Výnosy z aukcí emisních povolenek budou nově využívány ze 100 % na vybraná klimatická opatření, která pomohou průmyslu nebo teplárnám modernizovat, snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech. Prostředky bude možné použít na podporu nových obnovitelných zdrojů energie, adaptační opatření, podporu a kompenzace pro energeticky náročný průmysl i zranitelné domácnosti. Česká republika bude výnosy z aukcí využívat prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR a rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, částečně také skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu i státního rozpočtu. Vláda dnes schválila návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

„Významně měníme pravidla pro využití výnosů z aukcí emisních povolenek, které budeme jednoznačně využívat na investice do moderní energetiky a průmyslu, na snižování našeho příspěvku ke změně klimatu, na adaptace jako je například zalesňování a také na zmírnění sociálních dopadů pro domácnosti. Peníze dále půjdou například do modernizace tepláren a rozvodů tepla, na nové obnovitelné zdroje v energetice, na snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu nebo na modernizaci dopravy. Zaměříme se na zlepšení energetické účinnosti v podnikání i u budov, protože úspory v soukromých i veřejných budovách jsou pro nás zásadní. Právě sem spadá i evropsky oceňovaný program Nová zelená úsporám. Výnosy z emisních povolenek půjdou do Státního fondu životního prostředí od roku 2026, částečně také půjdou Ministerstvu průmyslu a obchodu a v příštím roce zůstanou ve státním rozpočtu,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Novela zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, zřizuje nový Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu. Ten bude doporučovat základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s využitím peněžních prostředků. Schvalovat bude také alokaci prostředků a text jednotlivých výzev pro předkládání projektů z Modernizačního fondu, které jsou financované z tzv. národních povolenek. Využití výnosů z povolenek bude potvrzovat vládní Rada.

Díky tomuto výboru se do rozhodování zapojí ministerstva, kterých se dekarbonizace a klimatická opatření nejvíce týkají. Vedle MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR budou spolupracovat i zástupci z Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda bude také každoročně schvalovat plán využití finančních prostředků, zrychlení administrativy vládě umožní nově vzniklá Rada pro využití výnosů. Do roku 2030 dosáhnou prostředky jenom z dražeb povolenek cca 250 mld. Kč, v závislosti na ceně povolenek. V Modernizačním fondu je v období 2021-2030 k dispozici cca 350 mld. Kč.

„Zároveň je potřeba alokaci prostředků do jednotlivých oblastí provázat s naplňováním cílů ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a zohlednit i dlouhodobý cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem je, aby veškeré výnosy byly efektivně využité a pomohly modernizaci české ekonomiky, včetně předcházení negativních sociálních dopadů odchodu od fosilních paliv, a také na přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu,“ dodává ministr Hladík s tím, že obnovitelné zdroje jsou výrazně levnější než fosilní, proto musíme modernizovat a postupnými kroky bezpečně odcházet od uhlí. Česko platí za fosilní paliva miliardu korun denně, z toho polovina odchází do třetích zemí, často politicky nestabilních nebo vyloženě nepřátelských.

Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy. Dále také na podporu lesů a zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů. Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy. Prostředky z prodeje povolenek budou také využívané na financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích nebo například na rozvoj vzdělávání a podporu pracovních sil pro klimaticky neutrální hospodářství.

Zákon o zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v České republice zamíří v dohledné době ke schválení na vládu. Zálohování funguje již v 16 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout opravdové cirkularity cenných materiálů a zabránit tomu, aby se z PETu a hliníku stával odpad. Zastánci současného systému třídění, převážně spojení s odpadovým byznysem, se tuto změnu snaží zastavit. Aktuálně se pokoušejí prosazovat takzvaný digitální zálohový systém, který však není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený, má mnoho nedostatků a reálně by neměl žádný pozitivní efekt.

Diskutovaný systém takzvaných „digitálních záloh“ by měl fungovat na základě individualizovaných QR kódů pro každý nápojový obal. Jen samotná výroba etiket by výrazně zpomalila výrobní linky a zvýšila nákladovost výroby nápojů, která by se musela projevit na jejich cenách. Následně by se kódy musely ve všech fázích skenovat, tedy při distribuci výrobcem, při naskladnění prodejcem i při samotném nákupu spotřebitelem. V poslední fázi by spotřebitelé, vybaveni chytrým telefonem s aplikací nebo speciálním ručním skenerem, vraceli obaly do „digitalizovaných“ žlutých kontejnerů opatřených QR kódem a při vrácení každého obalu by museli načíst jak obal, tak kontejner.

„Největší problém takzvaného digitálního zálohování je fakt, že jde jen o současný systém třídění nalakovaný narůžovo, ve kterém se materiály vesměs třídí ručně, málo se recyklují a obaly končí na jedné hromadě často na skládce nebo ve spalovně. Jde pouze o chiméru, která doposud nikde nefunguje a všechny pokusy doposud dopadly neúspěšně a jen potvrdily praktickou neproveditelnost této myšlenky. Digitální zálohy vůbec nezajistí cirkularitu, tedy opakované využití materiálu pro stejný účel, což je hlavním přínosem a cílem zálohového systému všude v Evropě: z PET lahví vyrábět opět PET lahve a z plechovek znovu plechovky,“ varuje Kristýna Havligerová, manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

„Tento systém by navíc výrazně zvýšil náklady na výrobu nápojů, jelikož by výrobci byli nuceni na každý obal natisknout unikátní kód. V Česku se přitom na trh ročně dostane přibližně 1,65 miliard PET lahví a 820 milionů plechovek. Dle odhadů by to mohlo současné výrobní linky zpomalit na polovinu, u plechovek až na třetinu,“ dodává.

Odborníci se shodují na tom, že by systém nebyl dostatečně efektivní, a nejen spotřebitelům by přinesl starosti navíc. Digitální kódy by nijak nezměnily současný netransparentní systém třídění, ve kterém je většina obalů tříděna ručně s nízkou efektivitou a rizikem kontaminace. To potvrdil i Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v INCIEN: „Systém tzv. digitálních záloh je pro použití k zálohování nápojových obalů zcela nevhodný. Oproti osvědčenému systému záloh, který funguje ve většině zemí EU, nedokáže systém digitálních záloh zajistit čistotu sebraných nápojových obalů, nezabrání litteringu, navíc je méně uživatelsky přívětivý a náchylný k poruchám a podvodům. V porovnání se systémem záloh navrženým MŽP se v systému digitálních záloh ztrácí hlavní výhody zálohování a nevýhody pro spotřebitele jsou větší.“

Rizika podvodů i vyloučení spotřebitelů

Digitální zálohy využívající miliardy různých kódů rovněž nemají dostatečně propracované zabezpečení a kontrolu, bylo by tak velmi jednoduché systém zneužít a připravit spotřebitele o zálohy. „Méně poctiví zákazníci by mohli v obchodě pouze naskenovat unikátní kódy nápojů, které si následně nekoupí a ani nevrátí, a dostat za ně zálohu, kterou v první řadě nezaplatili. Opravdoví zákazníci by tak o své peníze přišli,“ komentuje Kristýna Havligerová.

Další překážkou systému jsou i vysoké technologické požadavky, které by mohly vyloučit některé uživatele. Účast v systému vyžaduje chytrý telefon, ovládání aplikací a internetové připojení. Statistiky ukazují, že 18 % Čechů  nemá chytrý telefon, což ztěžuje univerzální dostupnost sytému. Alternativa v podobě speciálních skenerů vyvolává otázky ohledně toho, kdo zaplatí za jejich pořízení. Digitální zálohy tak vyloučí ty nejzranitelnější skupiny obyvatel včetně seniorů a osob s nízkými příjmy.

S debatovaným systémem se pojí i velké bezpečnostní hrozby. „Navrhovaný digitální systém sbírá osobní data, jako je nákupní chování občanů a jejich pohyb, zároveň má přístup k bankovnímu účtu. Bez zajištěné ochrany těchto údajů mnoho lidí z obav ztráty soukromí nebude chtít systém používat,“ doplňuje manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

Digitální zálohový systém nefunguje nikde na světě

Neúčinnost digitálního zálohového systému je patrná z toho, že nebyl zaveden v žádné zemi, a to i přes různá pilotní testování. Testy proběhly v různých částech Velké Británie, v Irsku, v Srbsku nebo sousedním Rakousku, ve všech případech bylo od projektu následně odstoupeno a tyto země se zaměřily na osvědčený zálohový systém s vracením obalů do obchodů.

„Všechny pokusy zahrnovaly pouze malé množství obalů i domácností. Například experiment v Irsku se týkal jen 200 domácností a ve Walesu pouze 263 domácností, z nichž každá dostala šest lahví. Velmi omezený testovací vzorek byl také v Belgii, konkrétně 100 tisíc nápojových obalů, tedy množství, které se v Česku prodá přibližně za 20 minut. Všechny piloty se navíc zaměřily pouze na zkušenosti spotřebitelů, nikoliv na dopad na celkový systém recyklace nebo proveditelnost v dalších fázích procesu. Často zahrnovaly ruční lepení kódů na obaly,“ uzavírá Kristýna Havligerová.

Dokument ke stažení:

Final_RELOOP_Factsheet_Digitální zálohový systém.pdf (1392192)

Zařízení, které zdarma pomohlo ke skříním či postelím tisícům lidí, fungovalo v Českých Budějovicích od roku 2016. Teď Nábytková banka pozastavila provoz, protože jí chybí peníze, aby ho mohla udržet. Ročně by její organizátoři potřebovali přes dva miliony korun. Více ZDE

Nová pravidla posilují právo na opravu. Jejich cílem je i snížit množství odpadu a podpořit opravárenský sektor díky snazším a cenově výhodnější opravám. Evropský parlament v úterý přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.

Povinnost zboží opravit

Nová pravidla výrobcům nařizují poskytovat opravu výrobku za přiměřenou dobu i náklady a informovat spotřebitele o jejich právech na opravu. U zboží opraveného v rámci záruky se navíc o jeden rok zákonná záruka prodlouží, což pro spotřebitele představuje další motivaci k tomu, aby se místo koupení nového výrobku rozhodli pro opravu.

Po uplynutí zákonné záruky bude výrobce stále povinen opravit běžné domácí spotřebiče, u nichž je oprava podle předpisů EU technicky proveditelná, jako např. pračky, vysavače, chytré telefony. Seznam kategorií výrobků lze do budoucna rozšiřovat. Spotřebitelé si také budou moci během doby opravy zapůjčit náhradní zařízení, nebo se rozhodnout pro výměnu za renovovaný kus, pokud jejich výrobek nebude možné opravit.

• Výrobce musí po uplynutí zákonné záruční doby výrobek za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase opravit

• Spotřebitelé budou mít přístup k náhradním dílům, nástrojům a informacím ohledně opravy

• Spotřebitelé budou motivováni k tomu, aby se rozhodli pro opravu – např. prostřednictvím poukázek a fondů oprav

• Online platformy spotřebitelům pomohou nalézt místní opravny a prodejny s renovovaným zbožím

Informace o podmínkách a službách v rámci oprav

Spotřebitelé budou moci využít evropský informační formulář, který jim pomůže posoudit a porovnat opravárenské služby a naleznou v něm informace o povaze závady i ceně a době trvání opravy. Aby byl proces opravy co nejjednodušší, bude zřízena evropská online platforma, pomocí níž budou spotřebitelé v jednotlivých státech moci vyhledat opravny, prodejce renovovaného zboží, kupce vadného zboží či místní iniciativy propagující opravy jako například tzv. opravárenské kavárny.

Oživení opravárenského trhu

Cílem směrnice je posílit unijní opravárenský trh a snížit cenu oprav pro spotřebitele. Výrobci budou muset za přiměřenou cenu poskytovat náhradní díly a nástroje a nebudou smět používat smluvní doložky nebo hardwarová či softwarová řešení, které by opravu ztěžovaly. Zejména nebudou smět bránit využívání náhradních dílů z druhé ruky či 3D tiskáren od nezávislých opravářů, ani odmítnout opravu výrobku čistě z ekonomických důvodů nebo protože byl výrobek již dříve opraven někým jiným.

Propagace cenově dostupných oprav

Aby byly opravy cenově dostupnější, bude muset každý členský stát zavést alespoň jedno opatření na jejich propagaci. Příkladem takových opatření jsou např. poukázky a fondy oprav, informační kampaně, opravárenské kurzy či podpora místních komunit, které zřizují sdílené prostory pro opravy.

Další postup

Poté, co Rada příslušnou směrnici formálně schválí a bude zveřejněna v Úředním věstníku EU, budou mít členské státy 24 měsíců na to, aby ji začlenily do svého práva.

Souvislosti

Podle Evropské komise je kvůli předčasné likvidaci spotřebního zboží v EU produkováno každoročně 261 milionů tun emisí CO2 a 35 milionů tun odpadu a spotřebováno 30 milionů tun zdrojů. Spotřebitelé také ročně přicházejí o přibližně 12 miliard eur tím, že zboží místo opravy vymění. Kromě toho se očekává, že nová pravidla přinesou 4,8 miliardy eur na růst a investice v EU.

Směrnice doplňuje další nová pravidla EU o ekodesignu a posílení postavení spotřebitelů v zájmu ekologické transformace.

Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby a udržitelného růstu a inovací - spuštění platformy „pro opravy“, zavedení opatření na podporu práva na opravu a přístupu k náhradním dílům, přijetí opatření na úrovni EU s cílem motivovat spotřebitele k delšímu používání výrobků a řešení plánovaného zastarávání a zajištění práva na opravu, jak je vyjádřeno v návrzích 5 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

Návrh vyhlášky je předkládán zejména z důvodu změny stavebních právních předpisů a přijetí nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Vyhláškou o požadavcích na výstavbu, která je prováděcím právním předpisem ke stavebnímu zákonu, dochází k ucelení požadavků na výstavbu v jednom právním předpisu. Součástí tohoto předpisu jsou též technické požadavky na stavbu vodovodů stanovené dosud v části sedmé vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě, dosud stanovené v části osm této vyhlášky. Cílem návrhu vyhlášky je uvést vyhlášku č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do souladu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu tak, aby právní úprava nebyla duplicitní. Návrh vyhlášky dále upřesňuje postup při aktualizacích Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová-zpráva

• Platné-znění

Česko pravidelně trápí nedostatek vody nejen na povrchu, ale především pod povrchem. Mnoho lidí si nechce tento fakt přiznat, případně proti opatřením rovnou aktivně vystupují. Někteří z vás mají v živé paměti velké období sucha, které kulminovalo kolem roku 2019. Obyvatelé a samosprávy bojují se suchem po svém. Primárně se snaží prohlubovat stávající vrty, sekundárně se napojují na existující vodovody nebo spoléhají na státní instituce, že jim vodu dovezou. Příčin těchto problémů je několik. Všechny ale mají jednoho hlavního společného jmenovatele a tím je klimatická změna. Více ZDE

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU

Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Podle něj jsou poté podniky hodnoceny v rámci mezinárodních ratingů. Více ZDE

ESG Češi téměř neznají, od firem ale zodpovědné chování očekávají

Zkratku ESG, písmena označující anglická slova Environment, Social a Governance, tedy životní prostředí, společenskou odpovědnost a řízení, česká veřejnost většinou nezná. V oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti má ale od firem vysoká očekávání. Více ZDE

EU vyrobila rekordní množství zelené energie. Česko hluboce zaostává

V roce 2023 byl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě rekordní, a to 43 % oproti 36 % v roce 2022. Již druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv, uvádí ve zprávě o evropském klimatu unijní meteorologická služba Copernicus. V Česku je to jen 15 %. Více ZDE

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost

Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. Více ZDE

Letos končí přechodné období podle nového odpadového zákona. Co nás čeká příští rok? Nová katalogová čísla, nový ISOH2, evidence podle vyhlášky č. 273/2021 sb., nebo stihne MŽP připravit nové vyhlášky? Revoluce se blíží také v obalové legislativě. Hlasitě se mluví o povinném zálohování PET, ale chystaná obalová legislativa přinese mnohem víc. A probereme také nové cesty k udržitelnosti.

Na konferenci vystoupí: Štěpán Jakl (MŽP), Jiří Valta (Cenia), Petr Šulc (Sfe consulting), Jan Maršák (MŽP), Iva Werbynská (Syba), Jan Přikryl (EKO-KOM), Marie Tichá ( UJEP), Laura Mitroliosová (CIRAA)

Podrobné informace a registrace: www.konferenceope.cz
 

Program:

1. PANEL - Konec přechodného období podle zákona o odpadech, co nás čeká?

• Výhled odpadové legislativy v roce 2025 očima MŽP - Štěpán Jakl (MŽP)
• Nový ISOH2 – jaké změny čekají na původce odpadů- Jiří Valta (Cenia)
• Povinnosti pro původce odpadů v roce 2025 - Petr Šulc (Sfe consulting)

2. PANEL - Obalová revoluce

• Připravovaná novela obalového zákona a možnosti recyklace plastů - Jan Maršák (MŽP)
• Dopad nového nařízení EU o obalech na průmysl - Iva Werbynská (Syba)
• Obaly pohledem EKO-KOMu - Jan Přikryl (EKO-KOM)

3. PANEL - Směrem k udržitelnosti

• Životní cyklus výrobku a jeho environmentální dopady - Marie Tichá ( UJEP)
• Ekodesign a digitální pas výrobku - Laura Mitroliosová (CIRAA)

Podle § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mají obce povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí vydal tento metodický návod pro upřesnění postupu pro splnění povinnosti obcí.

Dokument ke stažení:

Metodický návod (PDF, 153 kB)

V národním leteckém průmyslu se každoročně spotřebuje přibližně 22 miliard galonů leteckého paliva, které vyprodukuje přibližně 1 miliardu tun oxidu uhličitého, což představuje 3 % světových emisí oxidu uhličitého. Z tohoto důvodu se výzkumní pracovníci i politici dívají na letectví jako na odvětví, které nabízí mnoho příležitostí ke snížení emisí. Více ZDE

Kudy teče voda do řek a potoků? Začal monitoring vodních toků, hledají se výpusti i překážky

V Česku se naplno rozběhla takzvaná pasportizace vybraných potoků a řek. Vodohospodáři spolu s ochránci přírody teď přímo v terénu mapují na 26 000 kilometrů vodních toků. Do mobilní aplikace se kromě stavu potoků zapisují třeba konkrétní překážky nebo výpusti, které by mohly být zdrojem znečištění přírody. Více ZDE

Chytré popelnice. Samy hlásí, že jsou plné. Jenže to Pirátům drhne

Pražská firma řešící moderní technologie, která spadá do gesce Pirátů, utratila více než 23 milionů korun za „chytré popelnice“, které samy hlásí, že jsou plné. Ani taková vysoká částka utracená z kapes daňových poplatníků ovšem nevede k tomu, že by informace ze speciálního systému byly ke svozu odpadu využívány. Systém totiž drhne. Čidla prý selhávají a hlásí plný kontejner i v případě, že obsahuje jediný kousek zaseklého odpadu. Více ZDE

USA chtějí zvýšit výrobu energie z větrných elektráren

Spojené státy se domnívají, že do roku 2030 bude větrná energie produkovat 20 procent elektřiny v zemi. Stejné množství nyní vyrábějí jaderné elektrárny. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnilo americké ministerstvo energetiky. Výzkumná práce zkoumala technické možnosti rozšíření větrných elektráren v zemi. Více ZDE

Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy. Ukazují to data za rok 2022, které Ministerstva životního prostředí zveřejňuje v souvislosti s plněním třídících cílů obcí podle zákona o odpadech.

„Krajům i obcím se daří lépe třídit a díky tomu skončilo v roce 2022 na skládkách nejméně komunálního odpadu za posledních deset let. Míra třídění stoupla mezi ročně úplně ve všech krajích a potvrzuje se tak fakt, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi,“ komentuje data ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: “Ministerstvo životního prostředí proto z Operačního programu Životní prostředí podporuje všechny druhy aktivit, díky kterým se vyhneme tomu nejhoršímu možnému způsobu nákladní s odpady, tedy jejich uložení pod zem. Ať už jde o výstavbu nebo modernizaci třídicích odpadových linek, sběrné dvory, zlepšení sběru a svozu odpadů nebo re-use centra, kde můžete odevzdat věci, které ještě někomu poslouží. Podporujeme i systémy vratných obalů a nádobí nebo domácí kompostéry na zahrady.“

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Přibližně stejných výsledků dosáhly kraje Liberecký (37,14 %) a Karlovarský (37,38 %).

Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %). Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %.

Data potvrzují, že mezi lety 2021–2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %. V roce 2030 a následujících letech 65 % a v kalendářním roce 2035 i následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Dokument ke stažení:

Třídění komunálních v krajích 2022 (PDF, 96 kB )

Komise schválila ve středu 17. dubna změnu pracovního programu Horizon Europe na roky 2023–2024, což zvýší rozpočet na rok 2024 o téměř 1,4 miliardy eur. Investice zahrnuje podporu misí EU s cílem řešit výzvy jako klimatická neutralita měst, a nebo iniciativu New European Bauhaus. Nová opatření také zahrnují balíček experimentálních akcí na podporu otevřenosti programu a podporu mladých výzkumníků. Komise navýšila rozpočet programu Horizon Europe na rok 2024 o téměř 1,4 miliardy eur. Tato změna zahrnuje podporu misí EU, včetně iniciativy New European Bauhaus, a balíček experimentálních akcí na podporu otevřenosti programu a kariér mladých výzkumníků.

Stromy ve městech a obcích by měly získat větší ochranu. Stát chce, aby lidé, firmy a instituce místo pokácených dřevin zasazovali nové. Pokud to nebude možné, mají nově platit poplatek. Úřad to navrhuje v rámci chystané změny zákona o ochraně přírody a krajiny. Více ZDE

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje rozsáhlé sektorové šetření v oblasti nakládání s odpady. V průběhu následujících dvou let získá informace od všech relevantních subjektů působících v tomto sektoru a vyhodnotí je z hlediska fungování hospodářské soutěže na těchto trzích.

Odpadové hospodářství prochází v současné době zásadními změnami, zejména v souvislosti s přechodem k ekologické a udržitelné ekonomice. Z tohoto důvodu je podstatné, aby v odvětví probíhala účinná hospodářská soutěž, díky níž budou soutěžitelé v tomto odvětví fungovat efektivněji a s nižšími náklady pro spotřebitele.

Úřad vybral uvedenou oblast jako předmět sektorového šetření jednak kvůli tomu, že se zde v posledních letech zabýval opakovanými podněty a dále z důvodu chystaných zásadních změn právní úpravy. V přípravě je jednak zavedení zálohového systém na PET lahve a kovové obaly na nápoje a rovněž změna pravidel skládkování spalitelného komunálního odpadu, k níž má dojít v roce 2030. Obě tyto změny budou mít zásadní dopad do sféry hospodářské soutěže. Z těchto důvodů se Úřad rozhodl daný sektor podrobně prověřit.

V rámci šetření bude sledováno a vyhodnoceno desetileté období od roku 2013 do roku 2023, a to v oblastech svozu, třídění, spalování a skládkování odpadů, se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.

V první fázi šetření Úřad provede analýzu aktuálních plánů odpadového hospodářství krajů a dále osloví krajské úřady s žádostí o informace. Dále zmapuje fungování jednotlivých trhů, identifikuje subjekty působící ve výše uvedených oblastech a vyžádá si od nich informace. Půjde zejména o veřejné zadavatele, svozové společnosti, provozovatele skládek a třídících linek, spalovny, zařízení energetického využití odpadů a sdružení subjektů působících v této oblasti. Podrobně se bude analyzovat právní úprava dopadající na odpadový sektor, to vše se zaměřením na soutěžní aspekty.

V další fázi bude provedena analýza získaných dat a dojde k jejich porovnání s daty Českého statistického úřadu a dalších zdrojů. Jestliže v mezidobí dojde k přijetí novely zákona o obalech zavádějící v ČR zálohový systém na PET lahve a kovové obaly na nápoje, zaměří se Úřad na postavení nově vzniklého operátora a případně i další aspekty s touto problematikou související.

Cílem šetření je zmapovat trh, jeho strukturu a úroveň hospodářské soutěže, identifkovat případné dysfunkce trhu, zformulovat doporučení pro řešení soutěžních problémů (na legislativní či nelegislativní bázi) a pro posílení soutěže na šetřených trzích, s přihlédnutím k doporučením adresovatelným veřejným zadavatelům (zejména městům a obcím), popř. spotřebitelům.

Patrně největší kriminální kauza ve Středočeském kraji za poslední roky s přesahem do ekologie a financí nabírá ještě větších rozměrů. Policie odhaduje náklady na sanaci azbestem zamořeného území v Milovicích na 1,5 miliardy korun. Konkrétní viníky ale nemá. Více ZDE

Počínaje dneškem žijí obyvatelé České republiky na ekologický dluh. Takzvaný Světový den překročení vypočítává mezinárodní organizace Global Footprint Network již od roku 2006. Pro tuzemsko připadá na 18. dubna, což je o 6 dní pozdější termín než v loňském roce. Globální den překročení (Earth Overshoot Day) pak připadá na 25. července.

Den překročení je ukazatelem toho, jak velká za námi zůstává stopa na planetě. Toto datum se dá oddálit snížením dopadu na životní prostředí, a to nejen v oblasti průmyslu, stavitelství a zemědělství, ale také dopravy a výroby. Poptávka lidstva po přírodních zdrojích již nyní převyšuje limity a možnosti naší planety. Konkrétně Česká republika by při současné produkci potřebovala podle výpočtu na letošní rok přírodní zdroje 3,38 planet, v celosvětovém kontextu se číslo snižuje na 1,76.

„Nemůžeme žít na dluh. Tedy ani na ekologický dluh. Už v dubnu jsme spotřebovali tolik přírodních zdrojů, co nám mělo vystačit na celý rok. S touto rychlostí spotřeby by nám nestačily ani tři planety Země. Proto se musíme snažit dluh zmenšovat. Můžeme tomu pomoci tím, že budeme například zateplovat své domy a snižovat tak jejich energetickou náročnost, můžeme vyměnit starý kotel za šetrnější způsob vytápění, využívat zelenou elektřinu třeba ze solárních panelů nebo více recyklovat a zaměřit se na opětovné využívání materiálů i vody. Zároveň bychom měli spojit síly v podpoře biodiverzity a ochraně vody i půdy, a hlavně v obnově naší přírody. Na tom také na ministerstvu intenzivně pracujeme. Věřím, že nejen díky tomuto se nám podaří den, od kterého žijeme na dluh, zase o něco oddálit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Globální den překročení nastane podle výpočtů o osm dní dříve než v loňském roce. Současné tempo zapříčiní, že den, od kterého žijeme na ekologický dluh, přijde každý rok o něco dříve. Abychom toto datum oddálili, je důležité snížit ekologickou stopu a zaměřit se na efektivnější využívání omezených zdrojů, které máme k dispozici. Počítá se každý malý krok a začít se dá například změnou ve stravování nebo nákupním chování.

„Dnešní datum je především vodítkem k zamyšlení. Pro jednotlivce při zvažování individuálního chováni a skutečných potřeb, pro vlády pak zejména jako memento nutnosti reálných environmentálních reforem, které zároveň řeší všechny tři planetární krize: klima, biodiverzitu i znečištění,“ dodal náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček (Piráti).

Datum Globálního dne překročení se každý rok počítá vydělením světové biokapacity, tedy množstvím zdrojů, které Země v daném roce vytvoří, a světovou ekologickou stopou (spotřebou přírodních zdrojů v daném roce). Výsledek se pak vynásobí počtem dní daného roku.

Dne 12. dubna 2024 Rada EU schválila znění revize směrnice o průmyslových emisích (IED) a nového nařízení o portálu průmyslových emisích (IEP). Dalším krokem je podepsání revize IED a následně vyhlášení v Úředním věstníku EU. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení. Po tomto datu budou mít členské státy EU až 22 měsíců na to, aby ustanovení směrnice začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů. Co se týče IEP, po vyhlášení v Úředním věstníku EU se stane závazným a přímo použitelným ve všech členských státech od roku 2028. Více informací poskytne tisková zpráva zveřejněná na webových stránkách Rady EU ZDE.