Již po jednadvacáté se sešli příznivci selského stavu, aby byli přítomni slavnostnímu vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku. Stalo se tak v podvečer 6. prosince a letos poprvé na akademické půdě - v aule na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole. Kromě sedláků ze všech koutů republiky tu nechyběla jako již tradičně ani řada významných hostů v čele s předsedou Senátu PSP ČR Milošem Vystrčilem. Záštitu nad letošním ročníkem soutěže převzali ministr zemědělství Marek Výborný a předseda Zemědělského výboru PSP ČR Michal Kučera.

Jednotlivé farmy byly účastníkům této akce jako vždy odtajněny až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí nominačních videoklipů. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií - celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jaké tedy jsou nejlepší farmy 21. ročníku soutěže a která zvítězila?

Vítězem se stalo Vinařství Válka z jihomoravské Nosislavi (ASZ Břeclav). Tento úspěšný a vyhlášený rodinný podnik pomohly před třiceti lety stvořit takřka z ničeho píle, odvaha, odříkání, jedinečný vztah k půdě, vinohradům a kvalitnímu vínu jeho zakladatelů. Dnes tu z 15 odrůd vinné révy pěstované v bio režimu na deseti hektarech vinic v přírodním parku Výhon vzniká s využitím starých osvědčených postupů, ale i s pomocí moderních zařízení ročně 50 tisíc litrů výtečných vín. Léty nasbírané zkušenosti manželů Karla a Milady Válkových skvěle doplňují svým mladistvým elánem pokračovatel, syn Vojta a jeho manželka, sommeliérka Natálka. Ti se věnují výrobě vína, marketingu, obchodu, prezentaci vinařství a jeho propojení s gastronomickými zážitky a spoustou nápaditých akcí. „Máme svůj sen a ten si postupně plníme,“ říká spokojená rodina.

Stříbro vybojoval Ranč Karpentná (ASZ Těšínské Slezsko), který se rozprostírá pod vrcholky malebných Slezských Beskyd, ale ve velmi specifické oblasti charakteristické hustou zástavbou, v blízkosti Třince. Ekologickému hospodaření na 60 hektarech půdy, krajinotvorbě, chovu masného skotu a amerických plemen koní se tu věnuje za pomoci svých TZ ASZ ČR - Titul Farma roku 2023 vybojovalo vinařství rodičů předseda ASZ Těšínské Slezsko Petr Křižánek s manželkou Terezou a dětmi Víťou a Emily. Ty v sobě geny po rodičích rozhodně nezapřou. Farma disponuje pastevním a boxovým ustájením, venkovní pískovou jízdárnou a nabízí i výcvik koní a jezdců. Nechybí ani prodej hovězího masa koncovým zákazníkům, v plánu je otevření prodejny s farmářskou produkcí přímo v prostorách ranče.

Bronzovou příčku obsadila moderní ekofarma ALMAKO (Svaz venkovské turistiky a agroturistiky) zaměřená na chov a šlechtění masného skotu plemene hereford. V roce 1993 ji založila v obci Albrechtice u Rýmařova v podhůří Hrubého Jeseníku maminka dnešních hospodářů Bohumila a Rostislava Kolářových – Markéta. A nebylo to vůbec snadné. Synové kráčí v jejích šlépějích a za pomoci vnuka Rostislava se věnují hospodaření na 318 hektarech půdy, poskytování služeb v zemědělství a šlechtění kvalitních, výstavně úspěšných zvířat ve stádě o počtu 80 matek. Součástí farmy je i stylový roubený penzion ideální pro pobyty rodin s dětmi s možností širokého vyžití pro ubytované hosty, a to včetně prohlídky hospodářství, zvířat a zážitkových projížděk zemědělskou technikou. Nechybí ani pořádání polních dnů pro širokou zemědělskou veřejnost. 

Jako čtvrté se umístilo ukázkové třígenerační rodinné hospodářství, kde si každý člen našel své smysluplné uplatnění - Farma rodiny Kubátových a Balcarových v obci Dobříčkov nedaleko Benešova (ASZ Benešov). Zabývá se pěstováním široké škály plodin na 240 hektarech půdy, přičemž od loňského roku je zde praktikováno na celé výměře regenerativní zemědělství. Součástí hospodaření je chov mléčného skotu s využitím robotického dojení, doménou dcery zakladatele farmy Václava Kubáta – Báry Balcarové, je zatím zkušební výroba sýrů a sýrových specialit. Nadšení všech vnoučat pro život na venkově, mezi spoustou zvířat a zemědělskou technikou, dává tušit, že zdejší hospodářství s velkým přínosem pro široké okolí v mnoha směrech čeká optimistická budoucnost.

Na páté místo dosáhla Mléčná farma Peškovi z obce Rankov nedaleko Chotěboře (ASZ Havlíčkův Brod). Ta se zabývá chovem mléčného skotu o počtu 60 dojnic s denní produkcí 1400 litrů mléka, pěstováním hlavně krmných plodin na 95 hektarech půdy a poskytováním zemědělských služeb, zejména sklizně. Hospodářství vybudovali manželé Libor a Jana Peškovi, jejich syn Libor, současný hospodář, ho postupně rozšířil a maximálně zmodernizoval. Najdete zde dojicí automat, přihrnovač krmení, napájecí automat pro telata, samochodný krmný vůz nebo kompletní linku na senážování do vaků. Vztahu k půdě, TZ ASZ ČR - Titul Farma roku 2023 vybojovalo vinařství zvířatům a zemědělské technice se postupně učí i další generace - synové Libor, Filip a Matouš, o něž pečuje manželka mladého sedláka Hanka.

V rámci slavnostního vyhlášení měli přítomní a diváci přímého přenosu možnost zhlédnout i aktuální video z BIOFARMY DoRa (ASZ Třebíč), která zvítězila v této soutěži před 20 lety. Dnes je s počtem 850 koz největší farmou svého druhu u nás, denně zpracuje až 1800 litrů kozího mléka denně, a je v rukou již další generace – po zakladatelích, manželech Dobrovolných, ji převzal syn Matěj Pastrňák.
„Naše stavovská organizace, Asociace soukromého zemědělství ČR, vždy staví na svých členech, kteří zase staví na svých tradicích, na rodinách a na vlastním úsilí. Věřím tedy, že generační hospodaření má a bude mít svou budoucnost za všech režimů a navzdory všem společenským či technologickým proměnám dnešního světa. Osobně mne naplňuje radostí, když se každý rok mohu nejen na Farmě roku přesvědčit, že nové krve, nových nápadů a nových nadějí je pořád v Česku dost,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. Co více dodat? Určitě poděkovat všem rodinám, které se nebály do tohoto selského klání přihlásit a podrobit své hospodářské i jiné výsledky konkurenci a hodnocení odborné komise.

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 7 500 sdružených v současné době v 40 regionálních a 9 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP. Více informací na www.asz.cz.

Příprava zálohového systému pro Česko je zase o krok dál. Návrh zákona na zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Iniciativa pro zálohování to vítá jako krok správným směrem, který napomůže modernizovat současný systém ve prospěch životního prostředí a neplýtvat materiály. V současném systému třídění končí více než polovina PET lahví a tři čtvrtiny plechovek na skládce či ve spalovně. Zálohový systém zajistí až 90 % návratnost PET lahví a plechovek, ze kterých budou opět vyrobeny nápojové obaly, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Návrh předpokládá jeho spuštění začátkem roku 2026.

„Oceňujeme tento krok ministerstva životního prostředí, který staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý především ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému budeme schopni do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní ve Skandinávii, Pobaltí nebo v sousedním Slovensku,” uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Zálohovat by se měly plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Tak, jako v zahraničí staví systém na přirozeném místě vracení obalů, což jsou převážně obchody, a kde již dnes jsou spotřebitelé zvyklí vracet skleněné lahve od piva.

Obchodníkům bude kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Systém by měl fungovat na neziskovém principu a podle Havligerové je důležité, aby mohl operátor volit nákladově nejefektivnější řešení, což zajistí, aby byl systém ekonomicky soběstačný, efektivní a jeho hospodaření vyrovnané. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

Návrh zákona však může v meziresortním připomínkování dostát určitých změn. Iniciativa pro zálohování věří, že však dojde pouze ke změnám, které návrh zákona posunou k lepšímu. Klíčová bude diskuse ke kompenzačnímu příspěvku od operátora systému pro města a obce. Tak, jak je navržený, nikde jinde v Evropě neexistuje. „Chápeme obavy měst a obcí ze změny. Uvědomujeme si, že v třídění odpadu je za nimi velký kus práce. Umíme si proto představit finanční příspěvek na adaptaci na nový systém. Nicméně současných navržených 15 % z nevybraných záloh by obcím jen během prvních pět let přineslo do rozpočtu více než 1 mld. Kč," vysvětluje Havligerová a dodává: „Podle propočtu ministerstva si díky legislativní změně přijdou v průměru na 39 Kč za každého občana navíc oproti současnému stavu. S ohledem na to, že zálohování je systém financovaný výrobci, kteří mají ze zákona povinnost postarat se o obaly a také zajistit povinnou složku recyklátu v nich, je kompenzace obcím velkorysá.“  Změna na nový systém by měla být v jejich hospodaření ve výsledku neutrální, města a obce by na ní neměly vydělávat.

Zálohové systémy pro PET lahve a plechovky úspěšně fungují již ve 14 evropských zemích, které díky nim dosahují účinnosti recyklace přes 90 %. Jako poslední se na konci listopadu přidalo Rumunsko. Prakticky ve všech ostatních členských zemích EU je jeho zavedení plánováno či zvažováno.

Související:

Připomínky: Novela zákona o obalech (ZÁLOHOVÝ SYSTÉM)

Cena emisních povolenek v Evropské unii zrychluje pokles, dnes po poledni ztrácela zhruba pět procent pod 72 eur (1755 Kč) za tunu. Nachází se tak nejníže za více než rok, ukazují statistiky. Na pokles ceny má podle analytiků vliv slabá poptávka kvůli problémům v průmyslu a také pokles cen zemního plynu. Letos na jaře se cena povolenek dostala na rekordních zhruba 105 eur za tunu. Více ZDE

Stavební a demoliční odpady představují téměř polovinu všech odpadů produkovaných v České republice. Stavební společnosti jsou schopny recyklovat stále větší množství stavebního materiálu. Většině se podaří znovupoužít do stavebního procesu nejvýše 20 % odpadu. Více ZDE

Třiašedesát zemí se na klimatické konferenci COP28 přihlásilo k závazku snížit emise skleníkových plynů používaných v chladírenské technice a klimatizaci o nejméně 68 procent do roku 2050 oproti roku 2022. Na akci pořádané v Dubaji to oznámila ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová. Kromě toho dnes šest velkých světových mlékárenských koncernů na COP28 slíbilo, že budou brzy uvádět informace o svých emisích skleníkového plynu metanu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Klimatická konference v Dubaji s 90 tisíci účastníky? Měli bychom se nad tím zamyslet, hodnotí COP28 Ladislav Miko

Na 117 vlád se zavázalo ztrojnásobit do roku 2030 obnovitelné zdroje

Emise oxidu uhličitého ve světě letos vzrostou o 1,1 procenta, tvrdí studie

Pokud v regionu, které postihlo silné sucho, v příštích měsících výrazně nezaprší, chystá se Katalánsko dovážet pitnou vodu po moři. Plán tamní vlády však vyvolal obavy v okolních regionech, kde srážky byly v uplynulých měsících rovněž nedostatečné, píše deník El País. V minulosti již k podobnému kroku Katalánsko přikročilo, když v roce 2008 dostala Barcelona dodávku pitné vody z Marseille. Více ZDE

Česko se připravuje na rozšíření systému zálohování. Nově by do něj měly spadat i PET lahve a plechovky, příslušná novela je od tohoto týdne zatím v meziresortním řízení. Zálohu navrhuje ministerstvo životního prostředí na čtyři koruny – o korunu více než u skleněných lahví. V tuzemsku by mělo vzniknout zhruba jedenáct tisíc sběrných míst. Více ZDE

Město Bordeaux na západě Francie od roku 2020 vede starosta za Zelené Pierre Hurmic. Ten se kvůli ohledům na životní prostředí rozhodl nahradit klasický živý vánoční strom umělecky zpracovanou skleněnou sochou stromu, kterou na náměstí před radnicí letos vztyčí už potřetí. Výhrady znějící po představení sochy utichly, místní si na neobvyklou verzi vánočního stromu zvykli a pro město je od letoška i ekonomicky výhodnější. Více ZDE

Chemická recyklace je specifický postup zpracování odpadů, který využívá chemické reakce a procesy k rozkladu, transformaci nebo regeneraci znečištěných nebo nepoužitelných materiálů zpět na užitečné suroviny nebo produkty. K podpoře aktivit v oblasti cirkulární ekonomiky a aplikace pokročilých technik pro nakládání s odpady byl zpracován metodický dokument, který má sloužit k identifikaci procesů, které lze považovat za chemickou recyklaci. V předloženém dokumentu jsou souhrnně řešeny aspekty souvisejících právních předpisů - EIA, IPPC, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech a provázání na nařízení REACH. Metodický dokument obsahuje podrobné rozpracování požadavků na zařazení technologie a souvisejících činností a komplexní informace k obsahu žádosti o povolení / změnu povolení provozu.

Dokument ke stažení:

Metodika_chemická_recyklace_DeFIN.pdf (1.30 MB)

Parlament a Rada dosáhli prozatímní dohody o důležité revizi rámce EU pro ekodesign udržitelných produktů. Tato aktualizace nařízení o ekodesignu zaměřuje na zvyšování odolnosti a spolehlivosti produktů během jejich životního cyklu, umožňující snazší opětovné používání, modernizaci, opravy a recyklaci. Cílem je také snížit spotřebu zdrojů, energie a vody. Dohoda zahrnuje konkrétní opatření, jako je zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi. Spotřebitelé budou lépe informováni díky digitálním „produktovým pasům“, které poskytnou přesné a aktuální informace. Komise dále zřídí veřejný webový portál, kde budou moci spotřebitelé vyhledávat a porovnávat údaje obsažené v těchto pasech. Další opatření zahrnuje povinnost hospodářských subjektů hlásit množství a důvody ničení neprodaného zboží. Zvláštní zákaz ničení neprodaného oblečení, oděvních doplňků a obuvi se má aplikovat dva roky po vstupu zákona v platnost, s možností rozšíření na další kategorie v budoucnosti. Revize ekodesignu představuje krok směrem k udržitelnější výrobě a odpovědnějšímu zacházení s produkty.

V pátém ročníku soutěže Czech Envi Thesis studenti z celého Česka představili v Ústí nad Labem nejzdařilejší práce letošního roku v oblasti společenskovědního přístupu k ochraně životního prostředí. I letos byly k vidění inovativní práce, zabývající se například odpady, přírodou ve městech nebo systémem sdílených elektrokol. Vítězné téma letošního ročníku se pak věnovalo problematice plýtvání potravinami a vyhrála ho studentka Univerzity Karlovy v Praze.

Soutěž Czech Envi Thesis, zaštiťovaná ministrem životního prostředí, vybírá nejlepší práce vysokoškolských studentů zabývajících se společensko-vědním pohledem na ochranu životního prostředí. „Hlavním smyslem soutěže je popularizovat důležitá témata a nejzdařilejší studentské práce tak, aby neskončily v šuplíku,“ zdůraznil úvodem finálového kola organizátor Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně (UJEP). Na něm se 29. listopadu 2023 na půdě UJEP v Ústí nad Labem sešlo celkem 5 studentů a studentek, jejichž práce svou kvalitou a inovativností vyčnívaly mezi téměř třemi desítkami prací z celkem 16 různých fakult, které se do letošního ročníku soutěže přihlásili. Finalisty, vědeckou radu i všechny další účastníky přivítali letos prorektor univerzity doc. Ing. Jan Slavík, Ph.D. a náměstek ministra životního prostředí Mgr. et Ing. Jiří Lehejček Ph.D.

Odbornou porotu nejvíce zaujalo téma Jany Spurné z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ta zvítězila s bakalářskou prací na téma "Typy plýtvání potravinami v českých domácnostech." Její výzkum identifikoval čtyři základní typy českých domácností ve vztahu k plýtvání potravinami a ukázal, že plýtvání ovlivňuje nejen vztah k životnímu prostředí, ale také další aspekty jako je ekonomická situace domácnosti, pohlaví a věk. Jak vítězka při představování své práce uvedla, „abychom mohli zabránit plýtvání, musíme znát, jak se lidé chovají a jak tento problém vnímají“. Z jejího výzkumu se poté ukázalo, že zatímco ženy a penzisté mají (z různých důvodů) tendenci být proaktivní a neplýtvat, jsou to často svobodní muži s vyššími příjmy, kteří mohou mít nálepku „nedbalých plýtvačů“. Podle celosvětových výsledků pak k vyhazování potravin dochází zhruba v každé druhé domácnosti.

Pomyslné stříbro letos vybojoval Jakub Drdla, student Fakulty sociálně ekonomické UJEP, který se dostal do finále s prací na téma "Postoje a preference žáků základních škol ve vztahu k přírodě blízkým opatřením ve veřejném prostoru". Jeho výzkum se zaměřil na to, jak děti vnímají atraktivitu zeleně ve městě. Ve své práci zdůrazňoval, že jsou to právě děti, které jsou při přeměně míst ve městech přehlíženy, přestože patří mezi nejpočetnější skupiny a tvoří budoucí populaci našich měst.

Bronzovou příčku na stupni vítězů o nejlepší studenty obsadila Silvie Komárková, absolventka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která se věnovala tématu udržitelnosti institucí vysokého škol. Její práce nazvaná "Společenská odpovědnost a udržitelnost – akční plán" přinesla konkrétní návrhy pro zlepšení udržitelnosti na domovské fakultě.

Na sdíleném čtvrtém a pátek místě poté byla Michaela Miklasová, absolventka Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Její práce s názvem "Zájem studentů UJEP o využívání služeb e-bikesharingu v Ústí nad Labem" zkoumala zájem studentů o udržitelnou dopravu. Stejné umístění jen těsně za stupni vítězů obsadil Pavel Novák z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jehož práce "Motivační nástroje pro třídění komunálního odpadu – případová studie obce Rašovice" přinesla inovativní přístupy ke zlepšení třídění odpadu v obci pomocí různých komunikačních nástrojů.

O konečném pořadí finalistů rozhodovala vědecká rada složená z odborníků a akademiků z různých vysokých škol. Díky hlavním partnerům soutěže, společnostem Vodafone, Metrostav, a. s., a Nadačnímu fondu Severočeská voda, si soutěžící odnesli nejenom finanční odměny, ale také získali možnost absolvovat školení s mediálním a komunikačním expertem Davidem Vaníčkem. „Ideální forma komunikace by měla být srozumitelná a zároveň atraktivní. Dnes je stále důležitější si uvědomit, že pouhé hromadění výzkumných poznatků nestačí a komunikační propojení mezi vědeckým světem a veřejností je nezbytnost,“ uvedl za organizátory soutěže Marek Hekrle z UJEP důvody, proč je jednou z odměn pro finalisty právě mediální školení.

Vítězné práce a další informace o soutěži jsou k dispozici na webu www.czechenvithesis.cz. Jsou zde i informace o příštím ročníku soutěže, který bude patřit studentům a studentkám, kteří v roce 2024 obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenského pohledu.

 

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku. Devátá částka v tomto roce obsahuje Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů. Aktuální číslo Věstníku naleznete na webu MŽP ZDE.

Navrhovaný zákon zavádí zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly, a to plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje (zejména plechovky), který vytvoří, bude spravovat a financovat tzv. operátor zálohového systému. Kromě zavedení zálohového systému je navržena také úprava povinností spojených s reklamními letáky (na které budou vztaženy povinnosti jako na obaly, tedy povinnost osoby uvádějící je na trh či do oběhu postarat se zejména o zpětný odběr a využití odpadu z těchto letáků), cíle pro zpětný odběr a recyklaci odpadu z nápojových kartonů či umožnění tzv. multikomoditního sběru papíru.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

RIA

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulky

Staré oblečení, boty nebo bytové textilie ve velké míře stále končí v černých popelnicích a později na skládkách. Aby se snížilo množství odložených textilií, budou od začátku roku 2025 obce povinně zřizovat místo, na kterých mohou občané nepotřebný textil a obuv odložit. V budoucnu na náklady spojené se sběrem a svozem budou obcím přispívat samotní výrobci. Tato povinnost je nyní projednávána v rámci revize směrnice o odpadech, po jejím schválení bude do tohoto zákona transponována.

Doposud jsou kontejnery na textil umístěny zhruba na 10 000 místech po celé České republice. Zákon o odpadech, který byl schválen v roce 2020, udává povinnost obcím zřídit sběrné místo. Co ovšem nebylo minulou vládou vyřešeno, je financování sběrné sítě, separace a následná recyklace. Textil je vhodnou komoditou pro systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), který spočívá v tom, že výrobce nese odpovědnost za vyrobený produkt až do konce jeho životnosti a podílí se na financování za jeho další nakládání. Pokud ale dojde ke smíchání textilií s jinými odpady, například v popelnici na směsný odpad, možnost oddělení a efektivní recyklace se snižuje. Ministerstvo proto při přípravě EPR systému na textil bude prověřovat možnou variantu, která by umožnila sběr textilu i na vybraných prodejních místech. Jednalo by se tak o sběr ve veřejné síti v rámci obcí a zároveň u povinných míst. Takto již funguje sběr elektroodpadu nebo baterií.

„Jsem v první řadě zastáncem cirkularity a podporuji opětovné užívání jakékoliv věci nebo materiálu. Pokud ale věc už dosloužila, měli bychom ji umět efektivně zrecyklovat. V současnosti není separace textilu povinná, v černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace výrazně snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,” vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česko trpí neustále rostoucím objemem textilního odpadu. „Stojí za ním zejména levná produkce spojená s vysokou spotřebou nejen oblečení, ale i zdrojů. Textil je jeden z odpadových toků, na který nebyl kladen žádný třídící nebo recyklační cíl. Stal se tak přirozeně černým pasažérem odpadového hospodářství. Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ uvádí vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.

Například ve Francii již systém rozšířené odpovědnosti výrobce funguje. Poplatek za jeden kus prodaného oblečení je zhruba jedna koruna, což při prodaném množství cca 288 milionů kusů textilu se jedná o výnosy cca 288 mil. Kč. Tyto finanční prostředky budou obcím přerozděleny podle počtu obyvatel.

„Když mluvíme o cirkularitě textilu, třídění je druhý ze tří kroků. První krok je u samotných výrobců textilu, kdy je důležité se zaměřit na kvalitu materiálu, design výrobku či jeho opravitelnost. Tam to všechno začíná. Druhý krok je právě zmiňované třídění, které je nesmírně důležité. V Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) se odpadům dlouhodobě věnujeme, děláme ročně desítky odpadových analýz ve firmách, na velkých sportovištích, festivalech, a právě i v obcích, takže vidíme, jak často je textil v komunálním odpadu zastoupen. Třetí krok jsou pak inovace, kterým se snažíme v INCIENu také dlouhodobě věnovat, abychom firmám ukázali, že je to spíše příležitost, nežli povinnost. Jedná se například o digitální štítky, úplné informace o tom, co se v textilu nachází, nebo recyklace z vlákna na vlákno,“ dodává ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Michaela Kloudová.

„Ročně se podle expertních rozborů MŽP v tuzemsku vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu. Tvoří asi 3-4 % odpadu v černých popelnicích. Zřízením sběrných míst v obcích se uleví třídicímu systému a bude možné textil recyklovat efektivněji,” doplnil podstatná data ministr Hladík. V současnosti funguje dobrovolný sběr textilu, který provozují neziskové organizace i soukromé firmy, obsah kontejnerů se převeze do třídicího centra, kde je znovu rozdělen a použitelné oblečení putuje například do charitativních obchodů nebo k nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

Nepotřebný textil je také možné darovat charitativním organizacím napřímo. „Zaměstnanci Ministerstva životního prostředí mají možnost vyměnit své oblečení a boty ve swapu, který jednou za půl roku probíhá přímo u nás v budově. Oblečení, které zůstane bez majitele, putuje na dobročinné účely. Letos jsme z podzimního swapu podpořili Klub svobodných matek, a to skoro sto kily oděvů a bot,“ představuje cirkulární a charitativní aktivity ministerstva životního prostředí ministr Hladík.

Ministerstvo životního prostředí dále podporuje předcházení vzniku textilního odpadu, a to zejména v rámci budování tzv. re-use center nebo pointů, které bývají umístěny na sběrných dvorech. Do těchto míst mohou lidé přinést věci včetně textilu, pro které již doma nemají využití, a dát jim tak šanci na druhý život. Kromě textilu je možné v těchto centrech sehnat například výrobky s ukončenou životností, jakými jsou například nábytek, hračky nebo drobné elektrospotřebiče. Zřizování center tohoto typu může pomoci obcím snížit náklady na odstraňování odpadů, nakupující moohu ušetřit peníze a výhodou je i vznik pracovních míst.

„Udržitelnost a cirkulární ekonomika je jeden ze tří hlavních pilířů Kampusu Hybernská. Textilu a jeho opětovnému využití se věnujeme i během našich workshopů, například v Ateliéru nebo Cirkulární dílně. V Cirkulárním hubu organizujeme swapy a přednášky, které vzdělávají a podporují veřejnost k samotné praxi. Nabízíme i možnost využít naši Knihovnu věcí, kde je možné si za drobný poplatek zapůjčit vybavení, které běžně doma nepotřebujeme každý den, a sdílet ho tak s ostatními. Díky finančnímu přispění Magistrátu hlavního města Prahy se udržitelnost propisuje i do samotného provozu Kampusu, například na splachování využíváme dešťovou vodu a připravujeme také realizaci modrozelené infrastruktury,“ dodává ředitelka Kampusu Hybernská Ema Pospíšilová.

Aktuální novela zákona o obalech, která se primárně věnuje povinnému zálohování, je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Novela obsahuje zahrnutí reklamních letáků do systému lidvidace k obalové složce papírového odpadu. Ty zahlcují modré kontejnery, ale nijak se nepodílí na nákladech, které obcím generují. Zatímco obalový papír nebo lepenka musí platit poplatky, letáky nikoliv. Ministerstvo životního prostředí proto v příštím roce představí teze zákona, který rozšíří povinnost výrobců nově o plastové výrobky, jako jsou hračky, domácí a zahradní potřeby, nábytek, matrace nebo ploché sklo. Tato systémová změna přenese zodpovědnost za likvidaci odpadů od obcí k těm, kteří odpad skutečně produkují, tj. spotřebitelé a zákazníci. Novela bude představena v rámci zákona o výrobcích s ukončenou životností.