Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 242 položek pro chemické látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazená látka na Kandidátský seznam, trifenylfosfát (TPhP; EC 204-112-2, CAS 115-86-6) je endokrinní disruptor pro životní prostředí a používá se jako zpomalovač hoření a změkčovadlo v polymerních směsích, lepidlech a tmelech.

Výbor členských států agentury ECHA potvrdil zařazení trifenylfosfátu na svém říjnovém zasedání. Původně bylo jednání výboru o zařazení látky TPhP plánováno na červen, ale bylo odloženo vzhledem k tomu, že byly k dispozici podstatné nové informace o jejích vlastnostech.

Kandidátský seznam obsahuje 242 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší. Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Společnostem po zařazení látek do Kandidátského seznamu vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemických látek a za poskytování informací zákazníkům a spotřebitelům o jejich bezpečném používání.

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU nesmí být výrobky obsahující látky SVHC označeny ekoznačkou.

Další informace

• Kandidátský seznam
• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS
• Jak oznámit látky v předmětech
• Databáze SCIP

Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů. Více ZDE

Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika. Více ZDE

Mít pestřejší a odolnější krajinu. To je účelem dvou dotačních výzev, které čerstvě vypsalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Celkem 800 milionů korun z evropských i národních zdrojů nabízí vlastníkům a správcům pozemků na obnovu a tvorbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů a dalších krajinných a vodních prvků. Příjem žádostí se otevře 20. listopadu.

Podrobnosti a dokumenty k výzvám:

73. výzva OPŽP: https://opzp.cz/dotace/73-vyzva/
13/2024 NPŽP: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=144

V pondělí ráno se na náměstí Republiky objevila hromada přibližně čtyř tun oblečení. Ta má upozornit na textilní odpad, se kterým se musí všechna města vyrovnávat. Od roku 2025 čekají obce nové povinnosti v rámci zajištění separovaného sběru a recyklace textilního odpadu. Více ZDE

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Obcím, jejich příspěvkovým organizacím a dalším veřejným subjektům se nyní otevírá nová možnost získat finanční prostředky na projekty, které sníží produkci odpadů v obcích. Ministr životního prostředí Petr Hladík vyhlásil v jednom ze sedmi brněnských re-use pointů novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která podpoří vznik re-use center a nábytkových bank, pořízení domácích kompostérů a nákup opakovaně použitelného nádobí. Celkem je ve výzvě připraveno 400 milionů korun a příjem žádostí se otevře 20. listopadu 2024. Detaily a dokumenty k výzvě naleznete zde: https://opzp.cz/dotace/68-vyzva/.

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku. Šestá částka v tomto roce obsahuje: Protierozní metodika. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Společnost Dekonta spustila v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku linku na recyklaci fotovoltaických panelů. Její služby využívá například energetická společnost ČEZ. Roční kapacita linky činí 2000 tun panelů. Z každého z nich umí vytřídit cenné kovy, sklo, plasty a další suroviny, které poslouží k využití v různých průmyslových odvětvích nebo při výrobě nových panelů. Více ZDE

Podle nejnovější průběžné zprávy Evropské komise o klimatu se emise skleníkových plynů v EU v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 %. Ve zprávě se dále uvádí, že čisté emise skleníkových plynů jsou nyní o 37 % nižší než v roce 1990. Ve stejném období vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) EU o 68 %. To poukazuje na skutečnost, že snižování emisí a hospodářský růst jsou slučitelné. Potvrzuje to také, že EU je i nadále na dobré cestě, aby splnila svůj cíl snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %.

Další zjištění zprávy:

• rekordní pokles emisí v roce 2023 z energetických a průmyslových zařízení, která jsou uvedena v systému EU pro obchodování s emisemi, a to o 16,5 %

• 24% snížení emisí z výroby elektřiny a vytápění v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, a to v důsledku růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie

• Díky systému EU pro obchodování s emisemi bylo v roce 2023 dosaženo příjmů ve výši 43,6 miliardy eur na investice do opatření v oblasti klimatu.

• přibližně 2% pokles v roce 2023 u celkových emisí z budov, zemědělství, domácí dopravy, průmyslové malovýroby a z odpadů

• nárůst přirozené absorpce uhlíku v EU o 8,5 % v roce 2023, což zvrátilo nedávný klesající trend ve využívání půdy a lesnictví

Na druhou stranu emise z letecké dopravy narostly o 9,5 %, a pokračovaly tak v postpandemickém trendu.  

Navzdory převážně povzbudivým zjištěním zprávy nedávné extrémní povětrnostní události v Evropě naopak potvrzují skutečnost, že je třeba ve společném úsilí pokračovat.  

V posledních pěti letech stojí Evropská unie díky Zelené dohodě pro Evropu v čele boje proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí. Přijala soubor návrhů, které mají uzpůsobit politická opatření EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohla podílet na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Usiluje rovněž o dosažení cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Opatření v této oblasti budou i nadále prioritou v rámci mandátu nové Evropská komise.

Evropská unie se rovněž bude dál angažovat na mezinárodní úrovni, počínaje konferencí COP29, která se koná 11.–22. listopadu 2024, s cílem zajistit, aby i naši mezinárodní partneři přijímali nezbytná opatření.

Dnes v Baku začíná 29. klimatický summit OSN (COP29), který potrvá do 22. listopadu 2024. V hlavním městě Ázerbájdžánu se schází zástupci a zástupkyně vlád z celého světa, aby projednali kritická opatření na ochranu klimatu. Letošní summit se soustředí na otázku financování klimatických opatření, ale také na navýšení klimatických ambicí a transparentní nastavení pravidel pro mezinárodní obchodování s uhlíkovými offsety. COP29 přináší vyhlídky na zvýšení klimatických ambicí zejména v souvislosti s letošním rokem extrémních klimatických událostí, včetně rekordních teplot a povodní. Nevládní organizace věnující se ochraně klimatu a životního prostředí, která klimatické vyjednávání sledují, připravily přehled toho, co lze od klimatické konference COP29 očekávat.

Hlavní bod jednání spočívá ve stanovení nového cíle pro financování klimatických opatření (New Collective Quantified Goal on Climate Finance, NCQG), který má nahradit dlouhodobě nenaplňovaný závazek poskytovat 100 miliard USD ročně na klimatická opatření v rozvojových státech. „Nový finanční cíl musí být dostatečně ambiciózní, aby pokryl stále naléhavější a rostoucí potřeby financování klimatických opatření v rozvojových a klimaticky nejzranitelnějších zemích. Podle odhadů Climate Action Network je pro efektivní mitigaci, adaptaci a řešení klimatických ztrát a škod v těchto státech potřeba každoročně nejméně 1 bilion USD. Kromě finanční odpovědnosti států by měl nový cíl ukotvit také princip ‚znečišťovatel platí‘, aby fosilní průmysl a další znečišťovatelé nesli finanční odpovědnost za změnu klimatu, kterou svou činností způsobují,” vysvětluje Miriam Macurová, Greenpeace ČR.

Zásadní téma představuje rovněž implementace závazků z loňské konference COP28 ohledně odklonu od fosilních paliv do národních klimatických plánů (Nationally Determined Contributions, NDCs) do roku 2035, které mají státy předložit do února 2025. „Podle říjnové zprávy Programu OSN pro životní prostředí je svět na cestě k nárůstu globální průměrné teploty o 2,6 až 3,1 °C v porovnání s předindustriální dobou. Splnění cílů Pařížské dohody a udržení oteplení mezi 1,5 až 2 °C je stále možné, pokud státy navýší a především uvedou do praxe svoje ambice,” uvádí Kateřina Kolouchová, Fakta o klimatu.

Ázerbájdžán podobně jako předchozí hostitelské země konference – Egypt a Spojené arabské emiráty – čelí kritice za svou ekonomickou závislost na těžbě fosilních paliv. I z toho důvodu tak COP29 bude odrazem rozporu mezi geopolitickými zájmy a snahou mobilizovat dostatečné zdroje k naplnění cílů Pařížské dohody. „Finance, ambice a prosazování multilateralismu pomocí mezinárodní spolupráce. To jsou tři zásadní oblasti, dle kterých bude možné hodnotit (ne)úspěch 29. klimatické konference. Celková škála dílčích a zároveň zásadních témat je však velmi pestrá – od efektivního nastavení pravidel fungování uhlíkových trhů po politický zájem EU a Číny spolupracovat při vědomí očekávaného odstupu USA od globálních klimatických dohod,” dodává Romana Jungwirth Březovská, Asociace pro mezinárodní otázky.

 

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem můžou znečistit celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho cílem je připravit velký evropský projekt na zlepšení stavu znečištění ovzduší v malých obcích za topné sezony s pomocí měření za účasti obyvatel, vzdělávání a komunikace s veřejností. Více ZDE

Ministerstva průmyslu a životního prostředí chtějí otevřít cestu větrným elektrárnám, a to skrze novelu energetického zákona. Pro jejich výstavbu by měly vzniknout i speciální zóny. Aktuálně patří Česko ve výrobě tohoto typu energie mezi nejhorší v Evropě. „Zatím se nedaří v českých podmínkách stavět nové větrné parky,“ podotýká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Problém je podle provozovatelů v komplikovaném povolovacím řízení. Nejvyšší větrná elektrárna v Česku měří bezmála 190 metrů a příprava její stavby trvala tak dlouho, že zestárly i technologie, které uvnitř měly vyrábět energii. Více ZDE

Trump se do Bílého domu vrátí po inauguraci 20. ledna, do té doby má čas na plánování obsazení klíčových vládních postů a na přípravu realizace volebního programu. Tým zvoleného prezidenta, který má na starosti energetickou agendu, podle The New York Times řídí bývalí lobbisté pro ropné a uhelné firmy. Kromě odchodu od pařížské dohody má připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu.Více ZDE

V úterý 5. listopadu přijala Rada EU nové nařízení o stavebních výrobcích (CPR), které modernizuje pravidla pro uvádění na trh, bezpečnost a environmentální normy v tomto odvětví. Nařízení CPR zavádí digitální pasy výrobků pro lepší informovanost spotřebitelů a usnadňuje udržitelný výběr, čímž podporuje oběhové hospodářství. Rovněž zmocňuje Komisi k přijímání standardních specifikací v případech, kdy se obvyklé postupy potýkají se zpožděním, což napomáhá technologickému pokroku. Toto nařízení, které je součástí evropské zelené dohody, podporuje přechod odvětví na ekologičtější postupy a prosazuje přísnější dohled nad trhem. Nařízení CPR vstoupí v plnou platnost během příštích dvou let po svém oficiálním zveřejnění.

Rada EU v úterý 5. listopadu formálně přijala nové změny nařízení o evropských environmentálních ekonomických účtech a rozšířila jejich oblast působnosti o tři nové moduly: ekosystémové účty, lesnické účty a environmentální dotace. Cílem těchto doplnění je zlepšit údaje pro sledování cílů EU v oblasti Zelené dohody, přičemž členské státy začnou podávat zprávy v letech 2025 a 2026. Portál statistických údajů, který bude spuštěn v prosinci 2024, poskytne veřejnosti přístup ke klíčovým ukazatelům, včetně investic do zmírňování změny klimatu. Nařízení, které je nyní v závěrečné legislativní fázi, vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Nový předpis Evropské komise o sběru a recyklaci elektroodpadu, který je součástí opatření nazvaných Green Deal, budí kontroverze. Cíl zpětného odběru stanovený na 65 procent průměrné hmotnosti elektrozařízení totiž považují profesní organizace za nereálný. Více ZDE