domácí produkce, investice do ekologického zemědělství a osvěta mezi spotřebiteli mohou vést ke snížení emisí a ochraně českého zemědělství před negativními dopady zbytečných dovozů,“ dodává Pýcha.

Zemědělský svaz ČR dlouhodobě prosazuje větší podporu pro české zemědělce, kteří nejenže zajišťují zásobování domácího trhu, ale také pečují o krajinu a přispívají k ochraně životního prostředí.

Zemědělský svaz ČR proto vyzývá všechny zainteresované strany, včetně vlády, obchodních řetězců a spotřebitelů, aby se zaměřili na podporu lokální produkce a snížení dovozu potravin, které si dokážeme sami vypěstovat. Tímto krokem můžeme nejen ochránit naši planetu, ale také podpořit české zemědělce a ekonomiku.

Souhrnné emise CO₂ dopravy dovezeného zboží 4 vybraných komodit v roce 2023

Zdroj objemu dovozů: celní statistika na webu ČSÚ k 21.10.2024. Emise CO2 jsme počítali pouze na výběru několika klíčových zemí. Uhlíkovou stopu dovozu jsme porovnali s hypotetickou uhlíkovou stopou dopravy zboží v rámci ČR, pokud by veškeré dovezené zboží bylo lokální. Pro lokální dopravu uvažujeme vzdálenost 250 km.

Další krok ke zlepšení veřejné dopravy je tady. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR podpoří výměnu starých osobních vlaků za nové s moderním ekologickým pohonem. V Modernizačním fondu vyhradilo na tuto oblast 15 miliard korun. Jde o první nabídku investic na modernizaci veřejné dopravy, které má Ministerstvo životního prostředí k dispozici z Modernizačního fondu, a to v programu TRANSGov.

Hlavním cílem nabízené investiční podpory je výměna starých naftových železničních souprav pro osobní dopravu. Místo nich budou moci dopravci, respektive objednatelé veřejných služeb, pořídit stroje s elektrickým pohonem, napájené z trakčního vedení (EMU), dále vlaky s elektrickým pohonem a bateriemi (BEMU) či soupravy s elektrickým vodíkovým pohonem (HMU). Možná je také výměna starých elektrických vozidel za nová elektrická (EMU za EMU). Na tento typ modernizace je určena maximálně necelá třetina celkové alokace výzvy, respektive 4,5 miliardy korun.

Dotační výzva je vyhlášena jako dvoukolová. První kolo je soutěžní, kdy žadatelé předloží projektové záměry, které budou hodnoceny podle měrné dotační náročnosti (Kč/kWh/rok) vypočtené na základě energetické náročnosti výchozího, resp. cílového způsobu dopravy. Úspěšné záměry, které postoupí do druhého kola, se už budou moci hlásit v průběžné výzvě o dotační podporu.

Další informace k výzvě ZDE

Byznysová platforma Změna k lepšímu, která sdružuje více než 70 organizací podporujících udržitelnou ekonomickou transformaci Česka, přebírá od Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Český cirkulární hotspot. Jde o důležitý krok pro veřejnou diskuzi o udržitelnosti a prosazování systémových změn včetně úprav legislativy v oblasti dekarbonizace a cirkulární ekonomiky v Česku.

V rámci posilování systémového vlivu a legislativních aktivit na poli cirkulární ekonomiky oznámila Změna k lepšímu převzetí Českého cirkulárního hotspotu. Český cirkulární hotspot, který se zaměřuje na implementaci cirkulárních principů do praxe i legislativy, bude v těchto snahách klíčovým nástrojem spolupráce Změny k lepšímu a INCIEN.

"Cílem tohoto spojení je posílit naše zaměření na oblast cirkulární ekonomiky. I v této oblasti chceme být relevantním partnerem pro všechny zúčastněné strany a ovlivňovat důležité legislativní změny. Právě public affairs je pro nás nyní prioritou číslo jedna a převzetí aktivit Českého cirkulárního hotspotu je ideálním krokem v naplňování této mise," uvedl Jenda Perla, výkonný ředitel Změny k lepšímu.

Změna k lepšímu přidá cirkularitu k dalším svým tématům jako je energetika, dekarbonizace, biodiverzita nebo strategické řízení státu a transformace ekonomiky, které po odborné stránce řeší a vzájemně propojuje. Za tímto účelem pravidelně pořádá řadu akcí, mj. tematické kulaté stoly za účasti relevantních stakeholderů. Expertní tým Změny se také věnuje sledování legislativy ve všech fázích její přípravy, aby členským firmám uměl precizně definovat dopady na jejich byznys.

Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka INCIEN, která za Českým cirkulárním hotspotem stojí, k tomu dodává: "Toto spojení je krokem k systémovému prosazování cirkulární ekonomiky nejen do praxe, ale i do české legislativy. Obě platformy sdílejí synergická témata a posledním impulsem pro toto partnerství bylo vydefinování priorit Změny k lepšímu, kde cirkulární ekonomika a dekarbonizace tvoří dvě z pěti hlavních oblastí."

Spojení obou platforem otevírá dveře k širší spolupráci s veřejným i soukromým sektorem. Ta je nezbytná pro naplňování ambiciózních klimatických cílů a facilitaci přechodu na udržitelnější ekonomické modely.

Související:

Chceme Vyspělé Česko, vzkázaly společně desítky firem a organizací. A přidaly konkrétní doporučení
 

Říjnová inflace vzrostla. A to přesto, že podle stejné statistiky byly ceny stále nižší než v srpnu (ano, ceny byly nižší, ne že inflace byla nižší). A tak je tu znovu strach ze zdražování „investičního másla“, navzdory datům, že vždy, když se v minulosti po létě přiblížilo k 70 korunám, pak v listopadu a prosinci zlevňovalo. A vyklubala se i nová fáma – že prý kvůli zavádění vratných PET a plechovek od nápojů podraží nápoje a tím zkoušenému národu zase naroste inflace. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování: návrh prováděcího nařízení týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) – schvalování deklarantů pro CBAM / návrh prováděcího nařízení týkající se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) – zřízení rejstříku CBAM.

Schvalování deklarantů pro CBAM stanoví postupy a podmínky. Určí způsob komunikace mezi žadatelem, příslušným orgánem a Komisí, formát žádosti a postupy pro její podání prostřednictvím rejstříku CBAM, postup, který musí příslušný orgán dodržet, a lhůty pro zpracování žádostí, pravidla, jimiž se musí řídit příslušný orgán při identifikaci schválených deklarantů pro CBAM, pokud jde o dovoz elektřiny. Zřízení rejstříku CBAM: zřizuje rejstřík jako elektronickou databázi pro podávání a správu prohlášení CBAM, která zahrnuje kontroly, orientační posouzení, komunikační a přezkumné postupy. Rejstřík CBAM by měl obsahovat údaje o schválených deklarantech pro CBAM, žadatelích o status schváleného deklaranta pro CBAM a o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích.

Dokument ke stažení:

• EU 134_24 EK Příloha – Ares(2024)7742910

• EU 134_24 EK Příloha – Ares(2024)7706795

• EU 134_24 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2024)7742910

• EU 134_24 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2024)7706795

Směrnice o národních závazcích ke snížení emisí - hodnocení

• EU 131_24 EK Hodnocení směrnice o snížení národních emisí 

Architektura energetické bezpečnosti– kontrola účelnosti

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 242 položek pro chemické látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazená látka na Kandidátský seznam, trifenylfosfát (TPhP; EC 204-112-2, CAS 115-86-6) je endokrinní disruptor pro životní prostředí a používá se jako zpomalovač hoření a změkčovadlo v polymerních směsích, lepidlech a tmelech.

Výbor členských států agentury ECHA potvrdil zařazení trifenylfosfátu na svém říjnovém zasedání. Původně bylo jednání výboru o zařazení látky TPhP plánováno na červen, ale bylo odloženo vzhledem k tomu, že byly k dispozici podstatné nové informace o jejích vlastnostech.

Kandidátský seznam obsahuje 242 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší. Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Společnostem po zařazení látek do Kandidátského seznamu vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemických látek a za poskytování informací zákazníkům a spotřebitelům o jejich bezpečném používání.

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU nesmí být výrobky obsahující látky SVHC označeny ekoznačkou.

Další informace

• Kandidátský seznam
• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS
• Jak oznámit látky v předmětech
• Databáze SCIP

Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů. Více ZDE

Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika. Více ZDE

Mít pestřejší a odolnější krajinu. To je účelem dvou dotačních výzev, které čerstvě vypsalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Celkem 800 milionů korun z evropských i národních zdrojů nabízí vlastníkům a správcům pozemků na obnovu a tvorbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů a dalších krajinných a vodních prvků. Příjem žádostí se otevře 20. listopadu.

Podrobnosti a dokumenty k výzvám:

73. výzva OPŽP: https://opzp.cz/dotace/73-vyzva/
13/2024 NPŽP: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=144

V pondělí ráno se na náměstí Republiky objevila hromada přibližně čtyř tun oblečení. Ta má upozornit na textilní odpad, se kterým se musí všechna města vyrovnávat. Od roku 2025 čekají obce nové povinnosti v rámci zajištění separovaného sběru a recyklace textilního odpadu. Více ZDE

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Obcím, jejich příspěvkovým organizacím a dalším veřejným subjektům se nyní otevírá nová možnost získat finanční prostředky na projekty, které sníží produkci odpadů v obcích. Ministr životního prostředí Petr Hladík vyhlásil v jednom ze sedmi brněnských re-use pointů novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která podpoří vznik re-use center a nábytkových bank, pořízení domácích kompostérů a nákup opakovaně použitelného nádobí. Celkem je ve výzvě připraveno 400 milionů korun a příjem žádostí se otevře 20. listopadu 2024. Detaily a dokumenty k výzvě naleznete zde: https://opzp.cz/dotace/68-vyzva/.

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku. Šestá částka v tomto roce obsahuje: Protierozní metodika. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Společnost Dekonta spustila v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku linku na recyklaci fotovoltaických panelů. Její služby využívá například energetická společnost ČEZ. Roční kapacita linky činí 2000 tun panelů. Z každého z nich umí vytřídit cenné kovy, sklo, plasty a další suroviny, které poslouží k využití v různých průmyslových odvětvích nebo při výrobě nových panelů. Více ZDE

Podle nejnovější průběžné zprávy Evropské komise o klimatu se emise skleníkových plynů v EU v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 %. Ve zprávě se dále uvádí, že čisté emise skleníkových plynů jsou nyní o 37 % nižší než v roce 1990. Ve stejném období vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) EU o 68 %. To poukazuje na skutečnost, že snižování emisí a hospodářský růst jsou slučitelné. Potvrzuje to také, že EU je i nadále na dobré cestě, aby splnila svůj cíl snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %.

Další zjištění zprávy:

• rekordní pokles emisí v roce 2023 z energetických a průmyslových zařízení, která jsou uvedena v systému EU pro obchodování s emisemi, a to o 16,5 %

• 24% snížení emisí z výroby elektřiny a vytápění v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, a to v důsledku růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie

• Díky systému EU pro obchodování s emisemi bylo v roce 2023 dosaženo příjmů ve výši 43,6 miliardy eur na investice do opatření v oblasti klimatu.

• přibližně 2% pokles v roce 2023 u celkových emisí z budov, zemědělství, domácí dopravy, průmyslové malovýroby a z odpadů

• nárůst přirozené absorpce uhlíku v EU o 8,5 % v roce 2023, což zvrátilo nedávný klesající trend ve využívání půdy a lesnictví

Na druhou stranu emise z letecké dopravy narostly o 9,5 %, a pokračovaly tak v postpandemickém trendu.  

Navzdory převážně povzbudivým zjištěním zprávy nedávné extrémní povětrnostní události v Evropě naopak potvrzují skutečnost, že je třeba ve společném úsilí pokračovat.  

V posledních pěti letech stojí Evropská unie díky Zelené dohodě pro Evropu v čele boje proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí. Přijala soubor návrhů, které mají uzpůsobit politická opatření EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohla podílet na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Usiluje rovněž o dosažení cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Opatření v této oblasti budou i nadále prioritou v rámci mandátu nové Evropská komise.

Evropská unie se rovněž bude dál angažovat na mezinárodní úrovni, počínaje konferencí COP29, která se koná 11.–22. listopadu 2024, s cílem zajistit, aby i naši mezinárodní partneři přijímali nezbytná opatření.

Dnes v Baku začíná 29. klimatický summit OSN (COP29), který potrvá do 22. listopadu 2024. V hlavním městě Ázerbájdžánu se schází zástupci a zástupkyně vlád z celého světa, aby projednali kritická opatření na ochranu klimatu. Letošní summit se soustředí na otázku financování klimatických opatření, ale také na navýšení klimatických ambicí a transparentní nastavení pravidel pro mezinárodní obchodování s uhlíkovými offsety. COP29 přináší vyhlídky na zvýšení klimatických ambicí zejména v souvislosti s letošním rokem extrémních klimatických událostí, včetně rekordních teplot a povodní. Nevládní organizace věnující se ochraně klimatu a životního prostředí, která klimatické vyjednávání sledují, připravily přehled toho, co lze od klimatické konference COP29 očekávat.

Hlavní bod jednání spočívá ve stanovení nového cíle pro financování klimatických opatření (New Collective Quantified Goal on Climate Finance, NCQG), který má nahradit dlouhodobě nenaplňovaný závazek poskytovat 100 miliard USD ročně na klimatická opatření v rozvojových státech. „Nový finanční cíl musí být dostatečně ambiciózní, aby pokryl stále naléhavější a rostoucí potřeby financování klimatických opatření v rozvojových a klimaticky nejzranitelnějších zemích. Podle odhadů Climate Action Network je pro efektivní mitigaci, adaptaci a řešení klimatických ztrát a škod v těchto státech potřeba každoročně nejméně 1 bilion USD. Kromě finanční odpovědnosti států by měl nový cíl ukotvit také princip ‚znečišťovatel platí‘, aby fosilní průmysl a další znečišťovatelé nesli finanční odpovědnost za změnu klimatu, kterou svou činností způsobují,” vysvětluje Miriam Macurová, Greenpeace ČR.

Zásadní téma představuje rovněž implementace závazků z loňské konference COP28 ohledně odklonu od fosilních paliv do národních klimatických plánů (Nationally Determined Contributions, NDCs) do roku 2035, které mají státy předložit do února 2025. „Podle říjnové zprávy Programu OSN pro životní prostředí je svět na cestě k nárůstu globální průměrné teploty o 2,6 až 3,1 °C v porovnání s předindustriální dobou. Splnění cílů Pařížské dohody a udržení oteplení mezi 1,5 až 2 °C je stále možné, pokud státy navýší a především uvedou do praxe svoje ambice,” uvádí Kateřina Kolouchová, Fakta o klimatu.

Ázerbájdžán podobně jako předchozí hostitelské země konference – Egypt a Spojené arabské emiráty – čelí kritice za svou ekonomickou závislost na těžbě fosilních paliv. I z toho důvodu tak COP29 bude odrazem rozporu mezi geopolitickými zájmy a snahou mobilizovat dostatečné zdroje k naplnění cílů Pařížské dohody. „Finance, ambice a prosazování multilateralismu pomocí mezinárodní spolupráce. To jsou tři zásadní oblasti, dle kterých bude možné hodnotit (ne)úspěch 29. klimatické konference. Celková škála dílčích a zároveň zásadních témat je však velmi pestrá – od efektivního nastavení pravidel fungování uhlíkových trhů po politický zájem EU a Číny spolupracovat při vědomí očekávaného odstupu USA od globálních klimatických dohod,” dodává Romana Jungwirth Březovská, Asociace pro mezinárodní otázky.

 

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem můžou znečistit celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho cílem je připravit velký evropský projekt na zlepšení stavu znečištění ovzduší v malých obcích za topné sezony s pomocí měření za účasti obyvatel, vzdělávání a komunikace s veřejností. Více ZDE