MŽP má nový dotační titul, který propojí hned několik pro životní prostředí příznivých aktivit. Díky němu dojde ke zlepšení cirkulární ekonomiky, zkvalitnění zemědělské půdy a rozvoji kompostáren i bioplynek. Národní program Životní prostředí (NPŽP) z prostředků Národního plánu obnovy otevírá zcela novou dotační výzvu s názvem Podpora zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a aplikace a zapravování kompostu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu. Výzva míří na široký okruh zájemců od obcí, krajů, výzkumných institucí a vysokých škol, státních podniků, soukromých firmem a družstev až po podnikající fyzické osoby. Největší objem prostředků ve výši jedné miliardy korun z celkové alokace je určen na modernizaci či výstavbu kompostáren nebo bioplynek, z nichž kompost poputuje na zemědělskou půdu. Příjem žádostí se spustí 1. září a vuzavře 1. května 2024 nebo vyčerpáním alokace. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. 8. 2025. Detail výzvy najdete ZDE.

Pokud si z dovolené plánujete přivézt suvenýr pro sebe a své blízké, pečlivě přemýšlejte, co to bude. V případě, že v kufru povezete exempláře chráněných rostlin a živočichů, jejich částí, ale i výrobků z nich, mohl by se váš návrat prodražit. Proto si předem zjistěte, co se z jednotlivých zemí smí a nesmí vyvážet. Nezákonný vývoz vám na hranicích může způsobit značné problémy.

Dle úmluvy CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je více než 40 tisíc druhů chráněno. Nejde jen o živé organizmy, ale i jejich části a výrobky z nich. Může se jednat například o různé masti s obsahem chráněných zvířat či rostlin, výrobky z krokodýlích či hadích kůží, některé mušle, předměty z želvoviny a slonoviny, kožešiny i vycpaniny. Pokud je turista zachycen při vývozu nějakého nedovoleného suvenýru, může pro něj nastat nepříjemná situace například v podobě zmeškaného odletu, v horším případě může být i zadržen.

K dovozu většiny exempláře CITES do České republiky, respektive Evropské unie, potřebujete vývozní povolení země, odkud cestujete, a zároveň dovozní povolení České republiky. Bez těchto dokladů je dovoz nelegální a riskujete značné problémy na hranicích. „V mnoha zemích je porušení úmluvy CITES přísně postihováno, často hrozí i několik let vězení. V České republice vám nezákonně dovezené exempláře budou po příletu zabaveny a může vám být uložena pokuta ve výši od několika tisíc až do 1,5 milionu korun dle závažnosti činu. V některých případech může být váš dovoz posuzován i jako trestný čin,“ vysvětluje Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí, která společně s celníky dodržování mezinárodní úmluvy CITES kontroluje.

Z cest po Středomoří si lidé také někdy nelegálně vozí suchozemské želvy. Z Eurasie se dovážejí zejména kožešiny kočkovitých šelem, vlků a medvědů a další lovecké trofeje. Z amerického kontinentu se importují rovněž kožešiny a lovecké trofeje, výrobky z kůží krokodýlů nebo peří z divokých ptáků. Z tropických destinací si turisté přivážejí schránky chráněných druhů měkkýšů a tvrdé mořské korály, kterési často nasbírají na pláži, aniž by tušili, že je to zakázané. Typickým upomínkovým předmětem z jihovýchodní Asie je lahev obsahující chráněnou kobru naloženou v alkoholu, sušení mořští koníčci nebo tradiční čínská medicína.

Další příklady problematických suvenýrů naleznete v přiloženém letáčku: Rizikové suvenýry.

Jak dovézt exempláře CITES legálně?

Povolení k vývozu a dovozu exemplářů přes vnější hranice EU (tzv. permity CITES) vydává pro české subjekty Ministerstvo životního prostředí. Doporučujeme se proto vždy před plánovaným dovozem či vývozem živých zvířat, rostlin či výrobků z nich, informovat o podmínkách na MŽP. Více informací naleznete na stránce cites.mzp.cz

.

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvinuli hydrogely z přírodního materiálu – syrovátky. Ty do sebe mají při každém dešti nasát vodu a postupně ji uvolňovat. Zlínští výzkumníci teď testují, jestli je možné tímto způsobem ekologicky zvýšit schopnost půdy udržet vodu. Zasadili do suché půdy sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Po dvou měsících se vydali podívat, jak se stromkům daří. Více ZDE

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) vydala publikaci SLOŽITÝ SVĚT JEDNÍM ČÍSLEM aneb Česko v indexech, která ukazuje, jak si Česko vede v oblastech životního prostředí, ekonomických a sociálních otázkách a celkově pokroku na cestě k udržitelnosti ve srovnání se zeměmi EU27 i světa. Česko učinilo v řadě oblastí výrazný pokrok žádoucím směrem k udržitelnému rozvoji – tedy směrem, kdy k uspokojování sociálních potřeb lidí dochází díky prosperující ekonomice při současném respektování environmentálních limitů, zároveň jsou však prezentovány i údaje a trendy negativní. Více ZDE

Můžeme také pozorovat, že v poslední době dochází ke změně paradigmatu v cestovním ruchu – častěji si uvědomujeme negativní dopady cestování. Lidé se více ohlíží na to, jakým způsobem cestují, jaké volí dopravní prostředky, v jaké sezóně jedou atp. „Udržitelnost v cestovním ruchu se skloňuje každým pádem a téměř ve všech zemích. Jsou například ostrovy (Kanárské, Kapverdy), které si začínají účtovat poplatky za odvoz odpadků po turistech. Spousta zemí přidává poplatek k letenkám, aby si lidé byli vědomi uhlíkové stopy, kterou létání má, vybírali si delší dovolenou a méně létali. Dalším velkým fenoménem je ježdění na kole nebo po vodě,“ vyjmenovává Nora Dolanská některá opatření, ke kterým se turistické destinace uchylují. Více ZDE

Bezmála před rokem založily Ústecký a Karlovarský kraj Destinační agenturu Krušnohoří. Ta si stanovila za cíl zajistit jednotnou propagaci celého pohoří a podporovat udržitelný turismus. „Často se zapomíná na místní obyvatele a na obce, což jsou v této hře také důležití hráči,“ podotýká ředitel agentury Štěpán Javůrek. Více ZDE

Nestihli jste webinář, na němž odborníci SFŽP ČR představili nové dotační výzvy na vodohospodářské projekty v Operačním programu Životní prostředí 2021-2027? Podívejte se na webinář ze záznamu. Více ZDE

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) by měl být nově zřízený přímo zákonem jako organizace podřízená ministerstvu životního prostředí (MŽP). Návrh zákona, který právě tento resort vložil do připomínkového řízení, také zakotvuje činnosti a služby zajišťované ústavem. Aktuálně má ČHMÚ právní status příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP, ministerstvo ale považuje za nezbytné činnosti ústavu jednoznačně legislativně zakotvit. Více ZDE

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• RIA
• Rozdílová tabulka
• Srovnávací tabulka

Komise dnes navrhuje pravidla, podle nichž budou výrobci odpovědní za celý životní cyklus textilních výrobků a podpoří udržitelné nakládání s textilním odpadem v celé EU. Tato iniciativa urychlí rozvoj odvětví odděleného sběru, třídění, opětovného použití a recyklace textilních výrobků v EU v souladu se strategií EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Očekává se, že zvýšení dostupnosti použitého textilu vytvoří místní pracovní místa a ušetří peníze pro spotřebitele v EU i mimo ni a zároveň zmírní dopady textilní výroby na přírodní zdroje.

Komise navrhuje zavést povinné a harmonizované systémy rozšířené odpovědnosti výrobce pro textil ve všech členských státech EU. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobce úspěšně zlepšily nakládání s odpady z několika výrobků, jako jsou obaly, baterie a elektrická a elektronická zařízení. Výrobci budou hradit náklady na nakládání s textilním odpadem, což jim rovněž poskytne pobídky ke snížení množství odpadu a zvýšení oběhovosti textilních výrobků – navrhování lepších výrobků od samého počátku. Částka, kterou výrobci zaplatí do systému rozšířené odpovědnosti výrobce, bude upravena na základě vlivu textilních výrobků na životní prostředí, což je zásada známá jako „ekomodulace“.

Společná pravidla rozšířené odpovědnosti výrobce v EU rovněž usnadní členským státům provádění požadavku na sběr textilních výrobků odděleně od roku 2025 v souladu se stávajícími právními předpisy. Příspěvky výrobců budou financovat investice do kapacit pro tříděný sběr, třídění, opětovné použití a recyklaci. Cílem navrhovaných pravidel pro nakládání s odpady je zajistit, aby použité textilní výrobky byly tříděny za účelem opětovného použití a aby to, co nelze opětovně použít, bylo přednostně zaměřeno na recyklaci. Sociální podniky působící v oblasti sběru a zpracování textilu budou těžit z větších obchodních příležitostí a většího trhu s použitými textilními výrobky.

Dnešní návrh rovněž podpoří výzkum a vývoj inovativních technologií pro oběhovost textilního odvětví, jako je recyklace vláken na vlákno.

Návrh se rovněž zabývá otázkou nezákonného vývozu textilního odpadu do zemí, které nejsou dostatečně vybaveny k tomu, aby s ním nakládaly. Nový zákon by vyjasnil, co představuje odpad a co se považuje za opakovaně použitelné textilie, s cílem zastavit praxi vývozu odpadu zastřeného za účelem opětovného použití. To doplní opatření podle návrhu nového nařízení o přepravě odpadů, která zajistí, aby k přepravě textilního odpadu docházelo pouze tehdy, existují-li záruky, že s odpady je nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Dnešní návrh cílené revize rámcové směrnice o odpadech zahrnuje rovněž opatření týkající se plýtvání potravinami, která jsou podrobně popsána v samostatných otázkách a odpovědích.

Další kroky

Návrh Komise na cílenou změnu rámcové směrnice o odpadech nyní posoudí Evropský parlament a Rada v rámci řádného legislativního postupu.

Souvislosti

EU produkuje 12,6 milionu tun textilního odpadu ročně. Pouze oděvy a obuv představují 5,2 milionu tun odpadu, což odpovídá 12 kg odpadu na osobu ročně. V současné době se pouze 22 % pospotřebního textilního odpadu sbírá odděleně za účelem opětovného použití nebo recyklace, zatímco zbytek je často spalován nebo ukládán na skládku.

Rámcová směrnice o odpadech je právním rámcem EU pro nakládání s odpady v EU. Stanoví definice týkající se nakládání s odpady, včetně definic odpadu, recyklace a využití, hierarchie způsobů nakládání s odpady a základních pojmů.

Dnešní iniciativa naplňuje závazek Komise přijatý ve Strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky, a to navrhnout opatření k harmonizaci pravidel rozšířené odpovědnosti výrobců v textilním průmyslu a vytvořit ekonomické pobídky k tomu, aby textilní výrobky byly udržitelnější a oběhovější.

Další informace

Návrh Komise na cílenou revizi rámcové směrnice o odpadech

Internetové stránky o rámcové směrnici o odpadech

Internetové stránky o strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky

Informativní přehled o rozšířené odpovědnosti výrobce za textil

Komise dnes přijala balíček opatření pro udržitelné využívání klíčových přírodních zdrojů, který rovněž posílí odolnost potravinových systémů a zemědělství EU.

Díky náhodnému objevu před pěti lety se povedlo letos vyrobit přístroj, který umí vyrábět elektřinu jen z pohybu molekul ve vzduchu. Přestože množství energie je jen malé, pokouší se toto zařízení vylepšovat rovnou několik vědeckých týmů. Více ZDE

Evropská investiční banka (EIB) zveřejnila výsledky průzkumu mezi obcemi za rok 2022. Tento komplexní průzkum mezi 744 obcemi z celé Evropské unie nabízí jedinečný obrázek o již uskutečněných a plánovaných investicích, problémech, kterým jednotlivé obce čelí, a také úspěších, kterých dosáhly na své cestě za digitální a zelenou transformací. Vzhledem k tomu, že téměř polovina veřejných investic v EU připadá na obce, mají tato zjištění zásadní význam.

Klíčová zjištění z průzkumu mezi obcemi za rok 2022:

• Investiční mezery a problémy: Nedostatek finančních prostředků a také nejisté a zdlouhavé regulační procesy i nadále odrazují obce od plánování zásadnějších investic. Při realizaci investičního záměru se navíc obce potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a nízkými kapacitami dodavatelských řetězců.

• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků: Průzkum dokládá klíčový význam, který se pojí s nezbytným školením současných i budoucích pracovníků. Obce hlásí potíže při hledání odborníků na životní prostředí a klima, stěžují si i na nedostatek techniků a inženýrů. Řešení těchto problémů má zásadní význam pro úspěšnou realizaci investičních plánů.

• Ústřední postavení zelené a digitální transformace: Investiční plány obcí na příští tři roky se zaměřují na zmírňování dopadů změn klimatu, adaptaci a digitální infrastrukturu. Více než šest z deseti obcí však vyjadřuje nespokojenost se svými předchozími investicemi do zmírňování dopadů změn klimatu a adaptace na změnu klimatu. Nespokojenost s investicemi do digitální infrastruktury oproti tomu vyjádřilo pouze 40 % obcí.

• Regionální rozdíly: Evropské obce pokročily více v digitální než v zelené transformaci. Zatímco ve vysokopříjmových regionech je vyšší podíl obcí, které aktivně investují do obou těchto transformací, méně rozvinuté regiony mají problémy dosáhnout srovnatelného pokroku.

Další podrobnosti ZDE

Montrealská společnost CarbiCrete vyvinula metodu zachycování uhlíku v betonu a tvrdí, že její produkt zachytí více uhlíku, než kolik ho vypustí. Tato technologie významně snižuje potřebu cementu na bázi vápníku, který je klíčovou složkou tradičního betonu a je zodpovědný za přibližně osm procent všech celosvětových emisí oxidu uhličitého. Více ZDE

Vědci z Národní univerzity v Singapuru (NUS) vyvíjejí baterie, jejichž nabíjení trvá stejně dlouho jako tankování benzinu. To je krok, který by mohl elektromobilitu nastartovat. Jsou vyrobeny z kovu niobu a mají vydržet o 10 let déle než standardní baterie pro elektromobily. Baterie jsou výsledkem projektu inovace baterií za 5 milionů dolarů (v přepočtu cca 109 milionů Kč), který podpořila Národní výzkumná nadace ve spolupráci s brazilskou společností CBMM, předním dodavatelem niobu, jak píše server Cool Down. Více ZDE