Společnost Dekonta spustila v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku linku na recyklaci fotovoltaických panelů. Její služby využívá například energetická společnost ČEZ. Roční kapacita linky činí 2000 tun panelů. Z každého z nich umí vytřídit cenné kovy, sklo, plasty a další suroviny, které poslouží k využití v různých průmyslových odvětvích nebo při výrobě nových panelů. Více ZDE

Podle nejnovější průběžné zprávy Evropské komise o klimatu se emise skleníkových plynů v EU v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 %. Ve zprávě se dále uvádí, že čisté emise skleníkových plynů jsou nyní o 37 % nižší než v roce 1990. Ve stejném období vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) EU o 68 %. To poukazuje na skutečnost, že snižování emisí a hospodářský růst jsou slučitelné. Potvrzuje to také, že EU je i nadále na dobré cestě, aby splnila svůj cíl snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %.

Další zjištění zprávy:

• rekordní pokles emisí v roce 2023 z energetických a průmyslových zařízení, která jsou uvedena v systému EU pro obchodování s emisemi, a to o 16,5 %

• 24% snížení emisí z výroby elektřiny a vytápění v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, a to v důsledku růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie

• Díky systému EU pro obchodování s emisemi bylo v roce 2023 dosaženo příjmů ve výši 43,6 miliardy eur na investice do opatření v oblasti klimatu.

• přibližně 2% pokles v roce 2023 u celkových emisí z budov, zemědělství, domácí dopravy, průmyslové malovýroby a z odpadů

• nárůst přirozené absorpce uhlíku v EU o 8,5 % v roce 2023, což zvrátilo nedávný klesající trend ve využívání půdy a lesnictví

Na druhou stranu emise z letecké dopravy narostly o 9,5 %, a pokračovaly tak v postpandemickém trendu.  

Navzdory převážně povzbudivým zjištěním zprávy nedávné extrémní povětrnostní události v Evropě naopak potvrzují skutečnost, že je třeba ve společném úsilí pokračovat.  

V posledních pěti letech stojí Evropská unie díky Zelené dohodě pro Evropu v čele boje proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí. Přijala soubor návrhů, které mají uzpůsobit politická opatření EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohla podílet na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Usiluje rovněž o dosažení cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Opatření v této oblasti budou i nadále prioritou v rámci mandátu nové Evropská komise.

Evropská unie se rovněž bude dál angažovat na mezinárodní úrovni, počínaje konferencí COP29, která se koná 11.–22. listopadu 2024, s cílem zajistit, aby i naši mezinárodní partneři přijímali nezbytná opatření.

Dnes v Baku začíná 29. klimatický summit OSN (COP29), který potrvá do 22. listopadu 2024. V hlavním městě Ázerbájdžánu se schází zástupci a zástupkyně vlád z celého světa, aby projednali kritická opatření na ochranu klimatu. Letošní summit se soustředí na otázku financování klimatických opatření, ale také na navýšení klimatických ambicí a transparentní nastavení pravidel pro mezinárodní obchodování s uhlíkovými offsety. COP29 přináší vyhlídky na zvýšení klimatických ambicí zejména v souvislosti s letošním rokem extrémních klimatických událostí, včetně rekordních teplot a povodní. Nevládní organizace věnující se ochraně klimatu a životního prostředí, která klimatické vyjednávání sledují, připravily přehled toho, co lze od klimatické konference COP29 očekávat.

Hlavní bod jednání spočívá ve stanovení nového cíle pro financování klimatických opatření (New Collective Quantified Goal on Climate Finance, NCQG), který má nahradit dlouhodobě nenaplňovaný závazek poskytovat 100 miliard USD ročně na klimatická opatření v rozvojových státech. „Nový finanční cíl musí být dostatečně ambiciózní, aby pokryl stále naléhavější a rostoucí potřeby financování klimatických opatření v rozvojových a klimaticky nejzranitelnějších zemích. Podle odhadů Climate Action Network je pro efektivní mitigaci, adaptaci a řešení klimatických ztrát a škod v těchto státech potřeba každoročně nejméně 1 bilion USD. Kromě finanční odpovědnosti států by měl nový cíl ukotvit také princip ‚znečišťovatel platí‘, aby fosilní průmysl a další znečišťovatelé nesli finanční odpovědnost za změnu klimatu, kterou svou činností způsobují,” vysvětluje Miriam Macurová, Greenpeace ČR.

Zásadní téma představuje rovněž implementace závazků z loňské konference COP28 ohledně odklonu od fosilních paliv do národních klimatických plánů (Nationally Determined Contributions, NDCs) do roku 2035, které mají státy předložit do února 2025. „Podle říjnové zprávy Programu OSN pro životní prostředí je svět na cestě k nárůstu globální průměrné teploty o 2,6 až 3,1 °C v porovnání s předindustriální dobou. Splnění cílů Pařížské dohody a udržení oteplení mezi 1,5 až 2 °C je stále možné, pokud státy navýší a především uvedou do praxe svoje ambice,” uvádí Kateřina Kolouchová, Fakta o klimatu.

Ázerbájdžán podobně jako předchozí hostitelské země konference – Egypt a Spojené arabské emiráty – čelí kritice za svou ekonomickou závislost na těžbě fosilních paliv. I z toho důvodu tak COP29 bude odrazem rozporu mezi geopolitickými zájmy a snahou mobilizovat dostatečné zdroje k naplnění cílů Pařížské dohody. „Finance, ambice a prosazování multilateralismu pomocí mezinárodní spolupráce. To jsou tři zásadní oblasti, dle kterých bude možné hodnotit (ne)úspěch 29. klimatické konference. Celková škála dílčích a zároveň zásadních témat je však velmi pestrá – od efektivního nastavení pravidel fungování uhlíkových trhů po politický zájem EU a Číny spolupracovat při vědomí očekávaného odstupu USA od globálních klimatických dohod,” dodává Romana Jungwirth Březovská, Asociace pro mezinárodní otázky.

 

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem můžou znečistit celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho cílem je připravit velký evropský projekt na zlepšení stavu znečištění ovzduší v malých obcích za topné sezony s pomocí měření za účasti obyvatel, vzdělávání a komunikace s veřejností. Více ZDE

Ministerstva průmyslu a životního prostředí chtějí otevřít cestu větrným elektrárnám, a to skrze novelu energetického zákona. Pro jejich výstavbu by měly vzniknout i speciální zóny. Aktuálně patří Česko ve výrobě tohoto typu energie mezi nejhorší v Evropě. „Zatím se nedaří v českých podmínkách stavět nové větrné parky,“ podotýká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Problém je podle provozovatelů v komplikovaném povolovacím řízení. Nejvyšší větrná elektrárna v Česku měří bezmála 190 metrů a příprava její stavby trvala tak dlouho, že zestárly i technologie, které uvnitř měly vyrábět energii. Více ZDE

Trump se do Bílého domu vrátí po inauguraci 20. ledna, do té doby má čas na plánování obsazení klíčových vládních postů a na přípravu realizace volebního programu. Tým zvoleného prezidenta, který má na starosti energetickou agendu, podle The New York Times řídí bývalí lobbisté pro ropné a uhelné firmy. Kromě odchodu od pařížské dohody má připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu.Více ZDE

V úterý 5. listopadu přijala Rada EU nové nařízení o stavebních výrobcích (CPR), které modernizuje pravidla pro uvádění na trh, bezpečnost a environmentální normy v tomto odvětví. Nařízení CPR zavádí digitální pasy výrobků pro lepší informovanost spotřebitelů a usnadňuje udržitelný výběr, čímž podporuje oběhové hospodářství. Rovněž zmocňuje Komisi k přijímání standardních specifikací v případech, kdy se obvyklé postupy potýkají se zpožděním, což napomáhá technologickému pokroku. Toto nařízení, které je součástí evropské zelené dohody, podporuje přechod odvětví na ekologičtější postupy a prosazuje přísnější dohled nad trhem. Nařízení CPR vstoupí v plnou platnost během příštích dvou let po svém oficiálním zveřejnění.

Rada EU v úterý 5. listopadu formálně přijala nové změny nařízení o evropských environmentálních ekonomických účtech a rozšířila jejich oblast působnosti o tři nové moduly: ekosystémové účty, lesnické účty a environmentální dotace. Cílem těchto doplnění je zlepšit údaje pro sledování cílů EU v oblasti Zelené dohody, přičemž členské státy začnou podávat zprávy v letech 2025 a 2026. Portál statistických údajů, který bude spuštěn v prosinci 2024, poskytne veřejnosti přístup ke klíčovým ukazatelům, včetně investic do zmírňování změny klimatu. Nařízení, které je nyní v závěrečné legislativní fázi, vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Nový předpis Evropské komise o sběru a recyklaci elektroodpadu, který je součástí opatření nazvaných Green Deal, budí kontroverze. Cíl zpětného odběru stanovený na 65 procent průměrné hmotnosti elektrozařízení totiž považují profesní organizace za nereálný. Více ZDE

Toyota je japonským gigantem v automobilovém průmyslu. Vozy této automobilky jsou oblíbené po celém světě hlavně díky jejich spolehlivosti, ale i inovacím. A právě ty nyní rezonují světem automobilů. Toyota totiž představila nový motor, který je schopen fungovat bez tradičních pohonných hmot. A nadšenci věří, že by právě tento motor mohl navždy změnit globální automobilový trh. Více ZDE

Zveme vás na seminář Co přinese zálohování PET lahví a plechovek občanům a životnímu prostředí a komu vadí? aneb Kdy už konečně zmizí z přírody i z veřejného prostoru a budou plně recyklovány?, který se v úterý 12. listopadu 2024 od 16:00 do cca 18:00 hodin budova ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, místnost 418.

Současný systém v ČR je založený na dobrovolném třídění nápojových obalů a zřejmě již dosáhl svých limitů. Celkem 500 milionů PET a 600 milionů plechovek není ročně recyklováno. U nápojových plechovek se vysbírá pouze 26 %. u PET lahví 73 %. Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen polovina vytříděných PET. Podle nové obalové legislativy EU budeme muset v roce 2029 plnit kvótu recyklace těchto nápojových obalů 90 %. To evidentně jen osvětou nedosáhneme.

Ministerstvo životního prostředí připravilo zákon, který by zálohování zavedl, zákon již schválila i vláda, ale hlavní boj o zálohování se svede v Parlamentu. Proti zálohování vystupují odpadářské firmy, kterým klesnou zisky. Na systému vydělají i obce, nejen že získají 15 % z nerozdělených záloh, sníží se jim náklady na výsypy košů a úklidy veřejných prostranství. Některá města jako např. hl. m. Praha zálohování proto podporují. Další však pokládají zálohování za zbytečné. 82 % obcí si však nakládání s tříděnými odpady objednává, takže detailní náklady neznají. Zálohování podporují nápojáři. Musí plnit povinný obsah 25 % recyklátu v nových PET k 1. 1. 2025. Tedy ideální systém „can to can“, „bottle to bottle“ V současnosti se např. do výroby nových plechovek v ČR nevrací žádná plechovka. Češi mají velkou chuť zálohovat PET lahve i plechovky, jak potvrzují opakovaně průzkumy, naposledy průzkum IPSOS to je 76 %. Všem nám vadí všude přítomné odhozené PETky či plechovky. Panelisté rozeberou klady a zápory zálohování a budou s vámi na toto téma diskutovat:

• Mgr. David Surý – vrchní ředitel, Ministerstvo životního prostředí

• Mgr. Pavel Drahovzal – místopředseda Svazu měst a obcí ČR

• Ing. Petr Novotný – senior konzultant, Institut cirkulární ekonomiky

• RNDr. Miloš Kužvart – výkonný ředitel, Česká asociace oběhového hospodářství

• Ing. Kristýna Havligerová– manažerka vnějších vztahů, Iniciativa pro zálohování

• JUDr. Michal Kiča – bývalý státní tajemník Ministerstva životního prostředí Slovenska

• Ing. Ladislav Hegyi – poradce europoslance Martina Hojsíka pro environmentální politiku

On-line připojení pomocí platformy Zoom na adrese: https://bit.ly/stuz2411

Moderuje: Ing. Eva Tylová, členka předsednictva STUŽ, zastupitelka hl. m. Prahy

Vstup volný

Několik stovek aktérů z byznysu, nevládní nebo akademické sféry se ve čtvrtek 7. 11. sešlo na konferenci Vyspělé Česko, aby společně diskutovali, jak má Česko čelit aktuálním výzvám. Hlavním výstupem konference je dokument Cesty k vyspělému Česku, který definuje konkrétní kroky, které je třeba podniknout, aby se z České republiky stala země připravená na výzvy současné doby. Výstup nabízí řadu doporučení v oblasti moderní energetiky, zdravé krajiny jako podmínky pro funkční ekonomiku, šetrného hospodaření se zdroji, podpory výzkumu, vývoje a inovací nebo nových byznys modelů a většího zapojení regionů. Celý text prohlášení je k dispozici na www.vyspelecesko.cz/cesty

„Měnící se světová i evropská ekonomika představuje pro Česko výzvu a nabízí velkou šanci pro transformaci.  Nesmíme ale okno příležitosti promarnit. Je třeba spolupracovat na odstraňování překážek a vytvářet předvídatelné podmínky pro investory. Soukromé finance jsou připraveny podpořit ekonomickou transformaci naší země, stejně tak je ale třeba i podpora politická,“ uvedl Jenda Perla, výkonný ředitel byznysové platformy Změna k lepšímu, která akci pořádala. „Vyspělé Česko nechtělo být jen řadovou konferencí, ale akcí s dopadem. Za přispění řady expertů z desítek různých organizací společně vznikl materiál s širokou podporou,” dodává Perla. 

Vzhledem k dlouhodobému horizontu představených ambic a nutnosti široké shody byl výstup autory adresován politikům napříč politickým spektrem. Pro naplnění ambice dostat Českou republiku do čela transformačního pelotonu doporučují zaměřit se na implementaci několika kroků, které vycházejí z respektovaných studií.

Dokument pokrývá nutnou modernizaci energetiky, návrhy na změnu v přístupu ve vzdělávání, výzkumu a vývoji nebo definováním nového ekonomického modelu pro naši zemi.

„Posilování konkurenceschopnosti českých firem a celé naší ekonomiky vnímá Česká spořitelna jako svoji dlouhodobou misi. Podporujeme odvahu a odhodlání firem k investicím do digitalizace, vyspělých technologií, výzkumu, vývoje i akvizic, aby v mnohem větším měřítku nabízely finální výrobky pod vlastní značkou a s vysokou přidanou hodnotou. Konferenci Vyspělé Česko vnímáme jako platformu, kde můžeme modernizaci ekonomiky také podpořit,“ říká Pavel Kráčmar, člen představenstva České spořitelny zodpovědný za korporátní bankovnictví.  Výstup také navrhuje řešení regionálních rozdílů mezi jednotlivými částmi Česka, i v tom se jedná o unikátní materiál.

Aby navrhované kroky bylo možné úspěšně implementovat, je třeba dlouhodobá politická podpora.
„Inovace, dekarbonizace, cirkularita či biodiverzita jsou hlavními tématy této konference, ale také hlavními tématy Ministerstva životního prostředí. Pro mě osobně je důležitým tématem také spolupráce, jelikož není možné oddělit stát, občany a firmy jako nesouvisející jednotky. Naopak je důležité se na problémy dívat komplexně a vzájemně spolupracovat, protože jen tak zůstane Česká republika silná a české firmy a podnikatelé konkurenceschopní. Uvědomuji si, že stát musí být firmám a podnikatelům oporou. Proto také pravidelně jezdím každý týden do regionů a potkávám se s místními firmami a podnikateli tak, abych vyslechl, co potřebují a jak jim může stát pomoci. Proto poskytujeme finanční podporu firmám a podnikatelům, například na energetickou úsporu budov či provozu nebo investice do uhelných regionů, které jsou nejvíce ohrožené dekarbonizací. Tam díky evropským financím z Operačního programu spravedlivá transformace vzniknou strategické projekty, které poskytnou nové pracovní příležitosti a přinesou významný rozvoj pro region,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Posun Česka je také podmíněn cílenou strategickou podporou a tvorbou podnikatelských příležitostí pro uhlíkově neutrální odvětví, ale také férovou pomocí s dekarbonizací pro emisně náročný průmysl jako je stavebnictví, petrochemie nebo ocelářství. To musí jít ruku v ruce s vytvářením předvídatelného podnikatelského prostředí.

„Do roku 2040 se chceme zařadit mezi deset nejúspěšnějších ekonomik v Evropské unii. V Hospodářské strategii: Česko do top 10, na jejímž vzniku jsem se posledních půl roku spolu s odborníky intenzivně podílel, máme přes 150 opatření zaměřených na inovace, modernizaci, konkurenceschopnost, udržitelnost a rozvoj kvalifikované pracovní síly. Zaměřujeme se na polovodiče, umělou inteligenci, elektromobilitu, energetiku nebo bezpečnostní průmysl. Chceme být atraktivním partnerem pro strategické investory s vysokou přidanou hodnotou. Aby strategie reagovala na aktuální potřeby a neskončila jako řada podobných dokumentů v šuplíku, budeme ji průběžně vyhodnocovat. Plán implementace, o kterém jednáme se všemi partnery od mého nástupu do funkce, představíme příští rok v březnu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Pořádající platforma Změna k lepšímu dlouhodobě se svými partnery mapuje kritické pákové body, které jsou nutné pro udržitelnou transformaci ekonomiky. Dalším krokem vpřed, který v této snaze podniká, a který byl představen na Vyspělém Česku, je spojení ZKL s  Českým cirkulárním hotspotem Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). Tato největší česká cirkulární platforma, jejímž cílem je podpora cirkulární ekonomiky, bude nadále rozvíjena pod organizačním zajištěním Změny k lepšímu a pokračující odbornou garancí INCIEN.

„Prioritně se zaměříme na rozšířenou odpovědnost výrobců, nové cirkulární byznys modely z nich vycházející, a dekarbonizaci průmyslu a výroby emisně nejnáročnějších materiálů jako je ocel nebo cement. A to formou expertních skupin a pilotování nových forem dobrovolných dohod, které skvěle fungují v Holandsku,” dodává Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka INCIEN. 

„Na letošní konferenci jsme si odpracovali definici Cest k vyspělému Česku. Nyní je na nás a našich partnerech, abychom nepropásli možnost využít mandátu všech spoluautorů a signatářů a jasně tento dokument komunikovali politikům a úředníkům. Jak jsme uspěli se upřímně pochlubíme na příštím ročníku Vyspělého Česka 20. listopadu 2025,” uzavírá Perla.

Pražský inovační institut ve spolupráci a s podporou hl. města Prahy vás zvou na konferenci Cirkulární města & byznys 3, která se uskuteční 12. listopadu 2024.

Připojte se k třetímu ročníku jedinečné konference, která se letos zaměřuje na textil – jeden z největších environmentálních problémů současnosti. Každý rok se v EU vyhodí přes 5,8 milionu tun textilu. Přechod měst k cirkulárnímu textilnímu sektoru vyžaduje novou spolupráci mezi výrobci, prodejci, spotřebiteli, zpracovateli odpadů a veřejnou správou.

Jak mohou města a firmy společně efektivněji nakládat s textilním odpadem, zlepšit jeho třídění a využití, a předejít jeho vzniku? Na jaké povinnosti se připravují? A jak můžeme i my obyvatelé města přispět k řešení?

Prozkoumáme překážky a možnosti řešení, přiblížíme nové legislativní požadavky a představíme příklady dobré praxe z měst a firem, která už na cestě k udržitelnosti udělala své kroky. Přijďte se inspirovat, získat cenné kontakty a pomoci transformovat naše města v souladu s principy cirkulární ekonomiky.

Akce se koná pod záštitou náměstkyně primátora hlavního města Prahy paní Jany Komrskové a ministra životního prostředí Petra Hladíka. Další informace o konferenci a program naleznete ZDE.

 

V uplynulém období schválila Evropa mnohé zákony na ochranu klimatu. Nyní je třeba je přenést z papíru do reality. Při slyšení v Evropském parlamentu to řekla švédská kandidátka na post eurokomisařky pro životní prostředí, odolnost vody a pro soutěživou a cirkulární ekonomiku Jessika Roswall. Plánuje zachovat dosavadní kurz, chce však také pracovat na tom, aby Zelená dohoda byla „skutečnou dohodou s občany a podniky“. Za své priority označila přechod na oběhovou ekonomiku či předcházení ničivým povodním. Více ZDE

Společnost ZEVO Písek obdržela kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) na stavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) nedaleko písecké teplárny. V těchto dnech ho vydalo Ministerstvo životního prostředí. Stavba zařízení tak dostala zelenou. O tom, zda se nakonec společný projekt měst Písek a Strakonice zrealizuje, budou ještě rozhodovat jejich zastupitelstva.
Všechny podstatné vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví ministerstvo vyhodnotilo jako přijatelně nízké a akceptovatelné. „Souhrnně lze konstatovat, že ve všech významných parametrech z hlediska vlivu na životní prostředí bude působení stavby po realizaci záměru akceptovatelné a vlivy výstavby i provozu záměru budou při splnění deklarovaných podmínek a technického řešení pod úrovní stanovenou platnými předpisy. Týká se to jak ochrany veřejného zdraví, tak i ochrany složek životního prostředí,“ uvádí se v závazném stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

„Ve stanovisku jsou uvedeny podmínky pro fázi provozu zařízení, jako je například dopravní napojení ZEVO po vybudování obchvatu od obchodní zóny u Alberta, což bylo podmínkou města Písku nebo podmínka, že odpady ze ZEVO, tedy škvára a popílek, nebudou ukládány na skládce Vydlaby. Tato podmínka vzešla z námitek veřejnosti v průběhu řízení a také z podnětu společnosti ODPADY PÍSEK, s. r. o., která neměla od začátku zájem řešit likvidaci tohoto odpadu,“ řekl jednatel společnosti ZEVO Písek, s. r. o., Jakub Šimoník.

„Jsme rádi, že projekt dostal kladné stanovisko EIA. Jeho přípravě jsme se intenzivně věnovali a veškeré připomínky jsme se snažili s maximální zodpovědností vypořádat. ZEVO je navrženo tak, aby co nejméně zatěžovalo životní prostředí, zamýšlená technologie vychází z nejmodernějších zařízení tohoto typu v Evropě. Navíc bude stabilním zdrojem energie pro výrobu tepla pro písecké domácnosti,“ dodal Jakub Šimoník.

Další podmínek provozu ZEVA se týkala například zdrojů odpadů. Určuje, že do zařízení nebudou dováženy a energeticky využívány odpady ze zahraničí s výjimkou případů, kdy jejich dovoz bude v souladu s platnou právní úpravou. Stanovuje také, že nejpozději se zahájením provozu ZEVA bude odstaven uhelný kotel v Teplárně Písek a také to, že budou pravidelně ověřovány vlastnosti odpadů vznikajících při provozu zařízení, a to z hlediska jejich následné využitelnosti, resp. způsobu odstranění.
Písek chce spolu s městem Strakonice vybudovat ZEVO s kapacitou maximálně 50 000 t energeticky využitelného odpadu ročně. Zařízení by mělo stát v blízkosti Teplárny Písek, která by využívala odpadní teplo, které vznikne při spalování odpadu, jako jeden ze svých zdrojů pro centrální zásobování teplem. Zájem o využití ZEVO mají i okolní města, která již s Pískem podepsala memorandum o spolupráci. Od roku 2030 již totiž nebude možné odpad ukládat na skládku a obce musí zajistit jiný způsob jeho likvidace.

Náklady na vybudování zařízení na energetické využití odpadu by se měly pohybovat kolem dvou miliard korun. Loni v květnu získal projekt píseckého ZEVO dotaci ve výši 1,3 miliardy korun z programu HEAT Modernizačního fondu. Dotace může pokrýt až 61 % z celkových investičních nákladů. Zbylá částka bude čerpána z investičního úvěru pro společnosti ZEVO Písek.
Zařízení pro energetické využití odpadu je navrženo s ohledem na specifika daného místa provozu a propojení zařízení s odpadovou i energetickou infrastrukturou. Společnost ZEVO Písek dlouhodobě spolupracuje s Plzeňskou teplárenskou, a. s., která provozuje nejmodernější ZEVO v Česku – ZEVO v Chotíkově, a čerpá od ní zkušenosti spojené s chodem a ekonomikou podobného zařízení.

Vědci z Fakulty aplikované informatiky a Fakulty logistiky a krizového řízení zlínské univerzity vyvinuli systém předpovědi nebezpečí vzniku přívalových povodní. Aplikace FLAPRIS umožní významné zpřesnění předpovědi, ať už z hlediska aktuálního stavu nebo predikce na 30 minut dopředu. Novinářům to řekl hlavní řešitel projektu David Šaur, který se zabývá meteorologií. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstrahy pro území obcí s rozšířenou působností (ORP), výhodou nového systému je míra zpřesnění pro úroveň obcí, uvedl Šaur. Více ZDE