Návrh je předkládán za účelem adaptace českého právního řádu na přímo použitelný evropský předpis, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942. Toto nařízení stanovuje pravidla pro měření, vykazování, ověřování a snižování emisí metanu z těchto činností a zdrojů:

• uzavřené nebo opuštěné hlubinné uhelné doly.
• těžební průzkum a produkce ropy a fosilního plynu,
• neaktivní vrty, dočasně odstavené vrty a trvale zlikvidované vrty,
• sběr a zpracování fosilního plynu, přeprava plynu,
• distribuce a podzemní uskladňování,
• zařízení pro zkapalněný zemní plyn,
• aktivní hlubinné a povrchové uhelné doly,
• uzavřené nebo opuštěné hlubinné uhelné doly.

• Materiál
• Důvodová-zpráva

Obnova historických budov je výzvou na pomezí techniky, estetiky a odpovědnosti vůči budoucnosti. Je možné propojit energetickou efektivitu s ochranou památek? Ano – ale pouze s citlivým přístupem, mezioborovou spoluprací a smyslem pro detail.

V České republice se nachází více než 43 000 památkově chráněných objektů. Mnohé z nich jsou využívány jako školy, úřady, knihovny nebo kulturní centra. Tyto stavby však často trpí vysokými energetickými ztrátami a zastaralými technologiemi. Cílem není pouze snížit jejich spotřebu, ale učinit je zdravějšími, komfortnějšími a dlouhodobě udržitelnými.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Centrem pasivního domu a dalšími odborníky připravilo metodickou příručku, která slouží jako praktický průvodce pro vlastníky, projektanty i veřejnou správu. Tento materiál vysvětluje, jak efektivně a citlivě přistupovat k úpravám historických objektů tak, aby nebyly narušeny jejich památkové hodnoty, a přitom bylo dosaženo výrazných energetických úspor.

Záměrem meziresortní spolupráce je také odstranění bariér, zjednodušení řízení a sjednocení roztříštěného přístupu jednotlivých úřadů. Publikace se přitom neopírá o jeden univerzální postup, ale o princip individuálního posuzování a široké škály možných opatření – od zateplení střechy či podlahy přes rekuperaci až po využití obnovitelných zdrojů energie.

Inspirace z praxe: spojení historie a inovace

Gymnázium Jana Keplera, Praha - Při rekonstrukci byla instalována nová okna s důrazem na zachování původního vzhledu, provedeno zateplení stropu a podlah a modernizace systému vytápění. Výsledkem bylo snížení energetické náročnosti o 40 %, bez narušení architektonického rázu.
Zámek Čechy pod Kosířem - Zde byla provedena výměna technických systémů, instalace řízeného větrání s rekuperací a optimalizace vytápění. Projekt zajistil výrazné zlepšení vnitřního mikroklimatu a snížení nákladů, aniž by byl porušen historický charakter objektu.

Městský dům v Chrudimi - Rekonstrukce městského domu z 19. století využila interiérové zateplení, repliky historických oken a řízené větrání. Spotřeba energie klesla o více než 60 %, přičemž fasáda a autenticita budovy byly zachovány.

Co (ne)dělat: doporučení z metodiky

Metodika uvádí, že největší úspory vznikají kombinací několika opatření – ideálně zateplením obálky budovy, výměnou výplní otvorů, modernizací zdroje tepla a instalací obnovitelných zdrojů. Zároveň upozorňuje na potřebu respektovat památkovou ochranu – např. instalace solárních panelů nebo venkovní zateplení mohou být v památkových rezervacích vyloučeny.

Důraz je kladen na tzv. princip reverzibility, tedy možnost opatření v budoucnu odstranit bez poškození původní struktury, a také na minimalizaci vizuálních zásahů do charakteru objektu či celého chráněného území.

Doporučení pro obce, vlastníky a projektanty

• Začněte jednoduše: zónová regulace topení, výměna zdroje, vnitřní zateplení stropu.

• Spolupracujte s památkáři již od návrhu.

• Využijte dotace z programu Nová zelená úsporám – kulturní památky mají samostatnou podporovanou oblast.

• Vytvářejte energetický koncept jako součást projektové dokumentace.

Historie bez plýtvání

Energetické úspory a ochrana kulturního dědictví se nevylučují. Naopak – společně mohou vytvořit budovy, které budou funkční a udržitelné i v 21. století. Metodika MŽP a MK je prvním krokem ke sjednocenému přístupu, který spojuje respekt k historii s odpovědností vůči budoucnosti.

Dokument ke stažení:

Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov

Podnikání v kruhu, zisk, který dává smysl. To bylo motto již pátého ročníku konference Cirkulární ekonomika v praxi, kterou uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci OP TAK. Odborníci i široká veřejnost diskutovali o jednom z klíčových témat současné ekonomiky, udržitelném podnikání. V prostředí industriálního areálu Dolních Vítkovic, v objektu bývalé výklopny a mlýnice černého uhlí FUTUREU, se ve dnech 13.–14. května 2025 setkali zástupci státní správy, samosprávy, podnikatelského i finančního sektoru, včetně hostů ze Švédska, partnerů a řečníků konference.

V udržitelnosti je budoucnost, životní i firemní styl. Dlouhodobě konkurenceschopné podnikání musí být také udržitelné. „Naše Hospodářská strategie: Česko do top 10 na udržitelnost klade důraz, stejně jako na podporu technologického rozvoje, zajištění bezpečnosti dodávek surovin a tvorbu nových pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou. Snažíme se posílit Českou republiku tak, aby byla schopna dlouhodobě čelit dopadům změny klimatu, nadprodukci odpadů, hrozbě ztráty biodiverzity a surovinových zdrojů. Kvalitu života současných generací je potřeba vybalancovat tak, aby energie, potraviny, ale i nerostné suroviny tady zůstaly pro budoucí generace. A v konečném důsledku na tom lidé i firmy ušetří, cirkulární ekonomika snižuje závislost na drahých a nestabilních dovozech surovin, prodlužuje životnost výrobků, zvyšuje efektivitu výroby a pomáhá snižovat náklady. Je to cesta, která dává ekonomický smysl,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Konference Cirkulární ekonomika v praxi, jejíž letošní ročník pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu pod záštitou Velvyslanectví Švédska a ve spolupráci s městem Ostrava, projektem CirkAréna a Svazem průmyslu a dopravy, nabídla prostor pro otevřený dialog, sdílení zkušeností a inspiraci v oblasti udržitelnosti. Díky doprovodnému Mini EXPU přinesla také konkrétní příklady z praxe a inovativní přístupy k cirkulárnímu podnikání. Nové technologie, postupy, inovace i výrobky v oblasti recyklace představila téměř desítka českých i zahraničních firem. „Dialog a zpětná vazba nás posouvají dál směrem k modernímu životnímu stylu, který je zároveň odpovědný a udržitelný,“ říká švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen a dodává: „Švédsko dlouhodobě podporuje inovace a přístupy, které propojují ekonomický rozvoj s ohledem na životní prostředí. Právě výměna zkušeností mezi zeměmi, podniky a institucemi je klíčem k reálné změně. Věřím, že takové konference jako tato hrají zásadní roli v tom, jak se společnost může společně posouvat kupředu.“

Konference propojila teorii s konkrétními aplikacemi a podpořila rozvoj systémových změn v hospodaření se zdroji. Zároveň nabídla soubor odborných příspěvků a praktických nástrojů, které ukazují, jak lze principy cirkularity realizovat napříč sektory od průmyslu, stavebnictví, zemědělství, vědu a výzkum až po státní správu a samosprávu. Diskutovalo se o inovačních modelech, firemní kultuře, recyklačních technologiích, nových obchodních modelech i legislativních rámcích, které vytvářejí prostředí pro rozvoj cirkulární ekonomiky v České republice i v mezinárodním kontextu. „Pevně věřím, že konference přispěla nejen k prohloubení odborných znalostí, ale také k navázání spolupráce a společnému hledání cest, jak udržitelně transformovat naše hospodářství směrem k soběstačnosti a konkurenceschopnosti, “ říká vrchní ředitel sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Ministerstva průmyslu a obchodu Petra Doškář.

Udržitelnost a efektivní využívání zdrojů nejsou jen vizí budoucnosti, ale nezbytnou přítomností. Cirkulární ekonomika už dávno není jen teoretickým konceptem, ale praktickým přístupem, který přináší inovace, úspory a nové příležitosti. „Velmi si cením, že se toto setkání uskutečnilo v tak reprezentativním složení v době, kdy se díky geopolitické situaci stává cirkulární ekonomika stále důležitějším tématem. Evropská unie má omezené množství kritických surovin a má velký smysl zajistit, aby neskončily na skládkách a haldách, ale byly po recyklaci znovu účelně využity. Cirkulární ekonomika podporuje udržitelný ekonomický růst a vytváří nová pracovní místa. Odhaduje se, že by mohla vytvořit až 700 000 nových pracovních míst v EU do roku 2030,“ říká David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Záznam z prvního dne najdete zde, z druhého pak na tomto odkazu.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Ministerstva průmyslu a obchodu.

Evropa aktuálně řeší velkou otázku toho, jak se stát soběstačnější a odolnější vůči globálním výzvám. Velkou roli hraje závislost na dovozu energií i materiálů ze třetích a často geopoliticky nestabilních zemí. Odpovědí na otázku, jak situaci řešit, nabízí na jednu stranu výroba energie z obnovitelných zdrojů a také cirkulární ekonomika, abychom maximum materiálů dokázali využívat efektivně a zpracovávat je na území Evropy. Jak ale tyto principy navzájem propojit?

Obnovitelné zdroje energie jako svůj „pohon” typicky využívají vodu, vítr, slunce, či biomasu. Tyto vstupy se ale na energií proměňují díky technologickým systémům, jakými jsou solární panely, větrné turbíny či bioplynové stanice. A právě tyto elektrárny vyrábíme z materiálů, které se do EU dovážejí, potřebujeme jim dělat náležitý servis a po konci jejich životního cyklu použité materiály potřebujeme opětovně využít. U propojení cirkulární ekonomiky a obnovitelných zdrojů přitom nejde pouze o recyklaci solárních panelů. V oblasti servisu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v Česku existuje unikátní technologické řešení.

V solárních panelech, tepelných čerpadlech, kogeneračních jednotkách či zařízeních na výrobu energie z bioplynu, se používají teplosměnné kapaliny. Jsou to kapaliny nejčastěji na bázi glykolu, které pomáhají vést teplo a tím vyrábět potřebnou energii. Tyto kapaliny je potřeba pravidelně doplňovat a měnit, podobně jako chladící kapalinu v autech. Glykolové kapaliny lze velice účinně recyklovat a vyrobit z nich zcela nové produkty ve stejné kvalitě jako z panenské suroviny. Ve střední Evropě se ale jejich recyklaci věnuje pouze jediná společnost - rodinná firma CLASSIC OIL z Buštěhradu.

„Glykolové kapaliny vznikají z ropných produktů a používáme je pro systémy větrání, topení a klimatizace v budovách, jako chladící kapaliny v dopravních prostředcích, nebo právě jako tepelné nosiče ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Využití je opravdu široké, a proto bychom měli řešit jejich recyklaci, díky které snížíme riziko jejich nedostupnosti nebo vyšší ceny v budoucnosti,” říká Jan Skolil, technický ředitel CLASSIC OIL. Glykolové kapaliny lze recyklovat s 90% materiálovou účinností, což je jeden z nejlepších výsledků pro recyklaci materiálů. „Recyklace se navíc vyplácí také finančně. Pokud v systému potřebujete kapalinu vyměnit, tak za likvidaci použité kapaliny platíte o desítky procent vyšší částku oproti odevzdání kapaliny k recyklaci,” doplňuje Jan Skolil.

Recyklace kapalin se může zdát jako okrajovou záležitostí. Potřebujeme ale začít ke všem zdrojům přistupovat zodpovědně a využívat je maximálně efektivně. Následně se dostaví také výsledky. Například jen v CLASSIC OIL díky recyklaci glykolových kapalin za jediný rok ušetřily tolik CO₂, jako váží 110 aut. „Naše recyklační kapacity dokážeme ještě navýšit a mít tak pozitivní dopad jak na bezpečnost, tak i na ekonomickou efektivitu našich klientů. Navíc ještě snižujeme negativní dopady na planetu,” uzavírá Jan Skolil.

CLASSIC OIL je významným dodavatelem olejů a maziv, kde základ portfolia tvoří značky CLASSIC (automotive), OEST (industry) a CS Line (automotive + industry). V oblasti maziv firma spolupracuje pouze s prověřenými západoevropskými dodavateli a rafineriemi.

CLASSIC OIL je jeden z největších českých výrobců chladicích kapalin/antifreezů a teplosměnných kapalin. V této oblasti vlastní několik ochranných známek, např. CS Antifreeze G® nebo CS EKOTERM®. Disponuje vlastní vývojovou laboratoří a tím se výrazně liší od svých konkurentů, neboť velmi flexibilně reaguje na požadavky zákazníka, trhu, ale i na samotná specifika jednotlivých aplikací a provozů.

Ve svém sídle v Buštěhradě provozuje vlastní recyklační linku kapalin na bázi glykolu, která je jediná svého druhu ve střední Evropě.

Výrobci loni uvedli na tuzemský trh o 4 % více obalů. A zejména díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se jich ale také více vytřídilo a zrecykloval. Každý z nás vytřídil v průměru 88,2 kilogramu odpadů. Z více než 1,31 milionu tun vyrobených obalů jich tak bylo předáno k recyklaci nebo využito energeticky 89 %, což je meziročně o 3 % více. Vyplývá to z aktuálních auditovaných statistik Autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Více v tiskové zprávě ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje nové programy, v nichž budou moci firmy a obce získat peníze na zajištění sběru textilního odpadu a jeho recyklaci. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Výzva žádat o dotace bude pro zpracovatele vypsána na konci druhého čtvrtletí letošního roku, pro obce ve třetím čtvrtletí. Obce mají od letošního roku povinnost zajistit místo, kde mohou lidé odevzdávat k recyklaci textil. Více ZDE
 

Zatímco svět řeší klimatické cíle a dekarbonizaci, pozornost se pomalu, ale jistě přesouvá také k dalšímu klíčovému problému: materiálové spotřebě. Globální ekonomika dnes funguje převážně lineárně – suroviny vytěžíme, zpracujeme, použijeme a vyhodíme. Tento model nejen že přispívá k vyčerpávání přírodních zdrojů, ale je také odpovědný za většinu světových emisí skleníkových plynů. Zpráva Circularity Gap Report 2025 přináší alarmující data a zároveň konkrétní návod, jak z této pasti vystoupit.

CGR 2025 ukazuje, že míra cirkularity světové ekonomiky se nadále zhoršuje. Zatímco v roce 2018 tvořily recyklované nebo znovu využité materiály 9,1 % z celkové spotřeby, v roce 2023 už jen 7,2 %. To znamená, že přes 92 % všech surovin nadále pochází z panenských zdrojů – a po jediném použití mizí ve spalovnách, skládkách či oceánech.

K tomu se přidává rostoucí materiálová náročnost: zatímco v roce 2018 svět spotřeboval přibližně 92 miliard tun surovin, v roce 2023 už to bylo 115 miliard tun. Pokud se nic nezmění, do roku 2050 stoupne tato hodnota až na 160 miliard tun ročně.

Podle autorů CGR 2025 je potřeba řešit nejen uhlíkovou stopu, ale i samotnou materiálovou intenzitu ekonomiky. Výroba, spotřeba a likvidace materiálů jsou totiž přímo odpovědné za přibližně 70 % globálních emisí skleníkových plynů. Snížit emise bez změny spotřebitelského modelu tak nelze – a recyklace sama o sobě nestačí.

Zpráva proto přichází s konceptem Double Loop Solutions – řešení, která zároveň snižují spotřebu surovin a omezují emise. CGR 2025 identifikuje čtyři základní oblasti, v nichž lze dosáhnout významných pozitivních změn:

1. Potraviny a zemědělství

• Přechod na více rostlinnou stravu.
• Snížení plýtvání potravinami.
• Zavádění regenerativního zemědělství.

2. Budovy a infrastruktura

• Dlouhá životnost budov, jejich renovace a sdílení prostoru.
• Používání recyklovaných, lokálních a nízkoemisních materiálů.
• Maximalizace využití již postaveného prostředí.

3. Mobilita a doprava

• Omezování individuální automobilové dopravy.
• Rozvoj sdílených systémů a veřejné dopravy.
• Elektromobilita napájená z obnovitelných zdrojů.

4. Výroba a spotřeba

• Design výrobků pro opravy, opětovné použití a recyklaci.
• Podpora sdílené ekonomiky (např. nářadí, oblečení).
• Omezování nadměrné spotřeby prostřednictvím změny chování i pravidel.

Plná implementace 16 klíčových řešení by mohla do roku 2050 přinést následující výsledky:

• Snížení spotřeby materiálů o 28 %.
• Snížení emisí CO₂ o 39 %.
• Zvýšení cirkularity světové ekonomiky z 7,2 % na 39 %.

Takový vývoj by významně přiblížil svět ke klimatickým cílům a zároveň zmírnil tlak na přírodní zdroje, biodiverzitu i geopolitickou závislost na surovinách.

Zpráva apeluje na to, že změna musí být systémová. Nestačí jen osvěta a změna individuálního chování – nutné jsou nové politiky, regulační rámce, investice do cirkulární infrastruktury i změna firemních strategií.

Vlády mohou podpořit transformaci například:

• uhlíkovými daněmi,
• podporou druhotných surovin,
• zákazem skládkování recyklovatelných materiálů.

Firmy musí začít uvažovat v životních cyklech výrobků, nikoli jen v kvartálních ziscích. A společnost jako celek musí přestat spojovat kvalitu života s množstvím vlastněných věcí.

Circularity Gap Report 2025 přináší naléhavý, ale zároveň konstruktivní pohled na výzvy dneška. Cirkulární ekonomika není jen o odpadech nebo recyklaci – je to nový způsob uvažování o hodnotě, materiálech a životě samotném. Uzavřít kruh znamená udržet planetu obyvatelnou, ekonomiku životaschopnou a společnost udržitelnou. Čas k akci je teď – než se kruh zcela rozpadne.

Dokument ke stažení:

CGR 2025 Report.pdf (9036107)

Stavby na ochranu před povodněmi by se mohly podle zákona zřizovat ve veřejném zájmu, což by přispělo zejména k urychlení vyvlastňovacího řízení pro jejich výstavbu. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou minulý týden schválila vláda. Návrh ministerstva životního prostředí (MŽP) je reakcí na zkušenosti z loňských povodní, které v září zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Zákon podle předkládací zprávy také nově stanoví povinnost správce vodního toku zpracovat a předložit návrh změny záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem tak, aby faktický stav stanovení záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem co nejvíce odpovídal reálným aktuálním podmínkám v území. Více ZDE

Evropský parlament podpořil návrhy na zjednodušení uhlíkového vyrovnávacího mechanismu na hranicích (CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism). Tento nástroj má za cíl chránit evropský průmysl před takzvaným „carbon leakage“, tedy přesouváním výroby do zemí s nižšími klimatickými standardy, a zároveň motivovat dovozce ke snižování emisí skleníkových plynů.

Změny, které europoslanci schválili, míří na snížení administrativní zátěže pro firmy, zpřehlednění systému reportingu a posílení transparentnosti. CBAM se vztahuje na dovoz uhlíkově náročných komodit, jako jsou ocel, hliník, cement, hnojiva nebo elektřina, a bude se plně uplatňovat od roku 2026. Přechodná fáze začala již v roce 2023.

Zjednodušení pravidel je důležitým krokem k tomu, aby byl tento ambiciózní klimatický nástroj nejen efektivní, ale i prakticky proveditelný pro evropské podniky a jejich zahraniční partnery. Více ZDE

Nezisková organizace Oděvní banka ve spolupráci s náměstkyní primátora hl. m. Prahy Janou Komrskovou a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem oficiálně představila nový projekt oblecprahu.cz. Tento unikátní portál má za cíl motivovat obyvatele metropole k efektivnímu třídění a recyklaci textilu a zároveň posílit principy cirkulární ekonomiky v hlavním městě. Součástí projektu bylo i představení výsledků exkluzivního průzkumu agentury STEM, který mapoval, jak Pražané nakládají se svým šatníkem. Co data například ukázala? Více ZDE

Naše organizace MALETÍNSKÝ PÍSKOVEC spol., s r.o. již řadu let působí na trhu v oblasti stavebních a demoličních odpadů z nichž je vyráběno recyklované kamenivo. Naším cílem je nabízet ekologická a zároveň efektivní řešení jak v oblasti nakládání s odpady, tak ve stavebnictví. V rámci naší činnosti se věnujeme výrobě recyklovaného kameniva z druhotných surovin jak v místě původu, tak v rámci provozu vlastního recyklačního střediska, čímž přispíváme ke snižování množství skládkovaného odpadu, úspoře nerostných zdrojů a podpoře udržitelného rozvoje.

Díky podpoře z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsme mohli výrazně inovovat naši výrobní technologii. V rámci projektu byly pořízeny nové výrobní technologie – hrubotřídič Keestrack K4e s pohonem diesel – elektro s možností plug – in, pásové rypadlo Komatsu HB 215 LC hybrid a haldovací dopravník Terex Finlay TF-75H, které výrazně zvýšily kapacitu a efektivitu využití stavebního a demoličního odpadu a produkci recyklovaného kameniva.

obrázek: Pásové rypadlo Komatsu HB 215 LC hybrid

obrázek: Haldovací dopravník Terex Finlay TF-75H

Investice do moderních technologií nám umožňuje lépe využívat stavební a demoliční odpad, který přijímáme od různých původců případně z vlastní stavební činnosti, a přeměňovat ho na kvalitní recyklované stavební materiály. Výstup z recyklace stavebních a demoličních odpadů je recyklované kamenivo vyráběné v souladu s ČSN EN 13242 + A1 – Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože – recyklované kamenivo pro kolejové lože. V průběhu realizace projektu zaveden nový produkt – recyklované kamenivo do betonu vyráběné v souladu s ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu. Recyklované kamenivo nachází další uplatnění v mnoha odvětvích stavebnictví a stává se plnohodnotnou náhradou přírodního kameniva. 

Hlavním cílem projektu bylo snížení environmentální zátěže (významné snížení uhlíkové stopy a úspora nerostných zdrojů), zvýšení efektivity výroby a podpora cirkulární ekonomiky. Nové technologie nám umožňují nejen šetrnější přístup k životnímu prostředí, ale také zvyšují naši konkurenceschopnost na trhu a umožňují nám nabídnout zákazníkům ekologická a ekonomicky výhodná řešení.

Tímto děkujeme za podporu a těšíme se na další rozvoj ekologického zpracování stavebních materiálů.

Název programu: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Název žadatele: MALETÍNSKÝ PÍSKOVEC, spol. s r.o.

Název projektu: Technologie pro efektivní zpracování stavebních odpadů - MALETÍNSKÝ PÍSKOVEC

Číslo projektu: CZ.01.3.14/0.0/0.0/19_254/0021817

Termín realizace: 4. 5. 2021 – 25.3.2022

Způsobilé výdaje: 14 166 416 Kč

Dotace: 6 374 887,20 Kč

Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci OP PIK

Státu se nedaří vymáhat milionové pokuty, které firmám uloží státní inspektoři. Nelegální obchod s odpady je výnosný, riziko minimální a viníci zůstávají nepotrestáni. Systémový problém, který se zatím příliš neřeší. „Některým firmám se nelegální nakládání s odpady vyplatí. Zisky převyšují milionové pokuty a pokuty samy o sobě nemusí mít žádný efekt,“ přiznává ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček o tuzemské realitě boje s nezákonnými skládkami u nás. Více ZDE
 

Když v roce 1984 postavily Rudné doly Jeseník poblíž Vikantic na Šumpersku sklad jedovatého kadmia, místní ještě netušili, že je bude jedovatý odpad strašit přes čtyřicet let. Je to tikající bomba, upozorňovali opakovaně místní. Teprve nyní začíná státní podnik Diamo s jeho likvidací. Více ZDE

Po jednání MŽP se společností ČEZ by mohla být těžba na Dolech Bílina ukončena už v roce 2033. V porovnání s původním záměrem společnosti Severočeské doly, která plánovala těžit až do roku 2035, jde o významné zkrácení.

Omezení těžby uhlí je dlouhodobou prioritou současné vlády, která se zavázala vytvořit podmínky pro odklon od uhlí nejpozději do roku 2033. Veřejnost i ekologické organizace dlouhodobě požadovaly dřívější ukončení těžby na dole Bílina. Tento požadavek zazněl i v rámci připomínek k procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA), ve kterém záměr společnosti Severočeské doly pokračovat v těžbě do roku 2035 získal v červenci roku 2019 souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Proti tomuto rozhodnutí však bylo podáno několik odvolání, která namítala mimo jiné právě délku těžby.

Proto se na ministra životního prostředí, jakožto odvolací orgán, v září 2023 obrátil Český báňský úřad s žádostí o přezkum rozhodnutí EIA. Ministr životního prostředí ustavil rozkladovou komisi složenou z právních, odborných a vědeckých kapacit a po detailním posouzení členové dospěli k závěru, že souhlasné stanovisko EIA je věcně správné a neexistuje ze zákona důvod ke změně.

Ministr životního prostředí proto hledal jiné řešení. V uplynulých měsících vedl jednání se zástupci těžební společnosti i dalšími klíčovými aktéry, jejichž výsledkem je řešení vedoucí ke zkrácení těžby. Společnost Severočeské doly výslovně vyjádřila zájem na bezrozpornosti rozhodnutí, a proto se vyjádřila v rámci odvolacího řízení Českému báňskému úřadu ke změně původního rozhodnutí, ve smyslu zkrácení těžby do roku 2033.

„Naším cílem bylo najít řešení, které bude právně čisté, ale zároveň naplní slib v oblasti útlumu uhlí, ke kterému jsme se jako vláda zavázali. Jsem rád, že se podařilo najít cestu k řešení, které těžbu zkracuje do roku 2033,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodal: „Toto rozhodnutí je důležitým krokem k transformaci české energetiky a zároveň dokladem, že i komplikované situace je možné konstruktivně řešit.“

„Nacházíme se v historické etapě české energetiky. Proces útlumu výroby elektřiny z uhlí se postupně dostává do konkrétního časového rámce a nabývá reálných obrysů. Podíl uhelných zdrojů, který dnes tvoří přibližně 40 % energetického mixu, se bude již po roce 2030 postupně snižovat na nutné minimum. Tento pokles bude probíhat ruku v ruce s náběhem nízkoemisních alternativ – zejména obnovitelných zdrojů a v přechodném období také moderních plynových kapacit, v dlouhodobějším horizontu nových jaderných zdrojů. Dekarbonizace teplárenství by měla být dokončena již do roku 2030. Skupina ČEZ je na tuto transformaci připravena a aktivně ji naplňuje,“ sdělil Daniel Beneš, ředitel a předseda představenstva skupiny ČEZ, která je vlastníkem Severočeských dolů.

Právě společnost Severočeské doly požádala o zkrácení doby ukončení těžby na dole Bílina k roku 2033. „V rámci probíhajícího správního řízení o povolení k hornické činnosti společnost Severočeské doly reagovala na opakované požadavky odvolatelů směřující k časovému omezení této činnosti. Společnost proto ve svém vyjádření adresovaném Českému báňskému úřadu vyjádřila zájem na právní jistotě a bezrozpornosti budoucího rozhodnutí, a to zejména s ohledem na jeho případné časové vymezení do konce roku 2033,“ komentoval žádost generální ředitel Severočeský dolů Ivo Pěgřímek.

O zkrácení doby těžby rozhoduje Český báňský úřad. „Český báňský úřad, jako orgán, který vede řízení o odvolání proti vydanému povolení prodloužení těžby na dole Bílina, při svém rozhodování musí k žádosti Severočeských dolů o zkrácení těžby do roku 2033 přihlédnout,“ potvrdil předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka.

Dřívější ukončení těžby uhlí vítá například organizace Greenpeace, která se odvolala vůči rozhodnutí o prodloužení těžby na dole Bílina.

„Co nejrychlejší odklon od uhlí je zásadní nejen pro klima, ale i pro lidi žijící v uhelných regionech, kteří potřebují jistotu. Teď, když se konečně blíží definitivní a snad nezvratné rozhodnutí, že těžba na velkolomu Bílina skončí nejpozději do roku 2033, byť k němu mohlo dojít výrazně dříve, je na čase začít řešit konkrétní plán rekultivace a budoucnost území,“ uvedl k tomu vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace ČR Jaroslav Bican.