Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) viditelně postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale k ovlivnění kvality vody může v některých případech dojít i v případech, že zhlaví studny je zcela netknuté a povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.

Pokud nebyla studna (např. povodní) přímo zasažena, je nutné zkontrolovat, zda voda ve studni nezměnila svoji barvu, zákal, pach či chuť, popř. zda se hladina vody ve studni mimořádně nezvýšila. Pokud k takovým změnám v kvalitě vody došlo, je potřeba vodu odčerpávat, dokud se zase její organoleptické vlastnosti (barva, zákal, pach a chuť) nevrátí ke stavu před povodní. Do té doby by se voda neměla používat k pití a čištění zubů, nebo jen po převaření. Pokud již voda smyslově vypadá jako dřív, popř. pokud je jen zvýšená hladina vody, ale její kvalita se nezměnila, je nutné provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci. Dávka volného chloru by se měla pohybovat mezi 0,5 – 1,0 mg/l (doporučení pro dávkování běžných dezinfekčních přípravků najdete dále v textu) a doba působení nejméně 12 hodin (např. přes noc). Poté by se měla voda částečně odčerpat. Pít ji lze ve chvíli, kdy je již po chuťové stránce (zápach po chloru) pro uživatele přijatelná. Po 1-2 týdnech by se měl nechat udělat krácený rozbor vody pro potvrzení stavu.

Pokud voda ve studni nejeví žádné změny a i její hladina je v obvyklé výši, stačí prohlédnout zhlaví a obsyp studny, zda do ní nemůže zatékat. Preventivně je možné provést jednorázovou dezinfekci vody. Dávka aktivního chloru by se měla pohybovat okolo 0,5 mg/l a doba působení nejméně 2 hodiny, pokud dojde k důkladnému promíchání aplikovaného přípravku v celém sloupci vody (lze dosáhnout opakovaným zapnutím a vypnutím čerpadla).

Pokud byla studna povodní přímo a zjevně zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní sanaci. K sanaci (vyčištění a znovuuvedení do použitelného stavu) je ale možné přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky (opadnutí povodňové vlny, odstranění nánosů bahna ad.), ale také až dojde k poklesu zvýšené hladiny spodních vod. V průběhu povodně totiž dochází k velkému zvýšení hladiny podzemních vod jednak vlivem zvýšené hladiny v okolních tocích, jednak vlivem velkého nasycení země od nadměrných srážek. Do studny se pak dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle, tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek.

Způsoby sanace se budou poněkud lišit v závislosti na typu studny (kopaná (šachtová) nebo vrtaná), proto je zde uvádíme odděleně.

Postup při sanaci kopané studně:
1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení (ruční pumpa – pokud je přítomna) od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.

2. Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu. Pokud je studna vybavena elektrickým čerpadlem, odpojíme přívod elektrické energie.

3. Vytáhneme instalované čerpadlo (pokud bychom ho použili k čerpání zakalené vody, mohlo by se zničit) a uložíme ho k pozdějšímu očištění. Instalujeme nové čerpací zařízení (kalové čerpadlo) pro vyčerpání znečištěné vody.

4. Pokud jde o silně znečištěnou studnu, např. zaplavenou bahnem, vyčerpáme celý objem vody. Pokud voda nejeví výrazné známky znečištění, můžeme dále pokračovat podle bodu 9.

5. Sestup do studny a práce v ní je vhodné přenechat profesionální studnařské firmě. Nicméně rozhodne-li se někdo pro čištění studny svépomocí, musí přitom dodržovat některá zásadní bezpečnostní opatření. Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny (CO2, metan, sirovodík), které by znemožnily dýchání – a pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem. Čištění provádíme za přítomnosti nejméně 3 osob! Člověk sestupující do studny musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu a po celou dobu jeho činnosti ho musí navázaného na laně zajišťovat nejméně dva lidé, kteří se nesmí zabývat ničím jiným a jsou tělesně natolik zdatní, aby osobu ze studny v případě potřeby vytáhli. Osoba pracující ve studni musí být vybavena ochrannými pomůckami (bezpečnostní helma apod.).

6. Tlakovou vodou nebo mechanicky (např. kartáčem) důkladně očistíme vnitřní stěny a dno studny, případně sací zařízení od mechanické pumpy, je-li přítomno. Pokud čistá voda nestačí důkladně umýt stěny, lze použít i mýdlový roztok. Používáme-li kartáč nebo mýdlový roztok, poté stěny opět důkladně opláchneme čistou vodou a vodu úplně vyčerpáme.

7. Omyjeme nebo alespoň skropíme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovanějším roztokem dezinfekčního prostředku, který obsahuje chlor (koncentrace volného chloru 500 mg/l). Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Necháme působit aspoň dvě hodiny.

8. Opláchneme stěny čistou vodou a vodu vyčerpáme.

9. U nečistotami viditelně nezasažených studní odčerpáme vodu ze studny asi na 1 m výšky vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem (nejlépe na bázi chloru – koncentrace volného chloru cca 10 mg/l – tj. asi desetinásobek oproti dávce uvedené níže pod bodem 16) a myjeme stěny zpětným proudem silně přechlorované vody. Úplně vyčerpáme vodu ze studny. Před vstupem do studny – viz bod 5.

10. U studní viditelně znečištěných odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti a pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme také vtokové otvory na dně studny.

11. Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva – skruže, cihly, kameny. U skružených studní opravíme spárování mezi skružemi.

12. Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme.

13. Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.

14. Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu či neobvyklé barvy vody.
15. Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí/trubkou předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace chloru viz bod 7). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.

16. Do vody nalejeme (nasypeme) prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití, dbáme o důkladné promíchání s celým objemem vody ve studni. U chlorových preparátů volíme takovou dávku, která znamená obsah volného chloru ve vodě ve studni na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Musí se jednat o přípravek vhodný k dezinfekci pitné vody.

17. Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).

18. Ve chvíli, kdy je voda po chuťové stránce přijatelná (kvůli chloru), ji lze začít používat k pití.

19. Asi za 2 až 3 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat, popř. – pokud se prokáže, že do studny stále přitéká již znečištěná voda – přejít na kontinuální dezinfekci.

Společná poznámka pro oba typy studní: Veškerou vyčerpanou vodu v průběhu sanace (body 4, 6, 8 a 10 výše) odvádíme do kanalizace nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní! Není-li to možné nebo obsahuje-li voda vysokou koncentraci dezinfekčního přípravku, je nutné ji odvézt cisternou do vhodné vodoteče nebo (obsahuje-li vysoký obsah chloru) do čistírny odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a půdního prostředí.

Postup při sanaci vrtané studně:

1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.

2. Odstraníme zákrytovou desku zhlaví studny a otevřeme studnu. Před otevřením studny odpojíme přívod elektrické energie do studny.
3. Nejprve vyčistíme zhlaví studny, lze použít podobný postup jako pro studny kopané – viz kroky 6 až 8 výše.

4. Čerpadlo standardně instalované ve studni a odpojené od elektrické energie ze studny vytáhneme (pokud to nánosy bahna dovolí) a uložíme k pozdějšímu očištění. Pokud čerpadlo ze studny nelze vytáhnout, je třeba se obrátit na odborníky. Není vhodné se pokoušet čerpadlo vytáhnout násilím, případně nějakými vlastními metodami, mohlo by to na čerpadlu i studni způsobit nenahraditelné škody.

5. Do studny nainstalujeme provizorní čerpací zařízení pro vyčerpání nečisté vody ze studny. Nejvhodnější je čerpadlo kalové, pokud se ale do vrtu díky své velikosti vejde. To může být problém u studní vrtaných do menších průměrů. V tom případě doporučujeme použít nějaké starší nebo levnější ponorné čerpadlo menších rozměrů, které však při větší
hloubce vrtu nemusí mít dostatečnou výkonnost. Čerpadlo spouštíme do studny až na dno a pak povytáhneme do čerpací polohy cca 0,5-1 m nade dnem.

6. Studnu je potřeba několikrát za sebou vyčerpat (nejlépe během více dní několikrát za den) do té doby, než je voda úplně čirá bez barvy a zákalu. V případě podezření na poškození studny je vhodné nechat vrt prohlédnout kamerou od specializované firmy.

7. Do studny nalejeme dezinfekční roztok na bázi chloru tak, aby obsah volného chloru ve vodě ve studni byl na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Aby došlo k promíchání dezinfekce skrze celý sloupec vody, několikrát za sebou krátce zapneme a vypneme čerpadlo. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky.

8. Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace chloru viz bod 7 u sanace kopaných studní). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.

9. Obsah studny vyčerpáme (nebo aspoň jednou obměníme, pokud má studna vydatný přítok) a ještě jednou přidáme prostředek vhodný pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru 0,5 – 1 mg/l. Na tomto místě, kdy se již voda dezinfikuje ke konečnému užití, je nutné použít čistý chlornan sodný nebo jiný vhodný přípravek.

10. Po několika hodinách odpustíme trochu vody (otevřeme výtokové ventily na nejvzdálenějších větvích vodovodu) a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodného potrubí.

11. Uzavřeme zhlaví studny zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).

12. Ve chvíli, kdy je voda po chuťové stránce přijatelná (kvůli chloru), ji lze začít používat k pití.

13. Asi za 2 až 3 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat, popř. – pokud se prokáže, že do studny stále přitéká již znečištěná voda – přejít na kontinuální dezinfekci.

Zpracoval: MUDr. František Kožíšek, CSc., SZÚ (text byl upraven pracovníky sekce HH – zejména byly aktualizovány informace ohledně použitelných biocidních přípravků)

Související:

Záplavy a hygiena – na co dát pozor, jak sanovat zaplavené studny

Pokud jste při registraci látky v systému REACH-IT deklarovali vaši společnost jako mikro, malý nebo střední podnik (MSP), zkontrolujte, zda jste velikost uvedli správně. Když zjistíte, že je velikost uvedena nesprávně, informujte ECHA.

Agentura ECHA průběžně provádí ověřování velikosti společností, které v době registrace podle nařízení REACH uvedly, že patří mezi mikro, malé nebo střední podniky (MSP).

Postup k určení správné velikosti společnosti je k dispozici na webových stránkách ECHA.

V případě zjištění, že jste nahlásili velikost své společnosti nesprávně, informujte bez zbytečného odkladu agenturu ECHA prostřednictvím Helpdesku.

Pokud bude ECHA informována o správné velikosti před tím, než sama zahájí kontrolu ověřením, zaplatíte pouze rozdíl do plné výše správného registračního poplatku. V případě, že ECHA zjistí chybu až během ověřování, zaplatíte kromě této částky i administrativní poplatek až do výše 19 900 EUR.

Dokumenty dokládající status malého a středního podniku je potřeba nahrát do systému REACH-IT. Společnosti by měly pravidelně kontrolovat svůj účet v systému REACH-IT, zda neobsahuje nové zprávy nebo úkoly a aktualizovat své registrace a kontaktní údaje.

Další informace:

• Poplatky pro MSP podle nařízení REACH a CLP
• Kontaktní formulář pro informování ECHA o nesprávné velikosti společnosti
• Webinář: ověřování MSP - správné určení velikosti podniku

Hlavním důvodem předložení novely je vyjádření Evropské komise ve věci EU-Pilot EUP (2023)10621, týkající se technických úprav souvisejících s implementací směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, podle jehož výsledků je nutno provést úpravu v předmětném nařízení vlády v co nejkratší době, a to v oblasti biologických činitelů a zajištění ochrany zdraví při práci s nimi. Novela dále upravuje bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště. Dochází také k úpravě bezpečnostních přestávek.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Ve Výzvě Podprogramu A na podporu projektů nestátních neziskových organizací působících v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje pro rok 2025 budou podporovány neinvestiční projekty v 12 tématech se zaměřením na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, adaptaci na klimatickou změnu, environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu a zapojování dobrovolníků v oblasti ochrany životního prostředí.

Každá organizace může podat maximálně 3 projekty.

Minimální výše dotace na jeden projekt je 50 tis. Kč, maximální výše dotace na jeden projekt činí 300 tis. Kč. Dotace může tvořit maximálně 70 % celkových nákladů na realizaci projektu.

Projekty se podávají prostřednictvím elektronického systému Grantys MŽP.

Příjem žádostí končí 14. října 2024 ve 23:59:59. Do tohoto data musí být žádosti podány prostřednictvím systému Grantys MŽP a opis žádosti doručen prostřednictvím datové schránky na MŽP.

Podrobnosti o způsobu a náležitostech podávaných žádostí jsou uvedeny v textu Výzvy.

Pro získání doplňujících informací je možné kontaktovat koordinátorku výzvy Mgr. Petru Novákovou Sádkovou (e-mail: petra.novakova@mzp.cz).

Celkem 7896 registrací, 4414 výroben a více než 13 000 vyřízených dotazů zájemců o sdílení. To jsou výsledky srpnové bilance fungování Elektroenergetického datového centra (EDC), které 1. srpna 2024 zahájilo přijímání registrací ke sdílení elektřiny v ČR. Reálné sdílení elektřiny očekává EDC v průběhu září.

„První měsíc přijímání registrací potvrdil, že Češi mají o sdílení elektřiny skutečný zájem. Z téměř osmi tisíc subjektů registrovaných do portálu EDC prošlo během srpna celým procesem až k uzavření smlouvy již více než pět tisíc účastníků. Mezi nimi jsou téměř dva tisíce takzvaných skupin sdílení, dále pak aktivní zákazníci a bytové domy. V případě energetických společenství je administrativní proces náročnější. Nárůst počtu sdílejících v této kategorii proto očekáváme později,“ řekl Petr Kusý, předseda představenstva EDC.

Nezbytnou podmínkou pro sdílení elektřiny je instalace tzv. chytrého elektroměru. Ten zdarma vyměňují provozovatelé distribučních soustav – ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce na základě zprávy od EDC o registraci spotřebitele na jejich distribučním území. Z celkových 612 žádostí o nový elektroměr se distributorům v srpnu podařilo výměnu zrealizovat přibližně u dvou třetin. V ostatních případech se technici setkali s překážkami, které jim instalaci chytrého elektroměru znemožnily.

Jako nejčastější komplikace distributoři uvádějí ponechaný krycí plech v elektroměrovém rozvaděči, jeho nesprávné zapojení nebo nevhodný hlavní jistič a průřezy vodičů. „Je zapotřebí upozornit, že elektroměrové rozvaděče jsou ve vlastnictví majitelů nemovitostí a distributor není oprávněn zasahovat do elektroinstalace cizího majetku. Jejich případnou úpravu musí zajistit odborná instalační firma na základě žádosti majitele,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností, a dodal: „Aktuálně evidujeme dalších téměř 2300 účastníků, které v následujících týdnech čeká osázení chytrým měřením. Prosíme proto všechny, aby si před sjednáním termínu výměny elektroměru ověřili, že splňují technické náležitosti podle takzvaných připojovacích podmínek svého distributora. Ty naleznou na jeho webových stránkách a distributor na ně odkazuje rovněž v rámci e-mailové komunikace ohledně realizace výměny.“

Největší zájem je podle EDC o sdílení v rámci jedné nebo více vlastních nemovitostí. Tento režim sdílení představoval v srpnu konkrétně 46 procent všech uzavřených smluv. „Samotnému zahájení sdílení předchází proces registrace a uzavření smlouvy s EDC, ověření na straně distributora, případně instalace průběhového elektroměru. Na konci srpna bylo připraveno ke sdílení již více než 1300 subjektů, kteří se zaregistrovali už začátkem měsíce a celým tímto procesem prošli bez většího zdržení. V září tak předpokládáme první nižší objemy sdílené elektřiny,“ shrnul P. Kusý.

EDC aktuálně funguje v tzv. dočasném řešení. To umožňuje sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky mezi aktivními zákazníky, výrobci elektřiny a v rámci energetických společenství. V roce 2026 se počítá se zahájením plného provozu, který nabídne nové možnosti sdílení elektřiny a současně rozšíří funkce EDC do dalších oblastí moderní energetiky, jako jsou akumulace, flexibilita nebo agregace. Úprava spotřeby podle ceny elektřiny na trhu či nabídka služby agregace flexibility pro zajištění rovnováhy přenosové soustavy v budoucnu umožní lidem a firmám další snížení účtů za elektřinu.

• Podepsanou smlouvu o přístupu do EDC má více než polovina registrovaných
• Největší zájem je o sdílení elektřiny „sám sobě“
• Ve třetině případů distributoři nemohli provést výměnu elektroměru. Zájemcům doporučují ověřit si splnění tzv. podmínek připojení

¨

Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50 000 korun. Více ZDE

Navrhovaná vyhláška nastavuje pravidla, při jejichž splnění bude možné využít kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadu mimo odpadový režim, a současně bude umožněno i materiálové využití některých z nich. Požadavky jsou stanoveny tak, aby v tomto procesu nedocházelo k ohrožení životního prostředí nebo lidského zdraví nad míru, kterou zajišťuje nakládání s těmito palivy v odpadovém režimu. Lze předpokládat, že zjednodušení využití těchto paliv z odpadu přispěje k odklonu odpadů ze skládek směrem k jejich energetickému využití.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• RIA

Návrh vyhlášky je předkládán v reakci na přijetí zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a také zákona č. 182/2024 Sb. ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

Přijetím nového stavebního zákona došlo od 1. července 2024 ke změně kompetencí ve věcech staveb vodních děl. O povolení jejich záměru již nerozhodují vodoprávní úřady jako doposud, ale úřady stavební. Dochází tedy k zúžení rozsahu oproti stávající vyhlášce č. 183/2018 Sb., kdy v návrhu zůstávají pouze formuláře pro podání vůči vodoprávním úřadům. 

Cílem návrhu vyhlášky je také uvést do souladu rozsah žádostí a standardizované formuláře pro podání vůči vodoprávním úřadům s novelizovaným zněním vodního zákona. Návrhem je rušena v současné době platná a účinná vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, ve znění vyhlášky č. 197/2019 Sb. Návrh vyhlášky dále stanoví standardizované formuláře pro jednotlivá podání.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva

Komise dnes zveřejnila zprávu o stavu energetické unie 2024, která popisuje, jak EU během svého mandátu řešila bezprecedentní výzvy v oblasti energetické politiky, vybavila EU regulačním rámcem pro pokračování přechodu na čistou energii a položila základy pro obnovený hospodářský růst a konkurenceschopnost.

Zásadní je, že v posledních letech se EU podařilo odolat kritickým rizikům ohrožujícím bezpečnost dodávek energie, znovu získat kontrolu nad trhem s energií a cenami energie a urychlit přechod ke klimatické neutralitě:

• Výroba energie z obnovitelných zdrojů prolomí nové záznamy o kapacitě. V první polovině roku 2024 pocházela polovina výroby elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů.
• Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl ze 45 % v roce 2021 na 18 % do června 2024, zatímco dovoz od důvěryhodných partnerů, jako je Norsko a USA, vzrostl.
• Mezi srpnem 2022 a květnem 2024 jsme snížili poptávku po plynu o 138 miliard metrů krychlových.
• EU dosáhla svého cíle pro zimní skladování plynu ve výši 90 % dne 19. srpna 2024, tedy s dostatečným předstihem před lhůtou 1. listopadu.
• Ceny energií jsou stabilnější a zůstávají výrazně pod vrcholem energetické krize v roce 2022.
• Emise skleníkových plynů v EU klesly od roku 1990 do roku 2022 o 32,5 %, zatímco hospodářství EU ve stejném období vzrostlo přibližně o 67 %.
• Na mezinárodní úrovni vedla EU globální iniciativu, jejímž cílem je ztrojnásobit kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit zlepšení energetické účinnosti v rámci přechodu od fosilních paliv, který byl potvrzen všemi smluvními stranami na konferenci COP28 v Dubaji.

Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Větrná energie předčila, aby se plyn stal druhým největším zdrojem elektřiny v EU za jadernou energií, a v první polovině roku 2024 se z obnovitelných zdrojů v EU vyrobilo 50 % elektřiny. V roce 2022 spotřeba primární energie v EU obnovila sestupný trend a klesla o 4,1 %. Aby však EU splnila cíl snížení konečné spotřeby energie o 11,7 % do roku 2030, bude třeba dále zvýšit úsilí v oblasti energetické účinnosti. Je zapotřebí dalšího zlepšení, v neposlední řadě pokud jde o celkovou elektrifikaci topných zařízení a míru renovace budov. K řešení vysokých cen energie je zapotřebí zvýšeného úsilí. To je klíčové pro zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a urychlení investic do evropských integrovaných infrastrukturních sítí, které mají zásadní význam pro elektrifikaci evropského hospodářství.

Zpráva připomíná, že všechny členské státy musí co nejdříve předložit své konečné aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, aby bylo zajištěno společné dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Z posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zveřejněných v prosinci 2023 vyplývá, že členské státy učinily krok správným směrem, to však zatím nestačí ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a musí zohlednit doporučení Komise pro své konečné plány. Komise dnes rovněž zveřejnila zprávu o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, v níž dospěla k závěru, že toto nařízení hraje důležitou úlohu při udržování EU na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2030 tím, že činí plánování a podávání zpráv soudržnějším, integrovanějším a jednodušším.

V budoucnu bude třeba řešit nové a vznikající výzvy, jako jsou stávající rozdíly v ambicích v oblasti obnovitelných zdrojů energie a cílů v oblasti energetické účinnosti, nárůst energetické chudoby, rozdíl v cenách energií ve srovnání s ostatními globálními konkurenty a riziko nových strategických kritických závislostí. Budou vyžadovat rozhodnou politickou reakci a zásadní změnu v úsilí na úrovni EU a členských států prostřednictvím větší koordinace, integrace trhu a společných opatření.

EU nadále stojí za Ukrajinou tváří v tvář neúnavným ruským útokům na její energetický systém. Synchronizace ukrajinských a moldavských sítí s evropskou kontinentální sítí pomohla stabilizovat ukrajinskou elektrizační soustavu a kapacita pro obchodování s elektřinou nyní dosáhla 1,7 GW pro komerční obchod. Umožňuje rovněž Ukrajině těžit z nouzového dovozu. Do 31. července 2024 bylo více než 40 % všech darů od členských států věnováno odvětví energetiky, přičemž celkový příspěvek mechanismu civilní ochrany Unie se odhaduje na více než 900 milionů EUR. Z Fondu na podporu energetiky pro Ukrajinu (UESF) bylo do června 2024 rovněž uvolněno více než 500 milionů EUR. Kromě toho nástroj EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur poskytne konzistentní financování na podporu oživení a udržitelného hospodářského růstu Ukrajiny do roku 2027.

Zvýšení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti

Výrobci v EU čelí rostoucí konkurenci v oblasti technologií pro nulové čisté emise na světových a domácích trzích. Zpráva připomíná význam aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a aktu o kritických surovinách spolu s reformou uspořádání trhu s elektřinou pro řešení těchto výzev. Dnešní zpráva rovněž uznává, že je třeba navázat na partnerství s průmyslem s cílem urychlit rozvoj technologií pro nulové čisté emise a posílit výrobní základnu EU. Důležitou úlohu budou hrát průmyslové aliance, jako je Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro čistý vodík, Aliance pro solární fotovoltaický průmysl, průmyslová aliance pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva a Aliance pro malé modulární reaktory. Dialogy Komise o přechodu na čistou energii s průmyslem a sociálními partnery podpoří provádění Zelené dohody pro Evropu.

Klíčovou úlohu hraje rovněž Inovační fond s odhadovaným rozpočtem ve výši přibližně 40 miliard EUR do roku 2030. Evropská vodíková banka, financovaná z Inovačního fondu systému EU pro obchodování s emisemi, funguje a uskutečnila první úspěšné kolo aukcí v EU, na jejichž základě bylo v Evropě přiděleno téměř 720 milionů EUR sedmi projektům v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů.

Posílení postavení spotřebitelů při přechodu na čistou energii

Díky novým právním předpisům o trhu s energií, jako je reformované uspořádání trhu s elektřinou, budou nejzranitelnější osoby lépe chráněny před odpojením. V případě krize cen zemního plynu mohou členské státy zavést opatření na ochranu spotřebitelů a zajistit přístup k cenově dostupné energii a základním sociálním službám. To zahrnuje zásahy do stanovování cen na maloobchodní úrovni s cílem chránit spotřebitele před nadměrně vysokými cenami.

Klíčovým nástrojem bude rovněž Sociální fond pro klimatická opatření, který na období 2026–2032 zmobilizuje nejméně 86,7 miliardy EUR a bude financován z příjmů ze systému obchodování s emisemi a z nejméně 25 % spolufinancování členskými státy. Fond bude podporovat strukturální opatření a investice do renovací zaměřených na energetickou účinnost, přístupu k cenově dostupnému a energeticky účinnému bydlení, čistého vytápění a chlazení a integrace energie z obnovitelných zdrojů, jakož i do mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi. Existuje rovněž možnost poskytovat dočasnou přímou podporu příjmů.

Pozadí

Tato zpráva se každoročně zveřejňuje s cílem zhodnotit pokrok EU při plnění cílů energetické unie. V návaznosti na loňskou zprávu o stavu energetické unie zabývající se výzvami a úspěchy v letech 2020–2023 poskytuje letošní zpráva aktuální informace o tom, jak EU úspěšně reagovala na bezprecedentní vývoj a výzvy v posledním roce mandátu této Komise.

První část zprávy ukazuje, jak vysoké ambice v oblasti energetiky a klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu poskytly základ pro strategii EU pro reakci na krize a plán REPowerEU. Rovněž nastiňuje kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Druhá část analyzuje aktuální stav provádění energetické unie ve všech jejích pěti rozměrech: 1) bezpečnost, solidarita a důvěra; 2) plně integrovaný vnitřní trh s energií; 3) energetická účinnost; 4) opatření v oblasti klimatu a dekarbonizace hospodářství; a 5) výzkum, inovace a konkurenceschopnost. K letošní zprávě je připojena příloha obsahující informace o dobrovolných a vnitrostátních systémech v oblasti bioenergie v členských státech.

Pro více informací

Zpráva o stavu energetické unie 2024

Informativní přehled Zpráva o stavu energetické unie 2024

Příloha o bioenergii

Stav energetické unie 2024 – informační přehledy o jednotlivých zemích

Internetové stránky věnované zprávě o stavu energetické unie (s úplným souborem dokumentů a zpráv)

Zpráva o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu

Internetové stránky o energetické unii

Plán REPowerEU

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Realizace Zelené dohody pro Evropu

Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje, že byla zahájena veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 6 látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC) . Látky navržené na identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 6-[(C10-C13)-alkyl-(branched, unsaturated)-2,5-dioxopyrrolidin-1-yl]hexanoic acid (EC 701-118-1, CAS 2156592-54-8): látka toxická pro reprodukci, používá se v lubrikantech, mazivech a v kapalinách pro obrábění kovů; návrh předložilo Rakousko.
• O,O,O-triphenyl phosphorothioate (EC 209-909-9, CAS  597-82-0): látka PBT, používá se v lubrikantech a mazivech; návrh předložilo Nizozemí.
• Octamethyltrisiloxane (EC 203-497-4, CAS 107-51-7): látka vPvB, používá se při výrobě a formulaci. Používá se profesionálními pracovníky nebo spotřebiteli v následujících aplikacích: kosmetika, výrobky pro osobní a zdravotní péči, léčiva, mycí a čisticí prostředky, nátěrové hmoty a nekovové povrchové úpravy a v tmelech a lepidlech; návrh předložilo Norsko.
• Perfluamine (EC 206-420-2, CAS 338-83-0): látka vPvB, používá se pro výrobu elektrických, elektronických a optických zařízení a strojů a vozidel; návrh předložila Belgie.
• Reaction mass of: triphenylthiophosphate and tertiary butylated phenyl derivatives (EC 421-820-9, CAS 192268-65-8): látka PBT, nemá registraci podle nařízení REACH; návrh předložilo Nizozemí.
• Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (EC -, CAS -): endokrinní disruptor pro životní prostředí (čl. 57f), používá se v produktech jako polymery, lepidla a tmely a nátěrové hmoty; návrh předložila Francie.

Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava. Poslechněte si Podhoubí, které projasňuje debatu kolem rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami o individuální dopravu a budovy ZDE

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky. Pilotní projekt společnost označuje za snahu o snížení emisí skleníkových plynů z této plošiny. Cílem je snížit uhlíkovou stopu, která se týká jen samotného provozu tohoto těžebního zařízení. Kritici označují tuto aktivitu za greenwashing: skutečné emise skleníkových emisí toto opatření nijak neřeší, jen vypadá dobře. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Japonsko chce popohnat elektromobilitu. Rozdělilo dotace automobilkám

Gigantická továrna na recyklaci baterií v Německu podpoří evropský automobilový průmysl

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím. Tento trend „nemůže pokračovat, pokud chceme zachovat obyvatelné klima“, píší vědci v článku v časopise Environmental Research Letters z 10. září. Autory jsou vědci z iniciativy Global Carbon Project, které předsedá vědec Rob Jackson ze Stanfordovy univerzity a která sleduje emise skleníkových plynů po celém světě. Více ZDE

Obnovit přirozený charakter řeky Bečvy a zároveň zvýšit protipovodňovou ochranu měst a obcí v jejím okolí má za cíl memorandum podepsané v pondělí zástupci Olomouckého kraje a státu. Postupná obnova přirozeného koryta řeky by měla být financována pomocí peněz z evropských fondů. Jedná se o první projekt tohoto typu na velké řece v České republice. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Paměť vody aneb odkaz Jakuba Krčína - Jakubovi Krčínovi z Jelčan (1535–1604) patří v naší historii místo největšího projektanta a stavitele vodních děl. Díky obrovské rybniční soustavě dokázal během svého života proměnit jihočeská bažinatá blata v půvabnou kulturní krajinu. Jím postavené rybníky s množstvím ryb přinášely a dodnes přinášejí značné zisky. Krčín se však nevěnoval jen budování vodních děl, ale jako regent byl vrchním správcem celého obrovského panství Rožmberků, které pod jeho, i z dnešního hlediska moderním, vedením neuvěřitelně vzkvétalo. Z Krčínova odkazu je pro nás důležité i to, že například při povodních v roce 2002 jeho rybníky zadržovaly takové množství vody, které by jinak přehrady na Vltavě nebyly schopny zachytit. Bez Krčínových rybníků by tehdy došlo k opětovnému zničení Karlova mostu a voda by prý zaplavila i Václavské náměstí. Pořad ZDE
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo vyhlášku č. 222/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Vyhláška č. 222/2024 Sb. byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 18. 7. 2024 a nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2024.

Novela vyhlášky především reaguje na již stanovenou povinnost provádět výpočet energetické náročnosti v intervalu nejvýše jedné hodiny v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie, a to s cílem zavést do výpočtu hodnoty vyplývající z reálného denního průběhu venkovní teploty a intenzity slunečního záření v průběhu celého roku a tím zpřesnit a zobjektivizovat výsledek výpočtu. 

Zatímco vytápění lze s dostatečnou přesností posuzovat na základě průměrných měsíčních klimatických údajů, u chlazení a úpravy vlhkosti vzduchu tomu tak není. Výpočet s měsíčním krokem je sice i pro chlazení a úpravu vlhkosti podle platných norem přípustný, ale z praktických zkušeností vyplývá, že může vést k nereálným výsledkům, které nereflektují skutečnost, kdy je opravdu technický systém využíván. Hodinový krok v případě chlazení a vlhčení a výroby elektrické energie povede k reálnějším výsledkům, a tedy i k realističtějším (účelnějším) návrhům optimalizace systémů chlazení a vlhčení. Stejně je tomu i při využití fotovoltaických panelů a elektřiny z kogenerace, kdy elektřina je vyráběna jen určitý počet hodin za den (reálná využitelnost vyrobené elektřiny). 

Novelou vyhlášky je současně doplněn výpočet energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu). Stanovení postupu, ve kterém je vyrobená energie při výpočtu započítávána pouze jedenkrát, má zcela zásadní význam pro stanovení opatření pro snižování energetické náročnosti budov, neboť vícenásobný zápočet vyrobené energie ovlivňuje výsledek výpočtu energetické náročnosti budovy.

Odkaz na vyhlášku č. 222/2024 Sb.

Vyhláška je v neposlední řadě reakcí na rozsáhlou novelizaci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

V novém egyptském hlavním městě chtějí vybudovat 240 metrů vysokou kancelářskou budovu Forbes International Tower.   Stavba má být unikátní tím, že bude ze 75 procent poháněná vodíkem, zbývající čtvrtinu pak zajistí fotovoltaika. Díky využití těchto a dalších technologií má být budova schopná odstranit více uhlíku, než kolik ho vypustí do ovzduší. Více ZDE