Letiště Vodochody dnes dopoledne podalo rozklad vůči usnesení ministerstva životní prostředí, které nedávno zrušilo ekologický posudek k rozšíření letiště. "Předložili jsme ministrovi životního prostředí celou řadu důkazů, které potvrzují, že zrušení stanoviska k EIA bylo nezákonné, zmatečné, věcně neodůvodněné a vydané nepříslušným orgánem. Žádáme pana ministra, aby usnesení zrušil a přezkumné řízení zastavil," řekl generální ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur. Rozhodnutí ministerstva podle Letiště Vodochody vytváří precedens, který může zásadně ovlivnit mnoho plánovaných staveb. MŽP zrušilo už dříve schválený "ekologický posudek" k rozšíření letiště 13. června. Usnesení vydalo podle své mluvčí Petry Roubíčkové proto, že shledalo závažné vady v už vydaném stanovisku.

Spolkový sněm schválil reformu podpory obnovitelných zdrojů

Spolkový sněm, který je dolní komorou německého parlamentu, dnes schválil reformu systému pro podporu ekologické výroby energie. Změny by díky stanovení závazných cílů, omezení podpory a posílení konkurence měly dostat pod kontrolu náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů. Reforma však stále potřebuje souhlas horní sněmovny a také Evropské komise. Ta již v pondělí vůči návrhu reformy vznesla některé námitky, což přinutilo Německo uskutečnit na poslední chvílí určité změny. Německá vláda se nicméně odmítá podřídit požadavku komise, aby z placení příspěvků na obnovitelné zdroje osvobodila elektřinu z dovozu. Příspěvek na obnovitelné zdroje obsažený v ceně elektřiny slouží k pokrytí rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a cenou garantovanou, kterou se stát zavázal provozovatelům obnovitelných zdrojů vyplácet.

ČEZ vyplatí dividendu 40 korun na akcii

Energetický gigant ČEZ vyplatí stejnou dividendu jako v loňském roce, tedy 40 korun na akcii. Akcionáři tak získají celkem 61 procent zisku, což představuje 21,5 miliardy korun. Schválila to valná hromada společnosti. Stát, který je majoritním akcionářem, získá na dividendách 15 miliard korun.

ČEZ má nové členy v dozorčí radě

Stát téměř kompletně vyměnil svoje zástupce v dozorčí radě společnosti ČEZ. Vystřídal sedm z osmi členů. Nově jsou v ní mimo jiné první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, první náměstek ministra obrany Jiří Borovec nebo Jiří Tyc, který se podílel na energetickém programu ANO. Mezi dalšími byli do rady zvoleni poradce ministra průmyslu Vladimír Vlk a Petr Blažek z odboru strategie ministerstva financí. Sedmičku nových členů doplňují Lubomír Charvát a Zdeněk Černý. Jediným členem rady, který bude z členů navržených státem pokračovat, je bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes, který bude i předsedou. Místopředsedou se stal Jiří Borovec.

Levňejší výroba solárních panelů

Nástřik na kadmiu založené sloučenina je v současnosti v solárních používána ke zvýšení efektivity panelů zhruba k 15 procentům. Doktor Jon Major z Liverpoolského Stephensonova institutu pro obnovitelnou energii po sérii experimentů zjistil, že naprosto stejného efektu zvýšení efektivity přes 15 procent lze dosáhnout i za pomoci aplikace chloridu hořečnatého. Ten se získává z mořské vody a doposud byl využíván například při výrobě tofu či sojového mléka, jako vodný roztok k plnění nemrznoucích směsí nebo k výrobě kovového hořčíku. Tím dojde nejen ke snížení nákladů na výrobu z hlediska provozních požadavků, ale také z hlediska materiálové náročnosti – gram chloridu hořečnatého stojí jen 0,001 dolaru, oproti tomu gram dosavadního chloridu kademnatého stojí 0,3 dolaru.

Zdroj: ČT24, E15, ČeskéNoviny.cz

s/prumysl-a-energetika/stat-vymenil-temer-vsechny-sve-zastupce-v-dozorci-rade-cez-1096977#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink.

Doporučujeme Tým Hyde Parku Civilizace – Daniel Stach a kameraman Tomáš Mimra – natáčeli na nejseverněji trvale obydleném místě světa – souostroví Špicberky (Svalbard) v Severním ledovém oceánu. Otevřela se tam Česká arktická výzkumná stanice Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V pátek bude hostem Hyde Parku Speciál na téma polární ekologie docent Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který byl u otevření stanice na Špicberkách. 

Zdroj: ČT24

Petr Břenek z ostravské společnosti PGP Terminal v těchto týdnech objíždí celé Česko. Snaží se přesvědčit krajské politiky, že éra klasických spaloven a skládek je u konce. S licencí od americké firmy Westinghouse Plasma Corporation jim místo toho nabízí zcela nový způsob likvidace komunálního odpadu - vybudování plazmového reaktoru, který by smetí proměnil na plyn. "Princip je jednoduchý: odpad se při extrémně vysokých teplotách rozloží, čímž vznikne plyn, který se dá využít pro výrobu elektřiny nebo tepla," vysvětluje Břenek.

Šlo by tedy o budovu, která na rozdíl od spaloven nemá komín a nevypouští nic do ovzduší. "Je to jednou z hlavních výhod oproti běžným spalovnám," dodává.

V Evropě jsou dnes rozesety tisíce skládek odpadů a necelých pět set běžných spaloven. Naproti tomu s plazmovým zplyňováním se teprve začíná nebo experimentuje v laboratorních podmínkách - výjimku představuje jen nově dokončovaný závod ve východní Anglii s technologií zmíněné Westinghouse Plasma Corporation (majetkově oddělené od známějšího Westinghousu, který podniká v jaderné energetice). "Pokud by se tato inovativní technologie v České republice úspěšně prosadila, byl by to průlom. Mohli bychom se dokonce stát inspirací pro ostatní země," míní Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Pro ofenzivu firem, které technologií plazmového zplyňování disponují, je navíc podle něj vhodná chvíle. "Na výstavbu takovýchto zařízení bude možné v nadcházejícím období čerpat evropské peníze, po roce 2020 ale tato možnost zřejmě skončí," tvrdí Manhart.

Zastánci plazmového zplyňování navíc argumentují tím, že náklady na výstavbu jejich závodu by byly srovnatelné s klasickou spalovnou. "Pohybujeme se někde na úrovni 1,6 miliardy korun, což je velmi konkurenční cena," říká Břenek.

Podle něj by v Česku byl prostor pro výstavbu tří až čtyř velkých provozoven. "Šlo by o závody, které by likvidovaly odpad pro celý kraj," dodává. Jenomže podobné plány mohou narazit právě na již zmíněný fakt, že celá technologie je přinejmenším v Evropě nevyzkoušená. "Chybí spolehlivá reference o tom, jak tyto závody fungují a zda se ekonomicky vyplatí," říká Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina, která o této technologii zpracovala studii.

Plazmové zplyňování se sice již využívá například v Japonsku, tam je však podle Boudy jiné složení odpadu. "Japonci více třídí a jejich odpad má mnohem nižší podíl biologicky rozložitelné složky. Je tedy otázka, zda v českých podmínkách může zpracování fungovat stejným způsobem," dodává Bouda. 

Zdroj: Hospodářské noviny (27.6.2014)

Foto: PGP Terminal, a.s.   (Princip plazmového zplyňování komunálního odpadu)

Stát by se měl postarat o to, aby se výzkumné instituce zaměřily na výzkum možností, jak snižovat energetickou náročnost českého hospodářství. „To je podstata aplikovaného výzkumu, který se má zaměřovat na to, co je pro danou ekonomiku důležité,“ říká v rozhovoru pro EurActiv člen představenstva ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj. Na otázku kde má český průmysl příležitosti ke zvyšování efektivity Rafaj odpovídá, že jedna cesta určitě spočívá ve změně technologií a dalším významným způsobem je využití energie, která už v systému je a která se nevyužívá. Jde o způsoby kogenerace nebo trigenerace. Celý rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj/Foto: EurActiv.cz

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie na nynějším summitu řeší velké dilema. Na jedné straně chtějí kvůli dění na Ukrajině snižovat závislost na dovozu energií, na druhé straně se odmítají zavázat k úsporám energií, které by dovoz plynu výrazně omezily. Pro závazný cíl úspor se zatím otevřeně vyslovilo jen sedm států. Lavíruje i Evropská komise, která energetickou efektivitu skloňuje ve většině dokumentů o budoucnosti energetiky. Nejsilnějším argumentem proti vysokému cíli pro úspory jsou náklady. Existují obavy, že bude těžké na potřebné investice najít peníze. Uvažuje se, že místo závazných cílů budou muset členské státy zahrnout svůj příspěvek pro energetické úspory do národních akčních plánů, stejně jako tomu bude pro obnovitelné zdroje. Komise by plány vyhodnotila a případně doporučila změny, aby se unie jako celek dostala na stanovené hodnoty. Více ZDE

Čtěte také:

Seznamte s novým Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR (26.6.2014)

Zdroj: E15Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/komise-vzdava-boj-o-energeticke-uspory-1096655#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se politiky EU v oblasti pitné vody. Cílem je zjistit, v čem by bylo možné situaci zlepšit. Tato konzultace představuje konkrétní reakci na první úspěšnou evropskou občanskou iniciativu Right2Water. Konzultace, která je otevřená do 15. září 2014, je k dispozici ZDE. Výsledky budou využity při úvahách o tom, zda by mohlo být zapotřebí zlepšit směrnici EU o pitné vodě. Kromě této konzultace Komise rovněž brzy zahájí strukturovaný dialog zúčastněných stran týkající se transparentnosti v tomto odvětví. Jedná se o další opatření navazující na evropskou občanskou iniciativu. Cílem směrnice o pitné vodě je chránit zdraví lidí před škodlivými následky kontaminace vody určené k lidské spotřebě; směrnice zajišťuje, aby pitná voda byla zdravá a čistá. Kvalita pitné vody v EU je obecně dobrá a úroveň provádění směrnice je celkově velmi vysoká. Členské státy musí přijímat opatření, která zajistí splnění těchto cílů, a tato opatření nesmějí umožňovat žádné zhoršení kvality pitné vody.

Kabinet Bohuslava Sobotky na svém jednání 25. května 2014 schválil doplňující informaci k vyjádření České republiky pro Evropskou komisi ohledně zajištění souladu české legislativy se směrnicí EIA o posuzování vlivů na životní prostředí. Schválením doplňující informace pro Evropskou komisi vláda zabraňuje riziku finančních postihů při čerpání peněz z fondů EU. Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh novely EIA, která reaguje na všechny dlouhodobé výtky Evropské unie. Novelou EIA vláda napraví dlouho neřešený problém, kvůli němuž Evropská komise v dubnu 2013 zahájila proti České republice řízení o porušení povinnosti kvůli nesprávnému provedení směrnice EIA. Vláda projednala také přesný harmonogram implementace novely do české legislativy, kterou chce koalice uvést do souladu s unijní směrnicí ještě do konce roku 2014. Finální verzi novely zákona EIA by měla Vláda projednat v červenci a poslanecká sněmovna by novely měla projednat na zářijové schůzi. Zvukový záznam z tiskové konference ZDE (od 5:50min).

Vláda: 25.6. 2014:

Související článek/podklad:

Zákon EIA jde znovu do připomínkového řízení, původní návrh totiž EK nepřijala (20.6.2014)

Národní akční plán energetické účinnosti/efektivity (NAPEE) popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie, včetně úspor při dodávkách, přenosu či přepravě a distribuci energie, jakož i v konečném využití energie. V pořadí již třetí NAPEE uvádí odhad očekávaných úspor energie do roku 2020, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu, v zemědělství, v dopravě a v sektoru služeb. Plán uvádí politicko—ekonomická opatření k dosažení vnitrostátního orientačního cíle do roku 2020, kdy by měla Česká republika dosáhnout tzv. nových úspor v konečné spotřebě energie ve výši 47,84 PJ (13,29 TWh).

První NAPEE pro Českou republiku byl zveřejněn v roce 2007, druhý pak v roce 2011. Oba tyto plány byly vypracovány dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (ESD). Cílem pro ČR stanoveným touto směrnicí je snížení roční průměrné spotřeby energie z let 2002—2006 o 9 % v období let 2008 — 2016. Směrnice ESD byla k 5. 6. 2014 nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED), s tím, že původně vytyčené vnitrostátní cíle jednotlivých členských států do roku 2016 byly rozšířeny.

Na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED) jsou členské státy Unie povinny v tříletých intervalech předkládat vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.

Dokumenty ke stažení:

• 3. národní akční plán energetické účinnosti (2014)

• 2. národní akční plán energetické účinnosti (2011)

• 1. národní akční plán energetické účinnosti (2007)

Zdroj: MPO

Budoucí globální klimatické změny by Evropskou unii v případě nečinnosti mohly stát nejméně 190 miliard eur ročně. Tvrdí to nová studie Společného výzkumného střediska (JRC), poradního vědeckého orgánu Evropské komise. Ta uvádí, že zmíněné škody by bez přípravných kroků přineslo zvýšení celosvětové teploty o 3,5 stupně a že četnost extrémních výkyvů počasí by se zdvojnásobila. Studie JRC se týká období let 2071 až 2100, k vyhodnocení očekávaných dopadů středisko použilo aktuální ekonomické a populační statisticky, nynější 28člennou EU a ceny eura z roku 2005. Podle dokumentu by si horka ročně vyžádala až 200.000 obětí, což je dvojnásobek oproti bilanci úmrtí, která jsou v současné době s vysokými teplotami spojována. Vedra by vedla k častějším lesním požárům, plameny by mohly v jižní Evropě spálit až 8000 kilometrů čtverečních. Naopak říční záplavy by způsobily škody přes 10 miliard eur (274 miliard korun) a zvýšená hladina moří by oproti nynějšku způsobovala trojnásobné škody. Další podrobnosti ZDE

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Německo udělalo chybu, když se soustředilo pouze na zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zanedbávalo výstavbu rozvodných sítí. Dnes to na kongresu Svazu energetického a vodního hospodářství prohlásil vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Nedostatky na německé straně pociťuje i česká rozvodná síť. Vláda se nyní snaží urychleně prosadit výstavbu páteřních vedení ze severu na jih Německa. V plánu je také posílení vedení do Česka, Polska, Dánska a Švédska. Zároveň chce Berlín zastavit rychlou výstavbu nových obnovitelných zdrojů. Návrh zákona, o kterém bude v pátek hlasovat Spolkový sněm, předpokládá stropy pro uvádění nových větrných, solárních i dalších elektráren na trh. Při překročení těchto stropů by jim mělo hrozit odebrání veřejné podpory. I výše příspěvku na provoz obnovitelných zdrojů by se podle návrhu zákona měla snížit. Více ZDE

Zdroj: E15

Dceřiná společnost české investiční společnosti uspěla ve výběrovém řízení vypsaném ruským energetickým regulátorem na výstavbu větrného parku s výkonem 51 megawattů, jehož provoz by měl být spuštěn v roce 2015. Spoelčnost Alten LLC je jednou z prvních společností, která investuje do výstavby větrného parku v Ruské federaci. Rusko je vnímáno jako jeden z nejslibnějších trhů s větrnou energií na světě. Ruská vláda si dala za cíl generovat do roku 2020 4,5 % své energie z obnovitelných zdrojů. Největší potenciál větrné energie je soustředěn podél mořského pobřeží, v rozsáhlých stepích a v horách. Více ZDE

Společnost ČEZ podepsala ve Vídni pod dohledem Sekretariátu energetického společenství dohodu o narovnání s albánskou stranou. Podle dohody získá ČEZ, po splnění odkládacích podmínek, v ročních splátkách celkem 100 milionu EUR, tedy částku obdobnou počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti. Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. Více ZDE

Stát zásadním způsobem mění přístup k tomu, jak do budoucna nakládat s elektrickou energií. Zatímco dnes je Česko jejím pátým největším vývozcem na světě, v budoucnu ji může naopak dovážet. Obává se totiž, že kvůli nástupu obnovitelných zdrojů v příštích desetiletích elektřina ještě zlevní. A že evropský trh bude vinou nárůstu státních dotací tak pokřivený, že se export nevyplatí. Tento scénář vyplývá z nejnovější verze Státní energetické koncepce, kterou mají Hospodářské noviny k dispozici. Postupně bude docházet k útlumu výroby elektřiny z uhlí a nové jaderné bloky se budou stavět později, než se doposud předpokládalo. A zatímco spotřeba elektřiny bude stoupat, její výroba zůstane přibližně stejná jako v současnosti. Podle nového plánu bude muset v roce 2040 naopak dovézt okolo pěti procent toho, co se v zemi spotřebuje. Má to totiž být výhodnější. Díky extrémně nízkým cenám elektřiny se už dnes mnoha elektrárnám nevyplatí vůbec vyrábět. Na druhou stranu však stát počítá s tím, že tři nové jaderné bloky budou zjevně potřeba: v roce 2040 mají totiž polovinu české produkce elektřiny zajišťovat právě jaderné elektrárny. Jestli se budou skutečně stavět, ať už v Temelíně, či Dukovanech, mají ministerstva průmyslu a financí rozhodnout do konce roku. Energetický plán pro dalších 25 let připravuje ministerstvo průmyslu a do konce roku má být předložen vládě. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Zvýšení odvodů z těžby hnědého uhlí je nutné, ale nemělo by být příliš skokové. Po včerejším setkání se zástupci krajské hospodářské komory Ústeckého kraje se na tom shodli ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek a nový prezident Hospodářského komory České republiky Vladimír Dlouhý. Výše odvodů z těžby nerostných surovin se v Česku neměnila od roku 1992. Teď ministr financí Andrej Babiš navrhl až jejich desetinásobné zvýšení, což by podle těžařů mohlo být pro některé lokality dobývání až likvidační. Více ZDE

Zdroj: Hospodářské noviny (24.6.2014), E15

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Navrhovaná vyhláška bude vydávána k provedení zákona o odpadech, který v současné době projednává Parlament ČR (pozn.: v pátek 20.6.2014 schválil PSP ČR). Projednávaná novela zákona novelizuje patřičná ustanovení s cílem transponovat do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Některá nová či novelizovaná ustanovení zákona o odpadech předpokládají provedení ve formě prováděcího právního předpisu – vyhlášky Ministerstva životního prostředí. Navrhovaná vyhláška má nabýt účinnosti současně s novelou zákona odpadech. Předpokládané datum nabytí účinnosti je 1. září 2014. V důvodové zprávě MŽP dále uvádí, že hlavním cílem je umožnit výrobcům elektrozařízení plnit povinnosti pro historická elektrozařízení prostřednictvím více kolektivních systémů bez ohledu na to, který kolektivní systém disponuje největším podílem na trhu v dané skupině elektrozařízení. Ustanovení o monopolním správcovství financování nakládání s historickým elektrozařízením je dlouhodobě kritizováno ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Termín připomínek je stanoven na 15. července 2014. Více ZDE