Odpad je už delší dobu považován v obchodních kruzích za cennou surovinu. Aktuálně z něj profitují zejména majitelé skládek, kteří inkasují stovky až tisíce korun – podle kategorie – za každou tunu odpadu uloženého do země. Do deseti let však evropská legislativa skládkování zcela zakáže. Na odpad si proto už dnes pomýšlejí majitelé spaloven, které jej využívají k výrobě elektřiny a tepla. Konkurenci by pro spalovny mohla do budoucna představovat zařízení využívající takzvaný pomalý termický rozklad odpadu. Alespoň je o tom přesvědčena firma Rosetinor, která se tuto technologii s českým patentem chystá zprovnoznit v Hrbovicích v Ústeckém kraji. Oproti spalovnám je prý mnohem levnější a při rozkladu nevytváří škodlivé emise. Principem technologie je ohřev organických látek bez přístupu vzduchu v takzvaných palivových článcích až do teploty 480 °C. Během procesu se organické složky rozkládají na plynnou, kapalnou a pevnou frakci. Technologie je podobná pyrolýze, ale lépe využívá tepla a má lepší energetickou bilanci. Více ZDE

Zdroj: Českápozice

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo nový Věstník č. 9 a 10. Ve Věstníku najdete mj. metodický dokument MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, k problematice základní zpráv, sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů: Věstník najdete v rubrice Právo ZDE.

Horního Jiřetína ministerstvo životního prostředí povolilo hlubinnou těžbu uhlí. Podle úředníků to neznamená nebezpečí pro životní prostředí ani pro lidi z okolí. Těžaři se tak chtějí dostat k zásobám, na které velkorypadla nedosáhnou. Uvedla to v pátek Česká televize (ČT). Ministerstvo životního prostředí oslovilo 16 subjektů, které byly relevantní k vyjádření, zda hlubinná metoda těžby uhlí má vliv na životní prostředí. „Drtivá většina z nich se vyjádřila v tom smyslu, že nebylo ani potřeba dělat (studii vlivů na životní prostředí) EIA,“ uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Úřad následně pro hlubinnou těžbu stanovil 22 podmínek, mezi které patří respektování územních limitů těžby, pravidelné odprášení nebo ochrana podzemních vod. Vitík upozornil, že ministerstvo nemůže těžbu ani povolit, ani zakázat, pouze stanovuje její podmínky vzhledem k životnímu prostředí. Další informace a reportáž ZDE.

Zdroj: ČT24

Rozdělování nákladů na faktury za teplo by mělo být v budoucnu spravedlivější. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž dokončilo novelu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č.372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Úprava se proto soustřeďuje na nové vymezení podílu základní a spotřební složky tak, aby jejich reálný poměr podléhal tepelně technickým vlastnostem objektu a především konkrétnímu chování spotřebitelů. Dále na úpravu postupu při rozdílech v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy a dílčí úpravu výpočtové metody. Další úpravy, ať již formálního nebo věcného charakteru, vycházejí z praxe a pouze zkvalitňují stávající stav právního předpisu. Za teplo si tedy více než dosud podle novely zaplatí ti, kteří přehnaně šetří a ti, jenž naopak topí příliš. Ministerstvo v návrhu předpokládá, že nová pravidla budou platit od 1. ledna 2014. Přechodná ustanovení jsou však koncipována tak, aby rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody bylo provedeno podle dosavadních předpisů, pokud zúčtovací období započalo přede dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy:

Nové vymezení podílu základní a spotřební složky

V rámci přípravy novely vyhlášky byla provedena kvantifikace dopadů při úpravě podílů základní a spotřební složky a jako nejvýhodnější se jeví vzájemný podíl 30 % až 50 % základní složky a zbytek by byl tvořen spotřební složkou. Je nutné zdůraznit, že reálný poměr základní a spotřební složky podléhá i tepelně technickým vlastnostem objektu – obecně platí, že základní složka by měla krýt základní spotřebu tepla pro udržení tepelné stability budovy, zatímco spotřební složka by měla reflektovat na individuální rozdíly ve spotřebě, vyvolané chováním spotřebitelů.

Úprava postupu při rozdílech v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy

Rozdělování nákladů na vytápění je založeno na porovnatelnosti měrných nákladů jednotlivých prostor podle v právním předpisu stanoveného rozmezí + 40 %, - 40 % (odst. 4  § 4). Pokud není tento interval dodržen, je korigována výsledná hodnota tak, aby spotřebitel hradil odpovídající hodnotu měrných nákladů celé zúčtovací jednotky.

Kvantifikací tohoto problému se nakonec ukázalo jako nejvhodnější řešení, kdy hranice (–) by byla vymezena 20 % a hranice (+) 100 %. Mínusová hranice by prakticky reagovala na výše uvedené požadavky dané vyhláškou č. 194/2007 Sb. a plusová hranice by působila „výchovně“ na uživatele bytu z hlediska neplýtvání teplem.

Úprava výpočtové metody

Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů (s měřením či indikací) v zúčtovací jednotce stanovenou procentní hodnotu oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, je provedena úprava výpočtové metody.

Výpočtové metody se liší různým přístupem jednotlivých dodavatelských odborných firem a jsou různé kvality. Při předchozích pokusech o úpravy předmětné výpočtové metody se vždy dospělo k názoru, že sjednocení postupu pro úpravu výpočtové metody není vhodné. Pro zachování právní jistoty a zajištění potřebných důkazních materiálů, především v případě soudních sporů, je však nezbytné takový krok učinit.

Dokumenty ke stažení:

Text novely předpisu

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn

Související článek:

Spravedlivější rozúčtování tepla nebude, resort vyhlášku nakvap stáhl (11.1.2014)

Vyhláška o rozúčtování tepla zůstává zatím nezměněna (7.1.2014)

Státní fond životního prostředí ČR důrazně připomíná žadatelům z Operačního programu Životní prostředí, pokud mají zájem o financování svých aktivit z tohoto programu ještě v letošním roce, je nezbytné důsledně dodržet harmonogram podávání žádostí o platbu dle Instrukce pro příjemce k podání žádosti o platbu a financování projektů OPŽP v období 11 - 12/2013 ze dne 31. 10. 2013.

Je důležité připomenout, že od 29. 11. 2013, 10.00 hodin nebude možné vygenerovat žádosti o platbu v IS Bene-fill.

Státní fond životního prostředí současně apeluje na všechny žadatele, kteří mají k dispozici faktury ke svým projektům, aby je neprodleně předali do informačního systému Bene-fill ke schválení projektovým manažerům. V uvedených termínech je také nezbytné do žádostí o platbu v maximálně možné míře zahrnout i listopadovou fakturaci.

Zdroj: OPŽP

ArcelorMittal Ostrava dokončila projekt optimalizace procesu odsíření koksárenského plynu. Na koksovně uvedla do provozu sirovodíkovou pračku a strojní chlazení v celkové hodnotě 226 milionů korun. Technická novinka podstoupila dvoutýdenní garanční test. Zkoušky prokázaly snížení obsahu sulfanu ve vyčištěném koksárenském plynu dokonce pod spodní hranici budoucího evropského limitu 300 až 1000 mg/m³. Díky čistšímu plynu, který se dále využívá v podniku jako palivo, sníží huť své roční emise SO₂  o více než 200 tun.

Investici ArcelorMittal Ostrava realizovala v průběhu posledních dvou let, aniž by došlo k omezení výroby koksu či zvýšení vlivu na životní prostředí. Z důvodu zachování výroby byla výstavba zařízení rozdělena do dvou etap. Nejprve huť navýšila chladicí kapacitu čištění koksárenského plynu a poté vyměnila sirovodíkovou pračku za větší a efektivnější a nainstalovala strojní chlazení. Druhá etapa byla dokončena během pouhých sedmi měsíců.

Investiční akci se podařilo dokončit již v srpnu, v následujících měsících proběhl zkušební provoz včetně závěrečné garanční zkoušky, která ověřila vyšší efektivitu čistění koksárenského plynu i jeho chlazení. „Autorizovaná společnost provedla při supervizi našich odborníků zkoušky, které potvrdily plnou funkčnost a účinnost nového zařízení na odsíření koksárenského plynu,“ říká Václav Habura, ředitel závodu koksovna v ArcelorMittal Ostrava.

„Naměřené hodnoty obsahu sulfanu jsou dokonce pod spodní hodnotou limitů daných tzv. nejlepšími dostupnými technikami, které vstoupí v EU v platnost v roce 2016 a která činí 300 mg/m³," vysvětluje pozitivní dopad pro životní prostředí Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí ArcelorMittal Ostrava. Investice se projeví nižšími emisemi oxidu siřičitého, který vzniká při spalování koksárenského plynu.

Huť koksárenský plyn využívá ve většině podniku jako palivo, například pro otop koksárenských baterií, ohřev proudícího vzduchu na vysokých pecích, v kotlích své energetiky či na válcovací trati. Zde všude se vyčištěný koksárenský plyn spaluje a díky sníženému obsahu síry z něj bude do ovzduší unikat daleko méně oxidu siřičitého. Průměrné roční emise SO₂ ze spalování koksárenského plynu klesnou o 200 tun, tedy o 40 %.

ArcelorMittal Ostrava provozuje dva typy koksárenských baterií: dvě baterie s pěchovaným provozem a jednu velkoprostorovou baterii se sypným provozem. Huť ročně vyrobí přibližně 1,2 mil. tun koksu, díky čemuž je největším producentem koksu v České republice.

Poslanci by ve čtvrtek měli schválit příští rámcový program EU pro výzkum a inovace pro období 2014 – 2020, ve výši 70,2 miliard EUR. Horizont 2020 nahradí 7. rámcový program pro výzkum. Jeho součástí je lepší podpora malých a středních podniků a opatření na přilákání více mladých lidí na vědní obory a více vědců k financovaným programům.

Balíček sestává z pěti legislativních návrhů:

• Zřízení Horizontu 2020, zpravodajka Teresa Riera Madurell (S&D, ES),
• Zvláštní program k provedení Horizontu 2020, zpravodajka Maria Da Graça Carvalho (ELS, PT),
• Pravidla pro účast, zpravodaj Christian Ehler (ELS, DE),
• Evropský inovační a technologický institut, zpravodaj Philippe Lamberts (Zelení/ESA, BE), and
• Strategický program inovací Evropského inovačního a technologického institutu, zpravodajka Marisa Matias (GUE/NGL, PT).

Rozprava: Středa 20. listopadu 2013

Hlasování: Čtvrtek 21. listopadu 2013

Poslanci budou ve čtvrtek diskutovat a hlasovat o dalším programu LIFE, který představuje finanční nástroj EU na podporu projektů v oblasti životního prostředí a oblasti klimatu. Dle dohody s ministry členských států bude jeho rozpočet navýšen na 3,1 miliard EUR (oproti stávajícím 2,2 miliardám EUR) a program bude pokrývat nové úkoly a výzvy, zejména v oblasti klimatu a v oblasti účinnosti zdrojů.

Rozprava a hlasování: Čtvrtek 21. listopadu 2013

Poslanci by měli v úterý schválit dohodu s členskými státy o novém unijním nástroji pro propojení Evropy, který by měl urychlit financování dokončení klíčových transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních spojení. V úterý by rovněž měli schválit pokyny pro rozvoj transevropských dopravních sítí (TEN-T).

Celkový rozpočet nástroje pro propojení Evropy pro období 2014 – 2020 bude přibližně 29,3 miliard EUR, z nichž bude cca 23,2 miliardy EUR vyčleněno pro zlepšení přeshraničních propojení, odstranění úzkých míst a překlenutí mezer v dopravním sektoru; 5,12 miliard EUR bude vyčleněno pro energetiku na modernizaci a posílení energetické infrastruktury a posílení bezpečnosti dodávek; a 1 miliarda EUR bude vyčleněna pro telekomunikace, s hlavním cílem stimulovat rozvoj širokopásmových sítí a digitálních služeb.

V samostatném hlasování poslanci schválí pokyny stanovující společné principy a priority pro dokončení sítě TEN-T propojením důležitých měst a přístavů do účinné transevropské dopravní sítě propojující silniční, železniční a lodní dopravu.

Rozprava: Pondělí 18. listopadu 2013

Hlasování: Úterý 19. listopadu 2013

Pravidla nové politiky soudržnosti: 325 miliard EUR do evropských regionů

Parlament bude v úterý diskutovat a ve středu hlasovat o nových pravidlech politiky soudržnosti EU pro období 2014 – 2020. Jejich cílem je snížit administrativní zátěž a posílit důraz na klíčové oblasti inovací, výzkumu, energetické účinnosti či podporu malých a středních podniků. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) poskytují významné investice v době hospodářské krize.

Poslanci zajistí, aby měli místní a regionální partneři větší slovo v rozhodování a aby bylo tematické plánování pružnější. Zajistí rovněž, aby byla opatření, která propojují reálné financování projektů s řádnou hospodářskou správou prováděna spravedlivěji.

Klíčové nařízení tohoto legislativního balíčku také stanoví společná pravidla pro Evropský sociální fond (ESF), Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Celkový rozpočet všech fondů, kterých se společné nařízení týká, převyšuje 400 miliard EUR.

Rozprava: Úterý 19. listopadu 2013

Hlasování: Středa 20. listopadu 2013

Postup: Spolurozhodování (řádný legislativní postup), dohoda v 1. čtení

Pro zajištění maximálního čerpání finančních prostředků v roce 2013 umožňuje SFŽP ČR příjemcům podpory generovat v systému BENE-FILL žádosti o platbu před tím, než příjemce podpory projedná, schválí a  zašle podepsanou Smlouvu zpět na fond. Jedná se o případy, kdy jsou projekty spolufinancovány z prostředků fondu. Od 2. října 2013  je tento pokyn  pro příjemce uveden v IS BENE-FILL  a je možné generovat žádosti o platbu před tím, než příjemce podpory zašle podepsanou Smlouvu zpět na fond. Proplacení žádosti o platbu je ale možné až ve chvíli, kdy Smlouva bude právně účinná. Více na stránkách OPŽP ZDE.

Skoro pro polovinu domácností, které jsou napojeny na soustavy zásobování teplem se zdroji na zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu budou v příštím roce ceny tepla převážně stagnovat. Druhou polovinu, kterou zásobují teplárny spalující domácí hnědé uhlí, čeká mírný cenový růst. Ten ale ve většině případů nepřekročí 3 %. Více ZDE

Speciální kontrolní tým ERÚ dokončil v těchto dnech hloubkovou kontrolu u 183 fotovoltaických elektráren. Kontrolovány byly fotovoltaické výrobny s instalovaným výkonem nad 1 MW, jejichž licence nabyly právní moci v prosinci 2010. Nedostatky vykazovaly všechny licenční spisy. ERÚ pojal také podezření na daňové úniky, protože pozemky pod většinou solárních elektráren nebyly vyňaty z půdního fondu a nebyl tak odveden poplatek za tento správní krok. Více ZDE

Výkonná ředitelka Mezinárodní energetické agentury představila 12. listopadu 2013 v Londýně nové vydání publikace IEA - Světový energetický výhled (World Energy Outlook 2013 - WEO 2013). Letošní zpráva přináší výhled globálního energetického trhu do roku 2035 a posouzení jeho vlivu na energetickou bezpečnost , životní prostředí a ekonomický růst. Více ZDE

Jediný zbývající projekt na spalovnu, který v Česku zůstal, bude s největší pravděpodobností bez evropských dotací. Hlavním důvodem, proč spalovna Chotíkov nedostane evropské peníze, je přitom neschopnost ministerstva životního prostředí přijít s novým zákonem o odpadech. "Stále doufáme, že dotaci dostaneme, ale je to složité," potvrzuje pro HN Tomáš Drápela, šéf Plzeňské teplárenské, která spalovnu staví. Celkově měla firma dostat ze dvou miliard až 450 milionů korun, žádost podala počátkem září. Avšak Evropská komise je zatím proti. "Po důkladném prozkoumání, které provedly útvary komise, bylo hodnocení projektu dne 31. října 2013 přerušeno, dokud české orgány nevyjasní řadu otázek, na něž útvary komise poukázaly," odpovídá mluvčí zastoupení EK v Praze Martin Stašek. V pondělí prý firma jednala s ministrem životního prostředí Tomášem Podivínským (KDU-ČSL), nyní chce zpracovat připomínky a za dva týdny poletí její zástupci společně s úředníky ministerstva do Bruselu.

Zdroj: HN (ihned.cz), českénoviny.cz

Vláda na dnešním zasedání schválila novelu zákona o obalech. Cílem této novelizace zákona je jednak zakotvení cílů recyklace a celkového využití odpadů z obalů, které byly předchozí novelou zákona o obalech stanoveny pouze pro období let 2006 – 2012, a to pro další období let 2013 – 2015. Novela dále upřesňuje názorné příklady výrobků, které mají, resp. nemají být považovány za obal na základě směrnice 2013/2/EU, která mění příslušný seznam těchto výrobků uvedených ve směrnici 94/62/ES, o obalech a obalových odpadech. Novela měla být na vládě projednána na konci srpna. Úřednický kabinet Jiřího Rusnoka ji tehdy odložil krátce po rozpuštění Sněmovny. Více k novele ZDE.