V roce 2023 lidé pomohli vytřídit celkem 1 976 tun spotřebitelských baterií, což odpovídá přibližně 79 milionům kusů tužkových baterií. To je o 300 tun více než před čtyřmi lety. Celkový sběr všech druhů odpadních baterií dosáhl v minulém roce 4 273 tun.

Objem vytříděných baterií neustále roste a Češi nyní vytřídí přibližně 45 % z celkového počtu prodaných baterií. Z hlediska počtu jsou nejčastěji odevzdávanými klasické tužkové (AA) a mikrotužkové (AAA) baterie. Těch se vybralo přibližně 924 tun, což odpovídá 36 milionům kusů baterií velikosti AA. Spotřebitelé se však stále více učí třídit í baterie z domácí elektroniky či ručního aku-nářadí. Celkově již bylo posbíráno přes 1 052 tun dobíjecích baterií. Z hlediska typu převládají mezi vytříděnými baterie alkalické, roste však počet lithiových baterií používaných v mobilech, ručním nářadí nebo počítačích.

Vyplývá to ze zprávy neziskové společnosti Ecobat, která se sběrem baterií zabývá přes dvacet let a provozuje více než 28 000 sběrných míst.

„Vyhazovat baterie do popelnic na směsný odpad je nejen neekologické, ale také velmi nebezpečné. Na skládkách či ve spalovnách se z baterií uvolňují škodlivé látky včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Nesprávně vyhozená baterie může navíc jednoduše zkratovat, přehřát se a způsobit požár nebo dokonce i výbuch. Naopak řádným tříděním a následnou recyklací lze z 100 kilogramů vyhozených baterií získat přibližně 74 kilogramů vzácných materiálů,“ vysvětluje Kateřina Vránková, obchodní ředitelka společnosti ECOBAT.

Klíčovou roli v třídění spotřebitelských baterií hrají především obchody, kde mohou zákazníci jednoduše baterie odevzdávat do specializovaných kontejnerů. Nejvíce baterií vytřídili zákazníci sítě COOP (33 tun), na dalších místech skočily řetězce Lidl (31 tun)
a Albert (21,5 tun).

„Pro nás je klíčové dostat specializované kontejnery a sběrné boxy co nejblíže k spotřebiteli. Například díky spolupráci se síti COOP máme více než dva tisíce sběrných míst a zákazníci i v malých obcích získali jednoduchou možnost ekologicky baterie vyhazovat,“ komentuje Kateřina Vránková.

Některé kraje v sběru zaostávají

Kromě obchodů hrají důležitou roli také kontejnery a sběrné boxy na veřejných prostranstvích, úřadech či školách. „Bohužel přes veškerou naší práci i práci všech našich partnerů některé lokality ve sběru stále zaostávají. Například zatímco průměrný obyvatel Kraje Vysočiny odevzdá ročně k recyklaci 15 tužkových baterií, obyvatel Olomouckého či Jihomoravského kraje 10 baterií, obyvatelé Libereckého či Ústeckého, kraje odevzdávají jen přibližně 4 tužkové baterie ročně. Nelze přitom předpokládat zásadní rozdíly v počtu kupovaných baterií, zlepšit celkový sběr je naše trvající priorita a to jak kvůli životnímu prostředí, tak i novým požadavkům Evropské unie,“ říká Kateřina Vránková. Povědomí o nutnosti sběru a recyklace baterií pomáhá řada vzdělávacích akcí, jako je právě probíhající Evropský týden recyklace baterií.

EU vyžaduje ještě vyšší efektivitu

Podle nařízení EU z roku 2023 musí poměr vybraných baterií do roku 2030 dosáhnout 73 %, přičemž bude nutné sbírat všechny typy baterií. Povinnost třídit a recyklovat se tak vztahuje například i na baterie z dopravních prostředků jako jsou elektrické koloběžky nebo skútry a baterie z elektroaut. Nařízení upravuje celý životní cyklus baterií a stanoví řadu dalších detailních požadavků jako například množství konkrétních látek z baterií, která musí být recyklovány. Podle Kateřiny Vránkové se pro dosažení stanovených cílů bude muset učinit ještě hodně změn a to jak na straně přístupu spotřebitelů, tak i v rámci fungování celého systém sběru. Ten zatím stále nedostatečně zapojuje všechny prodejce  do systému kolektivního sběru.

O neziskové organizaci ECOBAT - ECOBAT je česká nezisková společnost, která již přes 20 let zajišťuje komplexní služby spojené se se sběrem, třídění a recyklací všech druhů odpadních baterií.

 

Posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie v ČR je připraveno na základě prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka a je jednou z reforem, respektive jedním z milníků, podmiňujících čerpání finančních prostředků z Plánu pro oživení a odolnost České republiky, konkrétně komponenty 2.2, 2.3 a 2.5, jakož i investice do bioenergie v oblasti energetiky, dopravy, životního prostředí, změny klimatu, lesnictví nebo zemědělství financované z jiných fondů EU nebo vnitrostátních zdrojů v plném souladu s právními požadavky včetně požadavků podle zásady „významně nepoškozovat“.

Cílem tohoto posouzení je kvantifikovat, případně kvalifikovaně popsat, poptávku po bioenergie a její zdroje s důrazem na jejich udržitelnost, tak aby byla objektivně prokázána dostatečnost zdrojů udržitelné biomasy do roku 2030 pro pokrytí poptávky. A zároveň popsat dopady na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku, biologickou rozmanitost a vliv na kvalitu ovzduší.

Cílem tohoto posouzení je kvantifikovat, případně kvalifikovaně popsat, poptávku po bioenergie a její zdroje s důrazem na jejich udržitelnost, tak aby byla objektivně prokázána dostatečnost zdrojů udržitelné biomasy do roku 2030 pro pokrytí poptávky. A zároveň popsat dopady na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku, biologickou rozmanitost a vliv na kvalitu ovzduší. Cílem je také poskytnutí vodítek pro investice v oblasti využití biomasy a odpadních zbytků z využití biomasy, a to jak ze soukromých, tak z veřejných prostředků.

Bioenergie je relativně široká kategorie, do které patří množství různorodých zdrojů v pevném (palivové dřevo; těžební zbytky atd.), plynném (kupříkladu bioplyn) a kapalném skupenství (kapalná biopaliva). Pro účely tohoto dokumentu byla však tato kategorie zúžena na pevnou biomasu.

Dokument ke stažení:

Posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie v ČR [pdf, 2070 kB]

Od pondělí 9. do neděle 15. září 2024 se po celé Evropě slaví Evropský týden recyklace baterií. Jedná se o 9. ročník této události, která každým rokem připomíná důležitost třídění a recyklace použitých baterií. Podle nařízení EU z roku 2023 musí do roku 2030 podíl vybraných baterií dosáhnout 73 %, což zahrnuje i povinnost sběru všech typů baterií, včetně baterií z dopravních prostředků, jako jsou elektrické koloběžky, skútry a elektromobily. Češi již v pololetí prolomili další sběrové limity a vytřídili přes 1 165 tun baterií.

Význam recyklace baterií v dnešní době

Během tohoto týdne probíhají v řadě evropských zemí, včetně Česka, místní osvětové kampaně, které mají za cíl informovat a motivovat veřejnost k tomu, aby správně nakládala s použitými bateriemi. „Aktuálním cílem Evropské unie je recyklovat 45 % odpadních baterií uvedených na trh, což se má do roku 2030 ambiciózně zvýšit na 73 %, přičemž bude nutné sbírat všechny typy baterií,“ komentuje Kateřina Vránková, obchodní ředitelka kolektivního systému ECOBAT. „Tento cíl představuje velkou výzvu, zejména s ohledem na rostoucí používání baterií v domácnostech. Každá správně recyklovaná baterie má dnes větší význam než kdy dříve,“ dodává Kateřina Vránková.

Proč je recyklace baterií důležitější než kdy dříve?

Recyklace baterií je klíčová pro ochranu životního prostředí, neboť zabraňuje úniku škodlivých látek, jako jsou těžké kovy, do ovzduší, půdy a vody, a umožňuje opětovné využití cenných surovin, jako je železo, kobalt nebo měď. To nejen šetří přírodní zdroje, ale také snižuje riziko požárů způsobených nesprávně vyhozenými bateriemi. Rostoucí význam recyklace potvrzuje i nárůst prodeje baterií – v České republice se každoročně dostane do oběhu přes 170 milionů kusů spotřebitelských baterií. „Každý obyvatel nakoupí ročně v průměru 17 baterií. V roce 2023 společnost ECOBAT recyklovala průměrně 7 baterií AA na osobu, což znamená, že zůstává asi 10 baterií, které se doma hromadí nebo jsou nesprávně vyhozeny do odpadu,“ doplňuje Kateřina Vránková.

Poslat baterie na recyklaci je velmi snadné

Sběrná síť ECOBAT je rozšířena po celé České republice, kde je téměř v každé obci možné najít nádoby na sběr odpadních baterií. Použité baterie lze odevzdat na veřejných i neveřejných místech. Baterie ze sběrných nádob jsou transportovány na třídicí linky, kde jsou roztříděny podle velikosti a chemického složení. Většina vytříděných baterií je následně odesílána ke zpracování do zahraničí, zejména do Německa, Francie a Lotyšska, zatímco v České republice se zpracovávají pouze olověné baterie, a to v Příbrami. Recyklace baterií funguje v ČR již dvacet let a je finančně podporována výrobci, dovozci a distributory, kteří jsou ze zákona povinni zajistit sběr a nakládání s produkty s ukončenou životností, buď prostřednictvím vlastního sběrného systému, nebo ve spolupráci s ECOBAT.

TIP: Jak se můžete také připojit k oslavám Evropského týdne recyklace baterií (ETRB)?

Na www.ecocheese.cz si zdarma objednejte krabičku ECOCHEESE. Využijete ji na uchovávání vybitých baterií u vás doma, než je odnesete na sběrná místa.

ECOBAT je česká nezisková společnost, která již přes 20 let zajišťuje komplexní služby spojené se sběrem, třídění a recyklací všech druhů baterií.

Oblíbená značka nápojů Capri-Sun brojí proti papírovým brčkům. Vedení společnosti, která i v České republice dlouhodobě nabízí populární pitíčka, se rozhodlo vyvinout tlak na Evropskou komisi. Spouští online petici, která má přinést důkaz, že zákazníci chtějí zpět plastová brčka. Cílem je získání alespoň jednoho milionu podpisů. Společnost vyrábí své produkty v německém Eppelheimu u Heidelbergu. Plastová brčka nepoužívá od roku 2021. Šéf podniku Roland Weening ale říká, že papírová brčka zákazníkům vadí. Hůře se zasouvají, měknou a mnoho zákazníků je názoru, že kvůli současným brčkům má nápoj při pití papírovou příchuť. Více ZDE
 

Podle oficiálně zveřejňovaných statistik beton vytváří nejméně 8 % uhlíkové stopy ročně. Celkové lidmi produkované uhlíkové stopy na naší planetě. Je nasnadě, že jde o jeden z prvních materiálů, u kterého se hledají ekologičtější varianty. A ukazuje se, že to možná i půjde. Bez betonu se totiž naše stavebnictví dosud nedovede obejít a dlužno říci, že se jen tak ani neobejde. Vědci s Coloradské univerzity v USA proto přišli s nápadem používat takzvaný živý beton s obsahem fotosyntetických bakterií. A zdaleka nejsou v takovém pátrání sami. Více ZDE
 

Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 70 milionů korun na podporu ekologické osvěty, environmentálního vzdělávání dětí, mládeže a veřejnosti a aktivit souvisejících s ochranou přírody a klimatu. Dotace jsou určené pro návštěvnická a ekologická centra, odborné instituce ochrany přírody, muzea nebo univerzity a žádat o ně mohou od 16. září do 31. října, přičemž podpořené projekty musí realizovat nejpozději do konce roku 2028.

Jako příklady akcí, na které mohu jít peníze ze současné výzvy, ministerstvo uvedlo konání ekologických festivalů a olympiád nebo motivační aktivity, které přímo zapojují občany do ochrany přírody.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana 30 procent dotace dostanou žadatelé jednorázově jako zálohu a zbytek pak po doložení výdajů a po vyúčtování. Žadatelům tak odpadnou starosti se sháněním peněz na počáteční náklady spojené s rozjezdem projektů, uvedl Valman.

V rámci výzvy je 40 milionů korun podle MŽP určeno na dlouhodobé environmentální vzdělávání a výchovu žáků, studentů i veřejnosti. Dalších 15 milionů korun má směřovat zejména na tvorbu funkčních informačních nástrojů v ochraně přírody na zvláště chráněných územích, územích Natura 2000, v biosférických rezervacích UNESCO a v národních geoparcích. Posledních 15 milionů korun půjde na motivační akce, soutěže a festivaly věnované přírodě.

Dokumenty k výzvě:
https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=139

Přes odpor občanů a spolku vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR souhlasné stanovisko s rozšířením skládky nebezpečného odpadu v Čáslavi. Rozhodnutí bylo zveřejněno ve čtvrtek 5. září na informačním portále EIA. Skládka, která se nachází zhruba 400 metrů od obytných domů, měla být při tom podle původních plánů brzy uzavřena. Více ZDE

Dokument ke stažení:

OV1264_zaveryStan.zip

Vláda dnes vzala na vědomí Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023 označovanou jako Modrá zpráva. České domácnosti podle ní loni meziročně snížily spotřebu vody o 2,7 litru na 86,7 litru na osobu a den. Pitnou vodou bylo zásobováno 10,3 milionu obyvatel. Rok 2023 byl na našem území teplotně silně nadnormální s průměrnou roční teplotou vzduchu 9,7 °C, a od roku 1961 tak šlo o nejteplejší rok podle průměrné roční teploty vzduchu, uvádí Modrá zpráva. Dokument předkládá Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

„Na finanční podporu vodního hospodářství šlo v loňském roce téměř jedenáct miliard korun. Dotace Ministerstva zemědělství představovaly jednu třetinu této částky, a to 3,5 miliardy korun, které směřovaly do oblasti vodovodů a kanalizací, protipovodňové ochrany, údržby vodních toků a nádrží. Věnovali jsme velkou pozornost i pozemkovým úpravám, kde Státní pozemkový úřad vynaložil finanční prostředky ze svých zdrojů na vodohospodářská opatření za 358 milionů a protierozní opatření za 116,7 milionu korun Loni bylo opět prioritou dlouhodobé zadržení vody v krajině a protierozní ochrana, tedy budování rybníků, malých vodních nádrží, mokřadů a prvků zajišťujících protierozní ochranu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

K 31. 12. 2023 byla v souvislosti s pozemkovými úpravami řešenými od roku 1991 vybudována vodohospodářská opatření na ploše více než 859 hektarů a protierozní opatření na rozloze zhruba 941 hektarů. V rámci pozemkových úprav se loni realizovala vodohospodářská opatření za 358 milionů a protierozní opatření za 116,7 milionu korun.

Kromě 3,5 miliardy korun z MZe bylo v roce 2023 vodní hospodářství podpořeno i téměř 7 miliardami korun z MŽP a půl miliardou z Ministerstva dopravy. Na vědu a výzkum šlo téměř 535 milionů, z toho 78 milionů korun z MZe, 100 milionů z MŽP, 69 milionů korun z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a 288 milionů z Technologické agentury ČR.

„Loňský rok byl nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961. Přestože v posledních měsících je množství srážek normální, musíme se intenzivně věnovat obnově krajiny, aby dokázala co nejlépe zadržet vodu a čelit suchu a nedostatku vody. Lepší zadržování vody v krajině a zpomalení jejího odtoku podporujeme zejména z Operačního programu Životní prostředí. Konkrétně na hospodaření se srážkovou vodou bylo do roku 2027 vyčleněno 1,8 miliardy korun, na tvorbu a obnovu tůní, mokřadů, malých vodních nádrží, ale i na zdravější lesní porosty nebo městskou zeleň pak necelých 5 miliard korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V roce 2023 bylo v ČR zásobováno z vodovodů 10,279 milionu obyvatel, což je 94,5 % z celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů byl loni v Karlovarském kraji a v Praze (po 100 %), v Moravskoslezském kraji (99,8 %) a v Ústeckém kraji (97,7 %). Nejnižší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou byl v kraji Plzeňském (85,6 %) a Středočeském (86,1 %). Délka vodovodní sítě byla v loňském roce prodloužena celkem o 421 kilometrů a dosáhla 81 426 kilometrů.

V domech napojených na kanalizaci žilo loni 9,428 milionu obyvatel ČR, to je 86,7 % z celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl obyvatel napojených na kanalizaci byl v roce 2023 v Karlovarském kraji (100 %) a v Praze (99,9 %), nejnižší podíl byl v Libereckém (72,7 %) a v Pardubickém kraji (77,2 %). Délka kanalizační sítě se loni prodloužila o 799 kilometrů a dosáhla 52 367 kilometrů. Celkový počet čistíren odpadních vod se podle údajů Českého statistického úřadu zvýšil oproti předešlému roku o 44 na celkových 2 959 v celé ČR.

Ministerstvo zemědělství loni financovalo akce zařazené do programu „Podpora prevence před povodněmi IV“, který navazuje na předchozí etapy, přičemž se opět klade důraz na opatření s retenčním účinkem. V rámci tohoto programu bylo financováno 16 akcí s dotací přes 496 milionů korun. V programu „Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III“ byly podpořeny tři akce za více než 14,4 milionu korun.

V pokračování programu „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa“ bylo podpořeno 244 akcí celkem za téměř 436,4 milionu korun.

Modrá zpráva podává komplexní přehled o činnostech souvisejících s vodním hospodářstvím v působnosti předkládajících resortů MZe a MŽP. Obsahuje aktuální informace o vodním hospodářství za rok 2023, porovnání v delších časových řadách, trendy vývoje a dosažené změny. Seznamuje s aktuálním hospodařením s vodou, využíváním vodních zdrojů v ČR. Uvádí, jak se ČR vypořádává s cíli ochrany vod před znečištěním i zajištěním vody v dostatečném množství a kvalitě, informuje o plánování v oblasti vodního hospodářství, a rovněž o hydrologických extrémech. Zaznamenává činnost a hospodaření správců vodních toků, popisuje aktuální vývoj v oblasti vodovodů a kanalizací, představuje podrobně poskytnuté finanční podpory týkající se vodního hospodářství, uvádí události a změny v související legislativě a mezinárodních vztazích.

Celou Modrou zprávu najdete zde: Zpráva o stavu vodního hospodářství 2023 | MZe (gov.cz)

Precizní zemědělství je aktuálně skloňované u většiny zemědělců a je jedním z nejvýznamnějších trendů tohoto sektoru. Podle analýzy ÚZEI (Ústavu zemědělské ekonomiky a informací) již 30 % českých zemědělských subjektů využívá alespoň nějakou technologii precizního zemědělství.

Z celkového počtu 1 884 zemědělských subjektů, které se věnovala analýza ÚZEI, jich 567 (30 % subjektů) uvedlo, že využívají alespoň nějakou technologii precizního zemědělství.  Mezi zemědělskými subjekty v ČR jsou nejvíce rozšířeny technologie z kategorie navádění a řízení soustav, které využívá 23 % respondentů.  Mezi těmi, kteří využívají precizní zemědělství, pak tyto technologie využívá 76 % respondentů. Variabilní aplikace hnojiv využívá 8 % respondentů (27 % z uživatelů precizního zemědělství) a variabilní aplikace přípravků na ochranu rostlin využívají 3 % respondentů (10 % z uživatelů precizního zemědělství). Zpracování půdy a zakládaní porostu zastupuje 9 % respondentů (30 % těch z uživatelů precizního zemědělství). S drony pracují 3 % respondentů (10,5 % uživatelů precizního zemědělství) a s roboty 0,4 % respondentů (1,5 % uživatelů precizního zemědělství).

Konkrétně je nejvíce zastoupeno navigování a automatizace při řízení strojů (20 % respondentů; 63 % výměry všech respondentů). Druhou nejvyužívanější technologií je sekční kontrola záběru, kterou 16 % respondentů obhospodařuje 59 % veškeré své výměry. Na třetí příčce je využívání variabilních aplikací dusíkatých hnojiv, která používá 7 % respondentů na 21 % jejich výměry.

• 34 % respondentů plánuje v následujících 2-3 letech zavést nějakou technologii precizního zemědělství nebo zavést jiný, prozatím méně rozšířený, způsob hospodaření

• Nejčastěji se jedná o zavedení navigace a automatizace řízení strojů (50 %), variabilní aplikace minerálních hnojiv (27 %) a omezené zpracování půdy (26 %)

Technologie navádění a řízení soustav využívá 427 zemědělských subjektů, tedy 22,7 %. Z celkového počtu respondentů, kteří́ využívají technologie precizního zemědělství́ využívá jednu nebo více technologií v této kategorii 75,3 % podniků.

Nejvíce zastoupenou technologií mezi respondenty jsou navigace a automatizace při řízení strojů (20 %, z čehož nejčastěji využívaným je autopilot s přesností +/- 5 cm) a sekční kontrola záběru (16 %, z čehož nejčastěji využívanou technologií je postřik po sekcích a rozmetadla minerálních hnojiv). Obě technologie jsou využívány asi na 60 % veškeré půdy všech respondentů šetření. Na 25 % výměry je pak využívána optimalizace trajektorií pojezdů

Celkem 34 % respondentů plánuje v následujících 2-3 letech zavést nějakou technologii precizního zemědělství nebo zavést jiný, prozatím méně rozšířený, způsob hospodaření. Nejčastěji se jedná o právě zavedení navigace a automatizace řízení strojů (50 %), variabilní aplikace minerálních hnojiv (27 %) a omezené zpracování půdy (26 %).

 

Návrh vyhlášky je předkládán k provedení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a to v návaznosti na zákon č.183/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konkrétně za účelem naplnění zmocnění daného ustanovením § 22 odst. 1 písm. h) zákona. Novelou bylo ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona rozšířeno o zmocnění ke stanovení náležitostí pedologického průzkumu.

Hlavním cílem návrhu je stanovení požadavků na pedologický průzkum. Návrh dále obsahuje:

• změny vyhlášky v návaznosti na novelu zákona, jedná se zejména o doplnění přírodě blízké rekultivace těžbou narušeného území do specifikace plánu rekultivace,

• změny převážně legislativně technického charakteru, a to v návaznosti na změny v dalších právních předpisech zejména v oblasti stavebního práva.

• Materiál

• Důvodová-zpráva

• Platné-znění

MPO informujeme, že konsolidované znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 ve znění směrnice 2024/1785 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění) je nyní k dispozici v systému EUR-Lex. Česká verze je ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

Konsolidované znění směrnice IED [pdf, 2060 kB]

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na hrubou výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR.

Hodnota emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny vypočítané na základě této metodiky, není totožná s hodnotou uvedenou v Příloze č. 8 k vyhlášce č. 140/2021, o energetickém auditu. V této vyhlášce je hodnota emisního faktoru CO2 stanovena k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahuje se ke hrubé výrobě elektřiny z fosilních zdrojů. Její hodnota byla fixně stanovena na 0,86 t CO2/MWh.

Tam kde to metodika vyžaduje, se používá hodnota emisního faktoru CO2 vypočtená z tzv. „Zbytkového energetického mixu“ sestaveného na základě metodiky AIB a publikovaného OTE. Ten představuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice, kromě podílu pokrytého uplatněnými zárukami původu. Oproti energetickému mixu hrubé výroby elektřiny se tak mění podíl OZE a to z 14,5 % na 6,4 % podle metodiky AIB (rok 2023). Tomuto mixu pro rok 2023 odpovídá hodnota 0,66 t CO2/MWh.

Švédsko zruší ekologickou daň, kterou od roku 2018 vybírá z letů, které začínají v této zemi. Podle agentury Reuters to oznámili zástupci vlády a provládní strany Švédští demokraté. Podle nich zrušení daně posílí konkurenceschopnost švédských leteckých dopravců a letišť. Ekologickou daň zavedla v roce 2018 tehdejší středolevicová vláda. Platí ji letecké společnosti z letů, které startují ze Švédska. Daň se vybírá za cestujícího na palubě letu a sazba se odvíjí od vzdálenosti. Více ZDE

Současná praxe kolem reklamních letáků zásadně zatěžuje odpadové hospodářství obcí a zároveň nevyhovuje velké části spotřebitelů. Proto je potřeba narovnat podmínky pro zadavatele i distributory tak, aby každý platil spravedlivě část svých nákladů na recyklaci a svoz, které dnes platí výhradně obce. Zároveň je ale potřeba hledat cesty, jak reklamní letáky dostat k těm, kteří je chtějí a neobtěžovat tím ostatní. Rada seniorů i Ministerstvo životního prostředí tak považují za důležité změnit nastavený systém distribuce papírových letáků.

„Snahou ministerstva je narovnat současný nevyvážený systém, kdy za odvoz a recyklaci reklamních letáků platí obce a nikoliv ti, kteří je dostávají na trh. Podle nedávného průzkumu agentury IPSOS si téměř 70 % občanů myslí, že by za distribuci letáků neměli platit obce nebo občané, ale distributoři a zadavatelé reklamy. Považujeme za správné, aby každý výrobce obalu a výrobku za recyklaci zaplatil tak, jako je to například u mobilních telefonů nebo pneumatik. Férovou cenu za letáky by měli platit distributoři a musí pokrýt skutečné náklady na jejich odvoz a zpracování. V žádném případě se ale nejedná o zákaz letáků. Pokud dokážeme zacílit distribuci tak, aby se letáky dostávaly k těm, kdo je chtějí a nechodily do schránek lidem, kteří je jen vezmou a hned vyhodí, dokážeme snížit i celkové množství letáků. Díky tomu se k seniorům dostanou informace v té podobě, na kterou jsou zvyklí, a zároveň se sníží celkové množství odpadů,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: „Účinnost recyklačního poplatku bude nastavena takovým způsobem, aby měli producenti dostatek času se na změnu připravit.”

„Bezmála polovina seniorů je offline, to znamená, že se v digitálním světě nepohybují a využívání slevových reklamních letáků v papírové podobě je pro ně zásadní. Z průzkumu, který jsme si nechali zpracovat agenturou Nielsen vyplývá, že papírové letáky jsou důležité pro 77 % seniorských domácností. Rozumíme, argumentaci ministerstva, ale faktem je, že senioři se začali ozývat s obavami, že je to snaha letáky přesunout do digitálního prostředí a oni o ně přijdou. Oceňujeme, že pan ministr vyslechl naše argumenty a ujistil, že snahou není likvidace, ale optimalizace počtu tištěných letáků. Shodli jsme se na tom, že papírové reklamní by se ideálně měly dostávat tam, kde jsou chtěné,“ říká předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

400 nevyžádaných letáků na domácnost ročně

Ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat průzkum veřejného mínění u agentury Ipsos. Podle něj dostávají letáky téměř tři čtvrtiny domácností, přibližně čtvrtina lidí považuje tištěné letáky za obtěžující. Necelá pětina Čechů přitom na schránku umístila upozornění, že o ně nemá zájem. Více než 80 % lidí souhlasí, že by letáky měly cíleně chodit do schránek jen těm, kteří o ně mají zájem.

„Každá domácnost v Česku dostane ročně až 400 nevyžádaných letáků, které v řadě případů končí rovnou v kontejnerech na papír. To je praxe, kterou chceme opustit, a tomu má právě pomoct příspěvek na nakládání s odpady. Z dat mimo jiné vyplývá, že problém s vysokou nadprodukcí letákového odpadu je především jeho plošnost a neschopnost letáky efektivně cílit. Zde vidíme největší prostor pro zlepšení jak pro zadavatele a distributory, tak v konečném důsledku především pro občany, kteří nevyžádanou reklamu platí,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky v novele zákona o obalech. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo 4 miliard kusů ročně (zhruba 20 000 tun ročně), které končí v lepším případě v tříděném sběru, nebo jako smetí na ulici. V každém případě se se o ně někdo musí postarat a zajistit správné nakládání s těmito odpady, což v současnosti dělají obce na své náklady. To by se mělo změnit právě díky zavedení recyklačního poplatku. S rozšířením recyklačních poplatků dle výzkumu MŽP souhlasí téměř 60 % obyvatel.

S narovnáním podmínek u původců odpadů souhlasí i Svaz měst a obcí. „Obce dlouhodobě požadují, aby producenti platili za recyklaci, což se dnes neděje a doplácí na to obecní rozpočty. Proto bylo i naší iniciativou tento recyklační poplatek zavést a nastavit podmínky způsobem: kdo vyprodukuje, ať nese svůj díl odpovědnosti za vznik odpadu,“ říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Pro obce by zavedení tohoto „recyklačního“ poplatku mělo znamenat, že získají finanční prostředky, které budou sloužit k úhradě jejich nákladů spojených s provozem systému nakládání s odpady, v němž odpadní letáky končí.

Novela nijak nezakazuje výrobu reklamních letáků nebo neomezuje jejich distribuci, ale snaží se narovnat negativní dopady, zejména finanční, které letáky představují pro navyšování objemu odpadů.

Připravovaná novela bude účinná nejdříve v roce 2025, do té doby mají producenti letáků dostatek času na řešení cíleného směřovaní letáků zvláště pro seniory, kteří nevyužívají online prostředí ve svém počítači nebo telefonu.

Změny, které čekají původce odpadů od 1. 1. 2025, kdy vstoupí v platnost nová vyhláška. Opravdu 6 katalogových čísel v odpadech nestačí? Nepřekračuji ohlašovací limity, ale přesto budu muset podat roční hlášení o odpadech? Co mnozí původci často opomíjí, i když to platí už nyní? Dokáže mi pomoci informační systém ENVITA při hlídání partnerů? A mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce
• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí
• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS) začne s přípravou přestavby bioplynové stanice v Chrástu u Poříčan na Nymbursku, kterou magistrát koupil před dvěma lety. Cílem úprav za 278 milionů korun je, aby stanice zvládla kromě rostlinného zpracovat i živočišný odpad a město do ní mohlo svážet zbytky z restaurací a jídelen. Přestavba by podle harmonogramu měla včetně projekčních prací zabrat do spuštění zkušebního provozu zhruba tři roky. Stanici, která vyrábí ze zemědělských odpadů využitelný biometan, koupilo město v létě roku 2022 za 159,2 milionu korun již se záměrem ji upravit na zpracování živočišného odpadu. PSAS na základě dnešního rozhodnutí radních začnou s přípravou projektové dokumentace. Souběžně bude město připravovat systém svozu gastroodpadu. V minulosti chtěla firma na přestavbu získat evropskou dotaci, podle náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti) to však nakonec nepůjde a město bude muset investici zaplatit samo. Více zDE