Petr Břenek z ostravské společnosti PGP Terminal v těchto týdnech objíždí celé Česko. Snaží se přesvědčit krajské politiky, že éra klasických spaloven a skládek je u konce. S licencí od americké firmy Westinghouse Plasma Corporation jim místo toho nabízí zcela nový způsob likvidace komunálního odpadu - vybudování plazmového reaktoru, který by smetí proměnil na plyn. "Princip je jednoduchý: odpad se při extrémně vysokých teplotách rozloží, čímž vznikne plyn, který se dá využít pro výrobu elektřiny nebo tepla," vysvětluje Břenek.

Šlo by tedy o budovu, která na rozdíl od spaloven nemá komín a nevypouští nic do ovzduší. "Je to jednou z hlavních výhod oproti běžným spalovnám," dodává.

V Evropě jsou dnes rozesety tisíce skládek odpadů a necelých pět set běžných spaloven. Naproti tomu s plazmovým zplyňováním se teprve začíná nebo experimentuje v laboratorních podmínkách - výjimku představuje jen nově dokončovaný závod ve východní Anglii s technologií zmíněné Westinghouse Plasma Corporation (majetkově oddělené od známějšího Westinghousu, který podniká v jaderné energetice). "Pokud by se tato inovativní technologie v České republice úspěšně prosadila, byl by to průlom. Mohli bychom se dokonce stát inspirací pro ostatní země," míní Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Pro ofenzivu firem, které technologií plazmového zplyňování disponují, je navíc podle něj vhodná chvíle. "Na výstavbu takovýchto zařízení bude možné v nadcházejícím období čerpat evropské peníze, po roce 2020 ale tato možnost zřejmě skončí," tvrdí Manhart.

Zastánci plazmového zplyňování navíc argumentují tím, že náklady na výstavbu jejich závodu by byly srovnatelné s klasickou spalovnou. "Pohybujeme se někde na úrovni 1,6 miliardy korun, což je velmi konkurenční cena," říká Břenek.

Podle něj by v Česku byl prostor pro výstavbu tří až čtyř velkých provozoven. "Šlo by o závody, které by likvidovaly odpad pro celý kraj," dodává. Jenomže podobné plány mohou narazit právě na již zmíněný fakt, že celá technologie je přinejmenším v Evropě nevyzkoušená. "Chybí spolehlivá reference o tom, jak tyto závody fungují a zda se ekonomicky vyplatí," říká Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina, která o této technologii zpracovala studii.

Plazmové zplyňování se sice již využívá například v Japonsku, tam je však podle Boudy jiné složení odpadu. "Japonci více třídí a jejich odpad má mnohem nižší podíl biologicky rozložitelné složky. Je tedy otázka, zda v českých podmínkách může zpracování fungovat stejným způsobem," dodává Bouda. 

Zdroj: Hospodářské noviny (27.6.2014)

Foto: PGP Terminal, a.s.   (Princip plazmového zplyňování komunálního odpadu)

Stát by se měl postarat o to, aby se výzkumné instituce zaměřily na výzkum možností, jak snižovat energetickou náročnost českého hospodářství. „To je podstata aplikovaného výzkumu, který se má zaměřovat na to, co je pro danou ekonomiku důležité,“ říká v rozhovoru pro EurActiv člen představenstva ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj. Na otázku kde má český průmysl příležitosti ke zvyšování efektivity Rafaj odpovídá, že jedna cesta určitě spočívá ve změně technologií a dalším významným způsobem je využití energie, která už v systému je a která se nevyužívá. Jde o způsoby kogenerace nebo trigenerace. Celý rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj/Foto: EurActiv.cz

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie na nynějším summitu řeší velké dilema. Na jedné straně chtějí kvůli dění na Ukrajině snižovat závislost na dovozu energií, na druhé straně se odmítají zavázat k úsporám energií, které by dovoz plynu výrazně omezily. Pro závazný cíl úspor se zatím otevřeně vyslovilo jen sedm států. Lavíruje i Evropská komise, která energetickou efektivitu skloňuje ve většině dokumentů o budoucnosti energetiky. Nejsilnějším argumentem proti vysokému cíli pro úspory jsou náklady. Existují obavy, že bude těžké na potřebné investice najít peníze. Uvažuje se, že místo závazných cílů budou muset členské státy zahrnout svůj příspěvek pro energetické úspory do národních akčních plánů, stejně jako tomu bude pro obnovitelné zdroje. Komise by plány vyhodnotila a případně doporučila změny, aby se unie jako celek dostala na stanovené hodnoty. Více ZDE

Čtěte také:

Seznamte s novým Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR (26.6.2014)

Zdroj: E15Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/komise-vzdava-boj-o-energeticke-uspory-1096655#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se politiky EU v oblasti pitné vody. Cílem je zjistit, v čem by bylo možné situaci zlepšit. Tato konzultace představuje konkrétní reakci na první úspěšnou evropskou občanskou iniciativu Right2Water. Konzultace, která je otevřená do 15. září 2014, je k dispozici ZDE. Výsledky budou využity při úvahách o tom, zda by mohlo být zapotřebí zlepšit směrnici EU o pitné vodě. Kromě této konzultace Komise rovněž brzy zahájí strukturovaný dialog zúčastněných stran týkající se transparentnosti v tomto odvětví. Jedná se o další opatření navazující na evropskou občanskou iniciativu. Cílem směrnice o pitné vodě je chránit zdraví lidí před škodlivými následky kontaminace vody určené k lidské spotřebě; směrnice zajišťuje, aby pitná voda byla zdravá a čistá. Kvalita pitné vody v EU je obecně dobrá a úroveň provádění směrnice je celkově velmi vysoká. Členské státy musí přijímat opatření, která zajistí splnění těchto cílů, a tato opatření nesmějí umožňovat žádné zhoršení kvality pitné vody.

Kabinet Bohuslava Sobotky na svém jednání 25. května 2014 schválil doplňující informaci k vyjádření České republiky pro Evropskou komisi ohledně zajištění souladu české legislativy se směrnicí EIA o posuzování vlivů na životní prostředí. Schválením doplňující informace pro Evropskou komisi vláda zabraňuje riziku finančních postihů při čerpání peněz z fondů EU. Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh novely EIA, která reaguje na všechny dlouhodobé výtky Evropské unie. Novelou EIA vláda napraví dlouho neřešený problém, kvůli němuž Evropská komise v dubnu 2013 zahájila proti České republice řízení o porušení povinnosti kvůli nesprávnému provedení směrnice EIA. Vláda projednala také přesný harmonogram implementace novely do české legislativy, kterou chce koalice uvést do souladu s unijní směrnicí ještě do konce roku 2014. Finální verzi novely zákona EIA by měla Vláda projednat v červenci a poslanecká sněmovna by novely měla projednat na zářijové schůzi. Zvukový záznam z tiskové konference ZDE (od 5:50min).

Vláda: 25.6. 2014:

Související článek/podklad:

Zákon EIA jde znovu do připomínkového řízení, původní návrh totiž EK nepřijala (20.6.2014)

Národní akční plán energetické účinnosti/efektivity (NAPEE) popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie, včetně úspor při dodávkách, přenosu či přepravě a distribuci energie, jakož i v konečném využití energie. V pořadí již třetí NAPEE uvádí odhad očekávaných úspor energie do roku 2020, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu, v zemědělství, v dopravě a v sektoru služeb. Plán uvádí politicko—ekonomická opatření k dosažení vnitrostátního orientačního cíle do roku 2020, kdy by měla Česká republika dosáhnout tzv. nových úspor v konečné spotřebě energie ve výši 47,84 PJ (13,29 TWh).

První NAPEE pro Českou republiku byl zveřejněn v roce 2007, druhý pak v roce 2011. Oba tyto plány byly vypracovány dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (ESD). Cílem pro ČR stanoveným touto směrnicí je snížení roční průměrné spotřeby energie z let 2002—2006 o 9 % v období let 2008 — 2016. Směrnice ESD byla k 5. 6. 2014 nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED), s tím, že původně vytyčené vnitrostátní cíle jednotlivých členských států do roku 2016 byly rozšířeny.

Na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED) jsou členské státy Unie povinny v tříletých intervalech předkládat vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.

Dokumenty ke stažení:

• 3. národní akční plán energetické účinnosti (2014)

• 2. národní akční plán energetické účinnosti (2011)

• 1. národní akční plán energetické účinnosti (2007)

Zdroj: MPO

Budoucí globální klimatické změny by Evropskou unii v případě nečinnosti mohly stát nejméně 190 miliard eur ročně. Tvrdí to nová studie Společného výzkumného střediska (JRC), poradního vědeckého orgánu Evropské komise. Ta uvádí, že zmíněné škody by bez přípravných kroků přineslo zvýšení celosvětové teploty o 3,5 stupně a že četnost extrémních výkyvů počasí by se zdvojnásobila. Studie JRC se týká období let 2071 až 2100, k vyhodnocení očekávaných dopadů středisko použilo aktuální ekonomické a populační statisticky, nynější 28člennou EU a ceny eura z roku 2005. Podle dokumentu by si horka ročně vyžádala až 200.000 obětí, což je dvojnásobek oproti bilanci úmrtí, která jsou v současné době s vysokými teplotami spojována. Vedra by vedla k častějším lesním požárům, plameny by mohly v jižní Evropě spálit až 8000 kilometrů čtverečních. Naopak říční záplavy by způsobily škody přes 10 miliard eur (274 miliard korun) a zvýšená hladina moří by oproti nynějšku způsobovala trojnásobné škody. Další podrobnosti ZDE

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Německo udělalo chybu, když se soustředilo pouze na zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zanedbávalo výstavbu rozvodných sítí. Dnes to na kongresu Svazu energetického a vodního hospodářství prohlásil vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Nedostatky na německé straně pociťuje i česká rozvodná síť. Vláda se nyní snaží urychleně prosadit výstavbu páteřních vedení ze severu na jih Německa. V plánu je také posílení vedení do Česka, Polska, Dánska a Švédska. Zároveň chce Berlín zastavit rychlou výstavbu nových obnovitelných zdrojů. Návrh zákona, o kterém bude v pátek hlasovat Spolkový sněm, předpokládá stropy pro uvádění nových větrných, solárních i dalších elektráren na trh. Při překročení těchto stropů by jim mělo hrozit odebrání veřejné podpory. I výše příspěvku na provoz obnovitelných zdrojů by se podle návrhu zákona měla snížit. Více ZDE

Zdroj: E15

Dceřiná společnost české investiční společnosti uspěla ve výběrovém řízení vypsaném ruským energetickým regulátorem na výstavbu větrného parku s výkonem 51 megawattů, jehož provoz by měl být spuštěn v roce 2015. Spoelčnost Alten LLC je jednou z prvních společností, která investuje do výstavby větrného parku v Ruské federaci. Rusko je vnímáno jako jeden z nejslibnějších trhů s větrnou energií na světě. Ruská vláda si dala za cíl generovat do roku 2020 4,5 % své energie z obnovitelných zdrojů. Největší potenciál větrné energie je soustředěn podél mořského pobřeží, v rozsáhlých stepích a v horách. Více ZDE

Společnost ČEZ podepsala ve Vídni pod dohledem Sekretariátu energetického společenství dohodu o narovnání s albánskou stranou. Podle dohody získá ČEZ, po splnění odkládacích podmínek, v ročních splátkách celkem 100 milionu EUR, tedy částku obdobnou počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti. Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. Více ZDE

Stát zásadním způsobem mění přístup k tomu, jak do budoucna nakládat s elektrickou energií. Zatímco dnes je Česko jejím pátým největším vývozcem na světě, v budoucnu ji může naopak dovážet. Obává se totiž, že kvůli nástupu obnovitelných zdrojů v příštích desetiletích elektřina ještě zlevní. A že evropský trh bude vinou nárůstu státních dotací tak pokřivený, že se export nevyplatí. Tento scénář vyplývá z nejnovější verze Státní energetické koncepce, kterou mají Hospodářské noviny k dispozici. Postupně bude docházet k útlumu výroby elektřiny z uhlí a nové jaderné bloky se budou stavět později, než se doposud předpokládalo. A zatímco spotřeba elektřiny bude stoupat, její výroba zůstane přibližně stejná jako v současnosti. Podle nového plánu bude muset v roce 2040 naopak dovézt okolo pěti procent toho, co se v zemi spotřebuje. Má to totiž být výhodnější. Díky extrémně nízkým cenám elektřiny se už dnes mnoha elektrárnám nevyplatí vůbec vyrábět. Na druhou stranu však stát počítá s tím, že tři nové jaderné bloky budou zjevně potřeba: v roce 2040 mají totiž polovinu české produkce elektřiny zajišťovat právě jaderné elektrárny. Jestli se budou skutečně stavět, ať už v Temelíně, či Dukovanech, mají ministerstva průmyslu a financí rozhodnout do konce roku. Energetický plán pro dalších 25 let připravuje ministerstvo průmyslu a do konce roku má být předložen vládě. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Zvýšení odvodů z těžby hnědého uhlí je nutné, ale nemělo by být příliš skokové. Po včerejším setkání se zástupci krajské hospodářské komory Ústeckého kraje se na tom shodli ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek a nový prezident Hospodářského komory České republiky Vladimír Dlouhý. Výše odvodů z těžby nerostných surovin se v Česku neměnila od roku 1992. Teď ministr financí Andrej Babiš navrhl až jejich desetinásobné zvýšení, což by podle těžařů mohlo být pro některé lokality dobývání až likvidační. Více ZDE

Zdroj: Hospodářské noviny (24.6.2014), E15

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Navrhovaná vyhláška bude vydávána k provedení zákona o odpadech, který v současné době projednává Parlament ČR (pozn.: v pátek 20.6.2014 schválil PSP ČR). Projednávaná novela zákona novelizuje patřičná ustanovení s cílem transponovat do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Některá nová či novelizovaná ustanovení zákona o odpadech předpokládají provedení ve formě prováděcího právního předpisu – vyhlášky Ministerstva životního prostředí. Navrhovaná vyhláška má nabýt účinnosti současně s novelou zákona odpadech. Předpokládané datum nabytí účinnosti je 1. září 2014. V důvodové zprávě MŽP dále uvádí, že hlavním cílem je umožnit výrobcům elektrozařízení plnit povinnosti pro historická elektrozařízení prostřednictvím více kolektivních systémů bez ohledu na to, který kolektivní systém disponuje největším podílem na trhu v dané skupině elektrozařízení. Ustanovení o monopolním správcovství financování nakládání s historickým elektrozařízením je dlouhodobě kritizováno ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Termín připomínek je stanoven na 15. července 2014. Více ZDE

Česká podnikatelská reprezentace při EU vydala v červnu ve spolupráci s Českou styčnou kanceláří pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) informační brožuru, která si klade za cíl přiblížit všem zájemcům, včetně malých a středních podniků, možnosti financování jejich výzkumných a inovačních aktivit či podnikatelských záměrů z prostředků EU. Publikace shrnuje evropské programy na podporu výzkumu, vývoje, inovací, podnikání, infrastruktury a odborného vzdělávání v letech 2014-2020, mezi kterými nechybí např. programy Horizont 2020, EUREKA, ERASMUS + či LIFE. Čtenář v brožuře nalezne popis jednotlivých programů, včetně přiblížení jejich struktury a cílů, výčtu financovaných aktivit, způsobu financování, profilu žadatelů, podmínek účasti či užitečných kontaktů a internetových odkazů. Brožura je ke stažení ZDE (Pro více informací k brožuře získáte na brussels@cebre.cz)

Zdroj: CEBRE

DOPORUČUJEME Diskusní pořad TV Prima PARTIE se v neděli v 11 hodin dopoledne zaměří na životní prostředí. Zaplaví nás tuny odpadů ze skládek, nebo si naopak pořádně připlatíme za jejich odvoz? I na to se zeptá moderátor PARTIE Jan Punčochář. Jeho hosty budou ministr životního prostředí Richard Brabec /ANO/ a poslanec Michal Kučera /TOP 09/. PARTIE s Janem Punčochářem startuje v neděli v 11.00 na Primě. (Záznam pořadu - ZDE)

Česká republika z evropských dotací na životní prostředí nestihne vyčerpat zhruba 20 miliard korun z pěti miliard eur (asi 137 miliard Kč), které měla v nynějším programovém období k dispozici. V pořadu Partie televize Prima to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Hrozilo podle něj, že ztráta bude větší, ministerstvo se ji nyní snaží snížit podporou rychlých projektů, které nevyžadují například stavební přípravu.

Zdroj: ČTK

Zdroj: iPRIMA

Ke dni 20. 6. 2014 byly zaktualizovány Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Aktualizace se týká následujících částí - kapitoly 5.1 Náležitosti zadávacího řízení mimo režim veřejných zakázek, kapitoly 7.2 Prostředky na propagaci a informovanost v rámci povinné publicity, kapitoly 8.1 Pravidla a nutné podmínky pro uvolňování finanční podpory a v seznamu zkratek byla upřesněna definice smlouvy o dílo.

V kapitole 5.1 Náležitosti zadávacího řízení mimo režim zákona o veřejných zakázkách byly upraveny informace o postupu v případě, kdy zadavatel obdrží ve lhůtě pro podání nabídek v rámci zadávacího řízení pouze 1 nabídku.

Do kapitoly 7.2 Prostředky na propagaci a informovanost v rámci povinné publicity byly doplněny požadavky v případě zpětného financování již ukončených projektů.

V kapitole 8.1 Pravidla a nutné podmínky pro uvolňování finanční podpory byla doplněna informace, že zálohové faktury lze aplikovat nejen v režimu ex-post plateb, ale i modifikovaných ex-ante plateb. Dále byla vložena informace, že před podáním poslední žádosti o platbu (schválením poslední fakturace týkající se SoD, ke které se vztahovaly zálohové faktury) bude ze strany SFŽP ČR provedena kontrola použití finančních prostředků proplacených na základě zálohových faktur.

V seznamu zkratek byla upřesněna definice smlouvy o dílo, která zahrnuje více typů smluvních vztahů mezi dodavatelem a příjemcem podpory.

Aktualizovaná verze Závazných pokynů je k dispozici zde.

Zdroj: OPŽP

Prioritou kontrolní činnosti Státní energetické inspekce (SEI) byla v roce 2013 a na počátku letošního roku kontrola podporovaných zdrojů energie. Inspekce se zaměřila mimo jiné na kontroly fotovoltaických zdrojů (FVE). Jen v této oblasti uložila ve správních řízeních na pokutách cca 10,5 mil. Kč. SEI prováděla v roce 2013 kontrolní činnosti v řadě oblastí. Kromě FVE a bioplynových stanic (BPS) šlo o kontroly zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), výrobu elektřiny a tepla z ostatních obnovitelných a druhotných zdrojů, včetně biomasy, štítkování energetických spotřebičů, kontroly kotlů a klimatizačních systémů a dále na kontrolu průkazů energetické náročnosti budov (PENB). V mnoha případech přitom odhalila nejrůznější pochybení. Více ZDE