Klimatická konference OSN COP29 se v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodla na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun) ročně do roku 2035. Účastníci konference OSN se také dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Více ZDE

Kdo nenakupuje na Temu, jako by nežil. Platí to pro mladé lidi z generace Z, pro něž je aplikace tohoto nákupního tržiště tak nepostradatelná, že ve staženích poráží i sociální síť TikTok. Čínská nákupní platforma je přitom známá svými nekvalitními produkty a podle expertů je rovněž bezpečnostní hrozbou. Více ZDE

Odpor proti zálohování nápojových obalů není o ochraně veřejného zájmu nebo efektivní recyklaci, ale o zachování zisků velkých odpadových firem. Tyto firmy těží z aktuálního systému, kde náklady na likvidaci odpadů nesou obce a daňoví poplatníci. Na podporu stávajícího stavu máme i některé obecní svazy a agenty svozových firem v podobě představitelů jako Olšáková, Dočkalová nebo Drahovzal. Tito lidé hrají na šachovnici odpadového systému zajímavou roli. Namísto toho, aby skutečně řešili problémy obcí, se propojují finančními šňůrami s odpadovými firmami a udržují je v komfortní pozici. Tohle propojení zajišťuje, že obce dál platí miliony na údržbu systému, který udržuje v chodu zisky těch správných firem, zatímco daňoví poplatníci to celé platí. Vůbec nejde o obce, protože obcím odpadne část problému, ale o vliv, který si přes obecní agenty udržují velké odpadové společnosti. Více ZDE

Molo by vás zajímat:

Odpadářské firmy blokují využití surovin za 451 mil. Kč ročně

Česká republika připravila další opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR novou dotační výzvu zaměřenou na snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, tzv. F-plynů. Jedná se o uměle vytvořené chemické látky, které mají výrazně vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý, a to v řádu sto až desetitisíc násobku. Proto jsme připravili výzvu z Národního programu Životní prostředí na snížení pravděpodobnosti vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do ovzduší. Ve výzvě máme připraveno pro žadatele 30 milionů a příjem žádostí bude spuštěn 1. ledna 2025.

„Fluorované skleníkové plyny, které využíváme v celé řadě zařízení – od chlazení a klimatizace po tepelná čerpadla a zařízení v energetice, mají mnohonásobně vyšší účinek na změnu klimatu než oxid uhličitý. Emise těchto plynů v posledních dekádách navíc prudce narostly, proto patří mezi regulované látky, které je nezbytné kontrolovat a snižovat míru jejich používání. Právě s tím má pomoci čerstvě vyhlášená dotační výzva. V ní celkem 30 miliony korun podpoříme projekty zahrnující sběr, regeneraci a odborné školení pro práci s těmito látkami,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dotační titul je určen osobám, které mají certifikaci podle zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, dále školícím střediskům, vzdělávacím institucím a hodnotícím a certifikačním subjektům. Z dotace je možné podpořit investiční náklady na zařízení pro regeneraci fluorovaných skleníkových plynů i na vybavení školicích středisek a vzdělávacích prostor pro osoby manipulující s těmito látkami nebo na tvorbu výukových materiálů.

"Školení pracovníků, kteří s F-plyny manipulují, je důležité, aby nedocházelo k jejich únikům do ovzduší. Výzva se zaměřuje také na subjekty, které poskytují akreditované vzdělávání v oblasti chlazení," upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Výše podpory se pohybuje od 400 tisíc do 4 milionů korun na jeden projekt podle typu aktivity. Příjem žádostí začne 1. ledna 2025 a potrvá až do 31. 12. 2025, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádosti se podávají online přes web zadosti.sfzp.cz. 

Detaily a dokumenty k výzvě 14/2024

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska zveřejnily aktuální informace o pokroku v procesu omezování per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) v Evropě.

Pět orgánů členských států, které připravily návrh na omezení PFAS a vědecké výbory agentury ECHA pro hodnocení rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) nadále posuzují více než 5 600 vědeckých a technických připomínek, které ECHA obdržela během veřejné konzultace v roce 2023.

Tato konzultace pomáhá předkladatelům dokumentace postupně aktualizovat a zlepšovat informace o PFAS. Pomohla také identifikovat použití, která nebyla v původním návrhu výslovně uvedena a která jsou podle potřeby začleněna do stávajících posouzení odvětví nebo seskupena do nových odvětví. Příklady zahrnují např. aplikace těsnění, technické textilie, aplikace v tiskařství a dále v lékařství např. obaly a pomocné látky pro léčiva.

Kromě úplného zákazu nebo zákazu s časově omezenými výjimkami se rovněž zvažují alternativní možnosti omezení, což by mohlo zahrnovat podmínky umožňující pokračování ve výrobě, uvádění na trh nebo používání PFAS. Tato úvaha je zvláště důležitá pro použití a odvětví, kde by zákaz mohl vést k nepřiměřeným socioekonomickým dopadům. Alternativní možnosti se zvažují mimo jiné pro tato použití:

• baterie;
• palivové články;
• elektrolyzéry.

Proporcionalita každé alternativní možnosti bude vyhodnocena a porovnána s původními dvěma možnostmi omezení, tj. úplný zákaz nebo zákaz s časově omezenými výjimkami. Všechny aktualizované informace jsou podkladem pro průběžné hodnocení návrhu omezení výbory agentury ECHA.

Další informace:

• Aktualizace postupu omezování PFAS [PDF][EN]
• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS
• Nejžhavější vědecká témata - PFAS
• Vědecké hodnocení návrhu na omezení PFAS - současný stav [PDF][EN]
• Řízení o omezení
• Dánsko: ECHA zveřejnila zprávu o návrhu na omezení PFAS, 20. 11. 2024

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu. Předloha zamíří k posouzení do Senátu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu k předložení informaci týkající se digitálního pasu výrobku – pravidla pro poskytovatele služeb. V souvislosti s nařízením o ekodesignu udržitelných výrobků byl jako nástroj pro zajištění snadného přístupu k digitálním informacím o udržitelnosti, oběhovosti a souladu s právními předpisy zaveden digitální pas výrobku. Komise má v úmyslu přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví pravidla pro poskytovatele digitálního pasu výrobku, což je základní prvek pro zajištění širší správy tohoto pasu.

Dokument ke stažení:

EU 137_24 EK Výzva k předložení informací pro posouzení dopadů – Ares(2024)8031852

Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí, které způsobuje právě i hromadění plastů v oceánech. Materiál nazvaný „supramolekulární“ plast má podobnou pevnost v tahu a lze jej i zpracovávat jako plasty na bázi ropy, uvedl tým vědců z národního vědeckého výzkumného ústavu Riken a Tokijské univerzity. Více ZDE

Slovensko již třetí rok úspěšně zálohuje nápojové obaly. Systém zálohování si na Slovensku získal širokou podporu veřejnosti, ukazují výsledky nejnovějšího průzkumu realizovaného výzkumnou agenturou 2muse na podzim 2024. Je to dobrou zprávou i pro Česko, protože jasně ukazuje, že zálohový systém je funkčním, důvěryhodným, dlouhodobě udržitelným a mezi lidmi populárním řešením pro opakovanou recyklaci PET lahví a plechovek.

Průzkum agentury 2muse pro Správce zálohového systému ukázal, že až 95 % Slováků systém zálohování zná a využívá jej. Více než 80 % respondentů uvedlo, že budou pokračovat v zálohování i v budoucnosti, což jen podtrhuje úspěšné fungování systému. „Naší prioritou nyní není jen dosahovat vysoké návratnosti, ale udržet ji a zároveň podpořit pozitivní motivaci lidí nadále se podílet na recyklaci obalů a tím pádem aktivně přispívat k ochraně přírody,“ zdůraznil generální ředitel Správce zálohového systému Marián Áč.

„Výsledky tohoto průzkumu potvrzují, že zálohování prázdných nápojových obalů se stalo běžnou součástí života Slováků. Odpovědný přístup občanů ukazuje, že Slováci vnímají zálohování i jako způsob, jak přispívat k ochraně životního prostředí,“ uvedla Stanislava Púčková z agentury 2muse.

Podpora zálohování na Slovensku je důležitá i pro vývoj v České republice, kde je návrh zákona nyní ve sněmovně a čeká na projednání v prvním čtení. „Ze zkušenosti Slováků je jasné, že zálohování nápojových obalů dává smysl a dobře nastavený systém umí dosáhnout skvělé výsledky. Slováci už ve druhém roce fungování systému vraceli 92 % obalů k recyklaci a tuto úroveň si stále drží,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Slovenská veřejnost přijímá systém záloh pozitivně, vnímá pozitivní environmentální dopady, obaly bez problému vrací do sběrných míst. Podobný vývoj očekáváme i u nás. Češi už nyní vnímají pozitivní dopady především na životní prostředí, které zavedení systému záloh přinese, a jeho zavedení dlouhodobě podporují tři čtvrtiny z nich.“

Zálohování je podle Slováků prospěšná činnost

Až 77 % Slováků považuje zálohování za činnost, která přispívá ke snižování zátěže na životní prostředí a zlepšení kvality recyklace. Tento přístup odráží nejen ochotu obyvatel chránit životní prostředí, ale také potřebu systém zálohování dlouhodobě udržet. Vysoká úroveň informovanosti o zálohování hraje významnou roli, neboť tři čtvrtiny dotázaných správně rozumějí fungování zálohování, jako je například způsob vracení obalů či uplatnění účtenky za vrácené PET lahve a plechovky.

Dostupný a efektivní systém

Dostupná síť odběrných míst a rychlý proces vrácení obalů jsou dalšími faktory, které pomáhají udržet vysokou návratnost. Až 80 % dotázaných v průzkumu má nejbližší odběrné místo do 15 minut od svého bydliště, přičemž 62 % dokáže návštěvu odběrného místa vybavit do pěti minut. Kvalita a dostupnost odběrných míst podporují ochotu a aktivitu našich obyvatel systém aktivně využívat. Na to myslí i český návrh, který počítá s povinným zapojením obchodů s plochou nad 50 m2, díky kterému bude spotřebitelům k dispozici minimálně 11 tis. sběrných míst. Menší obchody se budou moct zapojit dobrovolně.

Slováci během letošního roku vysbírali už více než jednu miliardu zálohovaných nápojových obalů. Celkově tak od spuštění zálohového systému (tedy od 1.1.2022) vysbírali více než 2,9 miliardy zálohovaných obalů.

Průzkum byl realizován v období od 27.8 do 10.9.2024 na vzorku 1220 respondentů, jejichž struktura odpovídá slovenské populaci.

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Rada přijala nové nařízení o činnostech v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu. Cílem nových pravidel je zvýšit soudržnost, transparentnost a srovnatelnost ratingových činností v EU, aby se posílila důvěra investorů v udržitelné finanční produkty.

Ratingy ESG poskytují stanovisko k profilu společnosti nebo finančního nástroje z hlediska udržitelnosti, a to posouzením jejich dopadu na společnost a životní prostředí a jejich expozice vůči rizikům v oblasti udržitelnosti.

Mají stále významnější dopad na fungování kapitálových trhů a na důvěru investorů v udržitelné investiční produkty.

Cílem nových pravidel je posílit spolehlivost a srovnatelnost ratingů ESG zlepšením transparentnosti a integrity činností, které poskytovatelé ratingů ESG provádějí, a předcházením potenciálnímu střetu zájmu.

Poskytovatelé ratingů ESG usazení v Unii budou muset mít konkrétně povolení k činnosti a budou podléhat dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Rovněž budou muset splňovat požadavky na transparentnost, zejména pokud jde o jejich metodiku a zdroje informací. Pokud budou chtít poskytovatelé ratingů ESG usazení mimo Unii působit v Unii, bude muset jejich ratingy ESG přejímat poskytovatel ratingů ESG s povolením v EU, nebo budou muset být uznáni na základě kvantitativního kritéria nebo zařazeni do registru poskytovatelů ratingů ESG v EU na základě rozhodnutí o rovnocennosti.

Nařízení zavádí jako zásadu oddělení podnikatelských a jiných činností s cílem předcházet střetům zájmů.

Nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí 20 dní poté. Nařízení se začne uplatňovat osmnáct měsíců po vstupu v platnost.

Dokument ke stažení:

• Nařízení o činnostech v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu

Pražští radní v pondělí schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí pro rok 2025. Lidé, spolky a další organizace budou moci žádat o prostředky na projekty v sedmi kategoriích určených ke zlepšení stavu veřejné zeleně, na vzdělávací projekty a pomoc Praze s adaptací na změnu klimatu. Každoroční výzva podpoří již podruhé i projekty z oblasti cirkulární ekonomiky.

Do programu by mělo být alokováno celkem téměř 43 milionů korun z rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025 pro oblast životního prostředí. Žádosti o dvouleté dotace bude možné podávat od 2. ledna do 13. ledna 2025.

„Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku je jedním ze čtyř základních pilířů Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030. Oproti dosavadnímu přístupu, kdy se suroviny vytěžily, použily a vyhodily, klade cirkulární ekonomika důraz na eliminaci vzniku odpadu a na co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Šetří se tím primární zdroje, snižuje se množství produkovaného odpadu a zlepšuje život ve městě v mnohých dalších oblastech,“ říká Jana Komrsková náměstkyně primátora Prahy pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

V praxi se jedná o projekty jako komunitní kompostování, swapy, opravárenské a šicí dílny nebo půjčovny věcí, které kromě pozitivního dopadu na životní prostředí prospívají komunitnímu životu ve městě a zvyšují sociální soudržnost obyvatel.

O dotaci mohou žádat fyzické i právnické osoby jako církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, akademie věd, společenství vlastníků jednotek, od jejichž vzniku uplynul více než jeden rok.

Maximální výše jednotlivé dotace v kategoriích zaměřených na veřejnou zeleň, cirkulární ekonomiku, ochranu přírody a ekologickou výchovu nebo specifické projekty je 450 tisíc korun. Projekty v kategoriích zaměřených na adaptaci a zmírňování dopadů klimatické změny se mohou ucházet maximálně o 600 tisíc korun, výukové a vzdělávací programy pro školy mohou získat až 900 tisíc korun.

Jednotlivé žádosti o poskytnutí dotace budou posuzovány z hlediska splnění formálních náležitostí a bude uskutečněno obsahové hodnocení podle pěti kritérií (účelnost, potřebnost, efektivnost, hospodárnost a proveditelnost projektu). Projekty by také měly být dokončeny do konce roku 2026. O poskytnutí dotace rozhodne příslušný orgán hl. m. Prahy nejpozději do 30. června 2025.

Veškeré informace pro žadatele budou k dispozici na portálu praha.eu. K dispozici bude i možnost telefonicky nebo e-mailem konzultovat zpracování žádosti s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. V loňském roce bylo v programu pro oblast životního prostředí podáno celkem 246 žádostí o dotaci od 139 různých žadatelů, přičemž hlavní město podpořilo celkem 145 projektů výslednou částkou 42 milionů korun.

 

Tento dokument Aktualizace NAP SG je rozdělen do několika částí. V první části je popsána organizační struktura aktualizovaného NAP SG. V druhé části jsou definovány strategické cíle NAP SG, které představují klíčové kroky k modernizaci a efektivnímu řízení elektroenergetické infrastruktury. V rámci třetí části jsou popsány relevantní oblasti aktualizovaného NAP SG. Tyto oblasti byly stanoveny na základě vyhodnocení dosavadního NAP SG (2019-2024) a analýzy potřeb odvětví energetiky v budoucím období (2025-2030). Ty vychází zejména z vládního dokumentu Státní energetické koncepce (aktualizace 2024) a nových evropských směrnic a nařízení. 

V návaznosti na zmíněné oblasti byla ve čtvrté části vypracována zadání jednotlivých projektů NAP SG, která byla formulována tak, aby odpovídala novým potřebám elektroenergetického sektoru se zaměřením na chytré sítě. Hlavním cílem v oblasti chytrých sítí pro následující období je umožnit rozsáhlou integraci nových technologií ve výrobě, přenosu, distribuci i spotřebě energie prostřednictvím odpovídajícího rozvoje síťové infrastruktury. Realizace těchto projektů ze strany provozovatelů přenosové a distribučních soustav bude financována prostřednictvím regulovaných nákladů těchto společností, pokud nebude zajištěno prostřednictvím existujících grantů a dotací.

Dokument ke stažení:

• 249_24_Materiál
• 249_24_Předkládací-zpráva

Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989. Vždyť ještě v roce 1989 činily emise oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele dnešní ČR celkem 16,7 tuny. Loni už to bylo jen 7,9 tuny, tedy méně než polovina. Emise na obyvatele tak loni odpovídaly úrovni roku 1954. Více ZDE

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) vydala oficiální český překlad „Protokolu o skleníkových plynech – standard pro korporátní účetnictví a výkaznictví“ (Korporátní standard GHG Protokolu). Tento základní dokument pro kontrolu emisní stopy a měření emisí skleníkových plynů byl přeložen do českého jazyka na základě licenční smlouvy se Světovým institutem zdrojů (WRI) a Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Jedná se o první oficiální překlad tohoto standardu vydaného již před více než dvaceti lety do češtiny – dokumentu, který má zásadní význam pro podporu dekarbonizačních aktivit českých firem a organizací. Více ZDE

Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil. Záznam rozhovoru ZDE

Vepřové ze Španělska, drůbež z Brazílie, nebo jablka z Nového Zélandu. Zbytečně dovezené potraviny, tedy takové, které je možné vypěstovat u nás, a přesto je dovážíme ze zahraničí mají mnohonásobně vyšší uhlíkovou stopu než ty vyprodukované v tuzemsku. Na příkladu čtyř komodit to ukazuje modelový výpočet, který pro Zemědělský svaz ČR připravila společnost Fair Venture. 

Ekologické dopady dovozu potravin do České republiky jsou obrovské. Analýza uhlíkové stopy vybraných komodit pro Zemědělský svaz za rok 2023 na malém vzorku ukazuje, že dovoz potravin, jako jsou jablka, cibule, drůbeží a vepřové maso, má výrazné negativní dopady na životní prostředí, kterým bychom se mohli vyhnout, pokud bychom využívali místní zdroje. „Na konkrétních modelových výpočtech lze vidět, že hon maloobchodů za cenou má neblahý dopad nejen na ekonomiku, ale i životní prostředí. Prodávat jablka z Chile nebo Nového Zélandu či dovážet vepřové ze Španělska a drůbež z Brazílie zkrátka nedává smysl, když jsme tyto potraviny schopní vyprodukovat sami, a to ve velmi vysoké kvalitě,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nahrazením dovozů by Česko mohlo snížit emise CO₂ až o miliony tun ročně

Česká republika v roce 2023 dovezla značné množství potravin, včetně 61,6 milionů kilogramů jablek, 60 milionů kilogramů cibule, 281 milionu kilogramů vepřového masa a 120 milionů kilogramů drůbežího. Tyto produkty často cestují stovky až tisíce kilometrů, což zvyšuje jejich uhlíkovou stopu. V případě některých komodit je rozdíl v emisích mezi dovozem a lokální produkcí až několikanásobný a tím i dopad na životní prostředí výrazný.

„Od Zemědělského svazu jsme dostali zadání, abychom spočítali, jakou uhlíkovou stopu zanechává dovoz potravin. Pro zjednodušení a názornost jsme počítali s objemy dovozu čtyř ukázkových komodit, které typicky umí čeští zemědělci vyprodukovat v dostatečném množství sami. Šlo o jablka, cibule, vepřové a drůbeží maso. Omezili jsme se na vliv dopravy / vzdálenosti ze země původu dovážené komodity a následně porovnali zjištěnou uhlíkovou stopu dopravy dovozů s emisemi CO₂ v případě využití lokálních potravin,“ říká Jan Baláč ze společnosti Fair Venture, která výpočty uhlíkové stopy prováděla.
„Souhrnné emise CO₂ dopravy veškerého dovezeného zboží těchto čtyř komodit – jablka, cibule, vepřové, drůbeží činily za rok 2023 až 131 tisíc tun CO₂ při náročné dopravě dovozu (letecky a/nebo menší nákladní auto), což je o 103,6 tisíc tun CO₂ více než při využití lokálních potravin. Jedná se o 4,8násobek stejného objemu produkce v ČR a odpovídá to zhruba roční uhlíkové stopě menší obce o velikosti do 15 000 obyvatel,“ vysvětluje Baláč. Při šetrnější dopravě dovozu těchto čtyř komodit lodí a/nebo většími kamiony je uhlíková stopa dopravy dovozů o 18 tisíc tun CO2 náročnější, než kdybychom tyto čtyři komodity vyprodukovali v ČR (3,1násobek ČR). „Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné. Uvědomme si, že do Česka každoročně dovážíme tisíce, možná i desetitisíce různých komodit, takže úspora CO2 by v tom případě šla do milionů tun ročně“ komentuje výsledky Martin Pýcha, a dodává: „Přitom každý z nás může přispět ke snížení uhlíkové stopy tím, že bude preferovat české produkty. Podpoří tak naše zemědělce a také životní prostředí,“ dodává Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nakolik se dovozy nevyplatí

Jablka – hlavními dovozci jablek do ČR v roce 2023 byly Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie. Celková uhlíková stopa dopravy dovozu jablek, zejména z Nového Zélandu a Chile, ukazuje, že emise CO₂ jsou při takto vzdálených dovozech mnohonásobně vyšší než u lokálních produktů. Například, jablka dovezená z Nového Zélandu letecky v kombinaci s menším nákladním autem mají uhlíkovou stopu až 386násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům, ty z Chile až 260násobnou. Transport jablek lodí v kombinaci s kamionovou dopravou z uvedených zemí vytváří 15 až 21násobek emisí CO₂ než doprava lokálních jablek v rámci ČR. 

„Dovezeme-li roční objem dovozu jablek do ČR lodní dopravou nebo větším kamionem, způsobí to jen na dopravě takové emise CO2, jako kdybychom nechali běžet osobní automobil na volnoběh po dobu 136 let. Pokud bychom využili uhlíkově náročnější dopravu, například kombinaci letadel a menších nákladních aut, způsobí to jen u jablek a pouze za jeden rok tolik emisí, kolik by vyprodukoval automobil na volnoběh po dobu 898 let,“ vypočítává Jan Baláč z Fair Venture.

Cibule – v roce 2023 byla do ČR nejvíce dovážena z Nizozemí, Německa, Slovenska, Polska a Itálie. Právě italská cibule vytváří dopravou nejvíce CO2, a to až 5,2násobek emisí, které by měla pouze česká cibule. V případě Nizozemska je to 3,6násobek a sousedního Polska až 2,6násobně více emisí CO₂. „Úspora uhlíkové stopy v případě využití lokálních výpěstků cibule by byla srovnatelná s ponecháním osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 78 let v případě emisně šetrné dopravy a 239 let v případě emisně náročné dopravy,“ doplňuje Baláč.

Vepřové maso – Dovoz vepřového do Česka v roce 2023 zahrnoval významný podíl masa ze Španělska, Belgie, Nizozemí nebo Polska. Jen ze Španělska jsme v roce 2023 dovezli 26 % celkového objemu dovezeného vepřového. Přitom doprava vepřového ze Španělska zanechává až 9násobnou uhlíkovou stopu, než by byla při využití stejného objemu od lokálních chovatelů. Kdyby Česká republika nedovezla vůbec žádné vepřové maso, došlo by jen na dopravě k úspoře emisí CO₂ ve výši okolo 40 tisíc tun CO₂.

Drůbeží maso – Převážná většina dovezeného drůbežího masa pochází ze sousedního Polska, až 61 % v roce 2023. Významné dovozy jsou také z Maďarska a Brazílie. V případě posledně jmenované Brazílie je uhlíková stopa dovezeného drůbežího až o 202krát vyšší v případě emisně náročné dopravy, a až 12násobně vyšší než v případě šetrnější lodní a kamionové dopravy. „Pokud bychom si odpustili drůbeží z dovozu, uspořili bychom jen na dopravě tolik emisí CO2, kolik odpovídá ponechání osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 217 let v případě emisně šetrné dopravy a 3 998 let v případě emisně náročné dopravy,“ vypočetl Jan Baláč. Jde o hypotetickou úsporu až 50 tisíc tun CO₂.

Čím více dovozů, tím více CO₂

Objemy dovozů potravin se v České republice od devadesátých let, až na menší výkyvy neustále zvyšují. Zhoršuje se tím agrární saldo zahraničního obchodu. „Zatímco Česká republika má saldo zahraničního obchodu kladné, v obchodování se zemědělskými komoditami je zahraniční obchod v záporných číslech. Podle aktuálních údajů ČSÚ největší podíl na ztrátě měl obchod s masem (89 %),“ upozorňuje Martin Pýcha. V roce 2023 činilo agrární saldo -38 mld. Kč, přičemž predikce pro rok 2024 odhaduje saldo na úrovní -40 mld. Kč a více. „Pozitivní vliv na saldo mají komodity jako obilí, nezahuštěné mléko a živá zvířata, což Českou republiku opět řadí mezi vývozce surovin, zatímco zpracované produkty ve velkém dovážíme. Není to ekonomické, ani ekologické,“ dodává Pýcha.

K dovozům není důvod
Začátkem devadesátých let byla Česká republika z vysoké míry až zcela soběstačná v řadě potravinách. „Ještě okolo roku 1989 jsme v produkci vepřového masa byli zcela soběstační. Nyní je soběstačnost ČR ve vepřovém jen na úrovni 46 %, a to i když jsou naši chovatelé stále schopni produkovat více, a navíc jsou i mezinárodně oceňovaní za kvalitu svého vepřového“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Soběstačnost České republiky v chovu drůbežího masa také od roku 1989, kdy byla okolo sta procent klesla na nynějších asi 70 %. V případě zeleniny jsou rozdíly ještě markantnější. Soběstačnost v zelenině klesla mezi lety 1992 a 2020 z necelých 67 % na pouhých 31 %.

Uhlíková stopa není jediným neduhem dovozů. Ty také negativně ovlivňují lokální zemědělství a ekonomiku. „Česká republika má velký potenciál k tomu, aby se stala soběstačnější a ekologicky odpovědnější. Podpora domácí produkce, investice do ekologického zemědělství a osvěta mezi spotřebiteli mohou vést ke snížení emisí a ochraně českého zemědělství před negativními dopady zbytečných dovozů,“ dodává Pýcha.

Zemědělský svaz ČR dlouhodobě prosazuje větší podporu pro české zemědělce, kteří nejenže zajišťují zásobování domácího trhu, ale také pečují o krajinu a přispívají k ochraně životního prostředí.

Zemědělský svaz ČR proto vyzývá všechny zainteresované strany, včetně vlády, obchodních řetězců a spotřebitelů, aby se zaměřili na podporu lokální produkce a snížení dovozu potravin, které si dokážeme sami vypěstovat. Tímto krokem můžeme nejen ochránit naši planetu, ale také podpořit české zemědělce a ekonomiku.

Souhrnné emise CO₂ dopravy dovezeného zboží 4 vybraných komodit v roce 2023

Zdroj objemu dovozů: celní statistika na webu ČSÚ k 21.10.2024. Emise CO2 jsme počítali pouze na výběru několika klíčových zemí. Uhlíkovou stopu dovozu jsme porovnali s hypotetickou uhlíkovou stopou dopravy zboží v rámci ČR, pokud by veškeré dovezené zboží bylo lokální. Pro lokální dopravu uvažujeme vzdálenost 250 km.