Většina Čechů preferuje delší provoz uhelných elektráren, téměř 60 procent lidí považuje za přiměřený časový horizont pro odklon od uhlí deset a více let. Uhlí přitom považují za důležitý a stabilní energetický zdroj. Naopak negativně vnímá uhlí jako zdroj energie zhruba 30 procent lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK. Vláda počítá s odklonem od výroby z uhlí po roce 2030, energetické firmy avizují ještě dřívější termín. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá „Hospodářskou strategii České republiky“ na základě usnesení vlády České republiky č. 54/2020 k projednání vládě ČR. HS ČR má sloužit jako základní pilíř pro formování hospodářské politiky státu na dalších 10 až 15 let. Cílem tvorby dokumentu je ukončit absenci ucelené hospodářské strategie. HS ČR obsahuje základní směry politiky státu v oblasti hospodářství a stane se svorníkem mezi dílčími navazujícími ekonomickými strategiemi a politikami České republiky. HS ČR klade důraz na dlouhodobou udržitelnost, a to nejen v kontextu udržitelného rovnovážného hospodářského růstu, ale i z hlediska sociální a environmentální odpovědnosti a zdravých veřejných financí.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Předkládací-zpráva

Začlenit do zdí budov plastické klikaté vzory by mohlo pomoci s ochlazováním přehřátých staveb - a zároveň snížit množství tepla, které odrážejí zpět do okolí. Výzkumný tým pod vedením Qilonga Chenga z Columbijské univerzity v New Yorku vyvinul slibné řešení, které by mohlo pomoci snížit spotřebu energie tím, že přesměruje sluneční energii mimo budovu. Chengův tým navrhl konstrukci stěny s klikatým vzorem, která může snížit povrchovou teplotu budovy až o tři stupně Celsia ve srovnání s plochými stěnami, aniž by spotřebovala jakoukoli energii. Více ZDE

Když recyklujete odpad, vracíte do hry užitečné materiály, aby neskončily na věky na skládce. V některých případech, když si dáte záležet, je možné zrecyklovat tak šikovně, že vznikne produkt, který je podstatně hodnotnější než původní recyklovaný materiál. To je zázrak upcyklace, svatý grál recyklačních věd. Více ZDE

Britská královská mincovna odhalila novou továrnu, ve které bude zpracovávat elektronický odpad a získávat z něj zlato. Cenný kov chce využívat pro výrobu své kolekce šperků, v budoucnu má v plánu z něj vyrábět i pamětní mince. Více ZDE

Na Sicílii jsou na sucho během horkých letních měsíců zvyklí, tento rok je ale tak katastrofální, jako už dlouho ne. Obraz italského ostrova ve Středozemním moři utvářejí vyschlá jezera a žhnoucím vedrem vysušená pole. Někde je krajina toto léto téměř k nepoznání. Jezera, která se kdysi tyrkysově leskla, jsou nyní zabahněná nebo vyschlá, píše německá agentura DPA. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Černý scénář se nenaplnil, ale suchých dnů bude přibývat. Ovlivní turisty i zemědělce

Teplotní rekordy padají i letos s větší četností než v předchozích letech. Mění se klima rychleji, než jsme si dokázali představit? Čekají nás stále častější razantní výkyvy počasí a stanou se tropické teploty pro středoevropská léta normou? „Africké země, které dosáhly těch rekordů, oteplení v dlouhodobém průměru nemají tak velké jako třeba tropické oblasti, jižní Evropa či u nás. A hlavně, co se děje v polárních oblastech je bezprecedentní,“ říká meteoroložka Taťána Míková. Více ZDE

Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na uzdravování české krajiny s názvem SOS Krajina v tísni. Cílem je získat peníze na opatření, která zastaví vysychání lesů a půdy, masivní úbytky orné půdy nebo mizení některých druhů a rostlin. Vzniknout by mohla nová protipovodňová opatření a krajinné prvky jako aleje, větrolamy, remízky, tůně či mokřady zadržující vodu. Na sbírku mohou lidé přispět skrze webovou stránku.

Čínské firmy nabízejí technologie pro výstavbu větrných parků o desítky procent levněji než evropská konkurence. Spor se v rámci EU vede o to, zda podpořit evropské výrobce za vyšší cenu, nebo naopak čínské firmy, aby zelená transformace proběhla rychleji a levněji. Více ZDE

Jak přizpůsobit naše města, aby v nich byl v tropických vedrech, jaká zažíváme například v těchto dnech, snesitelnější život? Mohou pomoci zelené střechy, vysazování stromů nebo instalace fontán? „Povrchovou teplotu měst lze snížit o desítky stupňů tím, že se změní povrchy. Všechno, co způsobuje, že město není houba, která nasává teplo,“ říká Jan Macháč, environmentální ekonom z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se zabývá zmírňováním dopadů klimatické změny. Více ZDE

Vytápění dřevem bylo dlouho považováno za ekologicky šetrný způsob získávání energie. V Česku vytápí své domovy dřevem přibližně 800 tisíc domácností, přičemž jejich počet se během energetické krize dále zvýšil. Jak ukazuje nová klasifikace německého ministerstva, topení dřevem by však mohlo přejít z kategorie klimaticky neškodného zdroje do kategorie, která má negativní vliv na klima. To by se mohlo projevit i ve výrazném zvýšení nákladů na vytápění dřevem. Více ZDE

Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení. Více ZDE

97 Čechů ze sta trápí povalující se PET lahve a plechovky na volných prostranstvích. Tento tzv. littering je podle průzkumu zásadním problémem ve všech krajích. 8 z 10 respondentů jako problém vnímá také často přeplněné kontejnery na tříděný odpad a téměř třem čtvrtinám české populace nedělá radost ani nepořádek kolem nich. Potvrdil to červnový průzkum společnosti Ipsos. Řešením problému je aktuálně diskutovaný zálohový systém, který má koncem léta projednat vláda. Potvrzuje to 16 zálohujících zemí, které již povalující se nápojové obaly, přetékající kontejnery na třídění, ani nepořádek kolem nich netrápí.

Zálohovaný obal lidé neodhodí

Odhozené petky a plechovky Češi vídají nejen v ulicích měst, ale i v přírodě. Jako problém je vnímá 97 % obyvatel napříč republikou. Jako nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích Češi dlouhodobě uvádí právě nápojové obaly.

„Pohozené odpadky Čechům nedají spát. Přitom řešení je podle nich i zahraniční zkušenosti jednoduché, a tím je záloha na každou petku a plechovku. Záloha dokáže odradit od odhození právě ty občany, kteří obaly do přírodu odhazují. A naopak, průzkumy potvrzují, že zálohy budou motivovat ty ostatní nepořádek po neukázněných spoluobčanech uklízet,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

To, že motivace zálohou funguje, potvrzují také dobrovolníci z organizace Trash Hero. „Neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o řadu uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených vratných skleněných lahví se zálohou nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky či PET lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR, Karel Švanda.

A právě zahraniční zkušenosti potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky, kdy odhozené nápojové obaly z veřejných prostranství i přírody téměř zmizely.

Na Slovensku zálohy vyřešily přetékající kontejnery

Přeplněné kontejnery na třídění jsou podle 8 z 10 Čechů v tuzemsku skutečně dlouhodobým problémem, na který opakovaně upozorňují. Nejvíce to vnímají Pražané (87,6 %) a lidé z Královehradeckého kraje (84,2 %). Ve všech krajích se na tom shodlo přes 80 % obyvatel. Nepříjemností spojenou s přetékajícími kontejnery jsou ale i odpadky povalující se kolem nich, na tom se v průzkumu shodly téměř tři čtvrtiny české populace. Aktuálně navrhovaný zálohový systém by přitom prostor v dotčených kontejnerech uvolnil.

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýzy  společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kterých z kontejnerů ubylo a do procesu recyklace tak mohlo odejít víc než 97,5 % objemu.

Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán
„Výsledky průzkumu mě samozřejmě nepřekvapují, sama bych neodpověděla jinak. Mám za to, že bez zavedení systému zálohování se zlepšení problematiky litteringu nedočkáme. Praha proto podporuje chystanou novelu zákona. Zálohování nápojových obalů přinese Pražanům nejen čistější veřejná prostranství, zároveň také ušetří jejich veřejné peníze. Pomůže omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Navíc se po zálohování k příjmu města za separaci obalů přidá ještě částka za nevybrané zálohy. Uvolnění části kapacity žlutých nádob na plast a tetrapak zabrání jejich přeplnění a následnému nepořádku okolo. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami. Celkem zálohuje 16 evropských zemí a pokud mezi nimi nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve.”

David Šimek, starosta města Svitavy a poslanec Poslanecké sněmovny PČR
„Zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek podporuji, ačkoli by se mohlo zdát, že jako starosta města bych měl stát na druhé břehu. Stále vnímám to, že zde ve sněmovně zastupuji občany, kteří zavedení zálohování jednoznačně podporují. A také si uvědomuji, že stát nastavil svojí legislativou finanční kompenzace, které pomohou do systému měst a obcí peníze z litteringu navrátit zpět.“

Karel Ferschmann, starosta města Němčovice
„Plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek potřebujeme, protože současný dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech a v tom by zálohování významně pomohlo. A pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám.“

Filip Smola, starosta města Železné Rudy

„Štve mě, když jdu třeba na Černé jezero a vidím u cesty PET lahve. Věřím, že kdyby byla lahev za čtyři koruny, tak je to pro lidi dostatečně motivující, aby si ji odnesli domů a následně vrátili. Anebo to pak vysbírá někdo, kdo si tím přivydělá. Stejně jako vracíme skleněné lahve od piva nebo od Mattonky, tak úplně stejně by šlo vyřešit i tohle. Vedle v Německu systém zálohování PET lahví i plechovek funguje už léta. Často tam také nakupuji a sám doma mám jeden koš na vratné plastové lahve a plechovky, které v Německu vracím. U našich sousedů přes hranici je vidět, že vratných plastů mají v přírodě určitě méně. Za plechovku nebo PET lahev dostanou lidé v Německu 25 centů.“

Průzkum uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.

Poznámky:

[1] https://www.naturpack.sk/novinky/analyzy-v-roku-2023-potvrdili-klesajuce-zastupenie-zalohovanych-obalov-v-triedenom-zbere/

Praha zahájí projekt na výrobu a využití vodíku k dekarbonizaci metropole. Zelený nebo nízkouhlíkový vodík využije v dopravě ve městě. Na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, využití vodíku nebo jeho skladování a distribuci bude hlavní město spolupracovat s městskými společnostmi Pražská plynárenská (PPAS) a Pražské služby (PSAS). Vyplývá to z dokumentů, které dnes schválili pražští radní. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vídeň nahrazuje elektrobusy v centru, použije i vodík

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu pro sběr informací týkající se energetické účinnosti – přezkum požadavků na ekodesign ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení. V roce 2016 stanovilo opatření týkající se ekodesignu ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, chladicích agregátů s vysokou provozní teplotou a ventilátorových konvektorů minimální požadavky na energetickou účinnost. Toto opatření nabylo účinku v letech 2018 a 2021. EU nyní přezkoumává opatření v oblasti ekodesignu s ohledem na technologický pokrok a cíle oběhového hospodářství.

Dokument ke stažení:

EU 85_24 EK Výzva k předložení informací pro posouzení dopadů – Ares(2024)

Český plynárenský svaz (ČPS) a Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) uzavřely Memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje plynové mobility v rámci veřejné autobusové dopravy v České republice. Vyzývají zodpovědné instituce, aby byla rozšířena  finanční podpora pro autobusy na biometan.

„Využití biometanu je jednou z vhodných alternativ k provozování autobusové dopravy na fosilní paliva a jedná se o způsob, jak dekarbonizovat zejména příměstskou a meziměstskou hromadnou dopravu v regionech. Tento předpoklad potvrzují i odborné studie, jako je například model MOSUMO,“ říká předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý.

ČPS a SDP ČR tímto memorandem deklarují společný zájem na rozvoji plynové mobility v České republice, založené právě na biometanu, a to zejména ve formě bioCNG. Nezpochybnitelnou výhodou využití biometanu v silniční dopravě je existence cenově
dostupných technologických řešení při zachování vysoké účinnosti i v kopcovitém terénu, kde jiná bezemisní řešení nelze zcela efektivně využít.

„Dopravní podniky v České republice již mají také dlouholetou pozitivní zkušenost s využitím plynových autobusů na CNG, stejně jako vybudovanou infrastrukturu pro jejich plnění. Zároveň se v případě bioCNG jedná o obnovitelné palivo, které je Česká republika schopna potenciálně sama produkovat v dostatečném množství a kvalitě při využití vlastních zdrojů,“ vysvětluje
předseda SDP ČR Tomáš Pelikán.

ČPS a SDP ČR společně vyzývají Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy k rozšíření podprogramu TRANSGov v rámci programu TRANSPORT – Modernizace dopravy, který je součástí Modernizačního fondu, a to konkrétně o možnost využití finančních prostředků alokovaných v tomto podprogramu i na obnovu vozového parku založenou na využití autobusů na biometan.

„Uvědomujeme si, že k takovému rozšíření podpory bude nutné jednání na evropské úrovni, zejména s Evropskou investiční bankou. Jsme připraveni se do tohoto procesu osobně zapojit a připravit veškeré relevantní podklady a návrhy,“ doplňuje Tomáš Pelikán.

Dokument ke stažení:

Memorandum