Loňský rok byl v Česku nejteplejší od počátku měření v pražském Klementinu. Znamená to, že u nás teplota stoupá rychleji, než je celosvětový průměr? „Jsme schopni se adaptovat se na 1,5-2 °C oteplení vůči druhé polovině 19. století. Ale pokud míra oteplení bude větší – a zatím bohužel směřujeme k tomu, že bude – tam už schopnosti adaptace začínají výrazně klesat a škody a dopady výrazně stoupat,“ popisuje meteorolog Michal Žák. Více ZDE

Po čtyřiceti letech od jedné z největších průmyslových tragédií světa, výbuchu chemické továrny Union Carbide v indickém městě Bhópál, začaly kroky k odstranění toxického odpadu. Ty však vyvolaly kritiku ze strany místních aktivistů, kteří označují kroky indické vlády za pouhou PR akci a „zelený nátěr“ problému, jenž stále devastuje místní komunitu a životní prostředí. Více ZDE

Na Slovensku se prostřednictvím systému zálohování plastových lahví a plechovek vysbíralo více než 90 procent nápojových obalů, které byly uvedeny na trh. Správce zálohového systému o tom dnes informoval v tiskové zprávě k výsledkům za loňský rok. Zálohovací systém zavedlo Slovensko v roce 2022. V Česku by podobné opatření mělo začít platit v příštím roce. Více ZDE

Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo hlavně v únoru a březnu. Množství srážek bylo loni také nadnormální, jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Podepsalo se na tom zejména extrémně deštivé září, kdy se Česko potýkalo i se záplavami. Informoval o tom dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Více ZDE

Předkládaný Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu navazuje na Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, schválený Vládou ČR 18. 12. 2024. Zároveň reaguje na potřebu naplnit klimatické a energetické cíle České republiky v souladu s evropskými strategiemi, jako je balíček Fit for 55, plán REPowerEU a cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Iniciativa REPowerEU zároveň klade důraz na snížení závislosti na ruském plynu a podporu domácí výroby biometanu.  Rozvoj výroby a využití biometanu v ČR má tak potenciál přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, snížení závislosti na dovozu zemního plynu, zlepšení využití biologicky rozložitelných odpadů a tvorbě nových příležitostí pro regionální ekonomiku a zaměstnanost.

Dokument ke stažení:

• 9_25_Materiál

• 9_25_Předkládací-zpráva

Počet elektromobilů jezdících v ČR se loni zvýšil zhruba o 14.000 na více než 36.000. Nejčastěji lze na českých silnicích potkat elektromobily značky Tesla. Nejvíce elektromobilů je registrováno v Praze, téměř 12.500. Vyplývá to z informací webu cistadoprava.cz, které vycházejí z dat ministerstva dopravy. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV), podle kterého elektromobily představují podíl 0,54 procenta na všech registrovaných vozidlech v ČR. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Elektromobily loni měly v Norsku na prodeji nových aut podíl 88,9 procenta

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 429/2024 Sb. o formulářích žádostí předkládaných vodoprávnímu úřadu a formuláři návrhu na stanovení ochranného pásma vodního zdroje. Tato vyhláška stanoví formulář žádosti o

a) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo jeho změnu, s výjimkou žádosti o povolení podle písmen b) až d),
b) povolení k odběru podzemních vod pro potřeby domácností nebo jeho změnu,
c) povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo jeho změnu,
d) povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebo jeho změnu,
e) povolení k některým činnostem nebo jeho změnu,
f) povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace nebo jeho změnu,
g) souhlas podle § 17 zákona,
h) vyjádření podle § 18 zákona,
i) udělení výjimky z dosahování cílů ochrany vod,
j) stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních nebo jeho změnu,
k) stanovení podmínek pro použití závadných látek nebo o povolení výjimky při použití závadných látek nebo jejich změnu,
l) schválení manipulačního řádu vodního díla.

Atény, které hledají způsoby, jak snížit a zlepšit používání vody, začnou znovu využívat Hadriánův vodovod. Oznámil to aténský správce vodovodní sítě EYDAP, napsal deník Kathimerini. Hadriánův vodovod nechaly ve druhém století vybudovat tehdejší starořímské úřady. Nyní by měl přepravovat užitkovou vodu pro závlahu a přispívat k ochlazení některých aténských čtvrtí. Více ZDE

Fotovoltaika je v posledních letech čím dál tím populárnější. Lidé hledají cesty, jak ušetřit za energie, roli hraje také ohleduplnější chování k životnímu prostředí. Přesto je v této oblasti stále co zlepšovat. Významného pokroku ve vývoji ekologických solárních článků dosáhli vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Vyvinuli organické solární články, které přinášejí ekologičtější alternativu k tradičním křemíkovým panelům. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Energy. Více ZDE

Baltské moře ještě před pouhými osmi tisíci roky vůbec neexistovalo. Právě díky jeho novosti zde probíhá spousta zajímavých evolučních procesů. Teď švédští vědci popsali vznik nového druhu sledě, který se geneticky, chováním i vzhledem liší od ostatních. Sledi hrají klíčovou roli v ekosystému. Fungují jako kritický článek mezi planktonem a dalšími organismy, jako jsou dravé ryby, mořští ptáci, mořští savci a lidé. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku. Sedmá částka v tomto roce obsahuje:

• Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se zveřejňuje seznam hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů, standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb,

• Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se zveřejňuje seznam monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby v oblasti meteorologie a klimatologie,

• Sdělení odboru ochrany vod, kterým se zveřejňuje seznam monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby v oblasti hydrologie,

• Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se zveřejňuje seznam monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby v oblasti kvality ovzduší,

• Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP o stanovení proměnných veličin vzorců obsažených v příloze příloze č. 3 vyhlášky č. 432/2005 Sb. ze dne 18. října 2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nárok,

• Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů).

Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Dne 18. prosince 2024 schválila vláda ČR Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který je aktualizací Vnitrostátního plánu z ledna 2020.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu byl zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu a obsahuje cíle a politiky ve všech pěti rozměrech energetické unie na období 2021-2030 s výhledem do roku 2050. Jedná se o následující oblasti: snižování skleníkových plynů; energetickou účinnost; vnitřní trh s energií; energetickou bezpečnost a výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Vnitrostátní plán obsahuje pro každou oblast cíle, respektive příspěvek ČR k cílům EU, a také nástroje, jak těchto cílů dosáhnout. Vnitrostátní plán ČR byl schválen v lednu 2020. V říjnu 2023 vzala vláda ČR na vědomí návrh aktualizace tohoto dokumentu. Dokument byl v průběhu roku 2024 finalizován i s ohledem na tzv. iterativní proces se zástupci Evropské komise. Dokument přiložený níže je finální verzí aktualizace Vnitrostátního plánu.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dostupný níže. Dokument je dostupný pouze v českém jazyce.

Dokument ke stažení:

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu

České obchodní řetězce postupně přecházejí na ekologičtější balení mletého masa – plastové vaničky nahrazují fóliovým balením zvaným flowpack. Tato inovace snižuje spotřebu plastů až o 80 % a podporuje ochranu životního prostředí. Některé řetězce již toto balení zavedly, zatímco jiné ho teprve testují. Více ZDE

Zanedlouho končící rok 2024 byl znovu nejteplejší v historii měření. Člověkem způsobené oteplení navíc vůbec poprvé překonalo v průměru za celý rok hranici jednoho a půl stupně Celsia. Tu vědci z dlouhodobého hlediska popisují jako kritickou. Vůle změnu klimatu řešit ale zároveň dostala během tohoto roku několik citelných ran. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Na rychle rostoucích globálních emisích z cestovního ruchu se ze 75 % podílí pouhých dvacet zemí

Státní rozpočtová podpora výzkumu a vývoje v roce 2023 meziročně vzrostla o 554 mil. Kč na 39,1 mld. Kč. V předchozích dvou letech se meziročně zvyšovala přibližně o 200 mil. Kč. Podíl výzkumu a vývoje na celkových výdajích státního rozpočtu se v Česku snižoval šestým rokem v řadě, a to z nejvyšší hodnoty 2,40 % v roce 2017 na 1,77 % v roce 2023.

„Zatímco od roku 2020 institucionální podpora výzkumu ze státního rozpočtu podporující především dlouhodobý rozvoj výzkumné činnosti vysokých škol a ostatních veřejných výzkumných organizací vzrostla o 15 % na 22,3 miliardy korun v roce 2023, účelová podpora, zaměřená na jednotlivé výzkumné projekty a granty, ve stejném období klesla o desetinu,“ uvádí Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Dlouhodobě více než polovina státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. V minulém roce to byly téměř dvě třetiny (23,5 mld. Kč). Jednalo se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR.

Na výzkum a vývoj v oblasti 12 sledovaných specifických cílů stát v minulém roce uvolnil 15,5 mld. Kč. Nejvíce, 3,6 mld. Kč, šlo na podporu průmyslové výroby a technologií, polovinu z této částky získaly soukromé podniky a necelou třetinu vysoké školy. Na výzkum konkrétních cílů v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví prováděný převážně ve fakultních nemocnicích bylo vynaloženo 2,6 mld. Kč, tj. stejně jako v roce předchozím. Na výzkum v oblasti energií stát vynaložil 1,6 mld. Kč a na oblast životního prostředí poprvé více než miliardu korun (1 057 mil. Kč). Do obranného výzkumu směřovalo z rozpočtu 249 mil. Kč.

V roce 2023 dosáhly v zemích EU státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj celkem 124 mld. €. Česko s podílem 0,51 % státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj na HDP zaostává za unijním průměrem, který v roce 2023 dosáhl 0,72 %. Mezi zeměmi EU je premiantem Německo, které z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj v minulém roce vynaložilo 1,1 % HDP, následované Rakouskem a Estonskem s podílem 0,9 %.

Podrobné informace jsou dostupné na webu ČSÚ v nové publikaci Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj – 2023.

Mohlo by vás zajímat:

Statistická ročenka České republiky - 2024

Konec některých potravin balených po porcích – například smetan do kávy, koření nebo omáček. Od roku 2030 se tento typ obalů zřejmě nebude vyrábět. Zmizí i malá balení drogistických přípravků v hotelích. Nová pravidla, která tento týden přijala Rada Evropské unie, mají snížit množství odpadu z obalů. Další novinkou, která začne platit už od příštího roku, je povinné třídění textilu v obcích. Cílem je, aby méně odpadu končilo na skládkách a více se ho využilo. Více ZDE