V prvním pololetí 2014 vykázala Skupina ČEZ provozní výnosy 101,7 mld. Kč. Dosáhla provozního zisku před odpisy (EBITDA) 39,9 mld. Kč a čistého zisku 17,2 mld. Kč. K tomu ČEZ uvádí, že meziroční pokles výsledků odráží neustále se zhoršující podmínky podnikání v energetice, klesající velkoobchodní ceny elektřiny spolu s mimořádně teplou a suchou letošní zimou. Tyto vlivy se snaží Skupina ČEZ kompenzovat úsporami stálých nákladů i dodatečnými obchodními příležitostmi.

Navzdory prohlubující se nejistotě a krizi energetiky v Evropě potvrzuje Skupina ČEZ očekávání EBITDA za celý rok 2014 ve výši 70,5 mld. Kč. Na úrovni čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy očekává Skupina ČEZ 29,0 mld. Kč. „Pracujeme na komplexním snižování nákladů. Již letos šetříme stálé provozní náklady a eliminujeme tím negativní vliv externích faktorů na celoroční výhled EBITDA. Pro roky 2015 a 2016 jsme dále stanovili ambiciózní cíle. Proti podnikatelskému plánu hodláme uspořit 16 % celkových stálých provozních nákladů,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Díky konzervativní finanční politice se Skupině ČEZ na rozdíl od konkurence daří držet finanční rovnováhu. Meziročně došlo ke snížení zadlužení o 13,6 mld. Kč.

Mezi hlavními prioritami zůstává bezpečnost jaderných zdrojů. Jako velmi dobrá a nad průměrem zhodnotila mezinárodní agentura MAAE opatření v Jaderné elektrárně Temelín v organizaci a řízení, provozu, údržbě, technické podpoře, zpětné vazbě, chemii, radiační ochraně a řízení havarijních stavů přijatá na základě doporučení z roku 2012. Průběžným zlepšováním a ekologizací procházejí i další zdroje. V Dětmarovicích a Počeradech se snižují emise oxidů dusíku, vodní elektrárny dokončují nejrozsáhlejší modernizační akci v historii české hydroenergetiky, při které byl zvýšen výkon a zlepšena účinnost téměř dvaceti vodních elektráren. V Turecku je v závěrečné fázi výstavba paroplynové elektrárny Egemer.

Současně Skupina ČEZ pokračuje v rozvíjení svých aktivit v souladu s aktuální strategií zaměřenou na ochranu a optimalizaci hodnoty stávajícího podnikání a rozvoj růstových příležitostí. V úsilí o ochranu zájmů ČEZ v zahraničí došlo k významnému úspěchu. Byla podepsána dohoda o narovnání s albánským státem ve výši 100 mil. EUR ve prospěch Skupiny ČEZ a splněny již dvě ze čtyř odkládacích podmínek dohody. 

Novou obchodní aktivitou je smlouva se společností Vršanská uhelná o přepracování uhlí na elektřinu, jež maximalizuje využití výrobních kapacit elektráren Skupiny ČEZ. V segmentu firemních zákazníků má společnost ČEZ Prodej na příští rok prodáno již přes 84 % objemu dodávek roku 2014 a nadále posiluje pozici nejsilnějšího alternativního dodavatele plynu. Mobil od ČEZ již eviduje přes 74 tisíc zákazníků. ČEZ Prodej neustále vylepšuje a rozšiřuje nabídku svých služeb, nově například nabízí pojištění schopnosti hradit finanční závazky. V oblasti malých kogenerací získává ČEZ Energo další zákazníky zejména ze soukromého sektoru.

„Chceme být nejen nejlepší v péči o zákazníky mezi dodavateli energie v České republice, ale patřit v tomto směru mezi nejlepší evropské energetiky,“ zdůraznil předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.

Čtěte také:

Obchodní ředitel ČEZ Cyrani: Úspory půjdou až na dřeň, budeme propouštět (12.8.2014, iHNED.cz - Rozhovor)

ČIŽP OI Brno přijme inspektora/inspektorku na oddělení odpadového hospodářství jako zástup za mateřskou dovolenou. Nástup je možný od 1. října 2014. Požadavky jsou vysoká škola (studijní obor: odpadové hospodářství výhodou), samostatnost, spolehlivost, odpovědnost, občanská bezúhonnost, znalost práce s PC, řidičský průkaz B, dobrý zdravotní stav pro práci v terénu, výhodou praxe v odpadech. Písemné nabídky a životopis zasílejte na e-mail: antoninova_jana(zavináč)bn.cizp.cz. Kontaktní osoba:  RNDr. Jana Antonínová, tel. 545 545 130.

Ministerstvo průmyslu a obchodu přijme referenta/referentku do oddělení energetických úspor

Charakteristika pracovní činnosti:

• analytika zaměřená na aktivity týkající se monitoringu a vyhodnocování energetických úspor,

• modelování optimálního nastavení veřejné podpory v programech energetické účinnosti,

• modelování potenciálu úspor energie v ČR včetně ekonomických nákladů na realizace těchto opatření,

• koncepční činnost v oblasti energetických úspor.

Požadujeme:

• vysokoškolské vzdělání technického směru (preferované zaměření: statistika, ekonomika),

• znalost AJ,

• dobrou znalost práce na PC (MS Office),

• schopnost analytického myšlení, spolehlivost, komunikativnost, pečlivost a samostatnost.

Nabízíme:

• pracovní poměr na plný úvazek na dobu 1 roku, v případě dobrých výsledků prodloužení na dobu neurčitou,

• zajímavou práci v centru Prahy,

• rozšiřování a prohlubování odborných znalostí v dané oblasti, včetně možnosti odborných školení,

• 5 týdnů dovolené,

• zaměstnanecké výhody,

• finanční ohodnocení dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů,

• předpokládaný nástup září — říjen 2014, případně dohodou.

Kontakt:

V případě Vašeho zájmu zasílejte strukturovaný životopis na email: jurackova(zavináč)mpo.cz (do předmětu uveďte název pozice), a to nejpozději do 5. září 2014. Osloveni budou pouze uchazeči, kteří budou pozváni k osobnímu pohovoru. Zasláním životopisu uchazeč o vyhlášenou pracovní pozici uděluje souhlas se zpracováním poskytnutých osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, pro účely příslušného výběrového řízení.

Zdroj: ČIŽP, MPO

Evropská komise zahajuje veřejnou konzultaci o různých možných opatřeních na úrovni EU, která by opětovné využívání vyčištěných odpadních vod podpořila. EK zajímá názor občanů, zainteresovaných subjektů, podnikatelské sféry, nevládních organizací i veřejných orgánů na to, jaký je potenciál opětovného využití vody, jaké překážky mu brání a jaký druh regulačních a neregulačních opatření EU by tyto obavy mohl účinně řešit a rozšířit bezpečné opětovné využívání vody v EU. Opětovné využití vody není v Evropě příliš rozšířené. Většina odpadních vod se z městských čistíren jednoduše vypouští do řek či jezer. Kdybychom je však více využívali, pomohlo by nám to řešit rostoucí problémy související s nedostatkem vody a suchem a zároveň snížit riziko znečištění odpadními vodami i náklady na jejich úpravu. Kromě toho má opětovné využívání vody menší dopad na životní prostředí, než když se získává z jiných zdrojů, například převáděním vody mezi regiony či odsolováním. Konzultace je otevřená do 7. listopadu 2014. Více ZDE

ERÚ bude kontrolovat zásoby obchodníků se zemním plynem Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“) provede u všech obchodníků s plynem hloubkovou kontrolu tzv. bezpečnostního standardu dodávek plynu (dále jen „BSD“). Předmětem kontroly bude to, zda všechny povinné subjekty mají k dispozici dostatečné zásoby plynu pro případ jakékoliv krizové situace v zásobování českých chráněných zákazníků.

„Chceme se přesvědčit, že bezpečnostní standardy dodávek plynu u jednotlivých obchodníků jsou řádně smluvně pokryty, jsou dosažitelné a že případné výpadky v transportu plynu do České republiky nijak neohrozí plynulost zásobování českých chráněných zákazníků. Jsem přesvědčena, že kontrola je v tuto chvíli z hlediska národní energetické bezpečnosti nezbytná,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Podle energetického zákona je ERÚ oprávněn provádět kontrolu a za nesplnění povinností vyplývajících z vyhlášky č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ukládat sankce. ERÚ může ve správním řízení za nesplnění této povinnosti uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč, nebo až 1 % z čistého obratu.

Vyhláška byla vydána na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařizuje zajistit bezpečnost dodávek plynu zajištěním preventivních opatření a koordinované reakce na konkrétní narušení dodávek a zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem. Výše zmíněné nařízení EU také zavádí transparentní mechanismy, které umožňují koordinovat přípravu a reakci na stav nouze na úrovni členského státu, regionu a celé EU.

Zdroj: ERÚ

Na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) šlo v prvním pololetí více peněz než vloni za stejné období. Vyplývá to z údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE). Zatímco loni bylo za prvních šest měsíců vyplaceno 18,1 miliardy korun, letos dosáhla částka 21,7 miliardy korun. Hlavním důvodem růstu podpory je ale podle odborníků letošní počasí, jež energiím z OZE vesměs přeje. Podpora starším elektrárnám je vyplácena podle dodaných megawatthodin a když více vyrábí, dostanou více peněz. Novela zákona, který podporu OZE omezuje, platí v Česku od začátku roku. Netýká se pouze nových vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů. Právě jejich výroba, resp. vyplacená podpora ale paradoxně jako jediná poklesla. Více ZDE

Poskytnutá podpora OZE za 1.pololetí:

Zdroj: ČeskéNoviny.cz, OTE

Šanci získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí mají i ti žadatelé, jejichž projekty byly zařazeny do takzvaných zásobníků projektů. Aby se však tito žadatelé stali příjemci podpory, musejí své projekty zrealizovat a profinancovat z Operačního programu Životní prostředí ještě letos.

V zásobnících projektů Státní fond životního prostředí ČR v současnosti eviduje stovky projektů, jimž nebyla při vyhodnocování minulých výzev přiznána podpora z Operačního programu Životní prostředí. Podle ředitele státního fondu Petra Valdmana to však neznamená, že se jedná o nekvalitní projekty, které nemají šanci na získání podpory.

„Mnohé projekty skončily v zásobnících, protože na ně v rámci minulých výzev prostě nezbyly peníze díky stanovené alokaci ve výzvě. Jsou to sice obvykle projekty s nižším bodovým ziskem, nicméně nejsou to projekty, které byly zamítnuty, protože nevyhověly potřebným požadavkům. Nejedná se tedy o nekvalitní projekty," vysvětluje Petr Valdman.

Aktuální situace je podle něj taková, že Státní fond životního prostředí ČR nemůže garantovat těm žadatelům, jejichž projekty skončily v zásobnících projektů, že podpoří jejich projekty z OPŽP v příštím roce. Avšak těm žadatelům, kteří zrealizují a profinancují svůj projekt ze zásobníku ještě letos, může garantovat, že podporu z OPŽP skutečně získají.

„Jedná se o opatření, které umožní snížit ztrátu nedočerpaných prostředků OPŽP v letošním roce. Vybilancovat program s ohledem na v čase těžko predikovatelnou ztrátu, není v polovině roku prakticky možné. V rámci realizace projektů působí mnoho námi neovlivnitelných vnějších faktorů, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek. Letošní nedočerpání bude tedy přímo ovlivňovat volnou alokaci na příští rok. Musíme rovněž hlídat takzvané přezávazkování programu, to je situaci, kdy by na realizované projekty již nebyly prostředky EU a musely by být zafinancovány z prostředků České republiky," doplňuje Petr Valdman.

Nutnou podmínkou však je, aby žadatelé zaslali na státní fond žádost o vyjmutí svého projektu ze zásobníku projektů a zároveň doložili reálný harmonogram s přesně stanoveným datem ukončení realizace a profinancování projektu a to do konce letošního roku. O této možnosti jsou žadatelé průběžně informováni dopisem o zařazení jejich projektu do zásobníku, případně prostředky elektronické komunikace.

Nezbytností pak je předložený harmonogram skutečně dodržet. Předmět podpory je nutné zrealizovat ještě v roce 2014 a poslední žádost o platbu dodat na státní fond také do konce letošního přijímání žádostí o platbu. Ke splnění tohoto požadavku je možné využít i institutu zálohových plateb, o kterém informujeme v jiné aktualitě.

„To jsou závazné podmínky. Rozhodně nikomu nenabízíme bianco šek. Příjemce podpory musí svůj projekt letos zrealizovat a letos profinancovat z prostředků OPŽP. Pokud toto příjemce podpory nedodrží, přijde o jistotu podpory z OPŽP a bude muset čekat, zda se neuvolní prostředky v příštím roce," zdůrazňuje Petr Valdman.

Podle něj šanci na získání podpory z OPŽP nyní mají za výše uvedených podmínek všechny projekty v zásobnících projektů a to prakticky ve všech prioritních osách. Avšak pouze za předpokladu, že budou letos zrealizovány a profinancovány z OPŽP.

Více: Souhrnná tabulka o zásobnících projektů

Zdroj: SFŽP

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že věda a výzkum dostanou příští rok přidáno 900 milionů korun. Potvrdil to ČTK. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhovala navýšení až o 3,3 miliardy, což posléze snížila na 2,7 miliardy korun. Nynější rozpočet na výzkum činí zhruba 26,5 miliardy.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) sice nepovažuje 900 milionů Kč za dostatečné posílení rozpočtu pro vědce, jde ale podle něj o posun a se šéfem financí bude jednat dál. "Jsou to peníze, které eventuálně budou chybět v investicích a zase bude vznikat vnitřní dluh. Já naprosto rozumím tomu, že je potřeba udělat v systému pořádek, a že je potřeba hledat všechny chyby a odstraňovat je. Na druhé straně také nikdo nečeká, že budeme lépe vybírat daně během třech měsíců," řekl Bělobrádek po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Více: ZDE

Zdroj: ČTK
 

Nová vědecká infrastruktura se nemůže podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vnímat jen jako riziko pro veřejné rozpočty, ale zejména jako příležitost pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací v Česku. Předseda vlády to dnes řekl po setkání s vicepremiérem pro vědu výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Reagoval tak na obavy veřejné sféry, jak se bude nově vybudovaná čtyřicítka špičkových center financovat, až skončí čerpání evropských dotací. Úkolem vlády nyní podle Sobotky není centra zavírat, ale tlak na to, aby byly efektivní. Více ZDE.

Zdroj: ČTK

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM/2014/0397).

Komise 2. 7. 2014 přijala návrhy, jak Evropu nasměrovat na cestu k tzv. oběhovému hospodářství a zvýšit recyklaci v členských státech.

Pozadí

Legislativní návrhy se týkají především rámcové směrnice o odpadech, směrnice o skládkách odpadů a směrnice o obalech a obalových odpadech. Vedle revize cílů budou zjednodušeny právní předpisy pro odpady a bude posílena spolupráce mezi Komisí a členskými státy, aby bylo zajištěno lepší provádění těchto předpisů. Směřování k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Přezkum současného stavu vedl k navýšení cílů v oblasti odpadů, které obsahují stávající směrnice. Dosažení nových cílů v oblasti odpadů by vytvořilo až 580 tis. nových pracovních míst, a současně zvýšilo konkurenceschopnost Evropy a snížilo poptávku po nákladných a vzácných zdrojích. Návrhy rovněž znamenají snížení dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů. Sdělení vysvětluje, jak se díky inovacím na trzích s recyklovanými materiály, novým obchodním modelům, ekodesignu a průmyslové symbióze může EU posunout směrem k ekonomice a společnosti produkující nulový objem odpadů.

Klíčové a sporné body

Novým standardem oběhového hospodářství má být opětovné využití, oprava a recyklace. Uchováváním materiálů v produktivním využití po delší dobu díky jejich opětovnému použití a díky vyšší efektivitě by se také zvýšila konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku.

Návrh stanovuje ambiciózní cíle a přesné klíčové nástroje k dosažení a jejich sledování. Podle těchto plánů mají Evropané do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu; od roku 2025 má být ukládání recyklovatelného odpadu na skládky zakázáno. Zahrnut je rovněž cíl pro snížení množství odpadků v mořích, spolu s cíli pro omezení plýtvání potravinami, celkově zvýšit kvalitu života a zamezit ztrátě cenných surovin. Opatření jsou zaměřená také na snížení množství potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a vedou ke zlepšení sledovatelnosti nebezpečných odpadů. Návrh stanoví systém včasného varování, jež bude předvídat obtíže členských států při dosažení cílů a radit a pomáhat jim, atd.

Vyšší účinnost bude tažena inovativním designem a konstrukcí, trvanlivějšími výrobky s vyššími výkony a lepšími výrobními procesy, progresivními podnikatelskými modely a technickým pokrokem pro přeměnu odpadu ve zdroj. Sdělení rovněž navrhuje, aby se produktivita zdrojů měřila poměrem HDP vůči spotřebě surovin. Zlepšení produktivity o 30 % do roku 2030 by také mohlo být zahrnuto jako jeden z hlavních cílů v rámci nadcházejícího přezkumu strategie Evropa 2020.

Klíčem k úspěchu oběhového hospodářství je výzkum a inovace, a proto byl navržen společný přístup. Program Horizont 2020 má přinést know-how potřebné pro utváření ekologického a konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje v EU.

Tyto iniciativy byly přijaty současně se vzájemně se doplňujícími sděleními, které zahájí obnovený program účinného využívání zdrojů do budoucích let:

•  iniciativy pro ekologická zaměstnání,
•  zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky (více v příspěvku "MSP mají využívat své zdroje efektivněji", Vnitřní trh v červenci 2014)
•  příležitostí k účinnému využívání zdrojů ve stavebnictví (více v příspěvku "Komise radí, jak účinně využívat zdroje ve stavebnictví", Vnitřní trh v červenci 2014)

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrhy budou nyní předloženy Radě a Evropskému parlamentu.

Více:

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM/2014/0397)
• Vyšší cíle pro recyklaci a přechod na udržitelně rostoucí „oběhové hospodářství“ s novými pracovními místy
• Questions and answers on the Commission Communication "Towards a Circular Economy" and the Waste Targets Review

Zdroj: EK

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal dne 5. 8. 2014 na základě doporučení 39. Řídicího výboru seznam schválených a zamítnutých žádostí a žádostí zařazených do zásobníku projektů v rámci OPŽP. Tuto schválenou podporu pro zlepšování stavu životního prostředí v ČR tvoří prostředky EU ve výši 3,148 mld. Kč, prostředky SFŽP ČR ve výši 222,792 mil. Kč a státní rozpočet kapitola 315 MŽP ve výši 139,693 mil. Kč.

Zásobník projektů byl doplněn o další žádosti, které mohou být vyňaty za předpokladu, že do konce letošního roku proběhne realizace předmětu podpory.

Na jednání 39. Řídicího výboru bylo konkrétně schváleno 6 žádostí z L. výzvy (v PO 3 a PO 6), 1125 žádostí z LVIII. výzvy (podoblasti podpory 1.3.1, 2.2b a 2.2d, PO 4 a PO 6), 142 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3) a 7 žádostí z LX. výzvy (oblast podpory 3.2).

Lhůta pro předložení všech podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace podle směrnice MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí ČR a státního rozpočtu České republiky - kapitoly 315 (životní prostředí; dále jen „směrnice") je stanovena na 6 měsíců od vydání registrace akce.

Výjimka z výše uvedených lhůt platí pro:

• LVIII. výzvu (jen u podoblasti podpory 2.2b a 2.2d) a LIX. výzvu (jen u podoblasti podpory 2.1.3), v rámci kterých je termín pro doložení kompletních podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle směrnice stanoven na 15. 10. 2014,

• LVIII. výzvu (jen pro oblast podpory 4.2), v rámci které je termín pro doložení kompletních podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle směrnice stanoven do konce roku 2014.

Další výjimky se týkají:

LVIII. výzvy (podoblast podpory 1.3.1, oblast podpory 4.1 a PO 6), v níž mohou být podpořeny pouze ty projekty, které profinancují a podají v žádostech o platbu minimálně 60 % realizačních nákladů do konce roku 2014.

U veřejných zakázek projektů z L. výzvy (jen PO 3), LVIII. výzvy (jen PO 4 a PO 6) a LIX. výzvy platí výjimka ze Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP, podle níž SFŽP ČR bude výběr dodavatele posuzovat uceleně až po ukončení výběrového řízení a uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.

Na jednání 39. Řídicího výboru došlo k zamítnutí 119 žádostí z LVIII. výzvy (podoblasti podpory 1.3.1, 2.2b a 2.2d, oblasti podpory 4.1, 6.3, 6.4, 6.5, 6.6), 31 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3) a 1 žádosti z LX. výzvy (oblast podpory 3.1).

Další 1 žádost z LIV. výzvy (PO 7), 86 žádostí z LVIII. výzvy (oblasti podpory 6.2, 6.4, 6.5, 6.6) a 373 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1 a 2.1.3) bylo vloženo do zásobníku projektů s tím, že žadatelé budou vyzváni k doložení závazného harmonogramu dokládajícího dokončení realizace v roce 2014, což by jim zajistilo vyjmutí ze zásobníku projektů. Ostatní projekty budou k dispozici pro případné vyjmutí ze zásobníku v roce 2015.

Upozorňujeme úspěšné žadatele, že v případě neprofinancování akce do konce roku 2014 existuje riziko, že v roce 2015 již nebudou zbývat prostředky EU.

Ke stažení: Schválené žádosti z L., LVIII., LIX. a LX. výzvy OPŽP, zamítnuté žádosti z LVIII., LIX. a LX. výzvy OPŽP 

Zdroj: SFŽP

V EU došlo k výraznému vytváření pracovních míst v tzv. zeleném sektoru (navýšení z 3 na 4,2 mil. plných úvazků mezi léty 2002 a 2011) v celé EU. Zaměstnanost v tomto odvětví rostla i během recese (2007 až 2011), a to až o 20 %. Co se týče obchodu, EU je světovým lídrem a to jak z hlediska vývozu, tak i dovozu zboží v oblasti životního prostředí.

Společně s 13 dalšími členy WTO (Austrálie, Kanada, Čína, Kostarika, Taipei, Hong Kong, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Singapur a USA) se EU v lednu 2014 zavázala zahájit jednání o liberalizaci globálního obchodu v oblasti environmentálního zboží - tzv. "iniciativa zeleného zboží". Skupina dohromady tvoří přibližně 86 % světového obchodu se zeleným zboží.

Klíčové a sporné body

V připravované obchodní dohodě jde především o odstranění cel u ekologicky šetrných produktů, které pomáhají čistit vzduch a vodu, nakládání s odpady, jsou energeticky úsporné, chrání ovzduší a pomáhají vytvářet energii z obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční, větrné nebo vodní elektrárny. Ve druhé fázi by se jednání měly také zaměřit na netarifní překážky a služby životního prostředí.

Komisař pro průmysl a podnikání Karel de Gucht očekává od dohody pozitivní vliv na zelený růst, zelená pracovních místa, udržitelný rozvoj a změnu klimatu. Skupina členů WTO se bude pravidelně setkávat v Ženevě a diskutovat podstatu dohody, mimo jiné rozsah dotčených produktů a přístup k netarifním překážkám obchodu a služeb. Zdůrazňují potřebu včasného uzavření smlouvy s ohledem na naléhavost výzev v oblasti životního prostředí, včetně změny klimatu.

Více: EU launches negotiations on environmental trade agreement

Zdroj: EK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) – Národní orgán pro koordinaci předložilo vládě pravidelnou zprávu o strategii dočerpání operačních programů, která zahrnuje další možné kroky pro snížení objemu nevyčerpaných peněz z fondů EU v letošním roce.

V reakci na únorové odhady řídících orgánů, podle kterých je výše nevyčerpaných evropských peněz pro letošní rok cca 21,6 miliard korun, schválila vláda krizové plány. Ty jsou od února úspěšně plněny u většiny operačních programů, některých se efekt zatím nedotkl. Jedna z věcí, která se nedaří, je plnění těchto opatření v termínu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto navrhuje přesun peněz v rámci operačních programů s cílem uvolnit více než 6,5 mld. korun pro další čerpání.

„Podle předběžných výsledků právě aktualizovaných odhadů musíme v souhrnu za všechny programy avizovat nedočerpání za rok 2014 v rozmezí 18,6 – 24,4 miliard korun. V případě, že by se nepodařilo naplnit opatření ke snížení nedočerpání, může to být částka ještě vyšší. Pokud se předpoklady řídících orgánů potvrdí, nedojde na konci letošního roku k výraznému poklesu čerpání, jak jsme odhadovali v únoru. Ačkoli krizové plány zatím nedokázaly nedočerpání zcela zamezit, pomohly odvrátit jeho další prohlubování, ke kterému docházelo v předchozích letech,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj.

Nejvíce ohroženy ztrátou jsou OP Životní prostředí (10 mld.), Integrovaný operační program (2,2 mld.), OP Výzkum a vývoj pro inovace (9,8 mld.), ROP Severozápad (1,6 mld.) a OP Praha–Adaptabilita (0,9 mld.).

Celou situaci podle MMR dále komplikují dvě věci. Měnící se výše dostupné alokace (rozdělení dostupných peněz) tak, jak se zpět do operačních programů uvolňují peníze z běžících projektů (úspory ve výběrových řízeních, sankce za pochybení). Vliv má také proměnlivý kurz koruny vůči euru. Oblast evropských fondů v tomto směru nepříznivě zasáhla intervence ČNB na konci roku 2013, kdy došlo ke skokovému navýšení alokace všech operačních programů, na které některé řídící orgány nemohly dostatečně flexibilně reagovat.

“Snížení nedočerpání zůstává i nadále naším cílem, a proto všichni společně pracujeme na dalších nástrojích, které by pomohly situaci zlepšit,“ řekl Braun.

Čtěte také:

• Od počátku programového období už bylo schváleno přes 53 tisíc projektů
• Nevyčerpání peněz z česko-slovenského programu nehrozí

Zdroj: MMR

Vláda dnes přijala Návrh víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 – 2020. Cílem materiálu, připraveného Ministerstvem zemědělství, je zachovat podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů i v dalších letech. ČR se totiž, stejně jako ostatní členské státy EU, před pěti lety zavázala nahradit do roku 2020 celkem 10 % benzínu a nafty využívaných v dopravě obnovitelnými zdroji.

Český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti (EED), byl vyčíslen na 48 PJ. Mimo jiné se týká i domácností, které mají zajistit během příštích 6 let 29 procent úspor na energiích. To přestavuje i výměnu starých neekologických a energeticky málo účinných kotlů. Vysoce efektivní využití paliva dokážou spotřebiče na ekologický zemní plyn. 62 procent domácností ze všech již dnes využívá zemní plyn. Podle Českého plynárenského svazu (ČPS), aby se ČR vyhnula překračování imisních limitů, nejméně 400 tisíc domácností spalujících uhlí by mělo být do roku 2020 převedeno na jiná paliva, a to převážně na zemní plyn. Zemní plyn je perspektivní ekologické palivo, jeho světové zásoby jsou nejméně na 150 až 200 let.

Podle ČSÚ bylo v roce 2013 v ČR 4 282 439 domácností. 2,65 milionů domácností, tedy 61,75 procent ze všech, již dnes v ČR využívá pro topení nebo ohřev vody ekologický zemní plyn.

Česká republika v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE) uvádí rovnoměrný náběh úspor do roku 2020, což znamená, že při rovnoměrném rozložení úspor mezi lety 2014 a 2020 a cíli 47,94 PJ nových úspor dosáhne celkových úspor 191,80 PJ a každý rok 6,85 PJ nových úspor. Jedním z energeticky úsporných opatření, vyplývajících ze směrnice, pro domácnosti jsou programy Zelená úsporám a programy na výměnu kotlů. Většina kotlů na tuhá paliva musí být vyměněna do roku 2022 také kvůli novele zákona o ochraně ovzduší. Spadají totiž převážně do první nebo druhé emisní třídy, což znamená, že nesplňují přísnější kritéria pro ochranu okolního prostředí. 1. srpna byla vyhlášena již 6. výzva pro podávání žádostí na výměnu neekologických kotlů v Moravskoslezském kraji (MSK). Celková suma na výměnu kotlů jen v MSK už dosáhne výše 280 milionů korun.

„Všechny vynaložené prostředky i na moderní kondenzační plynové kotle se jednoznačně výhodně navrátí a úspory energie mají skutečně pozitivní přínos,“ dodává Jan Ruml.

„U zemního plynu, v protikladu k ostatním nosičům energie, se jeho spalováním uvolňuje daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální nebo nulové. Ve srovnání s hnědým uhlím se při spalování zemního plynu uvolňuje pouze 50 procent emisí CO₂, 60 procent ve srovnání s černým uhlím a 75 procent v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti plynových spotřebičů v porovnání s ostatními palivy je ale snížení CO₂ ještě vyšší. Jsou to technologie, které mají budoucnost,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „U investic do vysoce účinných plynových kotlů se nejedná jen o šetření výdajů za energie a ochranu životního prostředí, ale také o lepší kvalitu ovzduší kolem nás, které má velký vliv na zdraví všech,“ dodává Jiří Šimek. „Zásoby zemního plynu jsou prokazatelné nejméně na 150 až 200 let a ekologické parametry zemního plynu jsou jednoznačně nejlepší, navíc se jedná o vysoce efektivní využití paliva,“ dodává Jan Ruml.

S přijetím Lisabonské smlouvy získala energetická politika zakotvení ve smlouvě. Konkrétně čl. 194 udává za cíl členských států podporovat energetickou účinnost a úspory energie. Do listopadu 2014 by měl být v ČR aktualizován v pořadí již třetí NAPEE. Tento plán popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie. V jednotlivých kapitolách Národního akčního plánu energetické účinnosti je obsaženo konkrétní rozdělení ustanovení směrnic do 3 zákonů (energetického, o hospodaření energií a o podporovaných zdrojích).

„I v aktualizaci Státní energetické koncepce je zapracován obecný tlak na snižování emisí produkovaných sektorem energetiky a tlak na zvyšování účinnosti a úspor jak na straně výroby, tak na straně spotřeby v hospodářství i domácnostech. Je hned po vyváženém mixu zdrojů energie druhou strategickou prioritou ASEK,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS.

V článku 7 stanovuje směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti závazný cíl v oblasti dosažení úspory na konečné spotřebě energie do roku 2020, odpovídající dosahovaným novým úsporám ve výši 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům.

Podle ČSÚ z roku 2011 je v ČR je celkem 1 554 794 rodinných domů, ve kterých je 1 896 931 bytů s celkovou plochou 194 957 505 m². Dále je v ČR 211 252 bytových domů.

Přínos zemního plynu je nesporný jak z hlediska snižování energetické náročnosti, tak i z hlediska životního prostředí

• při spalování zemního plynu nevznikají pevné nespálené částice (prach, saze),

• zemní plyn prakticky neobsahuje sloučeniny síry, takže spaliny jsou téměř bez SO2,

• zemní plyn při spalování produkuje pouze tzv. termické oxidy dusíku, v důsledku čehož jsou emise NOx 25-30 procent ve srovnání s uhlím a 30-40 procent ve srovnání s kapalnými palivy,

• emise kysličníku uhelnatého ze zemního plynu jsou vzhledem k dobrému promísení se vzduchem a k dobré regulaci spalování nepatrné, v porovnání s uhlím o 2 řády nižší.

Nový jaderný blok by podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka mohl vyrůst v Dukovanech i v Temelíně. Prý se jedná o variantu, u které se zdá být konsensus. Mládek tak potvrdil své nedávné úvahy o dostavbě obou elektráren. Zároveň podotkl, že v Dukovanech už musí odstartovat přípravy na dostavbu, protože dosavadní bloky zřejmě skončí v letech 2035 až 2037. Více ZDE

Zdroj: E15

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dnes navštívil poslední uranový důl ve střední Evropě v Dolní Rožínce na Vysočině. Navázal tak na březnovou návštěvu premiéra Bohuslava Sobotky.

Ministr Mládek se seznámil s provozem těžebního a úpravárenského komplexu v Dolní Rožínce a na dolu Rožná I. sfáral za horníky do 23. patra dolu do hloubky 1150 metrů."Chtěl jsem se detailně seznámit se současnou situací a plány rozvoje odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka a potenciálem těžby uranu u nás. Proto jsem dnes jednal s vedením státního podniku DIAMO, odštěpného závodu GEAM i starosty okolních obcí a hledali jsme optimální varianty řešení pro stát, podnik ale především pro jeho zaměstnance a místní obyvatele. Chci jasně uvést, že máme zájem zachovat těžbu uranu pro minimálně příští dva roky a zároveň hledáme další varianty rozvoje podniku tak, aby nebyla ohrožena zaměstnanost v regionu," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

"Ložisko Rožná je po Příbrami druhým největším ložiskem uranu u nás. Vytěženo už zde bylo téměř dvacet tisíc tun uranu a za příznivých okolností je zde možné dotěžit ověřené bilanční zásoby uranu, jejichž těžba by měla trvat zhruba do poloviny roku 2017, a část dosud nebilančních zásob, kde je těžba odhadována do roku 2022," uvedl generální ředitel s. p. DIAMO Tomáš Rychtařík.

V oblasti je dokončován průzkum pro vybudování podzemního zásobníku plynu v lokalitě Milasín — Bukov a výstavby ojedinělého podzemního výzkumného pracoviště Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Pro další desetiletí se uvažuje o zahájení těžby v uranovém ložisku Brzkov, kde jsou těžitelné zásoby ve výši 3150 tun. K vlastní těžbě by tam mohlo dojít v letech po roce 2022.

Klíčovým provozem pro výrobu uranu je chemická úpravna. V současné době je prakticky jediným zařízením tohoto druhu ve střední a západní Evropě, využívají ji i další subjekty a mezinárodní instituce a uvažuje se o její modernizaci.

Důležitým faktorem, který ovlivňuje rozhodování, jsou světové ceny uranového koncentrátu, které v poslední době klesají. Státní podnik DIAMO nyní vede jednání s akciovou společností ČEZ, která je klíčovým zákazníkem, o prodloužení smlouvy i po roce 2014. Letos by mělo být vytěženo a vyrobeno 150 tun uranu.

Po jednání s vedením s. p. DIAMO a odštěpného závodu GEAM se ministr Jan Mládek setkal se starosty okolních obcí. Všichni starostové se shodli na tom, že pro tento region je rozhodující zaměstnanost a závod GEAM je klíčovým zaměstnavatelem. Starosta Rožné Libor Pokorný uvedl, že s uranem žijí tyto obce už více než půlstoletí. "Tehdy se naši otcové báli, jak budeme žít s uranem, nyní stojíme v opačné pozici, bojíme se, jak budeme žít bez něj," uvedl starosta Rožné Libor Pokorný.

Starosta Stříteže Radek Šťourač se domnívá, že stát by měl být aktivnější v hledání alternativ využití potenciálu oblasti a využít dosavadního příznivého postoje obcí a místních obyvatel.

Čtěte také: Mládek - O těžbě uranu u Brzkova asi rozhode až příští vláda

Zdroj: MPO